Štěně štěká když vařím

Můj dospělý pes štěká, když vařím :-) Ne, dělal to jen tak asi .. chvíli. Ono je to hrozně ukecané od narození, chvíli vtipné, ale.. takže já odměňuji to, že tam pes sedí a kouká, ale mlčí. Štěká - nevšímám si ho.
Může se štěně bát vařečky, nože, .. něčeho v ruce, co nikdy nevidělo? Bych mu to všecko ukázala - hele, tady se dělá jídlo tímhle, si to očuchej... a dostaneš ho, když si sedneš.
U psa super. Kocourek to pochopil tak, že na té lince zůstane sedět.
Jdu k lince - okamžitě nastupují.
Kdyby mi to vadilo, tak naučím - jdu k lince - vy jdete na své místo, tam vydržíte 2 vteřiny a dostanete odměnu.
Ale se mi nechce, oni jsou vtipní, jak si telepaticky říkají, co kdo dostane a kolik mi toho spadne, pes dělá, že kocoura spolkne, a kocour ho fackuje.
No, to jen tak, že možná to místo je dobrá věc, protože jdu se špagetami do dřezu a překáží mi tam pes.
A co když ten vodní pes cítí vodu, co někde kape pod dřezem, takový hlásič, a já mu to zatrhnu.

A jak to doma máte? Máte kuchyň zvlášť nebo KK při obývacím pokoji? Má to štěně šanci lehnout si někam tak, aby s Vámi během vaření neztratilo (vizuální) kontakt? :-)

Já bych si dala vedle sebe nějaký pelíšek a učila ho, že když vařím, má z něj dělat monitoring. Dala bych mu tam něco na okus, případně bych ho tam naváděla podobně, jak popisuje Plaka s tím sednutím. Pelíšek bych postupně posouvala dál od sebe do nějakého únosného místa, kde na sebe uvidíme a zároveň mi pes nebude překážet. Protože v mé kuchyni platí zásada, že se žádné jídlo od linky nekoná a pod nohy se mi taky nikdo motat nebude, protože můžu zrovna třeba slévat ty špagety a horká voda je nebezpečná a tak.

PS A až povyroste, napište, jaký je. Jsem zvědavá, žádného neznám!

Megi!
A co když ten vodní pes cítí vodu, co někde kape pod dřezem, takový hlásič, a já mu to zatrhnu.
To mi nedělejte!

No, a původně jsem vyvodila dřez, bazén, ale jsem to smazala, bylo to moc dlouhé.
Tohoto psa jsem v životě neviděla, jaký je? Třeba má být ukecaný. Ale plést se u linky fakt není bezpečné, mám z toho docela hrůzu. Mohla by tam stát stolička, psí podstavec, ale nevím, jak je tento pes nakonec velký, lepší je naučit hned to, co bude dělat nafurt, to místečko.

Odetta
Protože v mé kuchyni platí zásada, že se žádné jídlo od linky nekoná a pod nohy se mi taky nikdo motat nebude, protože můžu zrovna třeba slévat ty špagety a horká voda je nebezpečná a tak.
To u nás platí také, ale až s dospívajícím/dospělým psem. Když se naučí právě jako štěně té štábní kultuře a ví, co místo motání nebo štěkání dělat. Štěně, co je týden doma, na pelíšku nevydrží, je třeba ho učit, co a jak, vychovávat, vysvětlovat.. A počítat s motáním se u nohou a dbát zvýšené opatrnosti.
U nás zase platí zásada, že co dostanou psi z ruky z linky, je ok. Přičemž je ale Linka mé posvátné místo. Když jedna fena coby malá a nedočkavá na Ni skočila předníma nohama, automaticky jsem zareagovala ve vteřině a milé štěně odjelo mírným švihem po podlaze dost daleko. Nic agresivního, jen jasně vymezená hranice v pravý okamžik. Nikdy se to už neopakovalo. Co od linky náhodně upadne, je díky psí sebekontrole nepovšimnuto a sebráno. A často následně rukou vydáno ke strávení.
Nevadí mi řízená asistence při vaření. Nesnáším somrování u stolu. Tam jsem postupovala stejně, jako jsem to psala v mém prvním příspěvku zde výše. Paradox - pamlskama naučím, že pes nemá žebrat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odetta
Protože v mé kuchyni platí zásada, že se žádné jídlo od linky nekoná a pod nohy se mi taky nikdo motat nebude, protože můžu zrovna třeba slévat ty špagety a horká voda je nebezpečná a tak.
To u nás platí také, ale až s dospívajícím/dospělým psem. Když se naučí právě jako štěně té štábní kultuře a ví, co místo motání nebo štěkání dělat. Štěně, co je týden doma, na pelíšku nevydrží, je třeba ho učit, co a jak, vychovávat, vysvětlovat.. A počítat s motáním se u nohou a dbát zvýšené opatrnosti.
U nás zase platí zásada, že co dostanou psi z ruky z linky, je ok. Přičemž je ale Linka mé posvátné místo. Když jedna fena coby malá a nedočkavá na Ni skočila předníma nohama, automaticky jsem zareagovala ve vteřině a milé štěně odjelo mírným švihem po podlaze dost daleko. Nic agresivního, jen jasně vymezená hranice v pravý okamžik. Nikdy se to už neopakovalo. Co od linky náhodně upadne, je díky psí sebekontrole nepovšimnuto a sebráno. A často následně rukou vydáno ke strávení.
Nevadí mi řízená asistence při vaření. Nesnáším somrování u stolu. Tam jsem postupovala stejně, jako jsem to psala v mém prvním příspěvku zde výše. Paradox - pamlskama naučím, že pes nemá žebrat.

Jenom s malým rozdílem to mám u kocourů - co upadne na zem, je vaše. Ale kolikrát musím zavolat a ukázat tady! Abych nemusela uklízet.

Jsou lidi, kteří si před pořízením psa nepřečtou skoro nic, a pak ti druzí, kteří toho nastudují zas až moc. Pokud jako já patříte k tomu druhému typu, tak se vám může snadno stát, že se občas ztratíte ve všech těch doporučeních, poučkách a metodách a neuděláte tu nejpřirozenější věc, která se třeba sama nabízí, což v té popsané situaci je štěněti tu pozornost dopřát.
Zkuste si představit, že byste neměla načtený všechny ty postupy a nebála se, že vytvoříte nevhodný návyk, co byste udělala? Já bych se asi rozesmála a pak si šla si s tím prťavým štěnětem buď pohrát, nebo kdybych trvala na tom vaření, dala bych mu sedni a něco dobrého a za chvíli klidně zase, případně mu hodila něco na žužlání tam, kde bych ho neměla pod nohama.
Což v sobě vlastně obsahuje část doporučení Plaky i Odetty, který to tady hezky popsaly, takže tím nepřináším nic novýho. Jen jsem to chtěla dát jako podnět k zamyšlení do budoucna, protože mně tohle cílený chvilkový zapomenutí už párkrát docela pomohlo.

A já díky tomu naučila už ve dvou měsících labradorku povel štěkej a ticho

No tak já chronický "krmič" oceňuju, že v tomhle je Gina jako moje Sára a v kuchyni mi taky asistuje....protože kam bych dávala odřezky masa, nebo komu bych dala ochutnat žlutou kapii...a navíc jsem ráda, že mi dělá společnost.
Ale samozřejmě, abych vařila a fena mi do toho kecala...nee...pěkně ležet a čekat, co z paničky vypadne.
Jako štěndo samozřejmě taky poštěkávala a snažila se mě upozorňovat na to, že ona tam je, abych na ní nezapomněla...ale rychle pochopila, že u nás doma se odměňuje "klid".....už i "blbej" piškotek.....skákáním a štěkáním se žádného piškotu nedobéřeš...sedni si nebo lehni, buď zticha a piškot je tvůj...........a to samé s odřezky od vaření.
Ze mě padaj mňamky i jen tak...prostě houknu na psy.."chcete piškotek" a kdo chce přijde, sedne a čeká až dostane......naučené chování, které už následně není třeba korigovat povelem.

@plaka Myslím, že není zásadní rozdíl, zda se štěně učí sedat si nebo se válet po pelíšku - ono to dvouměsíční štěně nevydrží dlouho ani jedno, ani druhé. Já jen chci budovat vazbu vařím = jdi na místo, tak to dělám bez mezikroku. Ale myslím si, že máme velmi podobnou metodiku, která se liší v detailu. :-) Ono bude záležet na zadavatelce - bude si muset rozmyslet, co po tom psovi bude dlouhodobě chtít, pak řešit, jak toho dosáhnout.

@sardullah Jo jo, já taky dávám psovi odřezky od masa, zeleninu, ovoce... Dokonce třeba to maso okrajuji kvůli němu mnohem velkoryseji než by bylo nutné. V zásadě od všech surovin, které jsou pro něj ok (dle mého názoru, ne dle jeho :-) ), dostává nějaký - i kdyby jen malinký - podíl. Ale ne od linky - buď do misky, a když z ruky, tak s tím dojdu k pelíšku. V tom se mi zatím daří nepovolovat i v současném rozmazlovacím módu. A teď máme poslední měsíce novinku, chodí si sám říct, že má na něco chuť, a to já pak musím jít za ním do kuchyně, kde mi ukáže, co to má konkrétně být, a pak už ze mě padají ty mňamky, že jo. (Ale z toho si, zadavatelko, neberte příklad, já mám starého psa a výchova už je u nás nějakou dobu zrušená. )

Však, zadavatelka tu má pěkné rady, jak na to štěkání u vaření. Snad si něco vybere a začne s ním pracovat. Jsem zvědavá na odezvu a případně i fotku štěněte, přemýšlím, že laggotáka jsem snad nikdy nepotkala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však, zadavatelka tu má pěkné rady, jak na to štěkání u vaření. Snad si něco vybere a začne s ním pracovat. Jsem zvědavá na odezvu a případně i fotku štěněte, přemýšlím, že laggotáka jsem snad nikdy nepotkala.

Já na výstavě. jsou krásní

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však, zadavatelka tu má pěkné rady, jak na to štěkání u vaření. Snad si něco vybere a začne s ním pracovat. Jsem zvědavá na odezvu a případně i fotku štěněte, přemýšlím, že laggotáka jsem snad nikdy nepotkala.

No já mám pocit, že jsem snad ještě u nás žádného "vodního" psa neviděla...
Neříkám, že poznám každýho psa, ale po takových raritkách, co nejsou moc vidět koukám.....minule jsem třeba viiděla na živo poprvé v životě karelského medvědího psa.....

Zoia napsal(a):
Jsou lidi, kteří si před pořízením psa nepřečtou skoro nic, a pak ti druzí, kteří toho nastudují zas až moc. Pokud jako já patříte k tomu druhému typu, tak se vám může snadno stát, že se občas ztratíte ve všech těch doporučeních, poučkách a metodách a neuděláte tu nejpřirozenější věc, která se třeba sama nabízí, což v té popsané situaci je štěněti tu pozornost dopřát.
Zkuste si představit, že byste neměla načtený všechny ty postupy a nebála se, že vytvoříte nevhodný návyk, co byste udělala? Já bych se asi rozesmála a pak si šla si s tím prťavým štěnětem buď pohrát, nebo kdybych trvala na tom vaření, dala bych mu sedni a něco dobrého a za chvíli klidně zase, případně mu hodila něco na žužlání tam, kde bych ho neměla pod nohama.
Což v sobě vlastně obsahuje část doporučení Plaky i Odetty, který to tady hezky popsaly, takže tím nepřináším nic novýho. Jen jsem to chtěla dát jako podnět k zamyšlení do budoucna, protože mně tohle cílený chvilkový zapomenutí už párkrát docela pomohlo.

Přesně jak říkáte, tolik jsem si toho o psech zjišťovala až mi teď připadá, že se ve všech těch informacích naprosto celá ztrácím a topím. Ale ve chvíli, když si něco vařím, většinou to není žádná svíčková, která se mi peče v troubě, žiju sama a vařím si rychlé pokrmy, takže pokud se chci někdy najíst, tak zrovna v tu dobu to často zkrátka nejde se mu pověnovat, a proto bych to nejspíše neudělala ani kdybych nic načteného neměla. Koneckonců, když ten prostor mám tomu psovi se vlastně bez problému věnuji, jinak totiž moc neštěká. Kdybych mu tu pozornost měla ale dávat úplně vždy, naprosto pokaždé, tak se nakonec ani nenajím, protože sem tam si tu pozornost vyžaduje i když právě jím. Oboje je asi nejlépe řešitelné povelem místo, takže to ode dneška začneme trénovat.

Všechny moc zdravím a hned musím moc poděkovat do cenné rady a tipy. Všechny příspěvky jsem si pečlivě pročetla a vychází mi z toho, že nejlepší bude psa učit na jedno místo a odměňovat ho u vaření, aby mu z toho taky něco káplo. :) Jak jsem psala výše, někdy se dožaduje pozornosti i když zrovna jím, takže by to mělo vyřešit oba problémy.

Chtěla bych se ještě zeptat, jaké množství nových povelů si myslíte, že je pro štěně adekvátní učit najednou? Začala jsem hned od začátku trénovat a odměňovat přiběhnutí na jméno to trénujeme každý den a jde mu to perfektně. A potom tak různě na střídačku trénujeme povel Dolů a Povely Pojď a Stůj a taky Pusť. Teď bych tedy začala i to Místo a nevím, jestli ten pes nebude ze všeho takovej nějakej zblbnutej. :D Vím, že ty štěnda nejvíc nasávaj, ale aby vůbec za chvíli věděl, jak se jmenuje. :D

Zasílám fotku. Je to zatim takovej bišonek :D Ale roste úplně před očima, každej den mi připadá o něco větší a v dospělosti by měl mít něco pod 50 cm. :)

Ještě jednou moc díky za všechny rady, moc si toho vážím.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Souhlasím s holkama a doporučuji maximální opatrnost v kuchyni se psem, hlavně se štěnětem, které se motá. Mě se povedlo čubinu opařit, a to ani nebyla "motavé" štěně, jen byla zvyklá polehávat v kuchyni, a zrovna si mi lehla pod nohy tak, že já jsem se ohlédla ale neviděla ji....

Jinak mi ale psi v kuchyni nevadí, nikdy jsme v kuchyni neměli dveře, takže psi měli přístup. Buď leželi přímo někde v kuchyni, nebo mezi "dveřma". Při vaření nežebrají, což se docela divím, vzhledem k tomu, že jim každou chvíli něco od linky dám . Plus teda platí pravidlo, že když něco upadne, tak je to psů, i pokud tam zrovna nejsou a něco mi spadne z linky, tak je volám. Jinak teda fena teď po té nehodě do kuchyně nechodí, když vařím. Nebojí se, občas se přijde podívat, když ji zavolám, tak radostně přiběhne, ale už si tam prostě nelehne a jde si lehnout vedle.

Jinak ještě když jsme u kuchyně, není to úplně k tématu, ale snad neva. Jak se říká, že když nechci,aby pes něco dělal, někam chodil, spal v posteli, na gauči - tak mu to nemám dovolit nikdy. Tak teď jsme bourali příčku mezi kuchyní a špajzem, no a aby se neprášilo po celém baráku, tak jsme do kuchyně museli dát dveře. Pes byl do té doby několik let zvyklý do kuchyně chodit a být tam většinu času, co já. Fena po úrazu méně, ale taky tam chodila. No a po pár dnech, co tam byly dveře, a co jsem párkrát psy hnala (když bylo otevřeno), aby neroznesli bordel, tak dneska i když mám otevřené dveře, tak pes stojí ve dveřích a nejde. Pochopil to rychle. Zatím mi to vyhovuje, protože to nemáme dodělané dočista, ale pak zase půjdou dveře pryč, nebo budou zůstávat otevřené a pes asistovat. A teď prosím, řekněte mi, že nejsem jediná, kdo si u vaření povídá se psem?

Chtěla bych se ještě zeptat, jaké množství nových povelů si myslíte, že je pro štěně adekvátní učit najednou? Začala jsem hned od začátku trénovat a odměňovat přiběhnutí na jméno to trénujeme každý den a jde mu to perfektně. A potom tak různě na střídačku trénujeme povel Dolů a Povely Pojď a Stůj a taky Pusť. Teď bych tedy začala i to Místo a nevím, jestli ten pes nebude ze všeho takovej nějakej zblbnutej. :D Vím, že ty štěnda nejvíc nasávaj, ale aby vůbec za chvíli věděl, jak se jmenuje. :D

No, já u štěněte učím jeden povel a teprve když ten povel štěně pořádně chápe, a trošku si zažije, tak začnu učit další - ale to mluvím o klasických povelech sedni, lehni vstaň atd... Takové to dolů, pojď a stůj nějak nepočítám mezi povely, ale to prostě trénujeme tak nějak za chodu, nebo spíš tak jako mimochodem . Nebo ještě jinak, se štěnětem (i s dospělým psem ) pořád komunikuji, povídám si a ten pes prostě po čase pochopí a spojí si to... Třeba čekej jsme nikdy účelně neučili a psi to umí - protože prostě jdeme ven - "čekej", dávám žrádlo "čekej", pro něco se vracím domů "čekej"... To samé zmiňované "dolů" a další. To jsou povely, které odměňuji pouze pochvalou nebo pohlazením a cíleně je neučím, ale vždycky se k nim nějak dopracujeme.

marcelaamax napsal(a):
Souhlasím s holkama a doporučuji maximální opatrnost v kuchyni se psem, hlavně se štěnětem, které se motá. Mě se povedlo čubinu opařit, a to ani nebyla "motavé" štěně, jen byla zvyklá polehávat v kuchyni, a zrovna si mi lehla pod nohy tak, že já jsem se ohlédla ale neviděla ji....

Jinak mi ale psi v kuchyni nevadí, nikdy jsme v kuchyni neměli dveře, takže psi měli přístup. Buď leželi přímo někde v kuchyni, nebo mezi "dveřma". Při vaření nežebrají, což se docela divím, vzhledem k tomu, že jim každou chvíli něco od linky dám . Plus teda platí pravidlo, že když něco upadne, tak je to psů, i pokud tam zrovna nejsou a něco mi spadne z linky, tak je volám. Jinak teda fena teď po té nehodě do kuchyně nechodí, když vařím. Nebojí se, občas se přijde podívat, když ji zavolám, tak radostně přiběhne, ale už si tam prostě nelehne a jde si lehnout vedle.

Jinak ještě když jsme u kuchyně, není to úplně k tématu, ale snad neva. Jak se říká, že když nechci,aby pes něco dělal, někam chodil, spal v posteli, na gauči - tak mu to nemám dovolit nikdy. Tak teď jsme bourali příčku mezi kuchyní a špajzem, no a aby se neprášilo po celém baráku, tak jsme do kuchyně museli dát dveře. Pes byl do té doby několik let zvyklý do kuchyně chodit a být tam většinu času, co já. Fena po úrazu méně, ale taky tam chodila. No a po pár dnech, co tam byly dveře, a co jsem párkrát psy hnala (když bylo otevřeno), aby neroznesli bordel, tak dneska i když mám otevřené dveře, tak pes stojí ve dveřích a nejde. Pochopil to rychle. Zatím mi to vyhovuje, protože to nemáme dodělané dočista, ale pak zase půjdou dveře pryč, nebo budou zůstávat otevřené a pes asistovat. A teď prosím, řekněte mi, že nejsem jediná, kdo si u vaření povídá se psem?

Určo ne. Já si teda povídám s kocoury, ale to je asi jedno.

marcelaamax napsal(a):
Chtěla bych se ještě zeptat, jaké množství nových povelů si myslíte, že je pro štěně adekvátní učit najednou? Začala jsem hned od začátku trénovat a odměňovat přiběhnutí na jméno to trénujeme každý den a jde mu to perfektně. A potom tak různě na střídačku trénujeme povel Dolů a Povely Pojď a Stůj a taky Pusť. Teď bych tedy začala i to Místo a nevím, jestli ten pes nebude ze všeho takovej nějakej zblbnutej. :D Vím, že ty štěnda nejvíc nasávaj, ale aby vůbec za chvíli věděl, jak se jmenuje. :D

No, já u štěněte učím jeden povel a teprve když ten povel štěně pořádně chápe, a trošku si zažije, tak začnu učit další - ale to mluvím o klasických povelech sedni, lehni vstaň atd... Takové to dolů, pojď a stůj nějak nepočítám mezi povely, ale to prostě trénujeme tak nějak za chodu, nebo spíš tak jako mimochodem . Nebo ještě jinak, se štěnětem (i s dospělým psem ) pořád komunikuji, povídám si a ten pes prostě po čase pochopí a spojí si to... Třeba čekej jsme nikdy účelně neučili a psi to umí - protože prostě jdeme ven - "čekej", dávám žrádlo "čekej", pro něco se vracím domů "čekej"... To samé zmiňované "dolů" a další. To jsou povely, které odměňuji pouze pochvalou nebo pohlazením a cíleně je neučím, ale vždycky se k nim nějak dopracujeme.

Tak já zjišťuju, že je daleko těžší naučit štěně "mluvit" naučit ho "česky"....protože třeba povel sedni..lehni...otázka pár minut a upevňovat se to dá i třeba u těch odřezků z kuchyně.....a potom, aby doma defakto fungoval bezpovelově.
Ale než se pes dopracuje k tomu, že s námi mluví a my mu rozumíme a naopak...že nedávám doma povely, ale normálně se psy mluvím....tak to trvá, to se nedá naučit za piškot, to se musí odžít.

Osobně tam, kde chci aby pes něco dělal vždycky (např. přijde se z venku, tak počkáš u dveří než utřeme packy) nebo nedělal nikdy (třeba to štěkání u vaření), tak tam důslednost...ne že dneska mi to neva a zítra to po psu chci....

No Gině je 7 měsíců....umí sedni a to fakt bezvadně, protože to používáme často...před jídlem, před nástupem do auta, když nandaváme obojek....pak umí lehni, ale to už nejde tak hladce...protože to tak často nepoužívám v praxi...musíme zapracovat.
No a potom...netahat na vodítku....povel "brzdi" když vidím, že se žene na konec flexiny...no a samozřejmě pilujeme přivolání, povel čekej, chůze na vodítku u nohy...

Záleží na tom, které povely člověk chce, aby pes uměl, já učím jen to, co používám v praxi nebo, co ze zkušenosti vím, že se může v budoucnu hodit....někdo naopak psa rád učí různé triky .....takže dle toho a dle schopností štěněte postupně učit...u štěněte to dělám hrou.

Já si troufám říct, že zatím důsledná jsem. Toho psa samozřejmě miluju, ale nejsem ten typ, co ho musí mít v posteli. Raději si k němu večer sednu na chvíli na zem a pomazlíme a pak si lehne na chlupatinu před postelí a já do svého a vše ok.

marcelaamax: já bych samozřejmě potřebovala aby hned uměl všechny povely, protože všechny se nějak hodí, ale to bohužel nejde. :D Až budeme umět takovou tu základní ovladatelnost, tak s ním chci určitě trénovat všelijaké ty sranda povely pro zábavu, na to se moc těším.

Zatím mám pocit, že povel Stůj a Pojd zastává i více funkčností. Stůj, aby zastavil a vlastně i čekal tím pádem. Pojd, aby pokračoval v cestě a třeba aby přestal žrát bobek a nechal to, co se tam válí být. A dolů chci naučit hned od mala, za a) už začíná předníma packama skákat na židli, kdy třeba jím, nebo na židli, když pracuji nebo i na gauč a za b) lagottáci jsou celkem dost skákaví psi a skákat obecně i na lidi vůbec nechci, aby se učil.


A jinak jsme už zkusili povel Místo (v plechu) a dost rychle to pochopil. Vydržel tam i když jsem několikrát zašla za roh a pak a až do kuchyně, takže jsme snad na správné cestě a budeme trénovat teď toto, protože se celkem rychle chytil.

Jak často jste vy s tak malým štěndem povel cvičili? Třeba 5-10 minut denně? Nebo opakovaně?

LiEm napsal(a):
Já si troufám říct, že zatím důsledná jsem. Toho psa samozřejmě miluju, ale nejsem ten typ, co ho musí mít v posteli. Raději si k němu večer sednu na chvíli na zem a pomazlíme a pak si lehne na chlupatinu před postelí a já do svého a vše ok.

marcelaamax: já bych samozřejmě potřebovala aby hned uměl všechny povely, protože všechny se nějak hodí, ale to bohužel nejde. :D Až budeme umět takovou tu základní ovladatelnost, tak s ním chci určitě trénovat všelijaké ty sranda povely pro zábavu, na to se moc těším.

Zatím mám pocit, že povel Stůj a Pojd zastává i více funkčností. Stůj, aby zastavil a vlastně i čekal tím pádem. Pojd, aby pokračoval v cestě a třeba aby přestal žrát bobek a nechal to, co se tam válí být. A dolů chci naučit hned od mala, za a) už začíná předníma packama skákat na židli, kdy třeba jím, nebo na židli, když pracuji nebo i na gauč a za b) lagottáci jsou celkem dost skákaví psi a skákat obecně i na lidi vůbec nechci, aby se učil.


A jinak jsme už zkusili povel Místo (v plechu) a dost rychle to pochopil. Vydržel tam i když jsem několikrát zašla za roh a pak a až do kuchyně, takže jsme snad na správné cestě a budeme trénovat teď toto, protože se celkem rychle chytil.

Jak často jste vy s tak malým štěndem povel cvičili? Třeba 5-10 minut denně? Nebo opakovaně?

Zatím mám pocit, že povel Stůj a Pojd zastává i více funkčností. Stůj, aby zastavil a vlastně i čekal tím pádem. Pojd, aby pokračoval v cestě a třeba aby přestal žrát bobek a nechal to, co se tam válí být. A dolů chci naučit hned od mala, za a) už začíná předníma packama skákat na židli, kdy třeba jím, nebo na židli, když pracuji nebo i na gauč a za b) lagottáci jsou celkem dost skákaví psi a skákat obecně i na lidi vůbec nechci, aby se učil.

Nemyslím to vůbec špatně, ale opravdu mi přijde, že toho máte tolik načteno, že to až moc řešíte . Třeba je to jen můj pocit. Ale tohle jsou prostě věci, které většinou štěně za běžného chodu domácnosti prostě pochopí a vůbec bych se tím teď netrápila. Ale tím samozřejmě neříkám, abyste nebyla důsledná, je dobře, že jste.

Povel místo (v pelíšku) doporučuji učit po procházce, po hře, prostě když je štěně unavené. Případně mu tam dát nějakou dobrotu na žužlání.

Jak často jste vy s tak malým štěndem povel cvičili? Třeba 5-10 minut denně? Nebo opakovaně?

Nikdy jsem to neměřila, ale s obouma psy jsem od štěňat chodila na cvičák (několikrát týdně), kde jsme vyloženě trénovali, pár minut, s pauzami. Krom toho jsem trénovala samozřejmě doma, na zahradě, na louce, v parku - vždycky pár minut. Lepší kratší dobu a víckrát denně, vždycky skončit, dokud to psa ještě baví, a vždycky skončit, když se mu povel povede. No a všechno to bylo formou hry. No a krom toho pak tak nějak za pochodu, že když jsem viděla, že si štěně samo lehá, tak jsem řekla lehni a pochválila. Nebo pokud šlo štěně samo na pelíšek tak hned "místo" a pochvala. Nebo to zmiňované "jdeme", "čekej", "dolů" - to jsem vůbec neřešila v rámci tréninku vyloženě, ale prostě během dne, v těch situacích, kdy bylo potřeba.

A ještě by mne zajímalo, čím odměňujete, když takhle ty menší štěnda učíte? Mě říkali i chovatelé i vete, ať ho zatím nechám, a nic mimo dobu krmení mu nedávám. Prý že když třeba v 7 ráno nakrmím a pak v deset nacpu pamlskama/granulema, tak pak má jíst zase kolem 12 a bude mít rozhozenej režim. A že pamlsky vůbec ne, že z toho štěnata přibírají. Tak jako já fakt prostě někdy nevím, co kdy dělat. Někdo mi řekne ať hned od začátku učím a trénuju a někdo jiný zas ať ho nechám.
Já to vlastně asi řeším všechno moc hlavně kvůli tomu, že postupy a názory ohledně psů se lidi neshodnou a tak nevím, co je a co není správné. A snažím se pak v těch informacích zpětně hledat kvantitativně kolik lidí, kteří mají zkušenosti se přiklánějí k jakému názoru a potom to aplikovat, ale tech informací je na druhou stranu tolik, že stejně jsem už většinu zapomněla. :D Každopádně, zatím ho pamlskuju normálníma granulema a pak mu prostě na hlavní chod zbyde méně.

Jak jste to dělali vy?

No já jsem na něco taky používala obyčejné granule - třeba když jsem učila jen reakci na jméno nebo tak. Ale třeba na přivolání už jsem používala pamlsky, které pes normálně "jen tak" nedostával, aby to byla fakt top odměna. Nějak jsem nikdy přesně neřešila dávkování podle tabulek, prostě když se mi štěně zdálo až moc kulaťoučké, tak jsem ubrala dávku a naopak. Případně pokud jsme na cvičáku nebo jinde zkrmili tunu pamlsků, tak pak večer dostali psi o něco méně žrádla. No a taky jsem cvičila na balonek...

Prý že když třeba v 7 ráno nakrmím a pak v deset nacpu pamlskama/granulema, tak pak má jíst zase kolem 12 a bude mít rozhozenej režim. A že pamlsky vůbec ne, že z toho štěnata přibírají. Tak jako já fakt prostě někdy nevím, co kdy dělat.

Tak jako případně můžete cvičit už v 7 ráno a pak v těch 12 a zkrmit při cvičení tu dávku granulí, co má dostat, ale já bych to tak nehrotila . Prostě dejte nažrat tak, jak jste zvyklá, až budete něco trénovat tak dejte klidně pamlsky a uvidíte, jestli to na psovi bude znát, pak případně snížíte tu dávku. Ono je to různé, mě pes nepřibere ani kdyby sežral kilo pamlsků za den, ale feně stačí trošku a je to na ní vidět...

Já to na něm bohužel nepoznám. Je děsně chlupatej a to trochu mate a navíc vážně naprosto roste před očima takovou rychlostí, že si někdy říkám, jestli v těch granulích nejsou nějaký steroidy. Každej den vypadá úplně jinak, takže dodržuju tak nějak dávkování na granulích.

Každopádně díky moc za upřesnění všech neznalostí. Těmahle konzultacema nejednomu začátečníkovi pomáhá celá ifauna! :)

Kondici nepoznáváme zrakem, ale hmatem, a tam ta srst zas tak nezkreslí. Držet se doporučení na balení může být zavádějící, potřeby konkrétního jedince mohou být velmi odlišné a v čase proměnné.

Štěňata se učí od vždy, odměňují od vždy, odměna nemusí být vždy jedlá a jedlá odměna nemusí být něco nezdravého. Dává se část krmné dávky + třeba takové sušené plíce, maso, či nějaké ty domácí pečené třeba játrovky jako lepší odměny (a pro některé to může být i ovoce či zelenina). Respektive, záleží jak moc, vzhledem k normální krmné dávce, toho štěně při cvičení sežere. Tři kousky čehosi budou mít odlišnou váhu (tím myslím význam z hlediska příjmu potravy) u štěněte čivavy a u štěněte německé dogy, např.

LiEm napsal(a):
A ještě by mne zajímalo, čím odměňujete, když takhle ty menší štěnda učíte? Mě říkali i chovatelé i vete, ať ho zatím nechám, a nic mimo dobu krmení mu nedávám. Prý že když třeba v 7 ráno nakrmím a pak v deset nacpu pamlskama/granulema, tak pak má jíst zase kolem 12 a bude mít rozhozenej režim. A že pamlsky vůbec ne, že z toho štěnata přibírají. Tak jako já fakt prostě někdy nevím, co kdy dělat. Někdo mi řekne ať hned od začátku učím a trénuju a někdo jiný zas ať ho nechám.
Já to vlastně asi řeším všechno moc hlavně kvůli tomu, že postupy a názory ohledně psů se lidi neshodnou a tak nevím, co je a co není správné. A snažím se pak v těch informacích zpětně hledat kvantitativně kolik lidí, kteří mají zkušenosti se přiklánějí k jakému názoru a potom to aplikovat, ale tech informací je na druhou stranu tolik, že stejně jsem už většinu zapomněla. :D Každopádně, zatím ho pamlskuju normálníma granulema a pak mu prostě na hlavní chod zbyde méně.

Jak jste to dělali vy?

Kouskama vařenýho masa, sušeným masem, granulema, piškotama, sýrem, já nevím, prostě co mám rozumnýho po ruce, malý kousky, ale zas ne úplně miniaturní. Jasně ne nacpat , ale zase to nemusíte vážit na laboratorních miskách

A fakt se zkuste trochu uvolnit, bude to větší sranda .

Já teda nejsem žádnej pamlskář, co se týče odměn za splnění povelů....chválím většinou slovně. Nicméně u štěňat se snažím pamlskem namotivovat přivolání.

Jsou pesani pro které je odměnou i ta granule, co běžně jí....jsou psi, kteří se na nějaký pamlsek vykašlou.....no a jsou psi, pro které to musí být něco speciálního, aby byli ochotni něco udělat s vidinou té odměny.

Já třeba u mojí Giny na nácvik přivolání používám šunku....vyzkoušela jsem toho vícero, ale šunka má největší procento úspěšnosti.

Možná to není zdravé, ale v tomhle případě účel světí prostředky a vidím ten rozdíl, když sebou šunku nemám a když mám...ta pozornost je podstatně větší....a pokud se zadaří a ta moje princezna bude moci chodit alespoň někde na volno a že jí tu volnost umožní kousek šunky, no tak super.

A jinak za mě...malé štěně se necvičí...štěně se vychovává a pokud učíme nějaké cviky tak formou hry, ono někdy je štěndo ochotné spolupracovat, někdy má prostě lumpačivou a nemá smysl něco učit....má smysl se na všechno vykašlat a jít se štěnětem prostě jenom "blbnout" a pořádně si to užít

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda nejsem žádnej pamlskář, co se týče odměn za splnění povelů....chválím většinou slovně. Nicméně u štěňat se snažím pamlskem namotivovat přivolání.

Jsou pesani pro které je odměnou i ta granule, co běžně jí....jsou psi, kteří se na nějaký pamlsek vykašlou.....no a jsou psi, pro které to musí být něco speciálního, aby byli ochotni něco udělat s vidinou té odměny.

Já třeba u mojí Giny na nácvik přivolání používám šunku....vyzkoušela jsem toho vícero, ale šunka má největší procento úspěšnosti.

Možná to není zdravé, ale v tomhle případě účel světí prostředky a vidím ten rozdíl, když sebou šunku nemám a když mám...ta pozornost je podstatně větší....a pokud se zadaří a ta moje princezna bude moci chodit alespoň někde na volno a že jí tu volnost umožní kousek šunky, no tak super.

A jinak za mě...malé štěně se necvičí...štěně se vychovává a pokud učíme nějaké cviky tak formou hry, ono někdy je štěndo ochotné spolupracovat, někdy má prostě lumpačivou a nemá smysl něco učit....má smysl se na všechno vykašlat a jít se štěnětem prostě jenom "blbnout" a pořádně si to užít

Jasně chápu. Ale nemám teda absolutně tušení, jak mám naučit psa formou hry, aby neštěkal nebo aby šel a zůstal na místě? :D Například přivolání je jasnačka, přivolám, přiběhne a pak "odměním" hrou, začneme se nahánět nebo se pošťuchovat, hodím mičudu nebo tak blbnem, ale jak naučit štěně místo nebo neštěkat to bych teda asi potřebovala poradit.. :/

Jinak Robin funguje na prakticky všechno co se dá sníst úplně stejně zatím. :D Možná s pubertou začne teprve vybírat.

Zoia napsal(a):
Kouskama vařenýho masa, sušeným masem, granulema, piškotama, sýrem, já nevím, prostě co mám rozumnýho po ruce, malý kousky, ale zas ne úplně miniaturní. Jasně ne nacpat , ale zase to nemusíte vážit na laboratorních miskách

A fakt se zkuste trochu uvolnit, bude to větší sranda .

Trochu se bojím mu dát něco jako maso vařené, sušené zkusila jsem a trošku se mi potom pokadil.... ale asi je to o zvyku.. :/

LiEm napsal(a):
Trochu se bojím mu dát něco jako maso vařené, sušené zkusila jsem a trošku se mi potom pokadil.... ale asi je to o zvyku.. :/

typická reakce "monogranuláře"

čím krmíte ?

LiEm napsal(a):
Jasně chápu. Ale nemám teda absolutně tušení, jak mám naučit psa formou hry, aby neštěkal nebo aby šel a zůstal na místě? :D Například přivolání je jasnačka, přivolám, přiběhne a pak "odměním" hrou, začneme se nahánět nebo se pošťuchovat, hodím mičudu nebo tak blbnem, ale jak naučit štěně místo nebo neštěkat to bych teda asi potřebovala poradit.. :/

Jinak Robin funguje na prakticky všechno co se dá sníst úplně stejně zatím. :D Možná s pubertou začne teprve vybírat.

U něčeho je fakt, že to hrou nejde...takže používám, třeba u povelu "místo" to, že tam štěně odnesu třeba dvacetkrát, pokud se po povelu a umístění na pelíšek zvedne a jde za mnou........prostě vydržím stát si za svým déle než štěndo (pozor, předtím unavit, není dobré to učit štěně, co je v režimu...mám energie na rozdávání a nejradši bych se houpal na lustru, kdyby to šlo)

No a u něčeho naopak používám ignoraci...třeba nechci, aby mě pes vítal tím, že na mě skáče...a tak si prostě skákajícího a vyvádějícího štěněte nevšímám, dělám, jako že ho nevidím....ono to malýho štuce za nějakou dobu přestane bavit a jakmile zmlkne a má všechny 4 packy na zemi, tak následuje přivítání, pochvala, pohlazení......

lupus4 napsal(a):
typická reakce "monogranuláře"

čím krmíte ?

Royalem canin pro štěňata - od chovatelů. A pokud se mohu ohradit, vůbec si nemyslím, že jsem nějaký monogranulář, jen nechci psovi dávat zatím něco, po čem měl průjem, což mi připadá poměrně přirozené. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U něčeho je fakt, že to hrou nejde...takže používám, třeba u povelu "místo" to, že tam štěně odnesu třeba dvacetkrát, pokud se po povelu a umístění na pelíšek zvedne a jde za mnou........prostě vydržím stát si za svým déle než štěndo (pozor, předtím unavit, není dobré to učit štěně, co je v režimu...mám energie na rozdávání a nejradši bych se houpal na lustru, kdyby to šlo)

No a u něčeho naopak používám ignoraci...třeba nechci, aby mě pes vítal tím, že na mě skáče...a tak si prostě skákajícího a vyvádějícího štěněte nevšímám, dělám, jako že ho nevidím....ono to malýho štuce za nějakou dobu přestane bavit a jakmile zmlkne a má všechny 4 packy na zemi, tak následuje přivítání, pochvala, pohlazení......

Chápu ano. S tím povelem místo nemáme vůbec problém, včera večer jsme to znovu jen tak cvičně zkoušeli a i když jsme zašla na několik sekund za roh tak čekal v pelechu, takže to vypadá fakt nadějně. U vítání zatím není až takový poděs a nějak jak je prťavej, tak vlastně ani nemá potřebu skákat protože se k němu všichni sklání. Spíše třeba když vidí že mam odměnku, tak si skočí, ale na to učím povel Dolů a celkem to funguje.

což mi připadá poměrně přirozené. :)

poměrně přirozené, je krmit přirozeně

jenom u 2m štěněte bych nepředpokládala UŽ nějakou degradaci trávení

LIEm, RC patří k tomu horšímu až nejhoršímu z granulové stravy
a jestli má průjem z kousku vařeného masa by se mi nelíbilo.....
to sušené - kupované? domácí? v kupovaném bývá glycerin, i to by mohlo mít negativní vliv na stolici

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jenom u 2m štěněte bych nepředpokládala UŽ nějakou degradaci trávení

LIEm, RC patří k tomu horšímu až nejhoršímu z granulové stravy
a jestli má průjem z kousku vařeného masa by se mi nelíbilo.....
to sušené - kupované? domácí? v kupovaném bývá glycerin, i to by mohlo mít negativní vliv na stolici

Jo ještě teď si s ůsměvem vzpomenu, když jsem chovatelce oznámila, že Gina bude krmena masem...asi málem omdlela...a následně jsem málem omdlela já, když jsem se dotazovala jakými granulemi krmí, abych koupila stejné, než přejdeme na maso a prej RC

Nicméně je doporučuje, protože má zkušenost, že po nich psi narostou bez nějakých růstových problémů.
Mě pesani bezproblémů vyrostli na Britu...

Takže i když si o granulích obecně myslím svoje, tak ale i na těch horších to pes tak nějak dá.

Co teda vím naprosto přesně je, že u psa na granulích (teda alespoň u mě) je podstatně lehčí udělat tzv. dietní chybu, když mu něco podstrčí na přilepšenou a nebo nějakou mňamku....
Zatímco, když je pes jíst tak nějak všechno, tak se ty problémy objeví málo kdy, to už musí být....třeba když mi fena vyslupala olej z pánve a docela dost...tak to ani její cvičenej žaludej úplně neustál.

Mně povel "místo" u dvouměsíčního štěněte přijde trochu mission impossible, hlavně když tam má chvíli vydržet. Pro flaty to byl pomalu jeden z nejtěžších povelů, vlkodavka se to naučila docela dobře a rychle a landseer taky, tak možná to jde líp u těžších psů, to ale lagotto zrovna není. U nás si to umím představit fakt leda s něčím na okus, morkovou kostí, nebo hovězím uchem.

Zoia napsal(a):
Mně povel "místo" u dvouměsíčního štěněte přijde trochu mission impossible, hlavně když tam má chvíli vydržet. Pro flaty to byl pomalu jeden z nejtěžších povelů, vlkodavka se to naučila docela dobře a rychle a landseer taky, tak možná to jde líp u těžších psů, to ale lagotto zrovna není. U nás si to umím představit fakt leda s něčím na okus, morkovou kostí, nebo hovězím uchem.

Já bych zase řekla, že je lepší to učit úplně od štěněte a na nic čekat. Akorát teda jsem to psy učila když byli fakt utahaní. Takže prostě pořádně unavit, "místo", dát tam třeba jen nějakou tyčinku, nebo něco na okus (nebo kong něčím naplněný) a štěňata to okousala a usnula . Právě že mi to přišlo jednodušší u malého štěnda, které každou chvíli spí a dá se celkem snadno unavit, než pak u puberťáka, který už je akčnější .

Ale teda já v tomhle psy nemám naučené úplně dokonale. Povel "místo" u nás znamená jít na místo, na které ukážu (pelech, křeslo, gauč, postel, klec ), tam si lehnout a chvíli tam vydržet. Nevydrží mi tam věčně a když potřebuji, aby tam fakt byli a déle, tak k tomu "místo" ještě pak přidám "čekej". A takhle nám to stačí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jenom u 2m štěněte bych nepředpokládala UŽ nějakou degradaci trávení

LIEm, RC patří k tomu horšímu až nejhoršímu z granulové stravy
a jestli má průjem z kousku vařeného masa by se mi nelíbilo.....
to sušené - kupované? domácí? v kupovaném bývá glycerin, i to by mohlo mít negativní vliv na stolici

Tak já jsem z toho už vážně blázen. Royal Canin mu dávám, protože mám od chovatelů a začínal na těchto granulích. Veterinářka mi potvrdila, že je to velice dobré krmivo, ať u toho klidně zůstanu.

Bylo kupované od řezníka. No asi mu to prostě jen nesedlo. Až bude větší třeba za týden dva mu zkusim dát znova.

A jinak tedy veterinářka mi řekla, že vařené kuřecí mu dávat nemám (to mi doporučovali chovatelé). Tak teď teda taky nevím, jestli mu to mám třeba míchat s granulema? Nebo ne? Já už jsem z tý rozmanitosti názorů celá zmatená. :D

Zoia napsal(a):
Mně povel "místo" u dvouměsíčního štěněte přijde trochu mission impossible, hlavně když tam má chvíli vydržet. Pro flaty to byl pomalu jeden z nejtěžších povelů, vlkodavka se to naučila docela dobře a rychle a landseer taky, tak možná to jde líp u těžších psů, to ale lagotto zrovna není. U nás si to umím představit fakt leda s něčím na okus, morkovou kostí, nebo hovězím uchem.

No, taky mě to děsilo, ale dnes jsme ráno znovu chvíli zkoušeli a fakt mu to tam celkem cvaká. Jako samozřejmě tam nesedí půl hodiny v kuse, ale beru jako velkej úspěch to, že zajdu za futra do kuchyně a jsem tam 5-10 sekund a on stále sedí a čeká na mňamku. Takže za mě dobrý. To vytrvání samozřejmě budeme muset pilovat, ale základ by byl. :)

LiEm napsal(a):
Tak já jsem z toho už vážně blázen. Royal Canin mu dávám, protože mám od chovatelů a začínal na těchto granulích. Veterinářka mi potvrdila, že je to velice dobré krmivo, ať u toho klidně zůstanu.

Bylo kupované od řezníka. No asi mu to prostě jen nesedlo. Až bude větší třeba za týden dva mu zkusim dát znova.

A jinak tedy veterinářka mi řekla, že vařené kuřecí mu dávat nemám (to mi doporučovali chovatelé). Tak teď teda taky nevím, jestli mu to mám třeba míchat s granulema? Nebo ne? Já už jsem z tý rozmanitosti názorů celá zmatená. :D

Taky jsem měla fenu na RC (nějaké vet řadě), když jsem ji brala od chovatelky. Ale ono ne všechno, čím krmí chovatel musí být zaručeně dobré. To že vám to doporučí i vet o kvalitě taky nic nevypovídá. Veterináři navíc tuhle značku sami doporučují i proto, že jí prodávají. Chovatelka mi říkala, že tím krmí několik let několik desítek psů a všichni na tom prospívají. Stejně tak jako jiní chovatelé třeba krmí granulemi Happy dog, nebo třeba country dog, a nemohou si je vynachválit. Já jsem na ty granule četla samé špatné reference, takže jsme přešli na jiné, později na maso..

"Tak já jsem z toho už vážně blázen. Royal Canin mu dávám, protože mám od chovatelů a začínal na těchto granulích. Veterinářka mi potvrdila, že je to velice dobré krmivo, ať u toho klidně zůstanu."

proto je dobré číst složení granulí
vědět,že pořadí je udáváno sestupně, zjistit si, co znamenají ty názvy ve složení ...... nechť si člověk může, alespoň zhruba, obrázek udělat sám

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Tak já jsem z toho už vážně blázen. Royal Canin mu dávám, protože mám od chovatelů a začínal na těchto granulích. Veterinářka mi potvrdila, že je to velice dobré krmivo, ať u toho klidně zůstanu."

proto je dobré číst složení granulí
vědět,že pořadí je udáváno sestupně, zjistit si, co znamenají ty názvy ve složení ...... nechť si člověk může, alespoň zhruba, obrázek udělat sám

Já bych chtěla pak přejít na Yoggies, co si o nich myslíte?

Že by teoreticky měli být lepší než grancle vyráběné tepelnou extruzí ...
Určitě chcete pro svého psa to nejlepší, že ? Tak přestaňte řešit % mouček a jinejch srágor a zde máte námět k zamyšlení
lehce upravený citát Saola, pod který se klidně podepíšu
pro štěně je nejdůležitější pestrá a kvalitní strava, založená na základních a pokud možno neupravovaných komponentech. Tedy syrové maso, vnitřnosti, kosti na žvýkání, vejce, tvaroh, syrová či dušená zelenina, ovoce, dobře stravitelné přílohy (těstoviny, rýže, brambory, pohanka apod.). Na granule zapomeňte, pokud žijete v normální civilizované domácnosti, tj. máte k dispozici ledničku a mrazák. Pak žádné granule nepotřebujete, a rozhodně je nepotřebuje ani vaše štěně. Granule jsou jen balast, snad jen doplněk ke krmné dávce, ale její základ by měl být u psa vždy postaven na mase.

https://www.radaveterinare.cz/pes/clanky/barfovani-a-krmeni-psa-je-o-zdravem-selskem-rozumu-rika-veterinar-milan-stourac-94
http://manwe.eu

Je jen na vás, zda popřemýšlíte, či jen podlehnete obvyklým reklamním masážím výrobců amarounů. Pet průmysl prostě zpracovává odpad, co nelze použít pro lidi.
Ten , aby nějaký měsíc vydržel, je třeba patřičně chem. "ošetřit", než se prodá nepoučeným .

Je to čistě na vás, co si vyberete. Pes tu možnost nemá.¨

lupus4 napsal(a):
Že by teoreticky měli být lepší než grancle vyráběné tepelnou extruzí ...
Určitě chcete pro svého psa to nejlepší, že ? Tak přestaňte řešit % mouček a jinejch srágor a zde máte námět k zamyšlení
lehce upravený citát Saola, pod který se klidně podepíšu
pro štěně je nejdůležitější pestrá a kvalitní strava, založená na základních a pokud možno neupravovaných komponentech. Tedy syrové maso, vnitřnosti, kosti na žvýkání, vejce, tvaroh, syrová či dušená zelenina, ovoce, dobře stravitelné přílohy (těstoviny, rýže, brambory, pohanka apod.). Na granule zapomeňte, pokud žijete v normální civilizované domácnosti, tj. máte k dispozici ledničku a mrazák. Pak žádné granule nepotřebujete, a rozhodně je nepotřebuje ani vaše štěně. Granule jsou jen balast, snad jen doplněk ke krmné dávce, ale její základ by měl být u psa vždy postaven na mase.

https://www.radaveterinare.cz/pes/clanky/barfovani-a-krmeni-psa-je-o-zdravem-selskem-rozumu-rika-veterinar-milan-stourac-94
http://manwe.eu

Je jen na vás, zda popřemýšlíte, či jen podlehnete obvyklým reklamním masážím výrobců amarounů. Pet průmysl prostě zpracovává odpad, co nelze použít pro lidi.
Ten , aby nějaký měsíc vydržel, je třeba patřičně chem. "ošetřit", než se prodá nepoučeným .

Je to čistě na vás, co si vyberete. Pes tu možnost nemá.¨

Ach tak, jasně chápu. Vy barfujete, to mi nějak nedocvaklo.

No přiznám se, že barfovat nechci. A ačkoliv teď dostanu od Vás všech nejspíš jak se říká pěknej "pojeb", tak granule jsou pro mne mnohem praktičtější. V případě, že bych měla víceméně zázemí, kam bych se každý den vracela, tak bych o tom možná i uvažovala, ale můj životní styl je dost poutnickej. Pracuji na volné noze, takže často cestuji, někdy i na několik dní. Se psem budu trávit čas na několikadenních výletech, někdy s přespáním venku, často jezdím do kanceláře a pes bude se mnou a za kamarády na návštěvy. Doma bývám méně jak polovinu týdne a musím uznat, že představa masa a vnitřností na cestách v batohu je pro mne nemyslitelná. Chápu, že teď mne odsoudíte jakožto člověka, co nechce pro svého psa to nejlepší, protože nepřizpůsobí celej život tomu, aby mohl jíst maso, ale ani jeden nechceme být myslím otrokem toho druhého, takže nějaké kvalitní granule jsou pro mne momentálně vhodnější varianta.

Ale děkuji za názor, až se někdy usadím, popřemýšlím o tom, proč ne vlastně.

Tak jasně, že grancle jsou to nejpohodlnější (pro vás) . Zároveň je ale dobrý, když pes může sežrat cokoli a nepo ...se po tom. Takže klidně míchejte a navykněte ho na vše už od štěněte - dokud to alespoň trochu jde. Jinak zima - no problem, jaro , podzim na pár dnů termotaška...
Problém "cestování" s masem může být jen v létě a to ještě na treku, kdy si nesete všechno na 14 dnů na zádech,
Barfař pak týden či dva na amarounech klidně vydrží i když nadšenej nebude a
navíc dnes už mají mraž. maso v každým městečku, nebo se pro jednoho psa dá koupit skelet a pár krků i u řezníka...a proložit mu tak amarounovej týden.

u řezníka... letos nás v jediném otevřeném obchodě v malém městečku v Camarque dostali - jediné neochucené a na grilování nepřipravené maso byly naplátkované vepřové stejky... Psík byl spokojen, rozpočet nee... Naštěstí v dalším postupném cíli už se dala koupit chlazená kuřata za rozumnou cenu... a nůžky na drůbež máme velmi zcestovalé.
Sice mám psa naučeného na granule (a míchám je s masem každodenně) - ale na cestách prostě granule nežere - a tak vozím zamražené balíčky (dokud je k dispozici mražáček) a pokud není, zásobujeme se cestou (a peněženka pláče...), případně zavářím doma maso do skla - to taky psíček může... Hajzlík rozcapený to je... (a že toho ta potvora 80 kilová sežere)

LiEm napsal(a):
Já bych chtěla pak přejít na Yoggies, co si o nich myslíte?

Yoggies jsme dávali starému psovi a byl spokojený. Doporučila je veterinářka která mu trhala zuby.
Ale kromě granulí dostával i maso nebo jsme mu vařili těstoviny, rýži s mrkví a masem.
Dostával taky konzervy.

LiEm napsal(a):
Ach tak, jasně chápu. Vy barfujete, to mi nějak nedocvaklo.

No přiznám se, že barfovat nechci. A ačkoliv teď dostanu od Vás všech nejspíš jak se říká pěknej "pojeb", tak granule jsou pro mne mnohem praktičtější. V případě, že bych měla víceméně zázemí, kam bych se každý den vracela, tak bych o tom možná i uvažovala, ale můj životní styl je dost poutnickej. Pracuji na volné noze, takže často cestuji, někdy i na několik dní. Se psem budu trávit čas na několikadenních výletech, někdy s přespáním venku, často jezdím do kanceláře a pes bude se mnou a za kamarády na návštěvy. Doma bývám méně jak polovinu týdne a musím uznat, že představa masa a vnitřností na cestách v batohu je pro mne nemyslitelná. Chápu, že teď mne odsoudíte jakožto člověka, co nechce pro svého psa to nejlepší, protože nepřizpůsobí celej život tomu, aby mohl jíst maso, ale ani jeden nechceme být myslím otrokem toho druhého, takže nějaké kvalitní granule jsou pro mne momentálně vhodnější varianta.

Ale děkuji za názor, až se někdy usadím, popřemýšlím o tom, proč ne vlastně.

Tak asi si to představuji jak Hurvínek válku - ale proč ani při tomto životním stylu občas nenavštívit řeznictví?

My bereme čoklům na cesty granule, nebo konzervu, občas koupíme něco na místě. Doma žerou syrový, když jedeme k tchýni, která svýmu psovi vaří, tak mají s ním vařený. Vlastně nevím, kdo přišel s tím, že to musí být striktně buď anebo, ale drží se to docela úporně.

<- zadavatelce - jestli on na vás neštěká, protože má v misce granule a vy si na pánvi tuníte biftek :-D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak asi si to představuji jak Hurvínek válku - ale proč ani při tomto životním stylu občas nenavštívit řeznictví?

Určitě občas ano, ale nevím, jak moc spokojený by pes mohl být kdyby chvíli měl barf a najednou jen granule.. :/

LiEm napsal(a):
Určitě občas ano, ale nevím, jak moc spokojený by pes mohl být kdyby chvíli měl barf a najednou jen granule.. :/

tak znova

Zároveň je ale dobrý, když pes může sežrat cokoli a nepo ... re se po tom.

Takže klidně míchejte a navykněte ho na vše už od štěněte ...

Zoia napsal(a):
My bereme čoklům na cesty granule, nebo konzervu, občas koupíme něco na místě. Doma žerou syrový, když jedeme k tchýni, která svýmu psovi vaří, tak mají s ním vařený. Vlastně nevím, kdo přišel s tím, že to musí být striktně buď anebo, ale drží se to docela úporně.

<- zadavatelce - jestli on na vás neštěká, protože má v misce granule a vy si na pánvi tuníte biftek :-D.

:D To leda že by si dal vařenou brokolici, já maso doma moc nedělám. Pro jednoho je to zbytečná práce a dělá se to dlouho. :D

Ale zajímalo by mě, kdybych chtěla přejít na jiné granule, jestli s tím mám ještě třeba měsíc dva počkat anebo už můžu zkusit přejít teď? Je mu víceméně čerstvě 2 m.

nečekat a pozvolna ...


PS . s klasikem : Netřeba někomu radit, chytrej si poradí sám a hlupák stejně neposlechne...

howgh

Ideálně hned, ten RK je fakt nic moc, tak je blbost s ním krmit ještě další měsíc nebo dva, navíc v období růstu.

A nedá mi to ale - zkuste ten BARF ještě promyslet. Já jsem se před lety taky chvíli rozhoupávala (málo informací + jsem sama vegetarián), a jsem přesvědčená, že nebýt toho přechodu na syrový, tak už docela dlouho psa nemám. Že jsem se odhodlala, považuju za jednu z nejlepších věcí, co jsem pro svoje psy kdy udělala.

Zoia napsal(a):
Ideálně hned, ten RK je fakt nic moc, tak je blbost s ním krmit ještě další měsíc nebo dva, navíc v období růstu.

A nedá mi to ale - zkuste ten BARF ještě promyslet. Já jsem se před lety taky chvíli rozhoupávala (málo informací + jsem sama vegetarián), a jsem přesvědčená, že nebýt toho přechodu na syrový, tak už docela dlouho psa nemám. Že jsem se odhodlala, považuju za jednu z nejlepších věcí, co jsem pro svoje psy kdy udělala.

Ano, RC už teď dojíme půl posledního kila a začnu ode dneška až mi přivezou zásilku míchat s jiným krmivem.

S tím barfem opět děkuji za doporučení. Ale budu se opakovat.... já nemám problém mu sem tam místo porce granulí dát maso, vnitřnosti celé to zalít vajíčkem a posypat bylinkama, jak to dnes je "instafriendly", ale jak říkám můj životní styl mě bude limitovat, fakt si neumím představit, jak do hor na týden nesu několik kilo masa. Jak jezdím ke známým s vajíčkem v batohu a opravdu jsem toho našlapala už hodně a hodlám v tom pokračovat a někdy nejsou možnosti ani abychom si doplnili zásoby my byli večery, kdy jsme měli poslední oschlý kousek toustového chleba na půl, protože zkrátka nebylo kde nakoupit, natož koupit kvalitní maso pro psa v malé vesničce na jihu Evropy, kde vážně nemáte ale vůbec žádné jistoty, protože zdejší infrastrukturu neznáte.

Suma sumárum, rozhodně vyměním RC za jiné krmivo, pořád lepší nějaké superpremiové než RC ,myslím. Barfovat zatím nehodlám, je to pro mě opravdu nemyslitelné, ale nebráním se tomu psovi v možných podmínkách maso dát, ale zase se obávám, aby mu to tak vyhovovalo, všude jen čtu jak je pes konzervativní zvíře a nemá rád změny. Do budoucna, až jednou budu mít muže a děti a budu uvázaná v baráku s hypotékou a žádné velké výlety nebudou na denním pořádku vůbec nemám problém psovi dopřát dlouhodobě barf.