JanPietron

XXX.XXX.234.19
Dobrý den,
minulý týden jsme si přivezli adoptované 8 týdenní štěně. Jako malý si prošel zlým.
Pořídili jsme postroj a vodítko a první dny jsme chodili na procházky po městě a vše bylo v pořádku a chodil rád, dokonce vždy vykonal potřebu jen venku, ale teď najednou ze dne na den když vyjdeme z domu tak ujdeme pár metru a sedne si a už s ním není hnutí, začal se všeho bát, začne utíkat když jen projde kolem člověk. Otáčí se všude okolo sebe a nevnímá mě vůbec ani zvýšení hlasu ani takový kamarádský ton až Když si dřepnu a vezmu pamlsek tak přiběhne a přitulí se, pochválím že příjde. Ještě neslyší 100% na své jméno ale Jenže když se zvednu že chci jít tak zase sedne a nic.
Zkusili jsme teď jezdit dvakrát denně za město kde jsme zkusili ho nechat na volno a vše jde v pořádku a běhá kolem nás, ale dnes jsme na polní cestě potkali lidi a opět se otočil a začal úplně utíkat.
Přitom doma skáče a hraje si s hračkami a není žádny problém.
Chci se zeptat jak na to aby si nesedl a nezůstal sedět a pokračoval se mnou dále.
Vím že to nepůjde hned, ale chci ho to naučit aby byl v pohodě a s procházky neměl problém. jen nevím kde nastal najednou ten zlom.
Děkují moc za odpověď.
Dvouměsíční štěně na vodítko nepatří.
Bezpečné místo a trochu hraní.
Je to mimino.
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/331/vycvik/
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r?hledat=v%C3%BDchova
Uživatel s deaktivovaným účtem

Rapotacka má pravdu, bohužel někdy to bez vodítka nejde....já třeba na procházku musím projít úsek, i když ne moc dlouhý, kolem silnice. Když "jedeme na prochajdu" autem, protože mého spího dědka prochajda 45 minut už spadá do kategorie "delší procházka" pokud jsou vyšší teploty venku, tak opět...někde musím zaparkovat a pak kousek popojít po cyklostezce a pod. tak taky musí štěndo na chvíli na vodítko.
Nemám bázlivé štěně, mám umíněné štěndo....pokud se jí nechtělo chodit mým směrem, tak si prostě dřepla a ...nikam nejdu a byly dvě možnosti, pokud jsem spěchala, tak na ruku a poponesla jsem...klasika...konec prochajdy, už musím mastit odvézt jí domů a jít do práce a madam si dřepne 5 metrů před autem a nejdu...neřeším odnesu. Pokud byl čas tak jsem zůstala stát na délku vodítka a čekala, až se feňule pohne...ono je to pro štěndo docela nuda dlouho dřepět...pokud se šla mým směrem, tak jsme pokračovali, pokud si to štrapádila jinam, tak jsem stála....ale to bylo když se na vodítku učila, za dvě "výukové prochajdy" nebyl problém.
Naopak můj současný pes byl bázlivka, takže buď do náruče a nebo jsme se pohybovali opravdu stylem, že jsem poodešla na délku vodítka, dřepla na bobek a štěndo zavolala, zase odešla na délku vodítka, zase do dřepu a štěndo ke mě došlo.....
JanPietron

XXX.XXX.234.19
Já vím že na vodítko nepatří ale bohužel bydlím v centru města a nemám možnost vždy jít někam kde je klid... Když jsem zkusil na volno ať se vyčůra na trávu tak se něčeho lekl a začal utíkat bezhlavě a právě mám strach že by se takhle rozběhl třeba do cesty když bych neměl vodítko.
Kdy potom začít reálně chodit na vodítku ? 4 měsíc?
JanPietron

XXX.XXX.234.19
Rád bych ho teď vencil bez vodítka, ale když jsme venku bez vodítka ve městě večer tak proste jsme na trávě a on zničeho nic zdivočí a začne utíkat kamkoliv třeba i na cestu. Takže mám strach jej nemít na vodítku a pak když už jdeme domů tak úplně pelasi bez zastavení jak se těší...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vodítko mu nechte a třeba postroj. Zlom přišel sám? Nebyl třeba pes uvázaný před krámem, nešlápl na něj někdo, můžete dát za všechny lidi ruku do ohně, že mu nic neprovedli? Samo se to asi nestalo.
Na lidi ho musíte naučit postupně. Musí vidět, že člověk znamená hračku, jídlo, nebo třeba taky to, že pokud by přišel náznak strachu, tak ho ochráníte.
Zastavujte se jako náhodou se známými lidmi, kteří si psa nebudou všímat. Nebudou na něj mluvit, natož sahat. Povídejte si s tím člověkem pár vteřin, potřeste si rukama a jděte dál. Nic se neděje. Příště mu může člověk hodit hračku, pamlsek. Dobu hovoru budu prodlužovat a zhoršovat lidi od kamarádů po náměstí. Ale pomalu.
Cupitat se bude učit také postupně. Nejdřív pět metrů, odměna a jde se domů.
Nenoste ho, nelitujte, jen je potřeba zařídit, aby pes viděl, že venku se mu nic nestane a že z lidí padá jídlo a zábava.
V nesnázích pomáhá jedna věc.. že se do nich nedostanete.
Vezměte s sebou hračku, kterou má rád.. třeba uzel.. a za ten ho můžete vést. Kousání uklidňuje. Nebo za tou hračkou může tlapkat. A tak podobně.
Nevím tedy, čím si pejsek prošel, ale pokud mi slouží paměť, tak tohle je jeden z evergreenů ifauny - štěně ve věku okolo tří měsíců se najednou odmítá vzdálit od domu. Obvykle to bývá tak, že je- li odvezeno někam dál do přírody, tak tam už se normálně pohybuje.
Je to normální jev a přejde to. Nevím, co je na tom pravdy, ale příroda to prý tak zařídila, aby se mláďata nevzdalovala daleko od nory.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terven
napsal(a):
Nevím tedy, čím si pejsek prošel, ale pokud mi slouží paměť, tak tohle je jeden z evergreenů ifauny - štěně ve věku okolo tří měsíců se najednou odmítá vzdálit od domu. Obvykle to bývá tak, že je- li odvezeno někam dál do přírody, tak tam už se normálně pohybuje.
Je to normální jev a přejde to. Nevím, co je na tom pravdy, ale příroda to prý tak zařídila, aby se mláďata nevzdalovala daleko od nory.
Už jste to u svého nebo známého psa zažila?
Já si totiž začínám připadat jako celkem vadný kus, protože všichni psi, co znám, spíše nechtějí jít domů, než že by se odmítli vzdálit od nory.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Už jste to u svého nebo známého psa zažila?
Já si totiž začínám připadat jako celkem vadný kus, protože všichni psi, co znám, spíše nechtějí jít domů, než že by se odmítli vzdálit od nory.
Já jo...u mýho bázlivýho psa, když byl štěně. Problém se vzdálit od branky, buď jsme postupovali opravdu poodejdu na délku vodítka a přilákám štěně a nebo poodnesu dál...za roh a tam už to jde. V tomhle si myslím, že mají opravdu výhodu lidi, kteří nebydlí u silnice a můžou se štěnětem vyjít na volno.
Pak už je to tak jak popisujete....naprosté nadšení, když jdeme na prochajdu, kdy kolikrát musím upozorňovat psa, že na vodítku nebude tahat, že kvůli jeho nadšení nebudu mít ruce jak opice, no a jakmile se změní směr k domovu, tak mám vychovaného psa, co mi jde u nohy, bez nějaké korekce a to i v případě, že ujdeme jen pár metrů (s mojí sklerózou se občas vracím pro mobil, pro pytlík na hovínko). Takže od nory juchůůů, návrat do nory bez nadšení, spíš otráveně a to i v případě, že už vidím na tom mém psím dědkovi, že už toho bylo tak akorát a že toho má plný zubiska.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Když si dřepnu a vezmu pamlsek tak přiběhne a přitulí se, pochválím že příjde"
tohle dělej
je velice důležité, aby se naučil hledat pomoc u tebe, že u tebe je bezpečí a jistota, ty všechno vyřešíš
je velice důležité, aby si nezafixoval jako řešení svých nejistot a strachů útěk někam do pryč
"Zkusili jsme teď jezdit dvakrát denně za město kde jsme zkusili ho nechat na volno a vše jde v pořádku a běhá kolem nás, ale dnes jsme na polní cestě potkali lidi a opět se otočil a začal úplně utíkat."
jezděte, a co nejvíc ať je na volno
různá prostředí, ukazovat mu cestu, navádět ho kolem překážek a tak...
začni ho učit civilní "povely", neboli to, čeho se bojí pojmenovávej a zároveň ho uč, jak se má chovat - neboli - optimálně bys měl vidět ty nějaké lidi dřív, optimálně si takhle se štěnětem dřepnout dřív, než začne jančit, optimálně někde bokem, ve větší vzdálenosti, a plácat klidným hlasem něco jako hele LIDI (to by jako byl ten "povel", nebo pán, paní, dítě, kočárek, kolo, auto..... ), štěně v podstatě odměňovat za to, že u tebe sedí a nejančí = to je to správné chování, a pak by bylo fajn třeba vytáhnout oblíbenou hračku a ukončit tu situaci hrou a jdeme dál na špacír. A tak vždy.
"Přitom doma skáče a hraje si s hračkami a není žádny problém."
no to je normální, doma je doma, je si jisto
"Chci se zeptat jak na to aby si nesedl a nezůstal sedět a pokračoval se mnou dále."
tohle sedání je taky normální
buď tomu můžeš zkusit předejít nějakou hrou
nebo ho poponést
nebo si sedněte spolu, pokochejte se okolím, pokecejte a pak by to mohlo jít
je to mimino, máš ho chviličku, chce to trpělivost, trpělivost a zase trpělivost
a klidný přístup!
Uživatel s deaktivovaným účtem

je to mimino, máš ho chviličku, chce to trpělivost, trpělivost a zase trpělivost
a klidný přístup!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mohl by mi někdo bez emocí vysvětlit proč by se dvouměsíční štěně nemohlo učit na vodítko? A chodit na něm?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mohl by mi někdo bez emocí vysvětlit proč by se dvouměsíční štěně nemohlo učit na vodítko? A chodit na něm?
muze se ucit.
ale vice dobreho se nauci bez. clovek se bez toho voditka chova jinak.
napr. potrebuje si stene privolat -nalaka ho vcas -nespoleha na spagat na kterem se stene nic nenauci.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mohl by mi někdo bez emocí vysvětlit proč by se dvouměsíční štěně nemohlo učit na vodítko? A chodit na něm?
Jak pise petrahei, ucit se muze, ale co nejvic casu by melo travit navolno. V tomhle zavislackem veku jde privolani skoro samo, stene nema tendenci utikat, buduje se vztah a duvera. Chuzi na voditku lze ucit i pozdeji, v podstate kdykoliv, ale tohle, o cem pisu, je skoda u mimina prosvihnout. Lidi, co daji stene hned v tomhle utlem veku na voditko, uz ho z nej zpravidla nepusti, protoze pak prijde puberta a pokud pes nema jakz takz zaklady a fixaci na majitele, stane se z nej nerizena strela. Coz se nekdy stane i tak.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ale tak vylézt s tím psem na venčení před barák se musí a okolo jsou auta. Na zahradě je to jiné.
Navíc píše, že chodili po městě a pohoda a najednou tohle.
Na vodítku nevidím nic špatně, jde ale o to, jak se používá. Malé štěně tak pět minut tahání provázku, jen aby si na tu věc zvyklo, ne že budu vyžadovat netahání a škrtit to na obojku a chůzi u nohy. Ale na špagátek si klidně zvykat může. Popojdeme kousek do parku, chvíli se nese, chvíli capká, na louce nebo v parku pobíhá se mnou. Dokud jsem ten bůh, že jo :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem

bych to nepletla...
jedna věc je nácvik na vodítko, to je samozřejmě zcela OK a žádoucí
a druhá je chování štěně na volno x na šňůře
je tam rozdíl (ačkoliv ne u všech bude zřejmý), chybí tam ta "ruka", štěně si samo víc hlídá svoje lidi
a tohle štěně se potřebuje orientovat na svoje lidi
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Už jste to u svého nebo známého psa zažila?
Já si totiž začínám připadat jako celkem vadný kus, protože všichni psi, co znám, spíše nechtějí jít domů, než že by se odmítli vzdálit od nory.
Bázlivější psi to dělají, náš berňucha taky, ale bylo ta snad jen jednou a chvilinka přemlouvání a lákání, myslím, že jen úplně poprvé, když jsme vyšli ven, tedy hned 9.týden. Když o kousek dál zjistil, že prochajda je zábava, už si ani nevzpoměl, že zprvu nechtěl jít Salámista samík...tak toho by ani nenapadlo něco řešit
K zadavateli: takto malé štěndo by mne asi ani nenapadlo, nějak moc tahat po městě. Nevím, kde bydlíte, ale zpočátku bych ho učila venku jen někde na klidnějším místě, kolem domu, až se trochu otrká. Já mám přírodu všude kolem, ale s prckem jsem chodila jen naši klidnou trasu kolem potoka k babči, kde se učil být v domě a taky na dvorku mezi drůbeží a s naším starým pejsou. Prostě měl dva domovy a pendlovali jsme mezi nima. Ano, občas jsme venku potkali nějaké sousedy, pejsků tehdy ani moc ne. Už si to moc nepamatuju, ale do města a taky do lesa, jsme začali chodit až později, možná až za měsíc.
Uživatel s deaktivovaným účtem

" že chodili po městě a pohoda a najednou tohle."
zahlceny software -a tohle je zpusob resetu na moc podnetu, co stene nedava.
odvracena tvar zivota ve meste.
ale ja mlcim, psy "nesocializuju" a na voditko "ucim" tak, ze pripnu a jdu
"ze chodili po meste a pohoda a najednou tohle'
Ono to tak je... nebo aspon u nas bylo. To obdobi prislo zcistajasna cca kolem tretiho mesice, docela me to zaskocilo, protoze do te doby to bylo ok. Zacala jsem patrat na netu a v diskuzich na Cz.pes.cz o tomhle byla cele vlakno, lidi se shodovali, ze jim to stenda delaj a padlo tam i to vysvetleni. Hodila jsem se do klidu a obdobi jak prislo, tak zase skoncilo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

U nás až kolem pátého, tak jestli to není podle znamení.
:-)
Taky bylo období, že se mi pes bál letícího listu.
Taky bylo období, že se mi pes bál letícího listu.
tohle období jsme měli taky, ale později. Myslím tak kolem 8-10 měsíce. To bylo i období štěkání na různé zvuky, které předtím vůbec nebyly řešeny. Postupně to ale zase přešlo...
S tím, že by se štěně seklo a nechtělo pokračovat v procházce jsem se u našich psů nesetkala. U feny jsem jen řešila to, že se sekala cestou zpátky, kousek od baráku, a nechtěla jít domů...
Jo a jinak, letícího listu už se psi teda nebojí, ale občas se ještě pořád vyskytne něco, co je fakt jako překvapí a pak jsou hrdinové . Naposledy to byla stará vana - která rok ležela vzadu na zahradě a psi kolem ní chodili. Pak jsme vanu dali dopředu, připravili, aby si ji odvezli. Když ji fena viděla, tak se celá naježila a řvala a opatrně kolem vany chodila a veeelmi opatrně se přibližovala . U psa to byl zase loni obrovský pytel plný listí, na zahradě, kde nebýval. Ale to zná asi většina z vás, když se na zahradě a nebo na procházce na známé trase objeví něco, co tam dříve nebývalo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

marcelaamax
napsal(a):
Taky bylo období, že se mi pes bál letícího listu.
tohle období jsme měli taky, ale později. Myslím tak kolem 8-10 měsíce. To bylo i období štěkání na různé zvuky, které předtím vůbec nebyly řešeny. Postupně to ale zase přešlo...
S tím, že by se štěně seklo a nechtělo pokračovat v procházce jsem se u našich psů nesetkala. U feny jsem jen řešila to, že se sekala cestou zpátky, kousek od baráku, a nechtěla jít domů...
Jo a jinak, letícího listu už se psi teda nebojí, ale občas se ještě pořád vyskytne něco, co je fakt jako překvapí a pak jsou hrdinové . Naposledy to byla stará vana - která rok ležela vzadu na zahradě a psi kolem ní chodili. Pak jsme vanu dali dopředu, připravili, aby si ji odvezli. Když ji fena viděla, tak se celá naježila a řvala a opatrně kolem vany chodila a veeelmi opatrně se přibližovala . U psa to byl zase loni obrovský pytel plný listí, na zahradě, kde nebýval. Ale to zná asi většina z vás, když se na zahradě a nebo na procházce na známé trase objeví něco, co tam dříve nebývalo.
No vida! Já myslela, že to mají jenom koně - že se k smrti vyděsí předmětu, kolem kterého chodí v pohodě už půl roku.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
U nás až kolem pátého, tak jestli to není podle znamení.
:-)
Taky bylo období, že se mi pes bál letícího listu.
Dost mozna, ze i u nas to bylo pozdeji, ale kolem patyho ne, to uz si udelala samostatnej vylet za srnkama a kdyz nenasla panicku cekat na znacce, vydala se pres dve silnice 2 km sama domu, prece trefi, ne? Tak pohoda.
Panicka uz mezitim alarmovala mestskou policii i utulek... premejslela jsem, jestli budu spat v lese, nedovedla jsem si predstavit, ze vecer nebude zrat ze svy ruzovy misticky...pres hodinu jsem o ni nevedela, kdyz tu vola sousedka, ze jine sousedky nasly pred barakem cerny stenatko.
Takze ctyrkilovej plysacek dostal stopovacku 😃
Uživatel s deaktivovaným účtem

Takový neidentifikovatelný cizí předmět, co mu nikdo nedovolil se tam postavit, se u nás po ježení a seřvání musí počůrat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ze i u nas to bylo pozdeji, ale kolem patyho ne,
v zivote stenete se stridaji (a jsou velmi dobre popsane) tahle obdobi strachu a pocitu nesmrtelnosti - kdy bezmozek nema problem snad skocit i z okna
dobri vycvikari s tim pracuji docela spolehlive.