Stopy agrese k vlastním lidem

Brala bych to jako varování, že ke psu je třeba přistupovat s mnohem větší opatrnostní, co se týče toho, co snese. Evidentně to není "splachovací" typ, který snese všechno a vrtí u toho ocasem. Dávat pozor na situace, kdy se může cítit "zahnán do kouta", zvláště pozor při návštěvách, učte se ho číst a rozumět, který kontakt mu připadá přes čáru.
V tu chvíli, kdy tak zareaguje, bych určitě neřešila trest (ignorace se musí umět, lepší je se do toho nepouštět), spíš suše říct, co má udělat (jdi na místo). Trestáním byste to mohli zvorat úplně.

Samozřejmě dalo by se i pracovat na tom, aby byl víc v pohodě v situacích, které teď takhle nedává, což bych teda vřele doporučila, když kolem něj máte děti. Ale to byste museli chtít a dát do toho nějaký čas - museli byste si dát práci zjistit, jak přesně v tom máte poustpovat, abyste to nepokazili ještě víc, a doporučila bych v tom radši odborníka naživo než psát si s někým po internetu (ráda doporučuju Evu Štemberovou).

Ma ten pes nejake -pro nej - bezpecne misto, kam si sam muze zalezt a nikdo ho tam neotravuje?

V 18 měsících pastevec - samec začíná dospívat, některým to trvá do 2 let, některým i déle. Pořídili jste si pastevecké plemeno, tedy psa se samostatným uvažováním a ne plyšáka na hraní. Proč pes není trvale venku, aby se mohl věnovat své práci - hlídání? Tím nemyslím, že by nesměl do domu, ale bydlet by pastevec měl spíše venku. Trochu mi tam vadí věta: Je spíš veselý a trošku bázlivý. S tou bázlivostí nepracujete? Bázlivý pastevec = pravděpodobný průšvih. Základem je výborná socializace ve štěněčím věku, ale ještě stále na tom můžete zapracovat. K procházkám v přírodě přidat procházky po městě, zajet do ZOO apod. K tomu, co uvádíte - prostě cizí dítě nemá co dělat u vašeho pastevce. Pokud k němu jdete vy, promluvte na něj. Rozhodně se obraťte na chovatele, proberte s ním chování vašeho psa, zeptejte se na chování jeho matky, případně otce, chtějte radu. S výcvikáři pozor, jen málo jich skutečně rozumí duši a povaze pastevce.

Bezpečné místo má přece na zahradě, doplněk jeden. Hlavně ať děti ví, když dospělí neví, good luck, už to ani není vtipné, měli k tomu dávat manuál - granule, voda, VLASTNÍ místo.
To zas jednou plemeno "sedlo" k páníčkovi.
Mazlit se nechce, když chce člověk,
tak to je jasné - je to rozbité. Reklamovat.

Proč pes není trvale venku, aby se mohl věnovat své práci - hlídání? Tím nemyslím, že by nesměl do domu, ale bydlet by pastevec měl spíše venku. Trochu mi tam vadí věta: Je spíš veselý a trošku bázlivý. S tou bázlivostí nepracujete? Bázlivý pastevec = pravděpodobný průšvih.

a právě proto by měl být co nejvíce se svými lidmi, aby a dál už se mi referát nechce psát...
bázlivý pastevec trvale venku = rostoucí pravděpodobnost průšvihu pro vlastní rodinu

18ti m pastevec + cizí dítě = pouze na vodítku a pod mou režií

vlastní dítě lezoucí za pastevcem pod stůl = letecký den pro dítě (prosím neberte doslova) a už nikdy!

20x si s ním pohraju a je to pro něj zábava, pak při stejné věci (klečela jsem a chtěla jsem si "čichnout" k jeho zátylku, dělám to běžně, hezky voní :) na mě vyjede jak vrah. Udělat tohle na dítě, tak nevím nevím. Dále nevím, jestli mám v podobném kontaktu pokračovat, abych jej "otužila," nebo respektovat jeho křehkou psychiku a nemazlit se s ním.
tohle je možno uchopit různě, popis až tak neříká....
-mohl se leknout - není do věci taková chování pojmenovávat, aby pes dopředu věděl, co se bude dít (jako mám mačmač = betadina na hotspot)
- mohl být v nenáladě, pastevec nemá problém se důrazně ohradit i proti vlastním....tohle je jaksi o empatii a psa neobtěžovat (hra i mazlení musí být takto bráno oboustranně)

k respektování křehké nervové soustavy - je třeba "otužovat", přičemž postup musí respektovat křehkost NS, neboli tlak musí být pouze tak velký, aby přinášel progres a ne až tak velký, aby vyvolal ten špatný stres (a jsme u stresového trojúhelníku )
Psa zásadně učit, co má dělat, po dobrém - ne trestat za nesprávné chování
Naučit takové civilně funkční povely, ne ve stresových situacích ale v klidu, ty používat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bezpečné místo má přece na zahradě, doplněk jeden. Hlavně ať děti ví, když dospělí neví, good luck, už to ani není vtipné, měli k tomu dávat manuál - granule, voda, VLASTNÍ místo.
To zas jednou plemeno "sedlo" k páníčkovi.
Mazlit se nechce, když chce člověk,
tak to je jasné - je to rozbité. Reklamovat.

Vytváříte si domněnky. Kdybych dotaz formulovala stylem "zbavujem se psa," event. "plyšák se nechová podle našich představ" nebo "neumí se chovat a nepomáhá, že ho mlátíme," tak by vaše poznámky byly namístě. Takhle reagujete jen na svoje představy.

Místo vlastní má, dokonce dvě - v přízemí a patře, vybírá si, kam si lehne, podle toho, kde jsme my. Na místě ho nikdo ho neotravuje, dnešní situace vznikla, když za mnou (k mému stolu) přišel na pomazlení. Tzn. vstoupil do otevřené místnosti, došel k mému stolu, jak se stalo asi 1000x, dal mi hlavu na klín, začali jsme se mazlit, klekla jsem k němu, chvilku jsme blbli, pak vyjel. Hned vzápětí začal vrtět ocasem a submisivně ukazovat zuby. Podobně v dalších případech. Přišel do kuchyně, klekla jsem k němu, vyjel.

Je pravda, že mě jeho chování překvapuje. Vyrostla jsem s bernským salašnickým, dospívala s dogou, v dospělosti jsme měli beaucerona. Všichni dožili pěkného věku, žádný z nich neměl výcvik ani dnešní přístup, nikdo jim "nezaměstnával hlavu", prostě šli jednou denně na procházku a byli v pohodě. Neměli problémové chování ani narušený vztah k lidem, a to zažili o dost víc intervencí ze strany nás dětí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč pes není trvale venku, aby se mohl věnovat své práci - hlídání? Tím nemyslím, že by nesměl do domu, ale bydlet by pastevec měl spíše venku. Trochu mi tam vadí věta: Je spíš veselý a trošku bázlivý. S tou bázlivostí nepracujete? Bázlivý pastevec = pravděpodobný průšvih.

a právě proto by měl být co nejvíce se svými lidmi, aby a dál už se mi referát nechce psát...
bázlivý pastevec trvale venku = rostoucí pravděpodobnost průšvihu pro vlastní rodinu

18ti m pastevec + cizí dítě = pouze na vodítku a pod mou režií

vlastní dítě lezoucí za pastevcem pod stůl = letecký den pro dítě (prosím neberte doslova) a už nikdy!

20x si s ním pohraju a je to pro něj zábava, pak při stejné věci (klečela jsem a chtěla jsem si "čichnout" k jeho zátylku, dělám to běžně, hezky voní :) na mě vyjede jak vrah. Udělat tohle na dítě, tak nevím nevím. Dále nevím, jestli mám v podobném kontaktu pokračovat, abych jej "otužila," nebo respektovat jeho křehkou psychiku a nemazlit se s ním.
tohle je možno uchopit různě, popis až tak neříká....
-mohl se leknout - není do věci taková chování pojmenovávat, aby pes dopředu věděl, co se bude dít (jako mám mačmač = betadina na hotspot)
- mohl být v nenáladě, pastevec nemá problém se důrazně ohradit i proti vlastním....tohle je jaksi o empatii a psa neobtěžovat (hra i mazlení musí být takto bráno oboustranně)

k respektování křehké nervové soustavy - je třeba "otužovat", přičemž postup musí respektovat křehkost NS, neboli tlak musí být pouze tak velký, aby přinášel progres a ne až tak velký, aby vyvolal ten špatný stres (a jsme u stresového trojúhelníku )
Psa zásadně učit, co má dělat, po dobrém - ne trestat za nesprávné chování
Naučit takové civilně funkční povely, ne ve stresových situacích ale v klidu, ty používat

Dítě pod stůl už nepoleze, to je jasné, situace, že by byl u cizího dítěte bez dozoru už také nehrozí.

Je to prostě úplně jiný pes, než jsem byla zvyklá, naši předchozí feny doga i beauceron by na sobě nechaly dříví štípat.

Rodině to budu tlumočit... a číst. Budu ráda za další rady.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Brala bych to jako varování, že ke psu je třeba přistupovat s mnohem větší opatrnostní, co se týče toho, co snese. Evidentně to není "splachovací" typ, který snese všechno a vrtí u toho ocasem. Dávat pozor na situace, kdy se může cítit "zahnán do kouta", zvláště pozor při návštěvách, učte se ho číst a rozumět, který kontakt mu připadá přes čáru.
V tu chvíli, kdy tak zareaguje, bych určitě neřešila trest (ignorace se musí umět, lepší je se do toho nepouštět), spíš suše říct, co má udělat (jdi na místo). Trestáním byste to mohli zvorat úplně.

Samozřejmě dalo by se i pracovat na tom, aby byl víc v pohodě v situacích, které teď takhle nedává, což bych teda vřele doporučila, když kolem něj máte děti. Ale to byste museli chtít a dát do toho nějaký čas - museli byste si dát práci zjistit, jak přesně v tom máte poustpovat, abyste to nepokazili ještě víc, a doporučila bych v tom radši odborníka naživo než psát si s někým po internetu (ráda doporučuju Evu Štemberovou).

Děkuji. Asi budeme muset konzultovat naživo Navíc se chystáme na zahradě stavět, což bude obnášet pohyb dalších lidí, při představě, že pes a posléze my budeme ve stresu, si říkám, že je nejvyšší čas to řešit. Děkuji za kontakt.

manonka napsal(a):
Vytváříte si domněnky. Kdybych dotaz formulovala stylem "zbavujem se psa," event. "plyšák se nechová podle našich představ" nebo "neumí se chovat a nepomáhá, že ho mlátíme," tak by vaše poznámky byly namístě. Takhle reagujete jen na svoje představy.

Místo vlastní má, dokonce dvě - v přízemí a patře, vybírá si, kam si lehne, podle toho, kde jsme my. Na místě ho nikdo ho neotravuje, dnešní situace vznikla, když za mnou (k mému stolu) přišel na pomazlení. Tzn. vstoupil do otevřené místnosti, došel k mému stolu, jak se stalo asi 1000x, dal mi hlavu na klín, začali jsme se mazlit, klekla jsem k němu, chvilku jsme blbli, pak vyjel. Hned vzápětí začal vrtět ocasem a submisivně ukazovat zuby. Podobně v dalších případech. Přišel do kuchyně, klekla jsem k němu, vyjel.

Je pravda, že mě jeho chování překvapuje. Vyrostla jsem s bernským salašnickým, dospívala s dogou, v dospělosti jsme měli beaucerona. Všichni dožili pěkného věku, žádný z nich neměl výcvik ani dnešní přístup, nikdo jim "nezaměstnával hlavu", prostě šli jednou denně na procházku a byli v pohodě. Neměli problémové chování ani narušený vztah k lidem, a to zažili o dost víc intervencí ze strany nás dětí.

Bázlivý pastevec je divný. Je a je a je.
Pes dospívá, mění se.
Ale nemění se zábava na zemi a furt a furt a furt, no tak jak chcete, no :-)
Spíše si něco přečtěte nebo zajděte za chovatelem, za více, .. pak vás to nebude překvapovat.

"... klekla jsem k němu, chvilku jsme blbli, pak vyjel. Hned vzápětí začal vrtět ocasem a submisivně ukazovat zuby. Podobně v dalších případech. Přišel do kuchyně, klekla jsem k němu, vyjel."

neklekej si při hraní
nechoď na jeho či pod jeho úroveň
i tohle může být spouštěč

jeho prostor
obecně psi to nemají rádi
max od svého pána, a ten svého psa většinou respektuje (ne strach, respekt)

manonka napsal(a):
Vytváříte si domněnky. Kdybych dotaz formulovala stylem "zbavujem se psa," event. "plyšák se nechová podle našich představ" nebo "neumí se chovat a nepomáhá, že ho mlátíme," tak by vaše poznámky byly namístě. Takhle reagujete jen na svoje představy.

Místo vlastní má, dokonce dvě - v přízemí a patře, vybírá si, kam si lehne, podle toho, kde jsme my. Na místě ho nikdo ho neotravuje, dnešní situace vznikla, když za mnou (k mému stolu) přišel na pomazlení. Tzn. vstoupil do otevřené místnosti, došel k mému stolu, jak se stalo asi 1000x, dal mi hlavu na klín, začali jsme se mazlit, klekla jsem k němu, chvilku jsme blbli, pak vyjel. Hned vzápětí začal vrtět ocasem a submisivně ukazovat zuby. Podobně v dalších případech. Přišel do kuchyně, klekla jsem k němu, vyjel.

Je pravda, že mě jeho chování překvapuje. Vyrostla jsem s bernským salašnickým, dospívala s dogou, v dospělosti jsme měli beaucerona. Všichni dožili pěkného věku, žádný z nich neměl výcvik ani dnešní přístup, nikdo jim "nezaměstnával hlavu", prostě šli jednou denně na procházku a byli v pohodě. Neměli problémové chování ani narušený vztah k lidem, a to zažili o dost víc intervencí ze strany nás dětí.

Tak si k němu furt neklekejte.

Jasně. Musím si to v hlavě přeštelovat, že tohle je prostě pes, ke kterýmu se dolu nechodí. Jeho škoda, no Díky za komentáře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bázlivý pastevec je divný. Je a je a je.
Pes dospívá, mění se.
Ale nemění se zábava na zemi a furt a furt a furt, no tak jak chcete, no :-)
Spíše si něco přečtěte nebo zajděte za chovatelem, za více, .. pak vás to nebude překvapovat.

No však mně to je divný. Nezažil nic špatného... Režim má naprosto pevný, jedinkrát se nestalo, že by nešel na procházku, doma neustále někdo je, s kým je v kontaktu. Dostává nažrat naprosto pravidelně, nic se doma nemění, děti na něj ani nedoráží (jo, honily se kolem stolu a dcera vlezla pod stůl, ale to ani není "jeho prostor," má místo jinde, ani se pod stolem neschovával, spíš jsme mu dovolili po obědě přijít a náhodou se tam srazil s dcerou...) Je prostě křehčí, než předchozí psi. Ale to je prostě realita, budeme s tím nějak pracovat.

manonka napsal(a):
No však mně to je divný. Nezažil nic špatného... Režim má naprosto pevný, jedinkrát se nestalo, že by nešel na procházku, doma neustále někdo je, s kým je v kontaktu. Dostává nažrat naprosto pravidelně, nic se doma nemění, děti na něj ani nedoráží (jo, honily se kolem stolu a dcera vlezla pod stůl, ale to ani není "jeho prostor," má místo jinde, ani se pod stolem neschovával, spíš jsme mu dovolili po obědě přijít a náhodou se tam srazil s dcerou...) Je prostě křehčí, než předchozí psi. Ale to je prostě realita, budeme s tím nějak pracovat.

Nemám ani jsem neměla pastevce, měla jsem berňáka. Naprosto jiná povaha, totální zlatíčko inteligentní, co člověku dovolí všechno. Pastevec je povahou spíše náš druhý pes, samojed, až na tu ostrost, tu samík nemá. Ale když nestojí o mazlením tak si i vrkne. Je raděj někde sám, ne úplně samozřejmě, ale stačí mu být prostě někde poblíž, není to vtěrka. Možná jste se psy mazlivka jako já a pořídila jste si plemeno, které je asi pro někoho ,,důstojné"(osobnost) ale na mne by to absolutně nebylo. Budete si muset na jeho povahu prostě zvyknout a nečekat, že bude stjný, jako třeba ten berňák.

manonka napsal(a):
Dítě pod stůl už nepoleze, to je jasné, situace, že by byl u cizího dítěte bez dozoru už také nehrozí.

Je to prostě úplně jiný pes, než jsem byla zvyklá, naši předchozí feny doga i beauceron by na sobě nechaly dříví štípat.

Rodině to budu tlumočit... a číst. Budu ráda za další rady.

Mohla by jste zkusit popsat jak ten pes vyjíždí? Nepíšete nic o pokousání. Ožene se po Vás? Mě to přijde, že pes prostě dospěl a možná už k některým Vašim projevům nebude tak tolerantní jako dřív. Tím nemyslím, že Vám bude ubližovat, ale už si nenechá některé věci líbit a klidně Vám dá najevo, že tohle se mu nelíbí. A to víc dítěti, které z jeho pohledu stojí jasně pod ním, protože on dobře vnímá, že je malé slabé a že mu ustoupí. Řekl bych, že to co popisujete je prostě komunikace. Kdyby Vás chtěl kousnout a šlo o skutečnou agresi, tak to udělá. On prostě jen nemá jiné prostředky jak říct, tohle se mi nelíbí, teď chci mít klid a tady pod stolem mám svoje místo.

S tou bázlivostí, to by taky chtělo nějaký popis. To co vnímáte jako bázlivost, může být jen opatrnost a nedůvěra, která pokud se s tím nepracovalo od štěněte, je některým těm psům vlastní. Prostě na všechno neznámé se dává pozor a postupuje se opatrně, aby bylo možno eliminovat nebezpečí včas. Se strachem to vůbec souviset nemusí.

Když mu dáváte svůj nos k zátylku, tak to je narušení osobní zóny a možná to vnímá i jako dominantní gesto (na které z jeho pohledu nemusíte mít nárok). Nebo pokud to děláte z úhlu mimo jeho zorné pole, nemusí mu to být příjemné, protože to není transparentní chování. Naučte se vnímat, jak reaguje na kontakt s Vámi. Než na něj sáhnete, promluvte a přistupujte k němu a dotýkejte se tak, aby Vás viděl. Klidně může být nějakou dobu teď ostřejší a nevrlejší, je ve stadiu, kdy začíná cítit odpovědnost a to hlídání bere jinak než dřív. Pokud k němu přijdete a odvrátí hlavu, tak to znamená, že nemá zájem. Nebo dokonce poodejde. Pak je klidně možné, že pokud tyhle první signály ignorujete, tak prostě zavrčí nebo se ožene, protože už Vám dal smírně najevo, že teď chce mít pokoj.

Je i možné, že bude poslouchat jen toho pána, který je hlavní a chodí s ním ven. A zbytek bude ochraňovat a vztah k těm lidem z jeho pohledu bude přátelství a vzájemná tolerance. Prostě pastevci se nepodřizují každému a je třeba s tím počítat, prostě samostatně myslí a situace hodnotí.

Jinak pokud zavrčí nebo se ožene, tak je myslím nejlepší se tomu nevěnovat, neměl by si všimnout, že ve Vás dokáže vyvolat nejistotu nebo dokonce strach, jinak by to mohl zneužívat. Prostě nejlepší je, naučit se chovat tak, aby byly obě strany spokojené a nebrat tohle tragicky, jelikož pravděpodobně nejde o nic jiného, než že Vám říká, co se mu nelíbí a na co nemá náladu.

Určitě se najde někdo, kdo s tím nebude souhlasit a má pocit, že si pes musí nechat od každého z rodiny všechno líbit. Ale ti, kteří mají pastevce a mají s ním zdravý vztah bez konfliktů myslím vědí, že po zlém nevyřešíte nic a ze psa si uděláte nepřítele. Pokud s tou jejich povahou nemáte problém, tak máte úžasného kamaráda a ochránce. Jen to prostě mnohem oboustrannější a složitější vztah než se psem, který má každého člověka za boha. Jen to chce si tenhle typ psa předem vybrat a vědět o těch rozdílech, aby to pak nebylo takovéhle překvapení. A na to, co kupujete Vás měl upozornit chovatel, nebo si všimnout, že nevíte do čeho jdete.

....nic se doma nemění...

pes se mění, dospívá

děti na něj ani nedoráží (jo, honily se kolem stolu a dcera vlezla pod stůl, ale to ani není "jeho prostor," má místo jinde, ani se pod stolem neschovával

ale to není dobrý pohled, je poněkud jednostranný, jenom člověka, nějak nepočítá s názorem psa - krom toho, že osobní prostor si všichni nosíme sebou, i ti psi, tak co je "jeho" místo si taky, tak nějak, určuje ten pes. A zrovna to pod stolem má snad většina psů za "své". A dítě není dospělý, a ne každý dospělý je "vůdce"......

A nemusí to být o zažití něčeho zlého (no, ono plno lidí má představu, že psa netrestá a přitom v popisu trest stíhá trest...... ), ale je to prostě o nervové soustavě v kontextu s plemennou povahou, a asi musíte počítat s tím, že pes má útok jako takovou automatickou, instinktivní reakci (a tohle si klidně mohl vštípit u chovatele).
Takového psa je třeba hodně vést, klidně, po dobrém, velmi vhodná je práce s klikrem .

Mě ještě napadá - četla jsem i vaší diskuzi z loňska - kde řešíte, že je pes nervák a že je "upovídaný" a vás to štve, je vám to nepříjemné. Nezačala jste mu ty zvukové projevy zakazovat? Nemůže to být tak, že normálně by se jen ohradil třeba vrknutím, ale protože jste mu ty projevy zakazovala, tak teď rovnou vyjede?

už mě to nepustilo editnout....
manonka, jestli jsi nezměnila psa, tak nemáš pastevce, což ale nemění nic na obecném přístupu k labilnějším psům.....tak nějak to cítím tak, že pes by potřeboval více zaměstnání - poslušnost, výcvik pro zaměstnání hlavičky, i tu námahu fyzickou, je to tahoun (je rozdíl, jestli těch 5-10 km procházkuju nebo jdu rychlým tempem / běžím...).
Plemeno je aktivní, vhodné pro sportovně založenou rodinu

Sousedi mají feňuli, s mlaďoškou kolem nás přecházeli tak půl hodiny, jak se bála přejít kolem mého pastevce.......ale přitom taková veselá, zvědavá.....taky jsem říkala nešťastnému sousedovi (předtím měli leonbergry), že bych slovo bázlivost nepoužila, spíš opatrnost....dneska nemá problém, s naším jsou kámoši, jenom chudák furt na vodítku, nevybitá, temperamentní......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
už mě to nepustilo editnout....
manonka, jestli jsi nezměnila psa, tak nemáš pastevce, což ale nemění nic na obecném přístupu k labilnějším psům.....tak nějak to cítím tak, že pes by potřeboval více zaměstnání - poslušnost, výcvik pro zaměstnání hlavičky, i tu námahu fyzickou, je to tahoun (je rozdíl, jestli těch 5-10 km procházkuju nebo jdu rychlým tempem / běžím...).
Plemeno je aktivní, vhodné pro sportovně založenou rodinu

Sousedi mají feňuli, s mlaďoškou kolem nás přecházeli tak půl hodiny, jak se bála přejít kolem mého pastevce.......ale přitom taková veselá, zvědavá.....taky jsem říkala nešťastnému sousedovi (předtím měli leonbergry), že bych slovo bázlivost nepoužila, spíš opatrnost....dneska nemá problém, s naším jsou kámoši, jenom chudák furt na vodítku, nevybitá, temperamentní......

Nene, pes je stejný, ale s ohledem na málopočetnost nechci naše "nezvládnutí" psa dávat do souvislosti s tímto plemenem, proto to teď neuvádím. Jinak má v krvi čuvače a to je pastevec, ne? Nebo jsem úplně mimo?

Chodí 1-2x denně, velmi rychlým tempem, ne vycházka. Plus přes den mu (aspoň jednou) schováváme hračky po domě i zahradě, rozlišuje jich několik druhů, celkem ho to baví.

Bázlivost - bojí se vlaku, přejít přes most uprostřed obce, přejít přes lávku u potoka, zůstat uvázaný u pošty či obchodu, nemluvím o veterináři, tam mu nohy úplně vypoví službu a musíme ho buď nést, nebo strkat před sebou. To, co bylo naprosto v pohodě s předchozími psy (bez cvičení a speciálního přístup), on nedává.

Psy má rád, až na výjimky je bere přátelsky. Návštěvy vítá celkem radostně. Velmi často na nás ukazuje "psí úsměv," až z toho pčíká... Je to takové matoucí.

marcelaamax napsal(a):
Mě ještě napadá - četla jsem i vaší diskuzi z loňska - kde řešíte, že je pes nervák a že je "upovídaný" a vás to štve, je vám to nepříjemné. Nezačala jste mu ty zvukové projevy zakazovat? Nemůže to být tak, že normálně by se jen ohradil třeba vrknutím, ale protože jste mu ty projevy zakazovala, tak teď rovnou vyjede?

Ne, nervák je pořád, zvukové projevy už neřešíme, prostě ho tak berem. U chovatelů plemene jsem si ověřila, že to je prý u těchto psů běžné.

TyVed napsal(a):
Mohla by jste zkusit popsat jak ten pes vyjíždí? Nepíšete nic o pokousání. Ožene se po Vás? Mě to přijde, že pes prostě dospěl a možná už k některým Vašim projevům nebude tak tolerantní jako dřív. Tím nemyslím, že Vám bude ubližovat, ale už si nenechá některé věci líbit a klidně Vám dá najevo, že tohle se mu nelíbí. A to víc dítěti, které z jeho pohledu stojí jasně pod ním, protože on dobře vnímá, že je malé slabé a že mu ustoupí. Řekl bych, že to co popisujete je prostě komunikace. Kdyby Vás chtěl kousnout a šlo o skutečnou agresi, tak to udělá. On prostě jen nemá jiné prostředky jak říct, tohle se mi nelíbí, teď chci mít klid a tady pod stolem mám svoje místo.

S tou bázlivostí, to by taky chtělo nějaký popis. To co vnímáte jako bázlivost, může být jen opatrnost a nedůvěra, která pokud se s tím nepracovalo od štěněte, je některým těm psům vlastní. Prostě na všechno neznámé se dává pozor a postupuje se opatrně, aby bylo možno eliminovat nebezpečí včas. Se strachem to vůbec souviset nemusí.

Když mu dáváte svůj nos k zátylku, tak to je narušení osobní zóny a možná to vnímá i jako dominantní gesto (na které z jeho pohledu nemusíte mít nárok). Nebo pokud to děláte z úhlu mimo jeho zorné pole, nemusí mu to být příjemné, protože to není transparentní chování. Naučte se vnímat, jak reaguje na kontakt s Vámi. Než na něj sáhnete, promluvte a přistupujte k němu a dotýkejte se tak, aby Vás viděl. Klidně může být nějakou dobu teď ostřejší a nevrlejší, je ve stadiu, kdy začíná cítit odpovědnost a to hlídání bere jinak než dřív. Pokud k němu přijdete a odvrátí hlavu, tak to znamená, že nemá zájem. Nebo dokonce poodejde. Pak je klidně možné, že pokud tyhle první signály ignorujete, tak prostě zavrčí nebo se ožene, protože už Vám dal smírně najevo, že teď chce mít pokoj.

Je i možné, že bude poslouchat jen toho pána, který je hlavní a chodí s ním ven. A zbytek bude ochraňovat a vztah k těm lidem z jeho pohledu bude přátelství a vzájemná tolerance. Prostě pastevci se nepodřizují každému a je třeba s tím počítat, prostě samostatně myslí a situace hodnotí.

Jinak pokud zavrčí nebo se ožene, tak je myslím nejlepší se tomu nevěnovat, neměl by si všimnout, že ve Vás dokáže vyvolat nejistotu nebo dokonce strach, jinak by to mohl zneužívat. Prostě nejlepší je, naučit se chovat tak, aby byly obě strany spokojené a nebrat tohle tragicky, jelikož pravděpodobně nejde o nic jiného, než že Vám říká, co se mu nelíbí a na co nemá náladu.

Určitě se najde někdo, kdo s tím nebude souhlasit a má pocit, že si pes musí nechat od každého z rodiny všechno líbit. Ale ti, kteří mají pastevce a mají s ním zdravý vztah bez konfliktů myslím vědí, že po zlém nevyřešíte nic a ze psa si uděláte nepřítele. Pokud s tou jejich povahou nemáte problém, tak máte úžasného kamaráda a ochránce. Jen to prostě mnohem oboustrannější a složitější vztah než se psem, který má každého člověka za boha. Jen to chce si tenhle typ psa předem vybrat a vědět o těch rozdílech, aby to pak nebylo takovéhle překvapení. A na to, co kupujete Vás měl upozornit chovatel, nebo si všimnout, že nevíte do čeho jdete.

Máte pravdu, že kdyby chtěl kousnout, tak mi včera ukousnul půl tváře jako nic. Což neudělal. Vrčel, ohnal se, ťuknul mi do obličeje zuby, trvalo to tak 8 vteřin?, vzápětí kňučel a plácal na ocasem. Takže to měl pod kontrolou. Ale já byla prostě zvyklá na tři předešlé velké psy, kteří by na sobě nechali dříví štípat. V popisu plemene - omlouvám se, ale dodatečně se ukazuje, že jsem blbá a řadím ho k pastevcům, ve skutečnosti všestranný sportovní a pracovní pes, s dílem ovčácké krve - i podle chovatele to je hravé, k dětem vhodné, nenáročné plemeno. Proto jsme ho vybrali. Ale poprvé mám pocit, že je pes jiný tvor, než jsem byla za 40 let zvyklá...

Za další postřehy děkuji.

Plus bych ještě doplnila, že nesnáší, když se v rodině vzájemně objímáme. Já s dětmi, manžel se mnou, manžel s dětmi. To začne hystericky štěkat, je mu to nepříjemné. Prostě je to pes, který by neměl žít s opicemi, jako jsme my. Je mi to líto, ale fakt jsme se asi minuli výběrem.

manonka napsal(a):
Nene, pes je stejný, ale s ohledem na málopočetnost nechci naše "nezvládnutí" psa dávat do souvislosti s tímto plemenem, proto to teď neuvádím. Jinak má v krvi čuvače a to je pastevec, ne? Nebo jsem úplně mimo?

Chodí 1-2x denně, velmi rychlým tempem, ne vycházka. Plus přes den mu (aspoň jednou) schováváme hračky po domě i zahradě, rozlišuje jich několik druhů, celkem ho to baví.

Bázlivost - bojí se vlaku, přejít přes most uprostřed obce, přejít přes lávku u potoka, zůstat uvázaný u pošty či obchodu, nemluvím o veterináři, tam mu nohy úplně vypoví službu a musíme ho buď nést, nebo strkat před sebou. To, co bylo naprosto v pohodě s předchozími psy (bez cvičení a speciálního přístup), on nedává.

Psy má rád, až na výjimky je bere přátelsky. Návštěvy vítá celkem radostně. Velmi často na nás ukazuje "psí úsměv," až z toho pčíká... Je to takové matoucí.

No ono to bude asi matoucí i pro něj. Pokud se v něm uvnitř pere nějaký upovídaný tahoun s čuvačem, tak nevíte, co z toho kdy vyskočí. Zrovna mostů a lávek se bude bát spousta přírodních plemen a musí se na tom od mala pracovat a pokud se to nedělalo, tak to asi nejde označit za bázlivost. Spíš máte asi štěstí nebo smůlu na poněkud hodně přírodně nastaveného psa a po zkušenostech s kulturními plemeny je to velký rozdíl. To je prostě bohužel asi trošku loterie, s takovýmhle relativně novým plemenem, že pak tam ještě dlouho vyskakují různé ty původní části povah původních plemen, než se to postupně vyselektuje.

Jinak má v krvi čuvače a to je pastevec, ne?

čuvač je takový ne 100%ní pastevec a ta druhá půlka v krvi je zcela někde jinde

Chodí 1-2x denně, velmi rychlým tempem, ne vycházka. Plus přes den mu (aspoň jednou) schováváme hračky po domě i zahradě, rozlišuje jich několik druhů, celkem ho to baví.

ideální by byl tah v postroji, to už je práce a v 18ti měsících už by tahat mohl (pokud nemá nějaké známky onemocnění pohybového aparátu)
pachové práce výborně, ale opravdu to chce i ten výcvik poslušnosti jako práci a i ty pachové práce možná rozvinout

Bázlivost - bojí se vlaku, přejít přes most uprostřed obce, přejít přes lávku u potoka, zůstat uvázaný u pošty či obchodu, nemluvím o veterináři, tam mu nohy úplně vypoví službu a musíme ho buď nést, nebo strkat před sebou.

na tohle je opravdu víc než dobré ty věci/jevy pojmenovávat a učit klid (nebo co má dělat) =nic se neděje. To pojmenování -slovo-povel psu z neznámého udělá známé a dá mu jistotu.
Vlak - jsem se psem ve vzdálenosti, kdy vlak vnímá ale nejde do (velkého) stresu - vlak spolu pozorujeme, říkám "vláče" blabla "vláček" blala + psa prokrmuji (to je vcelku ideál, pes, který žere není ve stresu) + zakončím "jdeme" a hrou.....výsledek musí být pro psa příjemný

most - ten přecházejte s už naučeným povelem "k noze" (my úzkou lávku "za paty") a klidně ho přes ten most prokrm, jako bys učila malé štěně (můj pastevec přešel nedávno jednu konkrétní ocelovou lávku nad splavem poprvé bez jakéhokoliv zaváhání a jako první - 6ti letý )

veterinář se taky učí, že se tam s bázlivkou chodí jenom nakrmit, podrbat.....

opět zmíním slovo klikr s tím, že pro takové psy je víc než vhodný.....

emotivní jedince je holt třeba učit i to, co vyrovnaní vůbec neřeší
ale zas to člověka něco naučí

TyVed napsal(a):
No ono to bude asi matoucí i pro něj. Pokud se v něm uvnitř pere nějaký upovídaný tahoun s čuvačem, tak nevíte, co z toho kdy vyskočí. Zrovna mostů a lávek se bude bát spousta přírodních plemen a musí se na tom od mala pracovat a pokud se to nedělalo, tak to asi nejde označit za bázlivost. Spíš máte asi štěstí nebo smůlu na poněkud hodně přírodně nastaveného psa a po zkušenostech s kulturními plemeny je to velký rozdíl. To je prostě bohužel asi trošku loterie, s takovýmhle relativně novým plemenem, že pak tam ještě dlouho vyskakují různé ty původní části povah původních plemen, než se to postupně vyselektuje.

Jen k těm mostům a lávkám. Učila jsem to psy od mala, přes potok jsme byli nuceni chodit přes dlouhou fošnu, pod náma metr a půl a pak 20cm vody(což psi neví, kolik tam je. Pak po visuté prkýnkové lanové lávce, něco jako v Amazonii, přes tu se bála chodit polovina lidí, můj muž by na to nevlezl ani za nic, nesnáší výšky. Všechno samojed dával s nadhledem, berňucha se klepal, ale kvůli nám přešel. Jediné, na co nevleze samojed a zase celkem v pohodě přešel berňák, jsou takové ty železné rastry, co jsou třeba stupínky do vlaku, či různé přechody přes řeky, třeba nad vodní elektrárnou. Nevím, jak se to jmenuje, tahokov?

lesnížínka napsal(a):
Jen k těm mostům a lávkám. Učila jsem to psy od mala, přes potok jsme byli nuceni chodit přes dlouhou fošnu, pod náma metr a půl a pak 20cm vody(což psi neví, kolik tam je. Pak po visuté prkýnkové lanové lávce, něco jako v Amazonii, přes tu se bála chodit polovina lidí, můj muž by na to nevlezl ani za nic, nesnáší výšky. Všechno samojed dával s nadhledem, berňucha se klepal, ale kvůli nám přešel. Jediné, na co nevleze samojed a zase celkem v pohodě přešel berňák, jsou takové ty železné rastry, co jsou třeba stupínky do vlaku, či různé přechody přes řeky, třeba nad vodní elektrárnou. Nevím, jak se to jmenuje, tahokov?

No já mám prostě zkušenost, že celkem hodně psů, kteří jsou schopni se sami rozhodovat se různé podobné výškové a ještě děravé překážky vydávají neradi. Naši psi třeba vlezou i ty kovové mřížované povrchy, které popisujete, kde je vidět skrz tu plošinu dolů, ale my je odmalička všechno tohle učíme a navíc oba jsou v tomhle, alespoň co mám možnost srovnávat, výjimeční a málokdy jim něco vadí.

TyVed napsal(a):
No já mám prostě zkušenost, že celkem hodně psů, kteří jsou schopni se sami rozhodovat se různé podobné výškové a ještě děravé překážky vydávají neradi. Naši psi třeba vlezou i ty kovové mřížované povrchy, které popisujete, kde je vidět skrz tu plošinu dolů, ale my je odmalička všechno tohle učíme a navíc oba jsou v tomhle, alespoň co mám možnost srovnávat, výjimeční a málokdy jim něco vadí.

Ano, však já vás neopravovala, myslím, že sami by tam nelezli, taky se překonávání překážek učili záměrně od mala, jak se mnou v lesích, tak na cvičáku, či prostě v tom běžném denním režimu. Jen, že samojed nebyl ten, co se bál víc.