
Německý ovčák - štěňátka s PP

Prodám Německého ovčáka - Chovatelská stanice Adnyr Bohemia nabízí k prodej...
DohodouDobrý den, zajímají mě vaše názory či zkušenosti na dané téma. Mám problém s fenou NO (12 měsíců), do jejích 7 měsíců jsme chodili na cvičák a vyvíjelo se to dobře, jenže od srpna se jí de facto nikdo nevěnuje (hodně složitá osobní situace, prosím nesuďte), dost zvlčela, není zlá, spíš divoká a neposlušná, přestala mě brát jako autoritu a v podstatě na mé povely kašle:-( Navíc mi teď začala agresivně začala napadat druhou, starší fenu (výhradně v naší příomnosti). Až tak moc zkušeností nemám, potřebuji někoho, kdo mi ji buďto vychová, nebo mě povede při její převýchově. A tady váhám: dát ji na kompletní výcvik (beze mě) nebo brát individuální lekce? U toho kompletního výcviku si nejsem jistá, zda je dobře, když psa cvičí jiný člověk než majitel. Děkuji všem za konstruktivní rady a názory.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já s výcvikařinou nemám zkušenosti - moji psi měli a mají takovou tu základní civilní poslušnost, ale myslím, že s NO by jste mít taky problém neměla, pokud se budete opět věnovat poctivému výcviku sama.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jak víte, že napadá starší fenu výhradně ve vaší přítommnosti? Máte je, když nejste s nimi, oddělené?
Já si myslím, že pokud dáte fenu na výcvik, tak si fena vybuduje pouto k tomu výcvikáři, bude jeho považovat za autoritu. Ale po návratu domů se brzy dostane do stejných kolejí. Měla byste ji cvičit a vychovávat sama, pod vedením rozumného výcvikáře.
Tady jí dají základy .
https://www.vaspes.com/clanky/internatni-vycvik.html
Děkuju všem za reakce, osobně se asi taky přikláním k variantě výcviku se mnou, je pravda, že i já se musím naučit, jak ji správně vést.
Balu: vím to, protože je u toho dost hluku a otec je v důchodě, tj. pořád doma a nic neslyší (a kdyby se něco dělo, slyšet by to bylo), navíc je vidět, že se jedná o žárlivost a snahu přivlastnění si veškeré naší pozornosti (plus asi vyjasnění si pozic ve smečce, ale viditelně je spouštěcem přitomnost člověka).
Rapotacka: děkuji za odkaz, ale je to dost z ruky, jsem z Uh. Hradiště, naštěstí poblíž jsou min. 2 podobná zařízení s kladnými recenzemi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já k tomu jen dodám, že bych nikdy nedala mého psa někam na výcvik.
A taky když xi psy cvičím....v mém případě už se tomu nedá říkat výcvik, spíš naučím co potřebuju, tak jde taky o nějakou souhru mezi mnou a psem, to jak se psem komunikuju, jak nám to vyhovuje, jakým stylem to učení pojmu.
Pak bych ještě ráda zmínila, že už jsem párkrát a na vlastní oči viděla, jak neposlušného psa převzal někdo jiný a najednou pes poslouchal, jak hodinky, defakto bez cvičení, jen mu řekl povel někdo jiný, z mého hlediska klidná přirozená autorita, která to se psem umí, ale byl tam problém, že to s majitelem nefungovalo.
Takže za mě určitě cvičit se psem, pokud to nejde "po domácku", tak pod odborným vedením....ono naučit psa "sedni" je brnkačka, ale vybudovat nějaký vztah, tak aby mě pes bral jako šéfíčka, to žádné "dáme ho vycvičit" nedokáže.
To samé soužití psů doma......k tomu asi taky vycvičení jinou osobou nepomůže, tak nejlépe si někoho pozvat, kdo zhodnotí na místě situaci a poradí majiteli, co a jak dělat, aby to bylo ok.
Uživatel s deaktivovaným účtem
turistka, cvičit musíš ty
situaci doma musíš řešit ty
velmi doporučím knihu F. Šusty Trénink je rozhovor, kde je i kapitola věnovaná rovnováze ve skupině (aneb kdo si hraje nezlobí ), ale hlavně tam je vše o inteligentním přístupu při učení. A doporučuji si ji i přečíst než dojdeš na cvičák, možná ti pomůže odhalit ten okamžik, kdy by bylo lepší prchat pryč, protože jsou cvičitelé a "cvičitelé"......
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Já si myslím, že pokud dáte fenu na výcvik, tak si fena vybuduje pouto k tomu výcvikáři, bude jeho považovat za autoritu. Ale po návratu domů se brzy dostane do stejných kolejí. Měla byste ji cvičit a vychovávat sama, pod vedením rozumného výcvikáře".
Jak píše Balu, popsanou zkušenost udělali dva mí známí. Jeden s NO, druhá paní s dobrmankou. Dobrmanka nebyla nebezpečná a neposlušně se pohybovala nadále v psích výbězích.
NO dávali výcvikáři na internátní výcvik opakovaně, vždycky se na nějaký čas "trochu srovnal" i v rodině, ale z vodítka ho majitel nepouštěl, jistotu neměl.
Internátní výcvik má význam, pokud potřebujete se psem třeba složit zkoušku - to, co laikovi bude trvat roky, udělá zkušený vycvikář za 3 měsíce, pokud má psa doma, a může s ním naplno cvičit.
U psa do běžného života ale internátní výcvik nefunguje. Navíc v případě zadavatelky vidím do budoucna obrovský problém ve vztahu tech dvou fen - nevychovaná ovčanda dostane práci, nastaví se jí mantinely, a bude fungovat bez problémů, ale ten problém mezi fenama se bude víc a víc prohlubovat.
Ještě jednou děkuji všem za reakce, takže toto dilema mám vyřešené, teď už jen zbývá vybrat, jakou cestou se vydat. Doporučili byste pro pracovního NO výcvik klasický ("policejní"), nebo cestou pozitivní motivace? Pozitivka se mi moc líbí, mám možnost docházet na soukromé lekce "certifikované" instruktorky, jen si kladu otázku, jestli tento ryze pracovní pes šlechtěný na dril, pevné hranice a mantinely, bude brát mě (=jeho pána) jako opravdovou autoritu (což je u 35 kg vážícího psa asi dost důležité).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Přečtěte si doporučovaného Šustu. Když může cvičit ryze pozitivkou i "hrocha".......
Navíc bych řekla, že čím větší pes ( zvíře), tím lepší je vycházet s ním po dobrém.
Uživatel s deaktivovaným účtem
pevné hranice a mantinely se nevylučují s učením pozitivní motivací, o drilu lze diskutovat (co to je a nakolik ho NO potřebuje). A klíčová slova jsou důslednost, jednoznačnost, srozumitelnost.....
Nerozumím rozdělení na výcvik klasický "policejní" (to má být jako pomocí trestů?) a pozitivní.......Pro NO se absolutně nabízí sportovní kynologie a to samozřejmě lze cestami různými i hrůznými.
Ale, v každém případě, řešíš a budeš řešit nemalý problém, řešila jsem podobné, a jít na to agresí fakt nedoporučuji.
Přečti si toho Šustu, fakt jo, asi bys neměla potřebu se takto ptát.
A mám psa váhy 60+kg, nic s člověkem spolupracujícího, a ne že by se s tresty z mé strany nesetkal, ono to v životě nejde, ale určitě ho záměrně pomocí testů nic neučím.......a o svou autoritu se věru bát nemusím
- jen si kladu otázku, jestli tento ryze pracovní pes šlechtěný na dril ...
Zvláštní představa.
Výcvik hrou ...
Náš pes by se pro nás přerazil.
Plnil přání než bylo vysloveno.
Necvičili jsme pozitivkou ani drilem.
Necvičil ani za pamlsky.
Byl to kamarád, parťák. Práce ho bavila,
cvičák miloval. Poslouchal každého
z rodiny se kterým zrovna byl.
Pevné hranice? Snad pevný vztah!
Důslednost, stejně jako u dětí.
Přitom, jak chápete svého psa, bych radila, dát ho vycvičit.
Pochybuji o Vás. Je to ale problém, když se dočtu,
jak se psy bídně zachází a ještě to draze platíte.
U nás ta děvčata mají perfektní přístup, ale zas
to máte to daleko ...
Uživatel s deaktivovaným účtem
turistka
napsal(a):
Ještě jednou děkuji všem za reakce, takže toto dilema mám vyřešené, teď už jen zbývá vybrat, jakou cestou se vydat. Doporučili byste pro pracovního NO výcvik klasický ("policejní"), nebo cestou pozitivní motivace? Pozitivka se mi moc líbí, mám možnost docházet na soukromé lekce "certifikované" instruktorky, jen si kladu otázku, jestli tento ryze pracovní pes šlechtěný na dril, pevné hranice a mantinely, bude brát mě (=jeho pána) jako opravdovou autoritu (což je u 35 kg vážícího psa asi dost důležité).
Nechodila jsem s ovčandou na cvičák, protože se mi nelíbilo jakým stylem se cvičí...bylo to ještě za dob svazarmu....
Já nejsem žádnej pozitivkář, nejsem chodící pamlskovník, pochvala byla vždycky slovní a nebo poplácání, prostě každý odměňuje jinak, taky záleží co je nej motivace pro psa, za mě je nejdůležitější důslednost, v mém případě bych řekla laskavá důslednost, pes už na hlase mi musí poznat, že diskuze neexistuje...a tím nemám na mysli řvaní.
Hranice a mantinely...tak to snad musí mít každý pes. ....já jsem třeba u současných psů hodně benevolentní, co se výchovy týče, ale jsou určité věci, přes které vlak nejede.....a tam je přesně vidět ta důslednost, to co jsem chtěla, aby psi dělali/nedělali vždycky, tak na tom jsem VŽDYCKY trvala.
Myslím, že to jestli člověka pes bere jako autoritu, je taky v hlavě člověka, pokud si nebudu věřit, budu nejistá, nerozhodná, tak si myslím, že mě pes jako autoritu brát nemůže, pokud budu klidný a vyrovnaný člověk, který si věří, pes ze mě cítí jistotu, jsem pro něj čitelná (rozumí mi)tak s tím není problém.
Sama jsem si vyzkoušela, že to tak je, že si můžu stokrát říkat "tohle zvládnu", ale pokud to tak skutečně necítím, tak to pes pozná, ale pokud jsem si opravdu jistá, že to zvládnu a nepřipouštím, že bych to nedala, tak pes funguje naprosto jinak....ta změna v chování psa je až neskutečná.......