Dobrý den,
Jsem už úplně bezradná. Asi před 2 týdny jsme si donesli domů korelu na ochočení. Je to mládě. Jenže úplně odmítá brát si pamlsky připravené v kleci, zkoušeli jsme co se dalo a nic.
Chci se zeptat, zda je možné ji ochočit bez pamlsků.. jsem už opravdu zoufalá, neudělali jsme byť jen malinký pokrok.
Dva týdny je opravdu zoufale málo. Navíc korely jsou poměrně konzervativní a na rozdíl od jiných druhů nejsou až tak zvídavé ve smyslu, že vidí něco nového a hned by to musely zkoumat. Takže jediné, co vám mohu doporučit, je klid a trpělivost, nenutit příliš korelku do kontaktu, spíše s ní být, povídat si s ní trávit s ní čas, pokud je doma sama, pustit jí rádio a dát tomu čas. Koneckonců, máte před sebou třeba 16 i víc společných let, tak opravdu není kam pospíchat
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.142.1
Nadarmo se nerika, ze nejblbejsim tvorem na planete je clovek, a to ani nevime kolik je madam roku.
Simon123, Váš príspevok bol mimo misu, pretože pani sa len slušne opýtala čo má robiť... Ak nemáte k tomu čo dodať, tak sa ani nevyjadrujte a nestrápňujte sa pretože mám pocit, že Ste to písali o sebe. A teraz k otázke. Ak chcete cvičiť a to je jedno aké je to zviera, vo Vašom prípade korela nesmiete pamlsky nechávať len tak, lebo ona to berie ako bežnú stravu. Pamlsok musí byť niečo výnimočné čo korele chutí. Zistíte to tak, že dáte na tanier viacej druhov pamlskov (orechy, semienka, ovocie) a čo si prvé vyberie tak to budete v budúcnosti používať na výcvik ako pamlsok. Chce to len trpezlivosť a hlavné vyvolať u nej nejaký záujem o Vás. Potom môžete začať s výcvikom. Prajem Vám veľa šťastia a hlavne radosti s korelou.
Dobrý den,
Korela asi není ručně dokrmená, takže Vám to bude trvat déle. Dva týdny je opravdu málo, sotva si u Vás stačila zvyknout, tak na ní moc nepospíchejte. Jinak já jsem známým ochočila korelu během jednoho odpoledne bez pamlsků, stačilo, že jsem z krku sundala řetízek s přívěskem. Jak Vám psala Saluki, zkuste vzbudit její zvědavost různými hračkami atd, ale nejdřív ji opravdu nechte u Vás zvyknout.
Jinak já jsem s korelou Pištou strávila dětství a byl to úžasný papoušek, hrál si i s naším jezevčíkem, uměl mluvit a napodobovat zvuky a když k nám přišel opravář na pračku, tak byl tak zvědavý, že mu seděl na rameni po celou dobu opravy, pamatuji si, že opravář z toho na začátku moc nadšený nebyl, ale měl smůlu Na rozdíl od senegalců, které mám teď, korela nikoho z rodiny nikdy neštípla.
Doporučil bych si něco nastudovat o způsobech učení, pro váš případ připadají v úvahu
1) habituace/sensitizace
2) klasické podmiňování
3) generalizace (u papoušků, díky smyslu pro detail dost obtížné)
4) operantní podmiňování
u všech jde o časový úsek a místo TEĎ/ TADY u 1) - 3) neomezuje stres, u 4) již ano a proto opatrně.
Děkuji všem za rady, už jsem se lekla, že někde dělám chybu. Je to vlastně moje první takové ochočovaní, andulky a korela, které jsme měli před tím k nám přišly už celkem krotké a dělala jsem jen, co mi poradil známý, který papoušky chová snad co jsem na světě, ale neměla jsem tu odvahu se ho zeptat, jestli dělám chybu a podobně Opravdu všem moc děkuju, nějak se s korelkou spolu poperem
A pro neregistrovaného uživatele - mám 19 let takže jsem vlastně hloupá, anonym má vždycky pravdu:).