
Australský ovčák

Prodám Australského ovčáka - CHS Magic Passoa zadá štěňátka australského ov...
Dohodou
Dobrý den,
s rodinou by jsme si chtěli pořídit australského ovčáka, ale dočetla jsem, se že není pro začátečníky, asi na výchovu. Psa bych chtěla koupit hlavně 13 leté dceři, která ho chce a já s manželem jí s tím budeme trochu pomáhat. Psa jsme ještě nikdy neměli, ale já když jsem byla malá, tak jsme měli psa, takže mám už nějaké zkušenosti.
Prosím napište mi co si o tom myslíte, jestli máme dceři psa pořídit nebo popřípadě jaké podobné plemeno.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Zkuste si vyhledat tady v diskuzích dlouhé příspěvky od "analeh", která AUO chová a má s nimi nejvíc zkušeností.
Já k tomu můžu napsat jen : I když vypadá jako plyšák, pořád je to ovčák, pracovní pes, který potřebuje zaměstnání podle toho.
Co se týče jiného plemene : podobné velikosti je chodský pes a mohl by být klidnější.
Mým favoritem pro mladou slečnu ( pokud tedy chce se psem pracovat ) by byl střední knírač, jestli chce psa "jen" jako společníka ( procházky, pobíhání, případně aglity a triky ) pak střední nebo královský pudl. Střední je možná okoukaný, ale královák je nádherný, elegantní a impozantní pes. Přesto to není žádná slečinka.
Jestli byste se pro AUO přece jen rozhodli, vybírejte s PP a z dobré chov.st. To ostatně platí pro ostatní psy taky.
cotel
XXX.XXX.244.76
Zamyslete se nad tím trochu jinak. Je dobrý nápad pořizovat 13 leté dceři psa? Jak víte, že se mu bude věnovat a nepřestane ji bavit? Opravdu to nebude o tom, že budete dceři trochu pomáhat. Bude to zápřah pro celou rodinu ve dne i v noci. Rád bych Vám připomenul, že minimálně první rok se psem je úplně jiný než si představujete. Dokonce i pokud bude dcera zapálená, bude potřeba od Vás víc než jen trochu pomoci.
Osobně jsem prvního psa pořizoval až jako dospělý. Pokud se rozhodnete psa pořídit počkejte raději až bude ta věc s covidem pryč. Předejdete problémům se socializací a se cvičákem taky nebudou problémy.
.
XXX.XXX.24.106
Myslím si, že pokud se na australáka pořádně přípravíte a budete mu věnovat dostatek času a poskytnete mu výcvik a psychické i fyzické vybití, tak by neměl být problém, ale nevím co znamená „trochu pomáhat", protože nemůžete čekat, že ho dcera zvládne sama a musíte počítat i s možností, že dceru pes po čase omrzí a starost o něj zůstane na vás, ale já jsem svoji fenu taky dostala ve 13 letech a zvládly jsme to a je z ní úžasný párťák.
Na začátku mi dost pomohl cvičák, takže bych určitě vyhledala dobrý cvičák, protože pokud nemáte se psy zkušenost, tak by vám mohl opravdu hodně pomoct a taky bych se zamyslela nad tím, co psovi můžete nabídnout (Budete se psem sportovat? Jste ochotni jezdit s ním na cvičák? Nevadí vám do psa investovat?...).
Načtěte si o tomto plemeni dostatek informací, podívejte se po chovných stanicích, zajeďte na nějaké výstavy a pobavte se s chovately a uvidíte, jestli vám australák padne do oka a bude to plemeno pro vás.
Uživatel s deaktivovaným účtem
cotel
napsal(a):
Zamyslete se nad tím trochu jinak. Je dobrý nápad pořizovat 13 leté dceři psa? Jak víte, že se mu bude věnovat a nepřestane ji bavit? Opravdu to nebude o tom, že budete dceři trochu pomáhat. Bude to zápřah pro celou rodinu ve dne i v noci. Rád bych Vám připomenul, že minimálně první rok se psem je úplně jiný než si představujete. Dokonce i pokud bude dcera zapálená, bude potřeba od Vás víc než jen trochu pomoci.
Osobně jsem prvního psa pořizoval až jako dospělý. Pokud se rozhodnete psa pořídit počkejte raději až bude ta věc s covidem pryč. Předejdete problémům se socializací a se cvičákem taky nebudou problémy.
Jestli dítěti zájem o psa vydrží nebo ne, to je vždycky otázka. Jestli je slečna do kynologie opravdu zapálená, nebo psa potřebuje, aby zvládla vstup do světa dospělých, to musí posoudit rodiče.
Můžu dodat : Můj syn dostal psa ve 14. letech. Nikdy jsem toho nelitovala, pes ho plně zaměstnal a vychoval k zodpovědnosti. Ale ulehčovala jsem mu to minimálně, byl to jeho pes, takže ráno před odchodem do školy venčil on, ne já. Stejně tak ze školy.
Pravda je, že on pečoval 4 roky ( pak odešel z domova ) a já dalších 11 let. I s tím je nutno počítat.
Tak je to plemeno temperamentní,aktivní,potřebuje opravdu makat. Pro začátečníka a dítě jsou určitě jednodušší plemena a hlavně,to nebude pes pro děcko a trochu pro vás, ale hlavně pro vás. Nebo s tím aspoň tak musíte počítat - co až půjde děcko na střední, bude v místě bydlišti nebo půjde na intr, nevezme mu škola moc času,co až půjde na vš, co když bude chtít do ciziny na zkušenou? Pokud počítáte se všemi eventualitami a o psa se postaráte, tak udělejte rodinnou poradu a psa klidně pořiďte. Ono to klidně může dopadnout tak,že děcko bude zapálený kynolog a od teď už vše podřídí psovi (já taky prvního psa dostala ve 14), ale taky ta péče může zůstat na vás,tak je potřeba s tím počítat,aby byl spokojený pes i vy
cotel
XXX.XXX.244.76
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli dítěti zájem o psa vydrží nebo ne, to je vždycky otázka. Jestli je slečna do kynologie opravdu zapálená, nebo psa potřebuje, aby zvládla vstup do světa dospělých, to musí posoudit rodiče.
Můžu dodat : Můj syn dostal psa ve 14. letech. Nikdy jsem toho nelitovala, pes ho plně zaměstnal a vychoval k zodpovědnosti. Ale ulehčovala jsem mu to minimálně, byl to jeho pes, takže ráno před odchodem do školy venčil on, ne já. Stejně tak ze školy.
Pravda je, že on pečoval 4 roky ( pak odešel z domova ) a já dalších 11 let. I s tím je nutno počítat.
Ono stát se může cokoliv. Každý zná své dítě nejlépe. Je to na zodpovědnosti každého. Jen aby se nedivili, že toho psa někdo musí odvézt na veterinu nebo na ten cvičák. Nakonec se lidi diví, že mají rozkousané papuče.
Pokud AUO, tak bych se přimluvila za fenu - pes samec je často dominantní na jiné psy, má tendence doma hodně hlídat (tzn. řve na všechno za plotem), a je to už docela silný pes na dítě. S těmi AUO samci co znám u běžných majitelů, mají co dělat i dospělí, a procházky pro ně rozhodně nejsou žádným relaxem...
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já bych se ptala...
...bude AUO dceru respektovat jako psovoda? Má přirozenou autoritu? Je dostatečně vyspělá, aby byla schopna vést psa? Poradí si i v krizových momentech (např. napadení jiným psem, agresivita jejího psa atd.)?
...zvládne ho dcera fyzicky? Nebyl by případně z tohoto hlediska vhodnější mini aussie (když už to musí být australák)?
...jste vy (rodiče) připraveni na variantu, že budete muset dceři pomáhat víc než "trochu"?
...jste vy (rodiče) připraveni převzít plnou péči o psa v případě, že dcera bude mít náročnou SŠ / půjde na intr nebo VŠ do jiného města / rozhodne se absolvovat dlouhodobý pobyt v zahraničí (např. Erasmus) / bude se chtít osamostatnit a nesežene nájem, kde by bylo možné držet tak velkého psa / atp.?
...jste (vy i dcera) připraveni na to, že s nějakou pravděpodobností si nemusíte pořídit sebevědomého, teritoriálního a (k cizím) rezervovaného, ale přesto vyrovnaného jedince, ale můžete si vytáhnout černého Petra v podobě labilního zvířete (s dříve zmíněnými vlastnostmi vyhnanými do extrému)?
...jste připraveni na jeho hlídací instinkt (může přinést spoustu nežádoucího štěkání a hlídání)?
...jste připraveni na to, mít pracovní plemeno nebo vybíráte jen dle vzhledu a popularity plemene? Dokážete mu nabídnout dostatek fyzických i psychických aktivit? Zjišťovali jste, k jakému účelu bylo plemeno šlechtěno a používáno? Jste připraveni na jeho nekonečný příval energie, který se může - při nedostatku aktivit - přesměrovat na nežádoucí činnost?
...atd.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já teda teda nemám zkušenost s AUO, ale dítěti, když už pracovního psa, tak bych spíše volila fenu NO, popř. choďáka a nebo toho knírače nebo dlouhosrstou kolii
Obecně si myslím, že tahle plemena jsou pro začátečníka vhodnější.
Já osobně teda straním NO, protože s nima mám zkušenost....resp. měla jsem, za mých mladých let právě s německými ovčouny chodily na cvičák i holky 12-13 let a zvládaly to i se psy-samci, ale myslím, že obecně fenka je o něco vhodnější.
Připadá mi, že i když možná není tak přímá povaha jako pes, tak začátečníkovi tak nějak víc pomáhá se učit.
A samozřejmě u každého psa je nutno počítat s tím, že když to dobře dopadne, tak to bude typická povaha plemene až tak ve dvou letech.
A hlavně, pokud pořizuju psa dítěti, tak počítat raději s tím, že nakonec bude veškerá péče a výscvik plus zaměstnání pracovního psa, na mě jako rodiči.
Obávám se totiž, že třináctiletá slečna vybírá psa hlavně podle toho, co se jí líbí bzhledově...samozřejmě jsou i vyjímky...a na nás, rodičích je, abychom zhodnotili, zda to a nebo tamto plemeno je pro dítě-začátečníka vhodné a zdali se pes hodí i k našemu životnímu stylu nebo jak to nazvat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já bych to viděla spíš na pečlivě vybranou šeltii než na NO (když se budu držet ovčáckého ladění).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Já bych to viděla na cokoliv nekonfliktního s vazbou na člověka, co může dítě fyzicky zvládnout.
Aboslutní souhlas.
Myslím že bylo a nejspíš i je dost mladých holek které mají AUO a zvládají je super. Osobně bych štěně po své feně klidně 13 leté holce dala, pokud bych si myslela že to má v hlavě v pohodě a rodiče chápou co to znamená mít psa. Moje australačka respektuje moji 13 letou sestřenici (na druhou stranu z jejího otce má dobrý den) kterou vidí párkrát za rok. A to si myslím že ona je dost vázaná na jednoho člověka, dost australáků je ochotných fungovat s více lidmi. Krom toho za mě obrovská výhoda snadná motivovatelnost psa. Ale je potřeba počítat i s těma "problematickými" vlastnostmi AUO. Btw. Jestli se rozhodnete pořídit klidně mi napište zkusím doporučit vrhy.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Určitě se nemýlím, když napíšu, že AUO chcete hlavně proto, že je módní. Ale není to dobrá volba. Co chce dcera se psem dělat?
Já jsem měla psa od 14 let. Křížence NO. Od dvanácti jsem přečetla každé číslo tehdy jediného časopisu o psech od a do zet. Měla jsem načtené standardy a přesně jsem věděla, proč chci NO a co s ním budu dělat. Osud tomu chtěl, že u mě skončil tento kříženec, v jeho cca jednom roce. Neuměl vůbec nic. Všechno jsme se učili spolu, chodili jsme na cvičák. Péče o psa byla komplet na mně, včetně vaření žrádla, návštěv veteriny, naši to "jen" financovali. Vzdala jsem se, a ráda, běžné zábavy svých vrstevníků. I tak se naši báli, že mě to přestane bavit. Ale baví dodnes, už čtyřicet let.
Myslíte si, že je touha po psovi u vaší dcery tak silná, že svůj život, a především volný čas, podřídí psovi?
Nebo jste srozuměni s tím, že pes bude spíše váš?
Každopádně, já bych volila z těchto plemen - chodský pes, střední knírač, královský pudl, kolie dlouho i krátkosrstá, boxer,...
Uživatel s deaktivovaným účtem
Každý rodič, který chce pořídit psa kvůli přání dítěte, si ho musí přát také. Protože ve většině případů ho reálně pořizuje sobě. Samozřejmě jsou odrostlé děti, kterým se splní sen, jsou dostatečně empatické, mají "pejskařský talent" na skvělý vztah a pes je prostě jejich. Napořád. I v době studia SŠ, VŠ a dál. AUO pro tuhle sázku do loterie nebude nejvhodnější. Asi bych to viděla na pudla. Jsou to učenliví komedianti, skáče to, raduje se to, s dítětem se to vzájemně dobře zabaví a rodiče to neutrápí, když dítě případně upadne do těžkého pubertálního stavu na SŠ a ztratí zájem, tj, už to nebude o pomáhání, ale o full servisu.