Bígl

Altová napsal(a):
Dobrý den,chtěla bych se zeptat chtěli bychom si pořídit Bígla ale všichni nám ho rozmlouvají že je tvrdohlavý a líný a také že když mu je třeba 7 let tak se chová na 12 že je to potom takové ležérní zvířátko.Předem děkuji za odpověď😉

To říkají ti, co ho vyžrali do podoby prasete na porážku, aby se moc nehejbal, ne?

Tvrdohlaví jsou, o tom žádná. Bígl je tak trochu diagnóza..

No jestli má někdo s tímhle nějaké zkušenosti jesli ten pes je vážně takový že stárne pocitově tak brzo👍🏻

Přijďte se podívat k nám na ty osmiletý babky. Vám je připnu na vodítko a buď se zapřete patama a nebo z branky pojedete po hubě.

Altová napsal(a):
No jestli má někdo s tímhle nějaké zkušenosti jesli ten pes je vážně takový že stárne pocitově tak brzo👍🏻

Řekla bych, že nestárne brzo. Jen je to celkem atraktivní plemeno, líbivej pes....spousta lidí si ho pořídí kvůli vzhledu...a má i milou povahu, to mu nelze upřít.
Jenomže je to lovečák a co se týče výchovy a volného pohybu na vycházkách je poměrně specifický. Většina lidí, kteří si ho pořizujou, tak úplně neví, do čeho jde a horší zvladatelnost je zaskočí. 90% bíglů díky tomu skončí doživotně na flexině. Je-li majitel aspoň trochu osvícený, snaží se psu nemožnost proběhnutí vynahradit delšími procházkami a psími sporty. V horším případě ty vycházky na flexině jsou kratší a kratší a v kombinaci s bíglí žravostí a sklonům k obezitě je ze psa v relativně mladém věku válec na čtyřech nohách, který se sotva šine a působí dojmem seniora.

Altová napsal(a):
No jestli má někdo s tímhle nějaké zkušenosti jesli ten pes je vážně takový že stárne pocitově tak brzo👍🏻

Ne. Jsou známí neunavitelností a houževnatostí. Ujdete s tím 100 km, pes hodinu dvě spí, a pak se ptá, jestli se už konečně taky půjde na nějaký výlet.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne. Jsou známí neunavitelností a houževnatostí. Ujdete s tím 100 km, pes hodinu dvě spí, a pak se ptá, jestli se už konečně taky půjde na nějaký výlet.

Jedna známá, paní v důchodě si pořídila taky bígla na to, že až půjde do toho důchodu, aby se nenudila a nezlenivěla. Stejně jako já se samíkem i ona s ním denně chodila těch 10km, protože na první prochajdě lesem jí zdrhnul a našli ho za tři dny o 20km dál na Slovensku. Takže ano, zbytek života s ním strávila v poklusu na vodítku. Paní jak opuchlá nit, pes vysportovaný. Teď je mu 16, je už skoro úplně bílý, hluchý a šedý zákal, ale těch pomalých 5km ještě dá

lesnížínka napsal(a):
Jedna známá, paní v důchodě si pořídila taky bígla na to, že až půjde do toho důchodu, aby se nenudila a nezlenivěla. Stejně jako já se samíkem i ona s ním denně chodila těch 10km, protože na první prochajdě lesem jí zdrhnul a našli ho za tři dny o 20km dál na Slovensku. Takže ano, zbytek života s ním strávila v poklusu na vodítku. Paní jak opuchlá nit, pes vysportovaný. Teď je mu 16, je už skoro úplně bílý, hluchý a šedý zákal, ale těch pomalých 5km ještě dá

A nejvíc mě dokážou dojmout děti, který mi volaj, že jejich sedumdesátiletá babi měla bígla, šestnáct let se dožil a teď umřel a oni by jí chtěli koupit zase štěňátko bígla.

Hlavně je to lovec, úporný lovec, který když zdrhne ( a že zdrhne a zdrhá každý, který je puštěn z vodítka ), vrátí se klidně za tři dny a nebo vůbec. Pak je nalezen o mnoho kilometrů jinde.

impact napsal(a):
A nejvíc mě dokážou dojmout děti, který mi volaj, že jejich sedumdesátiletá babi měla bígla, šestnáct let se dožil a teď umřel a oni by jí chtěli koupit zase štěňátko bígla.

Šmarjá, nevolají od nás? Ne, myslím, že ještě žije, před pár dny jsme je potkali. Ale jinak to fakt sedí

Záleží na tom jak si ho vychováte. Co si pamatuju tak máme bígly a každý se choval úplně jinak. 7 let stará fenka je schopná běhat skoro maratony a její o půl roku mladší kámoška by jenom ležela na gauči 🙈. Pokud je to váš první pejsek tak vám bígla můžu jenom doporučit. Jediná znatelná nevýhoda je jejich silný lovecký pud. Když s nimi jdeme do lesa tak jen na flexině, jinak by to mohlo být naposled co je vidíme.

Altová napsal(a):
No jestli má někdo s tímhle nějaké zkušenosti jesli ten pes je vážně takový že stárne pocitově tak brzo👍🏻

Máme tu ve vsi rodinu, co má bíglici. Je stará, šedivá... Netuším přesný věk, ale z jejího původního vybarvení jí už moc nezbývá, jak je prošedivělá.
A jak jí to frčí. Chodí denně na dlouhé procházky a i po zahradě lítá s dětma, jak kdyby měla žít věčně.

trebamichelle

A mimo les v pohodě, na volno?

Mimo les se moc nedostaneme, ale nebezpečné jsou všechny místa kde můžou ucítit (popřípadě potkat) zvířata jako srnky, zajíce atd. Vzhledem k tomu že bydlíme ve vesnici tak je opravdu pustit můžeme pouze na zahradě 😣. Venku pouštíme jenom štěňátka do cca půl roku a u těch se nám nikdy nestalo, že by někam odběhly.

Mám bíglíky, děláme agility, dogdancing, canisterapii, běhaj u kola, skládáme lovecké zkoušky, pro mě plemeno naprosto boží s užasnou chutí do práce, ale musí lidi vědět, jak s nimi pracovat, naučit se co a jak. Ač já mám kliku, mám opravdu bezvadnou smečku, ted jsem k nim pořídila šiperku, tedy už před rokem a půl a nemůžu si stěžovat, přijali jí bez problémů, ostatně jako každého. Jestli chcete, klidně mi napište :) respektive, bíglíky mám tři (dvě holčičky odešly v lonském roce) a pak tedy šiperku a křížence teriéra s bíglem

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jo a ani ve 12ti se nechovají na 12 :D Ale asi záleží, ono taky dost záleží, zda jsou to skutečně bíglové a pak jak se tu psalo, jakou mají kondici, lidi mají tendenci, je dost přežírat, bohužel, pak není divu, že v sedmi letech, se jim nic nechce.

trebamichelle napsal(a):
Mimo les se moc nedostaneme, ale nebezpečné jsou všechny místa kde můžou ucítit (popřípadě potkat) zvířata jako srnky, zajíce atd. Vzhledem k tomu že bydlíme ve vesnici tak je opravdu pustit můžeme pouze na zahradě 😣. Venku pouštíme jenom štěňátka do cca půl roku a u těch se nám nikdy nestalo, že by někam odběhly.

Takže doporučujete začátečníkovi plemeno, který ani vy nemůžete venku pustit z vodítka? To mi přijde trochu dost divný

Doporučuju, je to hravý pejsek na doma i na zahradu. Venku se nesmí pouštět z vodítka, s tím se musí počítat, ale myslím, že to není nezvladatelný problém.

trebamichelle napsal(a):
Doporučuju, je to hravý pejsek na doma i na zahradu. Venku se nesmí pouštět z vodítka, s tím se musí počítat, ale myslím, že to není nezvladatelný problém.

Pořídit si psa plánovitě s tím, že ho nebudu smět pustit z vodítka, je hovadina nejvyššího kalibru. To už si rovnou můžou pořídit plyšáka, akorát ten tím aspoň nebude trpět.

trebamichelle napsal(a):
Doporučuju, je to hravý pejsek na doma i na zahradu. Venku se nesmí pouštět z vodítka, s tím se musí počítat, ale myslím, že to není nezvladatelný problém.

Lze ho pustit z vodítka, jen musí znát místo, kde si s ním dáte sraz. Měli jsme bígla v naší "venčící smečce". Páník ho přivedl, vypustil.....Pokecal s námi, něco si početl, pak s námi zase pokecal : "jo, vy už jdete domů? Tak to on už se každou chvíli objeví, máme tu sraz".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pořídit si psa plánovitě s tím, že ho nebudu smět pustit z vodítka, je hovadina nejvyššího kalibru. To už si rovnou můžou pořídit plyšáka, akorát ten tím aspoň nebude trpět.

Dřív jsem si to myslela taky, teď malinko přehodnocuju. Jsou plemena, která volně jdou pustit jen výjimečně, přesto u zkušeného a poučeného majitele nemusejí strádat. Konkrétně mě napadá třeba shiba inu - tam prostě to přivolání vydrilovat nejde, takže se buď člověk smíří, že se většinu vycházky o psu neví a domů se nevracejí společně anebo venčí na šňůře. Stejně tak husky, malamuti...to jsou psi na specifické účely, nikoli na volné pobíhání v přírodě.
Možná se pletu, ale marcelamax taky psa volně nepouští, přesto nemám pocit, že by se měl špatně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pořídit si psa plánovitě s tím, že ho nebudu smět pustit z vodítka, je hovadina nejvyššího kalibru. To už si rovnou můžou pořídit plyšáka, akorát ten tím aspoň nebude trpět.

Tak s tím opravdu nesouhlasím. Věřte nebo ne, ale procházku si může pes užít i s flexinou. Žádný z našich psů tím nikdy netrpěl.

Terven napsal(a):
Dřív jsem si to myslela taky, teď malinko přehodnocuju. Jsou plemena, která volně jdou pustit jen výjimečně, přesto u zkušeného a poučeného majitele nemusejí strádat. Konkrétně mě napadá třeba shiba inu - tam prostě to přivolání vydrilovat nejde, takže se buď člověk smíří, že se většinu vycházky o psu neví a domů se nevracejí společně anebo venčí na šňůře. Stejně tak husky, malamuti...to jsou psi na specifické účely, nikoli na volné pobíhání v přírodě.
Možná se pletu, ale marcelamax taky psa volně nepouští, přesto nemám pocit, že by se měl špatně.

Tak můj pes se taky neměl špatně, 8 let na stopovačce. Ale kdybych věděla dopředu, že to tak bude, rozhodně bych do toho nešla (a to bych ještě řekla, že stopovačka je menší zlo než flexina, na tý šňůře je aspoň jakýsi náznak proběhnutí se).

Neříkám, že není možný si pořídit psa a bejt smířenej s tím, že ho nepustím na volno nikdy. Ale přijde mi jako dost rozdíl to plánovat cíleně kvůli nějaký konkrétní preferenci na povahu psa (nikoliv "vypadá jako lištička a je roztomilá") anebo si pořídit psa, protože je hezounkej a malinkej a jejda, ono se to nevychová samo, a jejda, ono je to nějaký paličatý a furt to utíká za zvěří, njn, tak ještěže se prodávají ty navíjecí vodítka.....

Terven napsal(a):
Dřív jsem si to myslela taky, teď malinko přehodnocuju. Jsou plemena, která volně jdou pustit jen výjimečně, přesto u zkušeného a poučeného majitele nemusejí strádat. Konkrétně mě napadá třeba shiba inu - tam prostě to přivolání vydrilovat nejde, takže se buď člověk smíří, že se většinu vycházky o psu neví a domů se nevracejí společně anebo venčí na šňůře. Stejně tak husky, malamuti...to jsou psi na specifické účely, nikoli na volné pobíhání v přírodě.
Možná se pletu, ale marcelamax taky psa volně nepouští, přesto nemám pocit, že by se měl špatně.

Vy píšete jen o jedné straně mince, ale co ta druhá strana? Nemožnost pustit psa z vodítka je velmi omezující pro psovoda. Znám to. Při pořízení samojeda jsem byla plná ideálů, jak to přivolání vypilujeme, a nevěřila jsem, že to nezvládnu. Leč stalo se, i když jsme přivolání trénovali od malička, do puberty poslechl pěkně, ale v pubertě zlom, a už nikdy nebylo přivolání spolehlivé, takže jsme skončili na dlouhém vodítku. Na volno se mohl proběhat na zahradě nebo v oploceném psím výběhu. A protože už jsem něco takového nechtěla zažít, další pes nebyl seveřan, ale černý ruský teriér. To bylo sakra o něčem jiném. Zase jsem měla psa, který si mne hlídal, který na přivolání reagoval radostně a s nadšením přibíhal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak můj pes se taky neměl špatně, 8 let na stopovačce. Ale kdybych věděla dopředu, že to tak bude, rozhodně bych do toho nešla (a to bych ještě řekla, že stopovačka je menší zlo než flexina, na tý šňůře je aspoň jakýsi náznak proběhnutí se).

Neříkám, že není možný si pořídit psa a bejt smířenej s tím, že ho nepustím na volno nikdy. Ale přijde mi jako dost rozdíl to plánovat cíleně kvůli nějaký konkrétní preferenci na povahu psa (nikoliv "vypadá jako lištička a je roztomilá") anebo si pořídit psa, protože je hezounkej a malinkej a jejda, ono se to nevychová samo, a jejda, ono je to nějaký paličatý a furt to utíká za zvěří, njn, tak ještěže se prodávají ty navíjecí vodítka.....

Kdykoliv si člověk kupuje psa tak by si ho měl vybírat cíleně kvůli povaze a pečlivě si zjistit všechny mínusy. U bígla je mínusem lovecký pud nebo třeba tendence tloustnout (v jistých případech).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak můj pes se taky neměl špatně, 8 let na stopovačce. Ale kdybych věděla dopředu, že to tak bude, rozhodně bych do toho nešla (a to bych ještě řekla, že stopovačka je menší zlo než flexina, na tý šňůře je aspoň jakýsi náznak proběhnutí se).

Neříkám, že není možný si pořídit psa a bejt smířenej s tím, že ho nepustím na volno nikdy. Ale přijde mi jako dost rozdíl to plánovat cíleně kvůli nějaký konkrétní preferenci na povahu psa (nikoliv "vypadá jako lištička a je roztomilá") anebo si pořídit psa, protože je hezounkej a malinkej a jejda, ono se to nevychová samo, a jejda, ono je to nějaký paličatý a furt to utíká za zvěří, njn, tak ještěže se prodávají ty navíjecí vodítka.....

Byly časy, kdy představa psa na trvale stopovačce byla pro mě nemyslitelná, procházka na šňůře nebyla procházkou...už to mám jinak. Nemyslím si, že pes nutně musí mít všude volnost, v přírodě je doma zvěř a zaslouží si klid.
Moje fena mix jezevčíka má volnej pohyb s podmínkou, půl, třičtvrtě až celou vycházku může volně - záleží na trase. V jistých lokalitách je nespolehlivá, jakmile zahlédne zvěř, má temno.
Teď mám čerstvě trpasličí pinčovou, tam loveckej pud taky je, ale je to úplně o něčem jiným. Ona vystřelí za čímkoli, často rychleji než Vikina, ale jak je rychle pryč, rychle je i zpět - dá se i snadno odvolat od čehokoliv. Má extrémně rychlé pohyby, rychlé reakce, ale dá se ovládat. Vikina má pomalejší myšlení, pomalejší pohyby, ale má-li potřebu lovit, tak to stojí za to, oproti pinčové má tah na bránu a akt lovu je nezvratitelnej
Takže v určitých lokalitách připínám šňůru z kulaté kůže, omezuje jí jen ve smyslu, že nemůže lovit jak je libo, což by nesměla ani navolno, pokud by měla odvolání od zvěře. Jinak jí v pohybu neomezuje. Není-li v loveckém módu, jde krokem či klusem, můžem házet míčky, šišky...dostane-li vzácně běhací ámok, odepnu jí, v takovým rozpoložení neloví. Odepínám občas i na nosework, to má přepnuto na skořici. Paradoxně má v lese na šňůře možná víc volnosti než bez ní - je-li navolno, z opatrnosti přivolávám dřív a častěji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy píšete jen o jedné straně mince, ale co ta druhá strana? Nemožnost pustit psa z vodítka je velmi omezující pro psovoda. Znám to. Při pořízení samojeda jsem byla plná ideálů, jak to přivolání vypilujeme, a nevěřila jsem, že to nezvládnu. Leč stalo se, i když jsme přivolání trénovali od malička, do puberty poslechl pěkně, ale v pubertě zlom, a už nikdy nebylo přivolání spolehlivé, takže jsme skončili na dlouhém vodítku. Na volno se mohl proběhat na zahradě nebo v oploceném psím výběhu. A protože už jsem něco takového nechtěla zažít, další pes nebyl seveřan, ale černý ruský teriér. To bylo sakra o něčem jiném. Zase jsem měla psa, který si mne hlídal, který na přivolání reagoval radostně a s nadšením přibíhal.

Jo, naprostá pravda. Pes to v pohodě dá i na tom vodítku, pokud má možnost se sem tam někde vyběhat. Samík má zahradu 250m dlouhou, takže jsme hráli třeba na schovku, kdy byli psi zavření doma, já polítala zahradu, abych našlapala stopy a někam se schovala. Muž je vypustil, ať hledají. Když tu zahradu oběhali dokola třeba 6x, tak berňák byl chudák málem na mrtvici a i samík toho měl dost, protrože opravdu pádili. Ale na prochajdách, kde berňák byl 99% času na volno a samík se zmítal na flexině kvůli každému zajíci či srnce, jsem byla tak vyčerpaná a nasr..., že jsem se vždycky zapřísahala, že už nikdy víc. No jasně, vždyť na ty prochajdy jsme chodili jen kvůli nim, tak jsem si vlastně neměla proč stěžovat. Prostě samík si to užíval...po svém Teď, když už je starý a bolí ho nohy a tolik toho nenaběhá, už si to rozmyslí a vrací se sám, tak ho pouštím na více místech, na loukách pod lesy. V lese ale nikdy. Ani nikde, kde by hrozilo, že vlítne pod auto.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hlavně je to lovec, úporný lovec, který když zdrhne ( a že zdrhne a zdrhá každý, který je puštěn z vodítka ), vrátí se klidně za tři dny a nebo vůbec. Pak je nalezen o mnoho kilometrů jinde.

Známí měli 2 feny a ty nevynechaly jedinou příležitost
zdrhnout. Spolu.
Zvěř ve městě snad necítily.
Ano, 2 - 3 dny strachu byly norma
než je našli.

Že bych píchla do vosího hnízda výcvikovým obojkem? A ano, pak i bígl může chodit na volno..

Altová napsal(a):
Dobrý den,chtěla bych se zeptat chtěli bychom si pořídit Bígla ale všichni nám ho rozmlouvají že je tvrdohlavý a líný a také že když mu je třeba 7 let tak se chová na 12 že je to potom takové ležérní zvířátko.Předem děkuji za odpověď😉

Kontrolní otázečka: Co Vy si tak představujete pod obratem "ležérní zvířátko"?
Od slova "ležeti"???

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lze ho pustit z vodítka, jen musí znát místo, kde si s ním dáte sraz. Měli jsme bígla v naší "venčící smečce". Páník ho přivedl, vypustil.....Pokecal s námi, něco si početl, pak s námi zase pokecal : "jo, vy už jdete domů? Tak to on už se každou chvíli objeví, máme tu sraz".

Tak to je jak můj kocour!

Terven napsal(a):
Byly časy, kdy představa psa na trvale stopovačce byla pro mě nemyslitelná, procházka na šňůře nebyla procházkou...už to mám jinak. Nemyslím si, že pes nutně musí mít všude volnost, v přírodě je doma zvěř a zaslouží si klid.
Moje fena mix jezevčíka má volnej pohyb s podmínkou, půl, třičtvrtě až celou vycházku může volně - záleží na trase. V jistých lokalitách je nespolehlivá, jakmile zahlédne zvěř, má temno.
Teď mám čerstvě trpasličí pinčovou, tam loveckej pud taky je, ale je to úplně o něčem jiným. Ona vystřelí za čímkoli, často rychleji než Vikina, ale jak je rychle pryč, rychle je i zpět - dá se i snadno odvolat od čehokoliv. Má extrémně rychlé pohyby, rychlé reakce, ale dá se ovládat. Vikina má pomalejší myšlení, pomalejší pohyby, ale má-li potřebu lovit, tak to stojí za to, oproti pinčové má tah na bránu a akt lovu je nezvratitelnej
Takže v určitých lokalitách připínám šňůru z kulaté kůže, omezuje jí jen ve smyslu, že nemůže lovit jak je libo, což by nesměla ani navolno, pokud by měla odvolání od zvěře. Jinak jí v pohybu neomezuje. Není-li v loveckém módu, jde krokem či klusem, můžem házet míčky, šišky...dostane-li vzácně běhací ámok, odepnu jí, v takovým rozpoložení neloví. Odepínám občas i na nosework, to má přepnuto na skořici. Paradoxně má v lese na šňůře možná víc volnosti než bez ní - je-li navolno, z opatrnosti přivolávám dřív a častěji.

Úplně chápu :)
Já jsem zase srdečně nesnášela flexinu. Zvykla jsem si na ni až v době, kdy jsem měla dva měsíce vyřazenou ruku z provozu (kousnutí jezevčíkem) a stopovačka byla nemyslitelná. Stejně bych to nemohla používat nonstop. Přijde mi to dneska dobrý do města nebo když mají venčit přátelé nepejskaři (případně venčení háravky, kdybych měla fenu).
A teda přijde mi, že takoví ti živější pejsci, co by potřebovali běhat, a jsou natrvalo upíchnutý na 5m flexinu, to maj fakt blbý. Jejich lidi vlastně taky, protože maj akčňáka, nevědí si s ním rady, ale zase tolik práce, aby se obtěžovali se stopovačkou, si s tím dávat nechtějí.

Nakonec po těch letech mi i stopovačka nesmírně lezla krkem, zvlášť v blbým počasí. Což bylo pak taky nakopnutí ji konečně začít odbourávat, když se i další okolnosti změnily a vypadalo to, že máme naději na pokrok. Už jen zkrácení šňůry o pár metrů byla tehdy úplná blaženost... :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Úplně chápu :)
Já jsem zase srdečně nesnášela flexinu. Zvykla jsem si na ni až v době, kdy jsem měla dva měsíce vyřazenou ruku z provozu (kousnutí jezevčíkem) a stopovačka byla nemyslitelná. Stejně bych to nemohla používat nonstop. Přijde mi to dneska dobrý do města nebo když mají venčit přátelé nepejskaři (případně venčení háravky, kdybych měla fenu).
A teda přijde mi, že takoví ti živější pejsci, co by potřebovali běhat, a jsou natrvalo upíchnutý na 5m flexinu, to maj fakt blbý. Jejich lidi vlastně taky, protože maj akčňáka, nevědí si s ním rady, ale zase tolik práce, aby se obtěžovali se stopovačkou, si s tím dávat nechtějí.

Nakonec po těch letech mi i stopovačka nesmírně lezla krkem, zvlášť v blbým počasí. Což bylo pak taky nakopnutí ji konečně začít odbourávat, když se i další okolnosti změnily a vypadalo to, že máme naději na pokrok. Už jen zkrácení šňůry o pár metrů byla tehdy úplná blaženost... :)

Než jsem došla ke šňůře z kulatý kůže, taky jsem si užila. Klasická pásková stopovačka je na malýho psa nevhodná, stačí rosa a ztěžkne tak, že to pes má jako závaží, nemluvě o tom, když je mokro nebo bláto, pak je to fakt humus.
Kdosi mi poradil padákovou šňůru, takže jsem koupila červenej provázek v provaznictví, přidělala na něj karabinu...a to bylo na palici úplně nejvíc, nedělala jsem nic jinýho než rozmotávala uzlíky, zachycovalo se to o každý stéblo...děs. Kulatá kůže byla vysvobození, dodnes ji každýmu doporučuju, krásně klouže vegetací, nezašmodrchává se,špiní se minimálně.
Je pravda, že záleží na naturelu psa, jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Pinčová toho za vycházku naběhá tak 10 víc než Vikina, nevydrží vteřinu na místě, odbíhá, přibíhá, ale stíhá i čenichat a dožadovat se cvičení za pamlsky. Tu by asi vodítko omezovalo, šňůra možná o něco míň, ale opruz by to byl taky. Oproti tomu Vikina si jde svoji čáru, šetří síly, pokud ji něco zaujme, podrobí to opravdu důkladnému a pomalému zkoumání...no a pokud ji zaujme potenciální kořist, tak má důvod zrychlit pohyb až na své maximum, ale jinak ne. Takové to zdánlivě bezúčelné pobíhání, které provozujou pinčové, ohaři jiné rychlonožky, to nedělá.
Tudíž jí ta šňůra opravdu omezí až v případě, že chce lovit nebo lézt někam do houští a to by nesměla ani bez ní. Upřímně - pro ni je omezení i klasická procházka, čili chůze z bodu A do bodu B s občasným čuchnutím - čili to, co většina psů miluje. Ona je moc ráda venku, ale má o tom svoje představy, ráda by se zdržela v jistých lokalitách jak je libo, klidně hodinu, potřebuje vše zkoumat výrazně déle a mimo jiné i moc ráda sedí a monitoruje okolí. Takže motivovat ji k chůzi je celkem oříšek. Samozřejmě ji můžu dát na vodítko nebo šňůru a vnutit jí svoji vůli -a půjde, ale bude otrávená a nebude mít z vycházky radost a v tom případě já taky ne. Paradoxně, když jí lidé vidí pomalu a s nechutí šlapat, považujou ji za starého psa a diví se, že je mladší než pinčová. Průběžně jsem mívala obavy, zdali nemá srdeční vadu, když má takovou nechuť k pohybu, ale pokud má k pohybu důvod, má naopak velikou chuť. A když vydrží na plném slunci ve 30°C hrabat půl hodiny díru do země, bude mít srdce jako zvon

impact napsal(a):
Že bych píchla do vosího hnízda výcvikovým obojkem? A ano, pak i bígl může chodit na volno..

Pamatuju bíglovou. Když už si s ní nevěděli rady - utíkala, najali profesionálního výcvikáře s výcvikovým obojkem. Odešli za město, připnuli obojek a profesionál velel vypustit. Tady? Ale tady už jsme jednou viděli srnky....Vypusťte ji. Za fenou se ani nezaprášilo, profesionál : vole, ten obojek stál šest papírů.....Přišla za 3 dny - bez obojku.

Terven napsal(a):
Než jsem došla ke šňůře z kulatý kůže, taky jsem si užila. Klasická pásková stopovačka je na malýho psa nevhodná, stačí rosa a ztěžkne tak, že to pes má jako závaží, nemluvě o tom, když je mokro nebo bláto, pak je to fakt humus.
Kdosi mi poradil padákovou šňůru, takže jsem koupila červenej provázek v provaznictví, přidělala na něj karabinu...a to bylo na palici úplně nejvíc, nedělala jsem nic jinýho než rozmotávala uzlíky, zachycovalo se to o každý stéblo...děs. Kulatá kůže byla vysvobození, dodnes ji každýmu doporučuju, krásně klouže vegetací, nezašmodrchává se,špiní se minimálně.
Je pravda, že záleží na naturelu psa, jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Pinčová toho za vycházku naběhá tak 10 víc než Vikina, nevydrží vteřinu na místě, odbíhá, přibíhá, ale stíhá i čenichat a dožadovat se cvičení za pamlsky. Tu by asi vodítko omezovalo, šňůra možná o něco míň, ale opruz by to byl taky. Oproti tomu Vikina si jde svoji čáru, šetří síly, pokud ji něco zaujme, podrobí to opravdu důkladnému a pomalému zkoumání...no a pokud ji zaujme potenciální kořist, tak má důvod zrychlit pohyb až na své maximum, ale jinak ne. Takové to zdánlivě bezúčelné pobíhání, které provozujou pinčové, ohaři jiné rychlonožky, to nedělá.
Tudíž jí ta šňůra opravdu omezí až v případě, že chce lovit nebo lézt někam do houští a to by nesměla ani bez ní. Upřímně - pro ni je omezení i klasická procházka, čili chůze z bodu A do bodu B s občasným čuchnutím - čili to, co většina psů miluje. Ona je moc ráda venku, ale má o tom svoje představy, ráda by se zdržela v jistých lokalitách jak je libo, klidně hodinu, potřebuje vše zkoumat výrazně déle a mimo jiné i moc ráda sedí a monitoruje okolí. Takže motivovat ji k chůzi je celkem oříšek. Samozřejmě ji můžu dát na vodítko nebo šňůru a vnutit jí svoji vůli -a půjde, ale bude otrávená a nebude mít z vycházky radost a v tom případě já taky ne. Paradoxně, když jí lidé vidí pomalu a s nechutí šlapat, považujou ji za starého psa a diví se, že je mladší než pinčová. Průběžně jsem mívala obavy, zdali nemá srdeční vadu, když má takovou nechuť k pohybu, ale pokud má k pohybu důvod, má naopak velikou chuť. A když vydrží na plném slunci ve 30°C hrabat půl hodiny díru do země, bude mít srdce jako zvon

My jsme zase museli objevit tu správnou stopku, která nebude na 10m a 30kg psa pružit. Ustálili jsme to na obyčejný plochý stopovačce od B&F, která sice umí řezat do ruky, ale to pak stačí ji správně chytit "přes palec". Nejhorší to stejně bylo v mokrým sněhu. Na každou zimu padly nejmíň jedny rukavice, stopovačka vydržela tak na 3-6 měsíců.
U nás byl největší problém se psy, takže mi bylo jasný, že i kdyby dokonale nelovil, stopovačky se jen tak nezbavíme. Naučit nevybíhat za zvěří byla oproti tomu procházka růžovým sadem.

Ta rozdílná povaha je zajímavá - našeho starocha zase lidé opakovaně podezřívají z toho, že je to štěně. Protože si tak vesele vykračuje, vítá lidi i psy a je štíhlý.... Jemu zase nějvíc vyhovují dlouhý procházky po lesích s čmucháním. Pokud se někde zastavíme na moc dlouho, třeba i se psím kámošem na hraní, začne se za chvíli ošívat a ptát se, proč jako nejdeme dál. A když jsem kdysi parkrát zkusila běh u kola, tak to je týrání, protože u toho nemohl čuchat.

Náš bigl byl hrozně hodny pes, nikdy zadne jine zvíře nekousla. Byla venkovnim psem, měla zateplenou boudu, rada byla s někým na zahradě. Byla paličatá, patřilo to k její povaze, ale vetsinou nakonec poslechla, měla milou osobnost. Rada chodila na procházky, a na zavolání nakonec přišla, nebo jsem ji dokazal pripadne doběhnout. Ke konci už špatně slyšela, mela problem se srdcem a špatně se ji dychalo. Noci prostekala, protoze nemohla kvuli tomu nepohodli spát. Je mi z toho smutno, usinala ve stoje, padala ji hlava... alespon se uz netrápí. Bude mi chybět, vzdycky nas vitala u vrat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pamatuju bíglovou. Když už si s ní nevěděli rady - utíkala, najali profesionálního výcvikáře s výcvikovým obojkem. Odešli za město, připnuli obojek a profesionál velel vypustit. Tady? Ale tady už jsme jednou viděli srnky....Vypusťte ji. Za fenou se ani nezaprášilo, profesionál : vole, ten obojek stál šest papírů.....Přišla za 3 dny - bez obojku.

a muzete jmenovat toho vycvikare?