tom.50 napsal(a):
Nemůžu jako "trefená husa" mlčet když je tu o tom opět řeč.

Tvrdil jsem, že králíka neoplachuju nikdy. Jenže až dnes jsem pochopil to podstatné. V jiném vlákně (několika) se tu psalo o rychlosti zabití, stažení a vykuchání králíka. Jsou tu přeborníci, kteří to dokážou za pár minut. Já tu jasně přiznal, že to dělám dlouho, půl hodiny i víc. Nemám pak maso od krve a nemám ho od chlupů. Při práci mám utěrák na ruce (a jiný, na maso) a lavor s vodou a furt si myju a suším ruce, chlupů ulpí na zadních nohách jen minimum (a i ty se snažím maximálně odstranit), jinak je maso čisté.

Ale hlavně. Omytím masa se odstartují rozkladné procesy v jakémkoli mase. Například, umí si někdo představit, že by poraženého býka nějaký řezník hned vykoupal v bazénu s vodou a nebo že by se dokonce našel takový, že by ho tam nechal několik hodin nebo dokonce do rána?

Ale já to mám těžké. Mě třeba na rybách vadí, že smrdí rybinou a tak jím jen takové ryby, které nesmrdí. Ale ano, někomu právě ta rybí pachuť šmakuje.
No a někdo miluje králičí prk a lebedí si v tom. Mě se z toho zvedá kufr. A tak na návštevě nikdy nejím králíka, nevím totiž, jestli ho po porážce hostitel hned rychle nezchladil omytím či naložením do studené vody. Tím totiž nevyjde z masa pára a s ní většina králičího pachu a já to naprosto neomylně na talíři poznám.

Ale jak říkali předkové: "Proti gustu žádnej dišputát!".

Jo a omlouvám se, jestli jsem někoho logikou a pravdomluvností někoho zase naštval. "Holt sem takovej".

Já nepatřím mezi ty, které byste naštval. Jen když jste se zmínil o té logice a rozkladných procesech, musím se zeptat. Vy dokážete ty ulpělé chlupy z masa dostat bez vody? Ony totiž ty chlupy rozhodně nejsou sterilní a nastartují rozkladný proces spolu s případnou krví daleko rychleji než čistá ledová voda. Předpokládá se, že ten, kdo králíka nebo třeba i kuře po zabití opláchne, ho pak nenechá válet někde v pokojové nebo i vyšší teplotě, dokud nezačne hnít. A ještě otázka - jakým způsobem vykrvujete, že je pak čistý krk, případně hlava? K tomu prku - pokud nezůstanou ve stehnech pachové žlázky, prk není. Se svými chuťovými buňkami asi máte těžký život. A prosím Vás, nesrovnávejte hovězí a králíka. Není žádný kus hovězího, který by měl tak jemnou a hustou srst, jako má králík. Navíc králíka stačí jemně pohladit a pouští chlupy, což býk neumí. Já a většina lidí, které znám, si i to hovězí nebo vepřové před kuchyňskou úpravou opláchne.
Naprosto souhlasím s Vaším tvrzením: Ale jak říkali předkové: "Proti gustu žádnej dišputát!".

Dobrý den, právě stavím nový kurník pro chovné hejno vlašek. Potřebuju poradit, jestli stačí dvojitá dutá stěna bez spár nebo je lepší zateplit polystyrenem. Podle mě slepice nevyrobí dost tepla, aby ho bylo nutné zadržovat izolací. Dutá stěna se zase podle mě lépe ošetří uvnitř proti parazitům. Uvítám rady z praxe. Jde mi hlavně o to, jestli nebudou slepice trpět mrazem v nevytápěném a nezatepleném kurníku. Zatím se v praxi setkávám pouze s chovem v nějakých chlévech nebo zděných kurníkách.

Jde o genotyp a krmení. Letos bylo díky suchu málo slimáků, což se projevilo na růstu pastevně chovaných kačen. Letos jsem zabíjel kačery tříměsíční - 3 kg čistá váha,4 měsíce - 3,8 kg čistá váha. Kačenky jsem nevážil. Výkrm startuju odpovídající směsí a po měsíci přecházím na směs šrotů (25% hrách) s nařezanými kopřivami nebo jetelem - zvlhčeno vodou. Až mají pořádně narvaná volata, pustím je na pastvu. Do chovu jsem vybral nejrychleji rostoucího kačera a kačenu taky a to od rodičů, kteří byli také takto selektováni po více generací. Někde zde padl názor, že kačer má být atlet, aby neničil kachny. To beru jako blbost. Ten lehký typ je dost silně dědičný a nelze od lehkých rodičů čekat těžký a zmasilý odchov. Naopak i od silně osvalených rodičů se objeví drobnější jedinec, ale toho bych rozhodně nepustil do dalšího chovu.

Díky moc za konkrétní informace.

Nechci do toho plést cokoliv jiného než kanára a konopku. Pokud jde o stehlíka, nepokoušel bych se vůbec zkoušet prakticky něco zjišťovat ohledně plodnosti kříženců (natož křížených samic). Na tom si vylámalo zuby a obětovalo spoustu místa už mnoho trpělivých. Jde mi jen o zkušenost s mírou plodnosti kříženců a míšenců po konopce a kanárovi a to u obou pohlaví v dalších R-generacích. Ptám se Vás na tuto věc, protože jste uvedl svoje zkušenosti ohledně zpětného křížení kříženců a míšenců konopka x kanár.

Pouze křížení některých plemen a lépe křížení některých kříženců Vám poskytne heterozní efekt na dost vysoké úrovni, abyste ho poznal. Heterozní efekt je dnes velmi často používané slovní spojení, ale používá se a zveličuje se i tam, kde je zanedbatelný. Konkrétně u většiny dvouplemenných křížení je velmi nízký. Až u použití těchto kříženců s tím správným protějškem se objeví zřetelněji. Dobře patrné je využití het. efektu v chovu originálních brojlerů, kde je za výsledkem spousta selekce, sledování a zkoušek. Proti tomu je dvouplemenné křížení jen srandička a je to vlastně jen začátek cesty k heteroznímu efektu. Pokud Vám jde o maso, musíte se soustředit na mléčnost a plodnost matek. Otce vybírat co nejlépe osvaleného a hlavně takového, který je schopný dorůst ve 3 měsících do 3 kg. To se týká pokud možno obou rodičů. Pokud Vám bude samice rodit max.7 mladých a ti porostou při dobrém krmení do 3 kg déle jak 3,5 měsíce, pak nemá cenu se moc bavit o heterozním efektu ohledně masného využití. Záleží ale, s čím se kdo spokojí. Osobně jsem si jistý po zkušenostech s červeným novozelanďákem, že snad lepších výsledků ohledně masa byste dosáhl u čistých Kal. Nč je pěkný a robustní králík, ale trvá mu to, než naroste. Tak je to i s vídeňskými. Vyskytne se i vyjímka a když na ni natrefíte, klidně ji využijte.

Dobrý den, Pane Pavelko, máte v chovu nebo nějakou zkušenost s plodnou samicí R1 (konopka x kanár)? Dál, pokud máte zkušenost, jaká plodnost je u R2? Hodně zdrojů uvádí, že v dalších generacích zpětného křížení se opět objevuje neplodnost a to i u některých samců. Mám jistý záměr s konkrétním cílem a zajímají mě právě zkušenosti s dalšími generacemi za R1 a to i u samic. Díky.

Vídeňský modrý napsal(a):
To je moc pěkné. Já mám VmxKal ve třech měsících 2 - 2,2Kg. Tak asi nic moc ale jsou zdraví a bez problémů.

Pokud jde o vyšší přírůstky, pak by se z masného křížení měl Vm vynechat. Nebo spíš všichni vídeňští. Jinak proti těmto plemenům nic nemám. Oni jen trochu klamou svými tvary.

Mohla jí prasknout céva v plicích nebo i aorta. Příčinou mohlo být i horko. Toto na 100% nemusel být mor, pokud šlo o jednotlivý kus. Nezbyde Vám, než počkat. Každopádně už začlo období s vyšším výskytem moru, takže co už je starší 6 týdnů, mělo by být naočkované.

Velmi nízká nebo žádná oplozenost + velký rozdíl ve velikosti kačen a kačerů (stejně jako u pižmovky) - opak opačného křížení.

Koupíte čistokrevné jedince těchto plemen. Nejde o levná plemena. Orpington má navíc dost silné sklony tloustnout, což se u slepic projeví poklesem nebo zastavením snášky a u kohouta nízkou plodností. Ještě žádné křížení těchto a podobných plemen ani nedýchlo na paty klasickým brojlerům. Brojler roste daleko rychleji a při volném odchovu je jeho maso stejně kvalitní jako maso kříženců. Ve finále jeho pořízení vyjde levněji a pokud nějakou slípku z nich necháte, výše její snášky Vás mile překvapí. Berte to jen jako radu.

Velkochovy zabíjí kačeny i dřív a to obvykle v 7. týdnu, kdy začne rychle klesat konverze krmiva. Nejde tam o zralost peří. Při výše uvedeném spojení nejspíš nemáte problém s líhnutím v líhni. V tom případě doporučuju taky křížit pižmový X pekingská. Mám čisté pižmovky a k nim i 0,1 pekingskou. Mulardi od ní, kteří jsou o víc než tři týdny mladší než pižmovky, už v 1,5 měsíci dohnali pižmové kačenky. Teda spíš je předjeli. A to jim teprv roste peří na ramínkách a hrudníku a starší pižmovky už jsou celkem opeřené. Směsí krmím jen 3 týdny po vylíhnutí, pak pastva a šrot. Pekingské už jsem přestal sbírat vejce, protože kačen mám už nějak moc, tak se rozhodla po snesení asi deseti vajec, že si je vysedí sama a vypadá, že to myslí vážně.
Ještě chci dodat, že pokud Vám jde o klasickou domácí kachnu a ne mulardy, potom křížení barevného plemene a pekingské dá většinu odchovu tmavého. S ruánkou dokonce i černé jak uhel. To je mínus při škubání. Skvělá je čistá pekingská linie cherry valey, kde je minimum tuku a super růst. Navíc tyto kachny jsou lepší nosnice než slepice, takže do líhně je vajec vždy dost a mě od této kachny zbývají vejce i na vaření pro malá káčata. Káčata cherry valey jsem zabíjel ve třech měsících čtyřkilová a tuku opravdu málo jen kolem zadku, což jde lehce vytrhnout. Ta ale na pastvě nebyla.

Divoká bachyně se v přírodě straní ostatních prasat a to i ze své tlupy. Vyhledává samotu a teprve, když jsou selata dost pohyblivá, vrací se s nimi ke své tlupě. Toto je jejich přirozenost, tak je podle mě dost velký risk, zkoušet je přeučit, nebo doufat, že u mě to vše klapne.

Ve dvou a půl měsících už normálně musí být kačer větší a kachna lépe opeřená.

Mám pižmáka (50% barbaria) s pižmovkou a pekinou. Oplozenost pižmovka 100%, pekingská 60%. Jde o to, že asi polovina zárodků mulardů kolem 2. týdne inkubace uhyne. Máte někdo zkušenost? Nevím, jestli je to spojením konkrétních jedinců a při výměně kačera může být životaschopnost zárodků vyšší, nebo je to normální. Dál mě zajímá, jak jste spokojeni s růstem doma vyrobených mulardů ve srovnání s pižmovkou i pekingskou.

Nrjspíš jste si koupil brojlery...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A dozvíme se tedy už, jestli s tímto šeredným plemenem a jeho křížením máte zkušenost, když tak vehementně radíte?

Vaše rytí je trapné.
Já mám zkušenost s křížením samice BO. Mladí nevypadají vůbec jako BO, rostou superrychle a ve třech měsících mají 3,08 - 3,16 kg. Rozhodně nejde o nohaté štíhlé ušáky. Otcem je zavalitý Kal. Při tomto opačném spojení vypadají mladí jinak než po otci BO. Už na tuto samici nehodlám pustit obra. Bohužel není tolik obřic tak skvělých a mléčných matek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hybridy je ale nutné krmit granulemi ne?Jak se tu myslím psalo, tak nemá cenu krmit klasicky, že tolik nerostou.Co je na tom pravdy?

S tímhle nemůžu souhlasit. Pokud krmíte granulemi, vyrostou rychleji, to je jasné. To ale platí u všech plemen a kříženců. krmení klasicky je ale moc široký pojem. Záleží, jakého složení je seno a jaký druh obilí se králíkům podá. Potom kromě výživy má na růst ještě vliv velikost a hygiena kotce. Pokud krmíte trávou nebo senem s vysokým podílem jetele nebo vojtěšky a nedáte k tomu do krmítka jen samotný ječmen, pak je obsah bílkovin v krmení jiný než z lučního sena a kousku tvrdého chleba, který rozhodně k lepšímu růstu nepomůže. Nabídnutí větví a bylin jako přírodního kokcidiostatika je taky jako prevence velmi užitečné.
Krmím jetelem s menší příměsí luční trávy, k tomu šrot z ječmene, ovsa a pšenice doplněný minerálně vitaminovým přípravkem a několikrát týdně různé větvičky na chuť. Včera jsem vážil křížence Kal X KalxBO - 3 měsíce / 3,12 kg. Hyla skoro to samé. Je to i o mléčnosti samice, která podpoří, nebo přibrzdí růst mladých.

Ne vše, co je jedovaté pro lidi, je jedovaté pro zvířata. Konkrétně tůje se často využívá v chovech pěnkavovitých ptáků ve voliérách jako keř pro hnízdění nebo jako úkryt. Rozhodně bych se nebál mít tůji ve voliéře pro tyto ptáky.

tom.50 napsal(a):
Super příspěvek!

Já jsem z hyl vyléčený navěky. Choulostivé, blbé, samec idiot co to "neuměl se ženskýma", samice parentále čuně, furt špinavá.

Kdepak, samec Bu a k němu jakoukoli masňačku je liga!

Já s tímhle nemůžu souhlasit. Hyla je u mě ohledně výtěžnosti, doby výkrmu a plodnosti TOP. Akorát si rád i hraju s křížením. Nejde podle jednotlivce nebo dvou kusů hodnotit celou populaci. Bu a jeho kříženci, stejně jako Vss, mě vůbec nenadchli a dávno jsem s nimi zkončil, ale nikomu to nevnucuju.