Uživatel s deaktivovaným účtem
Zdravím, ráda bych si početla o vaších zkušenostech s ochočováním vašeho ptáčka :) Ráda bych se přiučila
Zdravím, nemám sice andulku, ale snad vám to trochu pomůže. Mám doma už pět let pyruru. Koupila jsem ji už asi sedmiměsíční a byla odchovaná pod rodiči. Nechtěla jsem ručně dokrmeného papouška. Domů jsem si přinesla v listopadu. První dny jen seděla na bidle, byla zticha, jen se tu a tam šla najíst nebo napít. Když se rozkoukala snažila jsme se ji pomalu ochočit. Zkoušela jsme jí přes mříže nebízet různé dobroty, mluvit na ni... Zhruba po týdnu nebo dvou začala brát z ruky i venku. O Vánocích mi poprvé sedla na nohu. Ze zečátku byla opatrná. Při sebemenším pohybu uletěla, ale časem se otrkala. V lednu už na mě seděla a dělala mi společnost, když jsme se učila an zkoušky. Mám dojem, že se ochočila celkem rychle.
Teď po pěti letech je zvědavá a až bych řekla drzá. Co je na ní zvláštní, že nikdy nesedne na prst nebo na ruku. Sedne na nohu, na rameno, probírá nám vlasy, létá za námi z místnosti do místnosti, ale nesedá na ruku a nenechá se podrbat. Řekla bych, že jí chybí společnost jejího druhu, takže je v plánu kamarád. Ale to chce nejdřív větší bejvák.
Uživatel s deaktivovaným účtem
šavlozubka
napsal(a):
Zdravím, nemám sice andulku, ale snad vám to trochu pomůže. Mám doma už pět let pyruru. Koupila jsem ji už asi sedmiměsíční a byla odchovaná pod rodiči. Nechtěla jsem ručně dokrmeného papouška. Domů jsem si přinesla v listopadu. První dny jen seděla na bidle, byla zticha, jen se tu a tam šla najíst nebo napít. Když se rozkoukala snažila jsme se ji pomalu ochočit. Zkoušela jsme jí přes mříže nebízet různé dobroty, mluvit na ni... Zhruba po týdnu nebo dvou začala brát z ruky i venku. O Vánocích mi poprvé sedla na nohu. Ze zečátku byla opatrná. Při sebemenším pohybu uletěla, ale časem se otrkala. V lednu už na mě seděla a dělala mi společnost, když jsme se učila an zkoušky. Mám dojem, že se ochočila celkem rychle.
Teď po pěti letech je zvědavá a až bych řekla drzá. Co je na ní zvláštní, že nikdy nesedne na prst nebo na ruku. Sedne na nohu, na rameno, probírá nám vlasy, létá za námi z místnosti do místnosti, ale nesedá na ruku a nenechá se podrbat. Řekla bych, že jí chybí společnost jejího druhu, takže je v plánu kamarád. Ale to chce nejdřív větší bejvák.
To je moc hezky řečený :) pomůže mi každá rada o jakémkoliv ptáčkovi. Já jsem zíjstila že mám nehorázně plachou andulku. Mám ji od listopadu a za tu dobu se naučila zobat z ruky a sem tam ''neúmyslně'' sednout mi na prst. Já hrozně dlouho hledala na fórech a různých stránkách jak ochočit andulku, až jsem zíjstila že problém není v ní ale ve mě. Začala jsem to brát s nadhledem že to chce čas, že andulka není pes.