
Daruji 9ti letého ovčáka

Prodám Německého ovčáka - Daruji 9ti letého německého ovčáka. Důvodem je al...
1500 KčDobrý den, jdu poprosit o radu zkušené chovatele. Máme fenku křížence NO, starou 6 let. Od štěněte je k cizím zpočátku bázlivější, ale co se týká nás doma , je to mazel a závislák, moje chlupatý miminko. Občas s ní dělám kraviny a jakoby jí zachrochtám do stehna když leží u nás na posteli. Dřív v pohodě, teď se po mě asi před týdnem ohnala a zaječela u toho jako hysterická čivava, ale pak dobrý. Včera jsem to zkusila znovu, ohnala se opět že mě ňafne , uhynula jsem a když jsem se k ní sklonila hlavou , že jí poňucham a pohladím, ohnala se po mě a prakticky mě kousla do čela až mi řekla trochu krev. Upozorňuji, že dřív jsem jí na posteli i v pelíšku nebo kdekoliv mohla v rámci hry třeba zmuchlat do kuličky, a brala to v pohodě a měla radost. V zápalu leknutí jsem ji bacila po čumáku a poslala jí na místo. Celý večer za náma nepřišla, i přesto že se pokaždý dobývá do postele a spí třeba v nohách. Ráno ke mně zvedla jen oči a když jsem se jí zeptala jestli chce ňamku tak se jen pomalinku nadzvedla, jindy by vyskočila jako trdlo a běžela k místu kde ňamky máme. Poslední dobou jsme si všimli že občas bezdůvodně kňučí a píská. Moc nežere, ale s tím měla vždycky problém to není nic nového. Je možné, že by byla ve stresu z přestěhování? Bydlíme jinde cca od října a vzhledem k rekonstrukci se jí asi věnujeme trochu míň. Na samotu ale byla zvyklá když chodíme do práce, naopak teď jsme kvůli covidu doma. Čím by tato změna chování mohla být? Chodí kolem mě teď pořád provinile a smutně ..... Předem děkuji za rady 🙂
Za A - přestaňte se k psovi chovat jako k miminu. Není to mimino, není to děcko, je to pes.
Za B - nechte jí vyšetřit veterinářem, může mít problém od falešky po hejblý záda
Za C - postrádám informace, co se psem děláte, jaké má vyžití, kde a jak si ventiluje psychickou i fyzickou energii
Uživatel s deaktivovaným účtem
také bych řešila možnou zdravotní příčinu
A - čekala jsem že se někdo chytne toho že jí mám jako miminko, samozřejmě je to nadnesené aby bylo k pochopení, že je to mazlík a ne pes na práci, na hlídání nebo aby byl venku zavřený v kotci.
B - tahle varianta nás také napadla, k veterináři se chystáme , je to jediné vysvětlení, které mě napadá, protože nemá v povaze nějaké napadání a kousání, naopak i v rámci hry ke vždycky opatrná a dává si pozor aby třeba zubama nestiskla....
C - pejsandu máme doma, je zvyklá být doma a bez nás na zahradu ven nechce, pořizovali jsme jí jako nového člena rodiny, takže má spíš klidný režim. Základním výcvikem prošla.
Jinak od štěňátka je citlivější, měla špatnou zkušenost s jedním psem a s malými dětmi, ale z toho je už dlouhodobě venku, se psy si hraje a s dětmi problém také nemá, jen je k nim zbrklejší.
Ke psu se jako k miminu chovám celý život, respective k miminu bych se tak nechovala, ale psa budu muckat a pusinkovat v jednom kuse. Je mu bezmála 13, má různé neduhy, hlavně pohybového aparátu, některé věci, co jsme dělali(například překulení při česání na druhý bok) už dělat nemůžeme, protože vidím, že dokáže ležet jen na tom jednom boku, na druhém ho asi bolí záda. Natož ho tak překulit. Může to u zadavatelky být i změnou bydlení, je jasné, že pes než si zvykne bude nesvůj, kor jestli je to cíťa, ale tady bych se bála spíše zdravotního problému, jak už píšou holky. Zajděte alespoň na základní rozbory, krve, moči.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"samozřejmě je to nadnesené"
Jenže pokud opravdu psovi děláte to, co v úvodu popisujete, spíš se divím, že se neozval dřív
Zdravotní příčinu samozřejmě prošetřte, ale fena vám dala jednou najevo, že se jí to nelíbí, tak jste to zkusila ještě jednou... a máte to potvrzeno :)
Mimochodem z reakce feny na událost a váš "trest" (byť chápu, že instiktivní) bych odhadla, že je to vnímavé a citlivé zvíře. Tresty propříště radši vynechte, mohla by vám přestat věřit ještě více...
Věřím, že se jí nechce být samotný na zahradě, ale hůř už se mi věří tomu, že by tam nebyla ráda s vámi, kdybyste tam sní blbnuli nebo něco cvičili, zvlášť když je to 6letej kříženec pracovního psa. A popravdě řečeno, taková aktivita, jakou popisujete, by nestačila ani mýmu 14letýmu psovi, co už špatně chodí.
Vzhledem k tomu, jak to tu líčíte, se ještě nabízí myšlenka, že je nevybitá, nemá dost přiměřenýho zaměstnání, a že vaše mazlení (obecně nic proti tomu) ještě brala, když tam byla přes den sama. Teď vás tam má nastěhovaný, pořádný vybití nemá, a vy se k ní chováte ne úplně ideálním způsobem.
Osobně si pořád myslím, že je tam zdravotní příčina, ale až ji vyloučíte/odstraníte, zkusila bych se na vašem místě zamyslet i nad tímhle aspektem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"samozřejmě je to nadnesené"
Jenže pokud opravdu psovi děláte to, co v úvodu popisujete, spíš se divím, že se neozval dřív
Zdravotní příčinu samozřejmě prošetřte, ale fena vám dala jednou najevo, že se jí to nelíbí, tak jste to zkusila ještě jednou... a máte to potvrzeno :)
Mimochodem z reakce feny na událost a váš "trest" (byť chápu, že instiktivní) bych odhadla, že je to vnímavé a citlivé zvíře. Tresty propříště radši vynechte, mohla by vám přestat věřit ještě více...
Po 6 letech takového soužití? Předpokládám, že jedou ve stejném režimu celý psice život, takže je na to zvyklá. Pochopila bych, kdyby dospěla a na tohle třeba už neměla náladu, ale takhle určitě ne. Máme podobných blbinak a rituálů spoustu, něco už právě kvůli zdraví psa neděláme, něco jsme nedělali a děláme teď. Pes je prostě na ty moje blbinky zvyklý, nikdy nevypadal, že by mu něco z toho vadilo.
lesnížínka
napsal(a):
Po 6 letech takového soužití? Předpokládám, že jedou ve stejném režimu celý psice život, takže je na to zvyklá. Pochopila bych, kdyby dospěla a na tohle třeba už neměla náladu, ale takhle určitě ne. Máme podobných blbinak a rituálů spoustu, něco už právě kvůli zdraví psa neděláme, něco jsme nedělali a děláme teď. Pes je prostě na ty moje blbinky zvyklý, nikdy nevypadal, že by mu něco z toho vadilo.
Jenže oni nejsou ve stejném režimu, přestěhovali se + začali pracovat z domova. A blbinky za mě klidně, ale až po pořádném vyžití.
Zoia
napsal(a):
Jenže oni nejsou ve stejném režimu, přestěhovali se + začali pracovat z domova. A blbinky za mě klidně, ale až po pořádném vyžití.
Ale to přece nemá ve vztahu já a pes vliv. Respektive právě to, co jsme spolu dělali a děláme, ať jsme kdekoliv, je právě ta jistota - pro psa důležitá.
Jo, ještě dodám. Druhý pes, berňák, byl na mě absolutně závislý, na rozdíl od samíka, který vždycky dělá hlavně, co on chce, Berry dělal co paničce na očích vidí...ale ten pusinkování a olizování neměl rád. Já jsem vždycky: pusoňu Woruška, pusoňu Berry...a ten odvrátil hlavu na stranu, abych ho nepusla. A já jsem ho schválně vždycky chytla za papulu a pusu mu vlepila a dělala jsem si z toho srandu. Bylo vidět, jak ho tím zlobím, ale nikdy nevrknul, neohnal se...co by pro otravnou paničku neudělal a myslím, že on to škádlení bral jako součást hry a věděl, že panička mu tím projevuje, že ho miluje
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je jaksi ujeté, že děláte znovu, co se feně nelíbí. Třeba to snášela 1,2,50x "se zaťatými zuby". Pak už vám řekla "neblbněte" a pak vám to řekla důrazněji.
A vy, míso aby jste se omluvila a řekla "dobře, tak já už nebudu blbnout", tak ji praštíte.
Ještě pořád se jí můžete omluvit. Žádnou ňamku, ale normální omluvu.
A jinak to opravdu může být zdravotní problém. Páteř, kyčel, přeležená noha.
Z toho režimu, co má - ani bych se nedivila. Jde každý den aspoň na "procházku kolem bloku" ? Nebo jí jen otevřete dveře - jdi se vyčůrat ?
A nebo už jí z vašeho stálého obtěžování hrabe.
Teď byste jí to měla rychle vynahradit, než si zkazíte vztah úplně.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já jsem teda zvyklá se psy dělat taky kraviny....například "prdím" feňuli do bříška...u toho na ní žvatlám jak na dítě....stejně tak jsem to dělala i s předchozí fenou. Holky se chtěj objímat, muchlovat....pes naopak objímání vůbec nemusí...ale zase se se mnou rád pusinkuje...takže ho hladim a dáme pusinku na čumáček a na očíčko a na tvářičku....no, ale jenom se mnou....
Vím, co si můžu dovolit, resp. co je feňulím příjemné, co je v rámci fyzického kontaktu vítáno, líbí se jim to.......pokud by na mě při tomhle rituálu vyjely, tak první, co by mě napadlo, že je něco špatně, že je něco zabolelo nebo, že se necítí komfortně a jistě.
Určitě bych to teda nezkoušela znova, spíš bych se snažila fenu prohlídnout......
Protože ono to může být, že se fena lekla, že jí to dneska tzv. nesedlo.....jo jasně zlato, nemáš náladu, tak fajn.......ale když celkově změní chování a není to háráním...nebo před nebo po, tak bych teda osobně zašla k vetovi na vyšetření.
Samozřejmě předpokládám, že majitelka je schopná rozlišit, kdy fena podobné "intimnosti" vítá a kdy je jenom strpí...v druhém případě to samozřejmě mohla být poslední kapka.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Samozřejmě předpokládám, že majitelka je schopná rozlišit, kdy fena podobné "intimnosti" vítá a kdy je jenom strpí...v druhém případě to samozřejmě mohla být poslední kapka.
Měla jsem psa, absolutního závisláka a prdelku. Strpěl by snad, i kdybych mu trhala hlavu. Jedinou věc nesnášel : Když jsem ho zvedala do náruče. Sem tam jsem ho tím pozlobila : Pojď, já tě pochovám. U toho i mručel. ( Když jsem ho zvedala, protože to bylo třeba - nechal se bez keců - na veterině na stůl, do vlaku...... ale jen tak z legrace - jednou a dost. Neohnal by se, ale proč ho zlobit nad míru.)
PetraEmily
napsal(a):
Dobrý den, jdu poprosit o radu zkušené chovatele. Máme fenku křížence NO, starou 6 let. Od štěněte je k cizím zpočátku bázlivější, ale co se týká nás doma , je to mazel a závislák, moje chlupatý miminko. Občas s ní dělám kraviny a jakoby jí zachrochtám do stehna když leží u nás na posteli. Dřív v pohodě, teď se po mě asi před týdnem ohnala a zaječela u toho jako hysterická čivava, ale pak dobrý. Včera jsem to zkusila znovu, ohnala se opět že mě ňafne , uhynula jsem a když jsem se k ní sklonila hlavou , že jí poňucham a pohladím, ohnala se po mě a prakticky mě kousla do čela až mi řekla trochu krev. Upozorňuji, že dřív jsem jí na posteli i v pelíšku nebo kdekoliv mohla v rámci hry třeba zmuchlat do kuličky, a brala to v pohodě a měla radost. V zápalu leknutí jsem ji bacila po čumáku a poslala jí na místo. Celý večer za náma nepřišla, i přesto že se pokaždý dobývá do postele a spí třeba v nohách. Ráno ke mně zvedla jen oči a když jsem se jí zeptala jestli chce ňamku tak se jen pomalinku nadzvedla, jindy by vyskočila jako trdlo a běžela k místu kde ňamky máme. Poslední dobou jsme si všimli že občas bezdůvodně kňučí a píská. Moc nežere, ale s tím měla vždycky problém to není nic nového. Je možné, že by byla ve stresu z přestěhování? Bydlíme jinde cca od října a vzhledem k rekonstrukci se jí asi věnujeme trochu míň. Na samotu ale byla zvyklá když chodíme do práce, naopak teď jsme kvůli covidu doma. Čím by tato změna chování mohla být? Chodí kolem mě teď pořád provinile a smutně ..... Předem děkuji za rady 🙂
Kdy naposled hárala? Může to být faleška, nebo nějaký jiný zdravotní problém. A nebo taky psychický. Píšete, že jste chodili do práce a byla na samotu zvyklá, ale teď jste doma kvůli covidu. Třeba už jí jen prostě lezete na nervy
Já tedy nevím,nikdy jsem neměla tendence si na psech vybíjet nějaký přetočený mateřský pudy (nic ve zlým) a ňuňat je a "prdět jim do břicha". Jasný, ať si každý dělá,co uzná za vhodné, chápu,že jsou psi,kterým se to možná i líbí a chápou to jak srandu, ale za poslední dobu jsem slyšela a četla tolik povzdechů začínajících - vždycky jsem ho mazlinkávala, pusinkovávala, pacičky,oušečka, ňuňuťuťu a on mě kousnul, proč už mě nemá rád - že mě z toho jímá hrůza. Takže vážně nemám pocit,že to ty lidi umí odhadnout,do jaké míry mají psa, kterýho to třeba i baví, a do jaké míry mají psa, který tiše trpí,toleruje, pak dá najevo jemně, že fakt ne, pak víc, a pak to skončí tím kousancem...
Tady bych taky primárně vyloučila zdravotní problém, ale hlavně bych tomu psovi dala nějakou náplň života. To, že pes "jen" společník přece neznamená, že nepotřebuje podněty, občas zavařit mozek i tělo, šestiletý pes, ke všemu kříženec NO, to je pes na vrcholu sil přece
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já tedy nevím,nikdy jsem neměla tendence si na psech vybíjet nějaký přetočený mateřský pudy (nic ve zlým) a ňuňat je a "prdět jim do břicha".
Vysvětlím Gině, že jsme trapky, že tohle se pejskům nedělá....
Já teda netušila, že to jsou mateřský pudy....dětem jsem to nedělala
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já tedy nevím,nikdy jsem neměla tendence si na psech vybíjet nějaký přetočený mateřský pudy (nic ve zlým) a ňuňat je a "prdět jim do břicha".
Vysvětlím Gině, že jsme trapky, že tohle se pejskům nedělá....
Já teda netušila, že to jsou mateřský pudy....dětem jsem to nedělala
Já bych jim to 100% nedělala, mám trochu problém si jich vůbec všimnout Nééé, už se lepším ve všech novostavbách, ze kterých ulice je, mají buďto malé dětičky...nebo vnuky, takže už jsem se za těch pár let trochu naučila s nima komunikovat. Nejlíp mi to jde s dvouletým sousedem, ten jen otevře pusu, abych mu dala taky piškot, jako jejich pejsanám
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já tedy nevím,nikdy jsem neměla tendence si na psech vybíjet nějaký přetočený mateřský pudy (nic ve zlým) a ňuňat je a "prdět jim do břicha".
Vysvětlím Gině, že jsme trapky, že tohle se pejskům nedělá....
Já teda netušila, že to jsou mateřský pudy....dětem jsem to nedělala
Já se teda přiznám, že podobné věci dělám taky a nemyslím si ,že by to souviselo s mateřstvím, protože u psů mě to vyloženě láká to dělat, u dětí vůbec .
Třeba všude tolik zmiňované objímání - můj pes to miluje. Vždycky si vyskočí na opěradlo gauče a vyloženě na to čeká, a když ho objímám, tak je uvolněný, spokojený, někdy si mručí, ale blahem. Fakt poznám, že to má rád. "Pusinky" má zase třeba hrozně ráda fena, ta nejradši leží na mě, na mém břiše a čumák má až u mého obličeje, a čím víc ji pusinkuju a různě "muchlám", tak tím je spokojenější. Ale mám fakt kontaktní psy (co se mě týče) a velké mazly. Když už večer leží v posteli a já se k nim pravidelně blížím s úmyslem je "muchlat", tak se vždycky celý rozvrtí a vyloženě si to užívají - když přestanu, tak mě packou pobízejí, abych pokračovala.
Nedělala bych to, pokud by se to psům nelíbilo, někdy se proti tomu ohradili. A nedělala bych to nikdy cizímu psovi.
Ale spíš mě teda napadá, že by to mohl být taky zdravotní problém. Plus jak se píše výš - pokud se ten pes chodí ven jen venčit, a doma se s ním občas někdo potahá o hračku, tak je to žalostně málo. Já tohle různé muchlování většinou praktikuju právě ve chvíli, kdy jsou psi unavení, uvolnění a spokojení. A kdybych se takhle ohnula ke psovi, se kterým se týden nic nedělalo, tak mě možná vyrazí zuby - ne úmyslně, ale protože bude prostě nevybitý, plný energie a bude chtít něco dělat...
Edit.: a taky jsem se psem stěhovala, a právě proto jsem se ho v té době snažila zaměstnat co nejvíc, aby byl prostě spokojený a neřešil tolik, že je někde jinde. Ale jemu to teda problém nedělalo, docela jsem se bála, aby se mu nevrátili jeho "ničitelské sklony", co měl za mlada, ale ani náznakem, co jsme tady, tak nezničil vůbec nic.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.27.123
lesnížínka
napsal(a):
Já bych jim to 100% nedělala, mám trochu problém si jich vůbec všimnout Nééé, už se lepším ve všech novostavbách, ze kterých ulice je, mají buďto malé dětičky...nebo vnuky, takže už jsem se za těch pár let trochu naučila s nima komunikovat. Nejlíp mi to jde s dvouletým sousedem, ten jen otevře pusu, abych mu dala taky piškot, jako jejich pejsanám
To se mi připomnělo moje dítko. Byl jí rok bydleli jsme u rodičů. Večer přišla máma z práce a oba tehdejší domácí psi ji s hromovym řevem letěli uvítat. Jeden štěkal druhý spíš bečel. No a milé roční mimino (a něco) po čtyřech lezlo k ní taky sapalo se ji jak psiska po nohách a štěkalo 🤣😂
O dva roky a něco později jsem mezi čtyřma koňskýma zadkama u balíku sena našla zohle skřítě jak stejně jak ty herky má zaborenou hlavu v senu a na můj dotaz se mi dostává odpovědi jsem koník mami ihahahahaaaaa. A opět hlava v senu 🤣😂 do tohohle věku byla nej pochoutka kousek tvrdyho chleba 🤣😂
Uživatel s deaktivovaným účtem
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To se mi připomnělo moje dítko. Byl jí rok bydleli jsme u rodičů. Večer přišla máma z práce a oba tehdejší domácí psi ji s hromovym řevem letěli uvítat. Jeden štěkal druhý spíš bečel. No a milé roční mimino (a něco) po čtyřech lezlo k ní taky sapalo se ji jak psiska po nohách a štěkalo 🤣😂
O dva roky a něco později jsem mezi čtyřma koňskýma zadkama u balíku sena našla zohle skřítě jak stejně jak ty herky má zaborenou hlavu v senu a na můj dotaz se mi dostává odpovědi jsem koník mami ihahahahaaaaa. A opět hlava v senu 🤣😂 do tohohle věku byla nej pochoutka kousek tvrdyho chleba 🤣😂
Tak trochu Mauglí. Ještě, že to neviděla sociálka.
Serdullah a Lesnížínka ...... Moc děkuji za pochopení mého dotazu a nerýpání do běžných věcí které jsem tu nepopsala. Naopak nechápu, jak někdo nemůže mít s vlastním psem citový vztah. Ochuzuje sebe i psa.
Přesně jak píšete, za 6 let opravdu vím co má ráda a co si k ní můžu dovolit. Já ji vychovala, já s ní chodila na cvičák a učila jí doma povely navíc, viz jako štěně jsem jí učila aby nevrčela, když se jí sáhne do misky, dneska jí můžu dát i pusu na čumák když zrovna jí a ví že se o misku nemusí bát. Chodí se i sama pomazlit a lehá si na mně. Pozná když je mi špatně a já poznám když je špatně jí. Přijde mi že má díky tomu že byla od štěněte pořád se mnou, mojí povahu, je to opravdu citlivka, ikdyž občas zbrklá. Za těch 6 let jsem jí viděla pouze jednou ohrnout pysk když vrčela na někoho za plotem. Xkrat mě poškrabala, omylem sjela zubem , a jednou mi i Rozrazila ret při hraní když jsme blbly. Ale tohle na mně prostě vyjela, bez vrčení, bez upozornění a když sama přišla za mnou do postele. Plus je tady to , že v průběhu dne bezdůvodně pokňučává.
Na nervy jí určitě nelezeme, sice jsme na homeoffice, ale vzhledem k rekonstrukci věčně nejsme doma kvůli nákupu materiálu a když jsme doma , tak většinou na tý rekonstrukci děláme, takže má klid. Na procházky samozřejmě chodíme, ale teď to bylo prostě horší, nechtěla jsem rozepisovat své soukromí, ale dlouho jsme s manželem marodili s nějakou chřipkou, a já se v tom plácám ještě teď. Ale jak ji znám po těch 6 letech, jí je jedno jestli jsme doma nebo venku, ona je šťastná s náma, i po baráku jí mám pořád v patách. .... Z toho co tu všichni píšou přemýšlím nad tou falešnou březostí, hárala na přelomu října a listopadu.
Plus jako nechápu to, že někdo zařadí NO jako pracovní plemeno a automaticky to znamená, že ti psi mají všichni stejné potřeby, naše pejsanda je naopak dost klidná. To je stejný, jako když někdo řekne, že je to bojový plemeno , přitom bojový plemeno je možná tak člověk, pes rozhodně ne. Snad jsem shrnula cca vše, co tu všichni psali, ikdyž možná zmateně. Ale po 6 letech opravdu nejsem začátečník a své fence rozumím každý pohled , prošla jsem s ní i spoustou zdravotních problémů a vím jak se k ní chovat, proto mě tato situace překvapila a zkusila jsem dotaz napsat. Jinak děkuji za věcné odpovědi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
PetraEmily
napsal(a):
Serdullah a Lesnížínka ...... Moc děkuji za pochopení mého dotazu a nerýpání do běžných věcí které jsem tu nepopsala. Naopak nechápu, jak někdo nemůže mít s vlastním psem citový vztah. Ochuzuje sebe i psa.
Přesně jak píšete, za 6 let opravdu vím co má ráda a co si k ní můžu dovolit. Já ji vychovala, já s ní chodila na cvičák a učila jí doma povely navíc, viz jako štěně jsem jí učila aby nevrčela, když se jí sáhne do misky, dneska jí můžu dát i pusu na čumák když zrovna jí a ví že se o misku nemusí bát. Chodí se i sama pomazlit a lehá si na mně. Pozná když je mi špatně a já poznám když je špatně jí. Přijde mi že má díky tomu že byla od štěněte pořád se mnou, mojí povahu, je to opravdu citlivka, ikdyž občas zbrklá. Za těch 6 let jsem jí viděla pouze jednou ohrnout pysk když vrčela na někoho za plotem. Xkrat mě poškrabala, omylem sjela zubem , a jednou mi i Rozrazila ret při hraní když jsme blbly. Ale tohle na mně prostě vyjela, bez vrčení, bez upozornění a když sama přišla za mnou do postele. Plus je tady to , že v průběhu dne bezdůvodně pokňučává.
Na nervy jí určitě nelezeme, sice jsme na homeoffice, ale vzhledem k rekonstrukci věčně nejsme doma kvůli nákupu materiálu a když jsme doma , tak většinou na tý rekonstrukci děláme, takže má klid. Na procházky samozřejmě chodíme, ale teď to bylo prostě horší, nechtěla jsem rozepisovat své soukromí, ale dlouho jsme s manželem marodili s nějakou chřipkou, a já se v tom plácám ještě teď. Ale jak ji znám po těch 6 letech, jí je jedno jestli jsme doma nebo venku, ona je šťastná s náma, i po baráku jí mám pořád v patách. .... Z toho co tu všichni píšou přemýšlím nad tou falešnou březostí, hárala na přelomu října a listopadu.
Plus jako nechápu to, že někdo zařadí NO jako pracovní plemeno a automaticky to znamená, že ti psi mají všichni stejné potřeby, naše pejsanda je naopak dost klidná. To je stejný, jako když někdo řekne, že je to bojový plemeno , přitom bojový plemeno je možná tak člověk, pes rozhodně ne. Snad jsem shrnula cca vše, co tu všichni psali, ikdyž možná zmateně. Ale po 6 letech opravdu nejsem začátečník a své fence rozumím každý pohled , prošla jsem s ní i spoustou zdravotních problémů a vím jak se k ní chovat, proto mě tato situace překvapila a zkusila jsem dotaz napsat. Jinak děkuji za věcné odpovědi.
To si zase nemyslete, že když někdo na svýho psa nešišlá a neňufe mu bříško, tak že se psem nemá citový vztah......
Já měla afgána, který se ňufat nechtěl, max jednou dvakrát pohladit, pokud jsem na něj začala šišlat, tak se za mě hodně styděl a byla to láska a veliká.
A když jsem měla ovčandu, tak jsem se k ní taky takhle infantilně nechovala, jako se chovám ke psům teď a milovala jsem jí, byl to nejlepší pes na světě.
O tom to fakt není.
Co se týče toho, že máte křížence NO a že vám lidi zde doporučili s feňulí "něco dělat" ...zaměstnat, no tak to si myslím, že to byly rady míněné dobře, protože pokud vaše fena nemá zdravotní problém, tak je tu možnost, že je to psychické a zaměstnat tělo a hlavinku je jen dobře.
Fakt zkuste toho veta, fenu prohlídnout.....
Já nejsem žádná hysterka, že bych lítala se psem nonstop k vetovi, ale pokud se pes chová jinak než je běžné, tak popadnu a jdeme.
Moje předchozí fena v smi měsících byla ďábel a hltoun jídla a najednou změna, tak jsem mazali k vetovi a prej co jí je?? a já "je hodná a pomalu papká".......
Takže asi tak...
To, že se po mně můj pes ožene, z toho si hlavu nedělám, je to jasný signál toho, že jsem mu byť nechtěně udělala něco nepříjemného, bolestivého...vím, že to je jenom "dávej bacha" a že by mě nekousnul....že si pak na mě dává ve stejné situaci majzla...to dokážu pochopit, ale že mi chodí a kňourá???.....
Kdy jste háraly?? Nemůže to být faleška?? Nemůže mít třeba zánět mléčný žlázy??
Za mě prostě fenu naložit a tradá k vetovi, ať máte jistotu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Plus je tady to , že v průběhu dne bezdůvodně pokňučává."
prosím vymazat to slovo "bezdůvodně"
vždy je důvod
faleška je možnost
a lékem na falešku je (i) aktivita.......
prostě vet
Uživatel s deaktivovaným účtem
"á tedy nevím,nikdy jsem neměla tendence si na psech vybíjet nějaký přetočený mateřský pudy (nic ve zlým) a ňuňat je a "prdět jim do břicha". Jasný, ať si každý dělá,co uzná za vhodné, chápu,že jsou psi,kterým se to možná i líbí a chápou to jak srandu, ale za poslední dobu jsem slyšela a četla tolik povzdechů začínajících - vždycky jsem ho mazlinkávala, pusinkovávala, pacičky,oušečka, ňuňuťuťu a on mě kousnul, proč už mě nemá rád - že mě z toho jímá hrůza. Takže vážně nemám pocit,že to ty lidi umí odhadnout,do jaké míry mají psa, kterýho to třeba i baví, a do jaké míry mají psa, který tiše trpí,toleruje, pak dá najevo jemně, že fakt ne, pak víc, a pak to skončí tím kousancem..."
velmi souhlasím s tím, že je to každého věc.....
toto samo o sobě není problém, pokud zároveň neplatí i ta závěrečná, podtržená část
a vo tom to je....
PetraEmily
napsal(a):
Serdullah a Lesnížínka ...... Moc děkuji za pochopení mého dotazu a nerýpání do běžných věcí které jsem tu nepopsala. Naopak nechápu, jak někdo nemůže mít s vlastním psem citový vztah. Ochuzuje sebe i psa.
Přesně jak píšete, za 6 let opravdu vím co má ráda a co si k ní můžu dovolit. Já ji vychovala, já s ní chodila na cvičák a učila jí doma povely navíc, viz jako štěně jsem jí učila aby nevrčela, když se jí sáhne do misky, dneska jí můžu dát i pusu na čumák když zrovna jí a ví že se o misku nemusí bát. Chodí se i sama pomazlit a lehá si na mně. Pozná když je mi špatně a já poznám když je špatně jí. Přijde mi že má díky tomu že byla od štěněte pořád se mnou, mojí povahu, je to opravdu citlivka, ikdyž občas zbrklá. Za těch 6 let jsem jí viděla pouze jednou ohrnout pysk když vrčela na někoho za plotem. Xkrat mě poškrabala, omylem sjela zubem , a jednou mi i Rozrazila ret při hraní když jsme blbly. Ale tohle na mně prostě vyjela, bez vrčení, bez upozornění a když sama přišla za mnou do postele. Plus je tady to , že v průběhu dne bezdůvodně pokňučává.
Na nervy jí určitě nelezeme, sice jsme na homeoffice, ale vzhledem k rekonstrukci věčně nejsme doma kvůli nákupu materiálu a když jsme doma , tak většinou na tý rekonstrukci děláme, takže má klid. Na procházky samozřejmě chodíme, ale teď to bylo prostě horší, nechtěla jsem rozepisovat své soukromí, ale dlouho jsme s manželem marodili s nějakou chřipkou, a já se v tom plácám ještě teď. Ale jak ji znám po těch 6 letech, jí je jedno jestli jsme doma nebo venku, ona je šťastná s náma, i po baráku jí mám pořád v patách. .... Z toho co tu všichni píšou přemýšlím nad tou falešnou březostí, hárala na přelomu října a listopadu.
Plus jako nechápu to, že někdo zařadí NO jako pracovní plemeno a automaticky to znamená, že ti psi mají všichni stejné potřeby, naše pejsanda je naopak dost klidná. To je stejný, jako když někdo řekne, že je to bojový plemeno , přitom bojový plemeno je možná tak člověk, pes rozhodně ne. Snad jsem shrnula cca vše, co tu všichni psali, ikdyž možná zmateně. Ale po 6 letech opravdu nejsem začátečník a své fence rozumím každý pohled , prošla jsem s ní i spoustou zdravotních problémů a vím jak se k ní chovat, proto mě tato situace překvapila a zkusila jsem dotaz napsat. Jinak děkuji za věcné odpovědi.
Ale jo, každý z nás určitě zažil situaci, kdy byl nemocný a chvíli se na procházky nechodilo a nic moc se nedělalo. Moji psi to taky pár dní vydrží, ale pak už začnou bejt prostě nehorázně otravní, protože se fakt nudí, jsou vyloženě protivní a vyžadují si pozornost a v takových chvílích u nich nastávají i "tvrdší hry", prostě z nevybití.
Já se přidávám k radě, že bych s fenou zašla k veterináři. A to o to víc, když píšete, že ji máte přečtenou, že víte, že to co jste dělala má ráda, a nyní vyjela... A i to pokníkávání během dne mi nepřijde ok.
Držím palce
Uživatel s deaktivovaným účtem
To je ta fena, co má falešku a zánět každý leden? A v profilu je něco o játrech.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak jsem to tady přečetla, i další vlákna, ve kterých zadavatelka diskutuje, a mám pocit, že tady je každá rada drahá. Takže nechápu, proč se tady vůbec ptá.