Dobrý den,
ráda bych se zeptala na názory a zkušenosti.... Mám starší fenku středního knírače, skoro 14 let. Doteď byla bez větších zdravotních problémů, sice občas jí chytnou záda, už moc neslyší atd., takové klasické problémy patřící k věku, jinak ale ok. Veselá, žravá.
Před Vánoci začala mít střevní potíže, zdálo se mi, že chytla střevní chřipku, co měly děti. Průjem, nechutenství, a evidentně jí bolelo břicho. Dala jsem jí dietu, to trvalo pár dní. Pak jsem uvařila kuře s vývarem a trochou rýže, to sežrala a do 5 min vyzvracela. Od té doby nechtěla žrát, pila málo, zdála se bolavá.... Odvezla jsem jí na veterinu, kde si jí nechali, dali infuze a ATB. Jeden večer jí vylítla teplota, druhý den teplota normální a odvezla jsem si jí domů s pokyny krmit dietními konzervami. Doma ale žrát vůbec nechtěla, byla smutná, skoro bych řekla apatická. Opět zvracela a měla průjem. Druhý den jsem tedy jela jinam na veterinu (Jaggy). Tam je od soboty hospitalizovaná, nicméně stav více či méně podobný. Bolavá v oblasti břicha (nebo záda - to se nedá říct), a hlavně vůbec nechce pořád žrát. Byla před tím hodně žravá, takže tohle je hodně varovný příznak. Vyšetření krve celkem ok, játra, ledviny... i když tam měla ureu 8,5 a kreatinin 135 (při vyšetření na první klinice), což myslím, že už je trochu zvýšené, ale zase ne dramaticky a asi se ani nijak nezvyšuje, na Jaggy říkali, že játra i ledviny vypadají ok... ledviny na sonu nějaké změny, ale prý ne nic zas tak závažného.
Takže - krev ok, vysoké CRP, sono a rtg břicha a hrudníku celkem ok. Podezření je na zánět slinivky, ale na sonu to prý moc průkazné nebylo, že většinou je ten nález jasný. Enzym na slinivku se bude teprve vyšetřovat. Nevypadalo to na nějaké nádorové změny nebo tak něco.
A já teď řeším, co dál. Chci jí pomoct, pokud je to léčitelné, tak léčit, ale zase jí nechci trápit. Je chudák na veterině, sama.... nás už to stálo tak přes 30 tisíc a to není konec, i když samozřejmě peníze nejsou nejdůležitější, tak nedůležité taky nejsou.
Neměl byste někdo tip, nápad, co by se dalo ještě zkusit? Jaké vyšetření? Nebo tip na nějakého výborného diagnostika v Praze, se kterým by se to nechalo zkonzultovat?
Jaggy navrhuje - pokud se nebude lepšit, ještě CT, ale tam se fakt obávám za prvé finanční zátěže, za druhé se pes musí uspat - asi nic moc v tomhle stavu a věku, za třetí - jestli je vůbec šance objevit tam něco, co půjde (navíc v jejím věku) vyřešit?
Předem moc děkuji za tipy a zkušenosti, jsem už v koncích.
Uživatel s deaktivovaným účtem

počkejte určitě na to vyšetření přímo na slinivku, jmenuje se to cPLI
Děkuji, to určitě počkám. Zítra tu krev pošlou, takže do pátku to snad bude. Nicméně bojím se situace, že to opět nebude jasné, a přemýšlím trošku dopředu, co pak.... Navíc nevím, jestli je běžné, že se pes i přes poměrně intenzivní terapii už přes týden v podstatě nijak nezlepšuje.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

U slinivky klidně. Nebo i nějaký střevní zánět jako je salmonelóza může psa takhle skolit.
Nádorové změny, které by tlačily dostatečným způsobem na žaludek by se imho prozradili při sonografickém vyšetření.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jako bude to asi zcela mimo, ale připomíná mi to moje dvě babči kočky, které do takového stavu - kdy teda průjmová stolice je ale v malém množství, zvrací - dostane zácpa.
Na rovinu - konzultací nic jistě nezkazíte, ale je otázka, co u čtrnáctiletého psa v tomto stavu dál. Něco jiného je takový problém u tříletého zvířete, i když i tam může být prognóza infaustní, ale u takhle starého sypajícího se zvířete bych chtěla hlavně úlevu od bolesti, a pokud by to nešlo, tak milosrdný konec.
Až budete mít všechny výsledky v ruce, není problém se samozřejmě obrátit na veterinu v Brně či nějakého špičkového veterinárního internistu (třeba MVDr. Fiala, MVDr. Alexa, zkušenost výborná):
http://www.aavet.cz/nas-tym/
Díky za reakci. Ono je to hrozně těžké, já si uvědomuju, že je stará, a nejsem teď nějak schopná rozhodnout, jestli už jí mám fakt pomoct se netrápit, nebo to má ještě cenu řešit. Já to na začátku považovala za nějakou relativně banální střevní infekci, kterou zvládá kvůli věku hůř, myslela jsem, že dostane infuzi, že je dehydrovaná a bolí jí břicho, a bude líp. Byla doteď zdravá, byla by podle mě škoda jí uspávat "zbytečně". Teď už nevím.... ani nedokážu říct, jak moc jí něco bolí, veterináři tvrdí, že hodně, ale ona je stresař, takže se prohmatat nenechá, ani kdyby byla zdravá... Jako smutná je, to určitě. Ale hýbe se, není to, že by nechtěla vstát, projde se, i si počuchá, nevypadá zase úplně tragicky.... nejhorší je, že nežere.
Popravdě, já vždycky myslela, že až to přijde, že to prostě poznám, ale teď jsem totál bezradná.
l.bendova
napsal(a):
Díky za reakci. Ono je to hrozně těžké, já si uvědomuju, že je stará, a nejsem teď nějak schopná rozhodnout, jestli už jí mám fakt pomoct se netrápit, nebo to má ještě cenu řešit. Já to na začátku považovala za nějakou relativně banální střevní infekci, kterou zvládá kvůli věku hůř, myslela jsem, že dostane infuzi, že je dehydrovaná a bolí jí břicho, a bude líp. Byla doteď zdravá, byla by podle mě škoda jí uspávat "zbytečně". Teď už nevím.... ani nedokážu říct, jak moc jí něco bolí, veterináři tvrdí, že hodně, ale ona je stresař, takže se prohmatat nenechá, ani kdyby byla zdravá... Jako smutná je, to určitě. Ale hýbe se, není to, že by nechtěla vstát, projde se, i si počuchá, nevypadá zase úplně tragicky.... nejhorší je, že nežere.
Popravdě, já vždycky myslela, že až to přijde, že to prostě poznám, ale teď jsem totál bezradná.
Mali sme takto fenku ale podstatne mladšiu ktorá dostala babeziózu a zároveň sa k tomu pridružila silná laringitída (asi náhoda, alebo oslabená imunita z tej babeziózy).
Nežrala nám presne 10 dní, stav bol podobný ako u vás. Už som tiež bola bezradná, stále bola len na infúziách a rada veterinára bola vydržať a skúšať ju rozožrať. Nechcela nič, ani vývar, dokonca ani tatarák, piškótu, šunku.. proste do huby nič nevzala. Máme veľmi milého a ochotného doktora, ktorému naozaj dôverujem a tak som ju po dohode s ním z kliniky vzala domov, vysvetlil mi ako dať infúziu, kanilu mala zavedenú tak to sme zvládli aj doma a každý 2-3 deň mi ju prišiel skontrolovať. Stav sa jej dlho nezlepšoval ani nehoršil, ale veterinár ma upokojoval že musíme ešte počkať a na infúziách prežije aj dlhšiu dobu.
Stav sa začal pomaly lepšiť až po tých 10 dňoch keď ju zrejme prestalo trocha bolieť hrdlo, doteraz si pamätám ako neskutočne ma potešilo keď si vzala trocha kuracieho mäsa.
Na vašom mieste by som asi tiež rozmýšľala zobrať ju domov, lebo ten stres z veteriny to ešte zhoršuje. Ak si na infúziu netrúfate tak ak máte v okolí nejakú sestričku aj ľudskú tak ju skúste poprosiť nie je to nič zložité a antibiotiká teda ak ich nepodávajú injekčne tiež viete dať doma. A ten pokoj možno urobí svoje. A ak aj nie tak minimálne bude pri vás a nie v cudzom prostredí :(
A doma skúšajte či niečo nezožerie, ono je problém že aj po atb je nechutenstvo normálne a čím dlhšie nežerie tým ťažšie je sa z toho dostať. Doma treba skúšať, je jedno čo ale proste ju skúšať rozožrať a nevzdávať to.
Ak by sa horšila tak samozrejme voliť inú cestu, ja som dala náš príklad kedy bol stav rovnaký dlhšiu dobu, horúčka po atb klesla, ale pes bol stále apatický, spavý a nežral. Dokázal sa ale vyvenčiť a vnímal.