Dobry den, mam dotaz. Muze se fena zaradit do chovu, kdyz jeji otec zemrel v 5 letech na nador? Jak je to se zarazovanim do chovu, kdyz se v linii vyskytne rakovina? Mam fenu, vystavne i sportovne velmi uspesnou, planovala jsem ji uchovnit a mit stenata, ale pred rokem jeji otec zemrel v mladém veku na nador. Lze nejak testovat predispozice k tomuto onemocneni?
Uživatel s deaktivovaným účtem

nelze.
a s zařazováním do chovu se to má tak, že máte nějaký proces uchovnění, kde se ale zdaleka nehodnotí všechno - ani nemůže, protože pak by se třeba taky zjistilo, že není vůbec na čem chovat. jestli na téhle konkrétní feně budete chovat je na vaše svědomí a zodpovědnost.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
nelze.
a s zařazováním do chovu se to má tak, že máte nějaký proces uchovnění, kde se ale zdaleka nehodnotí všechno - ani nemůže, protože pak by se třeba taky zjistilo, že není vůbec na čem chovat. jestli na téhle konkrétní feně budete chovat je na vaše svědomí a zodpovědnost.
A jak velky je risk, ze to potka i potomky? Bavila jsem se o tom s nekolika dalsimi lidmi a vetsina mi rekla, ze na rakovinu umira velka vetsina psu (i kdyz v mnohem pokrocilejsim veku) a nikdo to neresi, jejich stenata normalne chovaji. Ja tento nazor uplne moc nesdilim, nerada bych prinesla chovu akorat problemy.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.228
Nechciseregistrovat
napsal(a):
A jak velky je risk, ze to potka i potomky? Bavila jsem se o tom s nekolika dalsimi lidmi a vetsina mi rekla, ze na rakovinu umira velka vetsina psu (i kdyz v mnohem pokrocilejsim veku) a nikdo to neresi, jejich stenata normalne chovaji. Ja tento nazor uplne moc nesdilim, nerada bych prinesla chovu akorat problemy.
Riziko můžete snížit tím, že pro fenu budete vybirat ke krytí starší psy z linií nezatížených rakovinou (ideálně naprosto nepříbuzné na vaši fenu).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kdyby vám zemřel otec v jeho čtyřiceti letech na rakovinu, taky nebudete mít děti?
Uživatel s deaktivovaným účtem

"nelze."
to by byla pravda pouze v případě, že takové nějaké pravidlo vylučující z chovu bude mít příslušný klub zavedeno.
Druhá věc je etika a zdravý rozum - ono bude rozdíl, jestli jde o ojedinělý výskyt (u jedince), anebo je fakt prokazatelné dědičné zatížení (tedy x předků). A jaký je obecně stav plemene...
testy - např. genomia :
onkogenetika: https://www.genomia.cz/cz/veterinarni/psi/#section8
testy podle plemen : https://www.genomia.cz/cz/breedlist/dogs/.
Uživatel s deaktivovaným účtem

no, balu, to je otázka, úplně vážně ? já že tam není smajlík
co když budou mít potomky dříve než otec umře ?
však psi se množí brzy
nemáte tušení, jestli v pěti letech sameček ještě vůbec chodí
na druhou stranu, "ve spojených státech žije 65 milionů psů, ročně je 6 milionů nových diagnóz rakoviny"
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
no, balu, to je otázka, úplně vážně ? já že tam není smajlík
co když budou mít potomky dříve než otec umře ?
však psi se množí brzy
nemáte tušení, jestli v pěti letech sameček ještě vůbec chodí
na druhou stranu, "ve spojených státech žije 65 milionů psů, ročně je 6 milionů nových diagnóz rakoviny"
Otázku myslím vážně. Poukazuji na to, jak by to bylo absurdní, nemít děti proto, že jeden z rodičů nám zemřel na rakovinu v podstatě mladý. A přitom i u lidí se může jednat o dědičné zatížení.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Otázku myslím vážně. Poukazuji na to, jak by to bylo absurdní, nemít děti proto, že jeden z rodičů nám zemřel na rakovinu v podstatě mladý. A přitom i u lidí se může jednat o dědičné zatížení.
psovi by šlo říct - hele ty se nemnož
je to v naší moci
dědičnost se předpokládá nebo "jen proto, že jeden z rodičů..."
si vyberte
čím starší, tím větší šance, že se pokazí
a u mladého psa zas ještě nevíme, co z toho vyleze
hlavně, kdo kde hlásí, kdo umřel na co přesně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
psovi by šlo říct - hele ty se nemnož
je to v naší moci
dědičnost se předpokládá nebo "jen proto, že jeden z rodičů..."
si vyberte
čím starší, tím větší šance, že se pokazí
a u mladého psa zas ještě nevíme, co z toho vyleze
hlavně, kdo kde hlásí, kdo umřel na co přesně.
Mohla byste to napsat nějak srozumitelně? Téměř všechny vaše příspěvky působí takto zmateně...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mohla byste to napsat nějak srozumitelně? Téměř všechny vaše příspěvky působí takto zmateně...
Jestli připouštíte dědičnost, tak vadné psy nebudete množit, protože u psů o tom můžete rozhodnout.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli připouštíte dědičnost, tak vadné psy nebudete množit, protože u psů o tom můžete rozhodnout.
megi, ale takhle echt jednoduché to chovatelství ani genetika není...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli připouštíte dědičnost, tak vadné psy nebudete množit, protože u psů o tom můžete rozhodnout.
Dědičnost různých nádorů a predispozice k nádorům se stále zkoumá. Nevím jak ve veterinární medicíně, ale v humánní ano. Otec psa zadavatelky diskuze mohl zemřít na typ nádoru, u něhož není dědičnost prokázána. To nevíme a zřejmě to neví ani zadavatelka.
Líbí se mi odpověď bodlinky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
megi, ale takhle echt jednoduché to chovatelství ani genetika není...
samozřejmě
ale já určitě nebudu rozhodovat o potomcích mých dospělých dětí, prostě v tom vidím jakýsi rozdíl
u psů rozhoduji
a u té rakoviny.. nemělo by se na čem chovat.
U rakoviny je to tezke v tom, ze tech "druhu" ke kvantum. V rodine mam celkem dost umrti na rakovinu a presto mi lekari rekli, ze se dedicnosti bat nemusim. Protoze kazdy mel uplne jiny "druh" rakoviny a tedy sance ze i u me nebo mych potencionalnich potomku se zopakuje je miziva. Rep. Stejna jako u kohokoliv jineho kdo treba rakovinu v rodine nema.
My jsme měli FCR, toto plemeno je dědičně zatíženo rakovinou kostí a bohužel ani naše fena tomu v 6 letech neunikla. V době, kdy jsme si jí pořizovali u nás bylo toto plemeno krátce a o této predispozici jsme nevěděli. Po její smrti jsem dlouze pátrala v rodokmenech a zjistila, že se toto onemocnění v této linii vyskytovalo poměrně často. Je fakt hrozné se se psem v nejlepších letech rozloučit a ještě navíc za těchto dlouhých a bolestivých okolností a proto bych si na místě zadavatelky dala velkou detektivní práci s rodokmenem a snažila bych se získat co nejvíce informací o předcích a jejich sourozencích. Podle výsledků bych se rozhodla, zda chovat či ne.
Manžel chce FCR opět a já vím, že pokud k pořízení tohoto psa dojde, čeká mě předtím opět dlouhé pátrání a výběr fundovaného chovatele.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.68
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"nelze."
to by byla pravda pouze v případě, že takové nějaké pravidlo vylučující z chovu bude mít příslušný klub zavedeno.
Druhá věc je etika a zdravý rozum - ono bude rozdíl, jestli jde o ojedinělý výskyt (u jedince), anebo je fakt prokazatelné dědičné zatížení (tedy x předků). A jaký je obecně stav plemene...
testy - např. genomia :
onkogenetika: https://www.genomia.cz/cz/veterinarni/psi/#section8
testy podle plemen : https://www.genomia.cz/cz/breedlist/dogs/.
Bodlincino "nelze" neni odpovedi na otazku, jestli na dotycne fene lze chovat, ale na otazku z uvodniho prispevku "Lze nejak testovat predispozice k tomuto onemocneni?".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Otázku myslím vážně. Poukazuji na to, jak by to bylo absurdní, nemít děti proto, že jeden z rodičů nám zemřel na rakovinu v podstatě mladý. A přitom i u lidí se může jednat o dědičné zatížení.
No, jsou i takové diagnózy. Třeba Lynchův syndrom, znám člověka, co kvůli tomu děti mít nechce. Protože mu na to brzy umřel otec, on sám má v podstatě jasné, jak to bude, a dalšího nešťastníka do toho tahat nechce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No, jsou i takové diagnózy. Třeba Lynchův syndrom, znám člověka, co kvůli tomu děti mít nechce. Protože mu na to brzy umřel otec, on sám má v podstatě jasné, jak to bude, a dalšího nešťastníka do toho tahat nechce.
Chápu. U tohoto druhu zhoubného onemocnění je prokázána dědičnost. A přece je tento člověk výjimka v tom, že nechce mít děti a tak tu dědičnost předávat. Takto rozhodnutých lidí jistě není moc.
Nejsem zastáncem toho, že se musí chovat na každém uchovněném jedinci, ale myslím si, že pravděpodobnost, že potomci daného psa onemocní stejným typem rakoviny je dost malá. To spíš je větší pravděpodobnost, že onemocní jiným typem nebo jinou nemocí vůbec.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
samozřejmě
ale já určitě nebudu rozhodovat o potomcích mých dospělých dětí, prostě v tom vidím jakýsi rozdíl
u psů rozhoduji
a u té rakoviny.. nemělo by se na čem chovat.
Ne, vy byste se rozhodovala sama, jestli budete mít děti, pokud by vám zemřel otec ve čtyřiceti na rakovinu. Stejně tak by se vaše děti rozhodovaly, zda mít děti, kdybyste ve čtyřiceti zemřela na rakovinu vy.
Jinak viz. moje odpověď bodlince.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli připouštíte dědičnost, tak vadné psy nebudete množit, protože u psů o tom můžete rozhodnout.
A u lidí ne? Kdyby se mi v rodině vyskytovala rakovina ve velké míře, pravděpodobně bych od rozmnožování opravdu upustila. Ani všichni lidi se množit fakt nemusí. Nikdy, nikdy nepochopím lidi kteří ví, že jsou nositelé hnusné nemoci např. motýlích křídel a přesto si dítě pořídí. Dětí je mi nesmírně líto, rodiče nelituju vůbec, těm bych nejraděj nakopala Zrovna před pár dny jsem se dozvěděla, že mi umřel kamarád z dětství na rakovinu slinivky. Jeho otec jater, jeho strýc také něco tím směrem. Tam bych řekla, že je asi dispozice velká...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Chápu. U tohoto druhu zhoubného onemocnění je prokázána dědičnost. A přece je tento člověk výjimka v tom, že nechce mít děti a tak tu dědičnost předávat. Takto rozhodnutých lidí jistě není moc.
Nejsem zastáncem toho, že se musí chovat na každém uchovněném jedinci, ale myslím si, že pravděpodobnost, že potomci daného psa onemocní stejným typem rakoviny je dost malá. To spíš je větší pravděpodobnost, že onemocní jiným typem nebo jinou nemocí vůbec.
Matka i všichni sourozenci mého psa, zemřeli na rakovinu do 8 let věku. Ne na stejnou. ale dispozice je tam jasná. Prostě nevím, něco je tam blbě snad, že jejich lekocyty neumí nádory včas rozpoznat a zneškodnit? Matka měla všechny vrhy, než se rakovina projevila, takže se tomu(šíření) nedalo zabránit
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
A u lidí ne? Kdyby se mi v rodině vyskytovala rakovina ve velké míře, pravděpodobně bych od rozmnožování opravdu upustila. Ani všichni lidi se množit fakt nemusí. Nikdy, nikdy nepochopím lidi kteří ví, že jsou nositelé hnusné nemoci např. motýlích křídel a přesto si dítě pořídí. Dětí je mi nesmírně líto, rodiče nelituju vůbec, těm bych nejraděj nakopala Zrovna před pár dny jsem se dozvěděla, že mi umřel kamarád z dětství na rakovinu slinivky. Jeho otec jater, jeho strýc také něco tím směrem. Tam bych řekla, že je asi dispozice velká...
No jo, Vás to rozčiluje, ale nemáte do toho co mluvit. U psů ano.
Testy 8000kč nebo hledat, který pes na co umřel. Myslím, že neexistuje linie, kde by většina neumřela na rakovinu, a u zbytku se příčina neví. Tak by to mohlo dopadnout jako v jednom filmu, kde byl pes jen v muzeu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No jo, Vás to rozčiluje, ale nemáte do toho co mluvit. U psů ano.
Testy 8000kč nebo hledat, který pes na co umřel. Myslím, že neexistuje linie, kde by většina neumřela na rakovinu, a u zbytku se příčina neví. Tak by to mohlo dopadnout jako v jednom filmu, kde byl pes jen v muzeu.
tak je prostě rozdíl, jestli rak zabije psa v pěti nebo v deseti letech.
rakovina je častá nemoc, ale prostě tělo, dokud funguje, je schopné většinu transformovaných buněk zničit nebo donutit k sebevraždě. důvod, proč pravděpodobnost nádorů stoupá s věkem je prostě to, že stářím ty opravné mechanismy ztrácí účinnost.
a brzký nástup stařeckých nemocí nebo obecně krátká doba dožití ne z důvodu infekční nemoci nebo úrazu se dědí hodně. stačí se podívat fakt na ty lidi. pokud někomu prostě umřeli rodiče kolem padesátky, on nemá žádnou naději, že se dožije devadesáti, i kdyby dodržoval úplně všechna současná doporučení, jak to udělat.
Já bych asi zkusil najít informace o sourozencích toho psa, jestli jsou v pořádku. A jak jsou na tom rodiče a jejich sourozenci. Pokud by tam nebyla brzká úmrtí ani závažnější zdravotní problémy, fenu bych do chovu pustil. A stejně jako její předky bych si dobře proklepnul předky krycího psa.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
tak je prostě rozdíl, jestli rak zabije psa v pěti nebo v deseti letech.
rakovina je častá nemoc, ale prostě tělo, dokud funguje, je schopné většinu transformovaných buněk zničit nebo donutit k sebevraždě. důvod, proč pravděpodobnost nádorů stoupá s věkem je prostě to, že stářím ty opravné mechanismy ztrácí účinnost.
a brzký nástup stařeckých nemocí nebo obecně krátká doba dožití ne z důvodu infekční nemoci nebo úrazu se dědí hodně. stačí se podívat fakt na ty lidi. pokud někomu prostě umřeli rodiče kolem padesátky, on nemá žádnou naději, že se dožije devadesáti, i kdyby dodržoval úplně všechna současná doporučení, jak to udělat.
však jo, rozdíl to je, ale ten pes je už v pěti letech dávno rozmnožený
ty poslední tři řádky.. určitě ne
ale tak když se to teda tak určitě ví.. tak má zadavatel odpověď
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
však jo, rozdíl to je, ale ten pes je už v pěti letech dávno rozmnožený
ty poslední tři řádky.. určitě ne
ale tak když se to teda tak určitě ví.. tak má zadavatel odpověď
ale tak lidi jsou v padesáti už taky dávno rozmnožení.
a poslední řádky... schválně, všímejte si toho. jak to mají různí lidé s dobou dožití. všichni opravdu staří lidé vám řeknou, že jejich rodiče taky dožili pořádného věku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

v tomhle je u psů velká výhoda používat co nejstarší krycí psy. jednak už u nich znáte rodokmenovou hodnotu a jednak pokud ten pes je schopen v devíti, desíti letech přirozeně krýt, je v tom věku prostě ještě zdravý. tím se tyhle nejhorší průšvihy typu v pěti letech rak, v pěti letech selhání srdce kvůli DCM trochu omezí.