Informace o uživateli:
Uživatel nezadal informace.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 23. 1. 2019 10:37:01
Naposledy přihlášen: 24. 3. 2022 14:57:06
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Zdravím, mému psovi praskla anální žláza (O problému jsme nevěděli, nesáňkoval, choval se pořád normálně. Zjistil jsme to, až když se to zanítilo a až to prasklo.). Veterinářka klasicky ošetřila, dala antibiotika a léky proti bolesti a nařídila že mám ránu pravidelně desinfikovat. Jenže s tím je problém.
Je to papillon, takže všude srst. Kvůli tomu, mu musím ránu ošetřovat častěji (dávat pryč chlupy, aby mohla rána dýchat). Včera probíhalo ošetřování bez větších komplikací. Nelíbilo se mu to, ale nechal se. Při každém desinfikování se mu to líbilo čím dál míň (asi ho to bolí a on je dost citlivý a na sebe opatrný normálně, natož když ho něco bolí). Jen pro představu, nepřeháněla jsem to. Ránu jsem ošetřila 3x - ráno, odpoledne a večer.
Dneska si ránu pomalu nenechá ošetřit, což je problém a já moc nevím co s tím. Nechci se s ním prát a využívat toho, že mám fyzickou převahu, protože to není cesta. On je navíc velmi těžko motivovatelnej přes žrádlo (a to i přes šunku, sušené maso, sýr... Když se něco děje nebo má pocit že mohlo dít, tak ho jídlo absolutně nezajímá). Tak to zkouším přes pochvaly a uvolnění tlaku. To funguje poměrně dobře avšak do doby, než mu začnu s tou ránou nebo v jejím okolí něco dělat (ráda bych tam alespoň ostříhala srst, pak bude čištění mnohokrát jednodušší, ale to se nenechá a lámat ho, to fakt pro mě není cesta).
Nějaké nápady? Tipy? Cokoliv? Jsem z toho poměrně nešťastná už jen z důvodu, že si tím kazím vztah s ním.
canka
napsal(a):
Ponička je naprostý pohodář a salámista,kterého nic nerozhodí...a to opravdu..já se nebojím její reakce..já vím,že bude v pohodě...jde jen o to,abych já,zatím co půjdeme,mohla přesně,jak píšete,kontrolovat a upravovat postroj....nebojím se toho,že by se bála nebo tak či předvedla nějakou nečekanou reakci..kam jí postavím,tam ponice stojí a čeká,než si pro ni přijdu
Hodně se věnujeme bubákům,i s větší kobylou máme zažito snad vše,ale tu mám už 18 let..malou mám přes 2 roky,ale máme taky už dost vyzkoušeno..plachty,mosty,traktory,chůze vedle kombajnu,tahání pytle se slámou za koněm,tahání plachty s drnčícím řetězem položeným na té plachtě..klus se šustícími pytlíky připevněnými gumičkou do ocasu..stále něco vymýšlím...myslím,že malou opravdu jen tal nic nerozhodí
Samozřejmě vše zdokumentuji a budu ráda,pokud by nám něco nešlo,když poradíte
nepodceňovala bych to. Taky jsem takhle zapřahala poničku, která nikdy nic neřešila. Zapřáhnutí naprosto v pohodě. Chodila do sulky několik měsíců bez problémů. Poslouchala doslova na slovo. Řídili jí i lidi, co se u koní nepohybují, děti. To vše bez problémů. A bum! Nedávno se z ničeho nic začala v sulce plašit a být naprosto neovladatelná. Ale naprosto. To mě celkem vyškolilo v tom, že i ten nejhodnější kůň je přece jenom stále kůň a nikdy nesmí člověk usnout na vavřínech.
Lisa.
napsal(a):
Díky moc, na posouzení toho, jak se kůň chová si objednala trenérku, takže sem video dávat nemusím. Navíc by se tady určitě objevily spousty lidí, kteří by kritizovali výcvik a to nemám zapotřebí, kamarádka chtěla jen poradit, jak by ho mohla uklidnit, aby nebyl tak zjančenej a věnoval pozornost jí a ne jiným koním.
Jenže jedno z druhým souvisí. Pokud bude špatný výcvik, tak nebude klidný a vyrovnaný kůň. Nejde to oddělit. Je to jakobyste řešila bolest žaludku, ale nechtěla zveřejnit svůj jídelníček a mermomocí chtěla něco na uklidnění žaludku...
Lisa.
napsal(a):
Rozhodně ho tam jan tak nefláknout, nejdříve do normálního výběhu a pomalu k tomu výběhu doplňovat i pastvu. Když začne mít problémy, tak okamžitě zpět do výběhu a na velkých pastvinách 24/7 být nemůže, může třeba jen na pár hodin denně, když problémy nemá, tak nevidím důvod, proč ho mít na malém výběhu, ale pozor na jaro, na jaře musí kůň i poník (i když je 24/7) mít pastvu omezenou, než si na ní zvykne.
A co podzim, který je stejně nebezpečný jako jaro? Mimochodem, jak jsem psala. Pohyb se dá koni zaručit i v menším (podle tvých slov "mini", protože asi nic mezi tím neexistuje) výběhu právě tím, že se seno dá na různá místa a kůň chodí mezi nimi. Navíc kůň by si měl do výběhu chodit odpočívat. Tak pořád nechápu v čem by mělo být tak strašně úžasný dát poníka na pastvu. Za mě je to zbytečný hazard. Pohyb se dá vyřešit i v menším výběhu. Takže v čem je to tak strašně úžasné? Trávu koně k životu nepotřebují a jak píšu u poníku zbytečný hazard.
No, on není takový problém váha, jako spíš vyváženost. A to platí i sulky obzvlášť. Pokud je sulka dobře vyvážená a poník má dobře padnoucí postroj, tak v těžším terénu utáhne jedna ku jedné vzhledem ke své váze a v lehčím terénu až třikrát tolik. Naopak když je sulka špatně udělaná, tak bude problém i menší váha. Osobně bych raději investovala do pěkné, funkční sulky. Ale ať se rozhodnete jakkoliv, tak přeji mnoho úspěchů
Lisa.
napsal(a):
Schvácení kopyt rozhodně nevzniká z toho, když má kůň velké pastviny. Ohledně chvácení se řídím tímto čánkem https://www.equichannel.cz/jak-se-vyhnout-schvaceni-kopyt Pokud máte koně se sklony k obezitě a výživnou pastvu, tak jí omezte, na jaře na ní koně přivikejte pomalu a koně nepřekrmujte obilovinami... a pokud krmení koní nerozumíte, tak si nechte sestavit krmnou dávku odborníkem. Já mám dávku sestavnou od této paní https://krmeni-koni.cz/ a pravidelně ke mě jezdí a stav koně konzultujeme, případně změníme krmnou dávku.
Pracuji s ním převážně ze země pomocí přirozené komunikace, jen si ta spolu hrajeme a užíváme (4 krát týdně ze země, 2 krát týdně jezdit a jeden den se za ním přijdu jen pomazlit). Režim má 24/7 v létě pastva, v zimě seno, polovinu krmné dávky dostává ráno, druhou večer. Já za ním jezdím odpoledne.
A teď jak to má tvůj kůň???
Já se nikomu zpovídat nemusím a ani nepotřebuju někomu dokazovat, že se moji koně mají skvěle. Stačí že já vím, že mají ty nejlepší podmínky které mohou mít. Jen napíšu že moje ponička fakt schvácená není. Byla, ale to byla od předchozích majitelů (kteří jí právě měli na pastvě, a to k tomu chodila ven a hýbala se). U mě má kopyta fakt pěkný, funkční, chodí v jakémkoliv terénu. Na asfaltu klidně sama nacválá (bežně s ní po asfaltu necválám, jen to dávám jako příklad toho, že nemá problém chodit po tvrdém, protože si na něm klidně nacválá bez pobídky), chodí i po štěrku. Takže ani nevidím důvod abych jí podmínky měnila. Každopádně zbytek managmentu se netýká tématu, takže nevidím důvod, proč bych měla popisovat jak s ní pracuji, co s ní dělám a kdy jsem u ní
Lisa.
napsal(a):
Takže poníkovi stačí mini výběh, jako ten, kterého posílám fotku (samozřejmě bez toho bahna)
Koně i poníci mají nachodit tak 10-15 km denně pastevním krokem, má to velký vliv na jejich zdraví. To na malém výběhu rozhodně nenachodí. A kůň pase trávu až 20 hodin denně, což take nedodrží. Kůň patří na rozlehlé pastviny, ne do boxu ani do mini výběhu, potřebuje se proběhnout a mít nějakou zábavu. Na malém prostoru jsou koně deprimovaní a znudění, můžou se u nich vyvinou zlozvyky. Samozřejmě že spousta lidí toto k dispozici nemá, tak si ale koně někde ustajte, svého koně můžete mít i když nemáte velké pozemky. Majitele, kteří dají koně do výběhu menšího jak 0,5 hektaru, beru jako nezodpovědné. Na zimu, podzim či blátivé počasí může mít koník menší zpevněný výběh, ale na léto prostě velké pastviny. Louku si můžete pronajmout, nestojí to tolik a spousta majitelů ji pronajme jen za to, že jí budete udržovat, takže v tomhle nevidím problém
Jediná výjimka je to, když má kůň sklony k obezitě. Můžete mu na pár hodin vstup na pastviny zavřít nebo mu kupte pastevní náhubek. Ale teď pozor!!! Obézní kůň potřebuje pohyb, takže to rozhodně nevyřešíte tím, že koně zavřete do boxu či mini výběhu!!! Obézní kůň potřebuje spoustu pohybu a omezení stravy.
wtf... Takže poníka, který má sklon k obezitě a schvácení, hodit do travnatého výběhu (a ne, ani ten náhubek není samospásný, jsou lidi kterým se poník schvátil i s ním), protože jakmile není ve velkém, zatravněném výběhu, tak je to nezodpovědnost, bravo.
Každopádně pokud se chceme bavit o ideálním ustájením, tak je to paddock paradise a ne louka s trávou. Navíc, já nevím jestli ti to někdo řekl, ale koně většinou chodí pracovat mimo výběh, ve výběhu mají odpočívat. Takže záleží o jakém managmentu se konkrétně bavíme.
Pokud o takovém, kde majitel koně hodí do výběhu a chodí se na něj jen dívat, tak tam je obrovská pastvina nutností. Pokud ale člověk s koněm pracuje mimo výběh a kůň ve výběhu jen odpočívá, tak zas tak velký výběh nepotřebuje. Mimochodem, chůze po výběhu se dá elegantně vyřešit tím, že se dá seno do malých kupiček na víc míst a to mi věř, že tam koně toho nachodí hodně.
Kde si vzala, že kůň nutně potřebuje trávu, to netuším. Ale je to hovadina. Kůň potřebuje buď trávu nebo seno.
Lisa.
napsal(a):
Rozhodně mějte dva. Třeba druhého ustajte kamarádce či někomu jinému. Na koně tak hektar, ale spousta lidí to nemá k dispozici. Kritické minimum je 0,5 hektaru na koně, ale to už je hrozně málo a rozhodně to nedoporučuji.
Jen se zeptám jaké máte s koňmi zkušenosti?
0,5 hektaru na koně? a to přesně proč? Chápu pokud člověk chce, aby se kůň uživil jen z trávy v ohradě. Ale to je u poníka dost nežádoucí, ti potřebují vyšlapaný výběh bez trávy (i bez té nízké), což na půl hektaru mít nebudou.
Ty peníze, které bych do toho vrazila, si dám raději bokem na to, až je budu potřebovat. Když by můj kůň potřeboval léčbu za několik desítek tisíc, tak by mě spíš podobný blbosti za takové prachy, doma spíš štvaly než těšily. Pokud má někdo koně v pronájmu nebo vydělává takové prachy, že mu nezáleží na každé tisícovce, tak proč ne. Za mě to ale nutné k životu není.
Dotaz
napsal(a):
Já se na ty výsledky koukla a právě taky tam nic moc nevidím.
https://www.jezdectvi.org/kun/KJ0I05
Tak to je hodně slabé. Taky mi přijde zvláštní to, že paní přijde že by bylo škoda kdyby kobyla šla do chovu, ale přitom jí nevadí ji na chov prodat. Proč si jí tedy nenechá a nechová na ní sama? Proč je kobyla nevhodná na vyšší skoky? Celé mi to přijde divné.
Dotaz
napsal(a):
Co si myslíte o poměru cena:výkon? Když srovnám toho hřebce z "Antiperlí", jeho cenu a výkonnost, tak trochu nechápu, kdo by kobču koupil. Nebo tu cenu má třeba původem? V tom se vůbec neorientuju.
https://zvirata.bazos.cz/inzerat/134340470/13-leta-kobylka-s-predpokladem-do-drezur-nebo-chovu.php
Taky se mi cena absolutně nezdá. Skvělá drezúrní kobyla, co viděla obdélník poprvé před čtyřmi lety, přičemž poté moc nejezdila. Na skoky se nehodí. V čem je tedy tak úžasná? Jako chápala bych, kdyby měla za sebou pestrou závodní kariéru a dobře se umisťovala, ale o tom tam není ani ň. On teda celý ten text na mě působí dost negativně, tak jako povýšeně. S paní bych o koupi kobyly fakt jednat nechtěla. A moc jsem nepochopila větu: "Vzhledem k jejímu původu potřebuje pracovat a mít režim, takže čistě vyjížďky, nebo nepravidelná práce jí moc radost dělat nebude."
Kobyla pěkná, ale nelíbí se mi její krk, který není vůbec nasvalený. Pochopila jsem to tak, že je to bylo pro ty kupce na Slovensku a že tedy byla z pastvin (a tam si asi neměla kde nasvalit krk), ale tak mohla tam paní dát i nějaké reprezentativní fotky, které byly z dob, kdy kobyla jezdila aktivně.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pro koně (i pro člověka) je náramně dobré posilovat stabilizační svaly a svaly hrudního korzetu. Hluboké stabilizační svaly kolem páteře lidé posilují na balančních pomůckách (my jezdci, ehm, nemusíme :-) a koně moc nemají kde - pokud zrovna třeba pravidelně necestují autem na závody. Mimochodem - proč je kůň po delší cestě na autě/vleku nepříjemně unavený? Protože je to zátěž právě pro tyhle zpravidla nepříliš posilované svaly, které se bez tréninku velmi rychle unaví. Takže rovnovážné cviky pro koně jsou velmi prospěšné. Dá se to řešit chozením z kopce, do kopce, v těžším terénu (kořeny, výskoky, seskoky, voda) a nebo různými vymoženostmi nebo cviky na jízdárně (španělský krok, leváda, výstup na malou paletu, kde musí mít kůň nohy blíže u sebe, pokládání předních nohou nebo nechávání zadních nohou na vyvýšené podložce) - a prý vůbec nejefektivnější je právě ta houpačka :-) A dají se na ní (je-li dostatečně široká) cvičit všechny myslitelné polohy těla a směry pohybu. Poníci budou nadšení (pokud to s nim někdo bude dělat, ehm ehm ). Asi ne tak radostný bude "můj" A1/1, i když ze závodů vím, že houpačku psychicky zvládne. No, je to valach, občas má hravou, tak uvidím, jak se na to bude tvářit
to jsou zajímavé informace. Děkuji za vysvětlení, jsem zas o něco chytřejší :) . Tohle se mi hodně líbí a myslím že by to mým kobylám jenom prospělo, takže až bude volná chvíle, tak zkusím něco takového zkontrolovat.
Hlavně by to bylo dobré pro tu mladou. Jakmile se jí totiž pod nohama něco nelíbí (je tam bahno, nebo to není úplně stabilní atd...) tak má tendenci vyšilovat. Tohle by jí krásně naučilo jak s tělem pracovat a určitě by byla potom v tomhle sebevědomější.
Pavvca
napsal(a):
Děkuji všem za názory. Inzerát jsem si podala, inzerci sleduji a stále doufám. Na podzim se sem tam vhodný poník objevil, ale tehdy jsem ještě nesháněla. Nemám problém se ujmout zanedbaného poníka (ideálně hubeného), jednoho jsem kdysi měla v "dočasce" a za měsíc ho majitel nepoznal. Kobylka je na svůj věk velmi vitální (až potrhlá) a ráda si zaběhá. Otázkou je jak dlouho, v kloubech už jí pěkně křupe, je slabá muchařka.
Je mi jasné, že většina poníků byla schvácená, i moji poničku se mi povedlo před pár lety přichvátit a to v lednu na seně. Já mám ze schvácení respekt, protože jsem během let na vlastní oči viděla co to udělalo s kobylou. Akutně se schvátila ve 13, pak zhubla a dařilo se to udržet pod kotrolou. Stejně ji ale nakonec dohnala těžká artróza, jak si ulevovala od bolavých kopyt a nakonec dostala Cushinga a schvátila se v 25 zas. Celá léta to byl boj jak dát kobyle nažrat a neschvátit ji, když nemohla hubnout pohybem a když vidím ty obézní poníky v inzerátech co byli schvácení ale už jsou "v pořádku," tak je mi jasné že to je nekončící boj po zbytek života. Možná už jsem paranoidní, ale každý den řeším jak dlouho pustit poničku na pastvinu (zda je tráva zrovna stresovaná a co dělají fruktany) a poctivě vážím seno na záchovnou dávku a to byla jen jednou přichvácená.
Jo, schvácení je mrcha. Ale pokud člověk ví co s tím, tak to celkem jde. Poničku nechávám na trávu většinou jen půl hodinky až hodinu a to ještě na vycházce když se hýbe. Jinak nepasu vůbec. Naštěstí jí seno omezovat nemusím, ona je takový lehčí typ, takže má seno neomezeně, vojtěšku do kyblíčku, minerálku na kopyta a dobrého trimera a kopyta by jí mohl lecjaký velký kůň závidět. Ještě bych jí dávala ocet, ten pomáhá zpracovávat cukry a tužíš je opět dobrý na kopyta, ale ten jí nedělá dobře na zažívání.
Pavvca
napsal(a):
Strakatá z Liberce, to jsme my. Na kobylku z inzerátu jsem koukala, ale po 15 letech péče o schváceného koně bych do toho znovu nešla.
Co se týče různých pony chovů, tak ty jsem procházela a prodávají většinou muchařky
a na 20letých klisnách běžně chovají.
Moc nevěřím tomu, že se najdou poníci 20+ kteří nejsou po schvácení. Navíc, pokud máte podmínky vhodné pro koně náchylného pro schvácení, tak v čem vadí poník po schvácení? Když to už nemá v akutní formě?
Kupovala jsem zdravou, mladou poničku (5 let) a stejně tam nějaké lehké schvácení v minulosti proběhlo.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ano, je to celkem běžné u všech čtyřnohých zvířat (pokud nejsou mimochodní od přirození :-) Z velmi prudkého kopce budou mít tendenci k sdružování stranově příslušných končetin všichni koně (a oslíci - os. zkušenost) :-) Většina mimochodníků jsou koně šlechtění pro bezpečný pohyb v terénu - island, tennessee...
Pokud budete mít motivaci, můžete si udělat pro kobylu ve výběhu houpačku a vyšší můstek. Houpajda je vůbec bezva věc - konečně mám materiál, tak se na letošek snad do ní pustím. Chci udělat velikou, aby se na ni dalo najet i s kočárkem s poníkama. A také abych si na ní mohla postavit koně bokem :-) Tak jsem zvědavá, jestli se někdy dokopu. Ale byla mi vřele doporučena fyzioterapeutkou :-)
materiál by na to i byl, teď ještě sehnat na to motivaci . Je to pro koně hodně dobré? Co k tomu říkala fyzio? Moc zkušeností s tím nemám. Občas jsem to zahlédla že to mají v extreme trailu :)
Šramčíková Ema
napsal(a):
děsí se více... my už teď vůbec ven nejezdíme kvůli tomu
tak si někoho pozvěte, ale to musíte řešit aktivně vy. Ten kůň očividně není zvyklý chodit ven nebo se tam něco stalo, každopádně se to samo od sebe nezpraví. Pokud s nimi neumíte takové situace řešit, tak si pozvěte někoho, kdo umí s koňmi pracovat ze země a půjde s vámi a poradí vám.
Každopádně mně fungovalo tohle: Když se kobyla děsila a vůbec se na mě nesoustředila, tak se pokusit jí pozornost odtrhnout na sebe. Nechte jí, ať chodí kolem vás, dokud se neuklidní (to v případě pokud se plaší). Ono klidně ať se plaší, však o co jde, vždyť se nic hrozného neděje (musíte mít k tomu takový přístup). Popracujte si tam s ní (okamžité zastavování na povel, couvání). Jakmile bude klidnější tak udělejte pár kroků dopředu, když se znovu začne plašit, tak znovu kolem sebe, zastavování, couvání atd... Sice se takhle ze začátku nikam moc nedostanete, ale je potřeba to řešit. Samo od sebe se to nezpraví.
Naučte si koně cviky na vodítku, které venku od něj budete moct vyžadovat (ustupování kolem zadku, kolem předku, překroky...). Naučte je, ovladatelnosti na vodítku (okamžité zastavení když zastavíte vy, klidný klus na volném vodítku, okamžité zastavení z klusu atd...), ať chodí na prověšeném vodítku. To můžete trénovat pomocí tušírky, kterou si dáte vedle boku před koně a jakmile se kůň bude na tušírku tlačit, tak ať okamžitě zacouvá od vás (vy stůjte na místě, nechoďte s ním, protože chcete aby se mezi vámi vytvořila mezera, aby kůň respektoval váš prostor), znovu se rozejděte a když se znovu bude tlačit na tušírku, tak znovu couvat a to klidně i 20x dokud to kůň nezačne respektovat.
Každopádně je hodně důležité, jak se v těchto situacích chováte vy. Nesmíte se bát, nesmíte cítit vztek, chce to naprostý klid, klidnou, ale pevnou a sebejistou řeč těla. Chce to mluvit na koně klidně, ale pevně.
Nejprve choďte na krátké procházky (klidně jen pár metrů od stáje) a na stejné místo. Nechte koně popást a jděte domů. Ať se naučí že je to venku fajn. Postupně prodlužujte.