
Štěně labradorského retrievera s PP

Prodám Labradorského retrívra - CHS Frotaris - máme volného 1 černého chlap...
38000 Kč
Ráda bych se zeptala od kdy cvičit psa na procházce chodit u nohy.
V tuto chvíli naše procházky vypadají tak, že je štěně na vodítku a čmuchá a strašně táhne. Samozřejmě mu chci dopřát to, aby si vše očichal. Ale zase na druhou stránku ho nechci ho tímto učit, že má dovoleno, takto na vodítku táhnout. Zkoušela jsem změnit směr procházky. Otočit se a jít dva metry doleva, doprava, atd. Ale on se ani neotočí a nejde. Prostě chytne stopu jiného psa, a jede dopředu.
Pamlsky dáváme i na procházce ale v tu chvili, kdy něco cítí ho nic jiného nezajímá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
No já teda u takhle malýho štěněte nějakou chůzi u nohy moc neřešim....priorita je naučit chodit na vodítku.
Že štěně táhne, tak to je docela normální, venku je tólik zajímavých věcí, pachů.
Upřímně, když vylezu z baráku, tak si nemyslím, že je úplně reálné, aby mi šlo štěně, co je nadšený, šlo na povoleném vodítku.....takže tu "správnou" chůzi, což pro mě znamená netahat, učím až upustí páru, až si někde poběháme, až přestane bláznit, až začne být trochu unavené, pak můžu začít používat metody, ať už zastavení a nebo změnu směru a můžu chválit a pamlskovat. Můžu trochu pocvičit formou hry nějaké povely.
No a co se chůze u nohy týče, tak to si myslím, že je spíš o tom, jaký je štěně talent....moje Sára chodila už ve čtyřech měsících bez vodítka u nohy....moje Gina??...no tak to bude ještě běh na dlouhou trať...je jí 10 měsíců.
A co se týče toho tahání....můj psí důchodce, když vylezeme ven, tak mě regulérně dotáhne k první lampě a teprve až tu si očuchá, tak ho srovnám do latě....je to pes, co chodí u nohy, i když nemusí.....
Možná bude mít někdo nějaké jiné zkušenosti, já mám takové, že je nemožné ukočírovat štěně, co je celé hin a auf a nakonec dočista paf z toho, že je venku a že to chce nějaký čas venku, než můžu začít "něco dělat"
Takové prcky učím chodit u nohy někde uprostřed procházky poté, co je dostatečně vyhupkaný, 2-3 kroky a hotovo, za pár minut zas. Totéž vodítko, prostě připínám odepínám po chvilkách - tehdy vyžaduji míru soustředění s ohledem na věk a aktuální rozpoložení štěněte.
Pouštíte ho z toho vodítka vůbec?
I moje dvouletá psina (je to teda palice dubová) na začátku procházky neví kam dřív a na vodítku sice vyloženě netahá (to jí již za dobu její existence bylo vysvětleno), ale pořád mám pocit, že venčím cirkus. Tak má radost, no...bóže :D
kathey
napsal(a):
Takové prcky učím chodit u nohy někde uprostřed procházky poté, co je dostatečně vyhupkaný, 2-3 kroky a hotovo, za pár minut zas. Totéž vodítko, prostě připínám odepínám po chvilkách - tehdy vyžaduji míru soustředění s ohledem na věk a aktuální rozpoložení štěněte.
Pouštíte ho z toho vodítka vůbec?
I moje dvouletá psina (je to teda palice dubová) na začátku procházky neví kam dřív a na vodítku sice vyloženě netahá (to jí již za dobu její existence bylo vysvětleno), ale pořád mám pocit, že venčím cirkus. Tak má radost, no...bóže :D
Moc děkuji za reakce. Štěňátko na zahradě krásně poslouchá (povel ke mně umí, i sedni). Jenže jakmile opustíme zahradu, je to jako řízená střela. Je to labrador :-) Máme ho již měsíc a již tu celou dobu chodíme na procházky i mimo zahradu. Takže na vodítko je zvyklý i na své okolí. Sousedé mají mladé psy, tak si k ním chodíme hrát na zahradu. Upřímně, bojím se ho pustit na volno. Venku je jako řízená střela, jakmile něco ucítí, určitě by na povel "ke mně" nereagoval. Mám o něj strach, je schopný skočit cyklistovi pod kolo. Převalit malé dítě na zem. V tu chvíli když je na vodítku. Řeknu mu "nesmí" a poslechne. Ale když nebudu včas u něj a bude na volno. Co s tím. Nebo jít pro začátek, když ho budu chtít dát na volno někam do lesa, na louku, na pole. Tam mi zase chytne stopu nějaké srnky nebo zajíce :-) Díky všem za rady!
Uživatel s deaktivovaným účtem
MarBrau
napsal(a):
Moc děkuji za reakce. Štěňátko na zahradě krásně poslouchá (povel ke mně umí, i sedni). Jenže jakmile opustíme zahradu, je to jako řízená střela. Je to labrador :-) Máme ho již měsíc a již tu celou dobu chodíme na procházky i mimo zahradu. Takže na vodítko je zvyklý i na své okolí. Sousedé mají mladé psy, tak si k ním chodíme hrát na zahradu. Upřímně, bojím se ho pustit na volno. Venku je jako řízená střela, jakmile něco ucítí, určitě by na povel "ke mně" nereagoval. Mám o něj strach, je schopný skočit cyklistovi pod kolo. Převalit malé dítě na zem. V tu chvíli když je na vodítku. Řeknu mu "nesmí" a poslechne. Ale když nebudu včas u něj a bude na volno. Co s tím. Nebo jít pro začátek, když ho budu chtít dát na volno někam do lesa, na louku, na pole. Tam mi zase chytne stopu nějaké srnky nebo zajíce :-) Díky všem za rady!
Taky je možnost vzít třeba 10m šňůru, takže má víc svobody jak na vodítku, nemusíte tolik řešit tahání (samozřejmě lze tahat i na tom) a přitom máte, jak ho zastavit.
MarBrau
napsal(a):
Moc děkuji za reakce. Štěňátko na zahradě krásně poslouchá (povel ke mně umí, i sedni). Jenže jakmile opustíme zahradu, je to jako řízená střela. Je to labrador :-) Máme ho již měsíc a již tu celou dobu chodíme na procházky i mimo zahradu. Takže na vodítko je zvyklý i na své okolí. Sousedé mají mladé psy, tak si k ním chodíme hrát na zahradu. Upřímně, bojím se ho pustit na volno. Venku je jako řízená střela, jakmile něco ucítí, určitě by na povel "ke mně" nereagoval. Mám o něj strach, je schopný skočit cyklistovi pod kolo. Převalit malé dítě na zem. V tu chvíli když je na vodítku. Řeknu mu "nesmí" a poslechne. Ale když nebudu včas u něj a bude na volno. Co s tím. Nebo jít pro začátek, když ho budu chtít dát na volno někam do lesa, na louku, na pole. Tam mi zase chytne stopu nějaké srnky nebo zajíce :-) Díky všem za rady!
Chovám labradory a jedna z nejdůležitějších rad,kterou pro začátek dávám - pouštět co nejvíce navolno. V tomhle věku má štěně ještě smečkový pud, a drží se člověka, samo se ještě bojí. Ve třech měsících určitě venku labrador nechytne stopu a neuteče. Samozřejmě, u silnice a všude tam,kde je to nebezpečné,mějte štěně na vodítku, ale berte ho co nejvíce do míst, kde navolno může být. Ono tohle období přejde, a štěně se začne osamostatňovat, a pokud do té doby nebudete mít základy přivolání, půjde to daleko složitěji. Teď to jde parádně, přivolat,odměnit,pustit, štěně se vás naučí hlídat, chodit na zavolání, bude vědět, že za to vždycky něco dostane. Největší problémy u labíků bývá právě u těch jedinců, u kterých se majitelé báli pouštět štěně z vodítka - pak to zkusí,když je odrostlé a to samozřejmě maximálně nabyté svobody a volnosti využije a lítá jak v tranzu.
Ad vodítko, jak už tu bylo napsáno,v tomhle věku po vylítání, pár kroků,odměnit a zase pustit...
Uživatel s deaktivovaným účtem
janaa
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nemám teda labradory, ale goldeny, což je taky retrívr a takového prcka držet na povel u nohy je podle mě nesmysl, to štěně to není schopný dlouhodobě splnit, maximálně na pamlsek je schopno pár kroků.
Pokud chodíte hodně po ulici, kde jezdí auta, nezbude vám nic jinýho, než to tahání na vodítku zatím zkousnout. Je to prcek, všechno se teprve učí.
A jak už se píše výš, v přírodě, kde ta možnost je, pouštět ho na volno, štěně se potřebuje se vším seznámit, vše je pro ně lákavé, venku je spousta vjemů, neochuzovala bych ho. A samozřejmě trénovat přivolání.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já bych chtěla jen poznamenat, že dle mého je spíš výhoda, když má člověk tahací štěně, protože tak nějak trénuje postupně.
Gina byla netahací štěňátko, takže nebylo CO učit a začala tahat až tak v sedmi měsících....takže jsme začínali učit až takhle pozdě....a učíme stále, protože někdy je to úplná paráda a někdy má den, že bych jí nejradši překousla vejpůl.
Dneska třeba super, ale už se vracíme domů...cesta takovej kopeček, silnička na jedno auto mezi ploty...dorazili jsme tam a koukám do kopce jde babča na vodítku něco jako hodně přerostlá čivava a jak nás ten pidiižvýk zahlídnul, tak spustil ječák....Gina zatím stojí, kouká, ale vím, že jakmile se pohnem, tak že začne poskakovat, popobíhat k pejsovi a juchat.....kopeček je zledovatělej, na námrazu padá sníh, klouže mi to a to ani se mnou nemusí nikdo škubnout......už to vidím, jak jdu a jak se budeme míjet se mnou Gina škubne, mě podjedou nohy, jak půjdu k zemi, tak podrazím nohy bábě, ta spadne na svýho psa, já zlomenou ruku, bába nohu, její pes kaput a nad tím vším poskakuje Gina, jakože to je bžunda.....no zbaběle jsem raději zůstala stát a počkala, až kolem nás projdou.
Kdybych měla malé tahací štěňátko, co nemá takovou páru, tak bych do toho šla, prima tréning "procházení kolem malé sirény"
Moc děkuji všem za rady. Dnes jsem opět zkusila se štěňátkem jít na procházku do lesa a pustit ho tam. On tak perfektně poslouchá. Teď si ty procházky s ním teprve užívám. Ještě jednou díky. Mám ale ještě jednu otázky. Když ho pustím na volno a já v dálce nebo i poblíž vidím psa nebo i jen lidi na procházce. Co s tím. Dát ho na vodítko nebo nechat na volno a v tom případě, ale podle mě neposlechne a poběží ode mě pryč. Ne každý se chce ale mazlit se skákajícím a kousajícím štěnětem, že. Takže než bych k němu odběhla a trochu ho zpracovala, tak ten dotyční už bude mít minimálně roztrhanou rukavici :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem
MarBrau
napsal(a):
Moc děkuji všem za rady. Dnes jsem opět zkusila se štěňátkem jít na procházku do lesa a pustit ho tam. On tak perfektně poslouchá. Teď si ty procházky s ním teprve užívám. Ještě jednou díky. Mám ale ještě jednu otázky. Když ho pustím na volno a já v dálce nebo i poblíž vidím psa nebo i jen lidi na procházce. Co s tím. Dát ho na vodítko nebo nechat na volno a v tom případě, ale podle mě neposlechne a poběží ode mě pryč. Ne každý se chce ale mazlit se skákajícím a kousajícím štěnětem, že. Takže než bych k němu odběhla a trochu ho zpracovala, tak ten dotyční už bude mít minimálně roztrhanou rukavici :-)
Jestli je riziko, že štěně neposlechne a poběží za cizím psem nebo lidmi, tak ho berte na vodítko....když potom dojdete k těm lidem a bude oboustranný zájem o pohlazení, tak proč ne, alespoň můžete trénovat třeba..."ti lidi si tě pohladí, ale pouze pokud máš všechny čtyři packy na zemi"...prostě naučit, že na lidi se neskáče a to samý když dojdete k cizímu psu.....já když viděla, že pes vypadá přátelsky, tak jsem se zeptala, zda se můžeme v rámci socializace pozdravit, očuchat....pokud to bylo na vhodném místě, tak jsme třeba i pesany vypustili.......
A jen technická....čert vem roztrhanou rukavici, ale můžete narazit na prchlivějšího člověka, co třeba štěně nakopne a o tom, že se vaše štěndo přiřítí k cizímu psu, kterej o to fakt nemá zájem a klidně vám štěndo pokouše, ani nemluvím....protože obecné dogma, že dospělý pes neublíží štěněti opravdu neplatí a hlavně některé feny s tím nemají absolutně problém.