Durynský (Du)
Sháníte durynského (du)?
Základní informace
Zkratka | Du |
---|---|
Velikostní zařazení | střední plemena |
Hmotnost | 4 kg |
Typ srsti | normální |
Zbarvení srsti | durynské |
Stupeň rozšíření v ČR | méně časté plemeno |
Průměrná plodnost | 6-7 mláďat |
Stupeň náročnosti na chov | 1 - vhodné pro začátečníky |
O plemenu
Plemeno durynský se řadí méně častá střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 448 mláďat.
Vznik
Plemeno durynský skutečně pochází ze spolkové země Durynsko. Toto německé plemeno vzniklo náhodou vyštěpením v chovu Davida Gartnera z vesnice Waltershausen v roce 1895. Novému zbarvení se chovatel společně se svými spolupracovníky začal věnovat a vystavili jej poprvé v roce 1908 v Hannoveru.
Zajímavostí je, že ve stejný rok již byli reprezentanti tohoto plemene dovezeni do českých zemí Rakouska-Uherska; jejich první chovatelkou se u nás stala posuzovatelka paní Absengerová z Košíř u Prahy.
Popis a charakteristika
Durynský (zkratka Du) je střední plemeno jemnějšího tělesného rámce se specifickou barvou krycí srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 3,50 - 4,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých durynských králíků je okolo 4 kg.
Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 10,0 - 12,0 cm.
Srst je normální. Barva srsti je rezavě žlutohnědá až žlutočervená. Tmavé konečky pesíků tvoří jemný závoj, celkový dojem základní barvy má být naoranžovělý. Na hlavě, uších, končetinách, bocích, spodině těla a pírku jsou vyvinuty tzv. kamzičí znaky. Tyto mají tmavě sazovitou barvu a jsou neostře ohraničené. Podsada je v místech základní barvy co nejvíce oranžová, v místech kamzičích znaků má krémovou barvu. Oči jsou hnědé, drápy jsou rohovité.
Ustájení
Běžná velikost kotců králíkárny pro králíky durynské by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. V rámci technologie ustájení je však nezbytné řešit konstrukci průčelí králíkárny tak, aby na králíky dlouhodobě nesvítilo přímé slunečné světlo. Obecně, tmavé kamzičí znaky jsou náchylné na tzv. rez.
Negativně vyselektované králíky (např. melírovaná krycí barva, celkově tmavý odstín krycí barvy, bílý dráp, namodralá podsada, apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.
Krmení
Durynský nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.
Manipulace a zdraví
Durynský náleží mezi plemena vhodná pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné.
U durynského není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.
Podobná plemena
Durynskému se barevně přímo nepodobá žádné jiné plemeno. Z genetického hlediska (pro zbarvení) jsou durynskému nejbližší plemena sallander (nizozemské plemeno) a isabella (skandinávské plemeno). V zámoří je durynskému nejvíce podobné plemeno skořicový (v originálním názvu Cinnamon).
Zajímavosti
Plemeno prodělalo ve 20. století několik změn názvu. Zprvu bylo nazýváno jako chamois, posléze česky jako kamzičí. Od 1. 7. 1982 se plemeno drží původního názvu - durynský - a to až do současnosti.
Kontakty
Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků aljašek, havan, durynských a bílopesíkatých, webová stránka: http://www.klub-alhadubi.websnadno.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.
Použitá literatura je dostupná u autora.
MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.