Utekl kocour?

Docela dost, ale tuto zkušenost nemám, kdybych měla, neptala bych se.Mám kocourky vychovaný, kteří nehoní ostatní, pejsci také ne, naopak, když jsme ho dovezli on byl agresivní na ně a oni drželi.On se choval, jak tygr, ne jak kočka.
Samozřejmě, že volám, lákám, ale nikde nic.A žrádlo, má na místech, kam moji nechodí.kde byl naposled.Ani vidu, ani slechu.

Asi bych ještě čekala a stále volala a lákala. Sice je vykastrovaný, ale začíná jaro a mohl se vydat na toulky. Předpokládám, že dům máte celý už pořádně projitý, jestli není někde zalezlý.

Hlavně neexistuje kočku převézt do cizího prostředí, nechat ji dohromady od prvního dne s jinými kočkami, psy, a hlavně nechat volný přístup ven. I v ideálním novém prostředí se pouští postupně, až si kočka v novém prostředí přivykne. Ve vámi popsané situaci je jasné že uteče.
Podle mě se nevrátí a neukáže se, ani kdyby vás slyšela/což podle mě slyší, je prokázáno, že většina koček se drží kousek od baráku/: domov to pro ni není, a za vámi také nepůjde, když vás nebere jako svou paní a krmičku.

Jediná šance, co mě napadá, je povolat její bývalé pány. Třeba jim se na volání nakonec ukáže. Je to nejistý pokus, ale jediný..

Vše jsem prolezla, co šlo, nemáme žádné hůry, chlívky, kde by se mohl schovat, jen jednu místnost jako garáž, kde jsou zahradní a sezonní věci.Pamatuje si cestu, popř.kdyby se schovával jinde, ?

Joanne.s má právdu. Je vyděšený a určitě vám nevěří. Zkusila bych to, co radí. Třeba se ukáže, když uslyší hlas páníčků. Je to vlastně asi jediná vaše možnost

joanne.s napsal(a):
Hlavně neexistuje kočku převézt do cizího prostředí, nechat ji dohromady od prvního dne s jinými kočkami, psy, a hlavně nechat volný přístup ven. I v ideálním novém prostředí se pouští postupně, až si kočka v novém prostředí přivykne. Ve vámi popsané situaci je jasné že uteče.
Podle mě se nevrátí a neukáže se, ani kdyby vás slyšela/což podle mě slyší, je prokázáno, že většina koček se drží kousek od baráku/: domov to pro ni není, a za vámi také nepůjde, když vás nebere jako svou paní a krmičku.

Jediná šance, co mě napadá, je povolat její bývalé pány. Třeba jim se na volání nakonec ukáže. Je to nejistý pokus, ale jediný..

Ano, to nás také napadlo, nedovedu si ale přestavit s rodiči o berlích procházet celou dědinu, mačkat její písklavou hračku a volat její jméno.

Plus bych vylepila letáky po blízkém okolí v obci, že se vám kocourek ztratil, kdy a jak vypadal. Třeba ho někdo zahlédne, dá tip a odchytíte ho takto.

Mončiči napsal(a):
Joanne.s má právdu. Je vyděšený a určitě vám nevěří. Zkusila bych to, co radí. Třeba se ukáže, když uslyší hlas páníčků. Je to vlastně asi jediná vaše možnost

To je jasný, že mi nevěří, ani mě pořádně nezná.Tušila jsem, že to tak dopadne, s těmi starými je horší práce, jak s dětmi, neposlouchají.

joanne.s napsal(a):
Plus bych vylepila letáky po blízkém okolí v obci, že se vám kocourek ztratil, kdy a jak vypadal. Třeba ho někdo zahlédne, dá tip a odchytíte ho takto.

Zkusím, děkuji.

Starými? Kdo je starý? Kocour nemá ani rok a půl, ne?

joanne.s napsal(a):
Starými? Kdo je starý? Kocour nemá ani rok a půl, ne?

Rodiče, páníčci.

Ale když ho budete lákat, ukliďte vaše zvířata.
Je z nich vyděšený. Vyleze li, bude to chvíli trvat...

Každopádně snad je kocour v pohodě a ukáže se. A rodiče taha po dědině nemusíte. Stačí dojet k vám a ať zkusí volat jen na zahradě. Každopádně vy budete muset zatím zavřít psiska. Nebo je vzít na procházku nebo cokoliv, aby tam byl klid.

rapotacka11 napsal(a):
Ale když ho budete lákat, ukliďte vaše zvířata.
Je z nich vyděšený. Vyleze li, bude to chvíli trvat...

gajdovka napsal(a):
Před půlrokem si mamka vzala kocourka z depozita, jelikož jim umřel kocourek.V roku ho nechali vykastrovat.Kocour ale i po vykastrování dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.Bojovali s tím, jestli ho dát pryč, mazel, ale chování, jak dravé zvíře.Přemlouvali mě, abych si ho vzala na domek, kde mám dva kocourky, dva pejsky, nakonec mě přemluvili.Dala jsem ho do místnosti s odklápěcími dvířky pro naše zvířata.Syčel na ně, mńaučel, byl tam celý den, v co možné nejvyšší polici.Naši probrečeli celou noc, chtěli ho zpět, tak jsem ráno šla, že ho tedy zpět odvezu a kocour nikde.Není ho už 4 dny.Naši dnes už ví, že to neměli dělat, ale co teď, kde ho hledat?Jak se bude takový kocour chovat?Kam půjde? Kdo má nějaké zkušenosti s tímto, prosím, pište.
Dnes víme, že vytrhnout po půl roce z bytu kocoura a někam ho odvézt je nerozum, ale stalo se.

No, nebude to jednoduché. Prvotně bych pozavírala vaše kočky i psy (poznámka "Mám kocourky vychovaný, kteří nehoní ostatní" - mě pobavila, je vidět, že kočkám zcela nerozumíte - kočce vyhánění cizích koček z teritoria nijak nezakážete, to prostě nejde. Je to tvor svobodomyslný.

Kocour by to měl těžké na zvykání, i kdyby neutekl - pokud jsem to pochopila, byla dosud jedináček, ne? Už jedináček x být ve smečce je pro něj šok. Ani se nedivím, že zmizel, musel z toho být dost vyděšený...

Zkuste nandat jídlo po okolí, udělat boudičku z polystyrénu, apod. ať si má i kam zalézt. A svoje zvířata zavřít, volat kocoura ideálně večer a ráno, kdy je v okolí větší klid...

joanne.s napsal(a):
Hlavně neexistuje kočku převézt do cizího prostředí, nechat ji dohromady od prvního dne s jinými kočkami, psy, a hlavně nechat volný přístup ven. I v ideálním novém prostředí se pouští postupně, až si kočka v novém prostředí přivykne. Ve vámi popsané situaci je jasné že uteče.
Podle mě se nevrátí a neukáže se, ani kdyby vás slyšela/což podle mě slyší, je prokázáno, že většina koček se drží kousek od baráku/: domov to pro ni není, a za vámi také nepůjde, když vás nebere jako svou paní a krmičku.

Jediná šance, co mě napadá, je povolat její bývalé pány. Třeba jim se na volání nakonec ukáže. Je to nejistý pokus, ale jediný..

...k tomu dodatek: jeden z mých minulých kocourů, je to již dávno, musel kvůli nemoci z vesnice do panelákového bytu. Cesta autem OK, ale pak se naší nešikovností stalo, že u auta nám zdrhl. Myslela jsem, že je to konec, že vlítne pod tramvaj, pod auto, že jsme zkrátka bez něho...ale on se ukrýval v blízkém křoví a po klidném opakovaném volání přišel a nechal se odchytit. Takže také bych tam vzala rodiče zadavatelky - na ně by kocour snad reagoval a přišel by.

gajdovka napsal(a):
Ano, to nás také napadlo, nedovedu si ale přestavit s rodiči o berlích procházet celou dědinu, mačkat její písklavou hračku a volat její jméno.

Nemůžete rodiče naložit do auta a s otevřenými okny pomalu projíždět vesnici a volat? Šance je navečer, já takhle naprosto pravidelně odchytala minulého kocoura, který bůhvíproč na stáří zdrhal do sousední vesnice.

lavacca napsal(a):
No, nebude to jednoduché. Prvotně bych pozavírala vaše kočky i psy (poznámka "Mám kocourky vychovaný, kteří nehoní ostatní" - mě pobavila, je vidět, že kočkám zcela nerozumíte - kočce vyhánění cizích koček z teritoria nijak nezakážete, to prostě nejde. Je to tvor svobodomyslný.

Kocour by to měl těžké na zvykání, i kdyby neutekl - pokud jsem to pochopila, byla dosud jedináček, ne? Už jedináček x být ve smečce je pro něj šok. Ani se nedivím, že zmizel, musel z toho být dost vyděšený...

Zkuste nandat jídlo po okolí, udělat boudičku z polystyrénu, apod. ať si má i kam zalézt. A svoje zvířata zavřít, volat kocoura ideálně večer a ráno, kdy je v okolí větší klid...

Nevím, co je na tom na pobavení, pozorovala jsem je, jak ho dovezli, oni pokorně seděli a byly z něho vyplašení, on na ně syčel, vyháněl
samozřejmě, že nemohu vědět kolem koček vše, ale od koťat se nechaly tahat vnoučaty, nejsou agresivní a nestartují ani na cizí kočky, s našimi psy se pusinkují, spávají na nich, takže vetřelec pro ně byl nový kocour, ne on pro ně
akorát, že rozmazlený kocour z bytu byl v šoku, znal 4 zdi a ted nový prostor, lidi, zvířata, co nikdy neviděl
všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok.

Kočky si své teritorium chrání, takže ty vaše nemohou být výjimkou. Taková je jejich přirozenost. Nijak to nesouvisí s tím, jak se tvářili při seznamování s kočkou před vámi. Další nepříjemnost pro novou kočku jsou psi, ale to vám říkat jistě nemusím.

Možná rozmazlený je, do toho nevidím. Ale jeho reakce na situaci, kterou jste mu připravili, je normální. Pochopte vy jeho.
Hodili jste neplavce do vody a řekli plav.

A to že je všude po okolí koček je spíš přitěžující okolnost. rozhodně se díky tomu neotrká.

První týden v novém domově měl být sám, ve svém prostoru, bez terorizování dalšími zvířaty.

joanne.s napsal(a):
Kočky si své teritorium chrání, takže ty vaše nemohou být výjimkou. Taková je jejich přirozenost. Nijak to nesouvisí s tím, jak se tvářili při seznamování s kočkou před vámi. Další nepříjemnost pro novou kočku jsou psi, ale to vám říkat jistě nemusím.

Možná rozmazlený je, do toho nevidím. Ale jeho reakce na situaci, kterou jste mu připravili, je normální. Pochopte vy jeho.
Hodili jste neplavce do vody a řekli plav.

Tak budu doufat, že se plavat naučí.

joanne.s napsal(a):
A to že je všude po okolí koček je spíš přitěžující okolnost. rozhodně se díky tomu neotrká.

První týden v novém domově měl být sám, ve svém prostoru, bez terorizování dalšími zvířaty.

A to právě nešlo, domů ho nevezmu, zvířaty jsem obklopená, kteří jsou u nás od štěněte, kotěte.Rodiče si mysleli, že to bude dobré, také takovou zkušenost nemají a já také ne.Tak budeme doufat, že se otrká a bude za chvíli šťastný, že je v přírodě.Z bytu jim při každé příležitosti utíkal ven na strom, byl velice divoký.

gajdovka napsal(a):
Nevím, co je na tom na pobavení, pozorovala jsem je, jak ho dovezli, oni pokorně seděli a byly z něho vyplašení, on na ně syčel, vyháněl
samozřejmě, že nemohu vědět kolem koček vše, ale od koťat se nechaly tahat vnoučaty, nejsou agresivní a nestartují ani na cizí kočky, s našimi psy se pusinkují, spávají na nich, takže vetřelec pro ně byl nový kocour, ne on pro ně
akorát, že rozmazlený kocour z bytu byl v šoku, znal 4 zdi a ted nový prostor, lidi, zvířata, co nikdy neviděl
všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok.

Ano, je klidně možné, že oni pokorně seděli z prvotního šoku, že tam mají vetřelce, co na ně ještě prská, atd. Taky jsem to zažila, kdy byly domácí kočky prvotně v šoku, co to má jako být - objeví se tu cizák a ještě má tu drzost na ně "hučet". Ale nebýt oddělení (takhle se viděli přes přenosku), tak se do sebe dali. I proto se doporučuje vždy nového člena dát na týden dva zvlášť do místnosti - číča si zvykne v klidu na nové prostředí a pána a teprve pak se začne seznamovat i se zbytkem smečky.

No, "rozmazlený z bytu" - vžijte se do jeho situace. Nikdy nezažil nic jiného než bezpečný byt, kde byl králem. Najednou se dostane někam, kde už jsou jiné kočky, psi, pro něj cizí lidé -) pro něj jiné východisko než útěk v podstatě nebylo.

všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok. - obávám se, že naopak. Že ty cizího budou taky vyhánět, protože už mají svá vybojovaná území a s vetřelcem se dělit chtít nebudou... ale třeba najde nějakou stodolu, apod. kde by se dalo schovat...

gajdovka napsal(a):
A to právě nešlo, domů ho nevezmu, zvířaty jsem obklopená, kteří jsou u nás od štěněte, kotěte.Rodiče si mysleli, že to bude dobré, také takovou zkušenost nemají a já také ne.Tak budeme doufat, že se otrká a bude za chvíli šťastný, že je v přírodě.Z bytu jim při každé příležitosti utíkal ven na strom, byl velice divoký.

Jenže bez toho ho zavřít někam, kde bude mít první týden dva klid to nejde... musí mít čas si na nový domov zvyknout bez toho, aby ho děsila další zvířata... i kdyby byl divoký, to nemáte nějakou garáž, apod. ? kam by šel býval pro začátek oddělit?

Pro příště doporučuji si něco o seznamování koček načíst,...

lavacca napsal(a):
Jenže bez toho ho zavřít někam, kde bude mít první týden dva klid to nejde... musí mít čas si na nový domov zvyknout bez toho, aby ho děsila další zvířata... i kdyby byl divoký, to nemáte nějakou garáž, apod. ? kam by šel býval pro začátek oddělit?

Pro příště doporučuji si něco o seznamování koček načíst,...

To by nepomohlo, kdybych o seznamování něco více věděla, rodiče byli rozhodnutí.

Pomohlo by, kdybyste díky znalostem o seznamování koček
nového kocourka nedala do místnosti s odklápěcími dvířky pro všechna zvířata.

Dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.

Na vysvětlenou k tomuto. Šplhání po garnýži, po záclonách je pravda výsada spíše mladinkých, lehčích koček, spíše ještě koťat. Ale váza s květinami by neobstála bez shození ani u nás, a to mám kocoura hodného. Prostě ho ta kytka láká, tak se o vázu opře. Jinak ke shazování jiných věcí - pokud na kočku zakřičíte, zrovna když někam vylezla a kličkuje tam mezi věcma, tak spolehlivě! něco shodí. Je to o tom, zůstat v klidu, nekřičet, normálně dojdu, kočku sundám přitom řeknu "ne, nesmíš, a pohoda.

Jinak my kočkaři s kočkou v bytě se pravda dost omezujeme, co do vybavení bytu - co do květin doma, stůl pokud možno bez věcí, aby nelákal, vše schované, řezané kytky už vůbec apod.

"všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok. - obávám se, že naopak. Že ty cizího budou taky vyhánět, protože už mají svá vybojovaná území a s vetřelcem se dělit chtít nebudou... ale třeba najde nějakou stodolu, apod. kde by se dalo schovat... "
Už jsem jinde psala, že funguju jako takový soukromý útulek, kočky ke mně přichází a buď se včleňují do smečky nebo se chodí jenom najíst, v zimě přespat "ilegálně", záleží na povaze každé z nich...a nějak jim ta stávající smečka nevadí, spíš by se dalo říct, že se k nám stahují kočky jako "vosy na med". I sousedovic kocour k nám chodí jako do školky a je vidět, že si té smečky užívá...Takže bych to zase tak černě neviděla.

joanne.s napsal(a):
Dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.

Na vysvětlenou k tomuto. Šplhání po garnýži, po záclonách je pravda výsada spíše mladinkých, lehčích koček, spíše ještě koťat. Ale váza s květinami by neobstála bez shození ani u nás, a to mám kocoura hodného. Prostě ho ta kytka láká, tak se o vázu opře. Jinak ke shazování jiných věcí - pokud na kočku zakřičíte, zrovna když někam vylezla a kličkuje tam mezi věcma, tak spolehlivě! něco shodí. Je to o tom, zůstat v klidu, nekřičet, normálně dojdu, kočku sundám přitom řeknu "ne, nesmíš, a pohoda.

Jinak my kočkaři s kočkou v bytě se pravda dost omezujeme, co do vybavení bytu - co do květin doma, stůl pokud možno bez věcí, aby nelákal, vše schované, řezané kytky už vůbec apod.

JOJO, TO POCHOPÍ MLADŠÍ, ALE NE STAŘEČCI.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok. - obávám se, že naopak. Že ty cizího budou taky vyhánět, protože už mají svá vybojovaná území a s vetřelcem se dělit chtít nebudou... ale třeba najde nějakou stodolu, apod. kde by se dalo schovat... "
Už jsem jinde psala, že funguju jako takový soukromý útulek, kočky ke mně přichází a buď se včleňují do smečky nebo se chodí jenom najíst, v zimě přespat "ilegálně", záleží na povaze každé z nich...a nějak jim ta stávající smečka nevadí, spíš by se dalo říct, že se k nám stahují kočky jako "vosy na med". I sousedovic kocour k nám chodí jako do školky a je vidět, že si té smečky užívá...Takže bych to zase tak černě neviděla.

DĚKUJI.

I sousedovic kocour k nám chodí jako do školky a je vidět, že si té smečky užívá...
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Vtipné .

Nezná náhodou prostředí, ve kterém se pohybuje ?
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Chudák zvíře... našlo a jistě najde tolik pochopení, že to možná nepobere...

Dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.
"""""""""""""""""""""""
Víte, ono to chce se pořádně zamyslet, než donést kotě z útulku.
Kočka, která se narodila někde ve fabrice nebo někde za marketem,
venku - na svobodě,
dostala se do útulku, nemusí snášet život v bytě.
Prostě, může žít i v bytě, může být mazel největší,
ale k životu nutně potřebuje mít možnost být i venku.
Měla jsem takové kočky. Jen v bytě by žít nemohly.
Zešílely by a my s nimi.

No a to konečné "přesazení"... ale to už jste jistě pochopila...

gajdovka napsal(a):
Před půlrokem si mamka vzala kocourka z depozita, jelikož jim umřel kocourek.V roku ho nechali vykastrovat.Kocour ale i po vykastrování dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.Bojovali s tím, jestli ho dát pryč, mazel, ale chování, jak dravé zvíře.Přemlouvali mě, abych si ho vzala na domek, kde mám dva kocourky, dva pejsky, nakonec mě přemluvili.Dala jsem ho do místnosti s odklápěcími dvířky pro naše zvířata.Syčel na ně, mńaučel, byl tam celý den, v co možné nejvyšší polici.Naši probrečeli celou noc, chtěli ho zpět, tak jsem ráno šla, že ho tedy zpět odvezu a kocour nikde.Není ho už 4 dny.Naši dnes už ví, že to neměli dělat, ale co teď, kde ho hledat?Jak se bude takový kocour chovat?Kam půjde? Kdo má nějaké zkušenosti s tímto, prosím, pište.
Dnes víme, že vytrhnout po půl roce z bytu kocoura a někam ho odvézt je nerozum, ale stalo se.

Stalo se mi něco podobného, když jsem jednou vzala bytovou kočku ven, zalezla pod starou dřevěnou stavbu a strávila tam 24 hodin, vystrašená, na volání absolutně nereagovala, nakonec jsem ji druhý den nalákala na jídlo, ale byl to boj, dodnes mám na noze jizvy, byla jsem celá zkrvavená, od té doby mám poučení, že bytová kočka je bytová stane se, dejte vědět, jestli se kocourek našel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok. - obávám se, že naopak. Že ty cizího budou taky vyhánět, protože už mají svá vybojovaná území a s vetřelcem se dělit chtít nebudou... ale třeba najde nějakou stodolu, apod. kde by se dalo schovat... "
Už jsem jinde psala, že funguju jako takový soukromý útulek, kočky ke mně přichází a buď se včleňují do smečky nebo se chodí jenom najíst, v zimě přespat "ilegálně", záleží na povaze každé z nich...a nějak jim ta stávající smečka nevadí, spíš by se dalo říct, že se k nám stahují kočky jako "vosy na med". I sousedovic kocour k nám chodí jako do školky a je vidět, že si té smečky užívá...Takže bych to zase tak černě neviděla.

Jenže tihle tuláci jsou odmala zvyklí na soužití s dalšími kočkami (min. s matkou a sourozenci do puberty), takže se vůči jiným kočkám umí chovat, atd. Ale to jedináček z bytu neumí a je to pro něj stres jak hrom.

joanne.s napsal(a):
Dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.

Na vysvětlenou k tomuto. Šplhání po garnýži, po záclonách je pravda výsada spíše mladinkých, lehčích koček, spíše ještě koťat. Ale váza s květinami by neobstála bez shození ani u nás, a to mám kocoura hodného. Prostě ho ta kytka láká, tak se o vázu opře. Jinak ke shazování jiných věcí - pokud na kočku zakřičíte, zrovna když někam vylezla a kličkuje tam mezi věcma, tak spolehlivě! něco shodí. Je to o tom, zůstat v klidu, nekřičet, normálně dojdu, kočku sundám přitom řeknu "ne, nesmíš, a pohoda.

Jinak my kočkaři s kočkou v bytě se pravda dost omezujeme, co do vybavení bytu - co do květin doma, stůl pokud možno bez věcí, aby nelákal, vše schované, řezané kytky už vůbec apod.

Tak v tomto já mám neuvěřitelné štěstí! Záclony nelákají ani jednoho z kocourů, a to dokonce ani když byli koťata. A sedačka láká jen mladého (on vůbec velký prostě nedělá škody žádné), a to ještě tak, že se o ni chodí protahovat, třeba po dlouhém ležení a u toho zatne do sedačky drápy. Ale že by ji drápal třeba kvůli broušení drápů, tak to ne.

"Jenže tihle tuláci jsou odmala zvyklí na soužití s dalšími kočkami (min. s matkou a sourozenci do puberty), takže se vůči jiným kočkám umí chovat, atd."

někteří jsou, někteří ne (třeba tak 2m kotě, co vyhodili z auta, nebo kocourek od souseda, kterého našel jako mimino v lese a vyrůstal sám - taky skončil v mé smečce...) - vždy záleží na povaze té které konkrétní kočky

"Ale to jedináček z bytu neumí a je to pro něj stres jak hrom."
samozřejmě, ale opět bude záležet na jeho povaze...

- někteří jsou, někteří ne (třeba tak 2m kotě, co vyhodili z auta, nebo kocourek od souseda, kterého našel jako mimino v lese a vyrůstal sám - taky skončil v mé smečce...) - vždy záleží na povaze té které konkrétní kočky
""""""""""""""""""""""""""""""""
Kočka "bytovka", kterou borci "učí plavat", tím, že ji hodí do víru v řece a doufají, že
"vono to pude", taková kočka si projde peklem.
Bojí se zvířat na dvoře, bojí se i holuba, kosa, kývající větve, auta, psa.
Ví, neví, ale rozhodně tuší-cítí, že území patří jiným... už tolik dní se někde
hladová, vyděšená krčí... nebo už to má za sebou.
Taky mohla někam vlézt, do cizí, nepoužívané kůlny ap.např. ventilačkou a nemůže ven...

Vždy, když toto vlákno někdo vytáhne, doufám, že už o ní vědí, ale jak vidno...

Tak pokud se nepletu, tak borci kocoura nikam nehodili, ale on utekl - stalo se a mudrováním tady se to nezmění. A za druhé - může a nemusí se bát, kočky jsou daleko více šelmy než psi včetně zachovaných instinktů a pudů...takže zase záleží na povaze - buď se bojí nebo si třeba užívá svobody (konkrétně ten můj zmíněný vyhozený nemocný kocourek - do kastrace byl držen v bytě, po kastraci šel do smečky a do baráku - jeho první setkání s přírodou bylo bombastické, načež během dvou dnů najel na vzorný režim šelmy kočkovité, beze strachu...včetně lovu, který ho nikdo neučil...)...podle líčení zadavatelky ten jejich kocour žádný klidný domácí povaleč nebyl.
A taky to samozřejmě už může mít za sebou...

Obávám se, že už to má za sebou

Jinak si myslím, že to že kočka není domácí povaleč, rozhodně neznamená, že je připravena obstát v novém, cizím prostředí, zničehonic venku a s jinými zvířaty.

Taky mám kocoura aktivního, žádného povaleče, ale jak by tohle zvládl, to si představit neumím, bál by se určitě, a hodně. Zvyk v bytě je zvyk v bytě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak pokud se nepletu, tak borci kocoura nikam nehodili, ale on utekl - stalo se a mudrováním tady se to nezmění. A za druhé - může a nemusí se bát, kočky jsou daleko více šelmy než psi včetně zachovaných instinktů a pudů...takže zase záleží na povaze - buď se bojí nebo si třeba užívá svobody (konkrétně ten můj zmíněný vyhozený nemocný kocourek - do kastrace byl držen v bytě, po kastraci šel do smečky a do baráku - jeho první setkání s přírodou bylo bombastické, načež během dvou dnů najel na vzorný režim šelmy kočkovité, beze strachu...včetně lovu, který ho nikdo neučil...)...podle líčení zadavatelky ten jejich kocour žádný klidný domácí povaleč nebyl.
A taky to samozřejmě už může mít za sebou...

To sice ano, ale pokud by si něco přečetli dopředu, tak ho nenechali utéct a dopřáli mu klid na to si zvyknout na nové prostředí. Všude vám řeknou, že i jen ta změna poskytnout kočce bytové výběh ven je na delší zvykání, kdy se nechává kočce otevřeno a ona může pomalinku zkoumat zahradu, atd. Člověk ji prostě nechytne z bytu a šup s ní ven bez nějakého zvykání - natožpak ji dát úplně do jiného prostředí. Pokud ano, tak většina koček vezme dráhu při sebemenším vyplašení a už ji člověk v životě nevidí...

Brala jsem si několik dospělých koček a vždy to bylo zvykání na 2-3 týdny, než se zabydlely a pomalu jsem jim začala otevírat dveře ven. U nové kočky je hlavní, aby vzala nové místo za vlastní - tj. když pak jde ven a lekne se tam, aby se vrátila domů, kde se cítí v bezpečí.

U dotyčného kocoura chybí právě ten mezičlánek zvykání + k tomu ještě přihoďte další kočky a psy, takže já osobně se mu ani nevidím, že utekl..být jím, tak taky beru nohy na ramena.

Jinak pravděpodobné je, že zůstal někde poblíž domu, protože to tam nijak nezná,...ale teď záleží na tom, jaké je okolí - zda je tam plno koček a psů, co ho budou vyhánět, nebo zda má šanci si zalézt do nějaké opuštěné stodoly, apod. kde bude mít klid a nějak se s tím popere...

Zadavatelko, jak daleko je váš dům od toho kocourova původního? Je možné, že šel domů...Jinak: nevím, jestli jsou vaši kocouři kastrovaní či ne, ale kocouři se mezi sebou moc nesnesou. Mívali jsme kočky u babči na dvorku a pokud zůstali třeba dva kocouří bratři, vždycky se časem jeden ztratil. Myslím si, že ho silnější bráška vyhnal z teritoria.

lesnížínka napsal(a):
Zadavatelko, jak daleko je váš dům od toho kocourova původního? Je možné, že šel domů...Jinak: nevím, jestli jsou vaši kocouři kastrovaní či ne, ale kocouři se mezi sebou moc nesnesou. Mívali jsme kočky u babči na dvorku a pokud zůstali třeba dva kocouří bratři, vždycky se časem jeden ztratil. Myslím si, že ho silnější bráška vyhnal z teritoria.

20 km, několikrát jsme projížděli trasu, volali, nic.
Mí kocouři jsou půl roku a třičtvrtě staří, čili nekastrovaní a nejsou bráchové.

gajdovka napsal(a):
20 km, několikrát jsme projížděli trasu, volali, nic.
Mí kocouři jsou půl roku a třičtvrtě staří, čili nekastrovaní a nejsou bráchové.

To jsou ještě celkem mladí na nějaké bitky o teritorium. To, že jsou či nejsou bráchové je jedno chtěla jsem tím říct, že vyžene i brácha bráchu(klidně matka dceru či naopak) natož pak přitáhnuvšího cizího kocoura...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"všude po okolí je koček, tak se třeba pomalinku otrká a bude ok. - obávám se, že naopak. Že ty cizího budou taky vyhánět, protože už mají svá vybojovaná území a s vetřelcem se dělit chtít nebudou... ale třeba najde nějakou stodolu, apod. kde by se dalo schovat... "
Už jsem jinde psala, že funguju jako takový soukromý útulek, kočky ke mně přichází a buď se včleňují do smečky nebo se chodí jenom najíst, v zimě přespat "ilegálně", záleží na povaze každé z nich...a nějak jim ta stávající smečka nevadí, spíš by se dalo říct, že se k nám stahují kočky jako "vosy na med". I sousedovic kocour k nám chodí jako do školky a je vidět, že si té smečky užívá...Takže bych to zase tak černě neviděla.

No, já to mám tk, že moji kocouři jsou u krmení jak míliusové, dokonce mladej se lísá k velkému, což za jiných okolností vůbec nedělá. Když jsou spolu, ale nejsou zrovna krmeni, tak opravdu VELKÝM pokrokem je, že spolu už celkem často leží na takovém tom lehoučkém oblouku (nevím jak to popsat, ale zmiňovala to nejdříve "Janaaa" a myslím, že i "Blazice") a jsou na sebe nalepeni .
ALE...já se říká " z hrátky plačky", takže často toto na první dojem idylické ležení kocourů pospolu má obvykle jen krátkou dobu trvání a pak zničehonic jako by kocourovi (hlavně mlaďochovi, ale někdy i velkému) nějak rupne v kouli a zcela vžně zaútočí na druhého kota a toto právě kočívá rvačkou. Nechávám rvačku být - ať si to teda "vyříkají", ale v momentě, kdy se mi jeví, že rvačka nabývá na intenzitě, je stresující (přinejmenším pro toho napadeného), tak zasáhnu, a to zvýšeným hlasem a obvykle slovy:"Co se to zase děje? Proč ubližuješ velkému! Přestaň" - a vím, že prakticky vždy to mělo (a doufám, že i do budoucna bude mít) ten efekt, že se opravdu kocouři přestali škádlit a šli od sebe...

fikovnice napsal(a):
No, já to mám tk, že moji kocouři jsou u krmení jak míliusové, dokonce mladej se lísá k velkému, což za jiných okolností vůbec nedělá. Když jsou spolu, ale nejsou zrovna krmeni, tak opravdu VELKÝM pokrokem je, že spolu už celkem často leží na takovém tom lehoučkém oblouku (nevím jak to popsat, ale zmiňovala to nejdříve "Janaaa" a myslím, že i "Blazice") a jsou na sebe nalepeni .
ALE...já se říká " z hrátky plačky", takže často toto na první dojem idylické ležení kocourů pospolu má obvykle jen krátkou dobu trvání a pak zničehonic jako by kocourovi (hlavně mlaďochovi, ale někdy i velkému) nějak rupne v kouli a zcela vžně zaútočí na druhého kota a toto právě kočívá rvačkou. Nechávám rvačku být - ať si to teda "vyříkají", ale v momentě, kdy se mi jeví, že rvačka nabývá na intenzitě, je stresující (přinejmenším pro toho napadeného), tak zasáhnu, a to zvýšeným hlasem a obvykle slovy:"Co se to zase děje? Proč ubližuješ velkému! Přestaň" - a vím, že prakticky vždy to mělo (a doufám, že i do budoucna bude mít) ten efekt, že se opravdu kocouři přestali škádlit a šli od sebe...

Promiňte prosím několik mých překlepů. Obávám se, že noťas či spíše jeho klávesnice již dosluhuje a začínají vypadávat písmena při psaní - mám tím na mysli, že sice na příslušnou klávesu udělám úhoz, ale pak již klávesa začne stávkovat.

Kočičí svět napsal(a):
Stalo se mi něco podobného, když jsem jednou vzala bytovou kočku ven, zalezla pod starou dřevěnou stavbu a strávila tam 24 hodin, vystrašená, na volání absolutně nereagovala, nakonec jsem ji druhý den nalákala na jídlo, ale byl to boj, dodnes mám na noze jizvy, byla jsem celá zkrvavená, od té doby mám poučení, že bytová kočka je bytová stane se, dejte vědět, jestli se kocourek našel.

Ono je toto strašně individuální. Můj starší kocour, když byl poprvé venku, tak byl prostě TOTÁLNĚ u vytržení. NADŠENÍ z něj jen tryskalo - nevěděl, co dřív - zda lézt na strom, zda utíkat za ptáčkem, nebo za motýlem, zda ožírat trávu atd. atd. Kdežto mladej ten sice má venek také rád, ale protože je na mně závislý jak pes, tak prostě nejraději je se mnou. Když budu venku, tak tam bude se mnou, a bude si mě hlídat. Když půjdu dovnitř do chalupy, tak kalupem za mnou. No a o lezení na strom - to je pro mladého něco jako pro běžného člověka Mount Everest! Jednou při honičce mlaďasovi velkej utekl právě vysoko na strom, mladej za ním, ovšem u úpatí stromu se zasekl, zůstal stát, civěl nahoru a jen žalostně mňaučel. Já se prostě musím smířit s tím, že mladej je stopro zkříženej se psem!

gajdovka napsal(a):
Před půlrokem si mamka vzala kocourka z depozita, jelikož jim umřel kocourek.V roku ho nechali vykastrovat.Kocour ale i po vykastrování dělal strašný pestva.Rodiče jsou důchodci, měli strhlou garnýž, potrhané záclony, věčně shozené sklenice, květiny.Bojovali s tím, jestli ho dát pryč, mazel, ale chování, jak dravé zvíře.Přemlouvali mě, abych si ho vzala na domek, kde mám dva kocourky, dva pejsky, nakonec mě přemluvili.Dala jsem ho do místnosti s odklápěcími dvířky pro naše zvířata.Syčel na ně, mńaučel, byl tam celý den, v co možné nejvyšší polici.Naši probrečeli celou noc, chtěli ho zpět, tak jsem ráno šla, že ho tedy zpět odvezu a kocour nikde.Není ho už 4 dny.Naši dnes už ví, že to neměli dělat, ale co teď, kde ho hledat?Jak se bude takový kocour chovat?Kam půjde? Kdo má nějaké zkušenosti s tímto, prosím, pište.
Dnes víme, že vytrhnout po půl roce z bytu kocoura a někam ho odvézt je nerozum, ale stalo se.

Btw, jaká je situace? Našli jste kocoura?

fikovnice napsal(a):
Btw, jaká je situace? Našli jste kocoura?

Zatím ne.

Takhle jsem udělala chybu s naší kočkou, když jsem si myslela, že je jí v bytě špatně. Takže s námi cestovala na chalupu. Bohužel hned napoprvé jsme ji sice nechali zvykat v baráku, ale zapomněli zavřít okno, když jsme odešli ke známým na kafe.
Po návratu pochopitelně kočka v baráku nebyla. Já jsem byla zoufalá (je dceřina, která tou dobou pobývala v USA, neuměla jsem si představit, že jí zavolám a řeknu - kočka není). A ona si, vopice, ležela kousek ode mě v křoví, nahoře na kopečku v zahradě.

Nicméně jsme ji občas vozili s sebou, celkem si zvykla, ale stejně se tam plížila podél zdí a sice si jedinkrát na strom cvičně vylezla, ale jinak byla umazlená až běda. A cestu promňoukala.
Pak jsme od veterináře slyšeli výtku, že je hloupost tohle dělat, že kočce je v bytě na tom jejím parapetu prostě dobře, když je tam zvyklá od kotěte.

gajdovka napsal(a):
Zatím ne.

To je mi tak líto . Držím palce. Ale odhaduji, že skutečně bude někde blízko, nicméně "ve svém bezpečí".

fikovnice napsal(a):
Ono je toto strašně individuální. Můj starší kocour, když byl poprvé venku, tak byl prostě TOTÁLNĚ u vytržení. NADŠENÍ z něj jen tryskalo - nevěděl, co dřív - zda lézt na strom, zda utíkat za ptáčkem, nebo za motýlem, zda ožírat trávu atd. atd. Kdežto mladej ten sice má venek také rád, ale protože je na mně závislý jak pes, tak prostě nejraději je se mnou. Když budu venku, tak tam bude se mnou, a bude si mě hlídat. Když půjdu dovnitř do chalupy, tak kalupem za mnou. No a o lezení na strom - to je pro mladého něco jako pro běžného člověka Mount Everest! Jednou při honičce mlaďasovi velkej utekl právě vysoko na strom, mladej za ním, ovšem u úpatí stromu se zasekl, zůstal stát, civěl nahoru a jen žalostně mňaučel. Já se prostě musím smířit s tím, že mladej je stopro zkříženej se psem!

To je pěkné. Naše kočka dokonale aportuje a když jí hážu lístky kvítek, chytá jako brankář . Žádný nákup v květinářství se pak doma neobejde bez její asistence. Kocoura kvítka nezajímají, kromě toho, že mi sem tam nějaké lístky zubama procvaká jak průvodčí jízdenku.

Dobrý den. Pokud kočku přestěhujete, je potřeba aby si zvykla na nové prostředí, a hlavně si vyznačila svoje teritorium...! Jinak vám zdrhne, a netrefí zpět... Takže bych ji hledala tam, odkud jsem ji vzala-kde byla zvyklá...
V novém prostředí ji nepouštět a nechat ji zvykat si alespoň 3 měsíce, a pak pomalu pouštět na chvíli ven...aby si vytvořila svoje a seznámila se...nejlépe je kolem pozemku vysypat použitý kočkolit...

RomčaJelča napsal(a):
To je pěkné. Naše kočka dokonale aportuje a když jí hážu lístky kvítek, chytá jako brankář . Žádný nákup v květinářství se pak doma neobejde bez její asistence. Kocoura kvítka nezajímají, kromě toho, že mi sem tam nějaké lístky zubama procvaká jak průvodčí jízdenku.

Můj velkej také aportoval - opravdu hozenou plyšovou myšku přinesl a vyplivl mi ji a pohledem mě vyzval, ať mu ji hodím znovu. Škoda, že z toho již vyrostl...

gajdovka napsal(a):
20 km, několikrát jsme projížděli trasu, volali, nic.
Mí kocouři jsou půl roku a třičtvrtě staří, čili nekastrovaní a nejsou bráchové.

Tak co, pořád nic? Vzpomínám si, že když se mi toulal minulý kot, tak že mi vetka řekla, že 20km je právě tak max okruh, kam se až kočka může zatoulat. Nevrátila se tedy zpět?

fikovnice napsal(a):
Tak co, pořád nic? Vzpomínám si, že když se mi toulal minulý kot, tak že mi vetka řekla, že 20km je právě tak max okruh, kam se až kočka může zatoulat. Nevrátila se tedy zpět?

Zatím nic, fotka už týden vyvěšená s telefonem, naposled ho viděli sousedi před týdnem, ale řekli mi to předevčírem.Kolem je spoustu stodol, seníků, bývalé JZD, kde se to bude hemžit myšima, tak doufám, že mu pud napoví a neumře hlady.
Procházím, volám, nic.

Podávám zprávu.Jsme šťastní, kocourek je na světě. Nevěřitelné, zase jem volala a on došel až k nám, pohublý, ale šťastný, naštěstí mám stejný hlas, jak máma, manželovi odpoledne utekl, když na něho mluvil, zahlídl ho.Honem jsem ho nakrmila, pomazlila.Je zavřenej a zítra jede domůM.áma nemůže usnout štěstím.A jak se chová? Neuvěřitelné, pokorný k mým psům i kocourkům, jak jsem psala moje zvířata neublíží, on byl na ně škaredý a teď nesyčí a je v klidu, pohodě.

gajdovka napsal(a):
Podávám zprávu.Jsme šťastní, kocourek je na světě. Nevěřitelné, zase jem volala a on došel až k nám, pohublý, ale šťastný, naštěstí mám stejný hlas, jak máma, manželovi odpoledne utekl, když na něho mluvil, zahlídl ho.Honem jsem ho nakrmila, pomazlila.Je zavřenej a zítra jede domůM.áma nemůže usnout štěstím.A jak se chová? Neuvěřitelné, pokorný k mým psům i kocourkům, jak jsem psala moje zvířata neublíží, on byl na ně škaredý a teď nesyčí a je v klidu, pohodě.

Tak to je super zpráva!

gajdovka napsal(a):
Podávám zprávu.Jsme šťastní, kocourek je na světě. Nevěřitelné, zase jem volala a on došel až k nám, pohublý, ale šťastný, naštěstí mám stejný hlas, jak máma, manželovi odpoledne utekl, když na něho mluvil, zahlídl ho.Honem jsem ho nakrmila, pomazlila.Je zavřenej a zítra jede domůM.áma nemůže usnout štěstím.A jak se chová? Neuvěřitelné, pokorný k mým psům i kocourkům, jak jsem psala moje zvířata neublíží, on byl na ně škaredý a teď nesyčí a je v klidu, pohodě.

SKVĚLÉ! Hned mám lepší náladu!

gajdovka napsal(a):
Podávám zprávu.Jsme šťastní, kocourek je na světě. Nevěřitelné, zase jem volala a on došel až k nám, pohublý, ale šťastný, naštěstí mám stejný hlas, jak máma, manželovi odpoledne utekl, když na něho mluvil, zahlídl ho.Honem jsem ho nakrmila, pomazlila.Je zavřenej a zítra jede domůM.áma nemůže usnout štěstím.A jak se chová? Neuvěřitelné, pokorný k mým psům i kocourkům, jak jsem psala moje zvířata neublíží, on byl na ně škaredý a teď nesyčí a je v klidu, pohodě.

Tak to mám velkou radost.

Neuvěřitelné. Zázrak.

Psala jsem sem gratulaci k nalezení hned večer, ale zlobí mě připojení i starý noťas.
To je opravdu nádhera, krása.
S kočkou jsem zažila "hledačku" 3x a dodnes si ten stres pamatuji.