Japonský (J)

Základní informace

Zkratka J
Velikostní zařazení střední plemena
Hmotnost 4 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti pravidelná dvoubarevná střídavá kresba (se žlutooranžovým anebo bílým podkladem)
Stupeň rozšíření v ČR ojedinělé plemeno
Průměrná plodnost 7-8 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 2 - vhodné pro pokročilé chovatele

O plemenu

Plemeno japonský se řadí mezi ojedinělá střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 172 mláďat. Mimoto, někteří chovatelé registrovali japonské králíky v systému tzv. novošlechtění.

Vznik

Předchůdci dnešních japonských králíků vznikli náhodně ve Francii v druhé polovině 19. století. Nejpravděpodobněji vznikli z parkových polodivokých králíků, brabantských a tříbarevných holandských králíků. Jejich chovu se začala věnovat větší pozornost až koncem 19. století. 

Poprvé byli tito králíci vystaveni v roce 1887 v Paříži na světové výstavě, v roce 1895 byli dovezeni do Velké Británie, kde se stali značně oblíbenými. U nás se japonští králíci objevili krátce po roce 1900 (někdy se nazýval rovněž jako králík slavonský) a nutno podotknout, že se staly pravidelnými exponáty na výstavách. 

Jejich obliba však postupně opadala s dovozem a šlechtěním jiných plemen. Zajímavostí je, že původní zahraniční i naše plemenné standardy pracovali s tříbarevnou kresbou (žlutá, bílá, černá), ale postupně se sjednotily na černo-žlutém vzoru. Okrsky bílé či výrazně světlé srsti jsou nežádoucí a zřejmě jsou pozůstatkem po předcích - holandských králících.

Popis a charakteristika

Japonský (zkratka J) je střední plemeno s dvoubarevnými kresebnými znaky, které se symetricky střídají hlavě, trupu i končetinách králíka. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 3,75 - 4,50 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých japonských králíků je okolo 4,0 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Postoj je polovysoký. Hlava je silná, širší v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 11,0 - 13,0 cm. 

Srst je normální. Plemenným znakem jsou tzv. japonské kresebné znaky. Základní barva je oranžovožlutá (eventuálně bílá), přičemž druhá barva je sytě černá, modrá, havanovitá anebo marburská. Hlava je barevně půlena ve středové rovině, přičemž barva uší je střídavá - např. vlevo žlutá polovina hlavy + černé žluté ucho (a naopak). Na trupu se střídají pásy, které se půlí v úrovni páteře v pruh jiné barvy, střídavé znaky jsou i na prsou. Drápy jsou rohovité, barva očí odpovídá konkrétnímu barevnému rázu.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro japonské by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Při chovu je nezbytné počítat s pravidelným výskytem nestandardně zbarvených mláďat. Tato nestandardní králíčata však mají poměrně rychlý růst a hodí se do výkrmu do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Japonský nemá žádné zvláštní nutriční požadavky. Před výstavní sezonou lze žlutooranžovou barvu částečně zintenzivnit pravidelným předkládáním krmiv s vyšším obsahem přírodních barviv (mrkev, řepa).

Manipulace a zdraví

Japonský náleží mezi plemena, která lze doporučit pro spíše pokročilé chovatele s určitými zkušenostmi, především v ohledu šlechtění a výběru kresebných znaků, jinak plemeno nevyžaduje žádné zvláštnosti. 

Chovatel japonských králíků musí mít dobrý cit pro sestavování vhodných párů, ale i trpělivost, neboť není výjimkou, když z jednoho vrhu vybere 1 - 2 králíčata vhodná pro výstavnické aktivity. 

Za poněkud problematickou lze označit dostupnost chovných zvířat, neboť japonský nepatří v nynější době k vysloveně běžným plemenům ani v zahraničí - přesto se tam ale dají najít dobrá zvířata.

Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. U japonského není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Japonskému králíkovi není vysloveně podobné žádné plemeno. 

Zajímavosti

V anglofonních zemích je dodnes japonský králík nazýván tradičně jako Harlequin (podle kostkovaného vzoru tkaniva), což bylo sociálním důsledkem situace po útoku vojenských složek japonského císařství v roce 1941 na americkou základnu Pearl Harbor.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků japonských, webové stránky: http://www.kralikjaponsky.unas.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.