Psi a hudební nástroje

Já bych v tom problém neviděla. První i druhý pes si zvykli sami a zcela samozřejmě, prvního jsme měli od štěněte, druhého cca od 8mi měsíců věku. Kočky taky obě v pohodě. Běžně přítomné nástroje strunné, dechové i bicí (klavír, kytary, banjo, basa, housle, příčka, saxofon, klarinet, cajon, melodica, tamburína, kazoo, akordeon, blablabla cokoli dalšího). Hraní často hromadné, zvířata vždy s možností odejít se namísto toho nasalátují doprostřed mezi všechny muzikanty a blaženě spí. Když doma zpívám, tak v momentě kdy si u toho sednu mám starší kočku na klíně opřenou hřbetem o bránici, vrní jako startující boeing. Jedna z mála situací, kdy mě pes někam zkouší odvléct, je když potkáme muzikanta, ať už jde po ulici, nebo někde sedí v parku / na ulici a hraje. Protože "podívej, ten má kytaru (či cokoli jiného ve futrálu), jdu ho pozdravit, toho URČITĚ známe!!" Neberu tedy psa na fesťáky ani na klubové koncerty, ale akustická hraní vyhledává sám. :-)

Děkuji za zprávu. To jsem ráda, ulevilo se mi. Vybírat si mezi hubdou a čtyřnohým kamarádem by se mi nechtělo 😅.

Mám ještě jeden, asi hloupý dotaz... Chodím do školy a často docházím do ZUŠ, kde trávím vcelku dost času. Jak to udělat s pejskem? Radši ho jít po škole navštívit a jit s ním do ZUŠ (nevím, jestli by směl dovnitř a zvládl by poslušně ležet v koutě a poslouchat, nebo by musel zůstat uvázáný venku), nebo ho nechat čekat doma celou dobu než ze ZUŠ přijdu?
Brát psa opravdu všude s sebou, nebo ho nechat trápit se samotného doma...? Rodiče nepřipadají v úvahu, domů se z práce vrací pozdě a o psa se starat nechtějí. Ale já bych toho krásného chlupáčka tak ráda k sobě připoutala <3.

Přemýšlím, jestli bych pejskovi se svými koníčky zvládla dát dostatek lásky, opravdu bych nerada, aby se trápil nebo byl nešťastný.

Vlastně nevím, čekám za odpověď, spíš nějakou podporu, že to spolu zvládneme a pejsek mě bude mít rád, i když si na mě bude must třeba do 5 hodin odpoledne počkat v bytě.

Jak to s pejsky děláte vy, co pracujete do večera?

Přemýšlím, jestli bych pejskovi se svými koníčky zvládla dát dostatek lásky, opravdu bych nerada, aby se trápil nebo byl nešťastný.


kolik je vám ? Kde bude ? (doma, venku ) Pokud jsi školačka, a vaši psa NEchtějí ...
Jde o to, že třeba za rok dva půjdeš studovat někam pryč a co pak ?


popiš denní program, pro psa (představu)

Je mi 16 a pejska bych opravdu moc chtěla.
Přes týden bych nebydlela s rodiči (máme byt v centru města a dům se zahradou a kocourem :) na kraji města)
Představovala bych si, že bysme spolu ráno udělali menší (třeba půl hodinovou) procházku. Pak by musel počkal, než se vrátím ze školy (cca 7 hodin), opět bychom šli třeba na krátkou procházku nebo si jen trochu pohráli. Pak bych mu na hodinku, dvě odběhla na svůj koníček. A už bychom byli celý zbytek dne jenom pro sebe.

O víkendech bych jezdila za rodiči do domu, kde by musel být sice celou obu venku (nechtějí psa v bytě, říkají, že všichni smrdí), ale celou dobu bych na něj měla čas. Nebo občas někam na cvičák.

Chtěla bych si psa pořídit co nejdříve, v budoucnu bych možná chtěla na medicínu, což by asi bylo hodně času stráveného učením a mít v té době štěňátko mi nepřijde jako dobrý nápad. Pejsek už by byl zaběhnutý v denním režimu a spolu bychom to nějak zvládli. Lékařská fakulta je kousek od našeho bytu, takže na kolej bych nemusela a pejska měla kousek od školy. Rozhodně bych od něj neutekla :).

Rodiče jsou ale stále názoru, že když chceš mít psa, tak se o něj ale budeš starat sama... ale vím, že to je jen prvotní postoj, který drží jenom, aby nás naučili nějaké disciplíně.

Na teraz to je rezim v pohode, ale co na tej vyske? Ak by si sa o psa musela starat naozaj sama a nikto ti nepomoze, tak to bude velky zaberak. A neviem si predstavit, ze by ti medzi psom a skolou potom este ostal cas aj na hudbu.
On aj ten zabehany pes zozerie denne niekolko hodin, hlavne ak byva v byte. Na zahrade sa obcas den-dva daju vypustit a so psom "len byt" zatial co sa venuje clovek inej cinnosti, bytovy potrebuje vencit furt.

Inak psa by som so sebou na ZUS nebrala (tipujem ze na vacsinu by ta s nim ani nepustili, plus aby tvoje hodiny neboli miesto hrania o ukludnovani rozjiveneho stenata) a privazovat vonku uz vobec ani nahodou, psovi by zatial mohol hocikto ublizit ci ho ukradnut.

Děvče, raději ještě počkej, když tak choď venčit někomu, nebo do útulku. Alespoň přičichneš k tomu co a jak. Ono to vůbec není jen o tom pejska 2 x denně pomuckat...
Můžeš si hned zkusit, vstaň každý den o půl hod dřív a za každého počasí vyraž na procházku. Štěně neustále samo venku... žádný štěstí pro něj.
Protože, ač se ti to teď nezdá, přijdou první lásky, mejdany atd...a času budeš mít stále méně...

Ja si pořídila prvního psa o prázdninách po maturitě. Dá se to, pokud je člověk ochoten přizpůsobit psovi tak nějak vlastně celý život. Tak to ale je, myslím, nejenom když je člověk na VŠ, ale v jakémkoliv životním stádiu.

Účastnila jsem se jenom takových akcí s kamarády, kam se dá vzít i pes - klidnější, spíš povídací mejdany, víkendy v přírodě, čundry, výlety.
Po škole vždycky hned domu, pak aktivity se psem, potom případně večerní program s kamarády (nejlépe zase se psem). Člověk můsí s ohledem na psa řešit každý den. Úplně každý, bez výjimky. Neexistuje třeba, že někde jste a jen tak se rozhodnete, že tam přespíte, když je pes sám doma. Také vám to omezí výběr kamarádů a případně i partnera (což nemusí být špatně ).

Na takový způsob života, kde taháte psa všude s sebou, je vhodné pouze absolutně neagresivní, velmi přátelské, nejlépe dost klidné plemeno. Nevím, jak moc to australák splňuje, někteří mi připadají vůči lidem dost rezervovaní.

Problém bych ale viděla v přístupu rodičů. Přecijenom je potřeba psa občas pohlídat. Jsou akce, kam se pes vzít spíš nedá - lyžování na horách, konference v zahraničí, nějaká stáž, atd.
Moji rodiče hlídají docela ochotně, psy mají rádi, jenom nechtějí mít svého a pořád se mu prizpůsobovat. Na pár dnů v roce jim to nevadí. Ale ani tak to neberu jako samozřejmost, že se jim to bude hodit vždycky. Tohle je určitě potřeba mít domluvené před pořízením psa. Další věc je, že i když jsou ochotni hlídat, musíte jim věrit, že psa ohlídají dobře, tj. že jim neuteče, nepustí fenku na zahradu, když hárá atd.

Případně mít zajštěné jiné hlídání.

A co celorodinné výlety a dovolené, jestli na takové jezdíte? Budou všichni ochotni přizpůsobit program psovi?

V hudebních nástrojích problém nevidím, můj pes se mnou chodí na zpívání/hraní do čajovny, kde bývá cca 20 lidí. Byla se mnou i na zkoušce symfonického orchestru. Je naučená, že to prospí. Když slyší nějaký pro ni nový hudební nástroj, tak třeba zvedne hlavu, ale nijak to neřeší. Jenom dávám pozor, aby to nebylo pravidelně moc nahlas (třeba na trombon se snažím cvičit v jiné místnosti, než je pes).

Tak já slečně její denní program přeložím : Ráno pes 1/2 hodiny, pak do cca 1/2 3 sám doma, pak druhá půl hodinka na vyvenčení ( zvedne nohu, hodí bobek a domů ). Slečna odbíhá na cca 2 hodiny do hudebky a máme hodin 5, t.j. 17. Pak ji určitě čeká příprava na školu, úkoly, přehrávání - to je to " pak už by mě měl pes pro sebe" ?
Na další 1/2 hodinu ven - vyčůrat a spát? Brát s sebou do ZUŠ je nesmysl, dovnitř ho nepustí a venku ho někdo ukradne, v lepším uvázaný nastydne, v horším bude brečet a aktivista ho odvede.
Možná, že by ten režim zvládl bišonek a podobně, na AUS zapomeňte !!!

Někdy jsem tu četla docela dobrý návod na vyzkoušení svých možností : Vemte si plyšáka ( nemusí to být pes, stačí třeba medvěd ). Ráno vstaňte o hodinu dřív a za každého počasí běžte na 1/2 hodiny běhat ven ( 1/2 hodina - minimum ), pokračujte v denním režimu a když zjistíte, že jste se denně 3 hodiny aktivně plyšákovi věnovala po dobu aspoň měsíce či měsíců dvou, možná můžete uvažovat o pořízení živého psa.
A to vám doma plyšák nebude dělat loužičky a bobky, okusovat boty, nohy židlí a stolu, roztahovat odpadkový koš - to všechno se bude dít, když ráno zapomenete ten odpadkový koš vynést a nachystat byt na psí samotu, když budete mít psa živého.

Můj pes u některých nástrojů vyl (flétna, harmonika), ale časem si zvykl.
Je tedy možné, že budete mít spolumuzikanta :-)

orionka napsal(a):
Někdy jsem tu četla docela dobrý návod na vyzkoušení svých možností : Vemte si plyšáka ( nemusí to být pes, stačí třeba medvěd ). Ráno vstaňte o hodinu dřív a za každého počasí běžte na 1/2 hodiny běhat ven ( 1/2 hodina - minimum ), pokračujte v denním režimu a když zjistíte, že jste se denně 3 hodiny aktivně plyšákovi věnovala po dobu aspoň měsíce či měsíců dvou, možná můžete uvažovat o pořízení živého psa.
A to vám doma plyšák nebude dělat loužičky a bobky, okusovat boty, nohy židlí a stolu, roztahovat odpadkový koš - to všechno se bude dít, když ráno zapomenete ten odpadkový koš vynést a nachystat byt na psí samotu, když budete mít psa živého.

Když mi rodiče v 11ti letech porizovali psa, tak jsme vůbec neresili jaký bude mit režim, nebo kam pak pujdu na školu. Ale je pravda, ze jsme meli barák se zahradou a rodiče psa také chtěli. Nicméně jsem se mu věnovala, ven jsme chodili každý den, když jsem sla s kamarády tak šel se mnou. Nejlepší kámoška mela také psa, takže společně venku jsme trávili hodně casu. Postupně ještě pak cvičák... A kdyz na to vzpomínám, tak to byly krásné časy. A nedělala jsem to proto, ze bych musela, pes byl na zahradě takze bych tak nutne nemusela, ale ja jsem chtěla. Těšila jsem se ze skolky domu až pujdu se psem, tesila jsem se na vikeny na dlouhé procházky. Vydrželo mi to i na střední škole, i při vztahu s přítelem, i po škole pri práci. Ale chápu, že ne každý to tak ma a hlavne je obrovský rozdíl v tom, mít zahradu a nebo mít psa v bytě. A byt na to sam a nebo vědět, ze kdyztak se postarají rodiče.

marcelaamax napsal(a):
Když mi rodiče v 11ti letech porizovali psa, tak jsme vůbec neresili jaký bude mit režim, nebo kam pak pujdu na školu. Ale je pravda, ze jsme meli barák se zahradou a rodiče psa také chtěli. Nicméně jsem se mu věnovala, ven jsme chodili každý den, když jsem sla s kamarády tak šel se mnou. Nejlepší kámoška mela také psa, takže společně venku jsme trávili hodně casu. Postupně ještě pak cvičák... A kdyz na to vzpomínám, tak to byly krásné časy. A nedělala jsem to proto, ze bych musela, pes byl na zahradě takze bych tak nutne nemusela, ale ja jsem chtěla. Těšila jsem se ze skolky domu až pujdu se psem, tesila jsem se na vikeny na dlouhé procházky. Vydrželo mi to i na střední škole, i při vztahu s přítelem, i po škole pri práci. Ale chápu, že ne každý to tak ma a hlavne je obrovský rozdíl v tom, mít zahradu a nebo mít psa v bytě. A byt na to sam a nebo vědět, ze kdyztak se postarají rodiče.

Jasně, ale když si přečtete zadání, tak pro slečnu je prioritní hudba ( 3 hudební nástroje ) a teprve potom někde lítání se psem. A nechce jen tak ledajakého, chce AUO - je to takový pěkný medvídek - asi tak do 4 měsíců.

orionka napsal(a):
Někdy jsem tu četla docela dobrý návod na vyzkoušení svých možností : Vemte si plyšáka ( nemusí to být pes, stačí třeba medvěd ). Ráno vstaňte o hodinu dřív a za každého počasí běžte na 1/2 hodiny běhat ven ( 1/2 hodina - minimum ), pokračujte v denním režimu a když zjistíte, že jste se denně 3 hodiny aktivně plyšákovi věnovala po dobu aspoň měsíce či měsíců dvou, možná můžete uvažovat o pořízení živého psa.
A to vám doma plyšák nebude dělat loužičky a bobky, okusovat boty, nohy židlí a stolu, roztahovat odpadkový koš - to všechno se bude dít, když ráno zapomenete ten odpadkový koš vynést a nachystat byt na psí samotu, když budete mít psa živého.

To je ale blbost. Tahat plysoveho medveda po vonku by ma omrzelo hned prvy den, vencit psa mi nepride ako nieco navyse ani po 5 rokoch. Proste je to ziva bytost ktora to potrebuje, tak hlava ani nerozmysla nad tym ze by sa mi mohlo nechciet alebo ze by mohol nebyt cas.
Ale je pravda ze neni cas na nic ine - hudba, castejsie spolocenske akcie ci hospody, ostat dlhsie v praci, vzdelavanie. Pes ma prednost, on si ma nevybral

orionka napsal(a):
Jasně, ale když si přečtete zadání, tak pro slečnu je prioritní hudba ( 3 hudební nástroje ) a teprve potom někde lítání se psem. A nechce jen tak ledajakého, chce AUO - je to takový pěkný medvídek - asi tak do 4 měsíců.

Jo to je pravda. U me to bylo neco jineho, nemela jsem žádné ambice, skola mr nebavila, doma jsem se moc neucila, stačilo mi, co jsem pochytila ve skole. A tesila jsem se, az dodelam skolu a najdu si práci.

orionka napsal(a):
Jasně, ale když si přečtete zadání, tak pro slečnu je prioritní hudba ( 3 hudební nástroje ) a teprve potom někde lítání se psem. A nechce jen tak ledajakého, chce AUO - je to takový pěkný medvídek - asi tak do 4 měsíců.

A navíc AUO je poměrně uštěkané a temperamentní plemeno - neumím si představit, co řeknou sousedi na takového psa, protože pokud bude po většinu dne zavřený v bytě, tak ho jednak zdemoluje, a druhak bude sám doma řvát jak tur!

Ještě bych pochopila nějaké nenáročné klidné plemeno (např. pekinéz), ale AUO v takovémto režimu udělá ze života peklo majitelce i sousedům

L(phi) napsal(a):
To je ale blbost. Tahat plysoveho medveda po vonku by ma omrzelo hned prvy den, vencit psa mi nepride ako nieco navyse ani po 5 rokoch. Proste je to ziva bytost ktora to potrebuje, tak hlava ani nerozmysla nad tym ze by sa mi mohlo nechciet alebo ze by mohol nebyt cas.
Ale je pravda ze neni cas na nic ine - hudba, castejsie spolocenske akcie ci hospody, ostat dlhsie v praci, vzdelavanie. Pes ma prednost, on si ma nevybral

Dovolím si částečně nesouhlasit. :-) Ale co by si zadavatelka měla důrazně uvědomit, je že "Pes ma prednost, on si ma nevybral". Nicméně jsem i s hyperkřížencem BOM dodělala dálkově VŠ se třemi pracemi, nevzdala se žádných koníčků ani akcí, jen jsem prvních pár let holt oželela delší dovolenou v zahraničí. A chce to dost fantazie a organizačních schopností. A padání na držku. Ale rozhodně to jde. Důležité ale je, aby bylo nejdřív zvíře/zvířata, a až pak ty další srandy, a aby s tím byl člověk v pohodě.

manitschka napsal(a):
Dovolím si částečně nesouhlasit. :-) Ale co by si zadavatelka měla důrazně uvědomit, je že "Pes ma prednost, on si ma nevybral". Nicméně jsem i s hyperkřížencem BOM dodělala dálkově VŠ se třemi pracemi, nevzdala se žádných koníčků ani akcí, jen jsem prvních pár let holt oželela delší dovolenou v zahraničí. A chce to dost fantazie a organizačních schopností. A padání na držku. Ale rozhodně to jde. Důležité ale je, aby bylo nejdřív zvíře/zvířata, a až pak ty další srandy, a aby s tím byl člověk v pohodě.

a měla jste psa v bytě, nebo na baráku?

L(phi) napsal(a):
To je ale blbost. Tahat plysoveho medveda po vonku by ma omrzelo hned prvy den, vencit psa mi nepride ako nieco navyse ani po 5 rokoch. Proste je to ziva bytost ktora to potrebuje, tak hlava ani nerozmysla nad tym ze by sa mi mohlo nechciet alebo ze by mohol nebyt cas.
Ale je pravda ze neni cas na nic ine - hudba, castejsie spolocenske akcie ci hospody, ostat dlhsie v praci, vzdelavanie. Pes ma prednost, on si ma nevybral

S tím plysakem souhlasím, to bych asi taky nedelala, ale se psem chodím automaticky a ráda. Psi jsou ti, kdo me vytahnou ven i když nemám naladu a většinou mi tu naladu zlepší. Do hospody jsem chodila i se psem, ale nejdriv jsme az do večera behali po veknku, trénovali, cvičili a pes pak v hospodě padnul a spal. Pokud se jednalo o nějakou vetsi akci, tak se prostě utahal a spal doma, i ted to tak je. Jen je pak náročnější treba rano vyskocit z postele a jet na cvičák, ale ten pes za to stojí. V létě jezdím na par vikendovych festaku, kdy psa hlida tata. Kdyby nehlidal, tak bych se toho vzdala, staršího psa bych neměla komu jinemu dat. Ted jeste štěně, tam si myslim, ze bude schopna pohlídat babička, která prisla o fenu a dalsiho svého psa uz nechce, a navic bude i rada. Musím pocitat i s možností, ze bude treba harat, takze společne hlídání u rodičů nebude možné, proto ta babička. A když to nevyjde, tak se nepojede.

L(phi) napsal(a):
To je ale blbost. Tahat plysoveho medveda po vonku by ma omrzelo hned prvy den, vencit psa mi nepride ako nieco navyse ani po 5 rokoch. Proste je to ziva bytost ktora to potrebuje, tak hlava ani nerozmysla nad tym ze by sa mi mohlo nechciet alebo ze by mohol nebyt cas.
Ale je pravda ze neni cas na nic ine - hudba, castejsie spolocenske akcie ci hospody, ostat dlhsie v praci, vzdelavanie. Pes ma prednost, on si ma nevybral

Jenže podle toho, co zadavatelka píše, nemá ani páru o tom, jaké to je mít štěně ( viz její nápad s přivazováním u ZUŠ ). Je rozhodně lepší, když ji přestane bavit venčit plyšáka, než aby ji po měsíci přestal bavit kolotoč kolem štěněte. Že vás to baví už 5 let ( mě 30 ), neznamená, že to bude bavit i ji a že to bude zvládat.
Stačí se kouknout do inzerce a hned uvidíte, kolik lidí to nezvládá.
A to já mám podporu širší rodiny - v nutných případech.

orionka napsal(a):
Jenže podle toho, co zadavatelka píše, nemá ani páru o tom, jaké to je mít štěně ( viz její nápad s přivazováním u ZUŠ ). Je rozhodně lepší, když ji přestane bavit venčit plyšáka, než aby ji po měsíci přestal bavit kolotoč kolem štěněte. Že vás to baví už 5 let ( mě 30 ), neznamená, že to bude bavit i ji a že to bude zvládat.
Stačí se kouknout do inzerce a hned uvidíte, kolik lidí to nezvládá.
A to já mám podporu širší rodiny - v nutných případech.

Vim, že to myslite dobře, ale s tim plysakem je to blbost. Je úplně neco jineho jit ven jen tak s plysakem nebp se psem. Urcite bych (ani ted) nechodila dve hodiny venku s plysakem, se psema klidně 4. Kvůli plysakovi bych rano dřív nevstala, kvuli psům bez problému. Kdyz uz, tak at chodí třeba kazdy den venčit do útulku, pokud ma možnost. Ale srovnávat péči o psa s plysakem mi přijde trochu mimo.

Edit: ale souhlasim s vami, ze podle popisu nebude vhodné si pořídit psa a uz vůbec ne AUO. Me v tom popisu prostě chybi cas věnovaný psovi, nějak tam moc casu nezbývá. Mozna pokud ma zadavatelka v okoli útulek, tak bych zacala chodit vencit tam, psi budou vděční a ona uvidí, jak to zvládá. A nebo si vzít nejakeho klidneho starsiho psika z utulku.

orionka napsal(a):
Jenže podle toho, co zadavatelka píše, nemá ani páru o tom, jaké to je mít štěně ( viz její nápad s přivazováním u ZUŠ ). Je rozhodně lepší, když ji přestane bavit venčit plyšáka, než aby ji po měsíci přestal bavit kolotoč kolem štěněte. Že vás to baví už 5 let ( mě 30 ), neznamená, že to bude bavit i ji a že to bude zvládat.
Stačí se kouknout do inzerce a hned uvidíte, kolik lidí to nezvládá.
A to já mám podporu širší rodiny - v nutných případech.

Suhlasim ze je fajn si najprv ten zivot s aktivitou ktora mi kazdy den zozerie niekolko hodin vyskusat.
Len by som netahala plysoveho medveda, ale vybrala si nieco co je aj zmysluplne. Pretoze to je zasadny rozdiel medzi tym ci clovek vydrzi alebo to vzda.
Aj ked teraz kym je na normalnej skole moze hoci aj vydrzat s plysakom kolko chce - pride skuskove na medicine a prevrati sa tak ci tak zivot naruby. Medici nemavaju cas na spanok ani bez psa na krku.

Nicméně jsem i s hyperkřížencem BOM dodělala dálkově VŠ se třemi pracemi, nevzdala se žádných koníčků ani akcí, jen jsem prvních pár let holt oželela delší dovolenou v zahraničí. A chce to dost fantazie a organizačních schopností. A padání na držku. Ale rozhodně to jde.

Ze to vyslo vam neznamena, ze to zvladne kazdy. Zavidim napriklad kazdemu, co na nieco taketo moze odkrajovat zo svojho spanku, ja by som to skusila a o 2 tyzdne som na niekolko tyzdnov odpisana chorobou.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
a měla jste psa v bytě, nebo na baráku?

Obojí. Respektive do loňska v bytě s dalším zvěřincem, s tím, že se mnou chodil do práce, a teď na baráku, a s tím souvisí i moje větší "volnost" třeba stran výběru krátkodobého hlídání. Ano, chodil se mnou do práce, někdy i do školy. Pořizovala jsem si ho v době, kdy jsem měla ideální hlavní práci pro psí pobyt (dvorní ošetřovatel v soukromé stáji se smečkou domácích psů). A všechno se primárně přizpůsobuje tomu, že už ty zvířata jednou mám, třeba když jsem jela pracovat do DE, byl holt menší výběr stájí, málokde chtěli trenérku s vlastním zvěřincem. Když jsem došla k názoru, že profesně u zvířat asi nakonec zůstat nechci, protože na to nemám nervy, našla jsem si jinou práci, kam pes nesmí, ale mám zkrácený úvazek. Zadavatelka působí celkem rozumně, tak jsem jen chtěla přidat zkušenost, že pro psa není nutně nutné se vzdávat dalších aktivit a koníčků. Mám práci, psa, koně, kočky. A tancuju, maluju, hraju a cestuju. A málo spim. :-)

Ze to vyslo vam neznamena, ze to zvladne kazdy. Zavidim napriklad kazdemu, co na nieco taketo moze odkrajovat zo svojho spanku, ja by som to skusila a o 2 tyzdne som na niekolko tyzdnov odpisana chorobou.

Jasně, já taky netvrdím, že to má udělat každý. Jen jsem prostě chtěla podotknout, že to není nemožné. A ano, před státnicema jsem se trošku zhroutila a musela jsem pustit jednu práci, po třech letech spánkového průměru cca 3-4 hodiny denně mi to prostě přestalo vstávat. :-) Ale bylo to asi nejzábavnější období mého života, i když teď si taky nestěžuju, s fyzicky nenáročnou prací je to větší pohoda.

manitschka napsal(a):
Obojí. Respektive do loňska v bytě s dalším zvěřincem, s tím, že se mnou chodil do práce, a teď na baráku, a s tím souvisí i moje větší "volnost" třeba stran výběru krátkodobého hlídání. Ano, chodil se mnou do práce, někdy i do školy. Pořizovala jsem si ho v době, kdy jsem měla ideální hlavní práci pro psí pobyt (dvorní ošetřovatel v soukromé stáji se smečkou domácích psů). A všechno se primárně přizpůsobuje tomu, že už ty zvířata jednou mám, třeba když jsem jela pracovat do DE, byl holt menší výběr stájí, málokde chtěli trenérku s vlastním zvěřincem. Když jsem došla k názoru, že profesně u zvířat asi nakonec zůstat nechci, protože na to nemám nervy, našla jsem si jinou práci, kam pes nesmí, ale mám zkrácený úvazek. Zadavatelka působí celkem rozumně, tak jsem jen chtěla přidat zkušenost, že pro psa není nutně nutné se vzdávat dalších aktivit a koníčků. Mám práci, psa, koně, kočky. A tancuju, maluju, hraju a cestuju. A málo spim. :-)

Ze to vyslo vam neznamena, ze to zvladne kazdy. Zavidim napriklad kazdemu, co na nieco taketo moze odkrajovat zo svojho spanku, ja by som to skusila a o 2 tyzdne som na niekolko tyzdnov odpisana chorobou.

Jasně, já taky netvrdím, že to má udělat každý. Jen jsem prostě chtěla podotknout, že to není nemožné. A ano, před státnicema jsem se trošku zhroutila a musela jsem pustit jednu práci, po třech letech spánkového průměru cca 3-4 hodiny denně mi to prostě přestalo vstávat. :-) Ale bylo to asi nejzábavnější období mého života, i když teď si taky nestěžuju, s fyzicky nenáročnou prací je to větší pohoda.

Jasně, je to možné. Jen je zásadní rozdíl v tom, když má někdo povolání stájníka ( zjednodušeně, ne hanlivě, také by se mi líbilo ) a když je někdo virtuos na harfu.

orionka napsal(a):
Jasně, je to možné. Jen je zásadní rozdíl v tom, když má někdo povolání stájníka ( zjednodušeně, ne hanlivě, také by se mi líbilo ) a když je někdo virtuos na harfu.

To rozhodně. Taky jsem si zjednodušeně řečeno teď vybrala práci podle požadavků na trávení volného času. Dokud jsem dělala ošku, trenérku, nebo pak veterinárního technika, nebyl pes v práci problém, navíc jsou to všechno celkem flexibilní práce, buď na směny, nebo plánovatelné a kombinovatelné. Při hledání současné práce byly moje požadavky peníze a zkrácený úvazek a moje nabídka dva cizí jazyky na úrovni téměř rodilého mluvčího, jinak mi to bylo fuk. Ale má to tu nevýhodu, že mně ta práce nebaví. Všechno má něco. Kamarádka, která je virtuos na violu, psa nemá. :-)

manitschka napsal(a):
Obojí. Respektive do loňska v bytě s dalším zvěřincem, s tím, že se mnou chodil do práce, a teď na baráku, a s tím souvisí i moje větší "volnost" třeba stran výběru krátkodobého hlídání. Ano, chodil se mnou do práce, někdy i do školy. Pořizovala jsem si ho v době, kdy jsem měla ideální hlavní práci pro psí pobyt (dvorní ošetřovatel v soukromé stáji se smečkou domácích psů). A všechno se primárně přizpůsobuje tomu, že už ty zvířata jednou mám, třeba když jsem jela pracovat do DE, byl holt menší výběr stájí, málokde chtěli trenérku s vlastním zvěřincem. Když jsem došla k názoru, že profesně u zvířat asi nakonec zůstat nechci, protože na to nemám nervy, našla jsem si jinou práci, kam pes nesmí, ale mám zkrácený úvazek. Zadavatelka působí celkem rozumně, tak jsem jen chtěla přidat zkušenost, že pro psa není nutně nutné se vzdávat dalších aktivit a koníčků. Mám práci, psa, koně, kočky. A tancuju, maluju, hraju a cestuju. A málo spim. :-)

Ze to vyslo vam neznamena, ze to zvladne kazdy. Zavidim napriklad kazdemu, co na nieco taketo moze odkrajovat zo svojho spanku, ja by som to skusila a o 2 tyzdne som na niekolko tyzdnov odpisana chorobou.

Jasně, já taky netvrdím, že to má udělat každý. Jen jsem prostě chtěla podotknout, že to není nemožné. A ano, před státnicema jsem se trošku zhroutila a musela jsem pustit jednu práci, po třech letech spánkového průměru cca 3-4 hodiny denně mi to prostě přestalo vstávat. :-) Ale bylo to asi nejzábavnější období mého života, i když teď si taky nestěžuju, s fyzicky nenáročnou prací je to větší pohoda.

Ano, ale váš pes nebyl většinu dne zavřený v bytě, ten byl večer rád že už je doma, dostal nažrat, a mohl si jít "chcípnout do houští" …

Já tak taky měla v bytě 2 dobrmany, ale byli pořád se mnou (taky v práci, ve stáji i ve škole), takže jsme se domů chodili jenom vyspat. Teď mám 6 maliňáků, a taky mi to příjde zvládnutelný . Zadavatelka má ale úplně jiný režim, do kterého aktivní pes v bytě moc nezapadá.

L(phi) napsal(a):
Suhlasim ze je fajn si najprv ten zivot s aktivitou ktora mi kazdy den zozerie niekolko hodin vyskusat.
Len by som netahala plysoveho medveda, ale vybrala si nieco co je aj zmysluplne. Pretoze to je zasadny rozdiel medzi tym ci clovek vydrzi alebo to vzda.
Aj ked teraz kym je na normalnej skole moze hoci aj vydrzat s plysakom kolko chce - pride skuskove na medicine a prevrati sa tak ci tak zivot naruby. Medici nemavaju cas na spanok ani bez psa na krku.

Nicméně jsem i s hyperkřížencem BOM dodělala dálkově VŠ se třemi pracemi, nevzdala se žádných koníčků ani akcí, jen jsem prvních pár let holt oželela delší dovolenou v zahraničí. A chce to dost fantazie a organizačních schopností. A padání na držku. Ale rozhodně to jde.

Ze to vyslo vam neznamena, ze to zvladne kazdy. Zavidim napriklad kazdemu, co na nieco taketo moze odkrajovat zo svojho spanku, ja by som to skusila a o 2 tyzdne som na niekolko tyzdnov odpisana chorobou.

Len by som netahala plysoveho medveda, ale vybrala si nieco co je aj zmysluplne. - chodit vencit do utulku, kazdy den

nighthunter napsal(a):
Len by som netahala plysoveho medveda, ale vybrala si nieco co je aj zmysluplne. - chodit vencit do utulku, kazdy den

Každý den, a hlavně 3-4x, ať to odpovídá realitě