
Zlatý retriever šteniatka s PP

Prodám Zlatého retrívra - Chovateľská stanica,,Diamond in the heart,, ponúk...
DohodouBudem chodievať so psom 2xtýždenne vlakom a dnes ma napadlže preňho bude asi trochu tažšie nastúpiť.Myslím vlak s tými schodíkmi skoro pod sebou a ešte keď je vlak ďaleko od ,,chodníčka"? Teda do vlaku mu ešte nejako pomôžem ale ako z vlaku? Ako to riešte vy so psom ktorého nezodvihnete?
Uživatel s deaktivovaným účtem
naopak mi připadá, že dolů to vždycky nějak jde. hovawarty jsem prostě pustila a nechala provádět skok volnou technikou.
Uživatel s deaktivovaným účtem
GAELLE
napsal(a):
já si kvůli problémům s nohama vybírala vlaky tupu "elefant" psovi stačilo říct "hop". To samé výstup a nástup do autobusu. Záleží asi na plemeni, náš to zvládal nahoru i dolů.
tak ono ne vždycky si člověk může vybrat, bohužel.
ale samozřejmě nízkopodlažní vlaky tohle naprosto pohodlně řeší.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jako s Norou je tohle bezpředmětné. Umí nízkopodlažní, schody do tramvaje a do busu, ale ty prudký schody do starejch vagonů by mi asi hodila na hlavu s tím výrazem "si upadla" a asi by i měla pravdu, protože její velikost a nohy nejsou zakloubený na šplhání po úzkým a prudkým žebříku.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jako s Norou je tohle bezpředmětné. Umí nízkopodlažní, schody do tramvaje a do busu, ale ty prudký schody do starejch vagonů by mi asi hodila na hlavu s tím výrazem "si upadla" a asi by i měla pravdu, protože její velikost a nohy nejsou zakloubený na šplhání po úzkým a prudkým žebříku.
s tímto typem schodů mám problém i sama a jen s kabelkou. Nedejbože když je taška nebo kufr. Se psem nevím zda by to dal sám. Když jel přítel tak mu nadzvedl zadek. A dolů skočil sám.
Já jsem vytahovala psy za kšíry ... ale musí se to naučit .... jednak se nechat vyvěsit na kšírách a druhak si alespoň trochu pomoci výskokem odražením se od nejnižšího schodu. Nebo obráceně ..... pomoci jim se vyšvihnout z toho prvního schodu.
Zvíře typu kavkazák si ale fakt neumím představit .... tam to chce asi dva lidi.
Nechce to dva lidi. Padesátikilového briarda jsem pozvedla za kýty v okamžiku, kdy na zadních směřoval po schůdcích nahoru (v jeho seniorském věku, jinak byl jak gumídek). Při vystupování jsem první vždy lezla já, pes buď seskočil sám, nebo později se starými kostmi slezl na nižší schůdek a pak jsem ho v poslední fázi přidržela za obojek, aby dopad nebyl tak prudký.
Takže nahoru - první pes, pak já, dolů - první já, pak pes.
Já pomáhám psu se zadkem, když je utahaný. Když není, tak prostě jen šup, nebo mazej. Posílám před sebou, dovnitř i ven. Povel zná z vyjížděk s koňmi. Cestu novým dopravním prostředkem jsem nikdy nějak neřešila, když jsem ho pořídila, měl nepřekonatelný strach jen z eskalátorů, takže jsem vozila dvacetikilového bahnoklokana v náručí (s packama na rameni je tak o dvě hlavy vyšší než já, protože čumí!) asi týden či dva, než měla čas kamarádka se psem. S ním ok a od té doby pohoda, jinak se vždycky na všechno nechal ukecat, i když je celkem bojínek. Vystupování bych se nebála, pokud nemá nějaký ortopedický problém, kvůli kterému by vadilo, že prostě vyskočí.
Asi bude dost záležet, jestli se pes s nějakýma překážkama ve svém životě už setkal. Jestli setkal (a nemyslím překážky na cvičáku, myslím cokoli v lese, ve městě, padlé stromy, zídky...), neměl by mít problém vyhupsnout po schodech do vlaku a stejně tak z něj seskočit.
Nedávno mě dostal můj pes, na kterého jsem volala z okna (140cm nad zemí) a on za mnou do toho okna skočil Z místa. Chvíli balancoval na parapetech a pak skočil do kuchyně. Jakoby nic
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak zrovna Noroun je v tomhle takovej přemýšlivej typ. Koneckonců obyčejný schody jsme chodily trénovat před Jednotu, než to vzala na milost. Do auta jí musím vysadit, přední nohy, zadní nohy, spolupracuje, ale sama tam neskočí, co by se namáhala.
Jezdící schody... lol. Okoukla to, roztekla se po podlaze, ztěžkla na několik tun a bylo. Ve vlaku bereme jen normální schody. Na takový ty prudký s mřížkou místo posledního schůdku, kde musí jít člověk opatrně, aby neskončil pod peronem, to si opravdu necháme ujít. Možná jí podceňuju a řekla by, že do toho jde, ale třeba taky ne a do takové výšky jí nevysadím.
Hovawarti skákali sami. Nahoru i dolů jako první, až potom já.
Úplně nevím, ale nejsou schůdky do vlaku takový ten rastr? Ačkoliv samík dělal agility, učila jsem ho celý život skákat a chodit přes kdeco, na tenhle typ povrchu nevkročí. Nechtěl nikdy, no minule jsem ho ne sice násilím, ale ukecáváním pes to dostala(nebyla možnost jít jinudy) doslova se přeplazil, jenže následně kulhal a kulhá do dnes, následně jsem zjistila, že si roštípnul dráp na paspárku
Uživatel s deaktivovaným účtem
záleží na vagonu. http://www.vagony.cz/vagony/typy_vozu.html
typ Y/B je lepší než X a nový pendolina jsou úplně v pohodě, nebo elefanty
lesnížínka
napsal(a):
Úplně nevím, ale nejsou schůdky do vlaku takový ten rastr? Ačkoliv samík dělal agility, učila jsem ho celý život skákat a chodit přes kdeco, na tenhle typ povrchu nevkročí. Nechtěl nikdy, no minule jsem ho ne sice násilím, ale ukecáváním pes to dostala(nebyla možnost jít jinudy) doslova se přeplazil, jenže následně kulhal a kulhá do dnes, následně jsem zjistila, že si roštípnul dráp na paspárku
Ja jsem se leta najezdila se psem do prace a z prace a stalo se nekolikrat, ze si do toho zmrvenyho schodku chytil drap a jak skocil, celej si ho vyskubl.
impact
napsal(a):
Ja jsem se leta najezdila se psem do prace a z prace a stalo se nekolikrat, ze si do toho zmrvenyho schodku chytil drap a jak skocil, celej si ho vyskubl.
Ježiš, fuj Já jsem si asi týden myslela, že blbě šlápnul, on jak má ta bolavá zápěstí, stačí když blbě šlápne třeba ná kámen, tak pak nějakou dobu kulhá. Teď zase začal kuhat, jak jsme šli v lese sněhem, myslela jsem, že zase z toho. Až mu chytnu packu, jako že mu ji trošku prohmatám, promasíruju, tak jsem zavadila o ten štíplý paspárek. Na ty schodky bych ho nikdy nedostala
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já psa do vlaku zvedám v náruči (pokud to není ten nízkopodlažní), sám tam nechce - v případě nouze jako taky nastoupí sám (když mám třeba plný ruce), ale moc se mu nechce. Můj má ale 15 kilo, takže zvedat se dá i s krosnou na zádech :-). Dolů nechávám vystupovat samotného, ale mám ho na postroji a trochu brzdím dopad vodítkem a tím postrojem (kdyby třeba náhodou nechal nohu v mezeře mezi vlakem a nástupištěm).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Vlakem jsem jezdila s křížencem NO, podobným BO. Ačkoliv do roku vůbec neznal dopravní prostředky - byl to nalezenec a lidi, co ho našli jako štěně v lese, s ním nikam a ničím nejezdili. Byl na dvoře. V cca jeho jednom roce jsem ho získala já, a po aklimatizaci u nás a po navázání vztahu, jsem začala nejprve nácvikem jízdy prostředky MHD - šalinou, autobusem, trolejbusem. Pes to zvládal s klidem, měl ve mně důvěru a šel by se mnou i do pekla. První nastupování do vlaku bylo trochu dramatické, nebylo kde to nacvičit, takže na ostro na nádraží, na vysoké schůdky z tahokovu (nebo jak se to říká) jsem mu musela pomoci. Z vlaku seskočil v cílové stanici sám. Příště už do vlaku i sám naskočil. Používala jsem povel "Hop!", který jsem ho učila i pro skoky přes překážky a na překážky. Ukázala jsem rukou, zavelela a pes skočil. Pohoda.
První jízda se samojedem, kdy mu bylo cca 8 měsíců, skončila právě tím zalomeným drápem, jak psala lesnížínka. Ale nezanechalo to na něm žádné psychické následky - vždycky rád jezdil a do vlaku se naučil skákat a z něj seskakovat a už nikdy se mu nic nestalo. Používala jsem stejný povel jak píšu výše.
Kavkazanky MHD ani vlakem nejezdily a nejezdí, ty už jedině autem.
Černá ruská teriérka vlakem nikdy nejela, ale milovala auto, a zvládala MHD s klidem a přehledem.
Chodka občas jela MHD, taky v klidu a pohodě.
Myslím, že pokud má člověk důvěru svého psa, přesvědčí ho prakticky k čemukoliv.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nenapadlo mě, že pes by se měl jízdě ve vlaku učit ( asi tím, že mí předchozí psi jezdili vším). Vidím, že mám geniální fenu. Byla z ranče, potom si dva měsíce prožila neznámé, a když jsem si ji v roce nechtěnou brala, prostě jsme jely 300 km vlakem. Byla zlatá, nastoupila a byla hodná.
( Ale možná, že před tím s někým už vlakem jela - nevím ).
Jezdíme často a jedny vagony mají schůdky strmé, uzké, pro psa nemožné, při výskoku mi spadla do kolejiště. Lehla jsem na perón a zvedala ji nahoru.
Také jsme jednou zažily srážku vlakem s autem, rána jak hrom, pak zmatky. Přesně v tom místě se pak asi rok klepala. Přesně věděla, kde to bylo.