
Štěňata plemene Hovawart

Prodám Hovawarta - CHS Lafarr Star z Liberce nabízí předběžné rezervace na...
DohodouDobrý den, s přítelem jsme si před měsícem vzali 6timěsíční štěňátko Hovíka. První dny byly hodně divoký, kdy nás štěně okusovalo jak jen to šlo a nešlo zastavit. (vypadala jsem jak po bitvě :) Pochopili jsme, že si vyžaduje pozornost a snažili se přesunout zábavu na hračku apod. Co se týče povelů, uměl pouze sedni. Od začátku bylo zřejmé, že štěně bylo až na základní socializaci od prvních majitelů trochu po citové stránce zanedbané. Nikdo se mu příliš nevěnoval, pejsek byl pořád sám na zahradě a nikdo si ho nevšímal. Proto jsme všechno chápali a snažili jsme se, jak se dá. Naučili ho zůstaň - i když zatím jen tak na minutu - ale i tak fajn posun, lehni a místo. Mazlíme se s nim, hrajeme si atd. Když jsme v práci, tak začal doma najednou ničit věci, oblečení, lino apod.. To taky chápeme, štěndo se doma i přes hračky, které má k dispozici občas nudí a nechápe, že to co dělá je špatně. Ale z čeho jsme teda trochu zoufalí je, že hned po prvním trápení s okusováním atd přišel chlupáč do puberty a najednou nás absolutně nevnímá, neposlechne, ani se kolikrát neotočí a pokud něco sebere ze země na ulici a snažíme se mu to vzít, tak začne vrčet. To neposlechnutí je sice průšvih vzhledem k tomu, že bydlíme v Praze přímo v centru a všude jezdí dost aut ale to vrčení nás trápí taky dost. Od začátku jsme si mysleli, že i přes tu divokost je to hodnej a neagresivní pes, kterému se dalo sáhnout i do misky, má rád lidi a psi a najednou na nás oba s přítelem vrčí a pokud není na vodítku na zahradě na chatě, tak s tim "úlovkem v puse" před náma utíká a neposlechne a neposlechne. V tomhle si dost nevíme rady a nechceme něco podcenit. Díky všem za reakci.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"a najednou na nás oba s přítelem vrčí"
to je jeho komunikace, brání si "své", to je normální. Vy ho musíte přesvědčit, že si před vámi nic chránit nemusí. Neber to prosím jako zlobení a nepřemýšlej, jak trestat.
"tak s tim "úlovkem v puse" před náma utíká a neposlechne a neposlechne"
naučte ho důkladně a důsledně povel PUSŤ, jako výměnu něčeho za něco lepšího - s nácvikem začni s něčím, co pro psa nemá nějakou hodnotu, tedy určitě ne s kostí, ale třeba s klackem. A trénuj cíleně, psa si třeba posaď před sebe, nech ho vzít si ten klacek (nebo mu ho jemně vlož do tlamy) a s pamlskem v ruce (jako kuřecí kýtou a tak ) řekni pusť, respektive žrádlo v ruce přiměje psa otevřít tlamu a v tom okamžiku ty přidáváš povel - pochvala-odměna...a dokola a dokola, střídáš předměty, které drží a pouští, prostředí, situace...až se to pusť psu pořádně vryje do palice a to v dobrém!
Nácvik přivolání, opět po dobrém!
Psu nechávej couračku až stopovačku - šňůru (to až stopovačku znamená x metrů dlouhou šňůru, pro nácvik přivolání - jako mechanické jištění), nechť s ním můžeš manipulovat bez sahání na něj
A, je to hovík, plemeno pracovní - intenzivně s ním pracuj = cvič, každý den pár krátkých lekcí poslušnosti, šla bych na cvičák...
A je fajn, že mu dáváte lásku a sebe, hovíci jsou dost závisláci na svých lidech, a ono, čím víc se na sebe navážete (v dobrém), tím víc pro vás udělá. A první měsíce jste na to neměli, teď to bude komplikovat puberta, ale o to víc platí důsledná, jednoznačná a klidná výchova/výcvik.
Doma ho učte samotě - nějaký ritualizovaný odchod+příchod.
a ještě něco jsem chtěla a fčil jsem zapomněla...
Moc díky za Tvojí odpověď. Přijde mi fakt hodně rozumná a určitě to hned dneska odpoledne venku vyzkoušíme. I přesto, že jsme před tim každej doma psa měli, tak teď je to poprvé, co je výchova jen na nás a přítel si za hovíkem hrozně stál pro jeho povahu a já jsem zároveň chtěla pomoct nějakýmu štěňátku, co hledá domov. Ale občas si řikáme, že jsme si vpustili domu malýho teroristu :D A že mít doma pejska od úplnýho štěňátka je v mnoha ohledech vážně jednodušší. Takhle si musí pes zvykat na nový režim a předevšim na nás - podle mě ještě po měsíci na pro něj cizí lidi. Takže i pro něj je ta situace dost složitá. Tak snad se nám trpělivost vyplatí a za pár měsíců budeme mít zlatýho psa :)
Moc díky ještě jednou.
Do tohoto stavu se dostane většina majitelů psů a to těch, co je mají od mimina nevyjímaje. Záleží na rasách, ještě víc na povaze psa. Některý je hodný ťunťa(měla jsem já berňuchu) některý je malý drak(měla jsem já samojeda) Výchova naprosto stejná, zároveň dvě štěnda, ale prostě nebe a dudy...
Nikdo se mu příliš nevěnoval, pejsek byl pořád sám na zahradě a nikdo si ho nevšímal.
Proto jsme všechno chápali a snažili jsme se...
Dost odvaha, vzít si (cizího, zanedbaného) venkovního psa do bytu...
Dobrá rada od Hmn.
A je to hovík, plemeno pracovní
- intenzivně s ním pracuj = cvič,
každý den pár krátkých lekcí poslušnosti,
šla bych na cvičák.
třeba do žrádla bych mu zbytečně nešahala... když už, tak ho vždycky upozornit a něco mu do misky přidat, aby neměl potřebu si žrádlo hlídat... tohle není dobré lámat přes koleno, musí si vybudovat důvěru, že mu nic nechcete vzít, ale přidat či vyměnit... chápu, že venku je to obtížnější, ale prostě tam bych ho více hlídala a pouštěla z vodítka pouze na bezpečných a prověřených místech... rozhodně bych se vyhýbala situacím, kdy by mělo dojít k nějakému poměřování sil kdo s koho... a když nechce odevzdat třeba hračku - kořist, tak zase formou směny, rozhodně ne: "já tě naučím, že musíš poslechnout a basta"... spíš laskavě a chytře... a cvičák určitě ano!