Havana (Ha)

O plemenu

Plemeno havana se řadí méně častá střední plemena králíků v ČR, dostupnost plemene je poměrně značně dána konkrétní lokalitou rozšíření. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 588 mláďat.

Vznik

Havanu lze v původním slova smyslu označit za nizozemské plemeno, byť byli podobně zbarvení králíci následně zaznamenáni ve více evropských zemích, tuzemsko nevyjímaje. 

V roce 1898 se nizozemskému chovateli Hondersovi z vesnice Ingen vyštěpili z neušlechtilých králíků tmavě hnědě zbarvení králíci. Společně s kolektivem chovatelů pak tyto králíky prošlechtili a o rok později vystavili v Utrechtu na výstavě. Králíci obdrželi různá pojmenování, jako např. králík bobří či doutníkový anebo ingenské ohňoočko - to díky mírnému karmínovému odlesku zornice. 

Králíci byli po přelomu století importováni do řady evropských zemí. A to včetně Francie, kde nezávisle na tom vzniklo podobné plemeno. Lze konstatovat, že k finální syntéze různých tmavě hnědých králíků došlo po jejich dovozu do Německa.

V tuzemsku došlo v meziválečném období k vyšlechtění plemene poddoubník, a to chovatelem B. Göhlertem ze Starého Kolína. Cílem byl rámcově poněkud větší králík s barvou srsti ještě tmavší, než měly tehdejší havany. Plemeno bylo i uznáno, avšak později bylo ze vzorníku vyřazeno pro nezájem chovatelů.

Popis a charakteristika

Havana (zkratka Ha) je střední plemeno jemnějšího tělesného rámce s tmavě hnědou barvou krycí srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 3,25 - 4,00 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých havan je okolo 3,50 kg.

Tělo je výrazně zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 10,0 - 12,0 cm. 

Srst je normální. Barva srsti je sytě hnědá (tmavě čokoládová). Duhovka očí je hnědá, zornice černá s mírným fialovočerveným odleskem. Podsada je tmavě modrá, oči jsou hnědé, drápy jsou rohovité.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro králíky havany by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. V rámci technologie ustájení je však nezbytné řešit konstrukci průčelí králíkárny tak, aby na králíky dlouhodobě nesvítilo přímé sluneční světlo. Obecně, havanovitá barva srsti je náchylná na tzv. rez. 

Negativně vyselektované králíky (např. melírovaná krycí barva, delší a nepružná srst, bílý dráp, apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Havana nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Havana náleží mezi plemena vhodná pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. 

U havany není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Ve Francii byli vyšlechtěni barevně podobní, ale rámcově poněkud menší králíci (2,50 - 2,90 kg), tzv. francouzské havany, které vyšlechtila na začátku 20. století Jeanne J. Lamaireová. Vystavila je poprvé v roce 1902 pod současným názvem na výstavě v Paříži, název už takto zbarveným králíkům zůstal. Tito králíci jsou v Evropě však méně rozšíření.

Zajímavosti

Havany stály u vzniku řady jiných, mladších ušlechtilých plemen králíků.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků aljašek, havan, durynských a bílopesíkatých, webová stránka: http://www.klub-alhadubi.websnadno.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.