Pes na verandě/pes venku

Měli jsme takto retrívra. Tedy původně jsme ho pořizovali ven, měl zateplenou boudu, ale moc v ní nechtěl být, takže když byly fakt mrazy (kolem -10) tak jsme ho na noc dávali na chodbu. Do baráku nechtěl, bylo mu tam teplo, a nemyslím si, že by bylo dobré takové střídání teplot, chodba byla ideální.

Jak pes stárnul a přicházeli problémy s klouby a hlavně s tím, že venku odmítal jakýkoli pelech, matraci, deku cokoli, tak měl pak problémy se zvedáním se když dlouho ležel na studeném. Na doporučení veterináře jsme ho ubytovali na chodbě trvale. Tedy přes jaro a léto byl přes den normálně venku, ale už byl naučený a po žrádle se dožadoval na chodbu. A v létě pak když byla velká horka tak měl zase problémy s dýcháním, na chodbě bylo lépet, takže pak už byl vlastně na chodbě tak nějak pořád.

Achjooo už je to přes 4 měsíce co tu s námi není

koňadra Děkuji za Váš příspěvek. V zásadě by šlo asi jen o přespávání na verandě, pokud by to byl dlouhosrstý na ven vhodný pejsek, venku by byla i bouda možná.
Na verandě je teplo,19-20 stupňů.
Osobně jsem také více jen pro zahradu.

marcelaamax Předpokládám, že třeba ve stáří už by na té chodbě byl.

jana19999 napsal(a):
koňadra Děkuji za Váš příspěvek. V zásadě by šlo asi jen o přespávání na verandě, pokud by to byl dlouhosrstý na ven vhodný pejsek, venku by byla i bouda možná.
Na verandě je teplo,19-20 stupňů.
Osobně jsem také více jen pro zahradu.

marcelaamax Předpokládám, že třeba ve stáří už by na té chodbě byl.

Jinak ještě k tomu výběru plemene:
uvažujete zde dlouhosrstým psem na ven a krátkosrstým na doma. Ona je ještě varianta pes hladkosrstý.
Řekla bych, že ven se hodí (co se srsti týče) nejen pes dlouhosrstý, ale i krátkosrstý - to je pes, který má strukturu srsti třeba jako něm. ovčák, labrador, nebo také malamut - není krátká srst jako krátká srst a dlouhá jako dlouhá.
V zásadě bych řekla, že mnohdy je právě i ten krátkosrstý pes více vhodný ven než ledasjaký dlouhosrstý - porovnám-li dlouhou srst např. setrů a krátkou srst např. huskyho, středoasiata, nebo i toho něm. ovčáka apod., tak je jisté, že takoví krátkosrstí psi jsou ve finále daleko lépe vybaveni na skutečnou zimu než mnozí ti dlouhosrstí.
Nejméně vhodný pes na ven je hladkosrstý (např. dobrman, krátkosrstý ohař apod.), ale i to lze - při zajištění kvalitní boudy a kvalitního kotce.

Pochopitelně, i když pes bude spávat na verandě, boudou venku nic nezkazíte, právě naopak. Doporučuji však pořídit i ten kotec, ideálně krytý ze 3 stran, zejména ze západu a severu, kde by bouda byla v závětří a chráněná před deštěm a sněhem, takže pes by byl v suchu - což je velmi důležité. Zvířatům zpravidla nevadí zima ani mráz, ale vlhko a větrno. I když pes nebude zavírán v kotci trvale, přece jen se to někdy hodí - mít kam psa zavřít.

jana19999 napsal(a):
Poprosila bych Vaše názory na toto.
Přemýšlíme nad koupí psa. Děti jsou alergici, ne na psy, ale nikdo psa domů dovnitř nedoporučí-v pylové sezoně nosí v kožichu pyl, jinak neustále prach a to vše doma zůstává. celkově zvíře doma zvyšuje riziku rozvoje dalších alergií. Mám zkušenost z blízké rodiny, jak dopadl člověk, u kterého se v dětství alergie ignorovaly (ne ze zlého úmyslu) a byl neustále vystaven rizikovým faktorům- velmi špatné zdraví v dospělosti-kortikoidy, infuze... Takže otázka nezní, zda psa do obytných prostor. Zdraví děti je na prvním místě.

Takže jsem uvažovala nad ubytováním psa venku, samozřejmě vhodné plemeno, které nemá problém se zimou. Psovi se budeme věnovat nadstandartně, já pracuji z domu, takže jen já mám čas 3-5 hodin denně, ale je tu druhá rodině v domě, takže i další čas, který se mu bude věnovat.

Druhá varianta-pes by mohl spát na verandě. Veranda je prostor, kam se vstoupí po odemknutí vstupních dveří domu. Jsou tu botníky, věšák, prostor, kam v létě dáváme dětská kola, jde se odtud do patra do jednoho bytu a do dveří do druhého bytu.

Mám pocit, že chlupaté dlouhosrsté plemeno by možná hůř snášelo to teplo, co je na verandě? Takže by se muselo volit krátkosrsté.
Má někdo pejska ubytovaného takto? S opravdu žádným přístupem do dalších bytových prostorů? Přemýšlím o tom už dlouho, tak se v tom nějak motám, potřebovala bych názor jiných.
Osobně se víc přikláním k zahradě a boudě (kotci-zavírat jen když je to nutné-cizí děti, práce na zahradě...).
Děkuji.

Ne, takto se normální člověk ke psovi nechová. Když nemáte podmínky na jeho chov, nepořizujte si ho. Zdraví dětí na prvním místě, pes u vás na posledním. To si žádné zvíře nezaslouží. Plyšák je pro vás to pravé.

Často se to nestava, ale plně souhlasím s posledním příspěvkem koňadry.

Já jsem zrovna ten typ, co si psa pořizuje, tak aby s ním travil většinu času, za mě je ideální volný pohyb dům -zahrada, ale samotného bych psa na zahradě nenechala, ale nemám s tím problém u jiných, pokud se vybere vhodné plemeno, aktivity a zateplená bouda v kotci.
Co za plemeno si tak představujete?
Alergii a astma mám na zvířata taky a pes s kockouse mnou spí v posteli. Žádné hororové scénáře se nedějí. Zlepšilo se to, až jsem byla vytažena ze sterilního prostředí. Pokud, ale máte takový přístup k tomu, že děti jsou alergické, pes jen venku, budou s ním moct do kontaktu? Nezbavíte se psa při prvním kýchnutím, nebo se mi nebudete věnovat dostatečně, protože teď se musíte věnovat dětem a nejde to dohromady. A myslím, že je potřeba to zvážit a když už vybrat vhodné plemeno nezávislé na rodině. Jinak pokud pes nemůže být úplně se svojí smečkou, venku to má lepší,. než na verande.

scylla napsal(a):
Ne, takto se normální člověk ke psovi nechová. Když nemáte podmínky na jeho chov, nepořizujte si ho. Zdraví dětí na prvním místě, pes u vás na posledním. To si žádné zvíře nezaslouží. Plyšák je pro vás to pravé.

Nepřeháníte to už? Co by jiného mělo být na prvním místě než zdraví dětí? Z příspěvku zadavatelky nevyplývá, že by pes byl na posledním místě. Nebo si snad myslíte, že pokud někdo nemá psa v peřinách, tak nemá vhodné podmínky?
Znám psy, kteří v bytě nikdy nebyli, spávají třeba v chlévě na slámě, nebo v boudě na dvorku a přesto prožijí dlouhý a spokojený život. Je to jen o tom, jaké mantinely člověk zpočátku nastaví (co zvíře nezná, tak pro to se nemůže trápit, že to nemá) a kolik času mu člověk věnuje.

Já si naopak myslím, že paní přistupuje k výběru psa dost zodpovědně, když se tady ptá a zvažuje více variant. Navíc se mu může věnovat více, než mnozí tady, kteří za tmy vypadnou do práce a za tmy přijdou.

koňadra napsal(a):
Nepřeháníte to už? Co by jiného mělo být na prvním místě než zdraví dětí? Z příspěvku zadavatelky nevyplývá, že by pes byl na posledním místě. Nebo si snad myslíte, že pokud někdo nemá psa v peřinách, tak nemá vhodné podmínky?
Znám psy, kteří v bytě nikdy nebyli, spávají třeba v chlévě na slámě, nebo v boudě na dvorku a přesto prožijí dlouhý a spokojený život. Je to jen o tom, jaké mantinely člověk zpočátku nastaví (co zvíře nezná, tak pro to se nemůže trápit, že to nemá) a kolik času mu člověk věnuje.

Já si naopak myslím, že paní přistupuje k výběru psa dost zodpovědně, když se tady ptá a zvažuje více variant. Navíc se mu může věnovat více, než mnozí tady, kteří za tmy vypadnou do práce a za tmy přijdou.

Souhlasím se scyllou (páni, ani jsem nečekala, že by se to někdy stalo ). Když se život člověka se psem neslučuje, tak ať si toho psa nepořizuje. Každý nemusí mít hafana, abychom zase za půl roku četli "daruji z důvodu alergie / z rodinných důvodů". Pokud zadavatelka ví, že mohou nastat komplikace, díky kterým pes možná bude muset jít z domu a přesto je ochotná si s jeho osudem zahrávat, tak k tomu opravdu není co dodat.

Jinak když už zadavatelku možný osud psa netíží, mohla by si alespoň uvědomit, že jeho pobyt může zhoršit stav dítěte (jak víme, psí chlupy jsou všude i mimo vybrané místnosti, víří prach, pyl a podobně).

Myslím si, že s pobytem venku "mimo peřiny" to nemá co dělat.

scylla napsal(a):
Ne, takto se normální člověk ke psovi nechová. Když nemáte podmínky na jeho chov, nepořizujte si ho. Zdraví dětí na prvním místě, pes u vás na posledním. To si žádné zvíře nezaslouží. Plyšák je pro vás to pravé.

Tak to si nemyslím, že to má paní špatně nastavené
A rozhodně bych ji neurážela nějakým plyšákem
Nebo by měla, podle vás, dát psa na první a dětí na poslední místo? To by bylo nepřirozené a hloupé.
Paní říká to, co si ostatní většinou myslí, ale neříkají. Aby nebyli za trapiče.
Podle mě se zeptala velmi rozumně a určitě zvolí správnou variantu.

Pokud chcete někoho poučovat, oblečte se a vyražte do terénu, někam na vesnici, kde mají lidé psa na řetězu a nezateplenou boudu!Pokud vůbec boudu mají.
Uvidíme, jak se vám bude osvěta dařit!

jana19999 napsal(a):
Poprosila bych Vaše názory na toto.
Přemýšlíme nad koupí psa. Děti jsou alergici, ne na psy, ale nikdo psa domů dovnitř nedoporučí-v pylové sezoně nosí v kožichu pyl, jinak neustále prach a to vše doma zůstává. celkově zvíře doma zvyšuje riziku rozvoje dalších alergií. Mám zkušenost z blízké rodiny, jak dopadl člověk, u kterého se v dětství alergie ignorovaly (ne ze zlého úmyslu) a byl neustále vystaven rizikovým faktorům- velmi špatné zdraví v dospělosti-kortikoidy, infuze... Takže otázka nezní, zda psa do obytných prostor. Zdraví děti je na prvním místě.

Takže jsem uvažovala nad ubytováním psa venku, samozřejmě vhodné plemeno, které nemá problém se zimou. Psovi se budeme věnovat nadstandartně, já pracuji z domu, takže jen já mám čas 3-5 hodin denně, ale je tu druhá rodině v domě, takže i další čas, který se mu bude věnovat.

Druhá varianta-pes by mohl spát na verandě. Veranda je prostor, kam se vstoupí po odemknutí vstupních dveří domu. Jsou tu botníky, věšák, prostor, kam v létě dáváme dětská kola, jde se odtud do patra do jednoho bytu a do dveří do druhého bytu.

Mám pocit, že chlupaté dlouhosrsté plemeno by možná hůř snášelo to teplo, co je na verandě? Takže by se muselo volit krátkosrsté.
Má někdo pejska ubytovaného takto? S opravdu žádným přístupem do dalších bytových prostorů? Přemýšlím o tom už dlouho, tak se v tom nějak motám, potřebovala bych názor jiných.
Osobně se víc přikláním k zahradě a boudě (kotci-zavírat jen když je to nutné-cizí děti, práce na zahradě...).
Děkuji.

Pokud máte děti alergiky a pes je Váš sen, počkejte až děti dospějí a opustí rodné hnízdo a pak si budete moci splnit svůj sen a pořídit psa, klidně do bytu, podle svých představ.
Jestli chcete alergickým dětem splnit přání mít mazlíka, pořiďte jim místo psa třeba kočku, morče, králíka, potkana, křečka, rybičky, želvu, hada...nějaké zvíře, které děti nebude dráždit a nebude do bytu nosit pyly z venku. Tak to řeší mnoho rodičů alergických dětí.

Já předpokládám, že si paní ověřila NA CO mají děti alergii a že na srst psa to nebude. To, že ho nechce v bytě (pro jistotu) chápu, někdo jiný nechce psa v bytě prostě z principu (to taky chápu). Ale prostě to, že někdo nepouští psa do bytu, ještě neznamená, že ho nemůže vlastnit, nebo k němu má špatný vztah. Mám v rodině dva alergiky, není možné po nich např. chtít, aby pomáhali uklízet seno, hned jim teče z nosu, očí, ale psi jim nevadí (jeden dokonce má vlastního psa v bytě).
Takže si myslím, že útoky na zadavatelku ve smyslu, že by měla mít psa jen plyšového, nepořizovat žádného apod., jsou docela nefér.
A konec konců kdo ví? Teď třeba umožní psu spát na verandě, časem zjistí, že to s tou alergií u dětí nebude tak hrozné, možná, že časem pes stejně skončí i v tom bytě... co my víme? Teď to neví ani zadavatelka.
Kolik lidí, kteří si kdy pořizovali prvního psa, říkali "do postele nikdy!" - a kde dnes spí jejich pes?

koňadra napsal(a):
Nepřeháníte to už? Co by jiného mělo být na prvním místě než zdraví dětí? Z příspěvku zadavatelky nevyplývá, že by pes byl na posledním místě. Nebo si snad myslíte, že pokud někdo nemá psa v peřinách, tak nemá vhodné podmínky?
Znám psy, kteří v bytě nikdy nebyli, spávají třeba v chlévě na slámě, nebo v boudě na dvorku a přesto prožijí dlouhý a spokojený život. Je to jen o tom, jaké mantinely člověk zpočátku nastaví (co zvíře nezná, tak pro to se nemůže trápit, že to nemá) a kolik času mu člověk věnuje.

Já si naopak myslím, že paní přistupuje k výběru psa dost zodpovědně, když se tady ptá a zvažuje více variant. Navíc se mu může věnovat více, než mnozí tady, kteří za tmy vypadnou do práce a za tmy přijdou.

Souhlasím s koňadrou...to už si vážně dnes nikdo nemůže pořídit psa, pokud není ochoten mít ho v bytě, ještě lépe v posteli? Kam jsme to až došli, ach jo. Sama mám dva psy v bytě, ale chápu lidi, co ho chtějí mít na zahradě, pokud mu nabídnou dobré podmínky, a ty paní má. Vždyť je i spousta plemen psů, kteří se do bytu spíše nehodí. Podle mě je to hlavně o času, který můžete psovi nabídnout (a ten paní má), a je úplně jedno, jestli žije na zahradě nebo v bytě. Projděte se někdy zahrádkářskými koloniemi - psi v malém kotci, majitel za nimi přes zimu zajde jednou denně, někdy i obden, když má dobrou náladu tak je pustí proběhnout po zahradě, o venčení mimo si mohou nechat zdát. A nebo druhý extrém - miniplemeno neustále v bytě, musí se venčit na záchodek, když má kliku tak 5 minut kolem baráku 2-3x denně - to vám přijde v pořádku? Hlavně že je pes v bytě, že ano.

tuilindo napsal(a):
Souhlasím s koňadrou...to už si vážně dnes nikdo nemůže pořídit psa, pokud není ochoten mít ho v bytě, ještě lépe v posteli? Kam jsme to až došli, ach jo. Sama mám dva psy v bytě, ale chápu lidi, co ho chtějí mít na zahradě, pokud mu nabídnou dobré podmínky, a ty paní má. Vždyť je i spousta plemen psů, kteří se do bytu spíše nehodí. Podle mě je to hlavně o času, který můžete psovi nabídnout (a ten paní má), a je úplně jedno, jestli žije na zahradě nebo v bytě. Projděte se někdy zahrádkářskými koloniemi - psi v malém kotci, majitel za nimi přes zimu zajde jednou denně, někdy i obden, když má dobrou náladu tak je pustí proběhnout po zahradě, o venčení mimo si mohou nechat zdát. A nebo druhý extrém - miniplemeno neustále v bytě, musí se venčit na záchodek, když má kliku tak 5 minut kolem baráku 2-3x denně - to vám přijde v pořádku? Hlavně že je pes v bytě, že ano.

Porovnání s nevhodnými životními podmínkami ještě neudělá zmiňovaný případ lepším.

Osobně mi nejde o byt / zahradu / kotec, ale o tom, že pes může (kvůli prachu, pylu a nevím čemu) alergickému dítěti vadit a následně půjde z domu. Nevím, proč takto schválně riskovat, že mu zničíte život.

Nepořídím si psa, když na něj nemá čas, nepořídím si psa, když jsem momentálně bez peněz a nejsem schopna se o něj starat a také si ho nepořídím, když k tomu není adekvátní můj zdravotní stav (popř. stav někoho z blízkých). Na tom nevidím nic divného.

Mno chápu, že si chcete pořídit psa ven, to je normální, taky chápu, že zdraví dětí je u vás na prvním místě, ale psa prostě nemůžete odsunout na druhou kolej. Jak si ho jednou pořídíte stane se součástí vaší rodiny. Taky s ním nejspíš budou děti v kontaktu, ale co když se jejich zdr. stav zhorší ? Co když pes onemocní, nebo jak bude starý, bude muset být doma.Neomrzí vás se o něj starat za pár let ? To všechno je třeba před pořízením zvážit. Vybírala bych ze středních až velkých plemen vhodných na venek, nebo třeba z útulku, žádné malé společenské plemena! Taky jestli ho budete mít od štěněte, bylo by vhodné aby byl ze začátku i doma a pak ho postupně zvykat ven.

Sama nemám nic proti psu venku, měla jsem a mám psy venku. Na druhou stranu souhlasím s těma, že psa opravdu nemusí mít každý a možnost, že alergické děti budou následně alergické i na psa není nepravděpodobná. Paní to sice plánuje a uvažuje, ale musí mít i plán b) když zjistí, že děti při kontaktu se psem jdou do záchvatů. Co pak?
Zadavatelko, vyzkoušela jste si to třeba u nějakých kamarádů, příbuzných, kde by děti byli delší dobu v bližším kontaktu se psem?

A ještě, někdy není trocha toho prachu, pylu a chlupu na škodu Postupným navykáním se mnohdy alergie zlepší, vím z vlastní zkušenosti.

tuilindo napsal(a):
Souhlasím s koňadrou...to už si vážně dnes nikdo nemůže pořídit psa, pokud není ochoten mít ho v bytě, ještě lépe v posteli? Kam jsme to až došli, ach jo. Sama mám dva psy v bytě, ale chápu lidi, co ho chtějí mít na zahradě, pokud mu nabídnou dobré podmínky, a ty paní má. Vždyť je i spousta plemen psů, kteří se do bytu spíše nehodí. Podle mě je to hlavně o času, který můžete psovi nabídnout (a ten paní má), a je úplně jedno, jestli žije na zahradě nebo v bytě. Projděte se někdy zahrádkářskými koloniemi - psi v malém kotci, majitel za nimi přes zimu zajde jednou denně, někdy i obden, když má dobrou náladu tak je pustí proběhnout po zahradě, o venčení mimo si mohou nechat zdát. A nebo druhý extrém - miniplemeno neustále v bytě, musí se venčit na záchodek, když má kliku tak 5 minut kolem baráku 2-3x denně - to vám přijde v pořádku? Hlavně že je pes v bytě, že ano.

Někdo chce chovat psa v nevhodných podmínkách tak to odůvodníte tím, že tamten je ještě horší?

lesnížínka napsal(a):
Sama nemám nic proti psu venku, měla jsem a mám psy venku. Na druhou stranu souhlasím s těma, že psa opravdu nemusí mít každý a možnost, že alergické děti budou následně alergické i na psa není nepravděpodobná. Paní to sice plánuje a uvažuje, ale musí mít i plán b) když zjistí, že děti při kontaktu se psem jdou do záchvatů. Co pak?
Zadavatelko, vyzkoušela jste si to třeba u nějakých kamarádů, příbuzných, kde by děti byli delší dobu v bližším kontaktu se psem?

S tím plánek b) a s vyzkoušením jste mě přivedla na docela zajímavou myšlenku:
Což takto zkusit dočasnou péči o nějakého útulkáčka? Bude to dobrý skutek, vyzkouší se, jak dítěti chlupy sedí. Když to půjde, pejska si lze nechat, když ne, půjde za čas do nového domova. Vzhledem k tomu, že na psa jsou kladeny v podstatě jen nároky společníka (o žádném výkonu, požadavcích na psa a bohužel ani o tom, co zadavatelka psovi krom zahrady / verandy / kotce a volného času nabízí, zde nebyla zmínka), myslím, že by přátelský voříšek špatnou volbou nebyl.

Sam 90210 napsal(a):
A ještě, někdy není trocha toho prachu, pylu a chlupu na škodu Postupným navykáním se mnohdy alergie zlepší, vím z vlastní zkušenosti.

Já také, viz můj muž. Ale některým matkám to nevysvětlíte, kor těm, co lítají neustále po bytě s rozprašovačem s nějakou desinfekcí To se vůbec netýká zadavatelky! To je příklad z vlastního příbuzenstva..

Už jsem to tu psala jak jsem alergik na psy a kočky a na svoje zvířata nemám vůbec žádné reakce, člověk si prostě zvykne a ja věděla, že mi pomohou prášky, jinak bych si psa nepořídila. Asi jsem taky ten nezodpovědný blázen, co si pořídí psa, když má alergii, i když už id pořízení psa žádnou nemám. A byla jsem odhodlaná celý život žít klidně na práškách. Takže pro mě alergie není důvod, reakce nemam už na žádná zvířata. Ale nikdy jsem prášky nebrala, radši jsem vždy vše přetrpěla a proto mi vždy zabraly.

scylla napsal(a):
Někdo chce chovat psa v nevhodných podmínkách tak to odůvodníte tím, že tamten je ještě horší?

Co je nevhodného na boudě v kotci na zahradě?

Andrýsek3 napsal(a):
Už jsem to tu psala jak jsem alergik na psy a kočky a na svoje zvířata nemám vůbec žádné reakce, člověk si prostě zvykne a ja věděla, že mi pomohou prášky, jinak bych si psa nepořídila. Asi jsem taky ten nezodpovědný blázen, co si pořídí psa, když má alergii, i když už id pořízení psa žádnou nemám. A byla jsem odhodlaná celý život žít klidně na práškách. Takže pro mě alergie není důvod, reakce nemam už na žádná zvířata. Ale nikdy jsem prášky nebrala, radši jsem vždy vše přetrpěla a proto mi vždy zabraly.

Známá měla jako děcko alergii na koně. Ale nechtěla bez nich být. Přetrpěla všechno, jen aby mohla být u koní a i jezdit.
Vydržela to a už žádné alergické reakce na koně nemá, zato má dva koně.

asurwic napsal(a):
S tím plánek b) a s vyzkoušením jste mě přivedla na docela zajímavou myšlenku:
Což takto zkusit dočasnou péči o nějakého útulkáčka? Bude to dobrý skutek, vyzkouší se, jak dítěti chlupy sedí. Když to půjde, pejska si lze nechat, když ne, půjde za čas do nového domova. Vzhledem k tomu, že na psa jsou kladeny v podstatě jen nároky společníka (o žádném výkonu, požadavcích na psa a bohužel ani o tom, co zadavatelka psovi krom zahrady / verandy / kotce a volného času nabízí, zde nebyla zmínka), myslím, že by přátelský voříšek špatnou volbou nebyl.

Jana píše, že děti nemají alergii na psi, ale na pyl.
Věřím, že doktoři už jsou schopni, tyto dvě alergie rozlišit.
Proč by tedy zadavatelka měla zkoušet, jestli dětem vadí psí srst?

Nelíbí se mi, dělat z útulkového pejska pokusného králíka. Mám doma psa z útulku, a je mnohem víc vystresovaný z jakékoliv změny, než by byl pes, od mala žijící u jednoho majitele.

scylla napsal(a):
Někdo chce chovat psa v nevhodných podmínkách tak to odůvodníte tím, že tamten je ještě horší?

Ale tedy jaké nevhodné podmínky u zadavatelky vidíte? Co se psa týče, tak mně osobně přijdou celkem v pohodě - zahrada, kotec, případně přístup na verandu, hodně volného času. Otázka druhá je alergie dětí - nicméně alergii na psa jako takovou má vyloučenou (jiná situace by byla, kdyby ty děti alergii na psa měli potvrzenou). Je doporučitelné, aby vyzkoušela kontakt se psem třeba známých, kteří by přišli na delší návštěvu a několikrát, a aby měla náhradní řešení v případě, že by se opravdu vyskytl problém, ale víte co - to by si psa pak nemohl pořídit asi nikdo. Jak jsem psala, mám dva psy v bytě, v době narození syna jim bylo 6 a 7 let. V půlroce věku syna jsme skončili na týden v nemocnici s akutním stavem dušnosti a podezřením na rozvíjející se alergii. Celá jsem se osypala hrůzou, že by to mohlo být na psy, naštěstí se ukázalo, že ne. Kdyby ano, udělali bysme všechno možné, aby jsme je mohli mít, nicméně zdraví dítěte je mi opravdu přednější a nejhorší promýšlená varianta byl přesun psů k mé mámě, která bydlí nedaleko. Dopadlo to dobře, kluk je zdravý bez alergie na nic, ale pokud by měl člověk být zodpovědný, tak si vlastně během života vlastních psů nesmí pořídit dítě, protože co kdyby náhodou mělo alergii zrovna na psy...Je pravda, že mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát.

tuilindo napsal(a):
Ale tedy jaké nevhodné podmínky u zadavatelky vidíte? Co se psa týče, tak mně osobně přijdou celkem v pohodě - zahrada, kotec, případně přístup na verandu, hodně volného času. Otázka druhá je alergie dětí - nicméně alergii na psa jako takovou má vyloučenou (jiná situace by byla, kdyby ty děti alergii na psa měli potvrzenou). Je doporučitelné, aby vyzkoušela kontakt se psem třeba známých, kteří by přišli na delší návštěvu a několikrát, a aby měla náhradní řešení v případě, že by se opravdu vyskytl problém, ale víte co - to by si psa pak nemohl pořídit asi nikdo. Jak jsem psala, mám dva psy v bytě, v době narození syna jim bylo 6 a 7 let. V půlroce věku syna jsme skončili na týden v nemocnici s akutním stavem dušnosti a podezřením na rozvíjející se alergii. Celá jsem se osypala hrůzou, že by to mohlo být na psy, naštěstí se ukázalo, že ne. Kdyby ano, udělali bysme všechno možné, aby jsme je mohli mít, nicméně zdraví dítěte je mi opravdu přednější a nejhorší promýšlená varianta byl přesun psů k mé mámě, která bydlí nedaleko. Dopadlo to dobře, kluk je zdravý bez alergie na nic, ale pokud by měl člověk být zodpovědný, tak si vlastně během života vlastních psů nesmí pořídit dítě, protože co kdyby náhodou mělo alergii zrovna na psy...Je pravda, že mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát.

Líp bych to nenapsala, napadly mne ty samé věci.
Zadavatelce mnozí tady podsouvají svoje domněnky.