Zdravím, mám rok a půlročního psa (sheltie), občas při hře s jinými psy na ně zavrčí, doráží a "štípe", myslím že je to jen drsnější forma hry, vybízení k běhání nebo taky "machrování" - on není dominantní, jen je to prostě energickej mladej frajer a zkouší psí samce. Když ho napomenu, poslechne a nechá toho, ono to je jen krátké zavrceni když jsou psi rozdovádění, ovšem mám strach, že by se jednou mohl druhý pes tvrději ohnat a šeltička skončí rozmajznutá na chodníku já se to snažím řešit tak, že když vidím že se rozjíždí a doráží na psa, víc než he mu příjemné, hlasově ho napomenu, když to udělá znova, dávám na vodítko. Po chvíli až se zklidní pustím, pokud se to opakuje, pokračuju stejně. Jak byste hi korigovali vy? Třeba je to jenom hra, ovšem jiným psům může být nepříjemná, tak ho to chci odnaučit.
Myslím, že na to nejdete úplně špatně. Jen bych to trošku poupravila.
já se to snažím řešit tak, že když vidím že se rozjíždí a doráží na psa, víc než he mu příjemné, hlasově ho napomenu
Zkusila bych to řešit ještě před tím, než k té situaci dojde. Prostě to nenechat zajít až tak, že už na psa doráží víc, než je mu příjemné.
Akorát že někdy je hrozně těžký poznat ten okamžik před tím a zareagovat.. protože to může být jen vteřina.
Já to řeším tak, že psa s fenami nenechávám hrát dlouho v kuse. Nechám chvilku blbnout, přivolám, uděláme pár cviků, pohrajeme si, zase ho na chvíli pustím a pak mu zase dám nějaký "úkol". I když od té doby co máme "vlastní" fenu, tak už si s cizími ani moc hrát nechce, spíš je ignoruje, prý mu stačí jedna "ženská" doma .
Uživatel s deaktivovaným účtem

Někdy je i u opravdové hry vrčení spousta. Jen to musí bavit oba psy a msí to být hra. Může být se psy, kteří se dobře znají a u kterých i vy dokážete odhadnout, kdy už to jednoho přestává bavit, kdy je to jednostanné útočení toho jednoho. A to poznáte u psa, kterého znáte dobře. U náhodných setkání bych až do vrčení nenechala hru dojít.