Kynologie pro začátečníky

Eberhard Trumler - Rozumíme psům, Vladimír Mikulica - Poznej svého psa, knihy od Zdeňka Procházky,... Obecně mám radši knihy českých autorů, u Trumlera dělám výjimku.
A pak bych si, podle toho, jaký druh výcviku mne zajímá, jaká plemena mě zajímají, vybírala další knihy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Eberhard Trumler - Rozumíme psům, Vladimír Mikulica - Poznej svého psa, knihy od Zdeňka Procházky,... Obecně mám radši knihy českých autorů, u Trumlera dělám výjimku.
A pak bych si, podle toho, jaký druh výcviku mne zajímá, jaká plemena mě zajímají, vybírala další knihy.

Mám štěňátko, křížence, v dospělosti 10-15kg. Chtěla bych aby byla poslušná, vychovaná, zatím žádný jiný speciální vycvik neplanuji. Je zatím malinká, 2 měsíce.

valacek napsal(a):
Mám štěňátko, křížence, v dospělosti 10-15kg. Chtěla bych aby byla poslušná, vychovaná, zatím žádný jiný speciální vycvik neplanuji. Je zatím malinká, 2 měsíce.

Tak se zaměřte na knihy o výchově. S těmi až tak neporadím. Jak píšu, preferuji české autory, ale vy to můžete vidět jinak.

jednoznačně F Šusta "Trénink je rozhovor"

já si myslím, že pro začátečníka je spíš knížka užitečný dobrý cvičák s lidma, nejen nějakým instruktorem, ale prostě i členy ZKO, kteří dokáží poradit.

a stejně toho člověk u prvního psa spoustu pokazí.

Trénink je rozhovor se mi silně nelíbí. Samé pojmy, nebaví mě to, nečte se to dobře. Sorry fanouškům.

Čím víc toho člověk čte, tím víc je pomatený.
Když se se psem sednou, budou max možná pak někdy řešit nějaký problém a ten si buď vygůglí na youtube nebo vygůglí cvičák.
V záplavě pojmů, termínů, psychologů pro psy a lidi, vytratil se selský rozum.

a přesně ten zdravý selský rozum v tom šustovi je......a samé krásné praktické příklady
a je tam vše....

jo, taky mám pocit. vždyť knížku "jak mít kamarády" by si nikdo nekoupil, tak proč si lidi myslí, že u psů knihy fungují? výsledný postupy se vytvářejí za pochodu podle osobnosti konkrétního psovoda a psa.

jo a včera jsem četla Chov psů - MVDr. Stanko + Ing. Straka
myslela jsem, že jen špatně rozumím slovenštině
ale ne..
nemám slov

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jo, taky mám pocit. vždyť knížku "jak mít kamarády" by si nikdo nekoupil, tak proč si lidi myslí, že u psů knihy fungují? výsledný postupy se vytvářejí za pochodu podle osobnosti konkrétního psovoda a psa.

a do školy jsi chodila? A učila se tam z knih? Nebo jak jsi ke svému vzdělání přišla a na základě čeho můžeš provozovat svou praxi? Nebo se anatomii, takové ty chemické a jiné procesy k živému tělu se vztahující učíš a hledáš na svých pacientech? A ono to tělo je u každého jiné a u každého funguje jinak? .fyzikální věty, matematické, chemické....nic takového přeci neexistuje, žádné principy, nic.....

takže jo, prosím nikdo nic nečtěte, neučte se, pak nebude problém se nechat na cvičáku nějakým "výcvikářem" zblbnout (nebo třeba ifaunou) a nechat si valit klíny do hlavy, vždyť to odnese jenom ten pes, tak co.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jo, taky mám pocit. vždyť knížku "jak mít kamarády" by si nikdo nekoupil, tak proč si lidi myslí, že u psů knihy fungují? výsledný postupy se vytvářejí za pochodu podle osobnosti konkrétního psovoda a psa.

Pretože jak mit kamarady sa človek učí od detstva a má veľa rokov priestor na omyly.
Psa si kúpi a do pár mesiacov musí aspoň nejak zvládnuť, inak môže narobiť veľa problémov sebe aj okoliu

Knižka neni návod na spolužitie, knižka je skôr taký slovník chovaní a možných ciest k porozumeniu.
slovník vás nenaučí sám o sebe cudzí jazyk, ale vie veľmi pomôcť

Principy, ano. Ale ne přesné návody. Asi stejně jako nikdo nemůže napsat knihu "jak být veterinářem" kde by přesně bylo napsáno, co ve které situaci dělat. Protože těch situací a možných řešení je příliš mnoho.

Se psem je to stejné. Není možné se naučit žít s ním tak, že přečtu nějaké návody v knihách. Ve škole je k těm knihám taky učitel.

A nějak zvládnout... ano. Ale zažila jsem spoustu lidí, kteří si psa pokazili právě tím, že jeli podle knih. Bez učitele totiž některá slova nedávají správný smysl, nevěřili byste, kolik lidí pochopí "pevnou ruku" jako na psa se křičí a škube se s ním na vodítku.

Podle mě je Šusta pro člověka s prvním psem/zvířetem hodně těžké čtení.
Myslím si, že když to začátečník pobere -dobře pobere - je to velmi empaticky člověk a i jen citem by si se psem poradil taky.
Když se člověk se pohybuje mezi psy xy let - a pak objevi Sustu - to je uplne jina situace. Cte o necem, co duverne zna a někdo mu to "jen" pojmenovava.

ale ty knížky nejsou špatné, to přece nikdo neříká, akorát to můžu číst tři dny.. a pak vidím 5 vteřin live a ..
no tak, hmn :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jo, taky mám pocit. vždyť knížku "jak mít kamarády" by si nikdo nekoupil, tak proč si lidi myslí, že u psů knihy fungují? výsledný postupy se vytvářejí za pochodu podle osobnosti konkrétního psovoda a psa.

Bohužel mám každou chvíli před očima, co někteří majitelé za pochodu vytvoří, ať už u psů nebo koní
A Šusta neučí postupy, ale obecně platné principy, které když pochopíte, můžete je modifikovat prakticky na jakoukoliv situaci nebo problém - a nejenom u psa... dost často to funguje i na lidi
A na úplně všech seminářích zdůrazňuje, že se klidně může mýlit a největším odborníkem na každého konkrétního psa není on, nýbrž jeho majitel.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nějak zvládnout... ano. Ale zažila jsem spoustu lidí, kteří si psa pokazili právě tím, že jeli podle knih. Bez učitele totiž některá slova nedávají správný smysl, nevěřili byste, kolik lidí pochopí "pevnou ruku" jako na psa se křičí a škube se s ním na vodítku.

...takhle když jsem byla těhotná (poprvé a naposledy) odmítala číst literaturu "Budeme mít děťátko" a všelijak podobné další tituly - prostě jsem se spolehla na obyčejný selský rozum a intuici a vyšlo to......dítě nelhalo, nekradlo, nefetovalo, za školu nechodilo, puberta díky psům proběhla bez jediného průšvihu, vyšlo střední a vysokou, chodilo do práce a povilo vlastní dítě...........

Principy, ano. Ale ne přesné návody

ale vždyť úplně a přesně o to jde!
Nelze postihnout konkrétně VŠE, člověk se musí naučit jak a proč s tím psem pracovat, sám! Jak řešit nejrůznější situace, teď a kdykoliv!

Mi to připomíná mou kamarádku ze střední, když sem se ji snažila naučit matiku - jo, konkrétní příklad se naučila, ale bez znalosti PRINCIPU řešení onoho typu rovnice jí to bylo jenom a pouze k velkému chovnu.....

pes potřebuje jen malinko věcí.. náklonnost, zábavu, cvičení
a když to nedodržím (nebo vyšší moc), přijdou problémy, které řeším úprkem vpřed nebo postupným přiblížením
jak naučit pejska venčit se venku, kolikrát krmit, jestli se ke mně hodí, co by mohl celé dny dělat, odnaučit kousat ruce.. to se dočtu na ifauně přece :-) až po pořízení :-)
ne, dobře, legrace

principy, náčrtky, odborná slovíčka,..platí tak nějak pro všecky živé věci, ano
no jo, ale s koněm já nesvedu NIC :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Principy, ano. Ale ne přesné návody

ale vždyť úplně a přesně o to jde!
Nelze postihnout konkrétně VŠE, člověk se musí naučit jak a proč s tím psem pracovat, sám! Jak řešit nejrůznější situace, teď a kdykoliv!

Mi to připomíná mou kamarádku ze střední, když sem se ji snažila naučit matiku - jo, konkrétní příklad se naučila, ale bez znalosti PRINCIPU řešení onoho typu rovnice jí to bylo jenom a pouze k velkému chovnu.....

někdo na matiku není, stejně jako nerozumí duši papouška ;-)
a také učitel je tak 70% úspěchu

Souhlas s bodlinkou.
Za nešťastné považuji, že si často dneska člověk vybírá psa tak, aby splňoval maximum předem tvrdě definovaných kritérií - povaha, exteriér, budoucí práce, cvičení, čím bude krmen apod. Na tom zdánlivě na první pohled není nic špatného, ale přijde mi to úplně stejně ujeté, jako by se manželé rozhodli, že si pořídí dítě, které bude bezpodmínečně mít modré oči, husté vlasy, bude měřit 1,80 m, vystuduje medicínu s červeným diplomem a na vedlejšák bude špičkovým hokejistou v NHL. Že jsou takové představy o rodičovství ujeté, pochopí i tady na diskuzi téměř každý, ale úplně stejných témat blabla jaký pes se ke mě hodí, jak vybrat plemeno apod. je tady hafo, a hodně lidí se takových diskuzí na vážno a seriózně zúčastňuje, i když se jedná v 99,9 % případů o budoucí rodinné gaučáky bez jakýchkoliv nároků na výkon.
To štěně, které pak přijde do rodiny, je ale nepopsaný list - a žádná kniha člověku neporadí, ani zde tak adorovaný Šusta, jak regovat v každé sekundě psího života toho konkrétního Puňti po patnáct let, než to zvíře umře (v tom lepším případě). Tohle totální prvotní nevědomí a nezkušenost dřív nahrazovala alespoň jakástakás příprava a nasávání znalostí z pouhého předchozího dlouhodobého zájmu o zvířata obecně či z touhy po psovi konkrétně. Kdo chtěl psa, zajímal se o psy, chodil venčit někomu, kdo zrovna neměl čas, zajímal se o zvířata celkově. To dneska strašně chybí. Kdekdo si vybírá a pořizuje psa jako kolo nebo novou kabelku, tedy tak, že si seřadí a porovná jednotlivé parametry, vyčtené z knih, a podle toho s ním pak také zachází, zase jen na základě návodu v knihách.

Pro zadavatelku: Svého prvního psa zkazíte vždy, záleží jen na míře chyb - zda málo nebo hodně.

Terven napsal(a):
Bohužel mám každou chvíli před očima, co někteří majitelé za pochodu vytvoří, ať už u psů nebo koní
A Šusta neučí postupy, ale obecně platné principy, které když pochopíte, můžete je modifikovat prakticky na jakoukoliv situaci nebo problém - a nejenom u psa... dost často to funguje i na lidi
A na úplně všech seminářích zdůrazňuje, že se klidně může mýlit a největším odborníkem na každého konkrétního psa není on, nýbrž jeho majitel.

"A Šusta neučí postupy, ale obecně platné principy, které když pochopíte, můžete je modifikovat prakticky na jakoukoliv situaci nebo problém"

problém je, ze je to vysvetleni od Susty pro zacatecnika neuchopitelne. Bez podcenovani.
Porad ma psa 90% lidi, co pro ne není život se psem=zivotni styl.
Nejsou teoretici, nechteji o tom cist -chteji fungovat. A tam proste porad ukazana plati. A az po case třeba prijde i nadseni pro teoreticke studium s hafem spesl vyrazu.
Však vzpomente na dobu, kdy i pro vas bylo R+ neznámou veličinou z fyziky a chybeli jste, když se to probiralo :-D ono to tak davno není :-D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A Šusta neučí postupy, ale obecně platné principy, které když pochopíte, můžete je modifikovat prakticky na jakoukoliv situaci nebo problém"

problém je, ze je to vysvetleni od Susty pro zacatecnika neuchopitelne. Bez podcenovani.
Porad ma psa 90% lidi, co pro ne není život se psem=zivotni styl.
Nejsou teoretici, nechteji o tom cist -chteji fungovat. A tam proste porad ukazana plati. A az po case třeba prijde i nadseni pro teoreticke studium s hafem spesl vyrazu.
Však vzpomente na dobu, kdy i pro vas bylo R+ neznámou veličinou z fyziky a chybeli jste, když se to probiralo :-D ono to tak davno není :-D

Nejsou teoretici, nechteji o tom cist -chteji fungovat. A tam proste porad ukazana plati. A az po case třeba prijde i nadseni pro teoreticke studium s hafem spesl vyrazu.
To asi spíš člověk od člověka. Souhlasím s tím, že hodně lidí má psa jaksi mimochodem.
Ale pokud se někdo ptá na kvalitní kynologickou literaturu, tak předpokládám, že číst chce.
A řekla bych, že pro zvídavého začátečníka nezatíženého dogmaty může být Šusta uchopitelnější než pro kynologa s x letou praxí.

Nějaký základ by si měl před pořízením psa přečíst každý. Selský rozum můžete používat vy, co už o psech něco víte.
Jinak podle "selského rozumu" dokáží někteří vyplodit to, co tady čteme : Počůrává se naschvál, dělá jim jiné naschvály-např.Ten úplný začátečník se musí aspoň dočíst, že psa musí nejdřív něco naučit a pak to po něm může vyžadovat. Když se rozhlídnete kolem sebe, uvidíte kolik majitelů štěká na štěně nesmyslné povely a vyžaduje, aby je pes plnil.
Za mě Mikulica : Poznej svého psa. Však to nemusí ( ani nemůže ) číst celé jako detektivku. Vybere si kapitolu Štěňátko, pak si přečte další kousek...….
A může pokračovat Šustou a jeho konkrétními výchovnými příklady.

Nejsou teoretici, nechteji o tom cist -chteji fungovat. A tam proste porad ukazana plati.
Hodně záleží na tom, kdo ukazuje.
Také se může dočkat ukázání máchání čumáčku v loužičce a pod.

zadavatelka se ptala na DOBROU kyn. literaturu a tou bezesporu Šusta je.

Co si z jeho knih dokáže vzít - záleží už jen na její schopnosti vnímat text a přemýšlet o něm...

tak tu neřešte vaši schopnost/ či neschopnost se s FŠ vypořádat...

a doporučujte
ty dobré už tu většinou jsou, ještě třeba od T. Rugaas : Konejšivé signály
to by mohlo zadavatelce taky pomoci

Široké spektrum popsaných možných situací ve vztahu pes a jeho majitel:
Ivo Eichler: "Problémové chování psů" a "Buď já nebo pes"

Nikoliv jen pro čistě služební výcvik:
Josef Růžička: "Pes k ochraně osob a obraně majetku"
Vilém Eis: "Pachové práce služebních psů"
Jaroslav Monte Kvasnica: "Běh s vlky aneb Canicross"

Ne konkrétně jen o psech, ale velmi užitečné:
Barry Holstun Lopez: "O vlkoch a ludoch"
Konrad Lorenz: "Hovořil se zvěří, ptáky a rybami"
Gabby Harris: "Dotkni se zvířecí duše" a "Od delfína ke psovi a zpátky k člověku"
Gerald Durrell: "O mé rodině a jiné zvířeně" a "Ptáci, zvířata a moji příbuzní"

saola napsal(a):
Souhlas s bodlinkou.
Za nešťastné považuji, že si často dneska člověk vybírá psa tak, aby splňoval maximum předem tvrdě definovaných kritérií - povaha, exteriér, budoucí práce, cvičení, čím bude krmen apod. Na tom zdánlivě na první pohled není nic špatného, ale přijde mi to úplně stejně ujeté, jako by se manželé rozhodli, že si pořídí dítě, které bude bezpodmínečně mít modré oči, husté vlasy, bude měřit 1,80 m, vystuduje medicínu s červeným diplomem a na vedlejšák bude špičkovým hokejistou v NHL. Že jsou takové představy o rodičovství ujeté, pochopí i tady na diskuzi téměř každý, ale úplně stejných témat blabla jaký pes se ke mě hodí, jak vybrat plemeno apod. je tady hafo, a hodně lidí se takových diskuzí na vážno a seriózně zúčastňuje, i když se jedná v 99,9 % případů o budoucí rodinné gaučáky bez jakýchkoliv nároků na výkon.
To štěně, které pak přijde do rodiny, je ale nepopsaný list - a žádná kniha člověku neporadí, ani zde tak adorovaný Šusta, jak regovat v každé sekundě psího života toho konkrétního Puňti po patnáct let, než to zvíře umře (v tom lepším případě). Tohle totální prvotní nevědomí a nezkušenost dřív nahrazovala alespoň jakástakás příprava a nasávání znalostí z pouhého předchozího dlouhodobého zájmu o zvířata obecně či z touhy po psovi konkrétně. Kdo chtěl psa, zajímal se o psy, chodil venčit někomu, kdo zrovna neměl čas, zajímal se o zvířata celkově. To dneska strašně chybí. Kdekdo si vybírá a pořizuje psa jako kolo nebo novou kabelku, tedy tak, že si seřadí a porovná jednotlivé parametry, vyčtené z knih, a podle toho s ním pak také zachází, zase jen na základě návodu v knihách.

Pro zadavatelku: Svého prvního psa zkazíte vždy, záleží jen na míře chyb - zda málo nebo hodně.

Výborně napsáno!

saola napsal(a):
Souhlas s bodlinkou.
Za nešťastné považuji, že si často dneska člověk vybírá psa tak, aby splňoval maximum předem tvrdě definovaných kritérií - povaha, exteriér, budoucí práce, cvičení, čím bude krmen apod. Na tom zdánlivě na první pohled není nic špatného, ale přijde mi to úplně stejně ujeté, jako by se manželé rozhodli, že si pořídí dítě, které bude bezpodmínečně mít modré oči, husté vlasy, bude měřit 1,80 m, vystuduje medicínu s červeným diplomem a na vedlejšák bude špičkovým hokejistou v NHL. Že jsou takové představy o rodičovství ujeté, pochopí i tady na diskuzi téměř každý, ale úplně stejných témat blabla jaký pes se ke mě hodí, jak vybrat plemeno apod. je tady hafo, a hodně lidí se takových diskuzí na vážno a seriózně zúčastňuje, i když se jedná v 99,9 % případů o budoucí rodinné gaučáky bez jakýchkoliv nároků na výkon.
To štěně, které pak přijde do rodiny, je ale nepopsaný list - a žádná kniha člověku neporadí, ani zde tak adorovaný Šusta, jak regovat v každé sekundě psího života toho konkrétního Puňti po patnáct let, než to zvíře umře (v tom lepším případě). Tohle totální prvotní nevědomí a nezkušenost dřív nahrazovala alespoň jakástakás příprava a nasávání znalostí z pouhého předchozího dlouhodobého zájmu o zvířata obecně či z touhy po psovi konkrétně. Kdo chtěl psa, zajímal se o psy, chodil venčit někomu, kdo zrovna neměl čas, zajímal se o zvířata celkově. To dneska strašně chybí. Kdekdo si vybírá a pořizuje psa jako kolo nebo novou kabelku, tedy tak, že si seřadí a porovná jednotlivé parametry, vyčtené z knih, a podle toho s ním pak také zachází, zase jen na základě návodu v knihách.

Pro zadavatelku: Svého prvního psa zkazíte vždy, záleží jen na míře chyb - zda málo nebo hodně.

Jo,jo taky jsem takhle chodila pro cizí psy.Od dětství. Bydleli jsme v paneláku a rodiče mi do bytu psa nedovolili. Obešli jsme lidi, kteří měli psy, zeptali se, jestli nechcou cvičit a venčit jejich psa. Cvičila jsem většinou N.O., taky3 boxery a super byl i dobrman, tehdy ještě pan pes dobrman. Nebylo nám s kamarádkou líno vstát v 5 ráno, sedli jsme na tramvaj, ona jela pro Caru, já pro Ajaxe, a šly se šlapat stopy. Pak se šlo na cvičák. Nebo prostě jen tak do přírody na prochajdy. Trávili jsme s nimi spoustu času. Dělaly se zkoušky, jezdilo se na soutěže. Praví majitelé byli rádi, že jejich pes má složenou zkoušku, poslouchá atd... Oni neměli na něj čas, do odpoledne v práci, nebo byli starší lidé, pes žil na zahradě a byl jen k hlídání domu. Moje teta mi to vždy vyčítala, že nemám zájem vozit v kočárku sestřenku a bratrance, ostatní holky prý vozí, já jen lítám se psem špinavá a smradlavá psinou a koňmi. Mimo psy, jsem ještě hodně času trávila na jízdárně, vracela jsem se domů večer, část úkolů se psala o přestávce ve škole.

Já zažila i lidi začátečníky, kteří neměli ani ponětí o tom, že když štěně něco učí, musí ho taky odměňovat. Tak nějak měli představu, že učení spočívá pouze v opakování. Takže za mě přečtení nějaký knížky o základech jedině dobře. Kdo to zná, tomu to neublíží a někomu to třeba pomůže.

assil napsal(a):
Já zažila i lidi začátečníky, kteří neměli ani ponětí o tom, že když štěně něco učí, musí ho taky odměňovat. Tak nějak měli představu, že učení spočívá pouze v opakování. Takže za mě přečtení nějaký knížky o základech jedině dobře. Kdo to zná, tomu to neublíží a někomu to třeba pomůže.

Spousta lidí si dokonce myslí, že pes je genius a bude umět, tak, sám od sebe - zvlášť, když si koupí to inteligentní plemeno - GR, borderkolie. Pak dospějí k tomu, že dospělý GR nereaguje ani na jméno a tak se pokřikuje neustále dokola Bady,Bady a pes ani uchem nehne a domů se jde, až když má pes hlad. ( Viděla jsem na vlastní oči )
Pak osmiměsíční německý pinč : My jsme mysleli, že když ho budeme krmit, že nás bude mít rád. O on nás nepustí do kuchyně, když nás tam nechce ( Zase na vlastní oči )
Takže přečíst si alespoň základ je - základ.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Spousta lidí si dokonce myslí, že pes je genius a bude umět, tak, sám od sebe - zvlášť, když si koupí to inteligentní plemeno - GR, borderkolie. Pak dospějí k tomu, že dospělý GR nereaguje ani na jméno a tak se pokřikuje neustále dokola Bady,Bady a pes ani uchem nehne a domů se jde, až když má pes hlad. ( Viděla jsem na vlastní oči )
Pak osmiměsíční německý pinč : My jsme mysleli, že když ho budeme krmit, že nás bude mít rád. O on nás nepustí do kuchyně, když nás tam nechce ( Zase na vlastní oči )
Takže přečíst si alespoň základ je - základ.

Ano, to je přesný. Přece když psovi 100x řeknu sedni a on si nesedne, tak je blbej a není schopnej se nic naučit, protože když ho to učím tak dlouho, tak přece normální pes už by to dávno uměl. A když ně něj zavolám jménem, tak je přece jasný, že chci, aby přišel a když nepřijde, tak naschvál neposlouchá.
Pro tyhle lidi by přečtení pár knížek mělo být povinný. Osobně těmhle lidem doporučuju https://www.megaknihy.cz/psi/84048-aby-nezlobili.html protože to je kniha pro takový lidi s praktickými příklady a je velká šance, že po přečtení jim dojde, co je blbě.

assil napsal(a):
Ano, to je přesný. Přece když psovi 100x řeknu sedni a on si nesedne, tak je blbej a není schopnej se nic naučit, protože když ho to učím tak dlouho, tak přece normální pes už by to dávno uměl. A když ně něj zavolám jménem, tak je přece jasný, že chci, aby přišel a když nepřijde, tak naschvál neposlouchá.
Pro tyhle lidi by přečtení pár knížek mělo být povinný. Osobně těmhle lidem doporučuju https://www.megaknihy.cz/psi/84048-aby-nezlobili.html protože to je kniha pro takový lidi s praktickými příklady a je velká šance, že po přečtení jim dojde, co je blbě.

Souhlasím...a všimli jste si, že spousta lidí jaksi předpokládá, že psi od přírody rozumějí slovu "nesmíš"?

assil napsal(a):
Ano, to je přesný. Přece když psovi 100x řeknu sedni a on si nesedne, tak je blbej a není schopnej se nic naučit, protože když ho to učím tak dlouho, tak přece normální pes už by to dávno uměl. A když ně něj zavolám jménem, tak je přece jasný, že chci, aby přišel a když nepřijde, tak naschvál neposlouchá.
Pro tyhle lidi by přečtení pár knížek mělo být povinný. Osobně těmhle lidem doporučuju https://www.megaknihy.cz/psi/84048-aby-nezlobili.html protože to je kniha pro takový lidi s praktickými příklady a je velká šance, že po přečtení jim dojde, co je blbě.

no vidíte. jenže i když si přečtou, že mají odměňovat, tak dobrotu hledají v zadní kapse a když jí po pěti minutách vyloví, už je jaksi k ničemu.

ale když to lovení budou provádět na cvičáku, tak je šance, že jim tam někdo řekne, hele, to tahle nefunguje. to stejný povely, žádnou knihu nenahradí to, že na vás kouká někdo třetí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no vidíte. jenže i když si přečtou, že mají odměňovat, tak dobrotu hledají v zadní kapse a když jí po pěti minutách vyloví, už je jaksi k ničemu.

ale když to lovení budou provádět na cvičáku, tak je šance, že jim tam někdo řekne, hele, to tahle nefunguje. to stejný povely, žádnou knihu nenahradí to, že na vás kouká někdo třetí.

Tak určitě...návštěvu cvičáku či prostě trénink naživo nic nenahradí...jenomže čtení knih taky ne. Protože přesně je poznat, kdo nemá žádné teoretické znalosti - věří a naletí prvnímu, který se tváří, že rozumí výcviku psů.
Kdybych neměla načteno, nepoznala bych, od kterého cvičáku ruce pryč...ono je to podobné jako u koní...věta"najdi si trenéra" je velice ošidná pro člověka, který je problematikou nepolíben. Protože špatných trenérů je o dost víc než těch dobrých, u koní i u psů. A když člověk netuší, nepozná.
Já třeba díky tomu, že se léta zajímám a přečtu kdeco, vím, z jakých kruhů si vybírat rádce a trenéry. Vím, koho se případně poptat nebo kde získat reference, vím, čí názor brát víc vážně a koho pustit druhým uchem ven.
Jasně, že žádná výchova nebo výcvik se nedá praktikovat pouze podle knížky, to tu snad nikdo nenapsal a předpokládám, že si to nemyslí ani zadavatel. Dotaz byl na kvalitní kynologickou literaturu pro začátečníka. Já osobně si myslím, že je hodně chvályhodné, že začátečník chce číst. Jenže tady se těžko zavděčit Pokud by nečetl a rovnou by napsal stupidní dotaz, proč štěně kouše a ničí, dostane ceres, proč si o tom předem něco nezjistil

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no vidíte. jenže i když si přečtou, že mají odměňovat, tak dobrotu hledají v zadní kapse a když jí po pěti minutách vyloví, už je jaksi k ničemu.

ale když to lovení budou provádět na cvičáku, tak je šance, že jim tam někdo řekne, hele, to tahle nefunguje. to stejný povely, žádnou knihu nenahradí to, že na vás kouká někdo třetí.

Ano, to je pravda, ale já mluvím o lidech, které kynologie v podstatě nezajímá, jen chtějí mít psa u baráku a aby měl nějakou provozní poslušnost, nejbližší jedinej cvičák mají 20 km daleko a nebudou trávit půl dne z víkendu návštěvou tohoto (a to že ten jedinej cvičák třeba taky není úplně to pravý ořechový už nezmiňuju), takových lidí jsou mraky a když se alespoň z nějaký knihy dozví základy toho, jak cvičit psa, tak jedině dobře, pořád lepší když loví piškot ze zadní kapsy než když ani netuší, že by nějaký piškot někde lovit měli.

assil napsal(a):
Ano, to je pravda, ale já mluvím o lidech, které kynologie v podstatě nezajímá, jen chtějí mít psa u baráku a aby měl nějakou provozní poslušnost, nejbližší jedinej cvičák mají 20 km daleko a nebudou trávit půl dne z víkendu návštěvou tohoto (a to že ten jedinej cvičák třeba taky není úplně to pravý ořechový už nezmiňuju), takových lidí jsou mraky a když se alespoň z nějaký knihy dozví základy toho, jak cvičit psa, tak jedině dobře, pořád lepší když loví piškot ze zadní kapsy než když ani netuší, že by nějaký piškot někde lovit měli.

Jj, takových lidí je mraky, mají psa jaksi mimochodem, není to jejich hlavní hobby, ale potřebujou, aby jim plus mínus fungoval a nekomplikoval jim příliš život. Asi petrahei pravdu, že toto není úplně cílová skupina pro Šustu, tito lidi, když už, hledají spíš nějakou "provozní příručku", u které nemusí moc myslet, kdežto pozitivce a Šustovi musí člověk přecejen obětovat kus srdce Ale kvalitní kynologická literatura to je, bezpochyby.

no vidíte. jenže i když si přečtou, že mají odměňovat, tak dobrotu hledají v zadní kapse a když jí po pěti minutách vyloví, už je jaksi k ničemu.

ano ano
ale když si dotyčný přečte právě Šustu , tak se nejen dozví, co to vlastně je ta odměna, proč je dobré psa učit pomocí odměn a ne trestů, a že není dobré uvažovat o odměně či trestu jako ZA NĚCO, ale V SOUVISLOSTI S NĚČÍM......rozdíl je přesně těch 5 minut a důsledkem nepochopení tohoto rozdílu je ono obvyklé "to nefunguje" a v případě trestu i hůř a mnohem hůř....

jinak tedy děkuji některým za nechtěné zvednutí mého ega, neb zrovna tahle konkrétní kniha mi připadala napsaná jako pro žáky 1. stupně......

Já si snad tu knížku koupím a fakty přečtu. Ne že bych se chtěla inspirovat, viděla jsem několik videí se Šustou a já takhle už se psem nefunguju, ale abych alespoň věděla o čem je řeč, když se tady tahle knížka neustále doporučuje....asi napíšu Ježíškovi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si snad tu knížku koupím a fakty přečtu. Ne že bych se chtěla inspirovat, viděla jsem několik videí se Šustou a já takhle už se psem nefunguju, ale abych alespoň věděla o čem je řeč, když se tady tahle knížka neustále doporučuje....asi napíšu Ježíškovi

já to prozradím :-) Frýbová to není ;-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si snad tu knížku koupím a fakty přečtu. Ne že bych se chtěla inspirovat, viděla jsem několik videí se Šustou a já takhle už se psem nefunguju, ale abych alespoň věděla o čem je řeč, když se tady tahle knížka neustále doporučuje....asi napíšu Ježíškovi

Mne se o dost vic libila jeho posledni Neznam druhe takove zvire jako je pes. Pro me lepsi nez Frybova 😃

Mě přišla od Šusty nejzajímavější ta třetí knížka. A myslím, že pro začátečníka, který neví o výchově psů ani ň, je Šusta už moc silný kafe.

Knihy mam rada, ale je fakt, ze pod psanym slovem si kazdy dokaze predstavit neco trosku jineho.
A dost casto si clovek psany text dokaze pokroutit dle sve hlavy....

Proto kvituji youtube.
Tam jsou nejen slova, ale i videa. Slova dostavaji s obrazem jasny vyznam.
Pr.:
https://www.youtube.com/watch?v=8iUoltyAPvE

Pochopil by to nekdo popsane jen v knize?

assil napsal(a):
Mě přišla od Šusty nejzajímavější ta třetí knížka. A myslím, že pro začátečníka, který neví o výchově psů ani ň, je Šusta už moc silný kafe.

ta první je základ, obsahuje právě ty základní principy, další knihy na ni navazují
a velmi doporučuji, přečíst ne jednou, ale opakovaně a zas a zas, vždycky tam bude něco, co člověk jen tak přešel, co uvidí v jiných souvislostech......

A ten "zdravý selský rozum", který popisuje....to už jsem si tak nějak zažila u dětí a koček, x let před pořízením psa.....

bez videí

ale jinak to video hezký (zatím jsem došla jenom k medvědu) - a co nám ukazuje lední medvěd v úvodu - jaký princip?

Nejdřív bych začal s prvními dvěma knížkami od Desenského (Jak poznat psí duši a PSI), pokračoval bych Turid Rugas „Konejšivé signály“ a nakonec bych si dal první knížku od Šusty „Trénink je rozhovor“.Pak už budete mít dost „dat“ na to, abyste sama přišla na to, jakým způsobem ke svému psovi přistupovat. Budete vědět, jak pes uvažuje, jak si řadí své priority, jak s vámi komunikuje, jak máte komunikovat vy s ním aby vám rozumněl, jak si získat jeho důvěru a respekt, jak ho něčemu naučit a jakým chybám se při tom všem vyhnout.
PS Ten Mikulica o kterém tu byla řeč určitě není pro začátečníky, aspoň teda podle mého soudu. (Tím netvrdím, že je ta knížka špatná, jen je pro začátečníka hůř stravitelná – určitě víc než ten Šusta, o kterém se tu v této souvislosti taky někdo zmiňoval)

Hans_242 napsal(a):
Nejdřív bych začal s prvními dvěma knížkami od Desenského (Jak poznat psí duši a PSI), pokračoval bych Turid Rugas „Konejšivé signály“ a nakonec bych si dal první knížku od Šusty „Trénink je rozhovor“.Pak už budete mít dost „dat“ na to, abyste sama přišla na to, jakým způsobem ke svému psovi přistupovat. Budete vědět, jak pes uvažuje, jak si řadí své priority, jak s vámi komunikuje, jak máte komunikovat vy s ním aby vám rozumněl, jak si získat jeho důvěru a respekt, jak ho něčemu naučit a jakým chybám se při tom všem vyhnout.
PS Ten Mikulica o kterém tu byla řeč určitě není pro začátečníky, aspoň teda podle mého soudu. (Tím netvrdím, že je ta knížka špatná, jen je pro začátečníka hůř stravitelná – určitě víc než ten Šusta, o kterém se tu v této souvislosti taky někdo zmiňoval)

Mikulica je víc "od Adama" a to určitě není na škodu. nedá se přečíst jako detektivka, ale pěkně pomalu, až kapitolu pochopím a pak přejít k další. A mít ji svoji a kdykoliv po ruce. A Šusta to doplní praktickými případy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mikulica je víc "od Adama" a to určitě není na škodu. nedá se přečíst jako detektivka, ale pěkně pomalu, až kapitolu pochopím a pak přejít k další. A mít ji svoji a kdykoliv po ruce. A Šusta to doplní praktickými případy.

Tak ocituji sama sebe a pak bych chtěla apelovat na všechny prvomajitele psa. Přečtěte si Mikulicu, Šustu, je to jedno. Hlavně si aspoň něco přečtěte.
Potkala jsem se ráno s majitelkou krásného NO. Prý ještě štěně, 8 měsíců, už docela puberťák, už by měl mít aspoň malinko provozní poslušnost. Když ho majitelka vzala na vodítko, slyšela jsem tmou a mlhou jen řev a brzdu flexiny. "K noze, pomalu". To nebyly povely, to byl chroptící řev - nevím jak to popsat jinak. Když nás míjeli, bylo jasné, že pes jde vlastně skoro pořád škrcen předními po špičkách.
Kdyby si přečetla u kteréhokoliv autora, že napřed musí psa cvik naučit a pak vyžadovat.......

když ono v málo knížkách se píše, "jak naučit psa netahat". to je samé jak se učí ke mně a jak se učí sedni, ale o netahání ani čárka.

a že lidi říkají "k noze" když vůbec nechtěj, aby pes dělal povel k noze, to je další věc. ale na to jim žádné přečtení nepomůže, na to jim někdo musí říct, hele. heleno, proč tomu psovi říkáš k noze, když myslíš pomalu?

asi tak stejně jako mi lidi vypráví, jak ten jejich pacholek neposlouchá na ke mně ale perfektně přiběhne na "na". to se vždycky musím smát a říkám, ale vždyť o tom to je:D

v knížkách se to píše, jsou tam ty principy učení, které uplatním na sedni a netahej, to je pořád stejné, a když mi nebude vyhovovat jeden způsob, sáhnu po jiné knize od jiného autora, je jich mraky
jenže problém je, že
1) jak říká orionka a poslední jejich knížka byla pravděpodobně Brouk Pytlík
2) někdo to prostě nevyčte z ničeho, ani kdyby se tam opravdu přímo psalo "jak naučit netahat"

"když ono v málo knížkách se píše, "jak naučit psa netahat". "

tak ja se to v nich docetla uz před 30ti lety -hned v první, co jsem kdy o psech cetla

ale na dnesni dobu je to dost nehumanni -tak uz se to asi psat nesmí

Ono asi nejde jenom o návod na naučení konkrétního cviku, ale vůbec o pochopení principu výcviku. Pořád se setkávám s lidmi, které překvapuje, že by měli psa něco učit. Jenom vykřikují povely, pak psa potrestají, protože neposlouchá, ale ta fáze učení jim úplně uniká.
A vím, že pro kynologa to zní pitomě až neuvěřitelně, ale fakt se s tím setkávám, a ne až tak ojediněle.

whasabi napsal(a):
Ono asi nejde jenom o návod na naučení konkrétního cviku, ale vůbec o pochopení principu výcviku. Pořád se setkávám s lidmi, které překvapuje, že by měli psa něco učit. Jenom vykřikují povely, pak psa potrestají, protože neposlouchá, ale ta fáze učení jim úplně uniká.
A vím, že pro kynologa to zní pitomě až neuvěřitelně, ale fakt se s tím setkávám, a ne až tak ojediněle.

Souhlas....všichni psi od narození umí česky a to že neposlechnou není tedy proto, že by povelu nerozumněli....ale proto, že to jsou hajzlíci, co poslouchat nechtějí , takže není nutné psovi povel "vysvětlit"-naučit, ale stačí mu ukázat, kdo je pánem a on už si příště neposlechnout nedovolí.....a když dovolí, tak přitvrdíme

whasabi napsal(a):
Ono asi nejde jenom o návod na naučení konkrétního cviku, ale vůbec o pochopení principu výcviku. Pořád se setkávám s lidmi, které překvapuje, že by měli psa něco učit. Jenom vykřikují povely, pak psa potrestají, protože neposlouchá, ale ta fáze učení jim úplně uniká.
A vím, že pro kynologa to zní pitomě až neuvěřitelně, ale fakt se s tím setkávám, a ne až tak ojediněle.

kdo zije v realnem psim svete -nedivi se zase tak moc:-D

a pro tyhle lidi plati ještě o fous vice, ze ukazana plati.

můžete rikat nebo cist 200x, ze pes si vybira odmenu - nestane se nic.
ale jdete na vycházku a tam ukážete na tom konkretnim psovi rozdil v jeho reakcích mezi piskotem a kusem masa - a verte, ze to staci jednou jen :-)
a az pak třeba zacnou i cist...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Knihy mam rada, ale je fakt, ze pod psanym slovem si kazdy dokaze predstavit neco trosku jineho.
A dost casto si clovek psany text dokaze pokroutit dle sve hlavy....

Proto kvituji youtube.
Tam jsou nejen slova, ale i videa. Slova dostavaji s obrazem jasny vyznam.
Pr.:
https://www.youtube.com/watch?v=8iUoltyAPvE

Pochopil by to nekdo popsane jen v knize?

Super téma a odkazy, zase mám z čeho vybírat na rok čtení dopředu. Neobjevilo se ale od té doby i něco nového?

Ještě bych pro začátečníka přidala Karen Pryor Svého psa nestřílejte. Srozumitelné, čtivé a výhodou je spousta praktických příkladů.

Zavsivenec napsal(a):
Super téma a odkazy, zase mám z čeho vybírat na rok čtení dopředu. Neobjevilo se ale od té doby i něco nového?

Klik a Klid bych brala z těch novějších. Kdo má rád přesnější postupy a hodí se mu pozdější odměňování (třeba u hodně rozrušených psů), tak mi to přijde zajímavější jak LAT nebo LATTE - ale záleží na psovi. Pro mě je lepší třeba LAT.

Poslušnost i bez vodítka je sice starší, ale viděla jsem autorku na MET konferenci a právě je to autorka LAT, LATTE a pattern games.


Okem trenéra od Kena Ramiréze. Je to fakt spíše rady pro trenéra, ale mně obecně trénování zvířat hodně baví a líbí se mi to více než Klik a Klid, ale nemá tam vyloženě návody, i když dává příklady, jak některé věci naučil.
Od něj jsem si teď objednala Souznění dvou duší - hodně lidí mi to doporučovalo.

A pak mě napadá hromada knížek od Plotu a mimo Plot Svého psa nestřílejte.

Ale já jsem knihomol a společně se semináři a kurzy mi to dává neskutečně moc. Velmi mě to baví. :)