Zdravim, prosim o radu. Mam rocniho psa a na voditku je reaktivni na psy. Pokud to jde, tak se vzdy snazim psy obchazet tak, aby byl na provesenem voditku a ke psovi mi netahal. Jenze ted se stehujeme z maleho mestecka do Brna a toho se ja trochu bojim. Je mi jasne, ze to bude zezacatku boj. Proto potrebuji rady, jak se chovat a snazit se u neho reaktivitu odbourat. At nejeci pokazde, kdyz uvidi jineho psa a nauci se kolem ciziho psa v klidu projit. Mate nejake zarucene metody jak na to?
Jak byl pes socializovaný? Chce to najít dobrý cvičák a socializovat.
Pak samozřejmě chodit mezi psy. Děláte to dobře, chodit vzdálenost, kde ještě nestartuje a postupně přibližovat. Nebýt nervozní, brát to v klidu a pak bude klidný i pes. Žádné přehnané reakce a když to nevyjde, tak psa hezky zavolat, s klidem jít pryč, žádné cukání, řvaní atd.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Velke mesto, je rozdeleno na "malomesta". Takze pokud budete chodit vencit v urcitou dobu, budete vetsinou potkavat ty stejne lidi i psy. Rozumni majitele celkem rychle pochopi, kde jsou vase limity i proc a budou se Vam snazit vyjit vstric. Psa k vam nepoustet na volno atd.
Ale blbouni jsou taky vsude...
Urcite je plusem lidi zdravit. Prohodit kus reci, ikdyz se "psi nemusi" atd.
Zkuste si najit skupinky, kde jsou psi ok (sousedi mezi panelaky) a dochazet tam prve trebas jen na cumendu, pozdeji se na chvilku pripojit (pokud to pujde). "Kamarady" si mozna pes nenajdete nikdy, ale kamaradky, prip. "ty co snese", si ve meste najdete 100%.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jen takový malý, fakt malinký detail.. v Brně psi mohou běhat volně s náhubkem..
naučte se to dřív, ať se tolik pak nenervíte
dojít jen tak blízko, dokud pes vnímá...sledujte uši, ocas, tlamu, chlupy na krku a hřbetu, uvidíte signál, že už to nezvládá....dokud je klid, tak pěkně koukejte, jakože no a co pes, nám je to fuk...... a zas jděte pryč...příště o kus blíž...
nebo projít rychle (stres, vzruch, se rozpouští pohybem) nebo kousat hračku, klacek (taky pomáhá projít amokem)
jo, s klidnými psy naproti se to cvičí lépe, a unavený pes tolik okolí neřeší
+ je lepší říct, co má chudák pes v tu chvíli dělat, než nedělat - utíkat, kousat hračku, jít u nohy a držet hračku, třeba bude stačit jen jít pod povelem u nohy...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nesouhlasim. Pokud k psovi co nema rad psi bezi pes na volno - byt s nahubkem. Nic pekneho z toho nekouka. Radsi otevru usta a panicka pozadam, at si psa privola. Pote sveho psa usadim, uklidnim a s panickem (co ma uz psa pod kontrolou) hodim rec na tema "volne pribihajici nezname nemame radi"... V tu chvili se oba psi vidi jinak. Lidi jsou v pohode. Tak proc zmatkovat dal...?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nesouhlasim. Pokud k psovi co nema rad psi bezi pes na volno - byt s nahubkem. Nic pekneho z toho nekouka. Radsi otevru usta a panicka pozadam, at si psa privola. Pote sveho psa usadim, uklidnim a s panickem (co ma uz psa pod kontrolou) hodim rec na tema "volne pribihajici nezname nemame radi"... V tu chvili se oba psi vidi jinak. Lidi jsou v pohode. Tak proc zmatkovat dal...?
asi jsem se ztratila.. s čím nesouhlasíte? bojí se už teď a to nežijí v Brně
mě zajímá, jak svého psa usadím a uklidním, když řve a rve vodítko, sezením se neuklidní
podle mě je lepší se to naučit dřív - říct psu, co má dělat místo takové trapnosti
vnímat psa naproti a normálně projít vs. tiše trpět v ignoraci pod povelem "sedni"
a možná jim to město prospěje, vodítko je občas nástroj na dvě věci.. na nic a hromosvod
když uřvounka potkám, říkám - pusťte vodítko
a je klid
Uživatel s deaktivovaným účtem

zsvetla, zkus toto
reaktivce tam řeší (a v červnu pořádají seminář o reaktivcích, jen je teda v Uh. Brodě)
https://psipark.cz/o-nas
jinak je to o učení klidu na podnět "cizí pes"
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kdysi jsem měla opačnou situaci. Pes hysterka se zanedbanou socializací (ke psům nervózní, tendence startovat a rvát se) + já začátečník. Nicméně ve velkoměstě se to dalo držet pod kontrolou díky každodennímu potkávání desítek psů.
Po přestěhování na maloměsto oplývající zaprděnou antisociální antivztahovou mentalitou - radikální propad v chování psa již po pár týdnech. Neprostá nemožnost to jakkoliv zmírnit nebo pracovat na zlepšení (neměla jsem možnost ani chuť investovat každý víkend do toho, abych psa tahala do větších měst na socializaci).
Dnes už zase bydlíme v normálním městě a v pejskařsky dobré lokalitě. Moje dlouhodobý pozorování je, že pes, kterej na vodítku šílí po psech (ať už jde o projev nadšený a vítací nebo agresivní a nervózní), potřebuje kromě výchovy ve všem výše zmíněným taky hodně kontaktu se psy. Sleduju pár pejskařů, co tohle chování psa řeší hlavně izolací psa od ostatních a pořváváním k-noze-nesmíš-co-to-bylo, přičemž chování psa se dlouhodobě (v rámci let) jen a jen zhoršuje.
Já bych tedy doporučila se zaměřit taky na setkávání se se psama, se kterýma se může váš pes pozdravit, pohrát si (je-li toho schopen) nebo jít společně kus procházky. Když to bude mít třeba aspoň 1-2x týdně, začne to pro něj být normální a nebude tolik řešit každýho kolemjdoucího psa.
Můj hysterka už je v důchodu, ale pořád ho to drží - jakmile třeba 2 týdny nepotkáme nikoho, s kým by se mohl pozdravit, už čumí po psech, víc značkuje, vyhlíží, kde se konečně objeví někdo hodný kontaktu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Kdysi jsem měla opačnou situaci. Pes hysterka se zanedbanou socializací (ke psům nervózní, tendence startovat a rvát se) + já začátečník. Nicméně ve velkoměstě se to dalo držet pod kontrolou díky každodennímu potkávání desítek psů.
Po přestěhování na maloměsto oplývající zaprděnou antisociální antivztahovou mentalitou - radikální propad v chování psa již po pár týdnech. Neprostá nemožnost to jakkoliv zmírnit nebo pracovat na zlepšení (neměla jsem možnost ani chuť investovat každý víkend do toho, abych psa tahala do větších měst na socializaci).
Dnes už zase bydlíme v normálním městě a v pejskařsky dobré lokalitě. Moje dlouhodobý pozorování je, že pes, kterej na vodítku šílí po psech (ať už jde o projev nadšený a vítací nebo agresivní a nervózní), potřebuje kromě výchovy ve všem výše zmíněným taky hodně kontaktu se psy. Sleduju pár pejskařů, co tohle chování psa řeší hlavně izolací psa od ostatních a pořváváním k-noze-nesmíš-co-to-bylo, přičemž chování psa se dlouhodobě (v rámci let) jen a jen zhoršuje.
Já bych tedy doporučila se zaměřit taky na setkávání se se psama, se kterýma se může váš pes pozdravit, pohrát si (je-li toho schopen) nebo jít společně kus procházky. Když to bude mít třeba aspoň 1-2x týdně, začne to pro něj být normální a nebude tolik řešit každýho kolemjdoucího psa.
Můj hysterka už je v důchodu, ale pořád ho to drží - jakmile třeba 2 týdny nepotkáme nikoho, s kým by se mohl pozdravit, už čumí po psech, víc značkuje, vyhlíží, kde se konečně objeví někdo hodný kontaktu.
Souhlasím. U nás to bylo ještě trochu jinak. Já jsem z vesnice, kde žádného psa na procházce nepotkáte. Takže jsme od štěněte jezdili do školičky a do města. No a na cvičáku pes se psy vůbec problém neměl - byl zvyklý tam pracovat a nic neřešit. Ve městě pro něj byli ti psi taky normálka a neřešil (jen výjimky). Nejhorší bylo, když jsme potkali náhodou psa ve vesnici, kde jsme ho normálně nepotkali a pro psa to bylo asi něco divného. I teď - jedeme na výlet, kde potkáváme třeba hodně psů - pes je neřeší. Ale pak půjdeme u nás na procházku a potkáme na louce jediného psa a můj pes ho s jistotou řešit bude - nicméně už jsme několik měsíců žádného nepotkali - nebo spíš právě proto.
Ale občas se najde výjimka i v tom městě - pes, který mému vadí asi už jen tím, že existuje a chce ho vraždit. Zrovna o víkendu jsme byli na návštěvě - a sousedi měli za plotem boxera, který přátelsky přišel k plotu - a můj pes se mohl zbláznit a byl úplně mimo - chtěl se rvát. Ale předtím jsme prošli městem, potkali spoustu psů a bez problému. Teď už na psovi poznám hned na záčátku, že se mu třeba nelíbí pes, který je 50 metrů od nás - a nevím podle čeho to je, fakt můžeme potkat 30 psů a v pohodě a toho 31 bude chtít jít zabít. Ale už to poznám včas a té situaci se vyhneme úplně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

zsvetla
napsal(a):
Praveze byl socializovany dobre, proto me zarazi tohle chovani. Od malicka vyrustal mezi psama a lidma, mela jsem ho od stenete na skole. Tahala jsem ho opravdu vsude sebou (do prace, vlaky, autobusy, velke mesta, deti) a i tak je problem...
To si ani nemusíte všimnout, když nevíte, na co koukat. Mohl být nejistý (určité období strachu a nejistoty je normální) a začal na to reagovat po svém, když třeba nepřišla patřičná nápověda od vás. Nemá smysl řešit, proč přesně k tomu došlo :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jestli dobře čtu, jedná se o ročního psa a dělá to na vodítku. Zkusila bych ho z vodítka pustit, po dohodě s majitelem druhého psa - spíš fenky, třeba jištěného košíkem, na bezpečném místě, dřív než si vůbec druhého psa všimne a začne vyšilovat. Aby při setkání s tím druhým psem už byl volně - možná se stane zázrak.
Když jsem chodívala se psy ( v té době fenka a její štěně, odrostlého psa ) do venčícího prostoru, potkávali jsme bígla, zásadně na vodítku a řvoucího na vše kolem.
Když jsme pána zase potkali, na mou otázku, proč je ten pes uvázaný - on se rve !
Přesvědčila jsem toho člověka, ať psa pustí, že fena už si ho srovná, kdyby.....Pes byl neskutečně šťastný a od té doby chodil na volno, s nikým se nepral, ale přilehlé lesy zkoumal na vlastní pěst - bígl, no.