Prevence je důležitá, ale jak vám to vápno uschne, chov nebude proočkovaný a přiletí mor, tak mu bude úplně jedno, jestli je králíkárna úplně nová nebo krásně malovaná vápnem. Tady je jediná účinná prevence vakcinace.

Děkuji. Jak jsem psal, nejde o šlechtění, ale o udržení toho zbarvení u domácích nosnic v další generaci. Nejraději bych sehnal vlašáka porcelánového, klidně i s růžicovým hřebenem, ale jako by nebyli.

Děkuji. A jak se projeví porcelánová při křížení třeba s koroptví nebo jinou barvou?

Dobrý den, potřebuju poradit. Pomocí jakého barevného rázu je možné udržet porcelánové zbarvení u slepic a jak se dědí? Nejde o žádné šlechtění, ale o domácí křížení pro sebe jen na barvu. Děkuji

Tipuju na křížence appenzelského chocholáče.

Když jsem si vyrobil líheň, zkušebně jsem nasadil vejce hybridních leghornek oplozená čistým leghornem. První rozčarování bylo, že se mezi kuřaty objevilo několik černých jako uhel (dominantně bílé zbarvení rodičů!). Po rozkrmení jsem je všechna přenechal rodičům pouze na snášku. Snášet začaly až v 26. týdnu, což je později než u hybrida i než u čistokrevné, ale to mohlo být ovlivněno i počasím. Další a to dost velké rozčarování bylo to, že ještě v druhém roce nebyla velikost vajec srovnatelná s rodiči a navíc skoro všechny slepice kvokaly, některé i pevně zasedly. Ani otec ani matky neměly přenášet kvokavost, ale vlivem spojení dvou náhodných linií se to nějak vyštěpilo, což určitě užitkovost sejmulo o dost dolů. To byla pro mě docela dostačující zkušenost k tomu, abych nemnožil hybridy, kteří jsou na vrcholu potenciálu. Je to každého věc a pokud je člověk přesvědčený, že v jeho případě ho to ve finále vyjde takto levněji, tak proč ne. Ono se klidně může stát, že všechno vyjde perfektně. Líhnul jsem pak pro kamarády vejce od jejich hybridních slepic i kohoutů a byli prý spokojení. Já osobně ale nemám rád, když by mi třeba ryze nosné plemeno kvokalo.

Právě ten svrab je často příčinou hlavy na stranu. Je důležité, aby jste mu toho tam nastříkala dost, aby to zateklo co nejhlouběji, protože tam to králíkovi vadí nejvíc. Asi po týdnu přeléčit znova. Věřím, že se to zlepší. Do chovu na rychlé připuštění samce po přeléčení můžete klidně použít. Nejlepší je přeléčit i samice.

Právě v posledních 30 letech doteď probíhá takový podobný psí návrat k přírodě v Černobylu a okolí. Rozhodně nejde o takovou rychlost fenotypového návratu k přírodnímu typu, jak bylo někde výš psáno (asi deset let a je to). Nikdo tam psy nechová, pouze příležitostně přikrmuje, stejně jako lišky. Tam se ničemu neubližuje a během generací zvěř ztrácí plachost a využívá nabízených výhod. Do chovu nikdo nezasahuje a psi se zatím podobají křížencům NO až po takové jakoby vořechy s pokrčenýma ušima. Ještě řadu generací bude trvat, než bude populace trochu uniformní. Přišlo se ale na to, že jsou jedinci specializující se na větší zvěř a ti žijí převážně smečkově. Ti druzí jsou převážně sběrači a lovci drobných zvířat a hlodavců a vystačí si jako samotáři kromě doby reprodukce. Tato druhá skupina i za kratší dobu odstavuje štěňata. Nemůžu udat přesný zdroj. Na některém satelitním kanálu byl pěkný dokument o současné fauně v Černobylu, kde přestal trvale žít člověk.

Ty skratky plemen mi při psaní telefon upravil sám.

Mm na křížení používám roky a fungovalo to ohledně přírůstků se všemi samicemi. Měl jsem, nebo mám různé bo a boa, Kal, hylu i kříženky. Teď plynule přecházím na Bu a bo, ale toho Mm si tady nechám na občasné křížení. Čistokrevní Mm se mi dařili také, ale rostli podstatně pomaleji než jeho kříženci. Kupodivu nejlepší růst a výtěžnost měli Mm x bo. Nešlo je zabíjet ve 3 měsících, to byli ještě málo osvalení, ale ve 4 už super a hmotnost nad 4 kg, což je v rozporu s tvrzeními, že bo se nehodí ke křížení na maso. s menšími plemeny samic měli mladí ve 3 měsících kolem 3 kg, max 3,2 kg a krásné osvalení. Všichni kříženci po Mm měli tenkou kůži. Vss jsem kdysi zkoušel a nebylo to ono. Jde ale o to trefit ty správné kusy.

Všechna tři dotazování plemena jsou uštěkaná. Hlavně na lidi a na blbosti, ne na stopě. Rozhodně nejde ale o ostré psy, to už dávno ne. Na zkouškách loveckých psů se s nimi setkávám pravidelně a v ostrosti je překonávají často jezevčíci. Nedivím se, že se tady tazatel ptá, protože to, co se psalo o různých plemenech do časopisů a knih před 10 lety, už dneska nemusí být pravda. Tato tři plemena jsou celkově skoro hyperaktivní, štěkavá a obvykle milující děti, protože ty si s nimi hrají, jinak je to dost podobné a vyberte si z nich podle svých sympatií.

Já je mám u kanárů a nerozlítávají se ven, ale jelikož jsou lehčí než dřevěné štěpky, tak velcí papoušci by je možná rozházet mohli. U drobotiny jsou bez problémů.

zbosace napsal(a):
Mulard, zaujmavy tym ze otcom je pp kacica diva- breznacka. Niekde na okoli treba hladat kacicu pizmovky.

Přesně tak, jde o mularda po matce pižmovce. Dost jasně na to ukazuje kožnatý náběh na kořenu zobáku typický pro mulardy. Sám jsem mulardů doma odchoval pro užitek desítky a někteří s částečně divokým zbarvením vypadali úplně stejně až na velikost, která byla kolem 5 kg. Místo březňačky jsem měl masnou pekingskou.

drobotina napsal(a):
Dobrý večer, mohl byste mi vložit odkaz, kde drť z konopí kupujete? Děkuji.

Vložit konkrétní odkaz se mi moc nechce, protože by to byla reklama a někdo by z toho dělal vědu. Do vyhledávače si zadejte "podestýlka z konopného pazdeří", vyhodí Vám to hodně prodejců za velmi různé ceny. Celkově je ta podestýlka dražší než třeba dřevěná štěpka, ale taky daleko účinnější a savější a bezprašná. Najdete ji i za přijatelnou cenu. Rozdíly v ceně jsou i víc než 100%, tak hledejte u více prodejců. Ještě upozorňuju, že je to podestýlka určená do interiéru, ale podle mě venku na dešti nefunguje žádná. Ta buková může být ve venkovní voliéře aspoň chvilku pěkná. Tu konopnou používám na dno klecí, jelikož nemám v klecích rošty. Velmi usnadňuje čištění a celková hygiena je velmi dobrá. Kupuju vždycky 2 x 40l a není rozhodně nutné měnit ji celou každý týden. Ona vlastně asi vyjde i levněji oproti jiným vzhledem ke své životnosti a účinnosti.

Já už používám jedině drť z konopí. Doporučil mi ji kamarád a po dvou letech vím, že bych těžko hledal něco lepšího a jsem mu vděčný. Podstatně větší savost, životnost a kyselost, což ztěžuje množení bakterií. Prašnost nulová. Není ani nutné měnit celou vrstvu, ale stačí jen pod bidly slepené části. Opravdu s dřevěnými štěpkami se nedá srovnat.

Při špatné kvalitě srsti jako první úplně vyřadím lepek. Při citlivosti na něj (může být dočasná)bývají příznaky téměř stejné jako u štítné žlázy. Dál u mých psů vždy pomůže zinek. Buď oxid zinku injekčně nebo tablety pro lidi z lékárny. Příčin může být víc, ale pokud jde o výživu, tak toto obvykle pomůže. Tomu lepku už se raději vyhýbám co nejvíc, pšenici by neměl dostat ani zdravý pes.

Prosím vás, proč hážete všechny myslivce do jednoho pytle kvůli několika blbcům? Jestli máte auto, tak byste pro ostatní mohl být vrah a blázen, protože na silnicích se takoví vyskytují denně a mrtvol po nich zůstává daleko víc, než po myslivcích. Každý si na myslivcích vytáhne jen to nejhorší, ale nikdo necekne o tom, že se o zvěř hlavně starají a lov je to poslední. Pokud se mezi nimi najde idiot, tak ti normální se od něj distancují.

Podle mě jste samice před porodem ani nemusel rozdělovat. Je pro ně přirozené žít ve skupině.

Mám také vyzkoušeno. Rozhodně nejde o drastický pokles snášky u potomstva finálních hybridek. V halovém prostředí pouze na směsi by rozdíl byl, ale ve venkovním drobnochovu jsme ani já ani známí nějak nepocítili, že by bylo málo vajec. Jasně, že finální hybrid je nejvýkonnější, ale je to poznat nejzřetelněji v ideálních podmínkách. Potomstvo se štěpí na vlastnosti předků a ani ti nenesou podprůměrně. Ten, kdo pořád opisuje, že je toto nesmysl, by si měl aspoň jednou tuto generaci od hybridek zkusit použít na snášku. Rozhodně je nutné použít kohouta nosného plemene nebo hybrida.

kareta napsal(a):
Obyčejná výmluva a neznalost chovu.

Moc jste neporadil. Osobně dávám stranou samce s mladými v době kdy vyletí. Skoro vždy samice ve stejnou dobu znovu začíná další snůšku. Letos mi jedna samice začala snášet vejce do krmítka ještě před vyletěním předchozích mladých, tak jsem jí dal hnízdo, do kterého snesla zbytek vajec a zasedla. Po dvou dnech opustili mladí hnízdo a hned druhý den byl na vajíčkách jejich trus. Odebral jsem mladé se samcem a nechal samici dál sedět. Po týdnu prosvíceno - z 5 vajec jedno v pořádku. To jsem podložil jinam a samici nechal znovu snášet. Vždy záleží na míře znečištění a nejde předem přesně určit výsledek. Vůbec nedoporučuju zkoušet odloupnout suchý trus z vejce. Odloupnout jde, ale i se skořápkou.