
Americký stafordšírský teriér

Prodám Amerického stafordšírského teriéra - Chovatelská stanice Bet Taylor...
30000 Kč
Dobry den,
jdu sem s otázkou. Máme doma 6mesicniho amstaffa dům se zahradou. Když s nim jdeme na procházku nebo kamkoliv s nim někam jedeme bohužel se nikde nevyčůrá na veřejném miste. Nastala situace kdy se budeme stehovat do bytu. A nedokážu si představit ze někde tam na trávě svoji potřebuje neudělá.
Mate s tím někdo zkušenosti?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jakože se nechce venčit mimo zahradu?
Asi bych s pejskem vyrazila ven na tak dlouhou dobu, až se vyčůrá. Klidně celodenní výlet. A tak bych to dělala, až by pochopil, že se venku čůrat může / má.
Nám to dělala starší čuba. Vyčůrat se ještě s útrpným výrazem jakžtakž dokázala, ale bobek by venku nevyhodila i kdyby si měla vyvalit bok. Prostě ne a ne. Není to žádnej zahradní pes, když jsme doma, tak je s námi uvnitř domu, doma je celou noc. Když jsme v práci, je na zahradě, poté aktivity venku (psina má troje lovecké zkoušky, tráví hromadu času v revíru, v sezoně na naháňkách, jezdí po výletech...). Ale to hov*no prostě patřilo na zahradě do jednoho konkrétního rohu, přes to nejel vlak.
Zlomilo se to až několikadenním výletem, kdy jsme přespávali na penzionu. Dva dny si nedošla na záchod, až to prostě musela vzdát a potupně to vyklopit v lese v houští :D Od té doby sice stále ke všemu potřebuje ideální prostředí, teplotu, vlhkost vzduchu, postavení slunce vůči měsíci a já nevím co ještě sleduje, než milostivě vykoná jakoukoliv potřebu (tyhle tyátry dělá i s čůráním), ale už to netahá domů.
Prostě to zařídit tak, aby mu nezbylo nic jiného, než to venku opakovaně vysypat, dojde mu, že se nic neděje.
kathey
napsal(a):
Nám to dělala starší čuba. Vyčůrat se ještě s útrpným výrazem jakžtakž dokázala, ale bobek by venku nevyhodila i kdyby si měla vyvalit bok. Prostě ne a ne. Není to žádnej zahradní pes, když jsme doma, tak je s námi uvnitř domu, doma je celou noc. Když jsme v práci, je na zahradě, poté aktivity venku (psina má troje lovecké zkoušky, tráví hromadu času v revíru, v sezoně na naháňkách, jezdí po výletech...). Ale to hov*no prostě patřilo na zahradě do jednoho konkrétního rohu, přes to nejel vlak.
Zlomilo se to až několikadenním výletem, kdy jsme přespávali na penzionu. Dva dny si nedošla na záchod, až to prostě musela vzdát a potupně to vyklopit v lese v houští :D Od té doby sice stále ke všemu potřebuje ideální prostředí, teplotu, vlhkost vzduchu, postavení slunce vůči měsíci a já nevím co ještě sleduje, než milostivě vykoná jakoukoliv potřebu (tyhle tyátry dělá i s čůráním), ale už to netahá domů.
Prostě to zařídit tak, aby mu nezbylo nic jiného, než to venku opakovaně vysypat, dojde mu, že se nic neděje.
A my máme naprosto opačnej problém, milostpán se*e výhradně a jen v lese, a tím mě dovádí k šílenství.
"Doma" si nedřepne, ani kdyby si měl bok vyvalit do protisměru, i kdyby se to v něm mělo demonstrativně vstřebat. A on teda netroškaří, za "doma" považuje dvůr, zahradu, výběhy pro koně + přilehlé louky o rozloze asi šesti hektarů.
Lejno se klade zásadně a pouze v cizím teritoriu, a to ještě po opravdu důkladné předchozí procházce, vyběhat, házet klacík, vyšplhat na skálu, znova vyběhat, čuchat, najít a aportovat třistapadesát věcí, který se "musej vzít domů" (klacíky, kamínky, kusy kůry, srnčí parůžky).
Takže to vypadá tak, že já jsem 2x denně vláčena po lese, schválená, obtěžkaná bordelem, z toho většinou jednou je to ještě "zbytečně" (milostpánovi se prostě nechce, co krmíme masem, se*e málo, takže i po hodině a půl furt nic...tak jdeme zase domů).
Budu mít neuvěřitelnou kondici ;-)
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ouško, léčba by probíhala stejným způsobem - na milostpána se vy** a počkat s ním "doma" tak dlouho, až to vzdá
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ouško, léčba by probíhala stejným způsobem - na milostpána se vy** a počkat s ním "doma" tak dlouho, až to vzdá
Na to nemám 😂
Vždycky mu to slibuju, že tentokrát už nevyměknu, obzvlášť poté, co se fakt vyskákal, vyběhal, přinesl mi třináct klacíků a dvacet sedm kamínků, na který osobně dohlídnul, že je celou cestu fakt nesu až k autu, a úplně bezelstně nastupuje do auta jakože "cože? srá*t jsem měl?" a mě je jasný, že to budu muset absolvovat za pár hodin celý znovu.
Já mu často hrozím strašnýma věcma, těžkým žalářem, Dachau...česnekem a plechem...kamarádem Dežem z Osady Havranů co má pejsky moc rád...
Ale pak je mě ho strašně líto, když si představím jak to v sobě drží, protože on to v sobě fakt drží.
Kdo "to" někdy držel, až tak, že se orosil, musí chápat toho malýho zpropadenýho pejska, toho malýho zlomyslnýho kriminálníka. 😂
Takže běhám po lese. Když se mě někdo ptá, říkám, že mě to baví, že příroda je chrám, že jít do lesa na procházku je jako jít na kafe s Bohem.... ale ve skutečnosti čekám, než se pes vysere a mám při to celou dobu 100 chutí ho roztrhnout jak hada. 😂