Štěká ze strachu

Už z toho právě je nesnesitelý zlozvyk.
Když ho okřiknu, tak on ke mě pak nepřijde abych ho pochválila. Ale zkusim to, třeba si pro nějakou mlsku přijde.

Tak ho skús okríknuť trocha miernejšie keď sa bojí, možno u tak plachého zvieraťa bude stačiť ohlásiť ho menom a následne len trocha razantnejšie povedať to "ticho" a privolať ho a pochváliť.

Určitě vyzkouším. Děkuji moc.

Okřikováním strach nepotlačíte, berte ho co nejvíc mezi lidi, socializujte. Nepřidávejte se vaším štěkáním k jeho štěkání, ale jděte se společně podívat na to, na co štěká. Vy se toho dotknete, případně si popovídáte s člověkem a v klidu se rozejdete. Okřikováním psa strachu ještě nikdo neodnaučil.

stacey napsal(a):
Už z toho právě je nesnesitelý zlozvyk.
Když ho okřiknu, tak on ke mě pak nepřijde abych ho pochválila. Ale zkusim to, třeba si pro nějakou mlsku přijde.

No moc šancí tomu nedávám, matka měla psa, nalezence, zřejmě se ho někdo kvůli tomuhle zlozvyku zbavil, štěkal pořád, nesnesitelně, jen tak pro nic za nic, seděl si na schodech a štěkal, štěkal prostě furt a na všechno, nepomáhalo okřikování, plácnutí, nic. Jediné co jsme nevyzkoušeli, protože to tehdy ještě nebylo byl elektrický protištěkací obojek, dneska bych ho na něj použila i když jsem jinak proti používání elektriky, ovšem tohle bylo fakt nesnesitelné, krom toho sousedům to muselo jít tak řádně na nervy. Pes žil u nás asi devět let tak si to dovedete představit

Pes není můj bohužel. Socializovaný je opravdu špatně, ale to je vina majitelů.
Podívejte se společně na to, na co štěká. - No, to půjde opravdu těžko, jelikož bydlíme na vsi na farmě. Může štěkat nacokoliv. A pravděpodobně neštěká na nic, ale spíš jen tak pro jistotu. Když náhodou štěká na kolemjdoucí, tak to mi nevadí, protože to štěkají i jiní psi. Ale on opravdu stojí třeba v ohradě a štěká. Jen tak, asi aby jsme na něho nezapoměli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No moc šancí tomu nedávám, matka měla psa, nalezence, zřejmě se ho někdo kvůli tomuhle zlozvyku zbavil, štěkal pořád, nesnesitelně, jen tak pro nic za nic, seděl si na schodech a štěkal, štěkal prostě furt a na všechno, nepomáhalo okřikování, plácnutí, nic. Jediné co jsme nevyzkoušeli, protože to tehdy ještě nebylo byl elektrický protištěkací obojek, dneska bych ho na něj použila i když jsem jinak proti používání elektriky, ovšem tohle bylo fakt nesnesitelné, krom toho sousedům to muselo jít tak řádně na nervy. Pes žil u nás asi devět let tak si to dovedete představit

My jsme měli psa, co seděl na schodech a štěkal. Nebo stál za plotem a štěkal na plechovku na poli. Odnaučil se to. Dostal párkrát přes zadek a byl klid. Holt to vyžadovalo neustálé běhání po schodech, protože on věděl, že stojim za dveřma a byl ticho. Ale odnaučil se to. Jenže problém u tohoto psa je, že se bojí. Mýho přítele zná rok, nikdy mu neublížil a přesto k němu buď nejde a nebo se plazí jak zbitej. Proto si myslím, že i kdyby se mi ho podařilo plesknout, tak to bude jen horší. Navíc to se nepovede, protože on zdrhe a schová se. To samý i na okřiknutí.
Prostě štěká protože se bojí, ale nevím čeho se bojí. Asi všeho.

Tak co mu tu nepříjemnou situaci - venku tma - obrátit v něco příjemnějšího? Než se dostane do toho štěkacího módu, snažila bych se ho zabavit něčím, co zná a co ho baví. Poslušnost, klikr, hlavolamy, aportky, agi... Prostě věnovat se mu a nedat mu čas si "všimnout", že je venku tma. Za chvíli zjistí, že ve tmě je to vlastně fajn a že se nic neděje a že jediný, co si musí hlídat jste vy, pač co kdyby z vás zase něco spadlo :) Pokud do štěkacího módu přepíná dva kroky za prahem, měla bych ho na vodítku a dovolila mu ten krok jen jeden ;)
Hlavně trpělivost a ukázat mu, že pokud se bojí, jste tu vy, abyste to vyřešili a on může být v klidu. Držím palce.

hanitchka.m napsal(a):
Tak co mu tu nepříjemnou situaci - venku tma - obrátit v něco příjemnějšího? Než se dostane do toho štěkacího módu, snažila bych se ho zabavit něčím, co zná a co ho baví. Poslušnost, klikr, hlavolamy, aportky, agi... Prostě věnovat se mu a nedat mu čas si "všimnout", že je venku tma. Za chvíli zjistí, že ve tmě je to vlastně fajn a že se nic neděje a že jediný, co si musí hlídat jste vy, pač co kdyby z vás zase něco spadlo :) Pokud do štěkacího módu přepíná dva kroky za prahem, měla bych ho na vodítku a dovolila mu ten krok jen jeden ;)
Hlavně trpělivost a ukázat mu, že pokud se bojí, jste tu vy, abyste to vyřešili a on může být v klidu. Držím palce.

Tohle lze použít u bytového psa, ale ne u psa který má přístup na zahradu. Když jsme měli psa uvnitř, taky občas zaštěkal ale na zahradě štěkal neustále, nevím jestli se něčeho bál, nebo jestli si prostě štěkal jen tak, byli tam i naši další dva psi, kteří neštěkali, prostě tenhle si štěkal, na všechno a pořád, vlastně štěkal i když nic nemohl vidět a nic tam nebylo, byl to prostě naučený zlozvyk, na vodítku na ulici třeba trošku reagoval na škubnutí a okřiknutí, ale jakmile byl z dosahu tak ňafal a ňafal a bylo jedno jestli je světlo nebo tma, jestli něco vidí nebo nevidí, jestli tam byl sám nebo s ostatními psy, prostě pořád štěkal.

hanitchka.m napsal(a):
Tak co mu tu nepříjemnou situaci - venku tma - obrátit v něco příjemnějšího? Než se dostane do toho štěkacího módu, snažila bych se ho zabavit něčím, co zná a co ho baví. Poslušnost, klikr, hlavolamy, aportky, agi... Prostě věnovat se mu a nedat mu čas si "všimnout", že je venku tma. Za chvíli zjistí, že ve tmě je to vlastně fajn a že se nic neděje a že jediný, co si musí hlídat jste vy, pač co kdyby z vás zase něco spadlo :) Pokud do štěkacího módu přepíná dva kroky za prahem, měla bych ho na vodítku a dovolila mu ten krok jen jeden ;)
Hlavně trpělivost a ukázat mu, že pokud se bojí, jste tu vy, abyste to vyřešili a on může být v klidu. Držím palce.

Nechci znevažovat Vše rady, ale řekla bych, že to problém nevyřeší. Pes možná nebude štěkat, dokud bude se "stacey" a ta mu bude vytvářet zábavu a taky dodávat určitou sebedůvěru - když bude u něj, takže asi štěkat nebude. Ale co až bude venku sám? U psů platí, že čím více se pes bojí, tím více štěká. Tento pes je extrémně bázlivý a asi nikdo už nezjistí je-li ta jeho bázlivost vrozená, nebo získaná. Může to být i tak, že strach je natolik velký, že psovi doslova zatemňuje mozek, a potom nemá zájem ani o žádný, klikr, aport... Prostě je paralyzovaný. Nicméně neustále na psa běhat a okřikovat jej, když už se tak bojí dost, podle mne nemá smysl, pouze to zásadně negativně naruší vztah s majitelkou, který i tak není ideální, bude se bát ještě víc a nebude mít jistotu ani v ní. Navíc to opět neřeší situaci, kdy majitelka prostě není doma. Takže ukazovat psovi, že pokud se bojí, má majitelku za zadkem, je prostě nesmysl. Ten pes s tím prostě musí bojovat i sám. Já bych to řešila protiškěkacím obojkem, ale ne hned tím elektrickým (pes je hodně bázlivý a proto na něj pravděpodobně budou působit i mírnější prostředky), začala bych ultrazvukovým, příp. Spreyovým. Je důležité, aby pes měl na krku ten oboje stále! Aby si to nespojil - mám obojek = neštěkám, nemám = štěkám. Přitom bych učila psa štěkat na povel, samozřejmě by při tom byl obojek vypnutý (!) a hodně bych chválila, když na povel zaštěká. Pokud bude pes lítat venku a zaštěká, možná po impulsu z obojku přestane (tedy doufám). Počkala bych chvíli a pokud pes bude ticho, vylezla bych ven a psa odměnila pamlskem. Věděl by, že od paničky je jen to dobré, více by jí důvěřoval. Ten trest prostě přijde "z nebe" a pes není takový blbec, aby nepochopil, že když zaštěká (bez povelu) bude trest. Když potom bude potichu, tak zjistí, že se vlastně nic strašného kolem něj neděje, na co by musel štěkat a nadto může někdy kápnout odměna. Ale to musí být venku sám a ne s oporou v podobě majitelky. Pokud by mírnější obojky nezabraly, uvažovala bych i o tom elektrickém. Akorát je u nich problém, že ten elektrický vydá nejprve zvuk a když pes štěká dál, tak po chvilce vyšle impuls. Plno psů se rychle naučí štěknout, ozve se zvuk, tak zmlknou, za chvíli štěknou zase... A pořád dokola. Tenhle problém s tak bázlivým psem je běh na dlouhou trať. U bázlivých psů někdy pomůže, když mají vedle sebe dalšího psa, který je vyrovnaný a neštěká na každý stín. Ten bázlivý v něm má alespoň trošku oporu. Vidím to, když mám smečku psů a přijde cizí člověk. Hned se chtějí nechat všichni hladit, předhání se ve vnucování tomu člověku, ale ten bázlivý je pořád opodál. Je vidět, že by chtěl taky hladit, ale netroufá si. Když ale vidí, že smečka se bez obav vrhá na toho cizího člověka, po chvíli se přidá a nechá se také hladit. Pokud je ale ten bázlivý pes sám s cizím člověkem, trvá mu to strašně dlouho, než se k cizímu člověku odváží přiblížit a někdy tu odvahu prostě nenajde nikdy.

koňadra napsal(a):
Nechci znevažovat Vše rady, ale řekla bych, že to problém nevyřeší. Pes možná nebude štěkat, dokud bude se "stacey" a ta mu bude vytvářet zábavu a taky dodávat určitou sebedůvěru - když bude u něj, takže asi štěkat nebude. Ale co až bude venku sám? U psů platí, že čím více se pes bojí, tím více štěká. Tento pes je extrémně bázlivý a asi nikdo už nezjistí je-li ta jeho bázlivost vrozená, nebo získaná. Může to být i tak, že strach je natolik velký, že psovi doslova zatemňuje mozek, a potom nemá zájem ani o žádný, klikr, aport... Prostě je paralyzovaný. Nicméně neustále na psa běhat a okřikovat jej, když už se tak bojí dost, podle mne nemá smysl, pouze to zásadně negativně naruší vztah s majitelkou, který i tak není ideální, bude se bát ještě víc a nebude mít jistotu ani v ní. Navíc to opět neřeší situaci, kdy majitelka prostě není doma. Takže ukazovat psovi, že pokud se bojí, má majitelku za zadkem, je prostě nesmysl. Ten pes s tím prostě musí bojovat i sám. Já bych to řešila protiškěkacím obojkem, ale ne hned tím elektrickým (pes je hodně bázlivý a proto na něj pravděpodobně budou působit i mírnější prostředky), začala bych ultrazvukovým, příp. Spreyovým. Je důležité, aby pes měl na krku ten oboje stále! Aby si to nespojil - mám obojek = neštěkám, nemám = štěkám. Přitom bych učila psa štěkat na povel, samozřejmě by při tom byl obojek vypnutý (!) a hodně bych chválila, když na povel zaštěká. Pokud bude pes lítat venku a zaštěká, možná po impulsu z obojku přestane (tedy doufám). Počkala bych chvíli a pokud pes bude ticho, vylezla bych ven a psa odměnila pamlskem. Věděl by, že od paničky je jen to dobré, více by jí důvěřoval. Ten trest prostě přijde "z nebe" a pes není takový blbec, aby nepochopil, že když zaštěká (bez povelu) bude trest. Když potom bude potichu, tak zjistí, že se vlastně nic strašného kolem něj neděje, na co by musel štěkat a nadto může někdy kápnout odměna. Ale to musí být venku sám a ne s oporou v podobě majitelky. Pokud by mírnější obojky nezabraly, uvažovala bych i o tom elektrickém. Akorát je u nich problém, že ten elektrický vydá nejprve zvuk a když pes štěká dál, tak po chvilce vyšle impuls. Plno psů se rychle naučí štěknout, ozve se zvuk, tak zmlknou, za chvíli štěknou zase... A pořád dokola. Tenhle problém s tak bázlivým psem je běh na dlouhou trať. U bázlivých psů někdy pomůže, když mají vedle sebe dalšího psa, který je vyrovnaný a neštěká na každý stín. Ten bázlivý v něm má alespoň trošku oporu. Vidím to, když mám smečku psů a přijde cizí člověk. Hned se chtějí nechat všichni hladit, předhání se ve vnucování tomu člověku, ale ten bázlivý je pořád opodál. Je vidět, že by chtěl taky hladit, ale netroufá si. Když ale vidí, že smečka se bez obav vrhá na toho cizího člověka, po chvíli se přidá a nechá se také hladit. Pokud je ale ten bázlivý pes sám s cizím člověkem, trvá mu to strašně dlouho, než se k cizímu člověku odváží přiblížit a někdy tu odvahu prostě nenajde nikdy.

No, je vidět, že máme obě na situaci dost rozdílný náhled. Chápu slabinu, kterou vidíte na mém řešení, ale myslím si, že když pes jednou dostane možnost bez paniky zjistit, že se nic neděje, nemusí nutně bez přítomnosti paničky jančit, už bude vědět, že ho tma nesežere.

S EO u bázlivých psů zásadně nesouhlasím. EO a jeho mírnější varianty jsou výborná výcviková pomůcka ve správných rukách. Ale použít ho v této situaci považuju za šílenost. Psa tím nezbavíte strachu, jen mu znemožníte jedinou cestu, kterou se s tím strachem vypořádává a pes se z toho nutně zblázní.

hanitchka.m napsal(a):
No, je vidět, že máme obě na situaci dost rozdílný náhled. Chápu slabinu, kterou vidíte na mém řešení, ale myslím si, že když pes jednou dostane možnost bez paniky zjistit, že se nic neděje, nemusí nutně bez přítomnosti paničky jančit, už bude vědět, že ho tma nesežere.

S EO u bázlivých psů zásadně nesouhlasím. EO a jeho mírnější varianty jsou výborná výcviková pomůcka ve správných rukách. Ale použít ho v této situaci považuju za šílenost. Psa tím nezbavíte strachu, jen mu znemožníte jedinou cestu, kterou se s tím strachem vypořádává a pes se z toho nutně zblázní.

Věřím tomu, že nezblázní. Mám už s tím zkušenosti u některých svých psů (kde to bylo jediné řešení) i psů kamarádů. Např. Pes mého kamaráda řval pokaždé, když ho večer dal na noc na dvůr. Protože má za barákem panelák, kde lidi chtěli večer spát, asi si umíte představit, kolik měl stížností. Nějaké domlouvání, hrátky apod. To jaksi bylo k ničemu - pokud zašel domů, pes začal řvát znovu. Když na něj vždycky zařval z okna, pes zmlkl, ale tak na chvíli. A ještě se začal kamaráda bát. Takže jsme nasadili ultrazvukový obojek a ten na něj platil. Pes začal štěkat a najednou zvuk. Pes zalezl do boudy a byl klid. Celou noc nevylezl. Jestli se bál? Víte, to prostě neřeším, to je volba toho psa. Budeš-li potichu, máš klid. Za pár dní stačilo jen dát nezapnutý obojek a raději ani nezkoušel štěkat. Pes za pár týdnů na svůj zlozvyk štěkat zapomněl a dnes je to tak, že pes každý večer už stojí v předsíni u dveří a dožaduje se vypuštění na dvůr. Kamarád mu otevře, pes se proběhne, vyvenčí a zaleze do boudy. A je KLID. Já prostě nevěřím tomu, že některé psy to lze naučit jinak.

koňadra napsal(a):
Věřím tomu, že nezblázní. Mám už s tím zkušenosti u některých svých psů (kde to bylo jediné řešení) i psů kamarádů. Např. Pes mého kamaráda řval pokaždé, když ho večer dal na noc na dvůr. Protože má za barákem panelák, kde lidi chtěli večer spát, asi si umíte představit, kolik měl stížností. Nějaké domlouvání, hrátky apod. To jaksi bylo k ničemu - pokud zašel domů, pes začal řvát znovu. Když na něj vždycky zařval z okna, pes zmlkl, ale tak na chvíli. A ještě se začal kamaráda bát. Takže jsme nasadili ultrazvukový obojek a ten na něj platil. Pes začal štěkat a najednou zvuk. Pes zalezl do boudy a byl klid. Celou noc nevylezl. Jestli se bál? Víte, to prostě neřeším, to je volba toho psa. Budeš-li potichu, máš klid. Za pár dní stačilo jen dát nezapnutý obojek a raději ani nezkoušel štěkat. Pes za pár týdnů na svůj zlozvyk štěkat zapomněl a dnes je to tak, že pes každý večer už stojí v předsíni u dveří a dožaduje se vypuštění na dvůr. Kamarád mu otevře, pes se proběhne, vyvenčí a zaleze do boudy. A je KLID. Já prostě nevěřím tomu, že některé psy to lze naučit jinak.

Ono je ale rozdíl, proč pes štěká... Pokud je to zlozvyk, přemíra potřeby hlídat apod... Ok, může to být řešení. Ale v zadání jednoznačně bylo zdůrazněno, že pes štěká ze strachu, že se bojí lidí, celkově je to vystresovaný pes a tomu já bych EO nenasadila, pokud bych ho nechtěla dorazit.

Děkuji všem za názory a rady. Jsem za ně moc vděčná.
Problém je, jak jsem psala, že pes neni můj. Pokud bych se teda rozhodla s ním cvičit ať už s mlskama ( a budu jak blázen neustále lítat z baráku na zahradu a tak) a nebo zainvestuji do obojku, tak nemám jistotu, že se majitelka za měsíc nerozhodne a i se psem neodstěhuje. Tím by se tedy problém vyřešil, to je pravda.
Nešťěká když je sám (bydlel v paneláku a sousedi si prý nestěžovali). Většinou brzy ráno a nebo k večeru když se stmívá. Tak se asi bojí tmy. Venku bývá s druhým psem, to je flegmouš a šťěká fakt málo. Takže jediné dočasné řešení je, že musí být za tmy doma. Akorát si neumí říct, že potřebuje vyvenčit...ale to už je zase jiný problém.

Používání protištěkacích obojků je stanoviskem ÚKOZ považováno za týrání zvířat.

Někdy je to prostě téměř neodstranitelné. Znám také menšího psa u něhož socializace proběhla dá se říci v pořádku. A stejně ječí, ječí a ječí, je to evidentně podílem z nejistoty, ale ten pes neustále tráví někde venku mezi lidmi, provozem, psy, ale ani po pěti letech se nic nezměnilo. Prostě se postaví doprostřed ulice popř. Zahrady, zvedne hlavu a ječí na mraky, na ptáky, na trávu, stromy, brouky...tohle se dle mého prostě neodstraní, stal-li se z toho takový zlozvyk.

Zdravím, potřebovala bych poradit ohledně tátovi fenky. Jakmile se setmí, tak venku štěká, ale fakt hodně a pořád. Štěká i přes den - ale to jen když jde někdo okolo atd, to je v pořádku. Jenze jak je tma, tak bych řekla, že je taková nejistá a proto štěká. Pokud ji zavřou buď domu, nebo do kotce, tak je v pohodě. Ale když je celou noc pustena, tak celou noc prosteka a ráno je pak hotová a spí. Ted to tedy řeší tím, že ji zavírají, což funguje. Ale úplně idelani by bylo, kdyby mohla byt pustena. Myslíte si, že by v tomto případě mohli pomoct třeba Bachovky? Máte někdo zkušenost?

Důsledné okřikování?
Kdyby mi to vadilo, ten čas bych tomu věnovala.

rapotacka11 napsal(a):
Důsledné okřikování?
Kdyby mi to vadilo, ten čas bych tomu věnovala.

A okrikovani je vhodné u psa který štěká z nejistoty nebo že strachu?

Jinak teda ale když tata vyjde ven, tak ona jak ho vidí, tak běží k němu a štěkat přestane. Takže okriknout ani nestihne. Jenze když odejde tak po chvíli zase začne. To by musel pořád běhat ven a pak zas nevím, zda si to fena ne spojí - ja si zastekam a někdo přiběhne?

Ja myslela spíš něco, co by fenu víc hodilo do klidu, co by ji pomohlo s tou nejistotou.

marcelaamax napsal(a):
Zdravím, potřebovala bych poradit ohledně tátovi fenky. Jakmile se setmí, tak venku štěká, ale fakt hodně a pořád. Štěká i přes den - ale to jen když jde někdo okolo atd, to je v pořádku. Jenze jak je tma, tak bych řekla, že je taková nejistá a proto štěká. Pokud ji zavřou buď domu, nebo do kotce, tak je v pohodě. Ale když je celou noc pustena, tak celou noc prosteka a ráno je pak hotová a spí. Ted to tedy řeší tím, že ji zavírají, což funguje. Ale úplně idelani by bylo, kdyby mohla byt pustena. Myslíte si, že by v tomto případě mohli pomoct třeba Bachovky? Máte někdo zkušenost?

Podstatnej bude asi důvod, proč štěká. Jestli není ráda sama venku a chtěla by dovnitř anebo je prostě nejistá o samotě a potmě a snaží se zaplašit jakékoli domnělé nebezpečí.
Moje fena se venku potmě chová úplně jinak než za světla, je ostražitější, sleduje i pohyb lidí, což ve dne nedělá.
Jestli se nepletu, tak ta fena je zlaťák, to nejsou hlídací psi - tahle navíc může být vzhledem k minulosti trochu labil....
Klidně bych jí na noc zavírala, ať je v pohodě, vyběhat se může přes den. Hlídač z ní stejně nebude.

Naše Tibetská doga ,jakmile začala hlídat, také začala štěkat jak se setmělo,soumračný hlídač.Několik měsíců jsem běhala Xkrát večer,v noci z prvního patra dolů ho okřikonout s tím,že se nic neděje.Často jsem čekala za dveřmi až zase začne, abych ho okřikla,pomohlo to.Ne,že by dnes nezačal štěkat,stačí,když slyší psa z dálky,ale stačí ho okřiknou z okna a je ticho.Už podle štěkotu poznám,jestli se něco děje v blízkosti,či jen štěká do dálky.

Terven napsal(a):
Podstatnej bude asi důvod, proč štěká. Jestli není ráda sama venku a chtěla by dovnitř anebo je prostě nejistá o samotě a potmě a snaží se zaplašit jakékoli domnělé nebezpečí.
Moje fena se venku potmě chová úplně jinak než za světla, je ostražitější, sleduje i pohyb lidí, což ve dne nedělá.
Jestli se nepletu, tak ta fena je zlaťák, to nejsou hlídací psi - tahle navíc může být vzhledem k minulosti trochu labil....
Klidně bych jí na noc zavírala, ať je v pohodě, vyběhat se může přes den. Hlídač z ní stejně nebude.

Je nejistá ve tmě sama.

Jinak ona hlídač je - teda takhle, asi by se nechala zahnat, ale když někdo přijde, tak je nalepená na vratech a fakt budí respekt. K cizím lidem je spíše odtazita, není to klasický GR hlídač, ona teda ani není čistý GR.

Řekla bych, že se snaží zastrašit nebezpečí - prostě litá po zahradě a štěká.

rapotacka11 napsal(a):
Důsledné okřikování?
Kdyby mi to vadilo, ten čas bych tomu věnovala.

Neřeší to důvod, proč pes štěká. Prostě se jen v tu chvíli víc bojí toho, kdo okřikuje.
Navíc, pokud by štěkala z pocitu samoty, tak tím, že přivolá pozornost člověka, byť negativní, se její chování ještě posílí.

Řekla bych, že se snaží zastrašit nebezpečí - prostě litá po zahradě a štěká.

To dělají nejistí a bázliví psi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naše Tibetská doga ,jakmile začala hlídat, také začala štěkat jak se setmělo,soumračný hlídač.Několik měsíců jsem běhala Xkrát večer,v noci z prvního patra dolů ho okřikonout s tím,že se nic neděje.Často jsem čekala za dveřmi až zase začne, abych ho okřikla,pomohlo to.Ne,že by dnes nezačal štěkat,stačí,když slyší psa z dálky,ale stačí ho okřiknou z okna a je ticho.Už podle štěkotu poznám,jestli se něco děje v blízkosti,či jen štěká do dálky.

No ale u ni to v noci není hlídání. Bydlí na vesnici, je tam v noci klid. Přes den taky štěká, když jde někdo okolo, slyší psa atd..

Ale tohle je vyloženě z toho důvodu, že je ve tmě sama nejistá - byla dříve tyrana a celkově je taková labilní...

Terven napsal(a):
Řekla bych, že se snaží zastrašit nebezpečí - prostě litá po zahradě a štěká.

To dělají nejistí a bázliví psi.

Jo, však ona je nejistá a labilní 😉.

Právě proto jsem myslela, že i v tomto mohou trochu pomoct bachovky?

marcelaamax napsal(a):
Jo, však ona je nejistá a labilní 😉.

Právě proto jsem myslela, že i v tomto mohou trochu pomoct bachovky?

Určitě neuškodí, ale u psa s nima nemám zkušenost. Tipovala bych, že mohou trochu vyladit psychiku správným směrem, ale velký problém neodstraní.

Terven napsal(a):
Určitě neuškodí, ale u psa s nima nemám zkušenost. Tipovala bych, že mohou trochu vyladit psychiku správným směrem, ale velký problém neodstraní.

Chápu. Ještě mě napadlo, že by ji mohl naučit, aby si sama zalezla do kotce (tam se cítí bezpečně) v okamžiku, kdy je nejistá. Ale nějak nevím, jak na to. Táta zkoušel, když začala štěkat, vyjít ven a v klidu ji poslat na místo - má to tam ráda, chodi tam s radostí a dobrovolně. Tam ji dal nějaký pamlsek a zase odeše. Chvíli byl klid, ale pak zase vylezla a stekala. Jinak ale teda ten kotec asi využívá, protože minule prý stekala ustavičně dost dlouho a když šel tata ven a chtěl ji poslat na místo, tak zjistil, že měla zabouchle dveře do kotce a nemohla se tam dostat. K ránu, když se rozedniva, tak uz je většinou zalezla v kotci na gauci nebo v boudě a v spí.

marcelaamax napsal(a):
Chápu. Ještě mě napadlo, že by ji mohl naučit, aby si sama zalezla do kotce (tam se cítí bezpečně) v okamžiku, kdy je nejistá. Ale nějak nevím, jak na to. Táta zkoušel, když začala štěkat, vyjít ven a v klidu ji poslat na místo - má to tam ráda, chodi tam s radostí a dobrovolně. Tam ji dal nějaký pamlsek a zase odeše. Chvíli byl klid, ale pak zase vylezla a stekala. Jinak ale teda ten kotec asi využívá, protože minule prý stekala ustavičně dost dlouho a když šel tata ven a chtěl ji poslat na místo, tak zjistil, že měla zabouchle dveře do kotce a nemohla se tam dostat. K ránu, když se rozedniva, tak uz je většinou zalezla v kotci na gauci nebo v boudě a v spí.

Zřejmě se snaží zahnat "nebezpečí" od své zahrady dál. Moje fena by dělala zřejmě to samé, pokud by byla sama potmě venku. Občas jí něco znejistí, i pokud vyjdeme brzy ráno nebo potmě večer ven a má tendenci vyštěkávat do prostoru- snažím se na tom pracovat. Ale mám to jednodušší v tom, že jde se mnou a není sama.
Řekla bych, že je to typem nervové soustavy, genama...já osobně bych to nelámala a fenu vzala dovnitř. Ale chápu, že u někoho přes to nejede vlak.

Terven napsal(a):
Zřejmě se snaží zahnat "nebezpečí" od své zahrady dál. Moje fena by dělala zřejmě to samé, pokud by byla sama potmě venku. Občas jí něco znejistí, i pokud vyjdeme brzy ráno nebo potmě večer ven a má tendenci vyštěkávat do prostoru- snažím se na tom pracovat. Ale mám to jednodušší v tom, že jde se mnou a není sama.
Řekla bych, že je to typem nervové soustavy, genama...já osobně bych to nelámala a fenu vzala dovnitř. Ale chápu, že u někoho přes to nejede vlak.

Jako úplně doma ji nechtějí, ale není problém, aby byla na chodbě - jenže tam většinou dlouhou být nechce a po chvíli se dozaduje toho, aby ji pustili ven. Jediné, kdy je fakt v pohodě je právě když ji zavřou do kotce. To si normálně zalehne a spí. Jenze to zas tátovi přišlo trochu líto, aby musela být v noci zavřená, když by mohla být na velké zahradě. Na druhou stranu se tam ale v noci vyspi, a celý den pak má k dispozici tu zahradu, plus procházky atd.

Určitě neokřikovat. Tím by se jen potlačil produkt strachu (štěkání), ale strach jako takový by zůstal a pes by si mohl začít hledat jinou činnost, kterou by strach ventiloval (ničení věcí, kousání si ocasu apod.).
Já bych asi začala postupně. Pokud je v klidu v kotci, je to Vaše velká výhoda. Evidentně se v něm cítí v bezpečí. Základem by bylo ukázat jí, že se nemá ani venku potmě čeho bát a pobyt ve tmě venku jí spojit s něčím příjemným. Tzn. přes den nechat běhat venku, tak jak je zvyklá. Když se začne stmívat, tak ještě než se dostane do toho štěkacího kolotoče, tak jít za ní ven a přivést ji na jiné myšlenky. Hrát si s ní, cvičit ji a pak ji zavřít. Nedat ji příležitost se ,,vypsychnout" a nechat ji nějakou dobu zapomenout na to, že tma + samota na zahradě = bojím se a štěkám. Pak bych jí zkoušela dávat za mojí přítomnosti na zahradě něco na okusování, ale kotec bych jí u toho nechala zavřený, aby si to neodnesla na místečko, kde se cítí v pohodě, ale naopak aby si to příjemné spojila se zahradou a tmou. Když by pak fena byla v pohodě, tak bych odcházela domů a vracela se ještě před tím, než kost dokouše a zase ji zavřela. Postupně bych mojí nepřítomnost prodlužovala. Tzn. nechat kost nebo mlsku dožrat úplně, chviličku počkat a vrátit se fenku zavřít ještě před tím, než začne štěkat. Nedělat z toho ale streotyp. Jednou nechat kost sníst skoro celou a zavřít. Další den si jen pohrát a zavřít. Pak dát kost na chvíli, pohrát si, na minutku odejít a zavřít apod... Na procházky po tmě chodí v pohodě? Asi by taky nebylo od věci ji čas od času v ten kritický čas ze zahrady vytáhnout ven a ukázat jí, že bubáci nejsou ani za plotem.

také bych preferovala pobyt doma

jinak - naučit, po dobrém, ne v této situaci, povel pro "přestaň štěkat", odměňovaný, aby ho měla ráda, a ten pak přenést do té noci - to je rozdíl mezi okřikováním bojícího se a vedením psa - psu dáš návod, co má dělat a navíc i (díky pozitivnímu způsobu naučení) jistotu "nic se neděje, vše je OK". Ale nelze čekat, že za 10 minut máš naučeno a pak už nikdy neštěkne, to ne.

A obecně, pro labily, je velmi vhodné přiměřené a úspěšné zaměstnání.

Zaměstnání má(i když mohlo by ho být více, to už jsem tátovi taky říkala. On s ní nachodi dost km, ale vysvětlovala jsem mu, že "jen" procházky nestačí, takže se snaží i trochu cvičit a začal ji učit nosit dřevo ke dveřím - to ji baví. Aby byla doma celou noc(ne na chodbě) to u rodičů bohužel neprojde.

Jinak pokud s ní za tmy je někdo venku, tak je v klidu - normálně si hraje atd., nesteka,neboji se. Procházky za tmy taky celkem ok - pokud nikoho ne potkají, když jo, tak je nejistá.

Díky za rady, všechno to předám 😇

Edit. : ještě dodám, že štěkání se nijak nemění v závislosti na tom, kolik zaměstnání měla přes den, štěká pořád stejně. Akorat když ji přes noc nechali venku a každou chvíli za ni běhali, tak pak ráno bylo vidět, že je unavená a celou tu noc dospavala. Když je zavřená, tak je ráno vyspala a čilá. Nicméně celkové udělala hrozně velký pokrok oproti začátku, predrim to byl opravdu bojácný pes, který se hodně bál, bála se hrát si, bála se projevit radost, bála se žrát, bála se ruky, vodítka, auta. Ten pokrok je fakt obrovský.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jo a ještě k tomu, jak tu někdo psal - naučit ji povel ticho, ale v jiné situaci - to ona umí - pokud jde někdo okolo, nebo přijde k rodicum a fena štěká, tak na povel "ticho" normálně reaguje a přestane. Jenze v téhle situaci ono přestane už ve chvíli, kdy slyší, že za ni někdo jde ven - takže není ani prostor ji ten povel dát.

ještě dodám, že štěkání se nijak nemění v závislosti na tom, kolik zaměstnání měla přes den, štěká pořád stejně
ale ona vlastně zaměstnaná vůbec není.....
procházky o zvyšování sebevědomí nejsou

a povel ticho - za prvé je důležité JAK se ho naučí a JAK je procvičován a utužován
a za druhé - ta fena si tak přivolává lidi, nechce být sama....a už se zacyklíme

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ještě dodám, že štěkání se nijak nemění v závislosti na tom, kolik zaměstnání měla přes den, štěká pořád stejně
ale ona vlastně zaměstnaná vůbec není.....
procházky o zvyšování sebevědomí nejsou

a povel ticho - za prvé je důležité JAK se ho naučí a JAK je procvičován a utužován
a za druhé - ta fena si tak přivolává lidi, nechce být sama....a už se zacyklíme

Co myslíte tím, že zaměstnaná není?

Nebo jinak, jak by podle vás, zaměstnaná být měla?

A k tomu, že procházky sebevědomí nezvýší - chodí i mezi lidi, kde už se naučila být v klidu a nornlane fungovat. Ale jinak ano, chodi většinou do přírody. Procvicuji poslusnost, hrají si - i tím si zvýšila sebvedomi, naučila se si hrát, naučila se vyhrávat. Občas ji hračky schovávají nebo tak...

Jinak je naprosto zlatá a nemají jediný problém, což teda upřímně, ja jsem že začátku těch problémů čekala víc.

To, že si přivolává lidi vím, to jsem psala už na začátku. Ted uz ji na zahradě v noci ne nechávají. Pořád se snaží pracovat na té její povaze - ale spíš tak nějak intuitivně, protože tata není typ člověka, který by na to šel tak nějak "vědecky"... Pokroky jsou ve všech směrech, krom toho štěkání v noci, tak mě jen napadlo, jestli by ještě k tomu nebyly dobré ty bachovky, tot vše.

marcelaamax napsal(a):
Jako úplně doma ji nechtějí, ale není problém, aby byla na chodbě - jenže tam většinou dlouhou být nechce a po chvíli se dozaduje toho, aby ji pustili ven. Jediné, kdy je fakt v pohodě je právě když ji zavřou do kotce. To si normálně zalehne a spí. Jenze to zas tátovi přišlo trochu líto, aby musela být v noci zavřená, když by mohla být na velké zahradě. Na druhou stranu se tam ale v noci vyspi, a celý den pak má k dispozici tu zahradu, plus procházky atd.

Já teda budu za tábor těch pohodlných....je nutné ji učit, že nemá v noci štěkat?? Buď bych jí naučila být doma a nebo ji zavřela do kotce, pokud s tím nemá fena problém a hezky tam spinká.
Já teda preferuju pobyt doma, ale vím, že někteří psi, kteří jsou čistě venkovní, jsou následně doma nesví a opravdu se po nějaké době dožadují puštění ven.

Nejsem nějaká zastánkyně "bydlení psů v kotci", ale v tomhle případě nejde o to, že by tam byl pes zavřenej nonstop, v tomhle případě kotec bude bezpečná zóna a feňule má celou zahradu k dispozici přes den plus procházky, tak pokud neslouží prioritně na hlídání a není nutné jí nechávat puštěnou, tak si myslím,, že tátovi líto být nemusí, fena spí a je jí to jedno.

Sama to vidím na svých psech.........když jsou v noci venku, tak neustále na něco štěkají...ne že by se báli, ale reagují, když někdo projde okolo, když někoho přiveze taxík, že vedle v ulici zaštěkal pes, že se o ulici dál rozštěkali všichni.....prostě kvůli každý blbosti, na kterou za světla absolutně nereagují, tak v noci když je ticho ano.
Tak jestli někdo má trpělivost učit psa, že v noci nemá na všechno reagovat, tak já teda ne...nejde o to, že bych za noc x-krát musela seběhnout z prvního patra nebo okřiknout psa z okna - to by teda bylo vyspáníčko, ale i když třeba spíme v létě noci na zahradě pod širákem, protože se v baráku nedá dýchat, tak to je každou chvíli něco....sice stačí zašeptat pšššš...tichooo....nemusím ani okřikovat, ale je to otravný a já se nevyspim, psi se nevyspí.........
Doma zalehnou a chrápou celou noc a pokud se rozštěkají, tak vím, že to už není pro nic za nic....bohužel v 99% těchto případů je na vině ježek, procházející se nám za dveřmi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda budu za tábor těch pohodlných....je nutné ji učit, že nemá v noci štěkat?? Buď bych jí naučila být doma a nebo ji zavřela do kotce, pokud s tím nemá fena problém a hezky tam spinká.
Já teda preferuju pobyt doma, ale vím, že někteří psi, kteří jsou čistě venkovní, jsou následně doma nesví a opravdu se po nějaké době dožadují puštění ven.

Nejsem nějaká zastánkyně "bydlení psů v kotci", ale v tomhle případě nejde o to, že by tam byl pes zavřenej nonstop, v tomhle případě kotec bude bezpečná zóna a feňule má celou zahradu k dispozici přes den plus procházky, tak pokud neslouží prioritně na hlídání a není nutné jí nechávat puštěnou, tak si myslím,, že tátovi líto být nemusí, fena spí a je jí to jedno.

Sama to vidím na svých psech.........když jsou v noci venku, tak neustále na něco štěkají...ne že by se báli, ale reagují, když někdo projde okolo, když někoho přiveze taxík, že vedle v ulici zaštěkal pes, že se o ulici dál rozštěkali všichni.....prostě kvůli každý blbosti, na kterou za světla absolutně nereagují, tak v noci když je ticho ano.
Tak jestli někdo má trpělivost učit psa, že v noci nemá na všechno reagovat, tak já teda ne...nejde o to, že bych za noc x-krát musela seběhnout z prvního patra nebo okřiknout psa z okna - to by teda bylo vyspáníčko, ale i když třeba spíme v létě noci na zahradě pod širákem, protože se v baráku nedá dýchat, tak to je každou chvíli něco....sice stačí zašeptat pšššš...tichooo....nemusím ani okřikovat, ale je to otravný a já se nevyspim, psi se nevyspí.........
Doma zalehnou a chrápou celou noc a pokud se rozštěkají, tak vím, že to už není pro nic za nic....bohužel v 99% těchto případů je na vině ježek, procházející se nám za dveřmi.

Jojo, můj pes se taky za tmy chová jinak, než za světla,za tmy je ostrazitejsi - kdyby byl venku tak asi taky mruci a štěká.

Jinak není nutné, aby fena byla venku, nebyla pořízena na hlídání, ale jako parťák a upřímně si myslím, ze možná kdyby na ni někdo zařval, tak uteče, ale nevím, nikdo to nezkoušel. Ted uz ji právě ani venku nenechavaji, ma navíc hrozně hluboký hlas a ve vesnici, kde je úplne ticho, to je dost slyšet. Zkoušeli ji dávat na chodbu, jenže ona i tam je taková nesvá a chce ven. V tom kotci se asi vážně cítí v bezpečí.

Úplně souhlasím se Sard.....Moje psice by taky mohla být celou noc na zahradě ( nakonec i celý den, ale ona mi musí být za pr......) a není mi líto, že spí v ložnici. Je totální zavisloň a ani mě nenapadne ji učit, že má být venku a užívat si zahradu. Asi by tam byla, ale stejně by nepobíhala, ležela by stočená na rohožce a ráno by vyčítala : za co??
Marc. : Vaše fena je ráda v noci v kotci, tak buďte rádi a nelitujte ji. Stejně v noci nebude pobíhat.
Co by za to leckdo dal, kdyby jeho psi byli v noci v kotci spokojení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Úplně souhlasím se Sard.....Moje psice by taky mohla být celou noc na zahradě ( nakonec i celý den, ale ona mi musí být za pr......) a není mi líto, že spí v ložnici. Je totální zavisloň a ani mě nenapadne ji učit, že má být venku a užívat si zahradu. Asi by tam byla, ale stejně by nepobíhala, ležela by stočená na rohožce a ráno by vyčítala : za co??
Marc. : Vaše fena je ráda v noci v kotci, tak buďte rádi a nelitujte ji. Stejně v noci nebude pobíhat.
Co by za to leckdo dal, kdyby jeho psi byli v noci v kotci spokojení.

Jo moje fena by taky mohla být na zahradě, pořád, ale taky nechce - oba je mam za zadkem a v noci nalepeny a me, pod peřinou 😁.

Ale to je zas trošku něco jiného, než pes v kotci. Byt to můj pes, tak ho mam taky doma - kdyby o to stal. Nicméně to tam nejde, takže asi teda ten kotec. Jako je fakt, že stejně kdyby nedělala to, co dělá, tak by zalezla do kotce a spala, takže ono to vlastně asi vyjde nastejno.

marcelaamax napsal(a):
Jo moje fena by taky mohla být na zahradě, pořád, ale taky nechce - oba je mam za zadkem a v noci nalepeny a me, pod peřinou 😁.

Ale to je zas trošku něco jiného, než pes v kotci. Byt to můj pes, tak ho mam taky doma - kdyby o to stal. Nicméně to tam nejde, takže asi teda ten kotec. Jako je fakt, že stejně kdyby nedělala to, co dělá, tak by zalezla do kotce a spala, takže ono to vlastně asi vyjde nastejno.

Třeba štěká :"Dejte mě do kotce" :-))