Problémy s výchovou

odstranit zdravotní trable a pak to půjde lépe
musí jít s Vámi, vedle Vás, Vy máte ukazovat cestu, řešit, zastavovat před nebezpečím včas, postupně vzdálenost mezi psem a hrůzou zkracovat
nepotřebuje cvičit, stačí se naučit "ke mně" a "k noze" a sedni třeba, tím ho u sebe schováte
učit se fungovat mezi lidmi a psy.. pomocí trhací hračky, pískací hračky, uzeného,..
nemusíte kolem nich chodit na metr přece
vlastně nikdy.. stejně jsou lidé hnusní
vezměte si s sebou klidnějšího neřešícího psa, dejte jim jedno vodítko, ať jdou spolu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
au. jak dlouho ho máte?

ta kavkazí palice prostě znamená, že "běžné" způsoby výcviku, takové ty cvičákovské, nefungují. nebude to dělat pro nějakou bezvýznamnou pochvalu. ale když se mu stanete přítelem, leccos udělá pro vás, jako pro vás konkrétně. spoustu jiných věcí pak udělá, protože ten povel dává smysl. ale abyste mu vůbec mohla ukázat, co po něm chcete, tak musíte zase být tím přítelem, aby byl na ten potřebný čas tak říkajíc na příjmu. Dále funguje, když se určité věci dělají pořád stejně, tzn. vždycky před silnicí stojíme, vždycky tady na tom místě jdeme k noze. Taková rutinka.

Ale základ je asi to přátelství, no. Aby ten pes měl pocit, že máte dobré nápady. "Násilím", včetně třeba škubání na obojku nebo i prostě mechanickou korekcí polohy nedosáhnete vůbec ničeho.

Aspoň s Norou je to takhle. U takového chudáka týraného a ještě s vlčákem to bude ještě o fous těžší, než si ho získáte. Do té doby bych se asi na nějaký výcvik vybodla, to si u něj akorát pokazíte. Spíš jeďte seznámení s provozem, ala u nás se to dělá takhle a takhle.

Máme ho cca 2 měsíce. Dohromady máme tři psy. Ostatní jsou kříženci NO, takže výcvik celkem hračka. Nechci ani po jednom nic těžkého. Jen základy. Ke mě, sedni a lehni. Možná i čekej a zůstaň. Herryho se snažím naučit ke mě. Bohužel, když nechce nepřijde. Hodně se učí od těch dvou, ale když se mu nechce nejde. Pouštím jej navolno na louce, kde vím, že nikdo není. Neuteče, zůstane v dosahu, ale vím, že když nebude chtit přijít, nepřijde. Jediné co už jsme se naučili je, že když přijdeme ke kraji louky, tak jde na vodítko. To byla taky práce nad zlato. Taková běžná rutina už mu není cizí. Faktem je, že je na mě a na smečku moc vázanej. Pomalu si k sobě hledáme cestu. Na druhou stranu se bojím, když třeba uteče. Vůbec nevím co udělá. Stát se může všechno. Socializujeme, ale má v sobě nedůvěru. Prvně se vrhne do boje a pak zjišťuje o co vlastně jde. Netlačím na něj, ale bojím se, že když u nějakých věci polevim, byť jen na chvíli, už mu to nevysvětlím. Ale moc děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
odstranit zdravotní trable a pak to půjde lépe
musí jít s Vámi, vedle Vás, Vy máte ukazovat cestu, řešit, zastavovat před nebezpečím včas, postupně vzdálenost mezi psem a hrůzou zkracovat
nepotřebuje cvičit, stačí se naučit "ke mně" a "k noze" a sedni třeba, tím ho u sebe schováte
učit se fungovat mezi lidmi a psy.. pomocí trhací hračky, pískací hračky, uzeného,..
nemusíte kolem nich chodit na metr přece
vlastně nikdy.. stejně jsou lidé hnusní
vezměte si s sebou klidnějšího neřešícího psa, dejte jim jedno vodítko, ať jdou spolu

Děkuji za radu. Zdravotní problémy má ze zanedbání v štěněcim věku, ale už to řešíme s vet. Sedni jsme také zkoušeli. Ví co po něm chci. Musím mu položit, byť jen lehce, ruku na zadek, aby to udělal. Ale to je to nejmenší. Netlačím na něj. Vidím že si ke mě udělal silný vztah, kam se hnu, mám ho za zadkem, ale jen doma, nebo na zahrade. Když jsem ho vzala k našim, pomalu jsem ho seznámila s strejdou, který z něj měl respekt. Ale i Herry z něj. Poprvé dobrý, olizl mu ruku. Pak strejda odešel a vrátil se tak za 3 minuty a Herry po něm hned vyjel. Vůbec nevím co od něj čekat.

Blbý. Jak můžete být tomu psovi kamarád, když "nevíte, co od něho máte čekat" a "bojíte se, že uteče"?

Jestli se ho bojíte, dejte mu v situacích, kdy se bojíte, prostě koš. Jestli se bojíte, že uteče, dejte mu stopovačku, ale když se budete bát, tak pro něj nemůžete být vůdce.

Jo, když nebude chtít přijít, tak nepřijde. Tak to prostě je, no není týráním, to je ten pastevec :D Když Nora nechce, dokáže se na mě taky nádherně vykašlat. Nejhorší na tom je, že úplně nejlíp poslouchá na "Norinko Pusinko" řečeno veselým hlasem, ale zkuste si to, když jde o něco vážného:D Ale to je můj problém, ne její. A stejně tak ta nedůvěra je váš problém a ne jeho. Je to celé o tom, jak to zkoulovat, aby pes PŘIJÍT CHTĚL.

Kříženec NO to není a nikdy nebude.

Je tam CSV a ta nedůvěra může být bohužel vrozená a pochybuju, že se odbourá. Buďto si zadavatelka zvykne na psa tohohle typu, nebo ten vztah bude stát navždy ,,za starou belu". Jako ta kombinace, to je dost horor. každé tohle plemeno zvlášť je pro lidi, chtějíc zrovna psa takového naturelu. Pro člověka, který měl doteď NO si myslím, že je to těžko pochopitelné a uchopitelné chování. S touhle náturou se musí člověk prostě smířit. Jen - zabezpečit!! Fakt bych vás potkat nechtěla

Neodhadnu povahu vašeho psa.....ale to vyjíždění po všem možným nemusí být agrese, ale nejistota.........ten vztah se psem-být přítel je důležitý, ale myslím, že důležitější je důvěra....pes musí věřit, že mu neublížím a že všechno na světě zvládnu a tudíž on nic nemusí řešit, v případě mojí feny, že nic nesmí řešit.........mám doma dvě rozdílné povahy...pes, který je bázlivka, ale ví moc dobře, že je velký a že když udělá bububu, tak se k němu nikdo nepřiblíží.... a fenu, která se naopak nebojí, ale nesnáší psy a navíc má tendence přebírat odpovědnost za smečku....
Myslím, že pes moc dobře cítí rozpoložení majitele.........když mi fena začala startovat po každém psu, kterého viděla, vůbec nebylo možné s nějakým se třeba minout na chodníku...co já se s tím natrápila a furt to nebylo dobrý.......pak už jsem se nakrkla, řekla jsem a dost....kdo je tady vedoucí??-kdo je tady šéfíček??, tak si tohle prostě nebude dovolovat můra jedna........změna v chování feny byla naprosto markantní.....sice by pořád ráda skočila na každýho psa, ale prostě neskočí.....
U psa je problém opačný....tam musim zase dávat pozor na lidi, aby si třeba nedejbože nechtěli psa pohladit, když je míjíme, proto jsem psa postupem času přesvědčila, že na něj opravdu nenechám nikoho sáhnout a že na lidi, kteří na něj promluví nemusí řvát jak pes baskervilský, ale že si má dřepnout-stoupnout za mě a panička už to zařídí..............
Co se toho základního výcviku týče, nevím jestli váš pes neposlechne, protože je samostatná jednotka, která nebude poslouchat, kdy se vám zachce nebo jestli by toho zvládl víc a jen se mu nechce. Ale venku bych se omezila na minimum povelů....pokud nefunguje přivolání, tak bych zapracovala na povelu čekej a následně bych si pro psa došla (dělala jsem to takhle s chrtem)...celý jeho život jsem si venku vystačila s povelem "čekej" a s povelem "obojek"-to znamenalo, že budeme připínat na vodítko a samozřejmě na nějakou chůzi na vodítku bez tahání....nic víc jsem nikdy nepotřebovala.....
Nejsem tak zkušená, abych vám udílela nějaké rady ohledně psa, kterého neznám osobně a neměla jsem možnost vidět jak se chová v reálu, takže je to opravdu jen pár zkušeností s mými psy

Jo, souhlasím, že ta kombinace je dost nešťastná. Oba dva rodiče nezávislí a nedůvěřiví a v tom ten vlčák. Neznám jediný normální ČSV jen ze strachu agresivní nevyrovnaný, bojavý, k tomu loveckej pud a tenhle pejsek navíc časný životní zkušenosti asi nic moc.

Poslouchat jako NO nebude nikdy, ale těžko se mu může stát životní oporou někdo, kdo se možná toho psa a co vyvede bojí víc než ten pes se bojí světa.

Jo a ještě něco....na tom se myslím tady obecně shodneme (doufám), pokud je váš pes pastevecká povaha ....tak bych klidně aplikovala "poučku" ze zkušeností s chrťákem, myslím, že je to podobné............pes vás musí milovat, milovat hodně, musí s vámi mít vybudovaný pevný vztah a pak vás pes třeba i poslechne (pokud povel dává alespoň jakýs takýs smysl), aby vám udělal radost..........ale je třeba (dle mého), aby ve vás ctil zároveň autoritu-respektive člověka, který si před ním nesedne na zadel, ale zároveň nikdy nereaguje na psa rozčíleně nedej bože agresivně........

A ještě technická....podezíravého, agresivního psa bez přivolání bych si teda já netroufla vypustit bez koše nikde, ani na opuštěné louce....člověk nikdy neví co se může stát......moje fena má koš i v pět hodin ráno v opuštěném údolí, co kdyby.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Blbý. Jak můžete být tomu psovi kamarád, když "nevíte, co od něho máte čekat" a "bojíte se, že uteče"?

Jestli se ho bojíte, dejte mu v situacích, kdy se bojíte, prostě koš. Jestli se bojíte, že uteče, dejte mu stopovačku, ale když se budete bát, tak pro něj nemůžete být vůdce.

Jo, když nebude chtít přijít, tak nepřijde. Tak to prostě je, no není týráním, to je ten pastevec :D Když Nora nechce, dokáže se na mě taky nádherně vykašlat. Nejhorší na tom je, že úplně nejlíp poslouchá na "Norinko Pusinko" řečeno veselým hlasem, ale zkuste si to, když jde o něco vážného:D Ale to je můj problém, ne její. A stejně tak ta nedůvěra je váš problém a ne jeho. Je to celé o tom, jak to zkoulovat, aby pes PŘIJÍT CHTĚL.

Kříženec NO to není a nikdy nebude.

Nejde o to, že já bych se ho bála. V tom mám celkem jasno. Pustí mě i do misky. Spíš mám strach o ostatní. Když ho vezmu mezi lidi. Buď steká hned, nebo je strašnej kámoš a když se dotyčný otočí, vyjede po něm. Neřekla bych že je problém v našem vztahu jako takovém. Tak nějak jsem se smířila s tím, že hold nebude poslouchat jako ostatni dva, ale potřebuji na něj najít nějakou taktiku. Že začátku se mu nechtělo na vodítko. A tak me nechal hodinu a půl za ním chodit po louce. Když jsem se zastavila, zastavil i on, ale držel si ode mě vzdálenost min 3 metry abych ho nemohla chytit.tenhle problém jsme taky celkem vyřešili. A nebojím se, že by utekl, spíš jsem to myslela jako příklad. Protože i když s ním chodíme často mezi lidi, nějaké pokroky neděláme.

lesnížínka napsal(a):
Je tam CSV a ta nedůvěra může být bohužel vrozená a pochybuju, že se odbourá. Buďto si zadavatelka zvykne na psa tohohle typu, nebo ten vztah bude stát navždy ,,za starou belu". Jako ta kombinace, to je dost horor. každé tohle plemeno zvlášť je pro lidi, chtějíc zrovna psa takového naturelu. Pro člověka, který měl doteď NO si myslím, že je to těžko pochopitelné a uchopitelné chování. S touhle náturou se musí člověk prostě smířit. Jen - zabezpečit!! Fakt bych vás potkat nechtěla

Jak jsem již psala, já jsem smirena s tím, že nebude poslouchat jako ostatní dva. Ale potřebuju aby alespoň přišel na zavolani. Proto jsem napsala příspěvek. Abych se poradila s někým, kdo má s plemen zkušenosti. Ano já znám základní charakteristiku, ale v reálu je to vždy jiné

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neodhadnu povahu vašeho psa.....ale to vyjíždění po všem možným nemusí být agrese, ale nejistota.........ten vztah se psem-být přítel je důležitý, ale myslím, že důležitější je důvěra....pes musí věřit, že mu neublížím a že všechno na světě zvládnu a tudíž on nic nemusí řešit, v případě mojí feny, že nic nesmí řešit.........mám doma dvě rozdílné povahy...pes, který je bázlivka, ale ví moc dobře, že je velký a že když udělá bububu, tak se k němu nikdo nepřiblíží.... a fenu, která se naopak nebojí, ale nesnáší psy a navíc má tendence přebírat odpovědnost za smečku....
Myslím, že pes moc dobře cítí rozpoložení majitele.........když mi fena začala startovat po každém psu, kterého viděla, vůbec nebylo možné s nějakým se třeba minout na chodníku...co já se s tím natrápila a furt to nebylo dobrý.......pak už jsem se nakrkla, řekla jsem a dost....kdo je tady vedoucí??-kdo je tady šéfíček??, tak si tohle prostě nebude dovolovat můra jedna........změna v chování feny byla naprosto markantní.....sice by pořád ráda skočila na každýho psa, ale prostě neskočí.....
U psa je problém opačný....tam musim zase dávat pozor na lidi, aby si třeba nedejbože nechtěli psa pohladit, když je míjíme, proto jsem psa postupem času přesvědčila, že na něj opravdu nenechám nikoho sáhnout a že na lidi, kteří na něj promluví nemusí řvát jak pes baskervilský, ale že si má dřepnout-stoupnout za mě a panička už to zařídí..............
Co se toho základního výcviku týče, nevím jestli váš pes neposlechne, protože je samostatná jednotka, která nebude poslouchat, kdy se vám zachce nebo jestli by toho zvládl víc a jen se mu nechce. Ale venku bych se omezila na minimum povelů....pokud nefunguje přivolání, tak bych zapracovala na povelu čekej a následně bych si pro psa došla (dělala jsem to takhle s chrtem)...celý jeho život jsem si venku vystačila s povelem "čekej" a s povelem "obojek"-to znamenalo, že budeme připínat na vodítko a samozřejmě na nějakou chůzi na vodítku bez tahání....nic víc jsem nikdy nepotřebovala.....
Nejsem tak zkušená, abych vám udílela nějaké rady ohledně psa, kterého neznám osobně a neměla jsem možnost vidět jak se chová v reálu, takže je to opravdu jen pár zkušeností s mými psy

A já vám děkuji za rady a zkušenosti. S herrym je to tak. Když jej vezmu ven samostatně, tak na zavolani mi prdi když je vezmu všechny naráz, ostatní dva přijdou a on se k nim přidá. Stejně tak jsme ho učili do auta, napřed nechal nastoupit je a pak teprve on. Já osobně bych řekla že mi důvěřuje. Opravdu. Původně u nás měl byt na chvíli. Když jsem ho přivezla byla celá situace mezi psy napjatá. Cca 3 dny poté bych řekla, že už tam byl s nama dlouho. Více méně si mě vybral on. V útulku, kde chvíli žil, z něj byla majitelka nešťastná. Pořád se bál vůbec přijít k ní. Cca po dvou týdnech se přijela podívat a herry byl sto a jedna. Řekla mi, že si nas vybral za svou smečku a tak u nás už zůstal.

Herryho se snažím naučit ke mě. Bohužel, když nechce nepřijde........
Abych se poradila s někým, kdo má s plemen zkušenosti.
princip učení přivolání opravdu není o plemeni, o plemeni je důslednost a možnost chyb, které pes odpustí

Přivolání se učí:
zachycením= povel přidávám chování psa, tedy pes ke mně sám běží, já k tomu přidávám povel.......vždy ODMĚNA
naváděním=psa "nalákám"....vždy ODMĚNA
tvarování bych do toho teď nepletla

k "když nechce nepřijde" :
- výcvik musí probíhat pro psa tak příznivě, že přibíhat chce (odměyodměnyodměny)
- existuje taková zázračná šňůra zvaná stopovačka, která mi slouží k mechanickému jištění psa a tudíž stav po přivolání nepřijde nenastane

Musím mu položit, byť jen lehce, ruku na zadek, aby to udělal. Ale to je to nejmenší. Netlačím na něj.
ti to přeložím = TLAČÍŠ na něj
netlačíš by znamenalo viz výše - buď zachytíš okamžik, kdy si sedá sám, nebo ho navedeš - klasika pamlsek v ruce jde nad a za hlavu (samozřejmě i shapingem, ale to chce psa s tímto způsobem seznámit.....u psů používám vše)

Faktem je, že je na mě a na smečku moc vázanej. Pomalu si k sobě hledáme cestu.
tohle je skoro protimluv......
nicméně zde bych se trošku obávala, že se naváže na ostatní psy a ne na člověka jako hlavního psovoda, určitě bych s ním pracovala i separé

A jako všude i zde - kniha Trénink je rozhovor, F. Šusta, by bla k nezaplacení
a opět bych vytáhla klikr, psa hezky naklikala a trénovala

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě něco....na tom se myslím tady obecně shodneme (doufám), pokud je váš pes pastevecká povaha ....tak bych klidně aplikovala "poučku" ze zkušeností s chrťákem, myslím, že je to podobné............pes vás musí milovat, milovat hodně, musí s vámi mít vybudovaný pevný vztah a pak vás pes třeba i poslechne (pokud povel dává alespoň jakýs takýs smysl), aby vám udělal radost..........ale je třeba (dle mého), aby ve vás ctil zároveň autoritu-respektive člověka, který si před ním nesedne na zadel, ale zároveň nikdy nereaguje na psa rozčíleně nedej bože agresivně........

A ještě technická....podezíravého, agresivního psa bez přivolání bych si teda já netroufla vypustit bez koše nikde, ani na opuštěné louce....člověk nikdy neví co se může stát......moje fena má koš i v pět hodin ráno v opuštěném údolí, co kdyby.....

Tak s tím košem máte pravdu. On ho mívá taky. Netroufnu si ho pustit bez něj. Fotky jsou buď foceny na zehrade na nebo na vodítku

Denisa4425 napsal(a):
Tak s tím košem máte pravdu. On ho mívá taky. Netroufnu si ho pustit bez něj. Fotky jsou buď foceny na zehrade na nebo na vodítku

Ja bych teda venku jeste davala stopovacku, kdyz nemá přivolání. Je to o průser - i s kosem muze malemu psovi nebo dítěti ublížit. A navíc tim kdyz na zavolani nepřijde, tak si to privolani kazite. A jak uz psal nekdo výš, asi bych s nim zacala cvičit vic samostatně, aby se navazl na vas a ne na psy a byl schopný fungovat i bez nich.

Edit: a v případě takove kombinace plemen bych možná zkusila aby se na neho podival osobně nekdo, kdo psům fakt rozumí a poradil jak s nim pracovat. Třeba hodne doporučovaný František Šusta - pokud nějaké individuální lekce nabízí? Nevim. A nebo Eva Stemberova.

Ten pes má vlčí geny, to plemeno je mladé, takže moc. To, že bude víc navázaný na smečku, mi přijde přirozené a pravděpodobné. Pokud ostatní psi poslouchají, byla bych ráda i za to. A dál se uvidí, kam se to bude vyvíjet, zadavatelka snahu má, velkou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Herryho se snažím naučit ke mě. Bohužel, když nechce nepřijde........
Abych se poradila s někým, kdo má s plemen zkušenosti.
princip učení přivolání opravdu není o plemeni, o plemeni je důslednost a možnost chyb, které pes odpustí

Přivolání se učí:
zachycením= povel přidávám chování psa, tedy pes ke mně sám běží, já k tomu přidávám povel.......vždy ODMĚNA
naváděním=psa "nalákám"....vždy ODMĚNA
tvarování bych do toho teď nepletla

k "když nechce nepřijde" :
- výcvik musí probíhat pro psa tak příznivě, že přibíhat chce (odměyodměnyodměny)
- existuje taková zázračná šňůra zvaná stopovačka, která mi slouží k mechanickému jištění psa a tudíž stav po přivolání nepřijde nenastane

Musím mu položit, byť jen lehce, ruku na zadek, aby to udělal. Ale to je to nejmenší. Netlačím na něj.
ti to přeložím = TLAČÍŠ na něj
netlačíš by znamenalo viz výše - buď zachytíš okamžik, kdy si sedá sám, nebo ho navedeš - klasika pamlsek v ruce jde nad a za hlavu (samozřejmě i shapingem, ale to chce psa s tímto způsobem seznámit.....u psů používám vše)

Faktem je, že je na mě a na smečku moc vázanej. Pomalu si k sobě hledáme cestu.
tohle je skoro protimluv......
nicméně zde bych se trošku obávala, že se naváže na ostatní psy a ne na člověka jako hlavního psovoda, určitě bych s ním pracovala i separé

A jako všude i zde - kniha Trénink je rozhovor, F. Šusta, by bla k nezaplacení
a opět bych vytáhla klikr, psa hezky naklikala a trénovala

Opravdu jsem si nemyslela že by byl rozdíl v tom, jaké plemeno zrovna učím povel. Spíš jsem tím právě mysla tu důslednost.
Dale věřte že vím jak se učí povel ke mě. Používám k tomu onu zázračnou šňůrku. Spíš mi šlo o to, že ho musím k sobě přitáhnout, protože sám nepřijde. Celkově se neptám na konkrétní povely ale na styl jak na tyto rasy tzn. Byt přísný, nebo nespěchat..... Atd atd..
Nevím čím na něj podle vás tlacim vzhledem k tomu, že pes ví co po něm chci. V ruce mám pamlsek, on ví co po něm chci. Tak mu třeba jen prstem ukážu na zadek a udělá to. Potom se mi nezda že bych si protirecila. Ano on je na nás vázaný. Když jej brala paní z útulku na vyšetření, nikam s ní nechtěl, dokud jsem nejela taky. Když odejde jeden pes, teskni po něm. A ano stále si mezi sebou budujeme vztah a hledáme cestu ve smyslu toho, že se mu snažím porozumět a snažím se aby jsme jeden druhého chápali. Neboť s plemeny nemám zkušenosti. A dále s ním samozřejmě pracuji samostatně, jako se všemi. Takže si prosím tady ty rady '' existuje zázračná šňůrka '' raději nechte. Možná sem tam napíšu blbost, nebo se do toho zamotam. Hlavně proto, že tu mám tři psy, kterým se věnuji. Ale rozhodně nestojím o tyhle arogantní poznámky. Děkuji

Pro zadavatelku:
Pročtěte si tyto stránky, možná najdete něco, co vám pomůže:
http://www.vycvikarmina.wbs.cz/Vychova-psa-Armina-a-stenete-Gaunera.html
Jedná se o potomka vlčice, mohlo by vám to k něčemu být, ale na druhou stranu - autor je velmi zkušený, což vy, s prominutím, ne.

Osobně se ptám (sama sebe spíš), k čemu je takový pes, kterého jste zachránila. V kontaktu s cizími lidmi i zvířaty se jedná o nevypočitatelné zvíře, riziko jeho útěku je reálné, vy sama z něj máte respekt. Není to ani cenné zvíře z hlediska budoucího chovu, je to prostě z pohledu běžného pejskaře asociální nepřizpůsobivý vořech, a pokud půjde vše dobře, máte před sebou společných třeba i patnáct let neustálého strachu a úzkosti, co může provést. Nechtěla bych ho ani omylem. Ani já ani mé okolí si to nezaslouží.

marcelaamax napsal(a):
Ja bych teda venku jeste davala stopovacku, kdyz nemá přivolání. Je to o průser - i s kosem muze malemu psovi nebo dítěti ublížit. A navíc tim kdyz na zavolani nepřijde, tak si to privolani kazite. A jak uz psal nekdo výš, asi bych s nim zacala cvičit vic samostatně, aby se navazl na vas a ne na psy a byl schopný fungovat i bez nich.

Edit: a v případě takove kombinace plemen bych možná zkusila aby se na neho podival osobně nekdo, kdo psům fakt rozumí a poradil jak s nim pracovat. Třeba hodne doporučovaný František Šusta - pokud nějaké individuální lekce nabízí? Nevim. A nebo Eva Stemberova.

Stopovacku používám, když s ním cvičím ke mě. Už jsem to sem myslím psala. Vesměs ho musím nakonec přitáhnout nebo k němu dojít. Jeste používám navíjecí vodítko. Na volno ho pouštím jen na té louce. Tam se právě musí pořádně proběhnout, jinak je to s nimi doma k nevydrzeni. Nikdy se mi nestalo, že by měl tendence k útěku. I když nepřijde na zavolani vždy, drží se v dohledu. Už jsem zde taky psala, je zvyklý na rutinu- když dojdeme k určitému budu, jde se na vodítko. Jinak je všechny cvičím i samostatně.

k "když nechce nepřijde" :
- výcvik musí probíhat pro psa tak příznivě, že přibíhat chce (odměyodměnyodměny)
- existuje taková zázračná šňůra zvaná stopovačka, která mi slouží k mechanickému jištění psa a tudíž stav po přivolání nepřijde nenastane

Pokud najdeme něco, co pes za odměnu považuje....za takovou odměnu, pro kterou je ochotnej přijít.........jsou bohužel i psi, pro které žádná odměna kterou nabídneme není dost velká.......už jsem trapná, ale zase budu uvádět svýho chrta....na jídlo-pamlsek ho neutáhnete, o hračku nestojí, nějaké pomazlení nebo slovní pochvala??...taky ne a hrát si s vámi fakt nechce....nic z toho není tak atraktivní, aby jste mohli říct, že chrt má přivolání zmáknuté........proto jsem třeba u takového psa volila ten povel čekej......a chrťák, jak byl starší a starší, tak i na zavolání přišel...jestli se za to dá považovat, že jen tak mimochodem jde vaším směrem, ale jen proto, že cca 2 metry od vás je něco zajímavého k počuchání......ale zase na druhou stranu pokud třeba vyrazil směr pohybující se potenciální kořist, tak se po hvízdnutí spolehlivě vracel....ne přímo ke mě....ale tak někam do mojí blízkosti....a nebylo to pro odměnu...........
A se stopovačkou přivolání taky nenacvičíte, protože něco jinýho je couračka na stopovačce a něco jinýho, když vyrazí rychlostí blesku za zajícem.......

Jen jsem prostě chtěla říct, že odměny a stopovačka nemusí fungovat vždycky a člověk to prostě musí vymyslet i jinak.....

Aby nedošlo k mýlce, nenapsala jsem to úplně přesně, Armin je přiložené štěně NO, ne přímý potomek, ale šlo mi spíš o to, abyste si početla o ne úplně běžné komunikaci mezi člověkem a psem.
http://www.vycvikarmina.wbs.cz/
Na takového psa stopovačka a Šusta nemusí vůbec stačit.
Případně zkuste nahlédnout i do této knihy:
https://search.mlp.cz/cz/titul/od-vlcich-kousancu-po-vlci-polibky/2832595/

saola napsal(a):
Pro zadavatelku:
Pročtěte si tyto stránky, možná najdete něco, co vám pomůže:
http://www.vycvikarmina.wbs.cz/Vychova-psa-Armina-a-stenete-Gaunera.html
Jedná se o potomka vlčice, mohlo by vám to k něčemu být, ale na druhou stranu - autor je velmi zkušený, což vy, s prominutím, ne.

Osobně se ptám (sama sebe spíš), k čemu je takový pes, kterého jste zachránila. V kontaktu s cizími lidmi i zvířaty se jedná o nevypočitatelné zvíře, riziko jeho útěku je reálné, vy sama z něj máte respekt. Není to ani cenné zvíře z hlediska budoucího chovu, je to prostě z pohledu běžného pejskaře asociální nepřizpůsobivý vořech, a pokud půjde vše dobře, máte před sebou společných třeba i patnáct let neustálého strachu a úzkosti, co může provést. Nechtěla bych ho ani omylem. Ani já ani mé okolí si to nezaslouží.

Děkuji za odkaz. Jak už jsem zde psala, z mé strany nejde o strach. Nevím jestli bych to nazvala i respektem. Možná ze začátku, dnes už ne. Já vím že je z hlediska chovu bezcenny. Ale doma je zlato. Venek a okoli jeste stále nezvláda tak jak by měl, ale to z něj nedělá méněcenneho psa. Osobně po zkušenostech s tzv papírovými psy bych stejně volila voriska. Jinak říkáte, že by jste jej nechtěla. Já jsem za něj ráda. Mám všechny psy z útulku. I když neposlouchá jak má, je to vděčné zvíře. On vesměs nikoho nepotřebuje, hlavně že je všem nablizku. On si rád zaleze pod stůl a nikdo si ho nemusí všímat. Když se chce mazlí, přijde k posteli a položí mi hlavu na hrudník, nebo přijde a otira o mě hlavu. Vím že jsem jej tady z hlediska výchovy nevykreslila zrovna nejlíp, proto píšu, že to nejsou jen napjaté chvíle plné strachu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
k "když nechce nepřijde" :
- výcvik musí probíhat pro psa tak příznivě, že přibíhat chce (odměyodměnyodměny)
- existuje taková zázračná šňůra zvaná stopovačka, která mi slouží k mechanickému jištění psa a tudíž stav po přivolání nepřijde nenastane

Pokud najdeme něco, co pes za odměnu považuje....za takovou odměnu, pro kterou je ochotnej přijít.........jsou bohužel i psi, pro které žádná odměna kterou nabídneme není dost velká.......už jsem trapná, ale zase budu uvádět svýho chrta....na jídlo-pamlsek ho neutáhnete, o hračku nestojí, nějaké pomazlení nebo slovní pochvala??...taky ne a hrát si s vámi fakt nechce....nic z toho není tak atraktivní, aby jste mohli říct, že chrt má přivolání zmáknuté........proto jsem třeba u takového psa volila ten povel čekej......a chrťák, jak byl starší a starší, tak i na zavolání přišel...jestli se za to dá považovat, že jen tak mimochodem jde vaším směrem, ale jen proto, že cca 2 metry od vás je něco zajímavého k počuchání......ale zase na druhou stranu pokud třeba vyrazil směr pohybující se potenciální kořist, tak se po hvízdnutí spolehlivě vracel....ne přímo ke mě....ale tak někam do mojí blízkosti....a nebylo to pro odměnu...........
A se stopovačkou přivolání taky nenacvičíte, protože něco jinýho je couračka na stopovačce a něco jinýho, když vyrazí rychlostí blesku za zajícem.......

Jen jsem prostě chtěla říct, že odměny a stopovačka nemusí fungovat vždycky a člověk to prostě musí vymyslet i jinak.....

No já kdyz píšu o pamlsku, je to vždy kus masa. Na nějaké piškoty mi totiž z vysoka..

Jenže nežijete na pustém ostrově. Je hezké, že je doma nekonfliktní, bezproblémový napsat nechci, ale méně hezké jsou varianty chování venku a představy "co když". Co když jednou zdrhne, převálcuje kočárek s dítětem, zaviní nehodu na silnici, vybije drůbež a králíky ve vsi, bez důvodu napadne kolemjdoucí?
Uvidíte, no, budoucnost ukáže.
Jste si jista, že je to kavkazan x čsv? Znáte rodiče? U takových psů si s běžnými metodami výcviku ovčáckých plemen ani neškrtnete.
Za klíčové považuji navázat ho výhradně na sebe, nikoliv na ostatní psy v domácnosti, to chce ovšem spoustu času, věnovaného cíleně jen jemu. Ideálně alespoň na 14 dní, tři týdny na vandr, jen vy a on. Ale to je v dnešních časech sci-fi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, souhlasím, že ta kombinace je dost nešťastná. Oba dva rodiče nezávislí a nedůvěřiví a v tom ten vlčák. Neznám jediný normální ČSV jen ze strachu agresivní nevyrovnaný, bojavý, k tomu loveckej pud a tenhle pejsek navíc časný životní zkušenosti asi nic moc.

Poslouchat jako NO nebude nikdy, ale těžko se mu může stát životní oporou někdo, kdo se možná toho psa a co vyvede bojí víc než ten pes se bojí světa.

Asi sem to napsala blbě. Teď si totiž zde každý mysli, ze se psa bojím. Což je blbost. Kdybych se bála psa, tak bych ho doma neměla a mohli by mě přemlouvat do nekonečna. Dále se ani tak nebojím co vyvede. Dávala jsem to víc jako příklad, proč ho to potřebuji naučit. Ano může se stát, že pes uteče. To není žádná novinka. Na socializaci postupně pracujeme. Bohužel to nejde nijak zvlášť rychle.

saola napsal(a):
Jenže nežijete na pustém ostrově. Je hezké, že je doma nekonfliktní, bezproblémový napsat nechci, ale méně hezké jsou varianty chování venku a představy "co když". Co když jednou zdrhne, převálcuje kočárek s dítětem, zaviní nehodu na silnici, vybije drůbež a králíky ve vsi, bez důvodu napadne kolemjdoucí?
Uvidíte, no, budoucnost ukáže.
Jste si jista, že je to kavkazan x čsv? Znáte rodiče? U takových psů si s běžnými metodami výcviku ovčáckých plemen ani neškrtnete.
Za klíčové považuji navázat ho výhradně na sebe, nikoliv na ostatní psy v domácnosti, to chce ovšem spoustu času, věnovaného cíleně jen jemu. Ideálně alespoň na 14 dní, tři týdny na vandr, jen vy a on. Ale to je v dnešních časech sci-fi.

Ano já to chápu a snažím se to řešit. Proto třeba i sem píšu o radu. To že metody výcviku No na něj neplatí, jsem zjistila už dávno. No o to aby se na mě navázal se snažím. Věnujeme se tomu každý den. Bohužel jak píšete i týden je teď nereálný. Posílám foto rodičů. Bylo mu řečeno že to ke Kavkaz. Já tu rasu nepoznám.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Denisa4425 napsal(a):
Děkuji za odkaz. Jak už jsem zde psala, z mé strany nejde o strach. Nevím jestli bych to nazvala i respektem. Možná ze začátku, dnes už ne. Já vím že je z hlediska chovu bezcenny. Ale doma je zlato. Venek a okoli jeste stále nezvláda tak jak by měl, ale to z něj nedělá méněcenneho psa. Osobně po zkušenostech s tzv papírovými psy bych stejně volila voriska. Jinak říkáte, že by jste jej nechtěla. Já jsem za něj ráda. Mám všechny psy z útulku. I když neposlouchá jak má, je to vděčné zvíře. On vesměs nikoho nepotřebuje, hlavně že je všem nablizku. On si rád zaleze pod stůl a nikdo si ho nemusí všímat. Když se chce mazlí, přijde k posteli a položí mi hlavu na hrudník, nebo přijde a otira o mě hlavu. Vím že jsem jej tady z hlediska výchovy nevykreslila zrovna nejlíp, proto píšu, že to nejsou jen napjaté chvíle plné strachu.

Pozor....pesové jsou potvory, byť se navenek tváříme klidně a sebejistě, tak oni nás prokouknou raz dva a i kapku nějaké obavy, nejistoty poznají (mluvím z vlastní zkušenosti).....ono je to vzájemné, já na feně taky poznám, že je napjatá jak struna, popř. naprdlá, protože musí projít v klidu u nohy kolem jiného psa, ale vy jako cizí pozorovatel uvidíte naprosto klidného psa, který bez zájmu až flegmaticky prochází...

Takže zapracovat sama na sobě....aby pes cítil jistotu a sebevědomí páníka...

Základ je rozumět svému psovi a být pro psa čitelná.....ale to bohužel asi nejde v nějakém kraťoučkém časovém horizontu....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pozor....pesové jsou potvory, byť se navenek tváříme klidně a sebejistě, tak oni nás prokouknou raz dva a i kapku nějaké obavy, nejistoty poznají (mluvím z vlastní zkušenosti).....ono je to vzájemné, já na feně taky poznám, že je napjatá jak struna, popř. naprdlá, protože musí projít v klidu u nohy kolem jiného psa, ale vy jako cizí pozorovatel uvidíte naprosto klidného psa, který bez zájmu až flegmaticky prochází...

Takže zapracovat sama na sobě....aby pes cítil jistotu a sebevědomí páníka...

Základ je rozumět svému psovi a být pro psa čitelná.....ale to bohužel asi nejde v nějakém kraťoučkém časovém horizontu....

Ano, to znám také. Jak jsem psala, ještě mám doma dva. Na nich ale, na rozdíl od něj, poznám vše. A oni asi na mě. Ale u herryho se reakce špatně odhaduji. Pokaždé jsou jiné.

saola napsal(a):
Pro zadavatelku:
Pročtěte si tyto stránky, možná najdete něco, co vám pomůže:
http://www.vycvikarmina.wbs.cz/Vychova-psa-Armina-a-stenete-Gaunera.html
Jedná se o potomka vlčice, mohlo by vám to k něčemu být, ale na druhou stranu - autor je velmi zkušený, což vy, s prominutím, ne.

Osobně se ptám (sama sebe spíš), k čemu je takový pes, kterého jste zachránila. V kontaktu s cizími lidmi i zvířaty se jedná o nevypočitatelné zvíře, riziko jeho útěku je reálné, vy sama z něj máte respekt. Není to ani cenné zvíře z hlediska budoucího chovu, je to prostě z pohledu běžného pejskaře asociální nepřizpůsobivý vořech, a pokud půjde vše dobře, máte před sebou společných třeba i patnáct let neustálého strachu a úzkosti, co může provést. Nechtěla bych ho ani omylem. Ani já ani mé okolí si to nezaslouží.

K čemu je takovy pes? Na to vam neodpovím. Ale ten pes nemůže za to, ze bezdomovci zkrizili zrovna tahle plemena a ma prece právo na nejaky důstojný život. Obdivuji zadavatelku, ze si takového psa vzala a je vidět, ze ma obrovskou snahu s ním neco dělat, zlepšit to.

Sama mám psa, který je doma miláček, ale venku nevyzpytatelny jak k lidem, tak ke psum. Bydlim na vesnici a venku nikoho téměř nepotkáme. I presto vždy chodí s kosem. A pouštím jen kdyz si hraje s jinym psem nebo kdyz si s nim hraju ja, treba s balónkem - to vim, ze nic jiného nechce a v tu chvili neřeší ani psy, ani lidi okolo. Takže je alespoň možnost, jak se vybeha. Pak jezdime na coursing, beha za udickou a děláme bull sporty, coz ho naplňuje nejvic. Na normálních procházkách je prostě v postroji a privázany k sedaku a nebo taha koloběžku. A je spokojený. Ac se to třeba nezdá, tak s takovym psem běžně chodím do restaurací, jezdim vlakem, chodime do měst, do zoo, na různé památky a vsude možně. V restauraci nebo vlaku si prostě lehne a leží. Pokud je na voditku a cizi lidi si ho nevsimaji tak je taky neřeší. Na závodech funguje mezi spoustou lidi taky bez problémů - je snadno motivovatelny a pokud se ma soustředit na strapec nebo peška, tak cizi lidi vubec neresi. Určitě je to s nim náročnější, nez s jinym psem. Pokud je nekdo zbykly mit psa pořád na volno tak to asi nepochopí. Ale já si zvykla a za me ma pes normální spokojený zivot.

Edit. : uz jsem to tu psala v jiných vláknech - sveho psa miliju, ale znovu bych záměrně takovou povahu nechtěla.

Nečetla jste pozorně text zadavatelky. To, co popisujete, není v zásadě problém, pokud máte na veřejnosti psa zajištěného košem, vodítkem apod. Ale pes zadavateky je samostatný, nějakým míčkem nebo udičkou ho rozhodně nenadchnete, přivolání nemá a vázán na nikoho není. Je to samostatná jednotka s nepředvídatelnými reakcemi už nyní, a až dospěje, rozhodně to lepší nebude.
K jeho rodičům na fotce: dle mne jsou oba kříženci, a tam je nemožné se k charakteru a povaze štěňat jakkoliv vyjadřovat. Ale že by ze psa zadavateky vyrostla analogie v zásadě bezproblémové Nory od bodlinky, tot edy opravdu neočekávám.

marcelaamax napsal(a):
K čemu je takovy pes? Na to vam neodpovím. Ale ten pes nemůže za to, ze bezdomovci zkrizili zrovna tahle plemena a ma prece právo na nejaky důstojný život. Obdivuji zadavatelku, ze si takového psa vzala a je vidět, ze ma obrovskou snahu s ním neco dělat, zlepšit to.

Sama mám psa, který je doma miláček, ale venku nevyzpytatelny jak k lidem, tak ke psum. Bydlim na vesnici a venku nikoho téměř nepotkáme. I presto vždy chodí s kosem. A pouštím jen kdyz si hraje s jinym psem nebo kdyz si s nim hraju ja, treba s balónkem - to vim, ze nic jiného nechce a v tu chvili neřeší ani psy, ani lidi okolo. Takže je alespoň možnost, jak se vybeha. Pak jezdime na coursing, beha za udickou a děláme bull sporty, coz ho naplňuje nejvic. Na normálních procházkách je prostě v postroji a privázany k sedaku a nebo taha koloběžku. A je spokojený. Ac se to třeba nezdá, tak s takovym psem běžně chodím do restaurací, jezdim vlakem, chodime do měst, do zoo, na různé památky a vsude možně. V restauraci nebo vlaku si prostě lehne a leží. Pokud je na voditku a cizi lidi si ho nevsimaji tak je taky neřeší. Na závodech funguje mezi spoustou lidi taky bez problémů - je snadno motivovatelny a pokud se ma soustředit na strapec nebo peška, tak cizi lidi vubec neresi. Určitě je to s nim náročnější, nez s jinym psem. Pokud je nekdo zbykly mit psa pořád na volno tak to asi nepochopí. Ale já si zvykla a za me ma pes normální spokojený zivot.

Edit. : uz jsem to tu psala v jiných vláknech - sveho psa miliju, ale znovu bych záměrně takovou povahu nechtěla.

Děkuji. Hold ne každý pes je podle panovych představ, ale to neznamená, že ho budu mít míň ráda. Je to jako s lidmi. Taky je kazdy jiný. Ráda bych ho zapojila do nějakého sportu, ale věci jako míček nebo behani za něčím je mu úplně u p...

saola napsal(a):
Nečetla jste pozorně text zadavatelky. To, co popisujete, není v zásadě problém, pokud máte na veřejnosti psa zajištěného košem, vodítkem apod. Ale pes zadavateky je samostatný, nějakým míčkem nebo udičkou ho rozhodně nenadchnete, přivolání nemá a vázán na nikoho není. Je to samostatná jednotka s nepředvídatelnými reakcemi už nyní, a až dospěje, rozhodně to lepší nebude.
K jeho rodičům na fotce: dle mne jsou oba kříženci, a tam je nemožné se k charakteru a povaze štěňat jakkoliv vyjadřovat. Ale že by ze psa zadavateky vyrostla analogie v zásadě bezproblémové Nory od bodlinky, tot edy opravdu neočekávám.

Fena (čsv) je papírová. A ne považovala bych ho za samostatnou nednotku.

Sama píšete, že je samostatný a jeho reakce na stejný podnět jsou pokaždé jiné a nedokážete je předvídat ani ho přivést ke správnému opakování povelu.
Chová se spíš jako slečna ve filmu 50x a stále poprvé.
Dle mne je to zvíře s vysokými predispozicemi k samostatnému životu, a naopak malými vlohami pro běžnou provozní spolupráci s člověkem alespoň na úrovni běžného pohybu na veřejnosti a v cizím prostředí. Období socializace je dávno pryč, teď neuděláte už pořádně nic.
A jen dodatek: slovo holt ve smyslu, ve kterém ho opakovaně používáte, se píše s "t". "D" by tam bylo, pokud byste někomu skládala poklonu.

Denisa4425 napsal(a):
Děkuji. Hold ne každý pes je podle panovych představ, ale to neznamená, že ho budu mít míň ráda. Je to jako s lidmi. Taky je kazdy jiný. Ráda bych ho zapojila do nějakého sportu, ale věci jako míček nebo behani za něčím je mu úplně u p...

A koristnicky pud nema? Nejaka kůže ze zvířete na udicce by ho nelakala? Ono se pak na tom pes da dobře vylitat, ale zaroven to funguje i jako motivace a jde psa učit klidu. Proste dokud si nesednes a neuklidnis se, tak udicka bude ve vzduchu a ja s ni nehnu. Ale chápu, ze ne kazdeho psa to baví.

Edit. : nebo třeba tahani koloběžky? Kola? Canicross?

A přesně jak jste psala, ne kazdy pes ma takovou povahu, jakou by páníček chtel, kor kříženec. Chce to jen najít co psa bude bavit, co pro neho bude motivace. Ale rozhodně nesouhlasím s tim, ze je to pes k nicemu a ze by nemel mit plnohodnotný spokojený zivot. Jen to bude proste vsechno trochu jine nez u NO.

Víc vam bohužel neporadim, ale moc vam drzim palce a budu ráda, kdyz budete davat vědět, jak pokračujete.

A co ostatní štěňata z vrhu? Jak se chovají? Máte o nich zprávy?

Jen jsem prostě chtěla říct, že odměny a stopovačka nemusí fungovat vždycky t
ne, fungují
že člověk odměnu nezná neznamená, že neexistuje

trénink psa je nějaká soustavná činnost, pes se naučí "vo co de", včetně toho odměňování.....a člověk taky, není to o tom nějakém okamžiku
a trénink má nějaký postup, argumentovat psem vyrazivším za zajícem je poněkud mimo mísu.....a mmch, i tehdy stopka funguje, a to bude pastevec si myslím hmotnější

stopovačka nebude fungovat pouze a jenom tehdy, když se přetrhne, rupne karabina...je to mechanické jištění

sardulah, zkus si toho šustu přečíst, možná bys mimo jiné přišla i na to, proč nebyl úspěšný nácvik feny na psy (pokud si to teda dobře pamatuji)

Stopka funguje i na pastevce. Myslím. Zatím vždycky stačilo volat do toho "Stůj" a zbytek udělala psí logika "jsem na stopovačce, takže teda jo, stojím". Takže jestli 60 kg udrží rozběhlých 60 kg zatím vlastně nevím.

Denisa4425 napsal(a):
Děkuji. Hold ne každý pes je podle panovych představ, ale to neznamená, že ho budu mít míň ráda. Je to jako s lidmi. Taky je kazdy jiný. Ráda bych ho zapojila do nějakého sportu, ale věci jako míček nebo behani za něčím je mu úplně u p...

Sport? Možná běhání s vámi. Ani vlčák, ani pastevec nejsou míčkoví maniaci nebo vášniví aportéři. Ale zároveň to zvíře třeba žádný sport nepotřebuje a po žádném netouží, potřebuje jen zmáknout provozní poslušnost a stačí.

A samostatná jednotka to asi je, když je mu vaše výchovné působení z větší části jedno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Stopka funguje i na pastevce. Myslím. Zatím vždycky stačilo volat do toho "Stůj" a zbytek udělala psí logika "jsem na stopovačce, takže teda jo, stojím". Takže jestli 60 kg udrží rozběhlých 60 kg zatím vlastně nevím.

my měli a máme mimoděk naučený (z mého výkřiku) povel "šňůra", a jak hezky funguje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
my měli a máme mimoděk naučený (z mého výkřiku) povel "šňůra", a jak hezky funguje

já si pořád představuju, že možná někdy, časem, bude stůj takhle krásně fungovat i bez té stopky. Bez té šňůry totiž spíš bude fungovat odvolání od kočky nebo zajíce, než od psa. To hodí výraz "jo, počkej, já si ho jdu jen očuchat" a to je na dvě věci. Jako bývalý majitel psa, co nesnášel psy, mi přechod k "nebojte se, je to ještě štěně!" nedělá úplně dobře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen jsem prostě chtěla říct, že odměny a stopovačka nemusí fungovat vždycky t
ne, fungují
že člověk odměnu nezná neznamená, že neexistuje

trénink psa je nějaká soustavná činnost, pes se naučí "vo co de", včetně toho odměňování.....a člověk taky, není to o tom nějakém okamžiku
a trénink má nějaký postup, argumentovat psem vyrazivším za zajícem je poněkud mimo mísu.....a mmch, i tehdy stopka funguje, a to bude pastevec si myslím hmotnější

stopovačka nebude fungovat pouze a jenom tehdy, když se přetrhne, rupne karabina...je to mechanické jištění

sardulah, zkus si toho šustu přečíst, možná bys mimo jiné přišla i na to, proč nebyl úspěšný nácvik feny na psy (pokud si to teda dobře pamatuji)

No s tou fenou je to svatá pravda.....to mě docela vykolejilo, protože jsem se s tím u žádného svého psa nesetkala, hlavně mě nenapadlo, že to může nastat po několika letech bezproblémového "provozu" a bohužel zpětně musím konstatovat, že než jsem si přišla "jak na to" tak to byl boj a fena prostě nefungovala, protože já jsem v tu chvíli nebyla "ta co všechno zvládne" i když jsem se tak snažila tvářit....ale každá zkušenost dobrá.......dneska se psy venku funguju jiným způsobem než tomu bývalo a nepomohl mi k tomu žádnej Šusta, ale pomohlo mi, že jsem začala chodit zase o něco intenzivněji ke koním...........

Šustu si určitě přečtu...hodně se tady doporučuje a zmiňuje, tak abych byla v obraze. Zkoukla jsem s Šustou nějaký videa......a klidně řeknu, že já to mám asi trochu jinak......teda asi víc než trochu....

Se stopovačkou prostě souhlasit nemůžu....jasně jako jištění, aby mi pes neutekl ano ....možná na nějaký nácvik přivolání, pokud to nejde jinak..ano.....na prochajdy se psem, který nejde pustit na volno...ano, ale.......můj chrt pokud se šlo normálním tempem se ode mne nevzdaloval víc než na 5 metrů, nevím k čemu by mi byla stopovačka....že ho zavolám...nepřijde, tak ho přitáhnu a co potom?? řeknu mu že je hodný pes a dám mu odměnu?? ....máte pravdu v tom, že pokud člověk odměnu nezná, tak neexistuje...takže ano, asi by fungovalo, kdybych sebou v kapse nosila kotě nebo ještě lépe čivavu a za odměnu bych mu jí na chvíli půjčila (ale to je asi kravina kupovat čivavu, abych měla čím odměnit chrta)........odměna musí být vždycky to nejlákavější a co může být pro chrta lákavější než když ho vypustíte na volno????....asi jak kterej pes....to s tím zajícem není mimo mísu....s chrtem můžete trénovat jak dlouho chcete, ale když mu něco proletí před čumákem, tak se za tím prostě rozběhne (a jestli ne, tak je vadnej), prostě odvolání v takovém případě se stopovačkou nenacvičíte, to mi nikdo nevymluví.......to se prostě žádným postupným procesem naučit nedá........jakmile pes vyrazí, tak už ho stopovačkou ani nemůžu zastavit, v tý rychlosti bych mu mohla ublížit......a navíc si myslím, že chrt není blbej, že moc dobře ví, že má stopovačku a v tom případě by popoběhl jen kousek, ale jakmile mu jí sundáte, tak ví, že je na VOLNO.......
Možná by to šlo s chrtem lépe...jinak...třeba, kdybych si před tím přečetla Šustu ...ne nechci být ironická....je mi jedno, co si kdo myslí, já jsem naopak hrdá, že můj chrt mohl v přírodě chodit na volno, nikdy mi neutekl, nikdy jsem ho nemusela nikde nahánět, nikdy jsem neměla problém připnout ho na vodítko......což někdy nezvládají psi, kteří jsou na žebříčku pracovní inteligence výše než afgán (což není těžké, afgán je poslední ) a zdaleka nemají takový lovecký instinkt

Každý máme svoje zkušenosti...svoje způsoby....já nikomu ty svoje nenutim, jen píšu co mi funguje a co nefunguje.......
Navíc na to, aby mi pes fungoval jsem nikdy nepotřebovala odměny ani stopovačku, jen je to hromada práce (pro mě práce, která mě nebaví), ale jasně, když potom pes funguje na první dobrou je velmi příjemné....a každýmu, kdo po té dokonalé provozní poslušnosti touží bych přála, aby jim pes takhle fungoval..........

marcelaamax napsal(a):
A koristnicky pud nema? Nejaka kůže ze zvířete na udicce by ho nelakala? Ono se pak na tom pes da dobře vylitat, ale zaroven to funguje i jako motivace a jde psa učit klidu. Proste dokud si nesednes a neuklidnis se, tak udicka bude ve vzduchu a ja s ni nehnu. Ale chápu, ze ne kazdeho psa to baví.

Edit. : nebo třeba tahani koloběžky? Kola? Canicross?

A přesně jak jste psala, ne kazdy pes ma takovou povahu, jakou by páníček chtel, kor kříženec. Chce to jen najít co psa bude bavit, co pro neho bude motivace. Ale rozhodně nesouhlasím s tim, ze je to pes k nicemu a ze by nemel mit plnohodnotný spokojený zivot. Jen to bude proste vsechno trochu jine nez u NO.

Víc vam bohužel neporadim, ale moc vam drzim palce a budu ráda, kdyz budete davat vědět, jak pokračujete.

On když už to svoje tělo rozhybe, tak to chvíli trvá. Na běh ho neuzije. Zatím co ostatní běhají třeba 20 minut v kuse, on běží chvíli a pak se vrátí ke mě. Asi žádný sport nepotřebuje. K žádným aktivitám se zvlášť nehrne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sport? Možná běhání s vámi. Ani vlčák, ani pastevec nejsou míčkoví maniaci nebo vášniví aportéři. Ale zároveň to zvíře třeba žádný sport nepotřebuje a po žádném netouží, potřebuje jen zmáknout provozní poslušnost a stačí.

A samostatná jednotka to asi je, když je mu vaše výchovné působení z větší části jedno.

Teď musí jen zvládnout tu provozní rutinu. Jinak moc do sportu se nehrne. Možná vážně žádný nepotřebuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já si pořád představuju, že možná někdy, časem, bude stůj takhle krásně fungovat i bez té stopky. Bez té šňůry totiž spíš bude fungovat odvolání od kočky nebo zajíce, než od psa. To hodí výraz "jo, počkej, já si ho jdu jen očuchat" a to je na dvě věci. Jako bývalý majitel psa, co nesnášel psy, mi přechod k "nebojte se, je to ještě štěně!" nedělá úplně dobře.

máme to přesně tak, na psy je stůj, spolehlivý povel, i bez šňůry....pastevec si hezky počká až dojdu, a rozčilovat se začne až pak

sardulah, dost se míjíme......
- pokud mluvím o nácviku přivolání, tak jdu fakt cvičit, mám řízené prostředí, pomůcky, připraveného psa.....a trénuji, ne že se procházkuji a sem tam zkusím povel.
- stopovačkou neučím přivolání, pouze mechanicky jistím, je to pojistka, že pokud vyslovím "ke ně", tak se pes ke mně skutečně dostaví
- už se to taky x krát probíralo - neexistuje stopovačku teď mám a za chvíli nemám, to je prostě špatné použití...pak se pes stopovačku nemám=neposlouchám, nestane....
- co se týká přivolání psa se silným loveckým pudem - REFLEX už se tady probíral, rovněž x krát

saola napsal(a):
A co ostatní štěňata z vrhu? Jak se chovají? Máte o nich zprávy?

Ano s dvěma bratry. Jeden je bez nohy, ten je miláček. Strašně mazlivý a hodný. A druhý je ještě horší než ten náš. Je hodně divoký.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
máme to přesně tak, na psy je stůj, spolehlivý povel, i bez šňůry....pastevec si hezky počká až dojdu, a rozčilovat se začne až pak

sardulah, dost se míjíme......
- pokud mluvím o nácviku přivolání, tak jdu fakt cvičit, mám řízené prostředí, pomůcky, připraveného psa.....a trénuji, ne že se procházkuji a sem tam zkusím povel.
- stopovačkou neučím přivolání, pouze mechanicky jistím, je to pojistka, že pokud vyslovím "ke ně", tak se pes ke mně skutečně dostaví
- už se to taky x krát probíralo - neexistuje stopovačku teď mám a za chvíli nemám, to je prostě špatné použití...pak se pes stopovačku nemám=neposlouchám, nestane....
- co se týká přivolání psa se silným loveckým pudem - REFLEX už se tady probíral, rovněž x krát

No myslím, že se fakt míjíme......častokrát, když od vás čtu reakci na můj příspěvek, tak si musím opakovat, že už jsem přeci pár psů vycvičila, že se mi s mými psy žije dobře...že je mám přesně takový jaký je chci mít a pokud bych to chtěla jinak, tak vím jak na to
a to že jsem s jedním psem měla problém??...no prostě mám zvíře, ne robota.
Prostě jen asi něco - většinu dělám po svém......

Prostě asi tak.... na běžné (pracovní apo.) plemeno žádnou stopovačku nepotřebuju, umím psa naučit přivolání i bez ní, i bez toho, abych tahala plný kapsy pamlsků nebo jiných odměn apod. možná mi to trvá dýl, ale to je asi moje věc.......

A co se chrtů týká..........když si pořizuju chrta, tak počítám s tím, že je to specifická povaha....proto si ho pořizuju a proto se k němu nechovám jako k běžnému pracovnímu plemeni......právě ta jeho samostatnost a nezávislost mi imponuje, právě to, že chrt poslechne ne kvůli odměně, ale kvůli tomu, že chce......a nehodlám to měnit...to si můžu koupit ovčouna.....

sardulah, žádným způsobem ti nechci jakkoliv předepisovat jak a co máš se psy dělat a taky příspěvky nesměřuji k tobě ale k výrokům stylu že stopovačka nefunguje. Protože to tady čtou i ostatní a protože taková tvrzení nejsou pravda. Pro ostatní to může být dost a zbytečně matoucí a dezinformativní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
sardulah, žádným způsobem ti nechci jakkoliv předepisovat jak a co máš se psy dělat a taky příspěvky nesměřuji k tobě ale k výrokům stylu že stopovačka nefunguje. Protože to tady čtou i ostatní a protože taková tvrzení nejsou pravda. Pro ostatní to může být dost a zbytečně matoucí a dezinformativní.

No já netvrdím, že stopavačka nefunguje, jen konkrétně na toho chrta mi to nepřijde to pravé ořechové, dokonce vysloveně nefunkční, ale možná se pletu.....a jestli jsem něco takového napsala, tak to bylo v pomatení smyslů

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
sardulah, žádným způsobem ti nechci jakkoliv předepisovat jak a co máš se psy dělat a taky příspěvky nesměřuji k tobě ale k výrokům stylu že stopovačka nefunguje. Protože to tady čtou i ostatní a protože taková tvrzení nejsou pravda. Pro ostatní to může být dost a zbytečně matoucí a dezinformativní.

No, ona ale stopovačka skutečně u některých psů při výcviku nefunguje

saola napsal(a):
No, ona ale stopovačka skutečně u některých psů při výcviku nefunguje

mohu vědět u kterých a nácviku čeho a jak to probíhá ?

Pro megí:
Pokud ji používáte jako pomůcku při nácviku přivolání u plemen nebo jedinců, kteří díky svým vrozeným nebo získaným dispozicím tento cvik nejsou schopni spolehlivě ve volném terénu nikdy zvládnout. Namátkou většina chrtů, severských plemen, no, a pak mnozí samostatní jedinci jako je s největší pravděpodobností pes zadavatelky. V takovém případě stopovačka jako pomůcka k nácviku přivolání prostě nefunguje a psa spolehlivé přivolání s její pomocí (a v zásadě ani nijak jinak) nenaučíte.
Takoví psi jsou celoživotně odsouzeni ve volném terénu k pohybu výhradně na šňůře nebo dlouhém vodítku, ale je to jen mechanická zábrana útěku, nikoliv výcviková pomůcka.
U psa zadavatelky se o správné socializaci pravděpodobně nedá mluvit, dosavadní nácvik přivolání na stopovačce a s pomocí odměn ke kýženému výsledku nijak nevede a s přibývajícím věkem psa se to rozhodně nijak nezlepší, spíše možná naopak - pes získá sebevědomí a více se osamostatní.
Což mi vrací diskuzi zpět k otázce, k čemu je takový pes, v pořadí zadavatelky pořízený jako třetí do domácí smečky, ale v jejích ne příliš zkušených rukou odsouzený doživotně výhradně k pohybu ve volném prostoru na šňůře (tedy doufám, že tot ak zadavatelka bude dělat, protože jinak ten pes představuje riziko pro okolí, ale to je její věc a odpovědnost)? Osobně bych se na to vykašlala.

díky za odpověď

myslím, že stopovačka nebo šňůra na prádlo je prostě jen věc, kterou toho psa mohu přitáhnout, když zavelím "ke mně", 1 - 3 vteřiny vyčkám, a on nejde

některému psu stačí pohnutí toho provázku a některý se musí jaksi dotáhnout :-)
myslím to tak, že já provázkem upozorním, ukážu, že se něco má dít a kam přibližně, a jak se to začne hýbat mým směrem, chválím
každého nechválím hned u náznaku, protože tím by klidně skončil a šel si zas po svým, to je jasné

a také u těch zvláštních kočičích povah neřeším, že si nesedne přede mě a neslintá mi přesně levou botu, prostě se jen vrátí ke mně, a také to není blesková reakce

proč by se u husky nebo chrta nemohla použít šňůra k vysvětlení, co po povelu má následovat ?
ani si nemyslím, že stopovačka překáží v tom, že pes přijde kvůli mně
lákání a pamlsky nepoužívám, to jen u štěněte
u lovce to bez šnůry nejde a na pamlsky a lákání mi kašle, také ale u takového psa naučím rychlejší čekej a až pak zavolám "ke mně"

tohle cvičení se stopkou beru tak, že mám psu vysvětlit, že přijde vždy
jestli to někdo umí i jinak, tak super, napište to sem, prosím, někdo
nemyslím učit to na zahradě, protože reflex německého ovčáka a lovce bude na poli se srnami trošku jinak :-)

my se to učili doma, na zahradě, ve městě, na louce, a pak k večeru jak přišla zvěř, tak tam pak s tím jištěním

Saolo
Což mi vrací diskuzi zpět k otázce, k čemu je takový pes, v pořadí zadavatelky pořízený jako třetí do domácí smečky, ale v jejích ne příliš zkušených rukou odsouzený doživotně výhradně k pohybu ve volném prostoru na šňůře (tedy doufám, že tot ak zadavatelka bude dělat, protože jinak ten pes představuje riziko pro okolí, ale to je její věc a odpovědnost)? Osobně bych se na to vykašlala.
Vykašlala na co? Na snahu psa naučit přivolání? Na psa a vrátit ho do útulku? Na rady?
Pes "odsouzený" k pohybu na šňůře může prožít plnohodnotný žiivot. Výlety, canicros, lítat si může na volno na oploceném pozemku. A jestli psa zadavatelky nic nebaví - má ho, myslím, jen dva měsíce? U útulkáče krátká doba, jen se pořád ještě sžívá s novým postředím, seznamuje se a sehrává s majitelkou. Nějaká motivace se časem jistě objeví. Něco, co psa bude opravdu bavit samo o sobě - ať je to hrabání myší, hlídání pozemku, vyhledávání flákoty masa atd.
Zadavatelko
Psa bych tahala do města (tedy až ustane petardové šílenství) i mimo město, socializovala a navazovala na sebe individuálně bez přítomnosti smečky starších psů. Komunikovat s ním separé, poznávejte se navzájem. A jistit tou stopovačkou, aby nedošlo k nějakému zbytečnému problému.Nenechat psa lítat na volno, byť se vás teď drží, za pár týdnů to může být jiný level. Ať se daří.

saola napsal(a):
Pro megí:
Pokud ji používáte jako pomůcku při nácviku přivolání u plemen nebo jedinců, kteří díky svým vrozeným nebo získaným dispozicím tento cvik nejsou schopni spolehlivě ve volném terénu nikdy zvládnout. Namátkou většina chrtů, severských plemen, no, a pak mnozí samostatní jedinci jako je s největší pravděpodobností pes zadavatelky. V takovém případě stopovačka jako pomůcka k nácviku přivolání prostě nefunguje a psa spolehlivé přivolání s její pomocí (a v zásadě ani nijak jinak) nenaučíte.
Takoví psi jsou celoživotně odsouzeni ve volném terénu k pohybu výhradně na šňůře nebo dlouhém vodítku, ale je to jen mechanická zábrana útěku, nikoliv výcviková pomůcka.
U psa zadavatelky se o správné socializaci pravděpodobně nedá mluvit, dosavadní nácvik přivolání na stopovačce a s pomocí odměn ke kýženému výsledku nijak nevede a s přibývajícím věkem psa se to rozhodně nijak nezlepší, spíše možná naopak - pes získá sebevědomí a více se osamostatní.
Což mi vrací diskuzi zpět k otázce, k čemu je takový pes, v pořadí zadavatelky pořízený jako třetí do domácí smečky, ale v jejích ne příliš zkušených rukou odsouzený doživotně výhradně k pohybu ve volném prostoru na šňůře (tedy doufám, že tot ak zadavatelka bude dělat, protože jinak ten pes představuje riziko pro okolí, ale to je její věc a odpovědnost)? Osobně bych se na to vykašlala.

Tomu moc nerozumim. Na jednu stranu píšete, ze jsou psi, kteří se přivolání nedají naucit pomoci snury a ani nijak jinak, takze musi chodit porad na šňůře.

A na stranu druhou píšete, ze je pes odsouzený k životu na šňůře díky tomu, ze zadavatelka je nezkušená.

A jinak - i kdyby mohl na volno běhat jen na zahrade a jinak musel být ma šňůře - tak co? Asi pořád lepší, nez kdyby zůstal u tech bezdomovců, jak by asi dopadnul tam? Zadavatelka zachránila psa ze špatných podminek, ma s ním jiste problémy, ale ma obrovskou snahu je řešit. A vy ji vyčítate, ze je nezkušená a kvůli ni je pes odkázaný byt na veřejnosti na šňůře? Ale on mozna prave diky ni ten pes ještě zije.

A osobně byste se na to vykaslala - jo zachranim psa, nastane problém, zjistím, že to neni úplně jednoduchý pes tak ho soupnu do útulku?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Saolo
Což mi vrací diskuzi zpět k otázce, k čemu je takový pes, v pořadí zadavatelky pořízený jako třetí do domácí smečky, ale v jejích ne příliš zkušených rukou odsouzený doživotně výhradně k pohybu ve volném prostoru na šňůře (tedy doufám, že tot ak zadavatelka bude dělat, protože jinak ten pes představuje riziko pro okolí, ale to je její věc a odpovědnost)? Osobně bych se na to vykašlala.
Vykašlala na co? Na snahu psa naučit přivolání? Na psa a vrátit ho do útulku? Na rady?
Pes "odsouzený" k pohybu na šňůře může prožít plnohodnotný žiivot. Výlety, canicros, lítat si může na volno na oploceném pozemku. A jestli psa zadavatelky nic nebaví - má ho, myslím, jen dva měsíce? U útulkáče krátká doba, jen se pořád ještě sžívá s novým postředím, seznamuje se a sehrává s majitelkou. Nějaká motivace se časem jistě objeví. Něco, co psa bude opravdu bavit samo o sobě - ať je to hrabání myší, hlídání pozemku, vyhledávání flákoty masa atd.
Zadavatelko
Psa bych tahala do města (tedy až ustane petardové šílenství) i mimo město, socializovala a navazovala na sebe individuálně bez přítomnosti smečky starších psů. Komunikovat s ním separé, poznávejte se navzájem. A jistit tou stopovačkou, aby nedošlo k nějakému zbytečnému problému.Nenechat psa lítat na volno, byť se vás teď drží, za pár týdnů to může být jiný level. Ať se daří.

Naprosto souhlasím. Taky nemam psa, ktery by si mohl v pohodě vsude behat na volno, ale rozhodně bych netvrdila, ze k tomu byl odsouzený a že kvuli tomu nemá plnohodnotný zivot.

Navíc u psa zachraneneho, kterého ma zadavatelka dva měsíce, coz je dost krátká doba.

Nikdo vám nijak nebrání vysvětlovat huskymu nebo chrtovi šňůrou do nekonečna povel přivolání, tedy to, co má po povelu následovat, ale k ničemu to nebude - tito psi spolehlivé přivolání v terénu mít nikdy nebudou a nelze je pustit, aniž byste riskovala, že odskočí za první zvěří, kterou koutkem oka zahlédnou nebo pokud zachytí pach nebo vyrazí prostě jen tak, pro radost z běhu - nejste pro ně důležitá jako pro většinu ovčáků, kteří na vás oči nechají a za piškot se vám budou lepit na nohy.

saola napsal(a):
Nikdo vám nijak nebrání vysvětlovat huskymu nebo chrtovi šňůrou do nekonečna povel přivolání, tedy to, co má po povelu následovat, ale k ničemu to nebude - tito psi spolehlivé přivolání v terénu mít nikdy nebudou a nelze je pustit, aniž byste riskovala, že odskočí za první zvěří, kterou koutkem oka zahlédnou nebo pokud zachytí pach nebo vyrazí prostě jen tak, pro radost z běhu - nejste pro ně důležitá jako pro většinu ovčáků, kteří na vás oči nechají a za piškot se vám budou lepit na nohy.

a jak se to teda ti psi učí ?
nějak je to naučit někdo musí, a spolehlivost.. o tom to není.. nic není sto procent, psi nejsou stroje, ale ovladatelnost být musí přece
tak mi, prosím, někdo napište, jak se to dělá ?
protože pro mě to je hodně užitečné, já totiž ovčáky nikdy neměla, můj pes nechce ani pamlsky nebo hru jako odměnu, na lákání a schovávání se mi kašle
naučit reflex, jistě, ale bavíme se o lovcích
díky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Saolo
Což mi vrací diskuzi zpět k otázce, k čemu je takový pes, v pořadí zadavatelky pořízený jako třetí do domácí smečky, ale v jejích ne příliš zkušených rukou odsouzený doživotně výhradně k pohybu ve volném prostoru na šňůře (tedy doufám, že tot ak zadavatelka bude dělat, protože jinak ten pes představuje riziko pro okolí, ale to je její věc a odpovědnost)? Osobně bych se na to vykašlala.
Vykašlala na co? Na snahu psa naučit přivolání? Na psa a vrátit ho do útulku? Na rady?
Pes "odsouzený" k pohybu na šňůře může prožít plnohodnotný žiivot. Výlety, canicros, lítat si může na volno na oploceném pozemku. A jestli psa zadavatelky nic nebaví - má ho, myslím, jen dva měsíce? U útulkáče krátká doba, jen se pořád ještě sžívá s novým postředím, seznamuje se a sehrává s majitelkou. Nějaká motivace se časem jistě objeví. Něco, co psa bude opravdu bavit samo o sobě - ať je to hrabání myší, hlídání pozemku, vyhledávání flákoty masa atd.
Zadavatelko
Psa bych tahala do města (tedy až ustane petardové šílenství) i mimo město, socializovala a navazovala na sebe individuálně bez přítomnosti smečky starších psů. Komunikovat s ním separé, poznávejte se navzájem. A jistit tou stopovačkou, aby nedošlo k nějakému zbytečnému problému.Nenechat psa lítat na volno, byť se vás teď drží, za pár týdnů to může být jiný level. Ať se daří.

Takového psa s celoživotním pohybem na šňůře si můžete dovolit jako sólo mazlíka, pokud vám tedy skutečně pohnul srdcem a chcete tu energii investovat. Ale ne, když už máte doma další dva vořechy, se kterými je možný ve veřejném prostoru jakžtakž volný pohyb. Nic proti křížencům a vořechům.
A co se týče práce s útulkovými psy, domnívám se, že největší kus práce ohledně budování důvěry v novém prostředí psa uděláte na začátku, když si ho přivedete domů. Z tohoto pohledu jsou dva měsíce plus předchozí docházení za ním do útulku docela dost na nějaký výraznější pokrok, zvlášť když máte možnost se psovi věnovat každodenně. Jenže to tam prostě není, za tu dobu neumí spolehlivě ani "Sedni".
Je spíše otázkou, zda je to kvůli tomu psovi a jeho ne/schopnosti se cokoliv naučit (a takoví existují) nebo problém na straně zadavatelky a jejího přístupu.
Zachraňovat šmahem útulkové psy je hezká věc, ale ne vždy to má úspěch - a úspěchem myslím jakžtakž nerizikové soužití s okolím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a jak se to teda ti psi učí ?
nějak je to naučit někdo musí, a spolehlivost.. o tom to není.. nic není sto procent, psi nejsou stroje, ale ovladatelnost být musí přece
tak mi, prosím, někdo napište, jak se to dělá ?
protože pro mě to je hodně užitečné, já totiž ovčáky nikdy neměla, můj pes nechce ani pamlsky nebo hru jako odměnu, na lákání a schovávání se mi kašle
naučit reflex, jistě, ale bavíme se o lovcích
díky

A jak jste to tedy naučila Vy svoji Meggie? Na nějakou odměnu tedy Vaše fenka funguje, ne?

marcelaamax napsal(a):
Tomu moc nerozumim. Na jednu stranu píšete, ze jsou psi, kteří se přivolání nedají naucit pomoci snury a ani nijak jinak, takze musi chodit porad na šňůře.

A na stranu druhou píšete, ze je pes odsouzený k životu na šňůře díky tomu, ze zadavatelka je nezkušená.

A jinak - i kdyby mohl na volno běhat jen na zahrade a jinak musel být ma šňůře - tak co? Asi pořád lepší, nez kdyby zůstal u tech bezdomovců, jak by asi dopadnul tam? Zadavatelka zachránila psa ze špatných podminek, ma s ním jiste problémy, ale ma obrovskou snahu je řešit. A vy ji vyčítate, ze je nezkušená a kvůli ni je pes odkázaný byt na veřejnosti na šňůře? Ale on mozna prave diky ni ten pes ještě zije.

A osobně byste se na to vykaslala - jo zachranim psa, nastane problém, zjistím, že to neni úplně jednoduchý pes tak ho soupnu do útulku?

Ano, jsou psi, kteří nejsou schopni se přivolání spolehlivě naučit nikdy a musí chodit celý život na šňůře (alespoň, pokud mají zodpovědné majitele).
Zda je tento pes odsouzený k životu na šňůře je v tomto případě otázkou, protože dovednosti majitelky ohledně výchovy a výcviku v reálu neznáme - může to tak být a nemusí, a může platit i věta výše.
Nevím, jak by dopadl u bezdomovců, ale je mi to v zásadě jedno, nejsem Matka Tereza, je to jejich zodpovědnost. Nevyčítám majitelce nezkušenost, jen konstatuji dle dosažených výsledků.
Na rozdíl od vás si nemyslím, že zachraňovat by se mělo za každou cenu, stejně jako existují lidé, neschopní běžných sociálních interakcí, existují i taková zvířata, ale ani to nemusí být tento případ, bez osobního kontaktu s daným psem nelze nic říct definitivně.
Když se podíváte na jeho rodiče, napadne vás, že byste z takového spojení primárně očekávala psa s chutí se učit, běhat za aportem a viset očima na majiteli a poslouchat na myšlenku? Já tedy ne, a když už tedy musím mít jako zadavatelka tři psy, tak tohohle bych si jako třetího a potenciálně problémového tedy fakt nepořídila.

Psala jsem o tom, že mi nácvik přivolání u chrta prijde nefunkční a to ze dvou důvodů. Chrt není žádný pitomec a povely chape velmi dobře a rychle neustálé procvicovani ho spíš otravi. To že povel neprovede je jiná....chrt měl za úkol jiné věci. Nikdo je neslechtil na to aby si na povel sedli, lehli atd. A pak další věc i kdyby se to naucil, tak to bude dělat proto, že ví že na stopovacce není jiná volba, ale jednoho dne dojde k tomu, že sd ocitne ve volném terenu a....jaký byl výcvik.
Na druhou stranu u moji ovcandy by mi to v jeji pubertě usnadnilo práci....ale zvolila jsem cvičení společně s moji kamaradkou s jejim vycvicenym psem a taky jsme to zmakly...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jak jste to tedy naučila Vy svoji Meggie? Na nějakou odměnu tedy Vaše fenka funguje, ne?

nejdřív zachytávám to správné, přiřadím tomu slovo - povel
pak to zkusím, když je štěně vyběhané a vnímá mě
když povel splní, říkám šikovná (něco jako hodně pomalý klikr jsem :-) ) a velká radost, a když ne, tak ji do té pozice naskládám a zas potvrdím a pochválím

jako štěně to bylo třeba lákání na pamlsek, hračku, kousání polínka a podobně, nebo prostě přiběhlo náhodou, ale to bylo tak možná do tří nebo čtyř měsíců
ona to cvičení asi má jako zábavu, a ta zábava je pro ni odměna
to je hodně blbé vysvětlení, že :-)
hodím míček, ona pro něj běží, když se začne stáčet směrem ke mně, tak chválím... doběhne ke mně a řeknu "šikovná".. dám jí slaninu a ona ji vyplivne, kouká střídavě na mě a na míček
takže z toho vzniklo, že se jí líbí běh za něčím
což ale u zvěře jaksi není spolehlivé vůbec, to míček pustí z huby a běží za srnkou
tak se vzal míček, naučilo se čekej a běž, přímo v tom poli, kam zvířata chodí, jištění vodítkem
no a teď když vidí srnku, tak se nezastaví hned, ale jako zpomaluje a otáčí se na mě, i si sedne někdy
já řeknu čekej, tak čeká, pak řeknu ke mně a přijde (bleskově opravdu ne), nebo k ní dojdu a ona něco hledá na zemi.. trvalo mi asi půl minuty (to je v té situaci dlouho), než mi došlo, co hledá.. míček
pokud nemám míček, tak seberu klacek, ale míček mám furt
takže odměna je pro ni míček, a to, že pro něj běží, navíc ho jako by chce rozcupovat, ale nikdy ho nerozbije, ani když jich doma leží dvacet na zemi

to je bordel, já vím :)

nesmějte se mi, prosím :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Stopka funguje i na pastevce. Myslím. Zatím vždycky stačilo volat do toho "Stůj" a zbytek udělala psí logika "jsem na stopovačce, takže teda jo, stojím". Takže jestli 60 kg udrží rozběhlých 60 kg zatím vlastně nevím.

Neudrží Mám 55 a stěží jsem dokázala zastavit 30kg psa

lesnížínka napsal(a):
Neudrží Mám 55 a stěží jsem dokázala zastavit 30kg psa

OT
V tomhle bych řekla že mají výhodu koňáci, ti občas brzdí rozběhlých 600kg na lonži a mají tak trochu fígle...někdy i odřenou hubu.
Edit: tady u nás jsem potkávala paní- asi 50 a tibetskou dogu, když potkala psa chytala se značky a psa tam omotala..jednou jsem jí přemluvila ať psa pustí si pohrát, bavilo ho to chvilku a pak si šel udělat svůj program.... čapli jsme ho včas.

saola napsal(a):
Ano, jsou psi, kteří nejsou schopni se přivolání spolehlivě naučit nikdy a musí chodit celý život na šňůře (alespoň, pokud mají zodpovědné majitele).
Zda je tento pes odsouzený k životu na šňůře je v tomto případě otázkou, protože dovednosti majitelky ohledně výchovy a výcviku v reálu neznáme - může to tak být a nemusí, a může platit i věta výše.
Nevím, jak by dopadl u bezdomovců, ale je mi to v zásadě jedno, nejsem Matka Tereza, je to jejich zodpovědnost. Nevyčítám majitelce nezkušenost, jen konstatuji dle dosažených výsledků.
Na rozdíl od vás si nemyslím, že zachraňovat by se mělo za každou cenu, stejně jako existují lidé, neschopní běžných sociálních interakcí, existují i taková zvířata, ale ani to nemusí být tento případ, bez osobního kontaktu s daným psem nelze nic říct definitivně.
Když se podíváte na jeho rodiče, napadne vás, že byste z takového spojení primárně očekávala psa s chutí se učit, běhat za aportem a viset očima na majiteli a poslouchat na myšlenku? Já tedy ne, a když už tedy musím mít jako zadavatelka tři psy, tak tohohle bych si jako třetího a potenciálně problémového tedy fakt nepořídila.

Promiňte, já sama bych se ne považovala za úplně za úplně nezkušeného chovatele. Ačkoliv přiznávám, že s těmito rasami jsem do styku moc nepřišla. Vzhledem k tomu, že se jedná o potencionálne nebezpečného psa, radím se i s kynetology, které znám z předchozích tréningu u ostatních psů. Dále, i když mám psa dva měsíce, s utulkem, kde se dříve nacházel, spolupracují už delší dobu. Ano ptám se zde na radu, protože chci předejít tomu, aby z něj nevyrostl úplně nevychovany pes. Mě kdyby někdo řekl, abych si vzala tohodle psa, jako třetího do smečky, také bych asi řekla ne. Ale znám okolnosti celé situace s bezdomovcem a jejich zajištění. Vy by jste to asi neudělala, ale mě kdyby někdo znovu poprosil o pomoc, znovu bych řekla ano. Hodně zde čtu o své nezodpovědnosti. Naopak snažim se mít vše pod kontrolou. I když někdy to není lehký úkol. Ono když se na vodítku rozběhne 60 kilo, není to nic moc. A to se nejedná o jednoho psa, dále se k tomu někdy přidají i další dva a můžu říct že mám co dělat(on i ten nejposlusnejsi pěn někdy zatáhne) . Říkáte že nejste matka Tereza aby jste pomohla, to já nejsem taky, ale i tak jsem ráda že je mám všechny, i když je to někdy o nervy.

Klidně prominu
Dokážete si představit dalších 15 let s vašimi psy? Pokud je vaše fotka aktuální, co budete dělat, až přijde manžel, děti apod.? Budete mít čas a energii na zvíře, které jste za více než dva měsíce při denodenním kontaktu nenaučila ani "Sedni"?
Odpovím vám - nebudete. Tak to s rodinou a dětmi chodí.

Je to samozřejmě vaše věc a volba. Jen doufám, že neskončíte jako jedna moje známá - žije sama v jednom malém středočeském městě v domku, který by potřeboval generální rekonstrukci a je obyvatelný jen napůl, s betonovým dvorkem s kusem hlíny cca 4x3 m a dojížděním do zaměstnání v rámci 12hod. služeb vždy 70 km tam a 70 km zpět. Měla nejprve kříženku asi JRT, pak po rozchodu své dospělé dcery s přítelem podědila po ní středního křížence chrta (povahově dost divného), a k tomu postupem času adoptovala za těžké peníze tři velké chrty, dotažené do ČR ze západní Evropy (úžasný kšeft). Při venčení mimo ten dvorek chodí všichni psi v celkovém počtu pět na vodítkách, protože pustit nelze, přivolání jaksi není, takže má vždy sedák a všechno zapnuté na sebe. Ale zachraňuje. Ach jo.

No, tak ať to zvládnete, no, hodně štěstí přeji.

saola napsal(a):
Klidně prominu
Dokážete si představit dalších 15 let s vašimi psy? Pokud je vaše fotka aktuální, co budete dělat, až přijde manžel, děti apod.? Budete mít čas a energii na zvíře, které jste za více než dva měsíce při denodenním kontaktu nenaučila ani "Sedni"?
Odpovím vám - nebudete. Tak to s rodinou a dětmi chodí.

Je to samozřejmě vaše věc a volba. Jen doufám, že neskončíte jako jedna moje známá - žije sama v jednom malém středočeském městě v domku, který by potřeboval generální rekonstrukci a je obyvatelný jen napůl, s betonovým dvorkem s kusem hlíny cca 4x3 m a dojížděním do zaměstnání v rámci 12hod. služeb vždy 70 km tam a 70 km zpět. Měla nejprve kříženku asi JRT, pak po rozchodu své dospělé dcery s přítelem podědila po ní středního křížence chrta (povahově dost divného), a k tomu postupem času adoptovala za těžké peníze tři velké chrty, dotažené do ČR ze západní Evropy (úžasný kšeft). Při venčení mimo ten dvorek chodí všichni psi v celkovém počtu pět na vodítkách, protože pustit nelze, přivolání jaksi není, takže má vždy sedák a všechno zapnuté na sebe. Ale zachraňuje. Ach jo.

No, tak ať to zvládnete, no, hodně štěstí přeji.

Děkuji, ale vážně dokážu. Žijeme s přítelem v nové rekonstruovaném domě, Který jsme koupili v září. O rodině uvažujeme. Naštěstí mě v tom podporuje tak aspoň jim dá najíst, když nejsem doma, popř je vyvenci. Naštěstí se v tom semnou.

saola napsal(a):
Klidně prominu
Dokážete si představit dalších 15 let s vašimi psy? Pokud je vaše fotka aktuální, co budete dělat, až přijde manžel, děti apod.? Budete mít čas a energii na zvíře, které jste za více než dva měsíce při denodenním kontaktu nenaučila ani "Sedni"?
Odpovím vám - nebudete. Tak to s rodinou a dětmi chodí.

Je to samozřejmě vaše věc a volba. Jen doufám, že neskončíte jako jedna moje známá - žije sama v jednom malém středočeském městě v domku, který by potřeboval generální rekonstrukci a je obyvatelný jen napůl, s betonovým dvorkem s kusem hlíny cca 4x3 m a dojížděním do zaměstnání v rámci 12hod. služeb vždy 70 km tam a 70 km zpět. Měla nejprve kříženku asi JRT, pak po rozchodu své dospělé dcery s přítelem podědila po ní středního křížence chrta (povahově dost divného), a k tomu postupem času adoptovala za těžké peníze tři velké chrty, dotažené do ČR ze západní Evropy (úžasný kšeft). Při venčení mimo ten dvorek chodí všichni psi v celkovém počtu pět na vodítkách, protože pustit nelze, přivolání jaksi není, takže má vždy sedák a všechno zapnuté na sebe. Ale zachraňuje. Ach jo.

No, tak ať to zvládnete, no, hodně štěstí přeji.

...jste chora?
Zadavatelka nehromadi psy na "sedak". Snazi se je vychovavat a tady se pta na rady.

Vasi kamosky mi je lito, ale ze ji nepomuzete? Takova zkusenacka....
Uplna Kacanova... Vybornej clovek....vsechno vite, vsechno znate. Tak proc ji nepomuzete?



https://www.youtube.com/watch?v=ZlWvQ3LB2hE

Soudit něčí názory zde diskutujících mi sice nepřísluší,ale za mě asi toto..Proč jste si pořídila psa? Vás bych nechtěl potkat na procházce. No to ani snad nemůžete myslet vážně. Nejsem bůh ve výchově psů abych mohl někoho soudit. Pro zadavatelku přečtěte si pečlivě příspěvky Bodlinky tam je v pár řádcích velký klíč k úspěchu ve spokojeném soužití se psem s kavkazí povahou. Takže trpělivost,důslednost,vytrvalost,pochopení,odpouštění ale hlavně hodně lásky.
Vychovat psa s pasteveckou povahou za dva měsíce opravdu nedokáže nikdo .

Ano, jsou psi, kteří nejsou schopni se přivolání spolehlivě naučit nikdy a musí chodit celý život na šňůře
takové kategorické tvrzení je blbost

Zda je tento pes odsouzený k životu na šňůře je v tomto případě otázkou, protože dovednosti majitelky ohledně výchovy a výcviku v reálu neznáme - může to tak být a nemusí, a může platit i věta výše.
pokud je tou větou výše ta věta výše, tak OK, ale potom by věta výše platila ve tvaru
"majitel nikdy nenaučí....." a ne "nejsou schopni...". Ono si taky ta z tohoto pohledu složitější plemena nepořizují lidé primárně na výcvik poslušnosti, a já mezi ně patřím, kteří by chtěli trávit výcvikem čas určený psu, a dát tomu tu potřebnou velkou míru a intenzitu, a ani nemají takové znalosti a schopnosti....
Ale to neznamená, že pes není schopen.......

Tak i kdyby nebyl schopen pes nebo jeho majitel, tak nevidím problém v tom, když nějaký pes chodí celý život na šňůře. Koneckonců všech šest ČSV které osobně znám na šňůře chodí a půlka z nich i s košem, ale nemyslím si, že by měli špatný život. Znám je jako vášnivé lovce, nesnášenlivé ke psům a dost labilní povahy, takže v tomhle mixu bych v tom vlčákovi viděla větší problém než to KAO.

Ale i kdyby tenhle měl být na volno jen na oplocené zahradě, tak co? Spíš jde o to najít si k němu cestu. Zdá se mi, že je to takový ten typický pes - kamarád, ne pes - pejsek. Prostě já pán, ty pán. Typické cvičákové poučky fungovat budou těžko. Ale čitelný vůdce, kamarád a trocha rutiny, to by fungovat mohlo.

Pro bodlinku:
Na celoživotním chození neovladatelného psa na šňůře není nic špatného, naopak, vypovídá to o zodpovědnosti majitele. A často to prostě opravdu jinak nejde.
Kecy o tom, že si člověk záměrně pořizuje svobodomyslné plemeno, které přece nechce "lámat a drezírovat", jsou k ničemu - výsledek je stejný, jako kdyby majitel na rovinu přiznal, že přivolání prostě nefunguje - tedy výsledkem je pes na šňůře. Protože přivolání je jediný a základní povel, který je u psa neprominutelnou podmínkou k možnosti volného pohybu bez vodítka na veřejnosti. Pokud pes přivolání nemá, ze šňůry by se v jakémkoliv veřejném prostoru neměl hnout. A už teď to zadavatelka nedodržuje.

Zadavatelka píše....Herry je velmi podeziravy a agresivní ke všem kolem sebe (krom nás). Je mu 10 měsíců. Při pokusu o výcvik se mnou absolutně nespolupracuje a ignoruje mě. Když náhodou poslechne, snažím se jej chválit co to jde, ale nezopakuje to.....
To dle mne po dvou měsících intenzivní práce na ovladatelnosti není žádný pes kamarád, ale pes, který se velmi dobře zorientoval na novém místě a chová se tak, jak se chová taky proto, že tam žádného čitelného vůdce, hodného respektování, rozhodně nenašel. Rutina to nespraví, spíše naopak, pes dospívá a pokud na něj bude zadavatelka stále stejným způsobem, nepřinášejícím výsledky, tlačit, může nastat konflikt.
A pořídit si v budoucnu dítě do domácnosti s takovým nevyzpytatelným psem druhu já pán- ty pán? To snad nemůžou myslet vážně ani místní všezachraňující sluníčkářky.

Nemám kavkaze, mají ho tu jedni sousedé. na mne i mého psa je zvyklá od štěnda, chodím ji kokinkovat, myslím, že mne má ráda, kňučí u plotu už když se blížím, chce podrbat. Ale když je s paničkou venku na vodítku, nechá se sice pohladit, ale hned kouká po paničce, taková nesvá, něco jako: já tady musím hlídat paničku, tak mne radší nech. Tato plemena jsou myslím na pána dost fixovaná, tak nějak sama od sebe hlídací, takže jak píše Bodlinka, problém je spíš v tom ČSV. Podle popisu je to strach z lidí, který psa točí do agresivity, obranné. Měli jsme v rodině takového špice. Nešli pro ránu daleko a pak když někdo přišel a psa začal hladit, vypadal, že je rád, jenže to špatně četli, pes ze strachu držel, ale byl nervozní a najednou člověka kousnul a utekl.

Nemyslela jsem rutina ve smyslu pokračovat v něčem, co nefunguje. Spíš ve smyslu čitelnosti. Prostě určité věci s v určitou dobu dělají pořád stejně. To mají psi rádi a i ti nejvíc svobodomyslní to mají rádi a chápou to.

A dva měsíce jsou na získání si psa, který neměl dobrý začátek do života, naučil se spoléhat se sám na sebe a je mixem samostatně uvažujících plemen času málo, i kdyby byla zadavatelka Šustou.

No a tlačení na psa.... s Norou si až teď můžu dovolit k sedni položit ruku na zadek nebo při obratech přistrčit zadek rukou, jen úplně lehce, a to vlastně jen a pouze protože ví,o co jde. K samotnému nácviku ne a nikdy, nechápe, nelíbí, končí spolupráci. Škubnout vodítkem, jako se to učí na cvičáku? Jsem udělala jednou, čistě reflex, když jsme šli po chodníku a ona najednou vlítla do silnice za motorkářem. Ten výraz "jsi ošklivá a zlá" se jí držel po celý zbytek cesty domů. Použít to při nácviku? Prostě by ze cvičáku odešla, že s magorem necvičí. K noze jsem nakonec naučila tak, že jsem během vycházek na volno nosila dobroty v levé ruce a vyloženě jsem zachytila žádoucí chování "jdeš u mé levé nohy" a pak teprve jsem k tomu mohla přidat vodítko (prověšené), kterým se ale dalo označit zastavení, k tomu sedni a vlastně tu výchozí cvičákovou polohu jsme měli až dávno poté, co už jsme spolu uměli k noze na volno včetně změn rychlosti a směru. Je to prostě jiný zvíře než hovawart a i hovawart je pořád dosti samostatný dril nesnášející oproti NO, takže zkrácením tohohle mého výlevu by mělo být, že je potřeba zapomenout na všechno, co funguje na NO a jejich křížence a prostě si najít způsob, jak se domluvit s tímhle psem.

už jsme se dověděli, že takový pes je vlastně k ničemu, zadavatelka by ho měla vrátit, protože nic neumí a ještě je mladá, a ten postup učení přivolání je kde ? saola ? jakože teda není..

chápu, že vlčák, pastevec a chrt jsou jiní
ale ti psi nereagují na jméno ? na králíka třeba ? mají majitele totálně na háku ? to nebude plemenem ;-)
neříkejte, že tito psi jsou neovladatelní, když se na naučí "stůj", tak pak i přijdou, přijdou možná pomalu, ale ano

"ostatní dva přijdou a on se k nim přidá"
tohle využít v situacích, kdy má sklon sežrat vše okolo (oba tři psi půjdou vedle mě),
ale jinak vůbec, musí chodit ven sám s paničkou, jinak to nikdy fungovat nebude, poslouchá je a ne ji, a čím déle, tím hůř

nenechte se tu zastrašit, kdo se bojí, nesmí do lesa a tohle není hejkal, ale pes !

Nemyslela jsem rutina ve smyslu pokračovat v něčem, co nefunguje. Spíš ve smyslu čitelnosti. Prostě určité věci s v určitou dobu dělají pořád stejně. To mají psi rádi a i ti nejvíc svobodomyslní to mají rádi a chápou to.

rituál
psi jsou ritualisté
a pastevci jsou konzervy zakonzervované, koneckonců je na tom postaveno to hlídání

jinak, saola, nějak jsem nepochopila tu nefunkčnost šňůry.......

Když se tady řeší to, ze pes napodobuje zbytek smecky, tak bych měla otazku mimo téma, snad nevadí. Muj starší pes nesnese psy. Štěně zatim beru se psy samostatně. Pokud jdu s obouma a potkáme psa, tak starsiho jsem sice odnaucila vyjíždět, ale na psa se třeba dívá a je napjatý. Takze to dělám tak, ze oba psy navazu na sebe a psa ignorujeme, všichni. Ale ted mi jde o tohle - chci vzít stene na procházku s kámošky psem, kvuli socializaci. Muj pes se s tim psem nesnese, ale je venku naučeny ho prostě ignorovat, takze se jde a on si psa nevšímá. Ale někdy kdyz se pes přiblíží nebo se blbě podívá tak si třeba zabrblá. Myslíte, ze je v tehle situaci dobre brat na tu procházku i dospělého psa, nebo jen štěně? Je mi jasné, že i starší pes v přítomnosti štěněte muze reagovat jinak, bránit ji. Nechci aby od něho odkoukala "špatné" chování vůči psům. Ale zas na druhou stranu - straší pes by si mel zvyknout, ze ta mladsi si třeba bude chtit s cizimi psy hrát. Čímž si ale nejsem tak jistá, vetsina psů kteri žijí ve dvou a více, si moc s cizimi psy nehrají, alespoň z moji zkušenosti. Psy venku potkáváme a potkávat budeme, to je jasné. Ale ted mi jde vyloženě o to, ze chci se stendem socializacni procházku, kde si bude s druhym psem hrát - tak jestli brat i staršího nebo ne.

Jaky na to mate názor?

Jasně, bodlinko, Nora tím, že hodila dotčenou "držku" , s vámi komunikuje. A vy komunikujete s ní, vnímáte její signály a uzpůsobujete na jejich základě práci s tím psem, i když to třeba prací v tomto smyslu nenazýváte.
Spíše vzájemnou výchovou a zjemňováním mezidruhové psočlověčí komunikace. To je z mého pohledu na výchovu a výcvik psa úplně v pořádku, vždyť vám to taky nese v průběhu času výsledky.
Ale pes zadavatelky ji ignoruje, nevím, jestli to zadavatelka vnímá jako ignoranci proto, že jemné signály psa vůči sobě nedokáže rozklíčovat, nebo zda to ten pes má prostě opravdu na háku a díky své "pohnuté a neběžné" minulosti není na jakoukoliv těsnější spolupráci s člověkem vůbec zvědavý, protože si vyzkoušel, že není nutná.

Osobně věřím té druhé možnosti, protože se mi nezdá, že by člověk, který už jisté zkušenosti se psy jakžtakž má, nedokázal za dva měsíce psa, se kterým je v denním kontaktu, naučit "Sedni", ať už hrou, na neodolatelný pamlsek, přitlačením, vychytáním té pozice a přiřazením povelu nebo jakkoliv jinak, je úplně jedno, jak to budete učit. To ho zadavatelka ani jednou třeba nevyčesávala? Při tom ho neobrací, nepolohuje, nezvedá mu střídavě packy? Není to přece vůbec o tom, že by ten pes měl umět předpisově sedět před nohama stojícího majitele a zamilovaně mu vzhlížet do tváře, ale pokud řeknu "sedni", tak má prostě ten zadek na zem položit, klidně s prodlevou, třeba i laxně, sednout si na kýtu, ale musí tam být na jeho straně vědomí, že ví, o co jde.. Co míň už můžete po psu chtít, než aby si sedl?

marcelaamax napsal(a):
Když se tady řeší to, ze pes napodobuje zbytek smecky, tak bych měla otazku mimo téma, snad nevadí. Muj starší pes nesnese psy. Štěně zatim beru se psy samostatně. Pokud jdu s obouma a potkáme psa, tak starsiho jsem sice odnaucila vyjíždět, ale na psa se třeba dívá a je napjatý. Takze to dělám tak, ze oba psy navazu na sebe a psa ignorujeme, všichni. Ale ted mi jde o tohle - chci vzít stene na procházku s kámošky psem, kvuli socializaci. Muj pes se s tim psem nesnese, ale je venku naučeny ho prostě ignorovat, takze se jde a on si psa nevšímá. Ale někdy kdyz se pes přiblíží nebo se blbě podívá tak si třeba zabrblá. Myslíte, ze je v tehle situaci dobre brat na tu procházku i dospělého psa, nebo jen štěně? Je mi jasné, že i starší pes v přítomnosti štěněte muze reagovat jinak, bránit ji. Nechci aby od něho odkoukala "špatné" chování vůči psům. Ale zas na druhou stranu - straší pes by si mel zvyknout, ze ta mladsi si třeba bude chtit s cizimi psy hrát. Čímž si ale nejsem tak jistá, vetsina psů kteri žijí ve dvou a více, si moc s cizimi psy nehrají, alespoň z moji zkušenosti. Psy venku potkáváme a potkávat budeme, to je jasné. Ale ted mi jde vyloženě o to, ze chci se stendem socializacni procházku, kde si bude s druhym psem hrát - tak jestli brat i staršího nebo ne.

Jaky na to mate názor?

staffbulík je hodně společenský šašek, tak si asi budete muset najít jiné psí kamarády, leda nechat toho staršího uvázaného ? musíte hlídat štěně, aby mu kamarádi něco neprovedli a ještě toho staršího, aby neprovedl něco jim všem..
už jste to zkusili ? starší na vodítku a štěně pustit ? uvidíte reakci staršího.. třeba se mu pak ten nepřítel nebude zdát tak hrozný :-)
ale zas vodítko je v napjatých situacích ještě horší.. no musíte vidět sama, jak se starší na tu situaci bude dívat a podle toho najít jiné kamarády nebo ho nechávat doma.. malinké si může vyhrát dost třeba ve školce ? nebo to vše hraní přetrpí ten starší :-) staffbulík je hrr do všeho, všecky má rád

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
staffbulík je hodně společenský šašek, tak si asi budete muset najít jiné psí kamarády, leda nechat toho staršího uvázaného ? musíte hlídat štěně, aby mu kamarádi něco neprovedli a ještě toho staršího, aby neprovedl něco jim všem..
už jste to zkusili ? starší na vodítku a štěně pustit ? uvidíte reakci staršího.. třeba se mu pak ten nepřítel nebude zdát tak hrozný :-)
ale zas vodítko je v napjatých situacích ještě horší.. no musíte vidět sama, jak se starší na tu situaci bude dívat a podle toho najít jiné kamarády nebo ho nechávat doma.. malinké si může vyhrát dost třeba ve školce ? nebo to vše hraní přetrpí ten starší :-) staffbulík je hrr do všeho, všecky má rád

Jak to myslite jiné kamarády? On se nesnese s většinou psu... Jinak ze starsi je na postroji v sedaku a stene beha na volno, tak chodíme běžně.

Do školky se stendem chodím a zatim mi právě připadá, ze si ani moc s cizimi nebude chtit hrát. Jde si je ocuchat, ale tim to končí, do her se moc nehrne. Za to kdyz pak prijedeme domu, tak s naším psem si bezi hrat hned.

No zkusme to a uvidíme. Ted me spíš napadá, jestli ona nebude jak ocasek za naším psem a kamarádky psa nebude ignorovat 😁

marcelaamax napsal(a):
Jak to myslite jiné kamarády? On se nesnese s většinou psu... Jinak ze starsi je na postroji v sedaku a stene beha na volno, tak chodíme běžně.

Do školky se stendem chodím a zatim mi právě připadá, ze si ani moc s cizimi nebude chtit hrát. Jde si je ocuchat, ale tim to končí, do her se moc nehrne. Za to kdyz pak prijedeme domu, tak s naším psem si bezi hrat hned.

No zkusme to a uvidíme. Ted me spíš napadá, jestli ona nebude jak ocasek za naším psem a kamarádky psa nebude ignorovat 😁

on nemá rád ani fenky ?
tak jasně, kamaráda má doma, ale šašek společenský to je, ale zas, jak si to nastavíte..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
on nemá rád ani fenky ?
tak jasně, kamaráda má doma, ale šašek společenský to je, ale zas, jak si to nastavíte..

Jo takhle to bylo myšleno, fenky rád ma :-). S jednou jeho nejlepší kamarádkou uz jsme byli i se stendem 😂 a v pohodě :-). Jen jsem myslela, aby malá poznala co nejvíce různých psu. A seznamování staršího psa s "novou" fenou je složité.

No zkusíme to a uvidíme :-). Jinak pokud si mala nebude chtít s cizimi psy hrát tak samozřejmě nevadí, jen chci aby se uměla v jejich přítomnosti chovat :-) V te skolicce jsme byli zatim párkrát, ona treba az se tam vic rozkouka tak to bude taky jine. A taky tam jsou ted všechna stenda celkem velká, coz by ji ale vzhledem k tomu, ze je zvyklá na většího psa zas tak vadit nemelo 😁.

Edit : jinak společenský šašek to je, to mate pravdu. Hlavne co se lidi týče. A co potom děti 😁. Myslim, ze to pro nás bude nejtěžší, naucit ji, ze nemůže bezet za kazdym clovekem. Vcera zrovna v parku bezeli a jeceli dve děti - to bylo přímo neco pro ni 😁

oni se umí chovat.. všecko to oslintá, to je jediné nebezpečí :-)
potkala jsem malou fenku, co okousávala bouviera, a když našla nové oběti - mě a mou fenku, rozběhla se celá radostná na nás, já volala na paní, ať ji chytí, že to nepůjde, a paní říká - ona je hodná
jo, ale megí zrovna dolovila zajíce..
jenom ji chraňte před zlobivými psy

Do školky se stendem chodím a zatim mi právě připadá, ze si ani moc s cizimi nebude chtit hrát. Jde si je ocuchat, ale tim to končí, do her se moc nehrne. Za to kdyz pak prijedeme domu, tak s naším psem si bezi hrat hned.
však to je takřka ideál......

No zkusme to a uvidíme. Ted me spíš napadá, jestli ona nebude jak ocasek za naším psem a kamarádky psa nebude ignorovat
a to by bylo taky OK,z mého pohledu ideál
byla by vzorem pro psa

že odkouká nevrlost na psy od staršího, bez nějakého vnějšího podnětu - tedy kdyby ji někdo napadl, nemyslím. Pokud je to veselá povaha.....

že je nebezpečí, že si ji bude pes chránit, to je

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Do školky se stendem chodím a zatim mi právě připadá, ze si ani moc s cizimi nebude chtit hrát. Jde si je ocuchat, ale tim to končí, do her se moc nehrne. Za to kdyz pak prijedeme domu, tak s naším psem si bezi hrat hned.
však to je takřka ideál......

No zkusme to a uvidíme. Ted me spíš napadá, jestli ona nebude jak ocasek za naším psem a kamarádky psa nebude ignorovat
a to by bylo taky OK,z mého pohledu ideál
byla by vzorem pro psa

že odkouká nevrlost na psy od staršího, bez nějakého vnějšího podnětu - tedy kdyby ji někdo napadl, nemyslím. Pokud je to veselá povaha.....

že je nebezpečí, že si ji bude pes chránit, to je

Mate pravdu. Jo veselá je az az 😁. No zkusíme a uvidíme, pred tou fenkou, jeho oblibenou ji nebranil a vse bylo v pohodě.

to byla fena, teď to bude pes,to je dost jiné i bez štěněte......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to byla fena, teď to bude pes,to je dost jiné i bez štěněte......

Jasně no. Jako bez štěněte s tim psem normálně funguje, no funguje - ignorují se. Ale uvidíme, jak to bude se štěňetem.

saola napsal(a):
Jasně, bodlinko, Nora tím, že hodila dotčenou "držku" , s vámi komunikuje. A vy komunikujete s ní, vnímáte její signály a uzpůsobujete na jejich základě práci s tím psem, i když to třeba prací v tomto smyslu nenazýváte.
Spíše vzájemnou výchovou a zjemňováním mezidruhové psočlověčí komunikace. To je z mého pohledu na výchovu a výcvik psa úplně v pořádku, vždyť vám to taky nese v průběhu času výsledky.
Ale pes zadavatelky ji ignoruje, nevím, jestli to zadavatelka vnímá jako ignoranci proto, že jemné signály psa vůči sobě nedokáže rozklíčovat, nebo zda to ten pes má prostě opravdu na háku a díky své "pohnuté a neběžné" minulosti není na jakoukoliv těsnější spolupráci s člověkem vůbec zvědavý, protože si vyzkoušel, že není nutná.

Osobně věřím té druhé možnosti, protože se mi nezdá, že by člověk, který už jisté zkušenosti se psy jakžtakž má, nedokázal za dva měsíce psa, se kterým je v denním kontaktu, naučit "Sedni", ať už hrou, na neodolatelný pamlsek, přitlačením, vychytáním té pozice a přiřazením povelu nebo jakkoliv jinak, je úplně jedno, jak to budete učit. To ho zadavatelka ani jednou třeba nevyčesávala? Při tom ho neobrací, nepolohuje, nezvedá mu střídavě packy? Není to přece vůbec o tom, že by ten pes měl umět předpisově sedět před nohama stojícího majitele a zamilovaně mu vzhlížet do tváře, ale pokud řeknu "sedni", tak má prostě ten zadek na zem položit, klidně s prodlevou, třeba i laxně, sednout si na kýtu, ale musí tam být na jeho straně vědomí, že ví, o co jde.. Co míň už můžete po psu chtít, než aby si sedl?

No, zadavatelku ani psa a jeho chování jsme neviděli, já osobně však považuju za stejně možné obě možnosti, nebo může být problém v kombinaci obou.

Totiž.

Znám spoustu lidí, kteří nevychovali prvního psa a pak pořídili druhého a myslíte si, že došlo k nějakému pokroku? Ani náhodou. Zase nevychovanec co je má na háku a to ho měli od štěněte a nemusí se jednat o samostatné plemeno, prostě když to v psovodovi není.... že zadavatelka má použitelné křížence NO ještě neznamená, že umí vychovat psa, protože zrovna NO má takovou tu touhu vyhovět i největšímu mantákovi, kterému třeba vůbec nerozumí.

A zrovna s Norou.... ona je úžasný, skvělý, přátelský, chytrý a vnímavý pes, ale kdyby to byl první pes a já bych si přečetla na netu, jak se cvičí pes (buďte alfa!) a vzala to štěně a šla pod barák na svazarmovský cvičák, tak by to prostě nedopadlo.

A kdyby jí dostal do ruky člověk, co měl pět německých ovčáků a makal s nimi na tom svazarmovským cvičáku a jel jeden svůj svazarmovský mustr (řev a proutek a pořádně vyškubat na stahováku) tak to taky nedopadne, i když by se jednalo o "zkušeného".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, zadavatelku ani psa a jeho chování jsme neviděli, já osobně však považuju za stejně možné obě možnosti, nebo může být problém v kombinaci obou.

Totiž.

Znám spoustu lidí, kteří nevychovali prvního psa a pak pořídili druhého a myslíte si, že došlo k nějakému pokroku? Ani náhodou. Zase nevychovanec co je má na háku a to ho měli od štěněte a nemusí se jednat o samostatné plemeno, prostě když to v psovodovi není.... že zadavatelka má použitelné křížence NO ještě neznamená, že umí vychovat psa, protože zrovna NO má takovou tu touhu vyhovět i největšímu mantákovi, kterému třeba vůbec nerozumí.

A zrovna s Norou.... ona je úžasný, skvělý, přátelský, chytrý a vnímavý pes, ale kdyby to byl první pes a já bych si přečetla na netu, jak se cvičí pes (buďte alfa!) a vzala to štěně a šla pod barák na svazarmovský cvičák, tak by to prostě nedopadlo.

A kdyby jí dostal do ruky člověk, co měl pět německých ovčáků a makal s nimi na tom svazarmovským cvičáku a jel jeden svůj svazarmovský mustr (řev a proutek a pořádně vyškubat na stahováku) tak to taky nedopadne, i když by se jednalo o "zkušeného".

Ale ono to může byt někdy i naopak - ze si někdo pořídí jako prvního psa pastevce nebo CSV a proste mu ta povaha sedne a jsou skvělá dvojka. A kdyby si ten samy člověk pořídil NO, tak nebude stastny ani panicek ani pes.

Ale to je hlavne o tom, si ujasnit jakou povahu psa chci, jaká mi bude vyhovovat.

marcelaamax napsal(a):
Ale ono to může byt někdy i naopak - ze si někdo pořídí jako prvního psa pastevce nebo CSV a proste mu ta povaha sedne a jsou skvělá dvojka. A kdyby si ten samy člověk pořídil NO, tak nebude stastny ani panicek ani pes.

Ale to je hlavne o tom, si ujasnit jakou povahu psa chci, jaká mi bude vyhovovat.

Jo, ale to platí u štěněte. Když se ke mně takhle dostane dospívající pes (z dočasky je najednou trvalka) tak asi nezbývá, než si k tomu zvířeti najít cestu.

Alternativa je totiž kde?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, ale to platí u štěněte. Když se ke mně takhle dostane dospívající pes (z dočasky je najednou trvalka) tak asi nezbývá, než si k tomu zvířeti najít cestu.

Alternativa je totiž kde?

Jo souhlasím, že si k sobě musí najít cestu. Ale u 10ti měsíčního psa, s neznámou a asi ne moc růžovou budoucností, navíc s ohledem na kombinaci plemen - dva měsíce mi na to přijde málo.

furt čekám na ten důvod, proč je stopka blbě, proč nebude fungovat
pes nepřijde nikdy, protože musí, takový 80kg pastevec se zapře nožičkami do země a hlavou do nebe, tak co pak, takže to vždy u všech psů je proto, že chcou přijít
zkoušel někdo mrtvého králíka na provázku ?
stejně je to hrozné, jací jsou ti psi, chytřejší než my, to je na reklamaci nebo vypuštění do přírody :-)

marcelaamax napsal(a):
Jo souhlasím, že si k sobě musí najít cestu. Ale u 10ti měsíčního psa, s neznámou a asi ne moc růžovou budoucností, navíc s ohledem na kombinaci plemen - dva měsíce mi na to přijde málo.

ale bylo to dost na to, aby začal poslouchat ty dva další psy
takže já radím - rozsadit !
:-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale bylo to dost na to, aby začal poslouchat ty dva další psy
takže já radím - rozsadit !
:-)

Jestli je to myšleno tak, jako že začít se psem pracovat víc samostatně, tak naprosto souhlasím.

No tak jsem se dozvěděla, že jsem vlastne úplně blbá, nezkušena, nezodpovědna.... Navíc mám psa, který je k ničemu a nikdo nechápe, proč ho vlastně mám. A třešničkou na dortu pro rypaly je, že jsem tak hloupá, že uvažuji o rodině. Nechtěli by jste mě potkat atd atd.. No, pokaždé když sem dám nějaký příspěvek, říkám že to bylo naposledy. A to díky zde dotyčným radcum. A říkám si to i teď. Protože stokrát můžu psát, že se psa nebojím. Stokrát zde někdo napíše, že ano. Stokrát můžu napsat, že se psem pracuji samostatně a stejně mi to zde někdo vycte. To že pochybujete o mých schopnostech ve výchově, to vám neberu, asi nejsem v tomhle Mistr, ale proto si zde píšu o radu. Takže děkuji všem, kteří mi poskytli své rady a zkušenosti, i když přiznávám, že ne všechny jsem v téhle diskuzi plné nesmyslů našla.

Sloveso bát jste se v této diskuzi použila první vy, dokonce v jednom postu několikrát.

Jinak ono se na dálku hodně těžko poznává, jaké máte schopnosti, jaký jste psovod, když vás s tím psem nikdo tady neviděl pracovat. Takže prostě verze špatný psovod je pro nás pořád ve hře.

Ja jsem to nemyslela nijak špatně, naopak vam drzim palce. Ale myslim si, že se takhle spatne radí, když jsme toho psa nikdo neviděli. Ale osobně bych v takove situaci vyhledala odborníka, se kterým bych se se psem sešla osobně. To mi přijde jako nejlepší řešení.

Pro Denisu4425:
Správně, a úplně nejlepší je se naštvat a urazit, když si v reakci ostatních nepřečtete to, co jste zřejmě očekávala. Nevím, co to bylo, ale ujišťuji vás, že žádná kouzelná formulka ani čarovná výcviková metoda, která by vyřešila problémy soužití vašeho psa s okolím a s vámi, neexistuje. Nikdo z nás nezná ani vás, ani toho vořecha, můžeme jen přispět svými zkušenostmi se psy.
Beru na vědomí, že forma i obsah toho, co jsem vám napsala, se vám nelíbí. To je prostě život. ALe rad jste tu dostala poměrně dost. Můžete začít tím, že ho venku nebudete pouštět ze šňůry a budete se jím skutečně individuálně a cíleně v klidu a beze strachu zabývat.

marcelaamax napsal(a):
Ale ono to může byt někdy i naopak - ze si někdo pořídí jako prvního psa pastevce nebo CSV a proste mu ta povaha sedne a jsou skvělá dvojka. A kdyby si ten samy člověk pořídil NO, tak nebude stastny ani panicek ani pes.

Ale to je hlavne o tom, si ujasnit jakou povahu psa chci, jaká mi bude vyhovovat.

Já nevím. Dovedu si představit, že většina lidí má v hlavě toho psa, jak radostně a na první dobrou plní všechny páníkovi povely (něco jako Rex ) a dostat prvního psa samojeda... U mne to bylo zpočátku také rozčarování, přiznávám, neb jsem pořád srovnávala samojeda s berňákem, kdy berňácké štěňátko šlapalo jak hodinky, kdežto samíkovi to mohl vysvětlovat horem dolem a nic.. A teď, když vidím psa, co poslouchá na první dobrou (a klidně i sám a rád) nedokážu se tak už na psa dívat, pořád mi v hlavě bliká: chudák pes, otrok...

lesnížínka napsal(a):
Já nevím. Dovedu si představit, že většina lidí má v hlavě toho psa, jak radostně a na první dobrou plní všechny páníkovi povely (něco jako Rex ) a dostat prvního psa samojeda... U mne to bylo zpočátku také rozčarování, přiznávám, neb jsem pořád srovnávala samojeda s berňákem, kdy berňácké štěňátko šlapalo jak hodinky, kdežto samíkovi to mohl vysvětlovat horem dolem a nic.. A teď, když vidím psa, co poslouchá na první dobrou (a klidně i sám a rád) nedokážu se tak už na psa dívat, pořád mi v hlavě bliká: chudák pes, otrok...

No ale vy jste ho porovnávala s bernakem. Mam zmanou co mela vzdycky jen takove venkovske vorisky, jako dítě. Proste byli na zahradě. A její první pes byl samojed - vybrala si ho pro povahu. A super si sedli, denne nachodi x kilometrů, chodila do psi školičky a pak na cvičák. Obcas na místech kde vidí, ho pusti i na volno. Ma dobré odložení, takze ho porad nekde fotí. A celkově na samojeda dobře poslouchá. Nyni uz ma dva, pořídila si ještě fenu a je to to same. Ne ze by meli nějaký dril, ale prostě ji ti psi berou jako pana a provozní poslušnost maji dost slušnou.

ještě mě napadlo, jak reaguje na pána ? třeba by ho bral víc

jo a marcelaamax, bacha na pach cizího psa, co nachytá malá fenka
megí donutila kocoura skákat skoro po stropě, protože se někde válel s nějakou.. :-) už to vypadalo, že ho budu muset vykoupat :-) .. nechci strašit, megí je třeba jenom divná :-)

marcelaamax napsal(a):
No ale vy jste ho porovnávala s bernakem. Mam zmanou co mela vzdycky jen takove venkovske vorisky, jako dítě. Proste byli na zahradě. A její první pes byl samojed - vybrala si ho pro povahu. A super si sedli, denne nachodi x kilometrů, chodila do psi školičky a pak na cvičák. Obcas na místech kde vidí, ho pusti i na volno. Ma dobré odložení, takze ho porad nekde fotí. A celkově na samojeda dobře poslouchá. Nyni uz ma dva, pořídila si ještě fenu a je to to same. Ne ze by meli nějaký dril, ale prostě ji ti psi berou jako pana a provozní poslušnost maji dost slušnou.

Jako jo, on má provozní poslušnost dobrou, i to odložení v pohodě, myslím, že na samojeda také, ale: nesmí tam být zvěř, slepice, háravka... Beru to tak, že člověka s NO by prostě asi kleplo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ještě mě napadlo, jak reaguje na pána ? třeba by ho bral víc

jo a marcelaamax, bacha na pach cizího psa, co nachytá malá fenka
megí donutila kocoura skákat skoro po stropě, protože se někde válel s nějakou.. :-) už to vypadalo, že ho budu muset vykoupat :-) .. nechci strašit, megí je třeba jenom divná :-)

Tak to mu naštěstí nevadí. Kdyz prijedeme s malou ze školičky tak pes ocuchava jak me tak ji, ale vic to neresi 😁

marcelaamax napsal(a):
Tak to mu naštěstí nevadí. Kdyz prijedeme s malou ze školičky tak pes ocuchava jak me tak ji, ale vic to neresi 😁

tak paráda, ale toho nepřítele myslím

lesnížínka napsal(a):
Jako jo, on má provozní poslušnost dobrou, i to odložení v pohodě, myslím, že na samojeda také, ale: nesmí tam být zvěř, slepice, háravka... Beru to tak, že člověka s NO by prostě asi kleplo

Jo to jo, ja tím jen chtěla říct, že i tato plemena mohou byt vhodná jako prvni psi. Pokud člověk opravdu o takovou povahu stojí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak paráda, ale toho nepřítele myslím

Jo tak ona ze cvičáku ma na sobě pachu od spousty nepřátel 😂

K tomu pachu. Jak píšu pořád, samík snese víceméně každého psa a má plno kamarádů, hlavně samozřejmě kámošek. Když přijdu a mám na sobě pach jiných psů, pozorně čichá a já komentuju: jo tohle, zapomněla jsem ti říct, že jsem potkala tetu s žížalkama(kámošku s JRT a křížencem snad kopova) nóó ano, Keysinku s Luckym, mám tě pozdravovat - halasím zvesela. On pejsky podle jmen a přezdívek poznává

Takze k povodnemu prispevku zadavatelky, takyto mix plemienk bol moj prvy velky pec Mama krizenec vlka s NO = povaha a spravanie vlka, otec krizenec CSV a kavkazaka = spravanie kaukazaka, stena od nich prebralo spravanie po fene a s NO sa to neda porovnat Skor by som odporucila zadavatelke precitat si nieco o fungovani vlcej svorky ako je radena hierarchia a dost zavazi aj napriklad poradie krmenia, kde ten co je vyssie postaveny vo svorke dostane misku ako prvy .. 2 mesiace na ziskanie dovery u takehoto psa je proste malo, rutina je fajn, pes vie co ma ocakavat a co po nom chcete, ale budovanie dovery v ludi bude nadlho a idealne najst niekoho na koho si vonku bude zvykat a kde ta osoba vie, ze si psa vonku vsimat nema a nema ho hladkat. Privolanie k nohe pravdepodbne fungovat nebude, ale existuje moznost, ze ked poviete povel k nohe a on nepride vydate sa opacnym smerom a ked bezi okolo vas, privolate ho opet a chytite ho, takto nejako som to vtedy ucila ja. Pamlsky nemali zmysel, pre vlka by bola skor odmena lov, ktory ma v genoch a ako to tu bolo uz spominane, tak to je nerealne. Aby som nezabudla uviest, pes vyrastal s rodicmi vo svorke, rodicov mal moj manzel a ked sme sa spoznali mali uz 6 a 8 rokov, takze som si musela ziskat ich doveru vratane toho, ze sa im zmenilo prostredie /stahovanie/ a bolo treba urcit pravidla v novom teritoriu. Nezabudajte na to, ze vlk je teritorialne zviera a aj preto sa vonku v cudzom teritoriu moze spravat nevyspytatelne. Vsetci psy boli nauceny tahat sanky s detmi alebo dospelymi a vzdy sa na to tesili aj ked neboli typycke severske plemena. Takyto pes vas moze vela naucit, ale treba zaroven vela casu na jeho pozorovanie, aby ste vedeli odhadnut jeho spravanie, pretoze je jedinecne. Inak odporucila by som este zadavatelke kastraciu, ak uz nie je, nakolko ma doma 3 psov, tak aby predisla pripadnemu supereniu o vodcu svorky, ktora bude pre to stena typicka v dospelosti.

Předně by měl být asi každý rád, že ten pes je u někoho, kdo si alespoň všimnul, že je potřeba něco řešit a nezůstal u nějakého bezdomovce. Moc Vám oběma fandím, ať to nějak postupně v rámci možností zvládnete co nejlépe.

Nemám žádné zkušenosti s ČV, ale i těch kavkazích genů mi ta obtížná motivovatelnost a nezávislost nepřijde nic zvláštního. On prostě toho člověka moc k ničemu nepotřebuje, navíc má jiné psi a není mimo kontakt s člověkem sám. Já si netroufám odhadovat, o kolik je ta pozice ve výchově/výcviku ztížená tím věkem, náš pes něco podobného předváděl i jako malé štěně, ale souhlasím, že by s Vámi měl trávit hodně času i odděleně od ostatních psů.

Moc bych se přimlouval, aby ten pejsek nechodil na volno, protože pokud tam vyskočí ta kavkazí část povahy, tak i u dobře socializovaného psa se to prostě naprosto nehodí. Náš kavakazák je od mala intenzivně socializovaný a schopný chůze po městě mezi lidma, ale na volno nechodíme, jelikož i když si budete 100% jistá svým psem, tak nemůžete vědět, kdo se Vám na té louce jednou objeví. Opilec, divočák, běžkař, nějaký sluníčkář se psem co "nic nedělá" a podobně, pokud si s tím pejskem vybudujete vztah, tak Vás může bránit a pak bude průšvih. Měl by chodit prostě s košem a vodítku, stejně popisujete, že moc běhat nepotřebuje.

Jakákoliv komunikace a výcvik musí probíhat laskavě a naprosto důsledně, nemělo by se stát, že vydáte povel a pes ho nesplní. To je samozřejmě hrozně těžké, člověk musí předem hodnotit ty situace a povel nedávat, když je ta situace moc těžká, pes se nesoustředí a podobně. Je hrozně důležité, aby nikomu neujely nervy, ono to může být k zbláznění a pokud ho fyzicky potrestáte, tak se Vám to může vrátit i za hodně dlouhou dobu, až bude dospělý a bude si jistý sám sebou.

To přivolání se určitě hodí, až se Vám třeba vyhákne karabina a je lepší nějaké, než žádné. I kdyby přišel jen, pokud nebudou žádné rušivé vlivy, může Vám to samozřejmě pomoct a má to i ten autoritativní smysl. Začal bych postupně odměnou, pokaždé když pes přijde i z vlastní vůle. Prostě bych ho zkusil naučit, že chodit za mnou je bezva. Pak tomu začít dávat jméno tím povelem a pak začít cvičit na krátkou vzdálenost na krátkém vodítku. Tahání k sobě bych nepoužíval, on jednoho dne zjistí, že na to fyzicky nemáte, když se šprajcne. Jen tím vodítkem upozornit, že opravdu teď se má vydat na cestu směrem k Vám. Ale ideální vzdálenost nácviku může být asi různá, náš pes třeba když je blízko, tak se na mě podívá a dává najevo, že prostě nechápe, proč ho volám, když tady přece sedí. Pak se většinou co noha nohu mine dovleče o ty dva metry blíž A vysvětlujte někomu, kdo má NO, že to je vlastně perfektní přivolání, jelikož pes vlastně vždycky přijde a to dokonce i v takovémhle případě, kdy ho zjevně otravujete nesmyslem. To jen pro přiblížení těm, kdo by si pod perfektním přivoláním pastevce neuměli nic konkrétního představit.

Pamlsky k výcviku používat u hladového psa. Samozřejmě vyzkoušet, jestli dokážete najít něco, co mu opravdu voní, nějaké sušené vnitřnosti a tak podobně. To nám třeba funguje, ale kdybych ho ráno nakrmil, tak už ho to moc nezajímá, takže se ráno přivítáme a pár minut něco cvičíme a až potom krmím. Jakmile povel zná, tak mnohočetné opakování je kontraproduktivní, stačí jednou 1-2x a hned něco jiného. Zbytečné opakování ho znechutí. Opakovat pro udržení funkčnosti povelu se nemusí vůbec, když si po půl roce vzpomenete na nějaký povel, umí ho stejně jako dřív. Cvičíme spíš jen pro udržení té rutiny, že po něm něco chci a že je normální, že on to plní. Pokud ho to nebaví, tak má asi smysl cvičit jen povely, které Vám k něčemu jsou, nebo mu jdou a jsou pro něj jednoduché. Třeba povel sedni Vám asi provozně k ničemu není, nikdy nepotřebuju, aby ten pes ve skutečnosti seděl. Ale hned to umí a jakmile už poslouchá na něco, pomůže Vám to upevnit autoritu a můžete to použít k odvedení od nežádoucí činnosti. I když třeba naše psisko je prostě kvítko, vzorně odcvičí, sedni, lehni, vstaň a pak se okamžitě vrátí k té přerušené lumpárně, takže je třeba vymyslet nějaký dlouhodobý program.

Podle mě je klíčové, aby se pracovalo na ovladatelnosti na vodítku a nějakém pokusu o co nejlepší socializaci, ale postupně a s citem, aby to nebylo kontraproduktivní. Nakonec zjistíte, že potřebujete hlavně povel "stůj", jelikož silou ho stejně neudržíte. Ale pokud se s ním nebudete tahat silou a naučíte ho povely a sebe je používat i na tom vodítku, tak může celkem dobře fungovat iluze, že nad ním máte nějakou moc a když Vás bude mít rád, tak se jí nebude příčit. Tedy ta ovladatelnost tam skutečně bude.

Denisa4425 napsal(a):
No tak jsem se dozvěděla, že jsem vlastne úplně blbá, nezkušena, nezodpovědna.... Navíc mám psa, který je k ničemu a nikdo nechápe, proč ho vlastně mám. A třešničkou na dortu pro rypaly je, že jsem tak hloupá, že uvažuji o rodině. Nechtěli by jste mě potkat atd atd.. No, pokaždé když sem dám nějaký příspěvek, říkám že to bylo naposledy. A to díky zde dotyčným radcum. A říkám si to i teď. Protože stokrát můžu psát, že se psa nebojím. Stokrát zde někdo napíše, že ano. Stokrát můžu napsat, že se psem pracuji samostatně a stejně mi to zde někdo vycte. To že pochybujete o mých schopnostech ve výchově, to vám neberu, asi nejsem v tomhle Mistr, ale proto si zde píšu o radu. Takže děkuji všem, kteří mi poskytli své rady a zkušenosti, i když přiznávám, že ne všechny jsem v téhle diskuzi plné nesmyslů našla.

Ifauna je bohuzel odpad, co se diskutovaci etikety tyce. Prihlasila jsem se nedavno, doufaje, ze najdu skupinu spriznenych dusi. Ano, urcite jsou tu odbornici a lidi, jejichz rady bych si rada precetla. Ale v te hromade hoven, pseudoargumentu a nevyzadanych psychologickych analyz se to jaksi ztraci.