Psí samota

Ylwa napsal(a):
Když chodím se svým psem po našem městě zaráží mě, kolik lidí své psy venku nikdy nepustí z vodítka a nenechají je jít k jiným psům (třeba jen na vodítku).
Mám hodnou fenu středního vzrůstu, pohodářku, když se jí něco nelíbí tak prostě odejde, na nikoho neútočí, neštěká.

Vždycky mě zajímalo, proč to ti lidi těm svým miláčkům dělají? Určitě i tady mezi vámi se takový lidé najdou.

Proč nenecháte své psy kamarádit se s jinými? Chápu když má někdo agresivního psa se špatnou minulostí, tak si ho drží kvůli bezpečnosti. Ale potkávám opravdu hodně lidí kteří mají hodné psy, a i tak jim zkrátí vodítko a táhnou je pryč.
Pes je přece smečkové zvíře, celý den je zavřený s vámi v bytě nebo na zahradě a pak se nemůže ani s nikým seznámit, přemýšleli jste nad tím jaký je ten pes chudák? Vám by se taky nelíbilo kdyby vám dal někdo obojek okolo krku a nemohli jste se vídat s jinými lidmi...

Jen mě zajímá váš názor na takové lidi...

Ono je v dnešní době i čím dál míň míst, kde jde psy bezpečně pustit, aby někam při hře nevletěli, nebo někoho neobtěžovali. Nepejskařská veřejnost už nás docela začíná nesnášet (bohužel často pravém), a pod vlivem médií má spousta lidí při spatření psa navolno pocit, že jim (nebo jejich dětem, psům) hrozí bezprostřední ohrožení života...
Taky nenechám psy kontaktovat s cizími - jen po dohodě štěňata, ale dospělí mají na venčení své prověřené kámoše, a zbytek psů pro ně neexistuje. Lidi často vůbec neví, co mají doma, a těm hláškám typu "on je hodný, on si chce jen hrát" prostě nevěřím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
chce to otevřít pusu a prostě se zeptat. ti psi nemají nikde napsáno, jestli jsou kamarádští.

Ale z jejich řeči těla to poznáte.
Když vidíte jak ten pes táhne na vodítku za tou mojí a přitom vrtí ocasem... Chápu že vrtění ocasem ještě nic neznamená, ale jsou tu i další faktory.
Chce to pozorovat řeč těla zvířat a ne je polidšťovat.

Taky mi takhle jedna paní s jezevčíkama vyčetla, jak by se fenka určitě kamarádila, proč ji nenechám.
Jeden z jejích klobás na nás pořád koukal, s Larou jsme je obešly. Ano, zkrátila jsem jí vodítko a šla u nohy, ano, vypadala bezproblémově.
Tak jsem paní řekla, že když ji pustím kamarádit, všechny jí je překousne...

On se pes nemusí zmítat na šňůře, aby byl pro vaši fenu potenciálně nebezpečnej.
Ti lidi možná jen mají svý známý a psy. Nepotřebují vás a půlku sídliště k tomu.

Edit: a tak ta moje bx vám na ni ocasem taky zabrtěla... A pak si kousla.
Chce to otevřít tu papulu a ne tady vynášet soudy o lidech, kterých jste se ani neptala.

prosím jen k této myšlence:

"Pes je přece smečkové zvíře"

je třeba si uvědomit, že smečka = vlastní, domácí....ne jeden každý CIZÍ pes
a že v tom budou velké rozdíly dle plemen

Ylwa napsal(a):
Ale z jejich řeči těla to poznáte.
Když vidíte jak ten pes táhne na vodítku za tou mojí a přitom vrtí ocasem... Chápu že vrtění ocasem ještě nic neznamená, ale jsou tu i další faktory.
Chce to pozorovat řeč těla zvířat a ne je polidšťovat.

to, vážená paní, nemá nic společného s polidšťováním.

za prvé. druhý člověk, pokud se nezeptá, taky neví, jesti ten váš je přátelský. nebo jestli to třeba není háravá fena, že. nebo má klidový režim.

stejně tak ten zdánlivě přátelský druhý pes může být trochu asociál se způsobem hry, který jiní psi nedávají. nebo je to třeba erotoman, kde každá hra s fenou zdegeneruje na obtěžování.

nebo je v blízkosti silnice nebo jiní psi a stejně není možné je pustit.

nebo se tomu druhému člověku chce strašně čůrat nebo za chvilku jede do práce a spěchá domů.

chápete?

Já musím říct, že jsem v rámci socializace štěněte před lety tímhle dost trpěla. A neméně trpělo štěně. Pan pes byl opravdu kontaktní, stál o seznámení a strašně moc chtěl za ostatními psy. Jenže většina lidí už z dálky zvolila oblouk a vyhnuli se nám, případně psa rovnou chytili do náruče a prchli opačným směrem. Nedělám si srandu, opravdu to tak bylo. Měli jsme jednu fenku, se kterou si mohl zablbnout. Irská setřice, její majitelka nás vzala na milost.

Asi je to daň za velikost, nevím. Vím jen, že mě to vážně mrzelo a bylo mi to líto. Já se ani nestihla těch lidí zeptat, protože se nám vyhýbali. A to prosím nemám žádného psa vražedného vzezření, jen je velký a už jako štěně byl dvojnásob takový, jako většina těch, co jsme potkávali. Takže svým způsobem chápu, že se ostatní mohli o své menší bát.

No, efekt to má ten, že dneska už Pan pes nestojí o žádný kontakt. Psy podkolenní velikosti jakoby neviděl, u těch větších tu zvědavost a zájem občas projeví.

Ne všichni psi mají přivolání....ono pustit z vodítka opravdu nejde každý pes. Určitě byste nebyla ráda, kdyby k vám běhal každý pes na volno.

A co se týče toho, že už to není jak to bejvávalo........psů je hodně, psů je jako psů a tak nějak se mění i ten přístup.

Mám hodnou fenku, co má ráda psy, je to ještě štěndo, co by určitě cizího pejska nezahrdlilo, ale to štěndo má 70 cenťáků v kohoutku a 40 kilo.
Pokud vidím, že je jí nějakej pejsek sympatickej, tak se prostě zeptám, zda bychom se mohli pozdravit, očuchat...a majitel druhého psa buď řekne jo, žádný problém nebo ...ne, on se bojí velkých psů a nebo ne on cizí pejsky nemusí.

Ono, když máte hodnýho psa, co má rád psy, poslušného, co přijde na zavolání, tak vám to možná přijde divné. Ale v momentě, kdy máte psa, který nejenom, že o cizí psy nestojí, ale nemá je rád a to i přesto, že jste ve štěněcím věku socializovala a že si do určitého věku s cizími psy hrál a pak dospěje a má na to svůj názor, tak jste ráda, že si lidi drží psy na vodítku a že se k vám každý nehrne, aby se pejskové mohli očuchat.

Z tohodle důvodu mám prostě psy dva, abychom tzv. nikoho nepotřebovali, aby mi nebylo líto, že ta moje psí chudinka žije osamnělý život bez psích kámošů.

Ideální je, když si prostě uděláte pár pejskařských známých, kde budete vědět, že pejskové se snáší a budete mít prostě svojí "bezpečnou" smečku, se kterou se váš pejsek mže vyřádit, můžete chodit společně na procházky.

Já musím říct, že momentálně je toto pro nás velký problém, protože mám puberťačku a potřebuju socializovat. Mám štěstí, že ve stáji máme slušnou smečku, tam se vyblbne s maldejma a ví, že někdy je lepší psa neotravovat. Ale potřebovala by kontakt s cizími a kdy otevřou cvičák si ani nechci domyslet.
Jenže tohle má opravdu jen jedno řešení a tím je to otevření pusy.
Blbé je, že když vyloučím ty dvojice, které už od pohledu zařadím do skupiny "nemá cenu se ptát" (vrčí na vodítku, viditelně se bojí atd), tak mi (v mém okolí) zbyde minimum psů a pak ještě nastává to síto, když se zeptám majitele.
Je ale naprostá blbost předjímat, jaký pes je vhodný.

..známe se na sidlsti, takže vime ke komu ano a ke komu už ne...no a když potkame nový objev není problém se normálě zastavit, prohodit par slov a posečkat na rakci obou psů....

Souhlasím s ostatními, že je potřeba se zeptat, a taky s tím, že někteří lidi fakt neví, co mají doma a nejsou schopni odhadnout reakce psa.

Já už to řešit nemusím, mám bully, psa a fenu a vystačí si spolu. Vyloženě nějaký nový kontakt nevyhledávají, spíš naopak (pes psy nesnese, feně nevadí ani cizí psy ani feny, ale spíš je ignoruje). Máme ale pár kámošů od našich kámošů . To jsou prověření psi, které známe dobře a dlouho. Plus psi z rodiny.

U štěňat to bylo jiné - s oběma jsem chodila do psí školičky a to byl ten nejlepší základ - lítat na volno s ostatními štěňaty, psy. Jo když jsme šli někde městem, tak jako štěnda jsem je nechala třeba očuchat a trochu pohrát se psem, kterého jsme potkali (fena o to teda už od štěněte moc nestála), ale později už jsem zase učila ignoraci... .Bohatě nám stačila jednou týdně školička na cvičáku, dvakrát týdně individuální cvičák, kde se taky nějaký kámoš našel (to byli právě ti dlouhodobí), no a do toho minimálně jednou týdně procházka se psím kámošem - to byla ta štěněcí léta.

No a taky si pamatuji psa, se kterým jsem své štěně pustila venku na louce, prý on je hodný, necháme je pohrát si.... Miluje štěňata. Tak teda jo. Po pár minutách to skončilo spoustou krve a prokouslým uchem mého štěněte, a samozřejmě špatným zážitkem. Panička byla šokovaná, ale určitě to nebylo úmyslné, prý mají tahle plemena ve zvyku "štípat" a on zrovna štípnul na blbé místo. Další byla tehdejší sousedky labradorka, která když viděla štěně poprvé, tak se na něj s bubláním vrhla a narolovala ho pod sebe, bezdůvodně, on ji ani neviděl, ona přilítla a najednou toto.... Další byl pes nějaký Bully nebo tak něco, který měl asi 40 kg, fakt mohutný tele a hrál si s mojí, v té době asi 5 kg vážící fenou. Hrál si dost tvrdě a mojí feně se to nelíbilo, takže jsem to utla, páníček to nechápal, přišlo mu to naprsoto v pohodě...Pak pes, který mojí fenou celou procházku nakrýval a paničku měl na sallámu.... A to jsou ještě případy, kdy se skoro nic nestalo....

Já zase nesnáším, když si každý myslí, že moji psi jsou zvědaví na ty jejich. Třeba takhle v létě u rybníka - házím psům aporty, plavají si. Blíží se k nám dvě paní s nějakým x kokrem. Pes pořád na volno, už koukám dost nervózně a nic. Tak si oba psy chytnu a psovi dám ještě náhubek, pes pořád na volno. Když už jsou fakt blízko a pes nás sleduje, tak paní poprosím, jestli si ho můžou dát na vodítko... A ona začne o tom, že je hodnej, že by si jen hrál, mezitím co se pes přibližuje k mému. Stačím jí jen říct, že moji psi si ale hrát nechtějí, to už můj pes (držen ve vzduchu za obojek) začíná vrčet a teprve tehdy se paní snaží psa odychytit.

Všechno je o nějaké vzájemné dohodě a ohleduplnosti. Když jdou proti sobě dva psi navolno a páníčci na sebe houknou, že ok, tak není problém, ať si hrají. Ale pokud psy vyloženě držím u sebe, případně nandávám košík, tak to asi má nějaký důvod a fakt nechci, aby mi je chodili ostatní psi "zdravit", teda oni o to hlavně nestojí psi...

MajkaP napsal(a):
Já musím říct, že momentálně je toto pro nás velký problém, protože mám puberťačku a potřebuju socializovat. Mám štěstí, že ve stáji máme slušnou smečku, tam se vyblbne s maldejma a ví, že někdy je lepší psa neotravovat. Ale potřebovala by kontakt s cizími a kdy otevřou cvičák si ani nechci domyslet.
Jenže tohle má opravdu jen jedno řešení a tím je to otevření pusy.
Blbé je, že když vyloučím ty dvojice, které už od pohledu zařadím do skupiny "nemá cenu se ptát" (vrčí na vodítku, viditelně se bojí atd), tak mi (v mém okolí) zbyde minimum psů a pak ještě nastává to síto, když se zeptám majitele.
Je ale naprostá blbost předjímat, jaký pes je vhodný.

Nevím, jestli máte FB, ale vídám tam dost často v různých psích skupinách, nebo ve skupinách měst, že někdo hledá právě psa na vyblbnutí, socializaci. A většinou se tam lidi domluví, někdy se jich sejde i víc, dávají pak občas třeba fotky z procházky...

Ulovit kolemjdoucího pejskaře a strašně nenápadně omylem zapomenout psovi zrkátit vodítko, takže nechtěně, ale fakt vyloženě nechtěně se s tím druhým psem seznámí - to je prostě umění, které člověk rozvíjí celý pejskařský život.
Takto ulovit lze pochopitelně jen vybrané psovody a jejich psy, může to být cca 10 % populace.

Je to taková alternativa, kterou používám spolu s klasickou metodou volání "můžete ji/he nechat, on je hodnej", když se druhý psovod snaží svého psa odlovit na vodítko a zakázat mu kontakt s námi.

marcelaamax napsal(a):
Nevím, jestli máte FB, ale vídám tam dost často v různých psích skupinách, nebo ve skupinách měst, že někdo hledá právě psa na vyblbnutí, socializaci. A většinou se tam lidi domluví, někdy se jich sejde i víc, dávají pak občas třeba fotky z procházky...

Jsem v několika podobných skupinách,ale jsem z okraje Prahy (co už není Praha) a jet třeba do Hvězdy, Prokopáku a tak je dost problém...nezkontaktovala jsem se s moc lidma z dojezdového okolí a zatím většina těchto domluv končila bohužel u slibů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ulovit kolemjdoucího pejskaře a strašně nenápadně omylem zapomenout psovi zrkátit vodítko, takže nechtěně, ale fakt vyloženě nechtěně se s tím druhým psem seznámí - to je prostě umění, které člověk rozvíjí celý pejskařský život.
Takto ulovit lze pochopitelně jen vybrané psovody a jejich psy, může to být cca 10 % populace.

Je to taková alternativa, kterou používám spolu s klasickou metodou volání "můžete ji/he nechat, on je hodnej", když se druhý psovod snaží svého psa odlovit na vodítko a zakázat mu kontakt s námi.

No, tak to nenápadné povolení by vašeho psa u jedné mé feny stálo třeba i život - ona se v přítomnosti psů dělala, že tam nejsou, protože prostě věděla, že nesmí, a v momentě kdy byl pes na dosah, tak si po něm sáhla tak tvrdě, že se nestihl ani leknout.

Já bych naopak dost ocenila, kdyby někteří jedinci své psy na to vodítko připnuli... Nebo kdyby toho psa na vodítku alespoň udrželi, když už neposlechne...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, tak to nenápadné povolení by vašeho psa u jedné mé feny stálo třeba i život - ona se v přítomnosti psů dělala, že tam nejsou, protože prostě věděla, že nesmí, a v momentě kdy byl pes na dosah, tak si po něm sáhla tak tvrdě, že se nestihl ani leknout.

Tam je pak důležitá ta věta, že takhle ulovit lze jen vybrané psy. Myslím si, že dovedu docela dobře odhadnout, který pes ano a který ne (a samozřejmě který psovod).

A není jednodušší se majitele toho "vybraného psa" prostě zeptat?
Víte houby, jestli třeba nehárá, není v nemocný nebo v rekonvalescenci...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
A není jednodušší se majitele toho "vybraného psa" prostě zeptat?
Víte houby, jestli třeba nehárá, není v nemocný nebo v rekonvalescenci...

Vidím, že jste četla můj příspěvek až do konce :)

A tak pojďme si říct pravdu. Zadavatelce stejně není líto těch psů, co je páníci tak děsně omezují. Jde o to, že má psa a štve ji, že na ně není nikdo zvědavej.

Atheira napsal(a):
A tak pojďme si říct pravdu. Zadavatelce stejně není líto těch psů, co je páníci tak děsně omezují. Jde o to, že má psa a štve ji, že na ně není nikdo zvědavej.

Ono hlavně to, že si člověk někde ve městě, kde je velká koncentrace lidí a psů, drží psa na krátko na vodítku a nepustí ho ke každému, nemusí vypovídat vůbec nic o tom, jestli pes trpí "samotou". Třeba ten člověk může mít doma psů víc, nebo pravidelně jezdí venčit se známými psy někam za město, do parku...Někam, kde psa může v pohodě pustit na volno. Nebo třeba zrovna potřebuje jen vyvenčit a ví, že jakmile si pes začne hrát, tak nemá čas na venčení...Znám i dost psů, kteří se na vodítku prostě seznamovat nechtějí, potřebují prostor... Může to mít spousty důvodů.

Edit.: a myslím, že v některých případech může být vyloženě kontraproduktivní psa pouštět ke každému, koho potkám. Když potřebuji, aby pes normálně fungoval, míjel se se psy, vyvenčil se. Znala jsem fenu, která byla dlouho v režimu, že jakmile vyšli z bytu, tak si běžela hrát se psy, od štěněte. Byla to její hlavní činnost... Pak měli docela velký problém s tím, aby se fena normálně venku vyvenčila a nechávala si to na doma. Protože venku byla jediná její starost hledat psy na hraní, na venčení nebyl čas. A to nemluvím o tom, jak měla paničku na háku, protože mnohem více než na ní, tak byla navázaná právě na ty psy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vidím, že jste četla můj příspěvek až do konce :)

Četla, ale mně tohle přijde stejně drzé, jako jít, a "nenápadně" někomu na ulici sahnout třeba na zadek. Byť si vytipuju lidi, kteří by mi za to asi nedali facku...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Četla, ale mně tohle přijde stejně drzé, jako jít, a "nenápadně" někomu na ulici sahnout třeba na zadek. Byť si vytipuju lidi, kteří by mi za to asi nedali facku...

V tom případě nebyl můj příspěvek vůbec pochopen.

Pridám sa aj ja. Pri Nefret všetci chodci či rovno psíčkari predpokladajú,že sa chce škrabkať,hrať...lebo ved je to retriever. Len ona je tak trochu iný retriever,ved viete A vie dať velmi jasne najavo,že ONA sa teda združovať nebude,lebo ONA nechce. Som taká istá povaha,takže má moju plnú podporu. S týmto prístupom nemáme ale podporu okolia. Takže otázkz tupu prečo si ju nemôžem pohladkať? Prečo ju nechcete pustiť? Ved náš Punťo má rád psov,zahrali by sa! Prečo,prečo,prečo.
Najväčšia topka bola,ked včera Nefret v klude obišla pána s dvomi uvrešťanými prachovkami v parku, ktorí mu utekali hore-dole a on mi hovorí: Slečna,asi ju nemáte dobre socializovanú,ked sa vyhýba psom. Už ma to trocha naštartovalo a povedala som mu,že môj pes je socializovaný(ježiš,ako ja už neznášam to slovo!) správne, lebo sám vie vyhodnotiť, že hentakým psom sa treba oblúkom vyhnúť. Chlap stratil reč,ďalšie odborné slovo zrejme v talone nemal,tak sa len osopil,že tá mládež je pekne drzá(dakujem,ujo,tiahne mi na 30) a porúčal sa.

Ostatne, ked idem poslednú dobu do parku,brávam väčšinou aj Aslana(pokiaľ doma nespí) a vtedy od nás všetci utekajú,len nás vidia v dialke Zlatý, dobrý SAO!

Mně to teda nijak nevadí, když lidi nechtějí, aby se jejich pes kamarádil a vedou si ho na vodítku. Předpokládám, že mají důvod, proč nechtějí. A kdo chce, tak se domluvíme a psy pustíme. Od souseda barvářka je na volno vždycky, chodí u nohy a kamarádit se nikdy nechce.
Proto mám 4 psy, aby se mohli vyblbnout spolu a že teda blbnou ostošest, včera jsem dvakrát uklízela shozené květináče. A mimoto se pořád i v této době setkáváme tak dvakrát do měsíce s přáteli, kteří mají stejné plemeno a tam se všichni taky vyřádí až až.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ulovit kolemjdoucího pejskaře a strašně nenápadně omylem zapomenout psovi zrkátit vodítko, takže nechtěně, ale fakt vyloženě nechtěně se s tím druhým psem seznámí - to je prostě umění, které člověk rozvíjí celý pejskařský život.
Takto ulovit lze pochopitelně jen vybrané psovody a jejich psy, může to být cca 10 % populace.

Je to taková alternativa, kterou používám spolu s klasickou metodou volání "můžete ji/he nechat, on je hodnej", když se druhý psovod snaží svého psa odlovit na vodítko a zakázat mu kontakt s námi.

Hm, podobnou metodu použil majitel jednoho většího křížence, když jsem venčila svého pětikiláka. Jen teda jej neměl na vodítku, ale chytl jej za obojek když jsme procházeli a když viděl, že můj pes na něj nijak nereaguje, pustil ho seznámit- pochopitelně se nezeptal, jestli může.

Taky volal, že je hodnej- nebyl (nebo minimálně můj pes mu nějak nesedl). Mého pětikiláka to stálo život, protože než jsem jej odtáhla, tak si kousl (ještě patnáct minut bublal z tlamy krev, než to cestou na veterinu vzdal) a páníček vyjukanej, že to ještě nikdy neudělal vzal do zaječích, místo aby mi pomohl třeba zavolat pomoc. Takže pardón, ale větě "nebojte, on je hodnej" fakt nevěřím. :)

K tazateli- já mám vytipovaných pár velkých psů, u kterých vím, že jsou nekonfliktní a neublíží mu a s těmi svého psa klidně pustím. K cizím menším psům svého psa také pustím, protože jorkšír nebo jezevčík nikoho nezardousí. Ale ať se majitelé velkých psů rozčilují jakkoliv, prostě k cizímu obříkovi nebo bullovi svého psa už nepustím. To je holt úděl velkých psů- může být sebehodnější, ale když mu nějaký pes nesedne, na jedno kousnutí může zabít a majitelé prcků mají pochopitelně strach.

A me zase neprijde normalni, ze ja si poridim psa a pak budu obvinovat vsechny okolo, ze mi nechteji pomahat s vychovou toho meho! psa :-D
Nebo ze nekdo druhy vi lepe, jak se chovat k memu psovi, co muj pes chce nebo potrebuje ?

Pro me je to divny pristup - pokouset se hlavne ridit svet okolo a nezacit u sebe....

"To je holt úděl velkých psů- může být sebehodnější, ale když mu nějaký pes nesedne, na jedno kousnutí může zabít a majitelé prcků mají pochopitelně strach."

majitele velkych psu bys timhle meli pocitat od zacatku, co si takoveho psa porizuji.
a hledat reseni -stejne velke a stare psy - v rizenem prostredi.
nespolehat na nahodu, ze nekoho mozna nekdy nekde potkaji a dobre to dopadne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V tom případě nebyl můj příspěvek vůbec pochopen.

Ne, nebyl pochopen - takové počínání se mi pochopit nedaří🤔

Ylwa napsal(a):
Ale z jejich řeči těla to poznáte.
Když vidíte jak ten pes táhne na vodítku za tou mojí a přitom vrtí ocasem... Chápu že vrtění ocasem ještě nic neznamená, ale jsou tu i další faktory.
Chce to pozorovat řeč těla zvířat a ne je polidšťovat.

Co myslíte tím poliďšťováním?

Většinou nechám svého psa očuchat s kolemjdoucími, ale taky né vždy. Třeba občas nemám náladu na cizí lidi a chci si jít prostě se svým psem ven pohrát, projít se, ne se vykecávat s cizími lidmi. Osamělý určitě není, má mě a páníčka a psí kámoše, se kterými se pravidelně stýká.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"To je holt úděl velkých psů- může být sebehodnější, ale když mu nějaký pes nesedne, na jedno kousnutí může zabít a majitelé prcků mají pochopitelně strach."

majitele velkych psu bys timhle meli pocitat od zacatku, co si takoveho psa porizuji.
a hledat reseni -stejne velke a stare psy - v rizenem prostredi.
nespolehat na nahodu, ze nekoho mozna nekdy nekde potkaji a dobre to dopadne.

Nemusí ani kousnout, stačí v zápalu hry nešťastně na malýho psa šlápnout, já mám právě i z toho strach u jezevčíků kvůli páteři....

Ylwa napsal(a):
Ale z jejich řeči těla to poznáte.
Když vidíte jak ten pes táhne na vodítku za tou mojí a přitom vrtí ocasem... Chápu že vrtění ocasem ještě nic neznamená, ale jsou tu i další faktory.
Chce to pozorovat řeč těla zvířat a ne je polidšťovat.

Třeba můj černý asiat mává ocáskem aniž by hnul brvou, je pro jiné lidi i psy špatně čitelný.
Psovi by nejspíš neublížil, zatím je to puberťák. nejde do konfliktu, ale vyziva se v šikaně, nahání psy a kouše je do zadku - a málokterý má odvahu postavit se padesatikilove chlupaté kouli.
Jistě byste byli oba s vaším psem nadšení, že ho nahání cizí pes (pro něj je to děsna curina, pro druhé až tak ne).

Nicmene člověka klidně hryzne, když na něj někdo hrabe, je na svůj kožich sa.kra opatrny. Při sladkém vrteni ocasku.

Na hraní má svoje kamarády, psy z cvičáku, svého domácího kolegu, psy od chovatelky, nepotřebuji, aby se mi k psům sbihalo celé sídliště jen proto že si chcou sáhnout na medvídka nebo nechat očichat s jejich borderou na haltine která už z dálky strachy z mých psů leha na záda a panecek ji táhne k nám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Třeba můj černý asiat mává ocáskem aniž by hnul brvou, je pro jiné lidi i psy špatně čitelný.
Psovi by nejspíš neublížil, zatím je to puberťák. nejde do konfliktu, ale vyziva se v šikaně, nahání psy a kouše je do zadku - a málokterý má odvahu postavit se padesatikilove chlupaté kouli.
Jistě byste byli oba s vaším psem nadšení, že ho nahání cizí pes (pro něj je to děsna curina, pro druhé až tak ne).

Nicmene člověka klidně hryzne, když na něj někdo hrabe, je na svůj kožich sa.kra opatrny. Při sladkém vrteni ocasku.

Na hraní má svoje kamarády, psy z cvičáku, svého domácího kolegu, psy od chovatelky, nepotřebuji, aby se mi k psům sbihalo celé sídliště jen proto že si chcou sáhnout na medvídka nebo nechat očichat s jejich borderou na haltine která už z dálky strachy z mých psů leha na záda a panecek ji táhne k nám.

No, a pak plaťte temhle samozvaným odborníkům na psí chování ty jejich polámané miláčky, anebo jejich vlastní součástky...

... a paradoxně nejvíc ve své nadpřirozené schopnosti věří ti, co mají 1-2 psa v životě🤔

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, a pak plaťte temhle samozvaným odborníkům na psí chování ty jejich polámané miláčky, anebo jejich vlastní součástky...

... a paradoxně nejvíc ve své nadpřirozené schopnosti věří ti, co mají 1-2 psa v životě🤔

Právě, dokud se nic nestane, každý je hrdina. Beru jako pozitivní aspoň to že pokud někdo moje psy napadne, pravděpodobně skončí blbě útočník, protože ve dvou a při své velikosti budou vždy v převaze.
Jinak já Teda mlčím, moji tibeti jsou taky moji první psove, ale aspoň nerozdavam moudra

Jojo,vrtící ocásek. To mi připomíná našeho skorojagoše. Když jsme byli na veterině a někdo měl v přepravce kočku, Ferdík seděl,mrskal ocáskem, oušíčka dozadu a tiše popískával. Babky se rozplývaly,jak je to roztomilej pejsek,jak je vidět,že má kočičky rád,jak by si chtěl hrát jasně,že by si chtěl hrát,na cupovanou, a byla by otázka asi tak pěti vteřin byly to dokonalé zastírací manévry, věděl,že kdyby začal vyšilovat a tahat ke kočce,dostane po hubě

janaa napsal(a):
Jojo,vrtící ocásek. To mi připomíná našeho skorojagoše. Když jsme byli na veterině a někdo měl v přepravce kočku, Ferdík seděl,mrskal ocáskem, oušíčka dozadu a tiše popískával. Babky se rozplývaly,jak je to roztomilej pejsek,jak je vidět,že má kočičky rád,jak by si chtěl hrát jasně,že by si chtěl hrát,na cupovanou, a byla by otázka asi tak pěti vteřin byly to dokonalé zastírací manévry, věděl,že kdyby začal vyšilovat a tahat ke kočce,dostane po hubě

Ono to ani nemusí být zastírání. Psi vrtí ocasem mj. i z nervozity nebo z rozrušení - to dělá moje pinčová a cizí člověk to prostě nerozezná.
A moje druhá fena nadšeně mává ocasem, pokud loví myš. Je to i takové rozlišovací znamení pro mě - pokud je někde dál ode mě a něco najde, tak pokud mává ocasem, je jisté, že je to živá kořist

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No, tak to nenápadné povolení by vašeho psa u jedné mé feny stálo třeba i život - ona se v přítomnosti psů dělala, že tam nejsou, protože prostě věděla, že nesmí, a v momentě kdy byl pes na dosah, tak si po něm sáhla tak tvrdě, že se nestihl ani leknout.

Přesně takovou fenu maliňáka máme u nás v Brodě. Čuba perfektně vychovaná, teď je u starého pána na dožití, předtim jí měl syn buď ve službě, nebo s ní jen cvičil závodně, nevím. Každopádně perfektně vycvičená, toho staříka poslouchá na slovo, všude na volno, ale pokud vidí psa, tak si ji bere za obojek. Protože jakmile se nějakej pes dostane do její blízkosti, tak ho natvrdo sejme. Přitom na ní člověk nic nepozná, žádný, že by byla ztrnulá, napjatá, nervozně vrtící ocasem. Naopak, když jsem se s nim bavila, tak fena uvolněná, jen si tak zlehounka, pomalu vrtěla ocasem, ale pán povídal, běda, kdyby se Tairo dostal až k ní......

janaa napsal(a):
Jojo,vrtící ocásek. To mi připomíná našeho skorojagoše. Když jsme byli na veterině a někdo měl v přepravce kočku, Ferdík seděl,mrskal ocáskem, oušíčka dozadu a tiše popískával. Babky se rozplývaly,jak je to roztomilej pejsek,jak je vidět,že má kočičky rád,jak by si chtěl hrát jasně,že by si chtěl hrát,na cupovanou, a byla by otázka asi tak pěti vteřin byly to dokonalé zastírací manévry, věděl,že kdyby začal vyšilovat a tahat ke kočce,dostane po hubě

Vám chtěl jen natrhat kočičky 🤫

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Vám chtěl jen natrhat kočičky 🤫

Miláček, on chtěl natrhat všechno. I vlastně ty pejsáčky,když měl zrovna svojí náladu, chtěl trhat s vrtícím ocáskem. Páč ho to bavilo,tak proč by nevrtěl

Huskyjanina napsal(a):
Přesně takovou fenu maliňáka máme u nás v Brodě. Čuba perfektně vychovaná, teď je u starého pána na dožití, předtim jí měl syn buď ve službě, nebo s ní jen cvičil závodně, nevím. Každopádně perfektně vycvičená, toho staříka poslouchá na slovo, všude na volno, ale pokud vidí psa, tak si ji bere za obojek. Protože jakmile se nějakej pes dostane do její blízkosti, tak ho natvrdo sejme. Přitom na ní člověk nic nepozná, žádný, že by byla ztrnulá, napjatá, nervozně vrtící ocasem. Naopak, když jsem se s nim bavila, tak fena uvolněná, jen si tak zlehounka, pomalu vrtěla ocasem, ale pán povídal, běda, kdyby se Tairo dostal až k ní......

To přesně byla i ta moje.
Ona uznávala jen psy, co jsem do smečky uvedla já - pokud jsem přivedla psa na vodítku, nebo přinesla štěně, a řekla "ten je naš", tak ho bez problémů přijala (teda dospělou fenu by asi nedala), ale jinak by zabila všechno, i štěně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Právě, dokud se nic nestane, každý je hrdina. Beru jako pozitivní aspoň to že pokud někdo moje psy napadne, pravděpodobně skončí blbě útočník, protože ve dvou a při své velikosti budou vždy v převaze.
Jinak já Teda mlčím, moji tibeti jsou taky moji první psove, ale aspoň nerozdavam moudra

No někdo má mozek v hlavě už při vlastnictví prvního psa a někdo i kdyby měl desátého, tak to bude furt marný

"když jsem se s nim bavila, tak fena uvolněná, jen si tak zlehounka, pomalu vrtěla ocasem"

tohle je naopak velmi vypovídající

janaa napsal(a):
Miláček, on chtěl natrhat všechno. I vlastně ty pejsáčky,když měl zrovna svojí náladu, chtěl trhat s vrtícím ocáskem. Páč ho to bavilo,tak proč by nevrtěl

Tohle vrtění ocasem je běžné i u bullů, a to i potom, co jsou v sobě zakouslí. Jsou relativně v klidu, drží, a u toho si vrtí ocasem.

Edit. : zhruba nějak takhle 🤣. Z toho má hroznou srandu figurant, když fenu zvednue do vzduchu a ona pořád mrská tím ocáskem, na obranach ještě víc.

Joo, na nás taky nikdo moc není zvědavý. Pes se při kontaktu se psem většinou naježí a tak blbě čumí, že bych ho samotnému k němu taky nepustila. 😃 Ale zároveň má rad psy i feny. A tak se prostě musím ptát jako dnes, když jsme na sebe volali s pánem přes půl louky. Teď už mě to nijak netíží, ale když byl štěně, tak fakt miloval psy, a to bylo občas blbý, když se nikdo nechtěl ani pozdravit. Pouze pozdravit, hraní a lítaní to už je zas jiná, to už ho taky teď nemůžu pustit vždy, nebo jen na chviličku.
Ale člověk opravdu nemůže vědět, nedávno kolem nás šel starší pán s psem sbt, můj si ho nevšímal, chtěla jsem jit dal, sbt tahal na obojku vrtěl ocasem jak divej, pan se na nas tak culil a udržoval oční kontakt, tak jsem mu asi chtěla udělat radost, že se jim asi taky kde kdo vyhýbá, když vidí sbt. No, tak jsem se ptala, jestli je hodnej a kolik mu je, no že 8 měsíců a je moc hodnej, psy jsme k sobě pustili, sbt s vrtěním ocasu po mém okamžitě vystartoval. 😃