Francouzský beran (FB)

Základní informace

Zkratka FB
Velikostní zařazení velká plemena
Hmotnost 6,5 - 7,5 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti mnoho barevných rázů
Stupeň rozšíření v ČR běžné plemeno
Průměrná plodnost 10-12 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 2 - vhodné pro pokročilé chovatele

O plemenu

Plemeno francouzský beran se řadí mezi běžně rozšířená a dostupná plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 1585 mláďat ve 14 rázech. 

Nejvíce v divoce zbarveném (936), činčilovém (239) a železitém (197) a modrém (103) rázu; další barvy se chovají vysloveně ojediněle, ale je reálné se s nimi setkat na speciálních výstavách anebo celostátních výstavách - např. FB černí, žlutí, havanovití, strakáči modří apod. 

Zájemce o chov FB nesmí překvapit cena za chovná zvířata, které se běžně pohybují na tuzemských velkých výstavách od 800 do 1200 Kč. Na velkých zahraničních výstavách je běžná cena za kvalitního francouzského berana okolo 100 - 120 EUR. Při formulaci ceny je nezbytné brát v potaz nároky plemene na chov - viz dále.

Vznik

Francouzský beran představuje největší beranovité plemeno králíků. Tato zajímavá skupina ušlechtilých králíků, čítající deset v ČR uznaných plemen, je typická svěšenými ušními boltci a více či méně klabonosou hlavou. Plemeno francouzského berana vzniklo okolo roku 1860 ve Francii křížením anglického berana a francouzských ušlechtilých, ale i neušlechtilých králíků. 

Jako nejdůležitější osoba při vzniku plemene se uvádí chovatel Cordonnier. Nutno podotknout, že cesta francouzského berana do výstavní sféry trvala hlavně ve Francii značně dlouho, neboť tam bylo plemeno primárně chováno pouze na produkci masa - bez zřetelných výstavních ambicí. V druhé polovině 19. století se tito beranovití králíci z Francie rozšířili do okolních zemí - Německa, Nizozemska a Belgie. Tam se plemeno stalo dokonce více populárním, než v zemi původu, kde bylo uznáno až v roce 1922. 

Francouzský beran se řadí k prvním ušlechtilým formám králíka, které byly na naše území dovezeny koncem 19. století. V počátcích jeho chovu u nás byl jeho největším propagátorem J. V. Mastný z Lomnice nad Popelkou. Zajímavostí byla značná cena za tyto dovezené králíky, v letech 1880-1890 se pár šestiměsíčních francouzských beranů prodával za 10 zlatých, zatímco roční pár vyšel až na 16 zlatých. Po přelomu století s chovem (nejen francouzského berana) navázal zejména Bohuslav Folprecht z Dolního Bousova.

Popis a charakteristika

Francouzský beran je velké plemeno, které se vyznačuje značnou mohutností všech tělesných partií. 

Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 5,5 - 9,0 kg, nicméně většina tuzemských dospělých francouzských beranů váží mezi 6,5 a 7,5 kg. 

Hlava je výrazná, kulatá, širokého profilu, s plnými skráněmi, výrazně klabonosá. Uši jsou svěšené, pevné a při měření přes hlavu měří 40,0 - 45,0 cm. Srst je normální. Francouzský beran je uznán v řadě barevných rázů - základních barev a barev se znaky, jak povoluje platný Vzorník plemen králíků 2020.

Francouzský beran patří k náročnějším plemenům králíků. Při zvažování jeho chovu musí být brány ve zřetel především jeho adekvátní nároky na krmivovou základnu, ustájovací prostory a manipulaci. 

Ustájení

Běžná velikost kotců pro francouzské berany měla být min. 120 – 150 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Z technologického pohledu by králíkárna měla být v zimě dobře zabezpečena proti průvanu a promrzání, neboť uši francouzských beranů mohou být - při použití misek s vodou - náchylnější na drobné omrzliny. 

Z výše uvedených důvodů proto často někteří chovatelé francouzských beranů volí ustájení na hluboké podestýlce v adaptovaných stájích (např. v bývalých kotcích pro ovcích, kozách apod.) anebo velkých králičincích, které odolávají silným mrazům.

Krmení

Co se týče potřeby krmiv, je třeba počítat především se značným množstvím objemného krmiva. Rovněž musejí být k dispozici adekvátní suché prostory na uskladnění sena a slámy. Ne nadarmo je po stránce nároků na seno a slámu běžně velký chov francouzských beranů přirovnáván k chovu koně. 

S ohledem na zdravotní i exteriérový stav boltců lze doporučit používání niplových napáječek před prostými miskami s vodou, a to minimálně u králíků před účastí na výstavě.

Manipulace a zdraví

Rovněž manipulace z francouzského berana činí spíše nevhodné plemeno pro chovatele - začátečníky. V tomto ohledu je pro tyto nadšené králíkáře lepší, když si chov i zacházení vyzkoušejí s nějakým malým (cca 3 kg) či středním (cca 4,5 kg) plemenem. 

Při chovu francouzských beranů je nezbytné si uvědomit, že fixace a manipulace s tak velkým králíkem může činit značné fyzické obtíže. Prosto je však nutné sdělit, že drtivá většina francouzských beranů má „mírumilovnou“ povahu a převážně až flegmatický temperament. To je určitou výhodou při manipulaci oproti např. belgickému obrovi anebo německém obrovitém strakáči, kteří mají živější temperament.

Lze doporučit větší opatrnost při manipulaci s králíkem ve smyslu, že by se měla minimalizovat manipulace s boltci (např. při přetočení králíka - prohlídka břicha, zubů, hlavy apod.), neboť při vyloženě nadměrně silném stisku hrozí pohmoždění ušní chrupavky. Základy správné manipulace s králíky byly publikovány v časopise Fauna v roce 2019.

Podobná plemena

Francouzský beran, jak jej známe v ČR, je poměrně rozšířen na evropském kontinentu, většinou se i tak nazývá v různých národních vzornících - např. v České republice, Slovenské republice, Polské republice, domovské Francii apod. 

V Německu je toto plemeno známé pod názvem německý beran - Deutsche Widder. Určitým kompromisním řešením je název beran, jak je plemeno nazýváno ve společném evropském (EE) vzorníku plemen králíků.

Zajímavosti

Francouzský beran se podílel na tvorbě celé řady dalších beranovitých, ale i „normálních“ plemen králíků. Z širokého spektra lze uvést např. zakrslého berana anebo meklenburského strakáče.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků beranů, kontaktní adresy představitelů klubu jsou uvedeny na webu www.cschdz.eu . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.