Frbbuldoknovacek

XXX.XXX.164.164
Ahoj,
Předem dekuju za rady. Mám štěňátko frbuldocka, 9 týdnu staré. Týden už je s námi a udělal velký progres (málo kouzicek, kakání venku už taky celkem zvyká, v noci se vzbudí max jednou a po krátkém pohlazení znova usne - spí vedle postele, ani moc nekouše ale je hravý). Vím, ze zkouší moji trpělivost a velkým knucenim si vynucuje abych ho vzal k sobě má gauč. Snažím se to ignorovat a když přestane tak ho po chvíli vezmu k sobě. Separační úzkost jsem zatím moc neřešil protože pracuji teď u domova.
Jediné čeho se bojím je, ze si až moc zvykne ze kňučením dosáhne svého. Nějaké tipy jak ho rychle a nenásilně naučit ze třeba na ten gauč nepůjde ikdyž bude skákat na zadní a knucet když se s nim hned nezacnu mazlit? - nejde ani tolik o to, ze bych ho nechtěl dat na gauč, ale nechci aby si me omotal okolo prstu hned jak zakňučí (je to dost hlasité a vytrvalé teď)
Díky
Alka11

XXX.XXX.252.10
Ahoj, podle me to delate dobre. Zadne tipy asi nejsou a musite preckat, nez to obdobi prejde. zvysujte intervaly nez se mu zacnete venovat kdyz knuci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

U devítitýdenního mimina řešíte, jak mu ukázat, kdo je pán a kdo rozhoduje? Po týdnu u vás?
Uživatel s deaktivovaným účtem

technická poznámka k tomuto:
"když přestane tak ho po chvíli vezmu k sobě.
..........................................
nejde ani tolik o to, ze bych ho nechtěl dat na gauč, ale nechci aby si me omotal okolo prstu hned jak zakňučí "
mezi to "když přestane tak ho po chvíli" a "vezmu ho na gauč" zařaď nějaké malé cvičeníčko, nějakou polohu na povel (jistě že to teď bude formou učení štěňátka) a až poté ho vem kam chceš
neboli, odměň ho(odměna=gauč) za nějaké požadované chování a ne za nesprávné chování = kňučení
a to požadované chování až po té chvilce klidu (nebo někam odejdeš a pod.), nechť se kňučení nestane povelem pro tebe, ať už něco chceš a bude gauč
Uživatel s deaktivovaným účtem

Frbbuldoknovacek
napsal(a):
Ahoj,
Předem dekuju za rady. Mám štěňátko frbuldocka, 9 týdnu staré. Týden už je s námi a udělal velký progres (málo kouzicek, kakání venku už taky celkem zvyká, v noci se vzbudí max jednou a po krátkém pohlazení znova usne - spí vedle postele, ani moc nekouše ale je hravý). Vím, ze zkouší moji trpělivost a velkým knucenim si vynucuje abych ho vzal k sobě má gauč. Snažím se to ignorovat a když přestane tak ho po chvíli vezmu k sobě. Separační úzkost jsem zatím moc neřešil protože pracuji teď u domova.
Jediné čeho se bojím je, ze si až moc zvykne ze kňučením dosáhne svého. Nějaké tipy jak ho rychle a nenásilně naučit ze třeba na ten gauč nepůjde ikdyž bude skákat na zadní a knucet když se s nim hned nezacnu mazlit? - nejde ani tolik o to, ze bych ho nechtěl dat na gauč, ale nechci aby si me omotal okolo prstu hned jak zakňučí (je to dost hlasité a vytrvalé teď)
Díky
Já jsem vůbec nepochopila, co se teda po pejskovi chce....
Jak to je s tím gaučem....je žádoucí, aby tam mohl kdykoliv, pak by bylo kňučení nemusí být ausgerechnet buzerace od štěňátka, ale prostě komunikační prostředek, kdyby to byl velký pes, tak nemusí kňučet a vyskočí si sám...
a nebo pejsek tedy na gauč normálně nesmí a může tam jen v určitých vámi vybraných chvílích...a jak pejsek pozná, kdy na gauč ano a kdy na gauč ne.
A na gauč tedy může jen když se nijak neprojevuje a je hodný....ale jak vám má teda sdělit "hele jsem hodný, chtěl bych na gauč??"
Možná to zde ostatní chápou a jenom já jsem natvrdlá.....
Neříkám, že si člověk má nechat od štěněte diktovat, co ano nebo co ne....ale pro mě je to prostě nesrozumitelné....a bez ironie a nějakých narážek by mě zajímalo, jak vy si představujete, že to bude fungovat, protože tohle je dle mého alfa a omega všeho, od toho se odvíjí, co budete štěňátko učit.....
Jako třeba štěně přijde...a bude na vás upřeně koukat a sedět a vy ho za to, že je takhle hodný vezmete na gauč vždycky....nebo má kňournout a počkat v klidu?? Jak dlouho? a bude na gauč zvednut určitě. Nebo kňourne a vy mu buď řeknete "teď ne, běž na místo" a nebo ho k sobě vezmete?
Ono se totiž vůbec nemusí jednat o to, že si štěně vynucuje nějaký přístup na gauč, ale že chce prostě společnost a vy jste na gauči a tak na vás volá "hele, já jsem tady a chci k tobě" jsem osamnělé malé mimi a chci společnost, chci si hrát, přitulit se atd.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Prosím o pomoc, nevíte o nějakých kvalitních volně dostupných článcích souhrnně vysvětlujících správný přístup k výchově štěněte? Potřebuji pro boj s dezinformacemi typu "ukažte mu, kdo je doma pánem."
Doporučila jsem Šustu, ale to je vesměs komerční záležitost.
Vložte sem prosím případné odkazy, pokud o něčem víte. Díky moc
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Doporučila jsem Šustu, ale to je vesměs komerční záležitost."
nerozumím
jak - komerční?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Doporučila jsem Šustu, ale to je vesměs komerční záležitost."
nerozumím
jak - komerční?
Museli by si koupit knížku nebo zaplatit seminář, ne?
https://www.treninkjerozhovor.cz/
Já potřebuju odkaz na něco, co si můžou přečíst hned.
Uživatel s deaktivovaným účtem

třeba
http://www.psi.tomczik.cz/clanky
a knihu Trénink je rozhovor je víc než dobré si koupit, protože jednak obsahuje vše potřebné, a pak, jednou si ji přečíst nestačí
Berte kňučení jako komunikační prostředek. Co má štěně dělat jiného? Bude jenom užitečné, když se navzájem naučíte rozumět, co kdo chcete. Takže: když zakňučí a chce se mazlit (třeba na gauči), tak mu vyhovte ihned, aby věděl, že mu rozumíte. (Stejně vy po něm budete chtít, aby později rozuměl vašim povelům).
Když bude kňučet, že by chtěl váš řízek, tak mu řekněte něco jako: Hele kámo, ani náhodou, a to kňučení ignurujte. Tak se naučí, že u stolu si nic nevykňučí, ale na gauč ho klidně vezmete.
Není to zase tak složité. Vždycky si řekněte: je to mimino, které bylo dosud zvyklé na maminku a sourozence - a ti mu všichni rozuměli.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
třeba
http://www.psi.tomczik.cz/clanky
a knihu Trénink je rozhovor je víc než dobré si koupit, protože jednak obsahuje vše potřebné, a pak, jednou si ji přečíst nestačí
Jasně, doporučila jsem ji koupit. Ale chtěla jsem doporučit i něco, co si můžou přečíst hned.
Díky za odkaz.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Šarina
napsal(a):
Berte kňučení jako komunikační prostředek. Co má štěně dělat jiného? Bude jenom užitečné, když se navzájem naučíte rozumět, co kdo chcete. Takže: když zakňučí a chce se mazlit (třeba na gauči), tak mu vyhovte ihned, aby věděl, že mu rozumíte. (Stejně vy po něm budete chtít, aby později rozuměl vašim povelům).
Když bude kňučet, že by chtěl váš řízek, tak mu řekněte něco jako: Hele kámo, ani náhodou, a to kňučení ignurujte. Tak se naučí, že u stolu si nic nevykňučí, ale na gauč ho klidně vezmete.
Není to zase tak složité. Vždycky si řekněte: je to mimino, které bylo dosud zvyklé na maminku a sourozence - a ti mu všichni rozuměli.
Já nejsem zakladatel tématu, jen jsem připojila dotaz
Ale i tak děkuji za snahu pomoct
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r?hledat=v%C3%BDchova
Tady jsou i články?
Já doposavad chodila jen na diskuzi, tak mě to ani nenapadlo hledat
Díky!
Edit:
Akorát tedy koukám, že to budu muset protřídit. Hned v prvním článku, který jsem rozklikla (Výchova) se píše toto:
"Nikdy nedovolíme psu, aby vůči nám projevoval byť jen náznaky agresivity. Ani malé štěňátko si nesmí dovolit na nás zavrčet, nebo dokonce chňapnout. Pejsek musí vzít na vědomí, že na prvním místě ve smečce je vždy člověk. Veškeré snahy psa o prosazování výhradního postavení musíme ihned v počátku potlačovat.
Pokud pes dělá něco, co nesmí, potrestáme ho. Trest musí být úměrný a okamžitý. Mnohdy postačí slovní povel “fuj”, kterým psa napomínáme vždy, když hledá, co nemá. Psa nesmíme nikdy potrestat, vyjadřuje-li svým postojem pokoru před námi (leh na zádech s odhaleným břichem). Ani v přirozené smečce silnější pes nikdy nenapadne druhého, pokud zaujímá tuto polohu, která by se dala nazvat jako “vzdávám se”. Psa také netrestáme, jakmile mezi proviněním a trestem už uplynula určitá doba. Nejúčinnějším potrestáním je pro psa vytahání za kůži za krkem, tak trestá svá štěňata matka. Pro štěně je takovýto trest naprosto pochopitelný a přirozený a jasně mu určuje hranici, za kterou nesmí zajít. U měkkých a bázlivých psů (viz výše) plně postačí napomenutí zvýšeným hlasem. Naopak u tvrdých psů můžeme použít i šlehnutí proutkem nebo složenými novinami."
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tady jsou i články?
Já doposavad chodila jen na diskuzi, tak mě to ani nenapadlo hledat
Díky!
Edit:
Akorát tedy koukám, že to budu muset protřídit. Hned v prvním článku, který jsem rozklikla (Výchova) se píše toto:
"Nikdy nedovolíme psu, aby vůči nám projevoval byť jen náznaky agresivity. Ani malé štěňátko si nesmí dovolit na nás zavrčet, nebo dokonce chňapnout. Pejsek musí vzít na vědomí, že na prvním místě ve smečce je vždy člověk. Veškeré snahy psa o prosazování výhradního postavení musíme ihned v počátku potlačovat.
Pokud pes dělá něco, co nesmí, potrestáme ho. Trest musí být úměrný a okamžitý. Mnohdy postačí slovní povel “fuj”, kterým psa napomínáme vždy, když hledá, co nemá. Psa nesmíme nikdy potrestat, vyjadřuje-li svým postojem pokoru před námi (leh na zádech s odhaleným břichem). Ani v přirozené smečce silnější pes nikdy nenapadne druhého, pokud zaujímá tuto polohu, která by se dala nazvat jako “vzdávám se”. Psa také netrestáme, jakmile mezi proviněním a trestem už uplynula určitá doba. Nejúčinnějším potrestáním je pro psa vytahání za kůži za krkem, tak trestá svá štěňata matka. Pro štěně je takovýto trest naprosto pochopitelný a přirozený a jasně mu určuje hranici, za kterou nesmí zajít. U měkkých a bázlivých psů (viz výše) plně postačí napomenutí zvýšeným hlasem. Naopak u tvrdých psů můžeme použít i šlehnutí proutkem nebo složenými novinami."
Chápu. To je článek z minulého století? Blbý, když se tím někdo inspiruje. A my ho pak tady kritizujeme.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Chápu. To je článek z minulého století? Blbý, když se tím někdo inspiruje. A my ho pak tady kritizujeme.
Pod článkem je datum 31.12.2009 a že je převzatý z knihy "Štěňata", kterou vydalo nakladatelství DONA
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Akorát tedy koukám, že to budu muset protřídit."
ano, stejná byla i má reakce
proto bych je paušálně nedoporučovala
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Akorát tedy koukám, že to budu muset protřídit."
ano, stejná byla i má reakce
proto bych je paušálně nedoporučovala
No, nakonec jsem ifauňáckých článků nevybrala nic. Většina se týkala už výcviku, já potřebuji něco čistě o výchově, o tom, jak přistupovat ke štěněti, jak se naučit myslet trochu po psím.
Ten váš odkaz se mi líbí, už jsem ho přeposlala. Nečetla jsem všechno, jen asi 5 článků, a je to fajn přístup i srozumitelně popsáno.
Určitě si na Fauně vyberou.
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/strana/2?hledat=%C5%A1t%C4%9Bn%C4%9B
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No, nakonec jsem ifauňáckých článků nevybrala nic. Většina se týkala už výcviku, já potřebuji něco čistě o výchově, o tom, jak přistupovat ke štěněti, jak se naučit myslet trochu po psím.
Ten váš odkaz se mi líbí, už jsem ho přeposlala. Nečetla jsem všechno, jen asi 5 článků, a je to fajn přístup i srozumitelně popsáno.
Já bych jenom poznamenala, že jsem štěňat vychovala několik....ne teda nějaký desítky, protože mám současně max dva psy, ale Gina je páté štěně, co mám.
A můžu říct, že u každého štěněte jsem se prakticky octla v roli začátečníka....každé štěně reagovalo na mé postupy jinak.
Co fungovalo bezvadně u jednoho, u dalšího nefungovalo ani omylem.
Jediné, co bych snad doporučila každému je laskavá důslednost...to co nechci, aby pes dělal, tak nedovolím a trvám si na tom. Prostě je pár věcí, přes které u mě vlak nejede.
A pak zde neustále omílané...neříkejte psu, co nemá dělat, říkejte mu, co má dělat.
Dost jsem se tady "prsila", že bez problémů používám zákazové povely, že s tím nemám problém resp. pesani mi na ně fungujou...no a karma zdarma hupsla i na mě....Gina se mi na nějaké zákazy může krajc vajc. Takže nějaký "nelez sem" je ignorováno....musím říct "sedni" nebo "lehni" pochvala a následně "zůstaň"
Jako nevím....je opravdu možné postupovat při výchově každého jednoho štěněte podle nějaké "příručky"? Když nepočítám věci jako je vynášení na venčení, to je snad u všech stejný, ale přijde mi, že tím to začíná i končí. Možná je to tím, že každý můj pes byl úplně jiný....že jsem neměla třeba 5 fen německých ovčáků za sebou...
Tím nerozporuji postupy podle nějaké vhodné literatury, spíš moje úvaha.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já bych jenom poznamenala, že jsem štěňat vychovala několik....ne teda nějaký desítky, protože mám současně max dva psy, ale Gina je páté štěně, co mám.
A můžu říct, že u každého štěněte jsem se prakticky octla v roli začátečníka....každé štěně reagovalo na mé postupy jinak.
Co fungovalo bezvadně u jednoho, u dalšího nefungovalo ani omylem.
Jediné, co bych snad doporučila každému je laskavá důslednost...to co nechci, aby pes dělal, tak nedovolím a trvám si na tom. Prostě je pár věcí, přes které u mě vlak nejede.
A pak zde neustále omílané...neříkejte psu, co nemá dělat, říkejte mu, co má dělat.
Dost jsem se tady "prsila", že bez problémů používám zákazové povely, že s tím nemám problém resp. pesani mi na ně fungujou...no a karma zdarma hupsla i na mě....Gina se mi na nějaké zákazy může krajc vajc. Takže nějaký "nelez sem" je ignorováno....musím říct "sedni" nebo "lehni" pochvala a následně "zůstaň"
Jako nevím....je opravdu možné postupovat při výchově každého jednoho štěněte podle nějaké "příručky"? Když nepočítám věci jako je vynášení na venčení, to je snad u všech stejný, ale přijde mi, že tím to začíná i končí. Možná je to tím, že každý můj pes byl úplně jiný....že jsem neměla třeba 5 fen německých ovčáků za sebou...
Tím nerozporuji postupy podle nějaké vhodné literatury, spíš moje úvaha.
Já s vámi souhlasím, každé štěně je jiné a platí na něj něco jiného. Jste ale v jiné situaci, než začátečník s prvním psem. Máte "nakoukáno", tj. už jste schopná rozklíčovat psí chování. Kdo má psa poprvé, většinou potřebuje v začátku poradit. Bohužel mnohem častěji narazí na rady vymáchej štěněti čimák v loužičce, vytřepej ho za kožich, zjednej si respekt trestem, tohle si pes nesmí k člověku dovolit...
Jasně, ideální by bylo se nejdřív vzdělávat a až pak pořizovat štěně, ale všichni víme, že to tak často není. Já jsem toho zářným příkladem. Doposud mi to vycházelo (i u týraného útulkáče), nějak jsem si intuitivně poradila, až současný mladý bígloid mě donutil začít se vzdělávat, to už jsem si ukrojila pořádný krajíc.
To, co hledám, je vlastně rozšířené srozumitelné vysvětlení toho, co jste shrnula pod pojem laskavá důslednost. Ale potřebuju to polopaticky vysvětlené i s názornými příklady.
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Určitě si na Fauně vyberou.
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/strana/2?hledat=%C5%A1t%C4%9Bn%C4%9B
Vybrat musím já, aby se náhodou nechytli něčeho nevhodného
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já s vámi souhlasím, každé štěně je jiné a platí na něj něco jiného. Jste ale v jiné situaci, než začátečník s prvním psem. Máte "nakoukáno", tj. už jste schopná rozklíčovat psí chování. Kdo má psa poprvé, většinou potřebuje v začátku poradit. Bohužel mnohem častěji narazí na rady vymáchej štěněti čimák v loužičce, vytřepej ho za kožich, zjednej si respekt trestem, tohle si pes nesmí k člověku dovolit...
Jasně, ideální by bylo se nejdřív vzdělávat a až pak pořizovat štěně, ale všichni víme, že to tak často není. Já jsem toho zářným příkladem. Doposud mi to vycházelo (i u týraného útulkáče), nějak jsem si intuitivně poradila, až současný mladý bígloid mě donutil začít se vzdělávat, to už jsem si ukrojila pořádný krajíc.
To, co hledám, je vlastně rozšířené srozumitelné vysvětlení toho, co jste shrnula pod pojem laskavá důslednost. Ale potřebuju to polopaticky vysvětlené i s názornými příklady.
Chápu....
třeba já si pod pojmem laskavá důslednost představuji např.
nechci, aby mi pes lezl na gauč...NIKDY...u malého štěnda, co se na ten gauč ještě samo nevyškrábe je to lehký, ale když už je ve velikosti, kdy je tam schopné vyskočit, tak buď už tomu bráním při pokusu a nebo prostě řeknu rázněji NE sundám z gauče, položím na zem a pokud se nesnaží vyskočit zpět, tak pochválím...eventuelně, pokud za mnou štěně vyskočilo, že chce společnost, chce si hrát, tak si sednu na zem a hraju si...a takhle to dělám vždycky...i kdybych ho z toho gauče měla sundat 100x za hodinu.
Nikdy to neudělám tak, že už jsem z toho sundavání otrávená a řeknu si, tak ho tady pro jednou nechám.
Moji psi třeba na gauč můžou kdykoliv s jednou podmínkou, že pokud jsou požádáni, aby slezli, tak slezou. Nebo mi minimálně musí uvolnit "moje místo" pokud na něm zrovna leží.
Taky se to musí naučit a učí se to od štěněte a vynutím si to klidně fyzicky...tím, že pokud štěně po povelu nesleze, tak ho vezmu a dám na zem sama....pokud mi na požádání neuvolní místo, tak ho zvednu a přemístím sama....nikdy neudělám to, že jako...to neva, panička si sedne jinam.
Možná je to blbej příklad, ale zrovna tohle mě napadlo jako typické