O plemenu

Plemeno meklenburský strakáč se řadí mezi běžně chovaná střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 945 mláďat. Nejvíce se chovají meklenburští strakáči v černém, modrém anebo červeném rázu.

Vznik

Pojmenování plemene je skutečně spjato s německou spolkovou zemí Meklenbursko. Vyšlechtil jej Rudolf Wulf z města Goldenbow. Plášťová kresba byla přenesena z plášťově strakatých francouzských beranů. 

Poprvé bylo vystaveno v roce 1980. V tuzemsku se chová od konce 80. let. V nedávné době se z něj stává populární plemeno, především díky množství uznaných barevných rázů.

Popis a charakteristika

Meklenburský strakáč (zkratka MS) je střední plemeno, které se vyznačuje plášťovou kresbou. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,50 - 5,50 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých meklenburských strakáčů je okolo 5 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 12,0 – 14,5 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je zbarvení, resp. plášťový typ strakatosti. Jedná se o plošnou strakatost, která se skládá z kresby hlavy a kresby těla. Hlava je převážně zbarvena s tím, že sahá nízko na skráně; bílá zůstává jen úzká skráňová obruba a dále malá partie na čele, tzv. zrcadlo. Plášť na těle začíná v zátylku a pokračuje v souvislosti co nejníže šikmo dolů a dozadu. Prsa, hrudní končetiny a spodní část pánevních končetin jsou bíle zbarvené. 

Barva kresby, očí, barva podsady a případně mezibarvě odpovídá barevnému rázu, drápy jsou vždy bílé.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro meklenburské strakáče by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

V případě barev kresby náchylných na tzv. rez (především MS modří, černí a havanovití) způsobenou dlouhodobým slunečním světle je vhodné, aby průčelí kotců byly situovány do krytých a zastíněných prostor. 

Negativně vyselektované králíky (např. bílá skvrna na nose, jiná barva očí, bílá skupina chlupů na hřbetě apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců, pro tyto účely jsou tito králíci velmi vhodní a totéž lze provést s většinou tzv. kominíků od meklenburských strakáčů. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít také adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Meklenburský strakáč nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Meklenburský strakáč náleží mezi plemena vhodná i pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. 

U standardních meklenburských strakáčů není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Meklenburský strakáč představuje jedinečné plemeno, které nemá podobný protějšek.

Zajímavosti

V rámci běžné plemenitby meklenburských strakáčů se vyštěpují celkem 3 barevné formy – tzv. mlynáři, kominíci a standardně strakatí králíci.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků meklenburských strakáčů, webová stránka: http://meklenburaci.wz.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.