Nedá mi to a musím taky reagovat., co se krátkosrstých - pracovních borderek týká: Nechci tady hlásat,, Pracovní boc do každé rodiny" ale zase není třeba z nich dělat taková monstra. V současnosti mám čtyři pracovní krátkosrsté boc, všechny chodí na vyjížďky s koněm, cestují v autě a žijí běžným aktivním životem - aniž by ,, pásly vše co se hne" ano, jejich výchova může být v určitých momentech náročná, ale zase na druhou stranu ony mají vrozenou ochotu poslouchat, takže je to podle hesla,, Když se chce - všechno jde". Se svými fenkami dělám sportovní výcvik, stopařinu i pasení - ale vše opravdu rekreačně vzhledem k mému věku.
Jinak pejsky s koňmi si beru na vyjížďky už přes třicet let, u koní jsem vystřídala různá plemena / lovecká, ovčácká / - takže bude-li zájem, ráda předám své postřehy a zkušenosti

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ona si převzala vzorce chování borderek a na samostatné akce je ještě mladá. Třeba jí to vydrží 👍

To doufám, protže když to vipet odpálí u cválajícího koně - to je pohled, o který bych nerada přišla

Tak já jezdím na vyjížďky s vipetem - roční fenka - a zatím dobrý. Ona se drží v blízkosti mých borderek, do žádných samostatných akcí se nepouští, zatím jí odvolám od srnky i zajíce a když se zezačátku trochu proběhne, pak už se drží vyloženě u koně a vyhlíží kdy přiletí piškotek.

marcelaamax napsal(a):
K tomu dog trace obojku a ovladaci jde dokoupit další obojek. Kupovala jsem jeden obojek a jeden ovladač, a ovladač je automaticky s přepínáním na dva obojky.

U většiny ano, jen u těch základních typů to nejde.

Měl jste si objednat rovnou vysílač s možností dvou obojků - a v případě potřeby dokoupit jen druhý obojek. Přepínat stihnete úplně v pohodě.

Pro tenhle účel mi přijde lepší ZOPka, není tam aport, naopak je tam ovladatelnost ve skupině psů

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je úplně v pohodě. Deltamethrin trable s reprodukcí nezpůsobuje. Zato dalších milion druhů kazivosti ano.
V příbalovém letáku je napsané, že to do vody nesmí. Dokonce ani ostatní zvířata z něj nejsou nadšená.
Váš rybníček, Vaše ryby, ale stejně je to trochu hloupé, ne?
Ty včely nebudou Vaše.

Není to tam napsané. Naopak je tam napsané ,, Účinná látka se neuvolňuje do prostředí. Scalibor neztrácí svou účinnost ani po kontaktu s vodou, psi se tedy mohou koupat."
Rybníček je určený hlavně pro psy, ostatní živočichové / kromě rybek / si tam žijí na vlastní nebezpečí. A jestli je to hloupé jenom trochu - tak s tím v pohodě dokážu žít

Terven napsal(a):
S antiparazitarnim obojkem pusti psa do vody jen ignorant.

Tak to jsem asi já Máme na zahradě malý rybníček / cca 3 x 4 m / kde se několikrát denně podle potřeby máchají tři psi s obojky Scalibor. V rybníčku se třou a líhnou karásci, asi tři druhy vážek, šneci, žáby a ostatní vodní havěť. Pijí tam včely a vosy z okolí.

Můžu vás svézt na klidné chlaďasce, bydlím nedaleko Tachova.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Obávám se, že ze sedla koně v každodenním životě nejde o výsledek (uloví x neuloví), ale o dlouhodobou ovladatelnost (a práci, kterou k jejímu získání musíte vynaložit), kterou u psa v podmínkách, které popisuje zakladatelka (chce se věnovat koni a psovi zároveň co nejdříve, jestli to dobře chápu, nikoli prvních x let separátně), potřebujete co nejdříve. Třeba samojeda nebo výše zmíněného huskyho si na hon asi taky nepovedete...

Výchova je základ a zmůže hodně, ale bohužel některé genetické predispozice nepřebijete, ani kdybyste stála na hlavě a odrážela se ušima. U dalmatina to samozřejmě není tak dramatické, ale pokud zadavatelka zvažuje jeho pořízení, navíc ke koni, kde ztrácí benefit fyzické blízkosti, má jistě právo mít přehled o situacích, které mohou nastat. Vždycky můžete mít šťastnou ruku na psa, u kterého budou tyto pudy nadprůměrně silné. I průměrně lovecký dalmatin bude větší lovec než choďák. A nevnímám to nutně jako negativum, spíš je to životní styl a vyžaduje určité nastavení majitele.

PS: Mám ohaře. Odvolám ho během vystavování, nikdy mi neutekl. Ale vyžadovalo to perfektní znalost psa (= vychytat moment, kdy se soustředí na mou reakci, ne na zvěř, což trvá přibližně 10 sekund), perfektní přehled o terénu a dění v něm a samozřejmě dlouhý trénink postupně v různých prostředích (les, pole, louka).
To mě přivádí k myšlence, že to, jakým způsobem toto se psem zvládnete, závisí do jisté (nezanedbatelné) míry na tom, jak je pes nastaven na spolupráci. Ohař chce lovit s Vámi v tandemu, honič (a teď nemyslím nutně dalmatina, spíše třeba bernské honiče, bígly atp.) bude “komplikovanější” povaha a budete si s ním nejspíš brát do lesa knížku, abyste se zabavila než se k Vám po vlastní stopě vrátí. A pak je tu kategorie sólo lovců, jako je husky, no a toho většina lidí radši ani nepustí z vodítka (zapřáhne ho a využije tu energii jinak).

Přesně tak! Taky jsem měla ohařku, poslušnou - ale! Znamenalo to být neustále ve střehu a nepropásnout tu chviličku kdy se musela přivolat - jinak z toho byla půlhodinová pastva na kraji lesa. Na vyjížďkách jsem prakticky nedělala nic jiného než sledovala psa = jo, sice měla parádní přivolání, ale musela se včas přivolat. V tomhle jsou právě ovčáci nastavení úplně jinak. A že dalmatin doprovázel kočáry a jezdce? No myslím že ve středověku / nebo kdy to bylo / bylo úplně jedno, jestli si panský pes cestou něco prohnal a pak se vrátil, možná to bylo i lepší když zvěř vyhnal a ta nevyskakovala přímo před kočárem.....
Kraťanda je skvělá volba, jsou takové rozumné / aspoň ty co znám /, přitom aktivní a všeho mají ,, tak akorát"

Elia napsal(a):
Prosím, prosím, negativních scénářů znám xy a neptám se na ně. Rozumím, že mi chcete poradit, ale kdybych chěla radu ohledně tohoto, neptám se na plemeno, ale zda je vůbec pes dobrý nápad.
Kdybych měla ve stádě nebo i jen ve stáji koně, co psy nemá rád, tak vůbec nepřemýšlím o koupi psa. :)

Děkuji za doporučení od tapka, u těch holandských ovčáků a belgičáků znám jen obranáře, a ti jsou tedy dost ostří, znáte nějaké "klidnější" jedince? Případně by asi záleželo na výběru linie, že?
A s borderama - to je přesně ono, to zaměstnávání i hlavy, kdybych chtěla primárně psa na sport, jdu hned do ní, ale tím, že chci hlavně veselého pohodáře na výlety, vyjížďky a sport max rekreačně, bojím se abych jí netrápila. :/

Ano, určitě by záleželo na linii - měla jsem na mysli BO tervuereny nebo grény, holanďáci jsou i hrubosrstí a to jsou pohodáři i proti těm krátkosrstým. Já jsem brávala s kobylou i maliňačku - exteriérová linie - a byla naprosto v pohodě se psy i s lidmi, ta pobývala i ve stáji kde jsem pracovala, ale je pravda že žádná obranářka to nebyla
Ano, pes na vyjížďce představuje určité omezení, vždycky to bude ,, něco za něco" ale není nutné to hned odsuzovat, každý má jiné priority

Já mám zase opačnou zkušenost - většinou jezdím ven sama, a kobyla už bez psí smečky nechce jít, chybí jí ,, stádo" .Momentálně s sebou mívám dvě ohařky, borderky a parsonku. Moje - skoro třicetiletá - zkušenost se psy na vyjížďkách / ne ze stájí, protože koně mám doma / : ideálně nějaký nekonfliktní ovčák, ne moc malý. Malý pes pod cca 40 cm sice koni stíhá, ale jak stárne už ho to moc unavuje - tedy pokud nejdete celou vyjížďku krokem - musíte na něj pak čekat a to nebaví člověka, koně ani toho psa, když vás musí pořád dobíhat. Moje ohařky jsou ovladatelné, zvěř ignorují, ale doporučit bych je nemohla - jednak je to přece jen náročnější na výcvik a i když zvěř nehoní, mají dost velký rozptyl a musí se pořád přivolávat, aby nechodily moc daleko. Teriér je kapitola sama o sobě, samostatný nezávislý pes, navíc až moc chytrý, velice dobře odhadne kdy je vaše pozornost jinde - a okamžitě toho využije = zneužije. Moje borderky koně nepasou, ale znám takových dost a navíc jim to jako vyžití opravdu nestačí, přijedeme z vyjížďky a přinesou mi míček - ne že by nebyly unavené fyzicky, ale potřebují ještě ,, protočit" mozkové závity. Můj typ: kolie - asi lepší krátkosrstá, choďák, nebo belgičák - ne maliňák, koukněte i na holandské ovčáky.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já měla 3 barzoje, ale ke koni jsem je brala ven jen na focení - byli z linie, kde drtivá většina předků běhala coursingy, takže tam ten lovecký pud byl silný.

Já se tomu právě taky docela divila - ale on to byl celkově takový truhlík, jediné co uměl dobře a rychle - bylo sundat kočku z plotu

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jakože barzoj ke koni?

Kamarádka brala svého barzoje na vyjížďky - on po zvěři nijak neslídil, zajímala ho jen když jí viděl před sebou a i tehdy se nechal odvolat - než se rozběhl. Ale protože měl takové trochu delší vedení, tak to nebyl problém. Musela mít oči na stopkách - ale ten pohled na barzoje pádícího vedle koně prý za to stál

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jinak k těm sheltiím - jestli si jí zadavatelka vybere, tak opravdu opatrně. Kromě jiných problémů mi přijde nej riziko povaha. Dnes jsem potkala už x tého labilního poferoutku, co se bál psů i lidí. Když ty časté současné povahy porovnám s jedním známým (pejsek už ale nežije), který byl pomalu jednou tak velký, než je aktuálně obvyklá velikost sheltií, zdravě sebevědomý, nebojácný... A měl komplet zuby. Úplně jiné plemeno.

To je i moje zkušenost - taková právě byla ta moje šeltie před dvaceti lety - je pravda, že měla skoro 40 cm a na dnešní poměry i málo srsti, ale sebevědomá, neuštěkaná, vyrovnaná fena s vlastním názorem.

karo2702 napsal(a):
S menchestrem ne, ale s loveckými plemeny obecně. Ale jsme pravda, že ne každý lovecký pes má chuť lovit. Ale u teriéra by to člověk dost předpokládal a že vy jste měla zlatíčko nemusí znamenat, že se takhle trefí zadavatelka. Aby se pak nedivila a nedávala psa hned pryč.
Šeltie nehlídá, ano, znám jich fakt hodně a pokud vůbec štěkali na cizího člověka, tak se ho pak fakt už jo báli. Natožtak kousání. Hlídací pes do návštěv nekouše. To není plemenem ale výchovou. To se na mě nezlobte.

Jak už jsem psala zadavatelce - oni toho manchesteři nikdy moc nenalovili, to že má pes ČLP a koncovku -teriér není úplně vypovídající. Nevím proč občas radí lidi, kteří zkušenosti nemají......
U nás nezvaný návštěvník není návštěva, takže chování i výchova mé šeltie bylo naprosto v pořádku. Návštěvy naopak vítala. Měla povahu jakých se u šeltií moc nevidí.

Arka14 napsal(a):
Děkuji za názor. Kde jste manchester teriéra pořídila? Moc se jich v ČR nevyskytuje.

Moje fenka byla z Polska, bohužel letos nás v necelých 15 letech opustila. Neříkám že to bylo zlatíčko, ale proti mým ostatním teriérům / border, parson / byly její pudy dobře zvladatelné. Oni toho celkově nikdy moc nenalovili, snad jen v Anglii je občas používali na králíky, jinak to byli hlavně lovci myší a potkanů. U nás se jako lovecké plemeno nevyužívají vůbec, kdysi tu byly dvě fenky co měli barvářské zkoušky ale to je tak všechno.

karo2702 napsal(a):
Tak šeltie vám hlídat nebude. Teriér asi zatočí s vaším zvířectvem, pokud máte třeba slepice na zahradě. Je to lovecký pes.

Máte takovou zkušenost? Měla jsem obě plemena, šeltie hlídaly jako vzteklé, jedna i kousla nezvaného návštěvníka a moje manchesterka kromě myší neublížila ničemu / slepice, králíci, morčata /. Jinak šeltie mají srsti dost, ale dá se zvládnout vyčesáváním, naproti tomu manchester má zase kraťoučkou srst bez podsady, takže na delší vycházky ve sněhu a mrazu jsem jí musela oblékat.

Mám tři borderky, beru je s sebou na vyjížďky, chodí se mnou na pastvu pro koně..... ale koně pást nesmí!! Koně nejsou ovce, nenechají s sebou manipulovat od psa. Ti tolerantní si ho nebudou všímat, ti ostřejší mu to velice rychle vysvětlí a skončí to přinejlepším vyraženými zuby.

Není zlomený, jedná se o zálomek = vada obratlů / srostlé a zdeformované/ to nijak nenarovnáte, jedině ocásek před zálomkem kupírovat