Zdravím všechny,
několik let aktivně závodím se psy v agility a myslím, že mám i dobré výsledky a něco za sebou. Předtím jsem měla dva psy, křížence maliňáka a borderu. Před rokem a půl jsem se rozhodla pro svého vysněného psa s PP a po dlouhých peripetiích jsem se rozhodla pro něco menšího - sheltii. Po vzoru kamarádů, kteří mají skvělé psy...Jenže z něj agiliťák pravděpodobně nikdy nebude. Konečně jsme zabojovali se strachovkou a je schopný být normálně mezi lidmi... ale on je prostě takový "pomalý", vždycky byl. Prakticky venku vůbec neběhá, zatímco jiní psi lítají jako splašení a donutit ho k rychlejšímu pohybu, to je úkol snad nadlidský. Je to takový "profesor", vždy vše promyslí a pak hezky pomalu koná. Ač jsem dlouho byla přesvědčená o tom, že skrze různé motivátory ho nějak zrychlím, asi skládám zbraně. Sice běží za hračkou či miskou ze žrádlem, táhne na překážky když má den, ale prostě pomalu. Nemá strach, motivačně je v pohodě, umí hodně věcí, ale je pomalý i v běžném životě.
Máte také někdo takového psa? :).
Jo, vždy se nezadaří, i když člověk vybírá. Mockrát jsem slyšel, že je to jen o motivaci, ale když v sobě pes nemá rychlost, nemá tu správnou energii, nic moc s tím nenaděláte. Taky mi jeden pes určený na sportovku nekousal, ani stopy ho nebavili, byl špatně motivovatelný, tak jsem skončil jen u poslušnosti. Tam se to dá. Ale úplně vás chápu, že když vás baví agility, nemusíte mít stejnou radost z obedience nebo noseworku.
Asi jediná rada je pořídit si dalšího psa a modlit se, aby to vyšlo. Nebo si psa pro sport půjčovat. Známá, která nemůže mít svého psa, si takto chodí půjčovat dokonce dva. Jednoho na sportovku, druhého na caniscross. Majitelé jsou spokojení, že jsou psi vylítaní.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ale vždyť přeci "pes je takový, jakého si ho uděláš", ne...?!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Znám víc šeltiček, které řeší kde co, šeltie jsou obecně hodně velké citlivky. Na zvuky, lidi, rozhodčího, píšťalku, řeší zvuk houpačky atp. Stačí si přečíst příběh Adély Králové, juniorky, která uspěla se svou šeltií na MS a nakonec musela s agi přestat, protože šeltička z ničeho nic začala řešit prostředí, rozhodčího atp. (viz zde: https://zivotopis.osobnosti.cz/adela-kralova.php). Známý, který běhal úspěšně v SA3 s pinčem si pořídil už v pořadí druhou šeltii, obě dvě feny jsou citlivky, obě řeší prostředí, s jednou běhá jakžtakž, s druhou už vůbec. Poradit asi neumím, píšu to jen proto, že nejste s neběhavou šeltií zas taková výjimka, spíš bych si myslela, že to bude tou bojavostí, než že by vaše šeltie neměla motivaci. Podobný případ jsou pyrenejáci, moderní plemeno díky Silvii Trkman, která s nimi slaví úspěchy, ale v Čechách je jen málo pyrenejáků, kteří za něco stojí. Zkusila bych na čas přestat běhat, vybrat si třeba jiný sport, ve kterém může vyniknout, třeba se jí zvedne sebevědomí a pak se zkusit pomaloučku vracet zase k agi.Třeba by to mohlo pomoct. Nebo jí dát někomu na mazla a pořídit si jiného psa. Proč se vzájemně trápit, třeba by to nakonec bylo to nejlepší, co pro svého psa můžete udělat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Znám víc šeltiček, které řeší kde co, šeltie jsou obecně hodně velké citlivky. Na zvuky, lidi, rozhodčího, píšťalku, řeší zvuk houpačky atp. Stačí si přečíst příběh Adély Králové, juniorky, která uspěla se svou šeltií na MS a nakonec musela s agi přestat, protože šeltička z ničeho nic začala řešit prostředí, rozhodčího atp. (viz zde: https://zivotopis.osobnosti.cz/adela-kralova.php). Známý, který běhal úspěšně v SA3 s pinčem si pořídil už v pořadí druhou šeltii, obě dvě feny jsou citlivky, obě řeší prostředí, s jednou běhá jakžtakž, s druhou už vůbec. Poradit asi neumím, píšu to jen proto, že nejste s neběhavou šeltií zas taková výjimka, spíš bych si myslela, že to bude tou bojavostí, než že by vaše šeltie neměla motivaci. Podobný případ jsou pyrenejáci, moderní plemeno díky Silvii Trkman, která s nimi slaví úspěchy, ale v Čechách je jen málo pyrenejáků, kteří za něco stojí. Zkusila bych na čas přestat běhat, vybrat si třeba jiný sport, ve kterém může vyniknout, třeba se jí zvedne sebevědomí a pak se zkusit pomaloučku vracet zase k agi.Třeba by to mohlo pomoct. Nebo jí dát někomu na mazla a pořídit si jiného psa. Proč se vzájemně trápit, třeba by to nakonec bylo to nejlepší, co pro svého psa můžete udělat.
Docela by mě zajímalo zda se u šeltii nějak testuje povaha ? Jsou zde pracovní sportovní linie ? Vidím dost šeltii běhat agi ale taky hodně co vše řeší a bojí se v podstatě vlastního stínu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ivulka2
napsal(a):
Docela by mě zajímalo zda se u šeltii nějak testuje povaha ? Jsou zde pracovní sportovní linie ? Vidím dost šeltii běhat agi ale taky hodně co vše řeší a bojí se v podstatě vlastního stínu.
Uf, to nemám bohužel ponětí, já mám BOCku, tam se pouští do chovu všechno, co projde bonitací a podle toho to taky vypadá . Byly snahy zavést do chovu povinné zkoušky alespoň z vloh na ovce atp., ale nějak to neprošlo. Myslím, že u šeltií to bude hodně podobné. Ano, znám spousty skvělých šeltií z agility, ale taky ty bojavé kousky, co řeší kde co. Myslím, že u šeltií není úplně to samé jako u borderek, že by byla čistě pracovní nebo výstavní linie.