Změna chování psa - "puberťáka" vzhledem k stejnému pohlaví

Začíná z něj být velký kluk. Můj si cca v roce sem tam zamručel na nesympatickou konkurenci, v roce a půl už jel naplno. V 6 m ho bez varování slušně zvalchoval rotvík (bez odvolání a na volno s malou holkou, chtěla jsem si to jít vyřídit s rodiči), to na něm žádné následky nezanechalo.

Jinak je normální, feny, štěňata, kastrovaní, senioři a minipsi jsou v pohodě. Většinou se kamarádí a sbírá do party, aby pak mohl o to víc řvát na kolemjdoucí nepřátele a kamarády bránit. Není hnusný na všechny, ale pořád je to na můj vkus často. Zpravidla to nejsou žádné amoky a po seznámení je klid. Má i spoustu klučičích přátel. Vybírá si i plemena - brachycefalická a podobná defektní nerad, naopak jezevčíky může.

U nás to výchovou moc ovlivnit nejde, ale u většiny psů ano. Měla jsem hodně ostrého jezevce a na povel sklapnul a neřešil.

Jestliže ho budete s někým seznamovat, tak nechoďte proti sobě, ale spolu vedle.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Změně chování předcházelo "skoro napadení" kníračem - může to souviset?
.. Je si nejistý? Nebo "hormony"?"

Ano, všechno zmíněné.
Nevím, jak se to řeší u vás na cvičáku, podle mých zkušeností s tím ledaskde vůbec neumí a akorát toho psa blbýma radama kazí víc a víc.

Váš pes začíná dospívat a už má i blbou zkušenost, takže nejistota, hormony, preventivně je zlej, protože nejlepší obrana (byť preventivní) je útok.
Chce to seznamovat pokud možno s hodnýma samcema, kteří nemají potřebu si něco na mladým dokazovat. Agresivní jedince úplně z kontaktu vynechat. Ledaže byste měla po ruce někoho, kdo doopravdy ví, co dělá.
Pokud máte po ruce Prahu, doporučuju zajít na nějakou hromadnou lekci k Evě Štemberový, ta ví, co dělá.

No do Prahy to mám "jen" něco přes 400 km, takže asi ne

U nás to na školce řeší korekcí, ukončí se hra, napomene psa. Nevím, jestli je dobře psa kárat, pokud by si byl nejistý. Jestli to něco řeší, nebo by to dokonce mohlo chování zhoršovat.

Přiznám se, nevěřím jim na 100%, ale bohužel lepší školku v okolí nejspíš nemáme.

barevnalentilka napsal(a):
No do Prahy to mám "jen" něco přes 400 km, takže asi ne

U nás to na školce řeší korekcí, ukončí se hra, napomene psa. Nevím, jestli je dobře psa kárat, pokud by si byl nejistý. Jestli to něco řeší, nebo by to dokonce mohlo chování zhoršovat.

Přiznám se, nevěřím jim na 100%, ale bohužel lepší školku v okolí nejspíš nemáme.

Takže se to končí tím, že nikdo neřekne psovi, co má teda vlastně dělat, nikdo mu neukáže, jak se má chovat... To nikam nepovede.

barevnalentilka napsal(a):
No do Prahy to mám "jen" něco přes 400 km, takže asi ne

U nás to na školce řeší korekcí, ukončí se hra, napomene psa. Nevím, jestli je dobře psa kárat, pokud by si byl nejistý. Jestli to něco řeší, nebo by to dokonce mohlo chování zhoršovat.

Přiznám se, nevěřím jim na 100%, ale bohužel lepší školku v okolí nejspíš nemáme.

Z mojí zkušenosti - kárání nebo trestání psa za tyhle projevy u nás nevyřešilo vůbec nic. Naopak, pes se postupně a nepozorovaně naučil maskovat, co má v úmyslu, a výsledkem jsou nenadálé a rychlé výpady takřka bez varování.

Na cvičáku, který jsem navštívila posledně, řešili jakékoli nevhodné chování drilováním povelů (na škrťáku, agresivně, prostě klasika). To ale prostě k ničemu moc nevede... Jako je fajn, když nervózní pes dokáže minout "nepřítele" pod povelem a díky povelu nejde do konfliktu, ale určitě to neřeší výchovný problém, neřeší to to konkrétní chování psa.

Problém s káráním a trestáním je ten, že do toho člověk obvykle automaticky dává určitou dávku emocí a adrenalinu, takže vlastně agrese. Říct psovi, že dělá blbost, která se mi nelíbí, se prostě taky musí umět.

A tak nějak celkově, přijde mi, že tohle chování je dost rozsáhlá oblast, kterou nelze správně popsat po internetu. Nelze tady popisovat do detailů, co jsem se naučila já se svým psem, protože váš případ a případy náhodných kolemjdoucích čtenářů může bejt jinej, pes je jinej, a navíc z psanýho textu si toho moc nevezmete (v případě zájmu se ale můžu trochu rozepsat do soukromý zprávy).
Je mnohem lepší nechat si poradit osobně od někoho, kdo ví, co dělá. A sledovat toho někoho, jak pracuje se psy, a učit se pozorováním. Že je takových lidí po republice málo, a ve většině případů se asi žel nenacházejí na cvičácích, je fakt. Zkuste napsat, v jakým kraji jste, třeba tu někdo bude umět někoho doporučit.

Abych pravdu řekla, vůbec si nepamatuju, co jsem u štěňat dělala, když začala brblat. Oni totiž nikdy agresi ke psům neprojevovali. Jestli vyjímečně, jak se znám, bylo to něco jako: nebrblej, pejsek ti nic nedělá, je to kámoš. Pokud začnou dva proti sobě, je to něco ve smyslu: hoši klídek, nechte toho, kámoši, normálně se pozdravte a jdeme.. jistě nebudu nutit do kontaktu psy, kteří na sebe brblají. Vím, že jedna sousedka má rapla. Třikrát se naši psi spolu potkali, na volno, zvládlo se to bez emocí, zase se normálně rozešli po svých. Počtvrté se potkáme na vodítkách, její vrčí, můj začne štěkat. Ona ho neudržela a po patách přijela k nám. Psi do sebe vletěli, nějaké ňaf ňaf bylo, my je odtáhly od sebe s nadáváním, ať toho laskavě nechají. Co bude příště až se zase nechtěně setkáme nevím. Tedy vím co můj, ten do konfliktu nejde. Ale ten její je fakt dost mag.r. A ano. To co se řeší vedle. Pes už kousnul kde koho z rodiny a teď má syn malé děcko. Takže nikdo nechce vidět jak to dopadne, až se tam v létě bude děcko batolit po dvoře. Asi dostane nový kotec...

scylla napsal(a):
Takže se to končí tím, že nikdo neřekne psovi, co má teda vlastně dělat, nikdo mu neukáže, jak se má chovat... To nikam nepovede.

Ano.
Jak jsem psala výše, protivný byl až na té poslední, tak proto jdu sem pro radu. Nechci slepě dělat to co mi tam řeknou, některé věci musím prostě vyfiltrovat a počítám s tím.

Takže jak dál? Na školku i cvičák se můžu vykašlat, spíše mi jde o "běžný provoz".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z mojí zkušenosti - kárání nebo trestání psa za tyhle projevy u nás nevyřešilo vůbec nic. Naopak, pes se postupně a nepozorovaně naučil maskovat, co má v úmyslu, a výsledkem jsou nenadálé a rychlé výpady takřka bez varování.

Na cvičáku, který jsem navštívila posledně, řešili jakékoli nevhodné chování drilováním povelů (na škrťáku, agresivně, prostě klasika). To ale prostě k ničemu moc nevede... Jako je fajn, když nervózní pes dokáže minout "nepřítele" pod povelem a díky povelu nejde do konfliktu, ale určitě to neřeší výchovný problém, neřeší to to konkrétní chování psa.

Problém s káráním a trestáním je ten, že do toho člověk obvykle automaticky dává určitou dávku emocí a adrenalinu, takže vlastně agrese. Říct psovi, že dělá blbost, která se mi nelíbí, se prostě taky musí umět.

A tak nějak celkově, přijde mi, že tohle chování je dost rozsáhlá oblast, kterou nelze správně popsat po internetu. Nelze tady popisovat do detailů, co jsem se naučila já se svým psem, protože váš případ a případy náhodných kolemjdoucích čtenářů může bejt jinej, pes je jinej, a navíc z psanýho textu si toho moc nevezmete (v případě zájmu se ale můžu trochu rozepsat do soukromý zprávy).
Je mnohem lepší nechat si poradit osobně od někoho, kdo ví, co dělá. A sledovat toho někoho, jak pracuje se psy, a učit se pozorováním. Že je takových lidí po republice málo, a ve většině případů se asi žel nenacházejí na cvičácích, je fakt. Zkuste napsat, v jakým kraji jste, třeba tu někdo bude umět někoho doporučit.

Děkuji moc za příspěvek. Chápu, že přes net to moc nejde, ale jestli to nevadí, tak bych zítra napsala sz. V práci budu mít více času

Karviná - no je tady velký houno...

barevnalentilka napsal(a):
Děkuji moc za příspěvek. Chápu, že přes net to moc nejde, ale jestli to nevadí, tak bych zítra napsala sz. V práci budu mít více času

Karviná - no je tady velký houno...

Jasně, napište :).

Karviná? No tak to máš kousek do Ostravy a pokud chceš něco řešit a naučit se, jak řešit, tak tady:
http://www.koira.cz/.

Našla jsem toto na netu:

Agresivní pes cení zuby. Pokud je současně sebevědomý, bude mít i vztyčené uši, ohrnuté pysky, výrazně viditelný stop, zírající oči a celé jeho tělo se bude jevit velké a ztuhlé. Pokud je submisivní, tzn. nejistý, sklopí uši, stáhne pysky dozadu, čelo se zdá plošší a oči jsou přimhouřené. Přikrčí se, aby se tělo zdálo menší a může se i plazit.

Je to pravda? Pokud ano, tak je to přesně jeho chování - ale v sledu: Nejdřív chce být malý, lehne si nebo se přikrčí a pak se napřímí a začne vrkat. Ale jak jsem psala udělal toto jen párkrát a to máme sakra přepsíno - denně potká 10-20, někdy i více psů.
Před ostatní dělá jen chování č.1 a je v pohodě.

Asi se to v něm pere - je strašně hrr a trdlo...

Můj pes nikdy necení zuby a vždy je napnutý, napružený, vééélkýýý pes. Přesto jde o nejistotu a v základě o strach.
Zvlášť lehání, číhání, krčení se, prostě to jsou klasický projevy nejistoty.99% agresivních psů je agresivních ze strachu nebo nejistoty, i když to tak pokaždý nevypadá.

barevnalentilka napsal(a):
Našla jsem toto na netu:

Agresivní pes cení zuby. Pokud je současně sebevědomý, bude mít i vztyčené uši, ohrnuté pysky, výrazně viditelný stop, zírající oči a celé jeho tělo se bude jevit velké a ztuhlé. Pokud je submisivní, tzn. nejistý, sklopí uši, stáhne pysky dozadu, čelo se zdá plošší a oči jsou přimhouřené. Přikrčí se, aby se tělo zdálo menší a může se i plazit.

Je to pravda? Pokud ano, tak je to přesně jeho chování - ale v sledu: Nejdřív chce být malý, lehne si nebo se přikrčí a pak se napřímí a začne vrkat. Ale jak jsem psala udělal toto jen párkrát a to máme sakra přepsíno - denně potká 10-20, někdy i více psů.
Před ostatní dělá jen chování č.1 a je v pohodě.

Asi se to v něm pere - je strašně hrr a trdlo...

Není to pravda. První případ je jen hrozba- tedy výhružka z různých příčin. Druhý příklad je projev submisivity, který nemá nic společného s nejistotou. Jistě si dovedete představit bázlivost- to je nejistota. Nebo přímo strach, to je velká nejistota. Submisivita je dodáváním jistoty druhému a výhružka dodáváním nejistoty.

Zvlášť lehání, číhání, krčení se, prostě to jsou klasický projevy nejistoty.

Naše buli takto číhá, zalehává, krčí se i při setkání s kamarádskými psy (sněska feny i psi) při zírání na holuby, při očekávání setkání s jiným psem. Upřeně na "obět " zírá, myslím, že kdyby to byl projev nejistoty, nerentgenovala by doslova objekt zájmu tak "nahlas".

Pokud mohu poradit, primární úvahou pro volbu optimálního postupu je plemenná příslušnost, resp. šlechtitelská minulost plemene.

Agresivita
je touha napadnout- projevuje se napadením (v souvislostech případu). Je-li útok mechanicky znemožněn, vyjadřuje agresivitu (bez ohledu na level této vlastnosti) zvíře rozličně dle povahy a zkušenosti. Je-li projev vysoce agresivního zvířete behaviorálně blokován- jde o způsobené, různě zřetelné, závažné poruchy depresivního charakteru.

Je-li agresivita geneticky definována na průměrné- normální úrovni, vyjadřuje se vlivem prostředí, v rozptylu od neagresivního po agresivní projev nízké úrovně.

Je-li vrozena na sníženém levelu projevují se zvířata loajálně v každém případě.

Dále je agresivita charakteristická svým cílem. Typicky čistě vnitrodruhová agresivita, nebo např. čistě teritoriální (prostorově, či materiálně). Případně v širokém spektru, směrovatelná, všezahrnující.

Není to jednoduchá vlastnost, ale na základě vnějšího projevu (člověkem) definovaná vlastnost, která nabývá různé fyziologické (neurohumorální) a genetické podstaty.

vetřelec napsal(a):
Není to pravda. První případ je jen hrozba- tedy výhružka z různých příčin. Druhý příklad je projev submisivity, který nemá nic společného s nejistotou. Jistě si dovedete představit bázlivost- to je nejistota. Nebo přímo strach, to je velká nejistota. Submisivita je dodáváním jistoty druhému a výhružka dodáváním nejistoty.

Můj pes není agresivní ani trochu, řekla bych, že tuhle vlastnost má doslova vygumovánu. Přesto kolem, svého" berňuchy kroužil v kolech, cenil děsně, sem tam zlostně vyštěknul, aby bylo jasné, že to myslí vážně. Celé tohle divadlo jen proto, že berňucha byl jen a jen jeho a nesměl se bavit s jiným psem. My by jsme řekli: jasný žárlivec, u psů to bude mít jiný název, ale v podstatě jde asi o totéž Prostě to používal k vyjadřování se, lidi to sledovali s hrůzou, mysleli si, že roztrhá všechny kolem. U tohohle vždycky zůstalo, nenapadal ty jiné psy, jen hučel do berňuchy.

vetřelec napsal(a):
Pokud mohu poradit, primární úvahou pro volbu optimálního postupu je plemenná příslušnost, resp. šlechtitelská minulost plemene.

Agresivita
je touha napadnout- projevuje se napadením (v souvislostech případu). Je-li útok mechanicky znemožněn, vyjadřuje agresivitu (bez ohledu na level této vlastnosti) zvíře rozličně dle povahy a zkušenosti. Je-li projev vysoce agresivního zvířete behaviorálně blokován- jde o způsobené, různě zřetelné, závažné poruchy depresivního charakteru.

Je-li agresivita geneticky definována na průměrné- normální úrovni, vyjadřuje se vlivem prostředí, v rozptylu od neagresivního po agresivní projev nízké úrovně.

Je-li vrozena na sníženém levelu projevují se zvířata loajálně v každém případě.

Dále je agresivita charakteristická svým cílem. Typicky čistě vnitrodruhová agresivita, nebo např. čistě teritoriální (prostorově, či materiálně). Případně v širokém spektru, směrovatelná, všezahrnující.

Není to jednoduchá vlastnost, ale na základě vnějšího projevu (člověkem) definovaná vlastnost, která nabývá různé fyziologické (neurohumorální) a genetické podstaty.

Nejsem odborník, ani na chování, ani na psy. Ale proč tedy existují 3 Ú? Vždyť útok je jedním z nich.

.

lesnížínka napsal(a):
Můj pes není agresivní ani trochu, řekla bych, že tuhle vlastnost má doslova vygumovánu. Přesto kolem, svého" berňuchy kroužil v kolech, cenil děsně, sem tam zlostně vyštěknul, aby bylo jasné, že to myslí vážně. Celé tohle divadlo jen proto, že berňucha byl jen a jen jeho a nesměl se bavit s jiným psem. My by jsme řekli: jasný žárlivec, u psů to bude mít jiný název, ale v podstatě jde asi o totéž Prostě to používal k vyjadřování se, lidi to sledovali s hrůzou, mysleli si, že roztrhá všechny kolem. U tohohle vždycky zůstalo, nenapadal ty jiné psy, jen hučel do berňuchy.

To byl ten můj také. Až do toho napadení.

Je to naprosto bezproblémový pes - vet, injekce, kočky, návštěvy, cestování vše v poho. Miluje děti.
Nic z toho se nezměnilo.

Takto reagoval na 3 psy z několika desítek co jsme od toho napadení potkali. Začínám věřit tomu, že to bude asi ono, prostě si to nějak spojil.

barevnalentilka napsal(a):
To byl ten můj také. Až do toho napadení.

Je to naprosto bezproblémový pes - vet, injekce, kočky, návštěvy, cestování vše v poho. Miluje děti.
Nic z toho se nezměnilo.

Takto reagoval na 3 psy z několika desítek co jsme od toho napadení potkali. Začínám věřit tomu, že to bude asi ono, prostě si to nějak spojil.

Já bych to prostě nedramatizovala. Pokud pes začne s nějakým takovým projevem, s klidem mu řekněte klidným veselým hlasem: kašli na něj sim tě...pesjsek nekámoší a jdeme. Nebo používám: nezlob, nikdo na to není zvědavý pejsek je hodný, tak se taky chovej slušně Jakmile znervózníte z toho, co zase bude, pes to pozná na vás, pozná to na hlase a už se veze, prostě ho to utvrdí v tom, že je to velké drámo. Vím, že se mi to kecá s mým plemenem, ale zatím jsme to zvládli i u napadení mého psa filou atd...

barevnalentilka napsal(a):
Nejsem odborník, ani na chování, ani na psy. Ale proč tedy existují 3 Ú? Vždyť útok je jedním z nich.

.

Pokud se nepletu, jde o princip pozvolného návyku (např. ochočení).
S úspěchem se setkáte především u psů v příslušném ohledu nezušlechtěných.

vetřelec napsal(a):
Pokud se nepletu, jde o princip pozvolného návyku (např. ochočení).
S úspěchem se setkáte především u psů v příslušném ohledu nezušlechtěných.

Nechcete to napsat "česky"?

barevnalentilka napsal(a):
Ano.
Jak jsem psala výše, protivný byl až na té poslední, tak proto jdu sem pro radu. Nechci slepě dělat to co mi tam řeknou, některé věci musím prostě vyfiltrovat a počítám s tím.

Takže jak dál? Na školku i cvičák se můžu vykašlat, spíše mi jde o "běžný provoz".

Zavolejte nebo napište Evě Štemberové nebo Ivetě Soukupové, poradí vám, Eva za vámi v případě potřeby i zajede.

barevnalentilka napsal(a):
Našla jsem toto na netu:

Agresivní pes cení zuby. Pokud je současně sebevědomý, bude mít i vztyčené uši, ohrnuté pysky, výrazně viditelný stop, zírající oči a celé jeho tělo se bude jevit velké a ztuhlé. Pokud je submisivní, tzn. nejistý, sklopí uši, stáhne pysky dozadu, čelo se zdá plošší a oči jsou přimhouřené. Přikrčí se, aby se tělo zdálo menší a může se i plazit.

Je to pravda? Pokud ano, tak je to přesně jeho chování - ale v sledu: Nejdřív chce být malý, lehne si nebo se přikrčí a pak se napřímí a začne vrkat. Ale jak jsem psala udělal toto jen párkrát a to máme sakra přepsíno - denně potká 10-20, někdy i více psů.
Před ostatní dělá jen chování č.1 a je v pohodě.

Asi se to v něm pere - je strašně hrr a trdlo...

Kašlete na podobné texty na netu. Tady je potřeba stanovit příčinu toho, proč to dělá - podle vašcih příspěvků to bude z nejistoty po napadení. Takže je potřeba psovi dokázat v praxi, že ochranka jste vy a on nemusí nic řešit. Nedá se ani moc čekat, že pes samec bude pes vítací na všechny samce, které potká, někteří mu prostě nesednou, tak zabručí. Od toho má vás, abyste mu řekla - kašli na to, nic neřeš, otočila ho od psa tak, aby na něj neviděl (pak je nutnost zajistit, aby ho druhý pes nenapadl). To, že si lehá, nemusí znamenat jen nejistotu, může to znamenat i číhání a chuť druhého psa lovit, honit. Chce to vidět v praxi.

scylla napsal(a):
Zavolejte nebo napište Evě Štemberové nebo Ivetě Soukupové, poradí vám, Eva za vámi v případě potřeby i zajede.

Vy jste jak zadrhnutá deska!
Využijte rubriku inzerce!
Jestli to tu ještě jednou uvidím, fakt už Vaše chování ohlásím na vyšší místa.

lesnížínka napsal(a):
Můj pes není agresivní ani trochu, řekla bych, že tuhle vlastnost má doslova vygumovánu. Přesto kolem, svého" berňuchy kroužil v kolech, cenil děsně, sem tam zlostně vyštěknul, aby bylo jasné, že to myslí vážně. Celé tohle divadlo jen proto, že berňucha byl jen a jen jeho a nesměl se bavit s jiným psem. My by jsme řekli: jasný žárlivec, u psů to bude mít jiný název, ale v podstatě jde asi o totéž Prostě to používal k vyjadřování se, lidi to sledovali s hrůzou, mysleli si, že roztrhá všechny kolem. U tohohle vždycky zůstalo, nenapadal ty jiné psy, jen hučel do berňuchy.

Tohle je od Vás příjemně přátelské
Já bych to charakterizoval jako provokaci. Žárlivost totiž vnímám jakožto trýznivý, závistivý pocit a projev. Souvislosti jsou to zajímavé...

barevnalentilka napsal(a):
Nechcete to napsat "česky"?

U některých plemen, je vnitrodruhová agresivita normálním projevem.
Ve většině případů se s tím v rámci těchto plemen nedá nic dělat- Přesně řečeno se s tím nedá dělat nic účinného, co by zároveň nepřineslo větší problém, než nicnedělání.
Bez ohledu na plemeno můžete vyzkoušet jakoukoli beznátlakovou, krátkodobou metodu.

Tak obnovuji starou diskuzi...

Pejsa se srovnal, má kamárady pejsky i fenky, koho zná, hraje si, koho ne, nevšímák (s korigací někdy).
Ale... minulý týden, park plný lidí. Můj pejsa na vodítku, kde nic, tu nic přiběhl ovčák (nejspíš, jsem byla v šoku), můj pes (15 kg) zavrčel (ale proto je na vodítku, jelikož cizí pejsky nemusí) a byla mela. Dělala jsem co mohla (v intenzivní snaze oddělit psa jsem mu bohužel sundala náhubek tomu cizímu), panička v nedohlednu, stahovala jsem pesana k sobě, ale vlčák po něm pořád šel. Za okamžik přiběhl další ovčák bez vodítka, bez náhubku, tak jsem pesana vyzvedla tak vysoko jak to šlo, psi se sápali na mne, ale na mého psa nemohli. Panička po notné chvíla došla a psy si připla. Bez jediného slova odešla. Kdyby ji člověk s kterým jsem tam byla nedohnal, tak nic...Skončila jsem pokousaná, antibiotika,2x lhk,1x těžce dlk. I po týdnu zlé.
Je mi z toho děsně... A zase pesa začal řešit ostatní psy...

barevnalentilka napsal(a):
Tak obnovuji starou diskuzi...

Pejsa se srovnal, má kamárady pejsky i fenky, koho zná, hraje si, koho ne, nevšímák (s korigací někdy).
Ale... minulý týden, park plný lidí. Můj pejsa na vodítku, kde nic, tu nic přiběhl ovčák (nejspíš, jsem byla v šoku), můj pes (15 kg) zavrčel (ale proto je na vodítku, jelikož cizí pejsky nemusí) a byla mela. Dělala jsem co mohla (v intenzivní snaze oddělit psa jsem mu bohužel sundala náhubek tomu cizímu), panička v nedohlednu, stahovala jsem pesana k sobě, ale vlčák po něm pořád šel. Za okamžik přiběhl další ovčák bez vodítka, bez náhubku, tak jsem pesana vyzvedla tak vysoko jak to šlo, psi se sápali na mne, ale na mého psa nemohli. Panička po notné chvíla došla a psy si připla. Bez jediného slova odešla. Kdyby ji člověk s kterým jsem tam byla nedohnal, tak nic...Skončila jsem pokousaná, antibiotika,2x lhk,1x těžce dlk. I po týdnu zlé.
Je mi z toho děsně... A zase pesa začal řešit ostatní psy...

Tyhle problémy řeším pomalu dnes a denně. Jen proto, že můj v rámci seznamky zamručí, tak to občas dopadne i tak, že musí do vzduchu a já ze sebe skopávám nějakého nehlídaného zmetka v amoku. Mě tedy rafnul cizí pes jen jednou, ale můj si to lehce odskákal víckrát. A maminka, která sem tam venčí, taky skončila s ATB. Shodou okolností agresor, který se snažil kousnout i mě, ale přes zimní bundu z toho byla jen slušná modřina.

Lidi s neovladatelnými (záměrně píšu neovladatelnými, protože můj stopro přivolání nemá a vzhledem k naturelu plemene ani mít nemůže, jinak v rámci možností vychovaný je) psy bych nejradši zaškrtila. A vůbec mě nezajímá, že je "hodný". I takoví už na nás párkrát vystartovali. Naposledy bígl. Celou věčnost vrtěl ocasem a otravoval mi psa, na volání majitele nereagoval. Můj nejdřív formálně zamručel, ale bígl po něm pořád doslova lezl, choval se jako typický socdementní jedinec, kterých je tak nějak pořád víc, tak přidal na intenzitě. Najednou cvak a z bígla se stala bestie, co mi toho mého trubku chtěla sežrat. Když jsem ho k němu nechtěla pustit, tak se snažil kousnout aspoň mě.

barevnalentilka napsal(a):
Tak obnovuji starou diskuzi...

Pejsa se srovnal, má kamárady pejsky i fenky, koho zná, hraje si, koho ne, nevšímák (s korigací někdy).
Ale... minulý týden, park plný lidí. Můj pejsa na vodítku, kde nic, tu nic přiběhl ovčák (nejspíš, jsem byla v šoku), můj pes (15 kg) zavrčel (ale proto je na vodítku, jelikož cizí pejsky nemusí) a byla mela. Dělala jsem co mohla (v intenzivní snaze oddělit psa jsem mu bohužel sundala náhubek tomu cizímu), panička v nedohlednu, stahovala jsem pesana k sobě, ale vlčák po něm pořád šel. Za okamžik přiběhl další ovčák bez vodítka, bez náhubku, tak jsem pesana vyzvedla tak vysoko jak to šlo, psi se sápali na mne, ale na mého psa nemohli. Panička po notné chvíla došla a psy si připla. Bez jediného slova odešla. Kdyby ji člověk s kterým jsem tam byla nedohnal, tak nic...Skončila jsem pokousaná, antibiotika,2x lhk,1x těžce dlk. I po týdnu zlé.
Je mi z toho děsně... A zase pesa začal řešit ostatní psy...

Zajímalo by mě : Stalo se na místě s povoleným volným pohybem psů ?
Jak to, že měla 2 ovčáky volně? Nemáte ve městě vyhlášku o volném pohybu psů ? Vyšetřoval někdo vaše pokousání ? Jak to dopadlo ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tyhle problémy řeším pomalu dnes a denně. Jen proto, že můj v rámci seznamky zamručí, tak to občas dopadne i tak, že musí do vzduchu a já ze sebe skopávám nějakého nehlídaného zmetka v amoku. Mě tedy rafnul cizí pes jen jednou, ale můj si to lehce odskákal víckrát. A maminka, která sem tam venčí, taky skončila s ATB. Shodou okolností agresor, který se snažil kousnout i mě, ale přes zimní bundu z toho byla jen slušná modřina.

Lidi s neovladatelnými (záměrně píšu neovladatelnými, protože můj stopro přivolání nemá a vzhledem k naturelu plemene ani mít nemůže, jinak v rámci možností vychovaný je) psy bych nejradši zaškrtila. A vůbec mě nezajímá, že je "hodný". I takoví už na nás párkrát vystartovali. Naposledy bígl. Celou věčnost vrtěl ocasem a otravoval mi psa, na volání majitele nereagoval. Můj nejdřív formálně zamručel, ale bígl po něm pořád doslova lezl, choval se jako typický socdementní jedinec, kterých je tak nějak pořád víc, tak přidal na intenzitě. Najednou cvak a z bígla se stala bestie, co mi toho mého trubku chtěla sežrat. Když jsem ho k němu nechtěla pustit, tak se snažil kousnout aspoň mě.

Já vím, že to bude znít divně, ale "jsem ráda, že v tom nejsem sama". Mám taky přírodní plemeno a proto, že cizí psy - kluky nemusí a 100% přivolání nemá a jsem s tím smířená, tak funguje na vodítku/flexině/stopovačce. A pak přiběhne neovladatelný pes a je stejně vymalováno...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zajímalo by mě : Stalo se na místě s povoleným volným pohybem psů ?
Jak to, že měla 2 ovčáky volně? Nemáte ve městě vyhlášku o volném pohybu psů ? Vyšetřoval někdo vaše pokousání ? Jak to dopadlo ?

Samozřejmě, že tam volný pohyb psů není. Jeden měl koš - takže vyhlášku splnil (ale ani náhodou nebyla zajištěna ovladatelnost paničkou) a druhý neměl nic. Včera paní donesla potvrzení o vzteklině a slušně se omluvila, tak se to ve mně pere či to řešit dále nebo ne.

- a byla mela. Dělala jsem co mohla (v intenzivní snaze oddělit psa jsem mu bohužel sundala náhubek tomu cizímu), panička v nedohlednu, stahovala jsem pesana k sobě, ale vlčák po něm pořád šel. Za okamžik přiběhl další ovčák bez vodítka, bez náhubku, tak jsem pesana vyzvedla tak vysoko jak to šlo, psi se sápali na mne, ale na mého psa nemohli. Panička po notné chvíla došla a psy si připla. Bez jediného slova odešla. Kdyby ji člověk s kterým jsem tam byla nedohnal, tak nic...Skončila jsem pokousaná, antibiotika,2x lhk,1x těžce dlk. I po týdnu zlé.
Je mi z toho děsně...


A ptáte se, zda to máte řešit ?

rapotacka11 napsal(a):
- a byla mela. Dělala jsem co mohla (v intenzivní snaze oddělit psa jsem mu bohužel sundala náhubek tomu cizímu), panička v nedohlednu, stahovala jsem pesana k sobě, ale vlčák po něm pořád šel. Za okamžik přiběhl další ovčák bez vodítka, bez náhubku, tak jsem pesana vyzvedla tak vysoko jak to šlo, psi se sápali na mne, ale na mého psa nemohli. Panička po notné chvíla došla a psy si připla. Bez jediného slova odešla. Kdyby ji člověk s kterým jsem tam byla nedohnal, tak nic...Skončila jsem pokousaná, antibiotika,2x lhk,1x těžce dlk. I po týdnu zlé.
Je mi z toho děsně...


A ptáte se, zda to máte řešit ?

No, vím, že jsem člověk co děsně nesnáší různé "třenice", zvlášť když si potom paní "sypala popel na hlavu"... Tak proto zde píšu, o radu. Co by jste dělala Vy?

Volala bych policii hned...

Řešit, dnes se omluví ( i když i to je div ) a zítra vás pokoušou znovu. Kdybyste tam byla sama, tak by zmizela a hledejte ji. V podstatě by to měl řešit i ošetřující lékař, dřív se tomu říkalo regres - přeúčtovat jí náklady na vaše léčení. Jestli má pojištění odpovědnosti za psy, zaplatí jí to pojišťovna.
A pak hooodně mezi majiteli psů vyprávět, co ji to stálo. Těch poblázněných majitelů s "hodnými" psy, kteří nikdy nikoho nekousli je nějak moc.
Jinak klobouk dolů, že jste svého psa ubránila.

barevnalentilka napsal(a):
No do Prahy to mám "jen" něco přes 400 km, takže asi ne

U nás to na školce řeší korekcí, ukončí se hra, napomene psa. Nevím, jestli je dobře psa kárat, pokud by si byl nejistý. Jestli to něco řeší, nebo by to dokonce mohlo chování zhoršovat.

Přiznám se, nevěřím jim na 100%, ale bohužel lepší školku v okolí nejspíš nemáme.

Jestli nejste z ciziny, ale jen z opačného konce republiky, tak doporučuji www.koira.cz.

Ehm, už jsem si všimla, že je to půl roku starý a taky, že jste z Karviné. Takže žádný houno, ale naopak máte za bukem jednu z nejlepších "škol" pro lidi se psy..

barevnalentilka napsal(a):
Já vím, že to bude znít divně, ale "jsem ráda, že v tom nejsem sama". Mám taky přírodní plemeno a proto, že cizí psy - kluky nemusí a 100% přivolání nemá a jsem s tím smířená, tak funguje na vodítku/flexině/stopovačce. A pak přiběhne neovladatelný pes a je stejně vymalováno...

Jako přes kopírák. Na povel se konkurenty, které buď nerad nebo je nezná, snaží ignorovat, ale v přímém kontaktu s tím udělám houby, zvlášť když se druhá strana nechá vyprovokovat.

Dost mě to štve, protože stejně jako vy ho mám pod kontrolou a nezodpovědní majitelé mě svým chováním maximálně obtěžují. Nemůžu pomalu v klidu vyvenčit, protože musím být neustále ve střehu. Ten přístup některých lidí nechápu, dítě přece taky nenechám obtěžovat ostatní. I když tam by nebyla taková hrozba ublížení na zdraví. Radši bych se nechala fláknout do hlavy kyblíčkem, než být pokousaná.