Samostatné štěně? = nezávislý dospělý pes?

To co popisujete byla přesně naše tibetská doga.Ještě v roce jsem mu byla skoro ukradená a hlídala jsem já jeho.Dnes je mu 8 let,nehne se ode mě na krok.Přijde se pomazlit když chce,tibeťáci nejsou zrovna moc mazlící,pak si lehne opodál a sleduje.Kdybych šla 100x z domu na dvůr,100x se zvedne a jde se mnou.I na procházkách se ode mě nehne,ale pokud už se mu nechce otočí se a jde domů.
Věřte s láskou,pozitivním přístupem a trpělivostí z ní bude také mazel.Chvíli pohrát,chvilku pomazlit,ale zase to moc nepřehánět a nevnucovat se.

Takže za prvé...
některá štěňata opravdu mají tendenci držet se kohokoliv, byť je cizí...moje ovčanda v tomhle byla expert, když měla pocit, že zůstala opuštěná...stačilo, aby zašla za křovíčko a neviděla na mě, tak se prostě chytla procházejícího pána a šlapala za ním, když nikdo takový v dohledu nebyl dřepla si a začala plakat, ale ne každé štěně je takové, některé se drží zuby nehty "máminy sukně", to znamená, že jakmile se pro něj stanete mámou-tátou, tak si vás ukrutně hlídá, no a některá štěňata jsou samostatné jednotky, které už odmalinka prozkoumávají svět

za druhé..
i chrt nebo pastevec byť to jsou samostatné jednotky, tak jsou závisláci až na půdu, pokud teda se svým člověkem vytvoří ten správný vztah, což je hodně na člověku....takový pes to možná nedává najevo tak jako "běžná" plemena, ale člověk co tohle plemeno má a rozumí si s ním, tak to prostě ví.......

za třetí..
nevím jakou zkušenost mají ostatní, ale mě přijde, že štěně se s určitou povahou rodí, byť je následně ovlivňováno výchovou, socializací atd atd, tak ty základní rysy povahy má i v dospělosti...

Byť docela nechápu touhu mít "ocáska-závisláčka" já jsem ten druhý extrém, tak já osobně bych okamžitě štěndo nastěhovala do postele a některé z denních dávek krmení bych krmila z ruky a hry bych třeba volila takové, kdy lezu po čtyřech, válím se se štěnětem po zemi. Zkusila bych jestli by třeba "nelovila" něco jako střapec nebo plyšáka uvázaného na provázku, co potáhnu na zemi, aby za mnou štěně běželo.

Je to docela smůla, že se takový štěndo dostalo k vám....já bych byla z podobné povahy naopak nadšená a naopak to brala jako výzvu.
Pozor, někdy se stane, že nově příchozí štěndo k dalšímu psovi bude větší závislák na psu než na páníkovi.

Děkuji všem za odpovědi. Moc jste mě nepotěšili, v podstatě jste mi potvrdili mou domněnku. Vím, že i ti pastevci a chrti jsou velmi oddaní pánovi. Jde o to, jak lásku projevují. Já jsem "ňuňací", moje druhá fenka je ocásek a šmudlík. Proto jsem vyhledávala právě takové štěně a nechala ho vybrat chovatelkou. Jak se zdá, byla to chyba. Teď už s tím nic nenadělám. Ale lituju toho, a hodně, i když mám fenečku ráda. Do postele si jí beru, ale i tam si lehne vždy na kraj, daleko ode mě. Určitě rady zkusím, ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

3metts napsal(a):
Děkuji všem za odpovědi. Moc jste mě nepotěšili, v podstatě jste mi potvrdili mou domněnku. Vím, že i ti pastevci a chrti jsou velmi oddaní pánovi. Jde o to, jak lásku projevují. Já jsem "ňuňací", moje druhá fenka je ocásek a šmudlík. Proto jsem vyhledávala právě takové štěně a nechala ho vybrat chovatelkou. Jak se zdá, byla to chyba. Teď už s tím nic nenadělám. Ale lituju toho, a hodně, i když mám fenečku ráda. Do postele si jí beru, ale i tam si lehne vždy na kraj, daleko ode mě. Určitě rady zkusím, ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

Možná, že to časem oceníte, možná zjistíte, že když vás miluje láskou nezměrnou samostatnější pejsek, který není "ocáskem" je větší vyznamenání než když máte už od štěněte psa, co by se od vás nejraději nehnul a chce se neustále mazlit.....protože to potom není zas až tak vaše zásluha, ale prostě povaha štěněte, zatímco u toho samostatnějšího si tu jeho lásku musíte zasloužit.

I když je mi divné, že vám dle požadavků chovatelka vybrala právě tohle štěně....předpokládala bych, že vybrala právě štěně hodně kontaktní, tak třeba je to jen tím, že má hodně práce z prozkoumáváním domova a třeba až vás vezme za své, tak bude kontaktnější. Navíc kavalírky co znám já jsou velmi příjemní společníci, akorát jsem se nikdy neptala, zda to jsou i typičtí mazlíci.

No,možná to,že jste chtěli klidné štěně, se zaměnilo za flegmatické. Ale nelámala bych nad tím hůl. Procházky navolno určitě dělejte, ideálně naprosto samostatně,bez druhého psa, někde,kde zatím nikoho nepotkáte, tam by mělo být štěně fixovanější na vás, schovávejte se, podoporujte ho v tom,aby si vás hlídalo. Samozřejmě ať je hladové,to v něm probudí zájem o pamlsky, i tak ale musíte najít ty,co budou pro něj opravdu motivací. To samé hračky a hraní, musíte přijít na to,co je pro něj zajímavé - přetahování, pískací hračky, hračky s kožešinou,míčky atd. Jestli rádo čmuchá, tak se zaměřit tímhle směrem. To přivolání nebo zaujmutí, zeptejte se chovatelky,jak štěnda svolávala. Já všechny nové majitele informovala, že doma štěnda fungovala na tleskání,mlasknutí, a fungovalo to v novém domově všem. Berte to jako výzvu, u takových štěňat to někdy trvá déle, ale zas když si vybudujete ten správný vztah,je to top. Zas nebudete muset řešit separační úzkost, bojácnost atd. Já si před třemi lety nechala ze svého chovu čubinu, od narození největší samostatnou jednotku. Je pravda, že na to koukám jinak, používám psy pro lovečinu, a tyhle vlohy jsem tam viděla. Dodnes je to samostatná jednotka, při výcviku na ní člověk musel neustále vymýšlet nějaké nové triky, aby chtěla dělat to, co by chtěl člověk. Pamlsky brala jako další plnění povelu (a to je to labina :-))) a byla otrávená. Ale právě přes cvičení a práci se z ní stal ten megazávislák, co po něm toužíte. Ne, není to extra mazlidlo, ale hlídá si mě furt, pořád sleduje, jestli se nebude něco dělat. Když jí pustím do postele, zavalí mě, chce drbat, po pěti minutách se zvedne a jde spát jinam. Když se ale zvednu, zas jí mám v patách. Nezajímají ji cizí lidi (když nejí), psi (má jich teda doma dost), všude chodí bez vodítka, naprosto bez problémů a automaticky. Teď jsem si nechávala další štěně, a bude to něco hodně obdobného, taky je samostatná až na půdu a má ve třech měsících vše na háku

kavalíra jsme měli ale že by to zrovna měl být závislák to fakt ne. Jsou super,ale závisláky máme ted . kam jdu tam jdou také

ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

no, zatím je možno doufat,že jde o projev odtažitosti vůči cizím, navíc když má spřízněnou duši v druhé fence.
Co určitě lze, tak takové věci již zde jmenované, jako krmení z ruky, pamlskování když ti věnuje pozornost apod..
Ale bych řekla, že u takového nezávislého štěněte je třeba se nevnucovat, ale moudrým vedením si přirozeně získat autoritu.

jinak, teda...když už tady padli ti pastevci jako nezávislí .....blbá volba plemene , takoví pyrenejáci mají jako přímo plemenný znak velkou potřebu úzkého kontaktu se svými lidmi, velmi velkou, fyzickou....prostě šolíchači maximální

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

no, zatím je možno doufat,že jde o projev odtažitosti vůči cizím, navíc když má spřízněnou duši v druhé fence.
Co určitě lze, tak takové věci již zde jmenované, jako krmení z ruky, pamlskování když ti věnuje pozornost apod..
Ale bych řekla, že u takového nezávislého štěněte je třeba se nevnucovat, ale moudrým vedením si přirozeně získat autoritu.

jinak, teda...když už tady padli ti pastevci jako nezávislí .....blbá volba plemene , takoví pyrenejáci mají jako přímo plemenný znak velkou potřebu úzkého kontaktu se svými lidmi, velmi velkou, fyzickou....prostě šolíchači maximální

No, moje šarplaninky se stále snaží posadit se mi se svými 50 - 60 kg na klín . Ale jen mně, ostatní z rodiny milují, mazlí se, ale paničku mají jen jednu.

3metts napsal(a):
Zdravím,
tento pátek jsem si přivezla 7 a půl týdenní štěňátko kavalíra. S PP, vybrala mi jí chovatelka podle mého popisu. Chtěla jsem spíše línější štěně, závisláčka a mazlíčka. Vybrala jsem si podle toho i vyhovující plemeno. Hned doma mě ale zarazilo její chování. Myslela jsem, že takto malá štěňata (možná krom pastevců, chrtů a podobných značně nezávislých plemen) se mají v neznámém prostředí snažit držet jakékoliv živé bytosti. Nicméně ona se při venčení na zahradě okamžitě začala procházet a ani se neohlídla. Sem tam popoběhne za mou kříženkou, kterou následuje víc než mě nebo mého přítele, ale ani za tou neběhá nijak hodně. Vím, že jsme pro ní cizí, takže za 3 dny společného času opravdu nečekám žádnou oddanost. Ale neměla by mít pud držet se kohokoliv, i cizího, v takhle neznámém prostředí (teď už třeba ne, ale ten první den)?

Musím napsat, že jsem dost zklamaná. Už jsem to i obrečela... Chovatelce jsem několikrát opakovala, že chci závislačku, mazlíčka. A mám nemazlící (vím, že štěňata jsou méně mazlivá, nemají na to čas, ale i tak...), samostatnou jednotku. Plánovala jsem hned chůzi na procházce na volno, aby se hezky naučila následovat, ale tahle by mi vzala roha (ještě jsem jí na procházku nebrala, chtěla jsem aby si trochu víc zvykla na vodítko). Vůbec nereaguje na člověka, na mlaskání, tleskání (slyší dobře, na zvuky reaguje hezky), pamlsek si vezme jen když jste u ní (nepřiběhne pro něj), nemá zájem hrát si s námi. Vrtěla ocáskem jen dvakrát a to na mou kříženku, na nás prostě nereaguje nijak. Ani pozitivně, ani negativně. Nemá zájem o to co děláme, jde si kousat na druhou stranu pokoje deku, při výzvě k hraní se neúčastní. Na náš odchod z místnosti sice reaguje... kňučením, ale víc kňučí, když odchází má druhá fena. Ale ani té si po chvíli nevšímá.

Nebo je tohle normální? Já nikdy psa od štěněte neměla, tak nedokážu posoudit. A hlavně, myslíte, že z takového štěněte může vyrůst pes mazlík, ocásek, který se bude držet páníčka (při dobré výchově)? Nebo na to mám zapomenout?

Neházela bych flintu do žita. Přesně takováhle samostatná jednotka byla moje nyní dvouapůlletá fena, naprosto mě nepotřebovala, žádný instinkt následování neměla. Jako štěně sice přivolání docela šlo, ale v pubertě se na to vykašlala úplně, horší to bylo o to, že pamlsky naprosto ignorovala. Zlom nastal až skoro ve dvou letech, dnes mám pocit, že mě ještě žádnej náš pes tak nemiloval.
Radila bych vám chodit na procházky jen ve dvou, nám to hodně pomohlo. A nejlíp to šlo, když byla mlha, to se teprve bála, že se jí ztratím To ale budete muset počkat do podzimu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

no, zatím je možno doufat,že jde o projev odtažitosti vůči cizím, navíc když má spřízněnou duši v druhé fence.
Co určitě lze, tak takové věci již zde jmenované, jako krmení z ruky, pamlskování když ti věnuje pozornost apod..
Ale bych řekla, že u takového nezávislého štěněte je třeba se nevnucovat, ale moudrým vedením si přirozeně získat autoritu.

jinak, teda...když už tady padli ti pastevci jako nezávislí .....blbá volba plemene , takoví pyrenejáci mají jako přímo plemenný znak velkou potřebu úzkého kontaktu se svými lidmi, velmi velkou, fyzickou....prostě šolíchači maximální

No pravdu máte....je fakt, že i pastevci jsou v mnoha případech mazlíci až na půdu...asi spíš bylo myšleno ty, kteří zas na to mazlení moc nejsou, ale i tak toho svýho člověka milují na max. Prostě není pastevec jako pastevec....ono to bude i v rámci plemene....dvojice saošů....pes opravdu paniččin ocásek, jakmile se někde usadí, tak už si jde minimálně položit hlavu do klína-mamáneček....feňule na takový "blbosti" nemá čas, protože "pracuje", paničku si hlídá jak oko v hlavě, ale tak nějak z povzdálí...

Jinak je to paradox....já, která oceňuju právě tu samostatnost a nekontaktnost, tak mám doma momentálně pravej opak

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale nemyslím si, že takovýhle povahový rys půjde předělat.

no, zatím je možno doufat,že jde o projev odtažitosti vůči cizím, navíc když má spřízněnou duši v druhé fence.
Co určitě lze, tak takové věci již zde jmenované, jako krmení z ruky, pamlskování když ti věnuje pozornost apod..
Ale bych řekla, že u takového nezávislého štěněte je třeba se nevnucovat, ale moudrým vedením si přirozeně získat autoritu.

jinak, teda...když už tady padli ti pastevci jako nezávislí .....blbá volba plemene , takoví pyrenejáci mají jako přímo plemenný znak velkou potřebu úzkého kontaktu se svými lidmi, velmi velkou, fyzickou....prostě šolíchači maximální

Měla bych jeden soukromý dotaz. Vzhledem k tomu, že stále hledám vhodné plemeno jako dalšího psa....kavkazáka jsem si škrtla, protože po konzultacích s majiteli tohoto plemene to vypadá, že by mu nevyhovoval režim, co vyhovuje nám, saoše nechce manžel, tam by to bylo asi krkolomné...sehnat nekupírovanou fenu - i s ocasem nejlépe hnědobílou a vydávat jí za křížence bernardýna a tak v hledáčku uvízl i pyrenejec. Takže se ptám s ohledem na to, že pyrenejci obecně jsou kontaktnější psi-pastevci, myslíte, že by mu vyhovoval režim bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu a hlavně spaní v domě??

Děkuji všem za rady, budu je aplikovat a doufat v zázrak

tam by to bylo asi krkolomné...sehnat nekupírovanou fenu - i s ocasem nejlépe hnědobílou a vydávat jí za křížence bernardýna

ale nebylo, když si vyberete ch.s. a domluvíte se aby hnědobílej fence nekupírovali ocas , tak to po záloze rád chovatel udělá (nekupíraci)
ale vybírat jen dle barvy ?

Mám přesně takovou nekontaktní samostatnou fenu, byla taková už od štěněte, teď je jí 8 let, hrany se sice trošku obrousily, ale ne o moc.

3metts napsal(a):
Děkuji všem za rady, budu je aplikovat a doufat v zázrak

já vám nevím, ale tohle není dobrý přístup.

vašim cílem nemá být předělat toho tvora k obrazu svému, ale spřátelit se s ním. s takovým, jaký je.

lupus4 napsal(a):
tam by to bylo asi krkolomné...sehnat nekupírovanou fenu - i s ocasem nejlépe hnědobílou a vydávat jí za křížence bernardýna

ale nebylo, když si vyberete ch.s. a domluvíte se aby hnědobílej fence nekupírovali ocas , tak to po záloze rád chovatel udělá (nekupíraci)
ale vybírat jen dle barvy ?

No to opravdu problém není, domluvit se a nekupírovat....ale přesně podle barvy??...ani to není problém sehnat fenu středoasiata v určité barvě, ale vybírat vzhledem k tomu, kdy se kupíruje, zvíře tak brzo, kdy ještě člověk opravdu nepozná, jaké štěně bude......a ono je vlastně jedno jaká barva....ten problém je stejný ať už bych chtěla fenu bílou, černou...i kdyby mi na barvě vůbec nezáleželo....nic to nemění na tom, že si fenu defakto musím vybrat vlastně hned. Vím, že to běžně lidi dělají, že mají rezervaci na štěně ještě před narozením, ale já bych raději štěně vybrala až třeba v 5-6 týdnu.

Mě ani tak o barvu nejde....ta hnědobílá by byla preferovaná právě vzhledem k podobnosti zbarvení s bernardýnem.....a že by se v tom manžel nevrtal, kdyby bylo nové štěně barevně podobné naší současné feně..křížence bernardýna. Já vim, že je to hrozný. Moc bych si saošku přála, ale přijde mi to fakty krkolomný už jen to, že by štěně musela eventuelně přivést moje dcera jako dárek, protože těžko pojedu pro štěně s manželem.

proboha, máte štěně 2 dny, vezmete ho ze smečky do prostředí kde je jiný pes, bude hledat psa a ne vás, kterou téměř nezná. A jestli ho furt otravujete s mazlením ? když chcete ochočit papouška, musí být sám.

3metts napsal(a):
Děkuji všem za rady, budu je aplikovat a doufat v zázrak

Třeba tu náturu později oceníte.
Hlídala jsem cizí kavalírku.
Byla v pohodě od první minuty.
Nebyla dotěrná, byla velmi příjemná, milá,
stále dobře naladěná. Snad si brzy
zvyknete a sednete si spolu.

Takže se ptám s ohledem na to, že pyrenejci obecně jsou kontaktnější psi-pastevci, myslíte, že by mu vyhovoval režim bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu a hlavně spaní v domě??

režim bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu = značka ideál

spaní v domě = pokud to bude režim od prvního dne, tak by neměl být problém (ono to opět odvisí od temperamentu), je třeba počítat s tím, že to jsou soumrační hlídači takže s časněnoční aktivitou a je třeba nemít antivýchovného manžela (za dotaz "jak ho mám ignorovat" bych zabíjela).
Je třeba počítat s uštěkaností, opět závisí na temperamentu jedince a samozřejmě místní situaci (ale i ten můj nervák v noci tvrdě spí a vůbec mu nevadí, že sousedovic moskevačka prořve hezkých pár nočních hodin) a samozřejmě na výchovném působení majitele.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to opravdu problém není, domluvit se a nekupírovat....ale přesně podle barvy??...ani to není problém sehnat fenu středoasiata v určité barvě, ale vybírat vzhledem k tomu, kdy se kupíruje, zvíře tak brzo, kdy ještě člověk opravdu nepozná, jaké štěně bude......a ono je vlastně jedno jaká barva....ten problém je stejný ať už bych chtěla fenu bílou, černou...i kdyby mi na barvě vůbec nezáleželo....nic to nemění na tom, že si fenu defakto musím vybrat vlastně hned. Vím, že to běžně lidi dělají, že mají rezervaci na štěně ještě před narozením, ale já bych raději štěně vybrala až třeba v 5-6 týdnu.

Mě ani tak o barvu nejde....ta hnědobílá by byla preferovaná právě vzhledem k podobnosti zbarvení s bernardýnem.....a že by se v tom manžel nevrtal, kdyby bylo nové štěně barevně podobné naší současné feně..křížence bernardýna. Já vim, že je to hrozný. Moc bych si saošku přála, ale přijde mi to fakty krkolomný už jen to, že by štěně musela eventuelně přivést moje dcera jako dárek, protože těžko pojedu pro štěně s manželem.

A co moskevský strážní pes? Vypadá jak bernardýn, ale je to povahou vlastně pastevec... nekupíruje se...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co moskevský strážní pes? Vypadá jak bernardýn, ale je to povahou vlastně pastevec... nekupíruje se...

No ten je taky zatím na seznamu, ale já nevim, v jedné chovce feny hlídají způsobem, dovnitř pustim každýho, ven nikdo neodejde bez vědomí majitelů, jsou rezervované a nekontaktní k cizím.......no a v té druhé naopak feny velmi kontaktní šmajchlířky i s cizíma lidma, no hlídací asi budou...........chovatelka říká, že kouzlo moskeváka je v tom, že jakýho si ho uděláte, takový ten pes bude, že oni od štěňat tahaj psy všude sebou...do restaurace, do města, na návštěvy a proto jsou pak jejich psi přátelští.

Jako každý majitel moskeváka, co znám říká, že je to top ten pes, já abych se přiznala jsem z toho tak trochu v rozpacích...přijde mi, že co pes, to pomalu jiná povaha. Jinak samozřejmě exteriérově je vyhovující.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže se ptám s ohledem na to, že pyrenejci obecně jsou kontaktnější psi-pastevci, myslíte, že by mu vyhovoval režim bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu a hlavně spaní v domě??

režim bydlení v domě s trvalým přístupem na zahradu = značka ideál

spaní v domě = pokud to bude režim od prvního dne, tak by neměl být problém (ono to opět odvisí od temperamentu), je třeba počítat s tím, že to jsou soumrační hlídači takže s časněnoční aktivitou a je třeba nemít antivýchovného manžela (za dotaz "jak ho mám ignorovat" bych zabíjela).
Je třeba počítat s uštěkaností, opět závisí na temperamentu jedince a samozřejmě místní situaci (ale i ten můj nervák v noci tvrdě spí a vůbec mu nevadí, že sousedovic moskevačka prořve hezkých pár nočních hodin) a samozřejmě na výchovném působení majitele.

No moji psi nemůžou být přes noc venku...i když by to někdy ocenili.....protože v tom tichu reagujou štěkotem na každou "blbost" i na zvuky, který je ve dne nechávaj chladnými........právě, že začnou štěkat i když zaštěká Mufík o dvě ulice dál, i když zahouká alarm od auta ve vedlejší ulici........když jsou zavřený v baráku, tak je většinou nic neřeší, ale na noční poplachy jsme zvyklí....hlavně na podzim v sezóně ježků, to je kolikrát "poplach" i 3x za noc........jo manžel občas zabrblá.."co to zase v noci bylo??"
Ale třeba minule jsem mu říkala.."my jsme tě asi v noci vzbudili viď??" protože pes stál u otevřených dveří k němu do pokoje a štěkal fest a manžel prý, že o tom ani neví.......mě takhle zablafat pes defakto u hlavy, když spim, tak mám infarkt

No o tomhle plemeni zatím sbírám informace.......samozřejmě bych si ráda vybrala psa, který mi bude vyhovovat, ale zároveň chci, aby u nás byl pes šťastný a aby mu to vyhovovalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ten je taky zatím na seznamu, ale já nevim, v jedné chovce feny hlídají způsobem, dovnitř pustim každýho, ven nikdo neodejde bez vědomí majitelů, jsou rezervované a nekontaktní k cizím.......no a v té druhé naopak feny velmi kontaktní šmajchlířky i s cizíma lidma, no hlídací asi budou...........chovatelka říká, že kouzlo moskeváka je v tom, že jakýho si ho uděláte, takový ten pes bude, že oni od štěňat tahaj psy všude sebou...do restaurace, do města, na návštěvy a proto jsou pak jejich psi přátelští.

Jako každý majitel moskeváka, co znám říká, že je to top ten pes, já abych se přiznala jsem z toho tak trochu v rozpacích...přijde mi, že co pes, to pomalu jiná povaha. Jinak samozřejmě exteriérově je vyhovující.

Moskevský strážní pes má fakt rozházené povahy, prostě to není ustálené. Něco je povahou hodně kavkazák, něco zase naopak hodně bernardýn a myslím, že přirovnávat je k pastevcům je u značné části dost na hraně. A pořád nějak míjím, proč někdo chce z těch psů dělat přátelské psy. Ano má smysl chtít, aby si cizích lidí mimo své teritorium nevšímal, ale chtít předem a vychovávat toho psa aby byl přátelský, je podle mě jasný znak toho, že dotyčný chce vlastně jiné plemeno. Tím nechci vystupovat proti pečlivé socializaci. Taháme naše psy od štěněte všude, protože skutečně se hodí, když ten pes nereaguje zběsile na cokoliv neznámého kolem, což pokud se tohle nedělá, bude mít spousta těch psů tendenci dělat. Nebo naopak i bez nepřátelských projevů se úplně nehodí, aby se ten pes s úmyslem si hrát někomu vnucoval na ulici a ještě samozřejmě pokud od mala pěstujete tu ovladatelnost v podmínkách města, tak se dá později třeba bez problémů jít k veterináři a tak podobně. Ale to přátelství mi tam jaksi nesedí a já mu hlavně nevěřím, protože jednoho dne se mu někdo nebude líbit a když máte nastaveno, že s každým kamarádí a strká k němu nos, tak to pak vůbec nemusíte čekat. To nemluvím o tom, že hodně lidí má z těch psů strach a reaguje na ně velice nevhodně. Podle mě by takový pes měl být vedený tak, aby se o cizí lidi nezajímal.

TyVed napsal(a):
Moskevský strážní pes má fakt rozházené povahy, prostě to není ustálené. Něco je povahou hodně kavkazák, něco zase naopak hodně bernardýn a myslím, že přirovnávat je k pastevcům je u značné části dost na hraně. A pořád nějak míjím, proč někdo chce z těch psů dělat přátelské psy. Ano má smysl chtít, aby si cizích lidí mimo své teritorium nevšímal, ale chtít předem a vychovávat toho psa aby byl přátelský, je podle mě jasný znak toho, že dotyčný chce vlastně jiné plemeno. Tím nechci vystupovat proti pečlivé socializaci. Taháme naše psy od štěněte všude, protože skutečně se hodí, když ten pes nereaguje zběsile na cokoliv neznámého kolem, což pokud se tohle nedělá, bude mít spousta těch psů tendenci dělat. Nebo naopak i bez nepřátelských projevů se úplně nehodí, aby se ten pes s úmyslem si hrát někomu vnucoval na ulici a ještě samozřejmě pokud od mala pěstujete tu ovladatelnost v podmínkách města, tak se dá později třeba bez problémů jít k veterináři a tak podobně. Ale to přátelství mi tam jaksi nesedí a já mu hlavně nevěřím, protože jednoho dne se mu někdo nebude líbit a když máte nastaveno, že s každým kamarádí a strká k němu nos, tak to pak vůbec nemusíte čekat. To nemluvím o tom, že hodně lidí má z těch psů strach a reaguje na ně velice nevhodně. Podle mě by takový pes měl být vedený tak, aby se o cizí lidi nezajímal.

No mě nejvíc dostalo, když jsem u nás před krámem viděla lidi s moskevandou, tak jsem se šla na ní juknout, byla to dospělá fena...nevím věk, ale nějak čestvě už vyřazená z chovu s ohledem na její věk.......ona si prostě pozornost lidí užívala, s každým se mazlila, takovou sluníčkovou povahu jsem v životě neviděla ani u bernardýna, bych to snad přirovnala k retrívrovi. A právě když jsem se nad tím podivovala, tak mi majitelka - mají chovku - řekla to o té "tvárné" povaze, ale prý by je fena určitě bránila, když by na to přišlo.

No nevím, pesany jsem sebou taky kvůli socializaci tahala všude, přesto jsou naprosto nekontaktní k cizím lidem....že by měl MSP tak tvárnou povahu??

Pár MSP jsem potkala, nebyli to povahové typy "bernardýn" a jednu dobu jsme proto o něm uvažovali. Jenže tehdy se ještě nechovali u nás pod FCI, ale tuším že pod UCI nebo KOSD. A já bych do psa, který není pod FCI, nešla. Některé chovky se časem přetransformovaly z těchto jiných svazů na FCI, např. Z linie Romanovců...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No mě nejvíc dostalo, když jsem u nás před krámem viděla lidi s moskevandou, tak jsem se šla na ní juknout, byla to dospělá fena...nevím věk, ale nějak čestvě už vyřazená z chovu s ohledem na její věk.......ona si prostě pozornost lidí užívala, s každým se mazlila, takovou sluníčkovou povahu jsem v životě neviděla ani u bernardýna, bych to snad přirovnala k retrívrovi. A právě když jsem se nad tím podivovala, tak mi majitelka - mají chovku - řekla to o té "tvárné" povaze, ale prý by je fena určitě bránila, když by na to přišlo.

No nevím, pesany jsem sebou taky kvůli socializaci tahala všude, přesto jsou naprosto nekontaktní k cizím lidem....že by měl MSP tak tvárnou povahu??

Já bych tedy tvárné povaze nevěřil ani zbla, spíš linii hozené někam, kde pak opravdu můžete mít jiné plemeno, jelikož velikých psů vzbuzujících respekt, ale se sluníčkovou povahou je prostě dost. A ta obrana se prostě vždycky musí zkusit, té se věřit nedá. Takových přesvědčených lidí je všude plno a jsou k tomu krásná videa, myslím, že to sem onehdy do nějakého vlákna už někdo dával, jak pak ti obranáři buď jen nejsou schopní zákroku, nebo se klidí se staženým ocasem. Samozřejmě pokud má ten pes něco jako PPV, tak je to něco jiného. Viděl sem sluníčkovou kavkazandu, která se mazlila s každým kolem a pak když přišel figurant a ozval se povel, že teď se bude bránit, tak chlap lítal jako hadr na holi. Ale prostě v dnešních podmínkách, kdy je typická povaha plemene vždy až na druhém místě, nemůžete věřit ani saošům ani kavkazákům. Musí se vybírat tam, kde ty povahy jsou, kde se na ně hledí a i pak se stejně jako se vším ostatním může najít pes, který to v sobě mít nebude. Ale samozřejmě zase jako se vším ostatním, ta pravděpodobnost je někde malá a někde to může být každý druhý.

TyVed napsal(a):
Já bych tedy tvárné povaze nevěřil ani zbla, spíš linii hozené někam, kde pak opravdu můžete mít jiné plemeno, jelikož velikých psů vzbuzujících respekt, ale se sluníčkovou povahou je prostě dost. A ta obrana se prostě vždycky musí zkusit, té se věřit nedá. Takových přesvědčených lidí je všude plno a jsou k tomu krásná videa, myslím, že to sem onehdy do nějakého vlákna už někdo dával, jak pak ti obranáři buď jen nejsou schopní zákroku, nebo se klidí se staženým ocasem. Samozřejmě pokud má ten pes něco jako PPV, tak je to něco jiného. Viděl sem sluníčkovou kavkazandu, která se mazlila s každým kolem a pak když přišel figurant a ozval se povel, že teď se bude bránit, tak chlap lítal jako hadr na holi. Ale prostě v dnešních podmínkách, kdy je typická povaha plemene vždy až na druhém místě, nemůžete věřit ani saošům ani kavkazákům. Musí se vybírat tam, kde ty povahy jsou, kde se na ně hledí a i pak se stejně jako se vším ostatním může najít pes, který to v sobě mít nebude. Ale samozřejmě zase jako se vším ostatním, ta pravděpodobnost je někde malá a někde to může být každý druhý.

MSP se jeví jako ideální pes....alespoň to co je o něm psáno, že je lehce ovladatelný a přitom má schopnost samostatného vyhodnocení situace a rozhodování.
Takovej přijatelnej kompromis "bernardýn x kavkazák"
Nakoukala jsem i pár videí...resp. co jsem kde našla z testů povahy, tam se psi jevili většinou dobře...

Ale zatím mě "naživo" tohle plemeno moc nepřesvědčilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
MSP se jeví jako ideální pes....alespoň to co je o něm psáno, že je lehce ovladatelný a přitom má schopnost samostatného vyhodnocení situace a rozhodování.
Takovej přijatelnej kompromis "bernardýn x kavkazák"
Nakoukala jsem i pár videí...resp. co jsem kde našla z testů povahy, tam se psi jevili většinou dobře...

Ale zatím mě "naživo" tohle plemeno moc nepřesvědčilo.

A co jihorus?
https://m.youtube.com/watch?v=Zbto73bboEg

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co jihorus?
https://m.youtube.com/watch?v=Zbto73bboEg

No i když tvrdím, že vzhled pro mě není důležitej, tak nechci psa s chlupatou tlamajznou.......známý mají beardedku a pro mě je to teda děs a běs.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No i když tvrdím, že vzhled pro mě není důležitej, tak nechci psa s chlupatou tlamajznou.......známý mají beardedku a pro mě je to teda děs a běs.

Jaká škoda, v tomto případě je pro mě teda povaha důležitější .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jaká škoda, v tomto případě je pro mě teda povaha důležitější .

No povaha je určitě důležitější...ale jihorus bude teoreticky" klasickej" pastevec, říkám teoreticky, protože žádnýho jihorusa osobně neznám a pastevce si lze pořídit i v medvědoidním typu.......

Musím říct, že i kdyby mě neodrazovala chlupatá tlama, tak celkově vidím, že bude, co se srsti týče potřebovat větší údržbu, než "medvěd"...a já už jsem v tomhle přeci jen pohodlnější......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No povaha je určitě důležitější...ale jihorus bude teoreticky" klasickej" pastevec, říkám teoreticky, protože žádnýho jihorusa osobně neznám a pastevce si lze pořídit i v medvědoidním typu.......

Musím říct, že i kdyby mě neodrazovala chlupatá tlama, tak celkově vidím, že bude, co se srsti týče potřebovat větší údržbu, než "medvěd"...a já už jsem v tomhle přeci jen pohodlnější......

Ok a co podhalaňan nebo maremmák?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ok a co podhalaňan nebo maremmák?

přiznám se, že podhalaňana jsem si musela vygůglit....obé by určitě nebyl problém, jen myslím, že to nejsou moc rozšířená plemena a tudíž nemusí být tak lehce štěně k sehnání a já nejsem člověk, co bude na štěně čekat třeba půl roku, bohužel jsem na svých psech hodně závislá a i když to zní blbě, tak tu prázdnotu po psu, který mě opustí potřebuju v co nejkratším termínu "zaplácnout" novým štěnětem, protože jinak nevím, jak bych odchod mého stávajícího psa vůbec přežila......proto je pro mě podstatně schůdnější pyrenejec (mimochodem vzhledově docela podobný), který je dostupnější.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
MSP se jeví jako ideální pes....alespoň to co je o něm psáno, že je lehce ovladatelný a přitom má schopnost samostatného vyhodnocení situace a rozhodování.
Takovej přijatelnej kompromis "bernardýn x kavkazák"
Nakoukala jsem i pár videí...resp. co jsem kde našla z testů povahy, tam se psi jevili většinou dobře...

Ale zatím mě "naživo" tohle plemeno moc nepřesvědčilo.

I když nepochybuju, že to "naživo" pro Vás bude nejdůležitější, tak bych se opravdu řídil vlastně jen tím naživo. Jelikož ten kdo ty psy chová, Vám o nich nabásní . Se podívejte jak já popisuju naše psy. A popisy plemen, které se dají najít na webu jsou často dokola opakované texty, které alespoň tedy jak znám, co máme doma, zdaleka nevystihují skutečnost, jen dokola omílají nějaké rádoby typické vlastnosti. Nikdo Vám tam nenapíše, že povahu jako přes kopírák zrovna ti pastevci prostě nemají a do jaké míry lze co ovlivnit, protože to ani nikdo nemůže vědět. Sama vždycky popisujete, jak rozdílní jsou Vaši psi. Myslel sem jak mám načteno možné a i nemožné a pak když to zažijete, tak je to něco uplně jiného a když vidíte dalších x psů, tak zjistíte, že krom těch pár znaků, které jsou společným jmenovatelem, se to může neskutečně lišit. Naše dvojka je taky taková, fena by s dobrým a pracovitým psovodem, což u nás nikdo není , byla asi výborný služebák. Pes je spíš něco jako divoké zvíře, které nás naštěstí miluje a je ochotno nám vyhovět a zůstat s námi. Kdybych měl jen jednoho z nich a popisoval Vám podle nich, jak vnímám to plemeno, tak nutně podávám zkreslenou informaci. Takže asi to chce fakt vidět a strávit s nima nějaký čas, opakovaně a na různých místech a v různých podmínkách, aby si člověk udělal nějakou přibližnou představu. A pak už je to loterie

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
přiznám se, že podhalaňana jsem si musela vygůglit....obé by určitě nebyl problém, jen myslím, že to nejsou moc rozšířená plemena a tudíž nemusí být tak lehce štěně k sehnání a já nejsem člověk, co bude na štěně čekat třeba půl roku, bohužel jsem na svých psech hodně závislá a i když to zní blbě, tak tu prázdnotu po psu, který mě opustí potřebuju v co nejkratším termínu "zaplácnout" novým štěnětem, protože jinak nevím, jak bych odchod mého stávajícího psa vůbec přežila......proto je pro mě podstatně schůdnější pyrenejec (mimochodem vzhledově docela podobný), který je dostupnější.

Podhalaňan vůbec není nedostupný, koukněte na inzerci v PL https://m.olx.pl/zwierzeta/psy/q-owczarek-podhala ński/?view=gallery

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
přiznám se, že podhalaňana jsem si musela vygůglit....obé by určitě nebyl problém, jen myslím, že to nejsou moc rozšířená plemena a tudíž nemusí být tak lehce štěně k sehnání a já nejsem člověk, co bude na štěně čekat třeba půl roku, bohužel jsem na svých psech hodně závislá a i když to zní blbě, tak tu prázdnotu po psu, který mě opustí potřebuju v co nejkratším termínu "zaplácnout" novým štěnětem, protože jinak nevím, jak bych odchod mého stávajícího psa vůbec přežila......proto je pro mě podstatně schůdnější pyrenejec (mimochodem vzhledově docela podobný), který je dostupnější.

A co čuvač?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co čuvač?

čuvačů znám vícero, přiznám se, že i o něm jsem jednu chvíli uvažovala, ale povahově to pro mě není úplně pravé ořechové. I když třeba sousedovic feňulka-štěndo, ta byla super, ale tam to bohužel zase neocenili sousedi , takže jí po krátké době dali pryč....kdybych neměla svoje psy, tak bych si jí klidně vzala.
Už jako štěndo zaujala pozici na vyvýšeném strategickém místě a pozorovala okolí.......klidně bych řekla, že už v těch pár měsících to byla "dáma"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podhalaňan vůbec není nedostupný, koukněte na inzerci v PL https://m.olx.pl/zwierzeta/psy/q-owczarek-podhalański/?view=gallery

No třeba zrovna až přijde čas a bude muset být teď hned nové štěně,....

TyVed napsal(a):
I když nepochybuju, že to "naživo" pro Vás bude nejdůležitější, tak bych se opravdu řídil vlastně jen tím naživo. Jelikož ten kdo ty psy chová, Vám o nich nabásní . Se podívejte jak já popisuju naše psy. A popisy plemen, které se dají najít na webu jsou často dokola opakované texty, které alespoň tedy jak znám, co máme doma, zdaleka nevystihují skutečnost, jen dokola omílají nějaké rádoby typické vlastnosti. Nikdo Vám tam nenapíše, že povahu jako přes kopírák zrovna ti pastevci prostě nemají a do jaké míry lze co ovlivnit, protože to ani nikdo nemůže vědět. Sama vždycky popisujete, jak rozdílní jsou Vaši psi. Myslel sem jak mám načteno možné a i nemožné a pak když to zažijete, tak je to něco uplně jiného a když vidíte dalších x psů, tak zjistíte, že krom těch pár znaků, které jsou společným jmenovatelem, se to může neskutečně lišit. Naše dvojka je taky taková, fena by s dobrým a pracovitým psovodem, což u nás nikdo není , byla asi výborný služebák. Pes je spíš něco jako divoké zvíře, které nás naštěstí miluje a je ochotno nám vyhovět a zůstat s námi. Kdybych měl jen jednoho z nich a popisoval Vám podle nich, jak vnímám to plemeno, tak nutně podávám zkreslenou informaci. Takže asi to chce fakt vidět a strávit s nima nějaký čas, opakovaně a na různých místech a v různých podmínkách, aby si člověk udělal nějakou přibližnou představu. A pak už je to loterie

No proto mě to tak nějak nejvíc táhne k saošům....osobně jich znám nejvíc a i to povídání jejich majitelů (ne chovatelů) mě utvrzuje v tom, že to je ONO, i když je svým způsobem každý trochu jiný......ale kupodivu feny se v rysech povah dost podobají, alespoň v těch základních.....resp. když mi majitel říká, ta naše holka je taková a maková a tohle dělá takhle.....a já si říkám, že je to přesně jako u nás moje feňule, byť to není žádnej pastevec, ne samozřejmě všechno........
Jenže manžel o tom nechce ani slyšet, protože kolem roku 1993 jeden saoš kousnul svého majitele - našeho známého....do té doby byl z Atose manžel celej hin, no teď je středoasijec pes, který kouše svoje pány

Ad mosekevák, zažila jsem u jednoho majitele dvě štěňata, sourozence, pořídil si je naráz. Jeden pes šel do bernardýna od mala, to byl mazel s každým, dělala jsem si tehdy srandu,že i moje labradorky jsou rezervovanější k cizím než on. Ve dvou letech se to trošku zklidnilo jeho flegmatickým založením,ale nic zásadního,nevěřím, že by hlídal (samozřejmě jako u každého psa nevylučuju zásah v případě napadení majitele, ale zloděje by barákem protáhl a ještě by mu ukázal, kde co je). Druhej brácha byl přesně opak, od mala ostrej jak žiletka, kamarád jen s rodinou a to ještě v takovété rovině, já pán, ty pán, hlavně mi do ničeho moc nekecej a každej si budeme dělat to svoje. Jak kdyby to nabral i za bráchu dvakrát. Ve dvou letech jsem je přestala vídat, takže nevím,jak to s nima bylo dál, ale těma rozdílnýma povahama mi připomínali psi známého, co měl bráchy křízence středoasiata a no a každej z nich se vyvrbil úplně opačně, jeden šel do ovčáka (ale i výzorem), druhej to byl středoasiat jak vyšitej. A to měl ještě kavkazana,kterej všemu šéfoval

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No proto mě to tak nějak nejvíc táhne k saošům....osobně jich znám nejvíc a i to povídání jejich majitelů (ne chovatelů) mě utvrzuje v tom, že to je ONO, i když je svým způsobem každý trochu jiný......ale kupodivu feny se v rysech povah dost podobají, alespoň v těch základních.....resp. když mi majitel říká, ta naše holka je taková a maková a tohle dělá takhle.....a já si říkám, že je to přesně jako u nás moje feňule, byť to není žádnej pastevec, ne samozřejmě všechno........
Jenže manžel o tom nechce ani slyšet, protože kolem roku 1993 jeden saoš kousnul svého majitele - našeho známého....do té doby byl z Atose manžel celej hin, no teď je středoasijec pes, který kouše svoje pány

Achjo no :), když ono prostě to je pořád dokola. Všude se píše, že by pastevec neměl být první pes. Já myslím, že by měl být naopak první pes, protože pak by člověk nečekal, co všechno a jak si ten pes nechá líbit, neměl by na to měřítka podle jiných plemen a prostě by se nějak s tím psem domluvil. Samozřejmě u všech plemen se najdou výjimky, tahle kousnutí prostě nejsou jen tak. A z mého pohledu si za ně vždycky může ten pán, i když uznávám, že někdy je to jen kombinace toho, že psovi nerozumí a obě strany odmítnou ustoupit. Kdyby ten člověk rozuměl, tak se to vždycky vyřeší domluvou. Ještě že se u Vás doma neví, jaká všechna plemena můžou kousnout své pány, to by jste neměla možnost mít žádného psa. Ale pamatuju si, že jste popisovala že manžel vlastně není uplně psí člověk, takže je jasné, že má nějaký názor a moc ho nezajímá pátrat proč a jak. A zase je od Vás hezké, že to respektujete.

TyVed napsal(a):
Achjo no :), když ono prostě to je pořád dokola. Všude se píše, že by pastevec neměl být první pes. Já myslím, že by měl být naopak první pes, protože pak by člověk nečekal, co všechno a jak si ten pes nechá líbit, neměl by na to měřítka podle jiných plemen a prostě by se nějak s tím psem domluvil. Samozřejmě u všech plemen se najdou výjimky, tahle kousnutí prostě nejsou jen tak. A z mého pohledu si za ně vždycky může ten pán, i když uznávám, že někdy je to jen kombinace toho, že psovi nerozumí a obě strany odmítnou ustoupit. Kdyby ten člověk rozuměl, tak se to vždycky vyřeší domluvou. Ještě že se u Vás doma neví, jaká všechna plemena můžou kousnout své pány, to by jste neměla možnost mít žádného psa. Ale pamatuju si, že jste popisovala že manžel vlastně není uplně psí člověk, takže je jasné, že má nějaký názor a moc ho nezajímá pátrat proč a jak. A zase je od Vás hezké, že to respektujete.

No za kousnutí si mohl majitel sám (nebudu říkat pán, protože saoš si vybral paničku).......respektive ono to bylo v době, kdy si myslím ani on netušil co za psa si koupil.

Můj manžel se defakto psů bojí, byť by to asi nepřiznal.....a přiznám, že jim moc nerozumí, klidně bych řekla, že si myslí, že naši pesové vyrůstají do těch úžasných dospěláků naprosto sami. A samozřejmě, že pes rozumí česky no a samozřejmě, že si pes nesmí dovolit pána kousnout nebo na něj zavrčet, což je vtipný v kontextu s tím, že náš pes pokud zrovna něco má, tak vrčí nonstop, na to manžel reaguje stejně jako já "no jo, ty jsi velkej zlej kluk a máš kostičku viď", no a minule seděl u počítače a feňule k němu přišla, stojí a kouká na něj a on jí říká "Sárino, mazej" a Sárina si vrkla nebo ani vrčení to nebylo, spíš vydala takovej hodně naštvanej zvuk a odešla, no a světe div se, manžel jí neběžel "utrhnout hlavu a ukázat, kdo je pánem" vlastně si toho ani nevšiml, protože madam neustále něco komentuje a když se jí něco nelíbí, tak to klidně řekne..
..no prostě manžel je takovej ten typickej člověk, kterýmu tady doporučíte plyšovýho psa. Ale naštěstí nemá tendence ani nikoho vychovávat, ani cvičit, chodit na procházky atd.Pokud za ním pes přijde, že chce pomazlit, tak pomazlí, když už mu to přijde, že toho bylo dost, tak psu řekně, že už to stačilo.......taky si s nima povídá a samozřejmě jim nosí mlsky....

Vím, že by se středoasiatkou byl v poho, protože horší tvrdohlavá semetrika, co ví všechno na světě nejlíp, než co máme doma teď bejt ta fena nemůže...větší samostatná jednotka než byl náš chrt taky ne.....naopak je mi jasný, že pokud bude fena alespoň průměrně inteligentní, tak si páníka omotá kolem prstu (resp.tlapky), ale ke vší smůle si můj manžel, který pozná opravdu jen nějaký základní plemena....tím myslím opravdu základ......ale jak na potvoru si dodnes pamatuje, že ta "bestie" byl středoasiat a pokud bude kupírovanej, tak ho i identifikuje jako plemeno