Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi podobně jako když se učí, aby pes neskákal na vás.
- trénovat poslušnost v krizových situacích (zejména povely jako sedni, na místo, dolů, apod)
- zvát si kamarády, kteří budou cíleně přicházet na návštěvu jen pro to, abyste si to na nich mohl cvičit
- před příchodem návštěvy nechat psovi připnutý vodítko, který budete moct v případě potřeby vzít do ruky a psa usměrnit (případně vodítko přišlápnout a tím znemožnit skákání)
- instruovat návštěvu, jak se chovat - držet ruce dole, aby si je pes mohl očuchat, olízat, nastavit psovi koleno, aby se při skoku "omylem" praštil, atd
- cokoliv, co pomohlo, aby pes neskákal na vás (dovedu si např. představit, že návštěvě nechám před dveřma psovu hračku a návštěva bude mít za úkol ji vzít a vrazit ji psovi do huby, jakmile se setkají)
U nás nejvíc pomohlo se při skákání otočit zády, zůstat nehnutě stát a psa ignorovat, ani se na něj nedívat. Komunikovat začnete až se uklidní a začne zjišťovat, proč se s ním nebavíte. Jakmile mu věnujete nějakou pozornost, většinou se znova radostí rozskáče, takže zase uděláte sochu. Za pár opakování to většině psů dojde. Myslím, že u malého štěněte je to lepší, než dát nějaký povel, jelikož tím ten pes pochopí, v čem konkrétně je problém. Povel nám nefungoval, protože štěně sice poslechne na povel, ale pak se, po zrušení povelu, může klidně zase vrátit k tomu skákání.
Jo a ještě pokud budete trénovat s někým dalším, tak je nejlepší, když se ten příchozí chová klidně. Jakmile někdo jásá a dává najevo obrovské emoce, jak štěně rád vidí, tak je ta situace pro to štěně težší. Takže je lepší se s někým domluvit a úroveň vzruchů zvyšovat jako u všeho ostatního postupně a hlavně dávat velký pozor, aby za to nechtěné chování nepřišla odměna ve formě nějakého pohlazení od té vítané osoby a tak podobně. Což Vám lidi udělají mimoděk, ani si to neuvědomí a pak má štěně v hlavě zmatek. Takže všechny návštěvy předem poučit, že při jít klidně, nejásat a hladit a vítat jen zvíře, které stojí všema nohama na zemi.
Nejlepší je naučit psa, co má dělat místo skákání, než ho učit neskákat. Aktivita místo skákání by neměla být statická, sezení a pod., takže spíš přinést míček, válet sudy atd. prostě cokoliv co si vymyslíte, pes bude moct chvíli dělat a vám to nebude vadit.
Samo jde taky neučit povel Neskákat, ale to je obvykle složitější, aby se vyšroubovanej pes tak ovládal.
Uživatel s deaktivovaným účtem

TyVed
napsal(a):
U nás nejvíc pomohlo se při skákání otočit zády, zůstat nehnutě stát a psa ignorovat, ani se na něj nedívat. Komunikovat začnete až se uklidní a začne zjišťovat, proč se s ním nebavíte. Jakmile mu věnujete nějakou pozornost, většinou se znova radostí rozskáče, takže zase uděláte sochu. Za pár opakování to většině psů dojde. Myslím, že u malého štěněte je to lepší, než dát nějaký povel, jelikož tím ten pes pochopí, v čem konkrétně je problém. Povel nám nefungoval, protože štěně sice poslechne na povel, ale pak se, po zrušení povelu, může klidně zase vrátit k tomu skákání.
Neskákání učím stejně...ignorace dokud se pes neuklidní. Na štěkání nám dost pomohlo hlavně u psa, který není schopen udržet emoce na uzdě ani po povelu, aby si vzal něco do tlamy....takže přijdu a pokud si nevezme nic sám, tak řeknu.."kde máš uzlík" a on letí pro uzlík a je po štěkání.
A je taky pravda, že je potřeba i insruovat návštěvy, ono opravdu moc nepomáhá, když návštěva psa aktivně podporuje toto chování tím, že s pesam nadšeně, někdy přehnaně nadšeně vítá......
Uživatel s deaktivovaným účtem

Petriarchát
napsal(a):
Ahojte. Jak naučit psa, aby neskákal na lidi při vítání. Přijde k nám návštěva a ona je jak umanutá. Předem děkuji za odpověď.
zavírat ho před tim, nez prijde navsteva a poustet, az se všichni usadi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
zavírat ho před tim, nez prijde navsteva a poustet, az se všichni usadi.
No aby to pak nedopadlo tak, že vypuštěný pes provede svůj vítací rituál na sedící návštěvě
Uživatel s deaktivovaným účtem

jahodapavel
napsal(a):
Až na vás vyskočí přišlápněte mu zadní packu pak se ohněte a hrajre si s ním jen když je na zemi. Pak totéž musí udělat i cizí člověk.
Tak tyhle praktiky pamatuju jako doporučované ještě v éře svazarmovských cvičáků...není to zbytečné, když to jde jinak??
Je mi jasný, že vy to máte jinak, ale kdyby mi návštěva měla šlapat pesovi na packu, tak to by se mi fakty nelíbilo, ať už by byl důvod jakýkoliv a já samozřejmě taky nevidím jedinej pádnej důvod proč tohle provozovat...
Edit: vždycky jsme měli velké psy zároveň s malými dětmi, se starými lidmi nebo s obojím současně, u nás je tedy jakékoliv skákání na lidi absolutní tabu a NIKDY jsem metodu přišlápnutí pacek nepotřebovala. Všechny štěňata to pochopila právě přes nezájem lidí při nesprávném chování...dokonce i dvouletý irský setr výchovou a výcvikem nepolíbený......
Uživatel s deaktivovaným účtem

jahodapavel
napsal(a):
ono ne všechno co se používalo kdysi je špatné.Ono by možná neuškodilo přečíst si psychologii dětí.
Taky jsem o téhle metodě slyšela už dávno. Jen by mě zajímalo, jak má babička přišlápnout zadní nožku pudlíkovi, když má jeho zadní ve výši svého pasu.
Asi je skokan a skokan.
Když mi moje psice v letu ukradla čepici z hlavy - taky bych jí těžko přišlápla zadní nohu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Taky jsem o téhle metodě slyšela už dávno. Jen by mě zajímalo, jak má babička přišlápnout zadní nožku pudlíkovi, když má jeho zadní ve výši svého pasu.
Asi je skokan a skokan.
Když mi moje psice v letu ukradla čepici z hlavy - taky bych jí těžko přišlápla zadní nohu.
Připomněla jste mi mé první životní setkání s foxteriérem. Neustále se mi míhala okolo obličeje taková šmouha a měl jsem naprosto zalehlé uši, jelikož mi řval přímo do nich
Uživatel s deaktivovaným účtem

TyVed
napsal(a):
Připomněla jste mi mé první životní setkání s foxteriérem. Neustále se mi míhala okolo obličeje taková šmouha a měl jsem naprosto zalehlé uši, jelikož mi řval přímo do nich
A vy jste mu nepřišlápl zadní nohu?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Petriarchát
napsal(a):
Přesně tak to vždy dopadne
tak ono to není samo o sobe samospasitelne, ale opadnou ty nejhorsi první emoce a pes se pak dal lepe uci.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A vy jste mu nepřišlápl zadní nohu?
No nějak mně nikdy v životě nenapadlo, nastavovat zvířeti, které mě má rádo, kolena a schválně mu šlapat na nohy. A to si troufám tvrdit, že naši psi jsou na výchovu poněkud náročnější než většina jiných plemen a zamezit jim v nějakém nechtěném chování není zrovna legrace.
Když bylo naše psisko štěně tak skákalo pořád. Dostala jsem tu radu s otočením se zády a psisko si jí vyložilo jako že když na mě chce skočit, tak mě má oběhnout a opřít se mi o zadek... Pravda je, že ťapky otisknuté na zadku mě tolik neštvou jako ty vepředu, nejsou vidět ale pořád si říkám kde udělali soudruzi chybu? Teď máme se psem dohodnutý vítací povel bradička, kdy se k němu dobrovolně skloním a nechám se oňuchat
Mě u psa celkem pomohlo otočení se zády a ignorace, a až potom, kdy má všechny 4 na zemi tak si ho začít všímat. Párkrát jsem mu natavila i to koleno. No a nyní to vypadá tak, že na mě sice neskáče když přijdu - ale já se většinou převléknu a pak mu to skákání sama dovolím, protože pak už mi to nevadí, ale to už je zase něco jiného. u Feny taky pomáhá ta ignorace.
Ale asi takhle - my s tím skákáním problém nemám, ale u návštěv je to horší. Protože jim můžu stokrát vysvětlovat, ať se otočí, ať psa ignorují, no jooo jenže ono jim to nevadí a je to roztomilý atd.... Třeba když přijede otec, tak na něho psi neskáčou - protože přesně dělal to, co měl. Když ale přijede kamarádka, která je na ty psy natěšená už dřív než vůbec vyleze z auta, tak na ní prostě skáčou doteď - protože ji to nikdy nevadilo, psa hladila i když měl tlapy na jejích prsou a bouřlivě se s ním vítala. Je taky pravda, že k nám jezdí "domácky" oblečená . A když se náhodou staví třeba cestou z práce nebo do práce (prostě líp oblečená), tak musím psy nejdřív zavřít, nebo poslat na místo, kamarádku usadit a pak je usměrňovat a jde to.
Ale s fenou je to celkově horší - miluje všechny lidi a nejradši by jim vyskočila až na hlavu (je jí 9 měsíců) , ale ona zase skvěle reaguje na hlas a když ji dám hlasem najevo, že to skákání se mi nelíbí, tak to uklidní, ještě když k tomu spolupracuje návštěva tak je to super, ale právě s tou spoluprací je to horší .
A jinak teda, asi jsem tak trochu blázen - vím, že většině lidí vadí, když na ně psi skáčou, ale já to mám ráda - u vlastních psů. Takže já přijdu domů, převléknu se (pokud jsem v "domácím odění" tak ani to ne) a psy pobídnu a nechám je na sebe skákat, nebo si k ním sednu, lehnu na zem .
marcelaamax
napsal(a):
Mě u psa celkem pomohlo otočení se zády a ignorace, a až potom, kdy má všechny 4 na zemi tak si ho začít všímat. Párkrát jsem mu natavila i to koleno. No a nyní to vypadá tak, že na mě sice neskáče když přijdu - ale já se většinou převléknu a pak mu to skákání sama dovolím, protože pak už mi to nevadí, ale to už je zase něco jiného. u Feny taky pomáhá ta ignorace.
Ale asi takhle - my s tím skákáním problém nemám, ale u návštěv je to horší. Protože jim můžu stokrát vysvětlovat, ať se otočí, ať psa ignorují, no jooo jenže ono jim to nevadí a je to roztomilý atd.... Třeba když přijede otec, tak na něho psi neskáčou - protože přesně dělal to, co měl. Když ale přijede kamarádka, která je na ty psy natěšená už dřív než vůbec vyleze z auta, tak na ní prostě skáčou doteď - protože ji to nikdy nevadilo, psa hladila i když měl tlapy na jejích prsou a bouřlivě se s ním vítala. Je taky pravda, že k nám jezdí "domácky" oblečená . A když se náhodou staví třeba cestou z práce nebo do práce (prostě líp oblečená), tak musím psy nejdřív zavřít, nebo poslat na místo, kamarádku usadit a pak je usměrňovat a jde to.
Ale s fenou je to celkově horší - miluje všechny lidi a nejradši by jim vyskočila až na hlavu (je jí 9 měsíců) , ale ona zase skvěle reaguje na hlas a když ji dám hlasem najevo, že to skákání se mi nelíbí, tak to uklidní, ještě když k tomu spolupracuje návštěva tak je to super, ale právě s tou spoluprací je to horší .
A jinak teda, asi jsem tak trochu blázen - vím, že většině lidí vadí, když na ně psi skáčou, ale já to mám ráda - u vlastních psů. Takže já přijdu domů, převléknu se (pokud jsem v "domácím odění" tak ani to ne) a psy pobídnu a nechám je na sebe skákat, nebo si k ním sednu, lehnu na zem .
Takže stejně jako u nás, taky máte dva druhy lidí . Asi je to tím postupem, prostě pro někoho to má tuhle mouchu, že vzhledem ke spolupráci návštěv to někdy není uplně dokonalé a psiska jasně vědí, co se s kým dá a nedá. U našich byl tedy ještě problém, že jsou příšerně zvědaví, takže když neseme cokoliv domů, tak byla tendence skákat za účelem prohlížení si věcí. Jenže to bylo dáno tím, že my jsme zase měli tendenci to před tím zvědavým nosem zvedat všechno nahoru. Problém zmizel ve chvíli, kdy nám došlo, že je nejlepší se v klidu podrobit osobní prohlídce. V klidu ukážu co nesu, psiska si to pozorně prohlídnou, včetně tašek s masem pro ně a nákupů. Ví se, že je to naše, případně pokud si poznají svoje krmení, tak že to dostanou pak a všechno je v pohodě. Jenom bylo potřeba si uvědomit, že chlupáče všechno zajímá a potřebujou si to prozkoumat.