Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
6.12.2020 18:35
Mína1986

XXX.XXX.23.109

Ahojte, jsem nováček.
Mam 11 měsíční stěndo Kavalirka.Od prvního dne jsme si spolu úžasně sedly.
První noc ani další vůbec neplakala, doma je veselá a hraje si krásně.
Problém nastává, kdyz jdeme ven.
Vždy popojde jen kousek, začne knucet a chce domu. Po tydnu co jsem ji mela doma,jsem.odjela o rodičům, kde je zahrada abych ji proces venčení trosku usnadnila. Ale, na zahradě je to super,posloucha atd. Ale jakmile vyjdeme ven opět stejny scenar. Boji se zvuku atd,ale na lidi reaguje naopak neskutečně přívětive a je smutna kdyz si ji nevšímají. Bezi za nima a nevidi neslysi.
Začala jsem tak ze ji poponesu kus a jdeme zpátky domů
Na pamlsky ani hracky ani jasani venku nereaguje :( doma uz umi privolani,sedni,lehni...
Nedate mi nejake tipy jak to male trosku usnadnit a aby nebyla tak ve stresu ? Nebo možná mne uklidnit, ze je to normální a časem to zvládneme.
A jeste jedna vec, vzala jsem ji k nasim ze je tu zahrada a mnohem vetsi byt..planuji zustat asi 4 tydnu az do Vanoc..trosku se bojim ze ji tim zmatu kde je vlastne doma a ze az se vratime budou ji chybět moji rodiče.Myslite ze jsem udelala chybu ?
Dekuji vsem moc za rada, komentáře atd
A prosim nebudte na mne zli.Mam prvniho pejska,delam pro ni uplne maximum a chtela bych ji ten nas společný začátek co nejvíc zpříjemnit.

Uživatel s deaktivovaným účtem

6.12.2020 18:45
Uživatel s deaktivovaným účtem

Máte ji odteď nebo ..? 11 měsíců není štěně, to už má být venku zvyklá. Vzala jste si ji až teď?

6.12.2020 18:49
Mína1986

XXX.XXX.23.109

Jee ja se prepsala 11 tydenni jsem chtela napsat a neumim to upravit

6.12.2020 18:59
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

Je divné, že v zahradě se chová normálně, byť je to pro ni cizí zahrada a venku se bojí...jak takový prcek rozliší, co je doma a co je venku? Chovejte se když jdete ven stejně, jako by ste se chovala i v té zahradě. Nedělejte z toho, že se jde ven žádnou vědu, prostě jednou se jde sem, podruhé zase támhle. Pokud to u ní dělá vodítko(předpokládám) vemte ji ven bez něj, pokud je to bezpečné místo, že nezaběhne někam dopryč, pod auto, vlak, atd..Jinak opačně, dávejte jí obojek, vodítko i na zahradu. Může ho tahat za sebou, ale ať si zvyká.

6.12.2020 19:07
Atheira

XXX.XXX.209.8

lesnížínka napsal(a):
Je divné, že v zahradě se chová normálně, byť je to pro ni cizí zahrada a venku se bojí...jak takový prcek rozliší, co je doma a co je venku? Chovejte se když jdete ven stejně, jako by ste se chovala i v té zahradě. Nedělejte z toho, že se jde ven žádnou vědu, prostě jednou se jde sem, podruhé zase támhle. Pokud to u ní dělá vodítko(předpokládám) vemte ji ven bez něj, pokud je to bezpečné místo, že nezaběhne někam dopryč, pod auto, vlak, atd..Jinak opačně, dávejte jí obojek, vodítko i na zahradu. Může ho tahat za sebou, ale ať si zvyká.

To je dobrá myšlenka, že to nerozliší, ale ono asi jo.

Ta moje se jako štěně chovala stejně. Potenciální příšera bylo všechno. I když tam nic nebylo.
Jak to pozná, tu zahradu? Nevím... možná čuchem? Že v zahradě je co se lidí a ostatních psů týče mnohem omezenější množství pachů a ne všechny tam jsou tak cizí jako jinde?
Nevím, jen dedukce.

Rada nedělejte z toho vědu je lehká, ale vychází z toho, že jdete venčit takové normální, celkem zvědavé a jen trochu bojavé štěně... ale co když zrovna tohle štěně z toho vědu dělat bude? Musí se mu nejdřív nějak dokázat, že to fakt není třeba. Mně třeba taky ze začátku nezbylo nic jiného než cestou tam poponést. Ideálně aby neviděla domů, pak i kousek šla... a nazpět už šla sama. Postupně začala chodit i tam bez řečí, dokonce se začala těšit, protože zábava.
Dokud se někde neobjevila třeba popelnice, která tam běžně nebývá. To jsem pak musela štěně hezky posadit a dojít poplácat popelnici. A štěně pak šlo kolem nově poznané příšery normálně samo. V podstatě úplně nejvíc zabralo to, když jsem předvedla přímý kontakt se zdrojem strachu. Pak už to byla známá a v pohodě věc.

Zadavatelko, mást ji nemá co. Pokud cítí, že je vaše a buduje si k vám postupně nějakou důvěru, tak je doma tam, kde jste vy.

6.12.2020 19:10
juhaj

XXX.XXX.164.121

No, předchozí fena, když byla štěně, tak taky nechtěla chodit ven. Na dvoře v pohodě, na zahradě( veliké) , kam mohla jen pod dohledem taky lítala jak blázen, ale ven jsem jí musela odnést kus od baráku, pak šla. Zajímavé bylo, že pár prvních procházek šla, pak se holt kus odnesla a to trvalo asi měsíc, už nevím, je to dlouhá doba. Ale vše se událo zhruba když byla ve věku štěnda zadavatelky.
Pro zajímavost, současná fena stejné plemeno, dokonce i barva, když jsme šly na první procházku připravila jsem se na přemlouvání, ale vyletěla jak tryskáč a to jí zůstalo. Každý pes je originál.

6.12.2020 19:10
MajkaP

XXX.XXX.84.93

Cvičit cvičit cvičit. Moje štěně ( velké plemeno) se ze začátku venku taky bálo, přitom se venku narodila a vyrostla- takže na dvoře i zahradě byla v pohodě. Vždycky chvilkou ťapala a pak začala kníkat a lezla mi do náruče...i když se kolem zrovna nedělo nic děsivého. Postupně se otrkala a pak už chodila ven s nadšením.
Nosila jsem ji ven plyšáka a vždy si s ní třeba chvilku hrála abych ji rozptýlila. Došla jsem na vhodné místo, sedla si k ní na zem a chvilku tam pobyla...

Uživatel s deaktivovaným účtem

7.12.2020 08:17
Uživatel s deaktivovaným účtem

Myslím, že to je tím, že u chovatele nebyla štěňata asi nikdy venku.... s bývalou psicí problém nebyl, byla zvyklá už v době odběru 7 týdnů chodit na procházky, prý i 5 km. Současná bulina také myslím nepobyla ve štěněcím věku venku a také se bála všeho kolem a domu vyloženě běžela, ale časem se to zlepšilo, dost se poponášela....no i když,je to bulík a ten má na vše svůj názor. kudy a kam se půjde.
Edit: venku, myslím mimo dvůr, zahradu.....prostě venek, mimo známé prostředí.

7.12.2020 12:05
juhaj

XXX.XXX.164.121

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že to je tím, že u chovatele nebyla štěňata asi nikdy venku.... s bývalou psicí problém nebyl, byla zvyklá už v době odběru 7 týdnů chodit na procházky, prý i 5 km. Současná bulina také myslím nepobyla ve štěněcím věku venku a také se bála všeho kolem a domu vyloženě běžela, ale časem se to zlepšilo, dost se poponášela....no i když,je to bulík a ten má na vše svůj názor. kudy a kam se půjde.
Edit: venku, myslím mimo dvůr, zahradu.....prostě venek, mimo známé prostředí.

No, nevím, moje předchozí fenka nějakou dobu vyjít nechtěla, přesto chovatel štěňata vyvážel do parku a na vzdálenou zahradu.
A ani jako dospělá občas na vycházku náladu neměla, ačkoli pak na zahradě lítala jak drak.

7.12.2020 12:21
Zoia

XXX.XXX.211.224

Kamarádi měli se štěnětem tollera tohle taky, vždycky ho museli buď poodnést nebo poodvézt, časem to prostě zmizelo, ven chodí rád a moc :-)

Cotel

8.12.2020 02:09
Cotel

XXX.XXX.84.10

Já řešil něco podobného. Fena, a. bullterier, poměrně opatrná a spíše nedůvěřivá. Za začátku proběhlo otrkávání s vodítkem na zahradě a následně se přešlo na ulici. Ve stejný moment začal štěkat kříženec za plotem a zpoza rohu se vyřítilo auto. Od té doby nechtela ven. Pro štěně je toho prostě moc nového. Já musel štěně nakládat do auta a vozit jinam nebo minimálně odnést za roh 😀. Dnes už jde ven s nadšením.

Neregistrovaný uživatel

8.12.2020 07:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.128

U nas to bylo podobne. Jako stene (mam ho od 8 tydnu) sel vicemene ochotne tak 10 metru od domu a dal nechtel.
Trvalo to tak do 4 nebo 5 mesicu. Ted prochazky miluje.

Rekla bych, ze je to atavisticke chovani - stenata se boji vzdalit se od 'nory', aby se neztratila.

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.12.2020 08:38
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jsou štěňata opatrná, bázlivá, ale i ta naprosto suverénní....

Samozřejmě jednodušší je, když má člověk toho malého suveréna, protože nemusíte štěňátko přemlouvat, aby vůbec od baráku popošlo, nemusíte odnášet někam dál, aby nemělo snahu se vrátit domů......

U mě co štěně tak to trochu jiný případ...hodně podobné jsou akorát moje holky Sára a Gina.....na jedné socializační prochajdě s Ginou, když byla prtě, jsme procházely kolem dělníků opravujících silnici a jak jsme prošly, tak dělník zapnul sbíječku....já nadskočila asi metr do vzduchu, jak jsem se lekla...Gina si dočuchala, co potřebovala, pak na něj koukla a zakroutila hlavou a šla si po svém........
Pes si zase naopak dřeppnul a odmítal se hnout...pohybovali jsme se tak, že jsem odešla na konec vodítka, sedla si na bobek a štěně k sobě nalákala a pak zase a zase a nebo jsem musela naložit do auta a poodvést jinam.

Myslím, že pokud má štěně "normálního" páníka, kterej štěndo nelituje, nedělá ze všeho kovbojku, naopak štěněti říká "hele kámo, nic se neděje, vše je ok..mě můžeš věřit", tak dřív nebo později budou i ta opatrná a bázlivější štěnďata fungovat normálně.

8.12.2020 18:04
Přezdívka00010

XXX.XXX.14.119

Přidávám se, také jsme to měli s naším štěníkem podobné. Prvních pár dní, jsme běhali jenom po zahradě, tam se mu moc líbilo. Pak jsme začali chodit na procházky (ano, dokázal to spolehlivě rozlišit, asi podle toho, že na zahradě je klid, minimum pachů a na ulici je neustále rušno), vůbec nechtěl jít z domu, byl to opravdu veliký strašpytel, bál se všeho nového.
Takže jsem ho taky vždycky kus nesla, tak aby netrefil domů (když věděl cestu, hned sprintoval zpátky), když jsme byli dostatečně daleko, už neřešil, kudy zpátky, asi pochopil, že to stejně nemá cenu a radši si zvědavě zkoumal terén :-) . Venku jsem ho takhle poponášela asi do tří a půl měsíce, pak se to ze dne na den zlomilo a od té doby, i kdyby spal nejtvrdším spánkem a já zavelela náš "povel" "jdeme ven", tak už běží ke dveřím a vzorně čeká, až nasadíme obojek, vodítko, ven se vždycky moc těší.
Takže ano, pokud ho budete seznamovat s prostředím, novými podněty, naučíte ho, že všechny ty zvuky, ruchy, psi,... venku jsou normální, myslím si, že se to u vás zlomí stejně jako u nás. :-)

Přidejte reakci

Přidat smajlík