S čím vším je můj pes křížený

No, nejsem si jista, ale já vidím borderku nebo nějakou kolii.

a není to jedno ?

Milky4 napsal(a):
No, nejsem si jista, ale já vidím borderku nebo nějakou kolii.

To nám říkají všichni, ale já v něm tu borderku nějak nevidím :D

lupus4 napsal(a):
a není to jedno ?

Ptám se jen ze zajímavosti :)

Já vidím špice.

Ty velký černý oči má jako čivava!

hanka.a napsal(a):
Ahoj, přemýšlím už nějakou dobu nad tím, s čím vším je ta moje chlupatá koule křížená...
Co za rasu v něm vidíte? :D

Je kráááásnej.

hanka.a napsal(a):
To nám říkají všichni, ale já v něm tu borderku nějak nevidím :D

Já ji tam tedy vidím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to je takzvaný vořech střapatý. plemeno bych v tom nehledala, to je prostě potomek kříženců

A Flok?
Co byl Floky? Vořech klapouchý?

Jestli neva přidám taky fotku našeho, taky bych ráda věděla s čím je zkřiženy

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

34534beru napsal(a):
Jestli neva přidám taky fotku našeho, taky bych ráda věděla s čím je zkřiženy

Běžný jorkmut, podle mě.

Těžko říct,ale vidím v něm borderku a papiloma a taky se to dá určit podle povahy.😂😀😃

Anonym10 napsal(a):
Těžko říct,ale vidím v něm borderku a papiloma a taky se to dá určit podle povahy.😂😀😃

Papilom??? Jako BOCka s nějakým nádorem?

fikovnice napsal(a):
Papilom??? Jako BOCka s nějakým nádorem?

Nevím, jestli je to překlep, ale taky jste si všimli, že občas lidí používají slova s M nebo N na konci špatně? Manžel spoustu let říkal "chryzanténa" nebo "refrém", aniž by přišel na to, že je to špatně.

Papillon 😂mobil mi to opravuje 😂😂🤭

Anonym10 napsal(a):
Papillon 😂mobil mi to opravuje 😂😂🤭

OK, aspoň jste nás pobavil!

A říkáte hamba? Hanba vám!
(v životě jsem neslyšela nikoho, kdo říká hanba a chryzantéma) :-)
Než byla border kolie na každém rohu, říkalo se tomuto psovi špic, nemůžu si pomoct.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jestli je to překlep, ale taky jste si všimli, že občas lidí používají slova s M nebo N na konci špatně? Manžel spoustu let říkal "chryzanténa" nebo "refrém", aniž by přišel na to, že je to špatně.

Jo jo, nejen na konci slova, já to zažila u nejmenovaného pana profesora - MUDr. a primáře - věta:"Zajistíme Vám veškerý koNfort!"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A říkáte hamba? Hanba vám!
(v životě jsem neslyšela nikoho, kdo říká hanba a chryzantéma) :-)
Než byla border kolie na každém rohu, říkalo se tomuto psovi špic, nemůžu si pomoct.

Já nevím...
Chryzantéma asi říkám, hanbu a hambu nějak prostřídávám...

Jako malé dítě jsem nějak nechápala význam sousloví "na shledanou" a myslela jsem si, že jde o slovo "naskledanou"...

fikovnice napsal(a):
Já nevím...
Chryzantéma asi říkám, hanbu a hambu nějak prostřídávám...

Jako malé dítě jsem nějak nechápala význam sousloví "na shledanou" a myslela jsem si, že jde o slovo "naskledanou"...

Jako dítě jste omluvena.
Jenže on má tak trochu "pravdu", slovo totiž pochází z Francie a bývalo "confort", mohlo se tedy předávat dvě sta let z otce na syna.
Ale jinak, víte co, sbírejme po psech experimenty.

No tak jestli někdo řekne chryzanténa, tak to většinou nikdo neřeší, ale já říkala docela dlouho...asi do dvanácti let helikoKtéra...prostě to takhle říkala moje babča a já myslela, že to takhle je. A nej gól byl, že moje spolužačka to tak říkala taky....takže docela překvapení, když jsem zjistila, že je to helikoptéra.

A co se týče slova hanba....tak já říkám hamba a přijde mi, že jsem tohle slovo ani v životě nepsala....takže jsem se nad tím ani nezamýšlela. Až teď, když to bylo napsaný, tak mi to s písmenem M přijde divný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak jestli někdo řekne chryzanténa, tak to většinou nikdo neřeší, ale já říkala docela dlouho...asi do dvanácti let helikoKtéra...prostě to takhle říkala moje babča a já myslela, že to takhle je. A nej gól byl, že moje spolužačka to tak říkala taky....takže docela překvapení, když jsem zjistila, že je to helikoptéra.

A co se týče slova hanba....tak já říkám hamba a přijde mi, že jsem tohle slovo ani v životě nepsala....takže jsem se nad tím ani nezamýšlela. Až teď, když to bylo napsaný, tak mi to s písmenem M přijde divný.

Mně to začalo bejt divný, až jsem se naučila pořádně číst. Divní introvertní asociálové zelezlí v rohu s knížkou mají prostě výhodu, no :-)
Jenže hamba jsem říkala a říkám dál.. to si člověk neuvědomí a nepohlídá, dokud není na kongresu. A tam mě zapomněli pozvat!
Viděla jste Hanebný parchanty? To je mimochodem také divné.. panchart.
Tzv. bezpapírák. Ale prostě jsou haNebný. Občas se mi poštěstí, když mě někdo vytočí, nezařvat "ty kret..", ale hezky pomalu artikuluji: ty hanebnej parchante. A hned je mi líp a následující dva dny říkám správně "hanba".

Iněkce, spodák (místo sporák), střešně, xilonky, želvy Linža, miklovrnka...
Taky jsme měli vlastní slova. Teď mě napadá:
Vdolek = někdo, kdo pracuje v dole
Lvoun = levoruký člověk
Slovotvorba sloves podle třídy končící na -í místo na -á (např. neštěč = neštěkej, netaž = netahej, vtipné je nehul = nehulákej atd.)
A máma nám vykládala vymyšlená „fakta“, kterým jsme jako děti věřily:
Vysoká škola je škola, která má aspoň sedm pater.
Když květ cukety opylí včela, plodem bude cuketa. Když květ opylí ozubené kolečko, plodem bude patizon.
Když budeme pít moc koly, zhnědneme. Atd.
V dospívání mě to sice přešlo, ale dětství jsem měla krásné. :)

Manželova babička říkala "bombomdiéra" 🤭 říká to tchán a i švagrová - to jsou takový rodinný úchylky

Moje děti zase OBĚ říkají "harvany" , místo varhany . 12 jim už bylo !!! 🤪

My měli mangirotka. Znamenalo to mandarinka i maringotka, později i Margotka.

Starší lidé to mají těžké, učili se slova jinak, teprve se vytvářela, některé věci ani tou dobou nebyly na světě. Byl vlčák, dakl, fatranský čuvaš, foxteriér, stájový pinč a špic.

U nás se říká zásadně filajovej místo fialovej a místo mermomocí se říká mocímermo.

My měli doma kolomatiky, hovnocuc na fekálie ( neříká se hovnocuc, ale vůz na fekálie - poučila babička ) a když povyrostli tak karkulačku a suchní želvu.

A ještě včelátka, na ta nesmím zapomenout. Včelátka jsou takové ty vosičky, pestřenky, které umí létat na místě a neštípou.
A všechny včely, které nejsou včela medonosná, jsou čmelátka.
A hmyz, který létá na koně a dobytek, se jmenuje koňomuši.
Blem blem byl sulc, aspik.
Majoránce se říká marojánka.

Musím sem přestat psát, nebo neusnu. :)

A to jste nikdo neměl verlybu nebo žličku a žlíci?
Taky super je balgón, gabrio a gólie?

To všechno je standartní. Ale co celer? Nebo cerel?
Taky máme tetu Jindru ale tetu Vydru, a sestřenici Klárku, Králku. A až půjdeš, uvři to okno. A nechod dlouho jo?

Varaxi napsal(a):
Iněkce, spodák (místo sporák), střešně, xilonky, želvy Linža, miklovrnka...
Taky jsme měli vlastní slova. Teď mě napadá:
Vdolek = někdo, kdo pracuje v dole
Lvoun = levoruký člověk
Slovotvorba sloves podle třídy končící na -í místo na -á (např. neštěč = neštěkej, netaž = netahej, vtipné je nehul = nehulákej atd.)
A máma nám vykládala vymyšlená „fakta“, kterým jsme jako děti věřily:
Vysoká škola je škola, která má aspoň sedm pater.
Když květ cukety opylí včela, plodem bude cuketa. Když květ opylí ozubené kolečko, plodem bude patizon.
Když budeme pít moc koly, zhnědneme. Atd.
V dospívání mě to sice přešlo, ale dětství jsem měla krásné. :)

Ad střešně - to je v oblasti Blanenska snad i normální termín, tam nikdo neřekne třešně. A babička říkala bramborám jabka, ale to taky není nic nového nebo překvapujícího...

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Manželova babička říkala "bombomdiéra" 🤭 říká to tchán a i švagrová - to jsou takový rodinný úchylky

Moje děti zase OBĚ říkají "harvany" , místo varhany . 12 jim už bylo !!! 🤪

No jo - bonbon vs. bombon! A pak teda ta bonboniera vs. bomboniera - to se taky často zaměňuje...

A hovnocuc je pr mě dodnes úplně normální termit!

Agnes1 napsal(a):
To všechno je standartní. Ale co celer? Nebo cerel?
Taky máme tetu Jindru ale tetu Vydru, a sestřenici Klárku, Králku. A až půjdeš, uvři to okno. A nechod dlouho jo?

Standartní nebo standardní???

A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

fikovnice napsal(a):
A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

Já ještě slyšela "zamči" a to jsem vůbec netušila wo co go

Fiona.Praha napsal(a):
Já ještě slyšela "zamči" a to jsem vůbec netušila wo co go

Jéé, to je u nás taky normální!

fikovnice napsal(a):
A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

Taky to doma říkáme, ale my si to právě přitáhli z JM. Jestli by mně rozuměl i SM člověk, netuším. Ale jednou jsem to kdesi viděla napsaný a taky mně napadlo, co bych jako měla na rožni rožnit.

Jinak hodně je taky rozdíl v používání mrazák x mražák.

Když jsem se nastěhovala do Brna, tak jsem absolutně nevěděla, co mam dělat, když řekli rožni, jakože gril nebo co?
Dalších 1000 takových výrazů, co brňáci používají už jsem si osvojila, ale občas mě pořád něco překvapí. Zamči, nezavazej, a tak no. Ale líbí se mi to. 😃 My máme jen přijdu dýl a ráda tím lidi vytáčím. :p

Ony to jsou chryzantémy? :o

Poprvé, když jsem zaslechla otázku "S kama seš?" jsem taky vůbec nerozuměla.

Andrýsek3 napsal(a):
Když jsem se nastěhovala do Brna, tak jsem absolutně nevěděla, co mam dělat, když řekli rožni, jakože gril nebo co?
Dalších 1000 takových výrazů, co brňáci používají už jsem si osvojila, ale občas mě pořád něco překvapí. Zamči, nezavazej, a tak no. Ale líbí se mi to. 😃 My máme jen přijdu dýl a ráda tím lidi vytáčím. :p

Ony to jsou chryzantémy? :o

A on někdo nezná slovo nezavazej? :)

Ještě:
plevy, plevičky = majoránka
magi = libeček

Angl. - maggi herb, NDR a Nizozemí Maggikraunt, Maggiplant.
S tou majoránkou je to divné, protože Marie.

ještě šnytlík = pažitka. Ale to se taky říká asi všude.
Nářečí nemusí dávat vždycky logický smysl. I když je fajn, když dává. :)

fikovnice napsal(a):
A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

U nás ve Slezsku taky.

Zdravím, já se s dovolením také přidám :) psi stařenka, je jí už 14 let, zajímalo by mne s čímpak je křížená?:) Pořizována kdysi jako labrador, ale PP nemá a víme, jak to chodí :-D děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

fikovnice napsal(a):
A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

U nás ano JČ.

Andrýsek3 napsal(a):
Když jsem se nastěhovala do Brna, tak jsem absolutně nevěděla, co mam dělat, když řekli rožni, jakože gril nebo co?
Dalších 1000 takových výrazů, co brňáci používají už jsem si osvojila, ale občas mě pořád něco překvapí. Zamči, nezavazej, a tak no. Ale líbí se mi to. 😃 My máme jen přijdu dýl a ráda tím lidi vytáčím. :p

Ony to jsou chryzantémy? :o

My na Frýdecko Místecku rožínáme běžně, i nezavázíme, ale zamči se tady nepoužívá, normálně zamkni.
Ovšem přijdu dýl, to je děsný teda. S tím jsem se setkala jednou, když se tady přistěhovali čecháčci a jestli můžou přijít na cvičák, tak jim říkám, přijďte v neděli v osm, a oni "a nemůžeme dýl?". Já to pochopila, že chtějí cvičit delší dobu, tak jim dlouze vysvětluji, že to se nedá říct, že to záleží na psovi. Koukali na mě jak na de.ila, poděkovali a odešli. Až potom jsme si to vyjasnili, co znamená přijít dýl...
A ještě jsem zažila prekérku, kdy na táboře na mě volala dívčina "zvyš to rádio", a já koukala nahoru po nějaké poličce, kam jako chce to rádio dát.

Kay.Kay napsal(a):
Zdravím, já se s dovolením také přidám :) psi stařenka, je jí už 14 let, zajímalo by mne s čímpak je křížená?:) Pořizována kdysi jako labrador, ale PP nemá a víme, jak to chodí :-D děkuji.

Já vidím sídlištního žlutého labradora, kterých tu bylo jeden čas mraky. Teď jsou v kurzu hnědí.

Kdysi mi kluci z moravy tvrdili že slovo "odendat" neexistuje a nic neznamená. A tvrdí mi to i po třiceti letech v čechách.

Moyda napsal(a):
Kdysi mi kluci z moravy tvrdili že slovo "odendat" neexistuje a nic neznamená. A tvrdí mi to i po třiceti letech v čechách.

Odendat je běžný srozumitelný termín, a to je směroplatný!

Ovšem přijdu dýl, to je děsný teda.

Až potom jsme si to vyjasnili, co znamená přijít dýl...

Můžu se zeptat, co je divného na "přijdu dýl"? Ono se opravdu někde neví, co to znamená? Pro mě je to naprosto běžné spojení, které používám docela často . Ani by mě nenapadlo ,že se to někde nepoužívá, nebo že někdo neví, co to znamená.

Ale tak je mi jasné, že naopak zase někdo nechápe, že je někomu divné třeba to "rožni"...

Jo a jak by se u vás normálně vyjádřilo to, že někam přijdete se zpožděným?

marcelaamax napsal(a):
Ovšem přijdu dýl, to je děsný teda.

Až potom jsme si to vyjasnili, co znamená přijít dýl...

Můžu se zeptat, co je divného na "přijdu dýl"? Ono se opravdu někde neví, co to znamená? Pro mě je to naprosto běžné spojení, které používám docela často . Ani by mě nenapadlo ,že se to někde nepoužívá, nebo že někdo neví, co to znamená.

Ale tak je mi jasné, že naopak zase někdo nechápe, že je někomu divné třeba to "rožni"...

Jo a jak by se u vás normálně vyjádřilo to, že někam přijdete se zpožděným?

Přijdu později, lidově pozdějc.

Dýl podle mě znamená, že tam zůstanu déle. Z logiky věci.

Jako nechápu, jak na toto lidi přišli, fakt ne. I když v reálu se už používá spousta nepochopitelných spojení. Třeba správně se pojí předložka "kvůli" s podst. jménem ve 3. pádu, ale většina lidí to používá ve spojení s 2. pádem. Přitom to rve uši.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přijdu později, lidově pozdějc.

Dýl podle mě znamená, že tam zůstanu déle. Z logiky věci.

Jako nechápu, jak na toto lidi přišli, fakt ne. I když v reálu se už používá spousta nepochopitelných spojení. Třeba správně se pojí předložka "kvůli" s podst. jménem ve 3. pádu, ale většina lidí to používá ve spojení s 2. pádem. Přitom to rve uši.

Aha .

U nás se zase vůbec neříká pozdějc no .


Já nevím, pro mě to dýl znamená právě později, zachvíli.... Prostě klasika když mi třeba někdo volá a já řeknu "teď nemůžu, zavolám dýl".... Nebo když mám někde být v určitý čas a nestíhám, tak napíšu SMS: "nestíhám, přijedu dýl".. Nebo se chce stavit kamarádka a já mám ještě nějakou práci "stav se, ale dýl". Nebo klidně i třeba "oběd bude dýl"...

Třeba správně se pojí předložka "kvůli" s podst. jménem ve 3. pádu, ale většina lidí to používá ve spojení s 2. pádem. Přitom to rve uši.

Jo tak s tímhle souhlasím, to opravdu rve uši .

Přijdu dýl mi vždycky evokovalo přijdu za dýl, přijdu za delší dobu, takže jsem to chápala. Ale nepoužívám to a opravdu mi to přijde strašné.
:)

"Přijdu dýl ..." jsem taky slyšel od kluka z Jižních Čech poprvé v mých cca 30-letech a taky jsem se ho zeptal, co tím myslí ...

Taky mi to zní nelogicky, ale to jsou ty regionální rozdíly.

Kdysi jsem si, na základě poslechu písně ve filmu (Hauři), koupil kazetu Pavla Dobeše a když jsem si jí pustil, zjistil jsem, že nerozumím, o čem to je (ostravský akcent). Pak jsem přišel "na vojnu" na Ostravsko a pak už ten "problém" zmizel ... (a Dobeš se odstěhoval kamsi do Hradce ... ale to už s tím nesouvisí ).

Kay.Kay napsal(a):
Zdravím, já se s dovolením také přidám :) psi stařenka, je jí už 14 let, zajímalo by mne s čímpak je křížená?:) Pořizována kdysi jako labrador, ale PP nemá a víme, jak to chodí :-D děkuji.

Prostě jakolabrador nebo xlabrador. Mám podobnou doma taky, letos asi v květnu bude mít 11 let. Teda museli jsme jí to určit, v květnu jsme si ji přivezli z dočasky a prý měla asi rok.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

"oběd bude dýl"...


No, a z toho bych usoudila, že oběd bude trvat delší dobu. Jak potom teda řeknete, že oběd bude opravdu trvat delší dobu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"oběd bude dýl"...


No, a z toho bych usoudila, že oběd bude trvat delší dobu. Jak potom teda řeknete, že oběd bude opravdu trvat delší dobu?

A jaký je rozdíl mezi tím, že oběd bude později (dýl) a nebo že bude trvat delší dobu, vždyť je to stejné, ne?

Nebo teď asi nerozumím.

dýl = mlíko
Labrouška je pěkná a 14 let paráda.
Nám umřel kamarád Márly, to byl zlatouch, v květnu by měl 16 (se taky v Čechách neříká, co :-) a teď nemáme žádného velkého psa kamaráda a tak vůbec je start letoška podělán.

Mně rve uši "tátovo kamarád". Ale bych musela lisknout každýmu druhýmu, tak dělám, že neslyším, a poslouchám jen zvířata, ta mluví normálně.

marcelaamax napsal(a):
A jaký je rozdíl mezi tím, že oběd bude později (dýl) a nebo že bude trvat delší dobu, vždyť je to stejné, ne?

Nebo teď asi nerozumím.

Dýl je hovorově déle. Oběd bude později - místo ve 12 hod. bude ve 13 hodin. Ale kdyby se obědvalo - sedělo u stolu a žralo ve smyslu "už tady sedíme a žereme dvě hodiny", tak by se muselo říct "oběd trvá déle" (déle, dýl než obvykle).
Oběd dýl - v pozdější hodinu.
Ale tohle nikdo neřekne, protože oběd končí na d a další slovo začíná na d a tím to celé ztrácí smysl - hovorově se mluví proto, protože je to pohodlnější:
místo velký řeknu velkej, místo déle povím dýl atp.

marcelaamax napsal(a):
A jaký je rozdíl mezi tím, že oběd bude později (dýl) a nebo že bude trvat delší dobu, vždyť je to stejné, ne?

Nebo teď asi nerozumím.

Přesně tak, jak vysvětluje Megí. Třeba řeknu šéfovi, že oběd bude dýl, tak nějak počítá s tím, že se prostě vrátím později.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"oběd bude dýl"...


No, a z toho bych usoudila, že oběd bude trvat delší dobu. Jak potom teda řeknete, že oběd bude opravdu trvat delší dobu?

Přeci, že bude trvat dýl

Varaxi napsal(a):
Přijdu dýl mi vždycky evokovalo přijdu za dýl, přijdu za delší dobu, takže jsem to chápala. Ale nepoužívám to a opravdu mi to přijde strašné.
:)

Protože na té Moravě se mluví ohromně spisovně, aniž by se to museli učit, jelikož tu mluvu tak slyší odmala, jenže my burané to všecko řekneme rychlejc!
:-)

Huskyjanina napsal(a):
Přeci, že bude trvat dýl

Aha, takže se buď řekne, že oběd bude dýl, tedy později, nebo bude trvat dýl a tedy bude opravdu trvat dýl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně tak, jak vysvětluje Megí. Třeba řeknu šéfovi, že oběd bude dýl, tak nějak počítá s tím, že se prostě vrátím později.

Tak u nás by bylo řečeno, že oběd bude na dýl, to by znamenalo, že se vrátím pozdeji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně tak, jak vysvětluje Megí. Třeba řeknu šéfovi, že oběd bude dýl, tak nějak počítá s tím, že se prostě vrátím později.

Rozumím.

Ale fakt bych si to takhle vůbec nevyložila .

U nás "oběd bude dýl" znamená prostě to, že místo ve 12 bude ve 12:30, že bude později . A u nás to tak všichni pochopí na první dobrou.

Kdybych chtěla říct šéfovi, že se z oběda vrátím později, tak bych řekla "jdu na oběd a přijdu až dýl"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Protože na té Moravě se mluví ohromně spisovně, aniž by se to museli učit, jelikož tu mluvu tak slyší odmala, jenže my burané to všecko řekneme rychlejc!
:-)

Tak to jste mě potěšila, ale myslím, že to tak není. Tady na severu možná jo, ale na jihu už tak ne, tam se hodně mluví nářečím a děti v tom potom ve škole mají guláš. Manžel dřív neřekl vajíčkům jinak než vajca a dcera napsala do písanky v první třídě místo vejce tak "vajco" (měli věci pojmenovat podle obrázku)

marcelaamax napsal(a):
Rozumím.

Ale fakt bych si to takhle vůbec nevyložila .

U nás "oběd bude dýl" znamená prostě to, že místo ve 12 bude ve 12:30, že bude později . A u nás to tak všichni pochopí na první dobrou.

Kdybych chtěla říct šéfovi, že se z oběda vrátím později, tak bych řekla "jdu na oběd a přijdu až dýl"

Tak důležitý je, že si rozumíte. Možná kdybyste to řekla spisovně, tak by na vás všichni koukali jak péro z gauče.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak důležitý je, že si rozumíte. Možná kdybyste to řekla spisovně, tak by na vás všichni koukali jak péro z gauče.

To se mi stalo, když jsem řekla (lidé) musejí místo musí. :) Pochopili to všichni, ale bylo vidět, jak to všechny zarazilo.

Varaxi napsal(a):
To se mi stalo, když jsem řekla (lidé) musejí místo musí. :) Pochopili to všichni, ale bylo vidět, jak to všechny zarazilo.

Může být obojí. V běžné mluvě to musejí asi může vypadat divně. Ovšem na jižní Moravě by se řeklo "musijó".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to jste mě potěšila, ale myslím, že to tak není. Tady na severu možná jo, ale na jihu už tak ne, tam se hodně mluví nářečím a děti v tom potom ve škole mají guláš. Manžel dřív neřekl vajíčkům jinak než vajca a dcera napsala do písanky v první třídě místo vejce tak "vajco" (měli věci pojmenovat podle obrázku)

Nářečí a nespisovně je něco jiné právě, to je guláš :-) pravý guláš je prý úplně jinak, než jsem si myslela, říkali v rádiu.
Žufánek a rožni, že, ale neřeknu "dlouhej", nýbrž "dlouhý". To -ej je prostě víc do Čech.
Musejí a musí, no tak to je legrace, protože musí je nově přidané, schválené, já také říkám musejí a to druhé mi přijde blbé, ale furt to snesu lépe než krávoviny typu netiketa, lockdown a dalších tisíc anglicismů, o nichž řečník nemá tušení, co znamenají.

přeci okurek brambor karbenátek to jsou kříženci čeho? :-)

marcelaamax napsal(a):
Ovšem přijdu dýl, to je děsný teda.

Až potom jsme si to vyjasnili, co znamená přijít dýl...

Můžu se zeptat, co je divného na "přijdu dýl"? Ono se opravdu někde neví, co to znamená? Pro mě je to naprosto běžné spojení, které používám docela často . Ani by mě nenapadlo ,že se to někde nepoužívá, nebo že někdo neví, co to znamená.

Ale tak je mi jasné, že naopak zase někdo nechápe, že je někomu divné třeba to "rožni"...

Jo a jak by se u vás normálně vyjádřilo to, že někam přijdete se zpožděným?

Tady se to opravdu nepoužívá, třeba moje máti vůbec nechápe, co to znamená, stejně tak většina starších lidí. Mladší se s tím už většinou někde setkali, ale pro nás je to extra divné spojení, spíše směšné. Jak už psali přede mnou, tady se chodí později. Slovo "dýl" se používá jedině ve spojení bude to trvat déle, nespisovně tedy dýl.

marcelaamax napsal(a):
Ovšem přijdu dýl, to je děsný teda.

Až potom jsme si to vyjasnili, co znamená přijít dýl...

Můžu se zeptat, co je divného na "přijdu dýl"? Ono se opravdu někde neví, co to znamená? Pro mě je to naprosto běžné spojení, které používám docela často . Ani by mě nenapadlo ,že se to někde nepoužívá, nebo že někdo neví, co to znamená.

Ale tak je mi jasné, že naopak zase někdo nechápe, že je někomu divné třeba to "rožni"...

Jo a jak by se u vás normálně vyjádřilo to, že někam přijdete se zpožděným?

U nás fakt ne...
Ale jelikož jsem kdysi měla partnera z j. Čech, tak ten výraz znám .

Já teda z j. Čech nejsem, ale taky by mě nenapadlo, že tenhle výraz někomu přijde divný. Jestli nevadí, odkud jste vy, kteří "dýl" v tomto smyslu (později) nepoužíváte a za normální nepovažujete? Pro mě dýl = později, ale i déle. Takže - bude to trvat dýl či začne to dýl. Přijdu dýl... Bylo tu zmíněné, že by to nebylo pochopitelné pokud by byla použita normální, formální verze "déle". Ale aspoň takhle, když nad tím přemýšlím, tak "přijdu déle" je pro mě taky úplně normální a chápu to stejně jako s dýl. Myslím si, že i takhle se to u nás používá, ale jsem tak zblblá, že nevím.

U nás je taky normální jak "přijdu dýl" Tak i "přijdu déle".

A z jižních Čech taky nejsem, jsem z východních.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda z j. Čech nejsem, ale taky by mě nenapadlo, že tenhle výraz někomu přijde divný. Jestli nevadí, odkud jste vy, kteří "dýl" v tomto smyslu (později) nepoužíváte a za normální nepovažujete? Pro mě dýl = později, ale i déle. Takže - bude to trvat dýl či začne to dýl. Přijdu dýl... Bylo tu zmíněné, že by to nebylo pochopitelné pokud by byla použita normální, formální verze "déle". Ale aspoň takhle, když nad tím přemýšlím, tak "přijdu déle" je pro mě taky úplně normální a chápu to stejně jako s dýl. Myslím si, že i takhle se to u nás používá, ale jsem tak zblblá, že nevím.

Severní Morava, okres Frýdek Místek, ale pracuji v Ostravě, a ani tady nikdo z kolegů nechodí dýl

whasabi napsal(a):
Severní Morava, okres Frýdek Místek, ale pracuji v Ostravě, a ani tady nikdo z kolegů nechodí dýl

Myslím, že to je čistě z Čech. Já to tady na Moravě v životě neslyšela.

fikovnice napsal(a):
A helejte, ve kterých všech oblastech se pro rozsvícení světla používá výraz "Rožni!"??? U nás jo - JM kraj.

Rožni nebo zasviť, to je normální, taky se říká mražák místo mrazák, a nebo moje máma mi řekne kup mi krůtí játru, místo játra-Ostrava. Mě přijde normální, říct, že přijdu dýl, prostě později. Jak jsem se seznámila s mým manželem a byli jsme spolu na procházce, nevěděl, co je to křak.

On když se nad tím člověk zamyslí, tak "přijdu dýl" je opravdu blbost. Ale v Čechách se to prostě říká, říkají to stáří, mladí, všichni. A na Moravě to nemůžou vystát, protože jim to přijde nelogické, což mají možná pravdu. Ale štvou mě, že mě to přeučili a teď už říkám tak z 50% přijdu později. :( vždy se nad tím zaseknu, ale ráda je tím zlobím.

Je sranda, že se rozčiluji nad tímhle, ale pak řeknou "děti vijou" , tak vždycky říkám, že vyjou psi. :)

Andrýsek3 napsal(a):
On když se nad tím člověk zamyslí, tak "přijdu dýl" je opravdu blbost. Ale v Čechách se to prostě říká, říkají to stáří, mladí, všichni. A na Moravě to nemůžou vystát, protože jim to přijde nelogické, což mají možná pravdu. Ale štvou mě, že mě to přeučili a teď už říkám tak z 50% přijdu později. :( vždy se nad tím zaseknu, ale ráda je tím zlobím.

Je sranda, že se rozčiluji nad tímhle, ale pak řeknou "děti vijou" , tak vždycky říkám, že vyjou psi. :)

"děti vijou" ?
To má být z Moravy? A co to má znamenat, to slyším prvně.

whasabi napsal(a):
"děti vijou" ?
To má být z Moravy? A co to má znamenat, to slyším prvně.

Asi že něco motaj?

Ne, znamená to, že děti vědí.

whasabi napsal(a):
"děti vijou" ?
To má být z Moravy? A co to má znamenat, to slyším prvně.

Děcka vijó... Lidi vijó.... a psi vijó taky, a tomu eště vyjó na měsíc. Brno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, znamená to, že děti vědí.

Tak to by mě nenapadlo, to se tady taky nepoužívá.
V Ostravě je typické, už proslavené bo , to se používá furt
V Beskydech jsou to spíše takové názvy něčeho jako šufánek, hůra, hrozka, pudlica...
A třeba na karvinsku se moc neskloňuje číslovka dvě, jsem si všimla v obchodě, dejte mi dva chleby, dva mlíka a dva kilo brambor

whasabi napsal(a):
Tak to by mě nenapadlo, to se tady taky nepoužívá.
V Ostravě je typické, už proslavené bo , to se používá furt
V Beskydech jsou to spíše takové názvy něčeho jako šufánek, hůra, hrozka, pudlica...
A třeba na karvinsku se moc neskloňuje číslovka dvě, jsem si všimla v obchodě, dejte mi dva chleby, dva mlíka a dva kilo brambor

Já právě pocházím z jihu, takže to dobře znám, mluvila jsem tak taky. Ale změna a vliv prostředí udělal svoje, už mi to z pusy nejde.
Šufánek i hůra se u nás říkalo taky.

whasabi napsal(a):
Tak to by mě nenapadlo, to se tady taky nepoužívá.
V Ostravě je typické, už proslavené bo , to se používá furt
V Beskydech jsou to spíše takové názvy něčeho jako šufánek, hůra, hrozka, pudlica...
A třeba na karvinsku se moc neskloňuje číslovka dvě, jsem si všimla v obchodě, dejte mi dva chleby, dva mlíka a dva kilo brambor

Šufánek se říká i u nás v Brně. A vařéka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Šufánek se říká i u nás v Brně. A vařéka.

Jo, to jsem taky koukala, když se mě někdo zeptal, jetsli si dám jeden nebo dva žufánky (občas šufánky). 😃 Člověku to dojde, ale občas teda kouká, co to je za slova.

Tchýně: gabriolet, megáč (= McDonald)
Tchán: počta, jdu krmit králici (aaaaaaaaaaaaaaaaa ), pani uklidněte si ty haranti atd.

Jinak u nás severu Čech běžně používáme: přijdu dýl, mraŽák, furt


A teď další kontroverzní výraz: naběračka vs. sběračka Hlasuju za naběračku, páč doprčic tu polívku snad nabírám a ne sbírám neee??

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tchýně: gabriolet, megáč (= McDonald)
Tchán: počta, jdu krmit králici (aaaaaaaaaaaaaaaaa ), pani uklidněte si ty haranti atd.

Jinak u nás severu Čech běžně používáme: přijdu dýl, mraŽák, furt


A teď další kontroverzní výraz: naběračka vs. sběračka Hlasuju za naběračku, páč doprčic tu polívku snad nabírám a ne sbírám neee??

Ani naběračka, ani sběračka, ale vždycky šufánek. Ne žufánek, ale jasné "š".

Říkáme mrazák i mražák. Furt. Rožnout, rožni.

Kam jdu nakoupit - obecně? "Do kšeftu".


"Uklidněte si ty haranti", "jdu krmit králíci" - to tahá za uši až to bolí.

"Přijdu dýl" - poprvé jsem s tímto výrokem byla konfrontována po přestěhování do Šluknovského výběžku. A nerozuměla. U nás se říká přijdu později.

Ještě "z kama" - já řeknu odkud, odkuď.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děcka vijó... Lidi vijó.... a psi vijó taky, a tomu eště vyjó na měsíc. Brno.

Ano, náš hantec to je vůbec síla!
Ale přiznávám, že z brněnského hantecu toho až tak moc neumím.
Snad něco málo: "Šalinó na prýgl." "Zoncna hajcuje."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ani naběračka, ani sběračka, ale vždycky šufánek. Ne žufánek, ale jasné "š".

Říkáme mrazák i mražák. Furt. Rožnout, rožni.

Kam jdu nakoupit - obecně? "Do kšeftu".


"Uklidněte si ty haranti", "jdu krmit králíci" - to tahá za uši až to bolí.

"Přijdu dýl" - poprvé jsem s tímto výrokem byla konfrontována po přestěhování do Šluknovského výběžku. A nerozuměla. U nás se říká přijdu později.

Ještě "z kama" - já řeknu odkud, odkuď.

To, když jsem kdysi řekla právě na jihu Čech, ať mi půjčí šufánek (i když u nás se používalo i žufánek), tak na mě rodina mého expartnera teda čučela, co že to jako chci .

"Kamarádovo děti" - to byla zase jejich specialita - děs!

No a "děti vijou" - to je u nás fakt normál!

A z minulého příspěvku také mohlo být: "Oskar hajcnuje." To už je těžký rébus!

fikovnice napsal(a):
Ano, náš hantec to je vůbec síla!
Ale přiznávám, že z brněnského hantecu toho až tak moc neumím.
Snad něco málo: "Šalinó na prýgl." "Zoncna hajcuje."

Přes Oltec na Rivec.

Jen hantecem mluví málokdo. Ale fůra slov z něj vychází, nebo si ani neuvědomujeme, že to je hantec. A i hantec se vyvíjí.
Na Rádiu Krokodýl každý den dávají nějaké slovo z hantecu, aby lidi hádali, a kolikrát se musím smát, co lidi nevymyslí. A říkám si, proč tam volají lidé, kteří nemají o hantecu ani šajn, a proč se dobrovolně ztrapní odpovědí, která je zcela mimo.

fikovnice napsal(a):
Ano, náš hantec to je vůbec síla!
Ale přiznávám, že z brněnského hantecu toho až tak moc neumím.
Snad něco málo: "Šalinó na prýgl." "Zoncna hajcuje."

Manžel používá některá slova dodnes. A šalina tak nějak na jižní Moravě zlidověla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Manžel používá některá slova dodnes. A šalina tak nějak na jižní Moravě zlidověla.

To jo, to je pravda.
Já měla kdysi před lety nejlepší kamarádku z vých. Slovenska a ten jejich hantec přebil teda i brněnskej. Já tehdy i plno jejich slov uměla, a snad jsou ještě někde v hlavě uložené, ale teď je teda z mé tupé hlavy nevypáčím.

fikovnice napsal(a):
To, když jsem kdysi řekla právě na jihu Čech, ať mi půjčí šufánek (i když u nás se používalo i žufánek), tak na mě rodina mého expartnera teda čučela, co že to jako chci .

"Kamarádovo děti" - to byla zase jejich specialita - děs!

No a "děti vijou" - to je u nás fakt normál!

A z minulého příspěvku také mohlo být: "Oskar hajcnuje." To už je těžký rébus!

Děti vijou - ne, mnohem častěji "děcka vijó", to "u" se nepřidává, ale říká se vijó, divijó, umijó (umí), jezdijó, pijó, jijó,...
A říká se děcka - "děcka deme dom", oslovení "děcka" se používá ve všech věkových skupinách, takže "děcka ahoj" řekne sedmdesátník vrstevníkům, s kterými má scuka v parku...

Kamarádovo děti - tohle neskloňování mi taky rve uši.

Východňári jsou případ sám pro sebe, ti mají vlastní kategorii. :)
Strašně se mi líbí slovenské „není som“, např. „není som hladný“ = nemám hlad. Říká to kolega od Piešťan a je to krásné. :)

fikovnice napsal(a):
To jo, to je pravda.
Já měla kdysi před lety nejlepší kamarádku z vých. Slovenska a ten jejich hantec přebil teda i brněnskej. Já tehdy i plno jejich slov uměla, a snad jsou ještě někde v hlavě uložené, ale teď je teda z mé tupé hlavy nevypáčím.

... co takhle "drabina", "dzecko", "motor" ... já se zase nechytám na ten brněnský, ale ani na záhorácký (pokud bychom měli zůstat na Slovensku).

Štefan1 napsal(a):
... co takhle "drabina", "dzecko", "motor" ... já se zase nechytám na ten brněnský, ale ani na záhorácký (pokud bychom měli zůstat na Slovensku).

Pokud motor není motor, tak neznám ani jedno slovo. :)
A zatímco drabinu google našel, dzecko mi nahazuje nějaké stránky asi v polštině. Tak tam nemám šanci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děti vijou - ne, mnohem častěji "děcka vijó", to "u" se nepřidává, ale říká se vijó, divijó, umijó (umí), jezdijó, pijó, jijó,...
A říká se děcka - "děcka deme dom", oslovení "děcka" se používá ve všech věkových skupinách, takže "děcka ahoj" řekne sedmdesátník vrstevníkům, s kterými má scuka v parku...

Kamarádovo děti - tohle neskloňování mi taky rve uši.

Jsem z Vysočiny. Když přijedu k bývalé spolužace (Brno) na návštěvu, tak ta zásadně celý kolektiv oslovuje "děcka", což je milý, neb už děcka fakt nejsme.

Já jsem kdysi po nástupu v nové práci (Praha) šla fasovat a dožadovala se pentelky. A co myslíte? Musela jsem projít sklad a najít si ji, protože kolegyně netušila, co po ní chci a já jiný název neznala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem z Vysočiny. Když přijedu k bývalé spolužace (Brno) na návštěvu, tak ta zásadně celý kolektiv oslovuje "děcka", což je milý, neb už děcka fakt nejsme.

Já jsem kdysi po nástupu v nové práci (Praha) šla fasovat a dožadovala se pentelky. A co myslíte? Musela jsem projít sklad a najít si ji, protože kolegyně netušila, co po ní chci a já jiný název neznala.

A jaký je pražský název pentelky? Mikrotužka?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A jaký je pražský název pentelky? Mikrotužka?

Přesně tak

Juch, po 2 letech v Brně rozumím všemu, co tu povídate. Mně říkali zoncna rumpluje. 🙈😃 Problém jsem taky měla, když za mnou někdo přišel a zeptal se "Jaká?" 😃 to jsem taky koukala, jakože jaká co... Ale to není asi vyloženě Brno, spíš východ, Valachy? 😃 Ta jejich slova se mi líbí ještě víc, za to Ostravštinu tu nemam rada.

Varaxi napsal(a):
Východňári jsou případ sám pro sebe, ti mají vlastní kategorii. :)
Strašně se mi líbí slovenské „není som“, např. „není som hladný“ = nemám hlad. Říká to kolega od Piešťan a je to krásné. :)

...to "není som", častěji ještě "ja som neni" je právě specialita západu (Piešťany, Trenčín, Trnava ...)

Já si tehdy v té matičce stověžaté vůbec užila, než jsem si zobáček trochu překroutila na jejich "zpívání" a vypustila mnohé výrazivo, které je buď rozesmálo, nebo mi nerozuměli.

Vzpomínám, jak jsem popisovala, že byť jsem skoro z Jižní Moravy, tak nepiju víno, přitom u nás ho pijou všici... následoval výbuch smíchu.
Jindy v rámci takového seznamování se s kolegy sděluji, že mám ségru a ještě bráchy. A oni se mě ptají, kolik těch bratrů mám. No, jednoho...

Po letech jsem se vrátila domů a už dávno mluvím zase po našem. S jednou výjimkou - už neřeknu vijou, jijou, chodijou, tohle jsem se odnaučila.

Varaxi napsal(a):
Pokud motor není motor, tak neznám ani jedno slovo. :)
A zatímco drabinu google našel, dzecko mi nahazuje nějaké stránky asi v polštině. Tak tam nemám šanci.

tak tedy motor je auto, dzecko je dítě a drabina řebřík ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děti vijou - ne, mnohem častěji "děcka vijó", to "u" se nepřidává, ale říká se vijó, divijó, umijó (umí), jezdijó, pijó, jijó,...
A říká se děcka - "děcka deme dom", oslovení "děcka" se používá ve všech věkových skupinách, takže "děcka ahoj" řekne sedmdesátník vrstevníkům, s kterými má scuka v parku...

Kamarádovo děti - tohle neskloňování mi taky rve uši.

Já pocházím na půl cesty mezi Brnem a Břeclaví tak zhruba a tam se to dost liší vesnice od vesnice.
Tam by se řeklo "Děcka deme dum". S těma děckama jsem tady zpočátku měla problém, říkala jsem tak kolegům v práci. :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děti vijou - ne, mnohem častěji "děcka vijó", to "u" se nepřidává, ale říká se vijó, divijó, umijó (umí), jezdijó, pijó, jijó,...
A říká se děcka - "děcka deme dom", oslovení "děcka" se používá ve všech věkových skupinách, takže "děcka ahoj" řekne sedmdesátník vrstevníkům, s kterými má scuka v parku...

Kamarádovo děti - tohle neskloňování mi taky rve uši.

To je pravda - spíš "děcka". Ale u nás teda "vijou". To je zajímavé, ještě objevíme mezičtvrťové rozdíly v hantecu!

Co mně tady dělalo hlavně problém a v životě to nevypustím z pusy, jsou "štrample" a "cukle".

Varaxi napsal(a):
Východňári jsou případ sám pro sebe, ti mají vlastní kategorii. :)
Strašně se mi líbí slovenské „není som“, např. „není som hladný“ = nemám hlad. Říká to kolega od Piešťan a je to krásné. :)

Mně se kdysi v oblasti Liptova v obchodě dostalo odpovědi: "Niet gumových čižiem!"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já pocházím na půl cesty mezi Brnem a Břeclaví tak zhruba a tam se to dost liší vesnice od vesnice.
Tam by se řeklo "Děcka deme dum". S těma děckama jsem tady zpočátku měla problém, říkala jsem tak kolegům v práci. :-)

Když se zapomenu, občas tak řeknu studentům!

Štefan1 napsal(a):
tak tedy motor je auto, dzecko je dítě a drabina řebřík ...

Řebřík??

fikovnice napsal(a):

Mně se kdysi v oblasti Liptova v obchodě dostalo odpovědi: "Niet gumových čižiem!"

To je ale ryze slovensky - tou spisovnou slovenštinou.

fikovnice napsal(a):

Mně se kdysi v oblasti Liptova v obchodě dostalo odpovědi: "Niet gumových čižiem!"

To je srozumitelné...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děti vijou - ne, mnohem častěji "děcka vijó", to "u" se nepřidává, ale říká se vijó, divijó, umijó (umí), jezdijó, pijó, jijó,...
A říká se děcka - "děcka deme dom", oslovení "děcka" se používá ve všech věkových skupinách, takže "děcka ahoj" řekne sedmdesátník vrstevníkům, s kterými má scuka v parku...

Kamarádovo děti - tohle neskloňování mi taky rve uši.

Co je špatnýho na kamarádovo dětech ?? Jsem Jihočech

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Řebřík??

No jo, ale třeba "borůvky" se řeknou "borovnice" a to je blíž než spisovné "čučoriedky" .

aluska napsal(a):
Co je špatnýho na kamarádovo dětech ?? Jsem Jihočech

No že správně jsou to kamarádovy děti

Pak si taky pamatuji ze školy, že děti z podkrkonoší používaly takové ty divné koncovky: jedu k bráchoj, dej to kamarádoj apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No že správně jsou to kamarádovy děti

Pak si taky pamatuji ze školy, že děti z podkrkonoší používaly takové ty divné koncovky: jedu k bráchoj, dej to kamarádoj apod.

Správně určitě ano, ale hovorově u nás prostě kamarádovo, sousedovo... atd

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No že správně jsou to kamarádovy děti

Pak si taky pamatuji ze školy, že děti z podkrkonoší používaly takové ty divné koncovky: jedu k bráchoj, dej to kamarádoj apod.

Ano, jsem z Krkonoš. A to zas v Brně koukají na mě, když řeknu bráchoj.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No že správně jsou to kamarádovy děti

Pak si taky pamatuji ze školy, že děti z podkrkonoší používaly takové ty divné koncovky: jedu k bráchoj, dej to kamarádoj apod.

Já jsem "oj" taky používala, pak jsem se to kvůli kámošce na ZŠ odnaučila, protože jí to vadilo. Jenže nevím, odkud se to u mě přesně vzalo - odnaučovala jsem se to v městečku na pomezí Jizerek a Krkonoš, předtím jsme bydleli na Plzeňsku. Ale protože moji rodiče pocházejí z orlickoústecka, kde je to samé "ej" (např. "u tej velkej silnice"), mohlo by to být podle mě i odtud.

Štefan1 napsal(a):
No jo, ale třeba "borůvky" se řeknou "borovnice" a to je blíž než spisovné "čučoriedky" .

Zrovna borůvky se řeknou v různých regionech na Slovensku různě, na Oravě hafiry.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zrovna borůvky se řeknou v různých regionech na Slovensku různě, na Oravě hafiry.

Znáte označení Jáfiny?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Znáte označení Jáfiny?

Ne, to neznám, to bude asi zase odjinud z SK? Já i na ty hafiry koukala, předtím jsem to v životě neslyšela. Teď už vím, že hafirovica jsou borůvky naložené v rumu. :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, to neznám, to bude asi zase odjinud z SK? Já i na ty hafiry koukala, předtím jsem to v životě neslyšela. Teď už vím, že hafirovica jsou borůvky naložené v rumu. :-)

Tak hafirovica zní dobře
Nn, jáfiny jsou ze Zakarpatské obl. z Ukrajiny

Varaxi napsal(a):
Pokud motor není motor, tak neznám ani jedno slovo. :)
A zatímco drabinu google našel, dzecko mi nahazuje nějaké stránky asi v polštině. Tak tam nemám šanci.

Drabina, dziecko (dítě) - šlonzačtina.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Řebřík??

Ano.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano.

Co ano? Vy říkáte řebřík místo žebřík? A v které části ČR se žebříku tak říká?

To je parádní téma. Od kříženého psa se dostat ke kříženci čestiny.
Když mi onehdá někdo řekl, že setkání platí v hodinu, byla jsem zmatená. Jakou hodinu? No, o hodině se potkáme.
Tak kdy jsme se potkaly, ne u Kolína?

Štefan1 napsal(a):
To je ale ryze slovensky - tou spisovnou slovenštinou.

Já vím...i když tehdy mě to "niet" jaksi zarazilo...
A je to už opravdu hooodně dlouho, byla jsem mladší teenager a můj dotaz zněl, zda mají gumáky. Odpověď (viz výše) - ani nevím, jestli jsem tehdy správně porozuměla .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je srozumitelné...

Ale dnešní "děcka" už by měla problém...

A "grule" (sláva, mozek trošičičku po COVIDu ožívá) - znáte?
Naskočilo mi to teď z té východoslovenštiny... Ale Štefan nesmí napovídat.

Od toho slovesnkého slova čižmy se u nás říkalo čižáky ve významu vysoké boty (gumáky, holiny, ale i kozačky). A pamatuju si, že jako malá jsem odvozovala činžáky právě od těch bot, ne od slova činže.
Tudíž činžáky pro mě byly prostě vysoké domy (jako bytovky), ať se tam platilo, nebo ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co ano? Vy říkáte řebřík místo žebřík? A v které části ČR se žebříku tak říká?

Jasně, že ne. Já na to večer pořádně neviděla. Žebřík!

fikovnice napsal(a):
A "grule" (sláva, mozek trošičičku po COVIDu ožívá) - znáte?
Naskočilo mi to teď z té východoslovenštiny... Ale Štefan nesmí napovídat.

Neznám. :)
Zeptám se kolegy ze Slovenska, jestli dorazí, třeba bude znát.

fikovnice napsal(a):
A "grule" (sláva, mozek trošičičku po COVIDu ožívá) - znáte?
Naskočilo mi to teď z té východoslovenštiny... Ale Štefan nesmí napovídat.

Nejsou to brambory?

fikovnice napsal(a):
Ale dnešní "děcka" už by měla problém...

To jo.

Mě třeba překvapilo na severu Čech i to, že tam neříkají tchýně, ale paňmáma, ani snacha, ale nevěsta. I když je nevěstě už padesát a svatbu měli před třiceti lety.

Brambory - teď už ani ne, ale dříve, když jsem byla děcko, bylo možné zaslechnout od starších lidí pojem "kobzole" nebo "jablóška".

Jinak je u nás ta brambora, ten okurek, ta dorta, ta hadra,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Brambory - teď už ani ne, ale dříve, když jsem byla děcko, bylo možné zaslechnout od starších lidí pojem "kobzole" nebo "jablóška".

Jinak je u nás ta brambora, ten okurek, ta dorta, ta hadra,...

A ty hrozny.
Tady se prodává hrozno.

Moje babička říkávala bramborám "erteple".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ty hrozny.
Tady se prodává hrozno.

Moje babička říkávala bramborám "erteple".

Jo, erteple, to je fakt, na ty jsem zapomněla.

Ano, ty hrozny. Hrozno jsem slyšela až v severních Čechách.


A co sloveso "valit" ve smyslu jít, spěchat? "Valím na šalinu." "Valte tam, než zavřó!"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No že správně jsou to kamarádovy děti

Pak si taky pamatuji ze školy, že děti z podkrkonoší používaly takové ty divné koncovky: jedu k bráchoj, dej to kamarádoj apod.

Bráchoj, kamarádoj, psoj - to se u nás (východní Čechy) používá taky úplně běžně .

Jinak je u nás ta brambora, ten okurek, ta dorta, ta hadra,...

U nás je ta brambora (ale spíš ty brambory), ta okurka, ten dort, ten hadr

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, erteple, to je fakt, na ty jsem zapomněla.

Ano, ty hrozny. Hrozno jsem slyšela až v severních Čechách.


A co sloveso "valit" ve smyslu jít, spěchat? "Valím na šalinu." "Valte tam, než zavřó!"

Krátce! Vždycky krátce - Tak čau, já valim.

K erteplím přidávám karfiol. :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, erteple, to je fakt, na ty jsem zapomněla.

Ano, ty hrozny. Hrozno jsem slyšela až v severních Čechách.


A co sloveso "valit" ve smyslu jít, spěchat? "Valím na šalinu." "Valte tam, než zavřó!"

Jo a ještě "bloncat", což mi teď přijde děsně směšný, ale dřív jsem to používala běžně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Krátce! Vždycky krátce - Tak čau, já valim.

Máte pravdu - krátce "valim".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K erteplím přidávám karfiol. :-))

A já kél.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě "bloncat", což mi teď přijde děsně směšný, ale dřív jsem to používala běžně.

Bloncat - jasně, používáme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bloncat - jasně, používáme.

U nás se blomcá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, erteple, to je fakt, na ty jsem zapomněla.

Ano, ty hrozny. Hrozno jsem slyšela až v severních Čechách.


A co sloveso "valit" ve smyslu jít, spěchat? "Valím na šalinu." "Valte tam, než zavřó!"

Hrozno je typicky moravské. Výraz "víno" tam patří něčemu úplně jinému :-))
Zkuste na Zelném kupovat víno na kila :-))

A pak mlíko, každý brňák vás opraví : Mléko se říká, mléko.

A Abbasová : je Lejla, nebo Lelja ? :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hrozno je typicky moravské. Výraz "víno" tam patří něčemu úplně jinému :-))
Zkuste na Zelném kupovat víno na kila :-))

A pak mlíko, každý brňák vás opraví : Mléko se říká, mléko.

Hrozno - nevím kde na Moravě se to tak říká, ale v Brně rozhodně ne. U nás se říká hrozny. "Koupím hrozny." "Podívej, jaký je to krásný hrozen!" A víno už je výsledný tekutý produkt.

Mlíko říkáme běžně. My, Brňáci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Abbasová : je Lejla, nebo Lelja ? :-))

No Lejla, přece.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsou to brambory?

Bingo!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Brambory - teď už ani ne, ale dříve, když jsem byla děcko, bylo možné zaslechnout od starších lidí pojem "kobzole" nebo "jablóška".

Jinak je u nás ta brambora, ten okurek, ta dorta, ta hadra,...

Ta dorta???
Tak fakt jsou mezičtvrťové rozdíly...
U nás ten dort, ostatní máme stejně.

fikovnice napsal(a):
Ta dorta???
Tak fakt jsou mezičtvrťové rozdíly...
U nás ten dort, ostatní máme stejně.

Mezičtvrťové a mezigenerační :-)).
Když jsem vrátila vnoučata z pobytu v severním pohraničí, mohla se z jejich mluvy brněnská babička opupínkovat.
"Mléko, Kačenko, mléko" a Kačenka otáčela oči "v sloup" :-))

fikovnice napsal(a):
Ta dorta???
Tak fakt jsou mezičtvrťové rozdíly...
U nás ten dort, ostatní máme stejně.

No jo, ta dorta.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mezičtvrťové a mezigenerační :-)).
Když jsem vrátila vnoučata z pobytu v severním pohraničí, mohla se z jejich mluvy brněnská babička opupínkovat.
"Mléko, Kačenko, mléko" a Kačenka otáčela oči "v sloup" :-))

Myslím, že mléko/ mlíko mohl být ten nejmenší problém. Ale přijdu dýl, jdu do krámu, z tama, ... To jsou tvary a výrazy, které jsem slyšela právě tam.
Žili jsme v severním pohraničí sedm let. Oba s manželem Brňáci, šli jsme do pohraničí za prací s bytem. Chytli jsme tam "hele", ale dost jsme si zachovali brněnštinu, a taky jsme nezačali "zpívat".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky to doma říkáme, ale my si to právě přitáhli z JM. Jestli by mně rozuměl i SM člověk, netuším. Ale jednou jsem to kdesi viděla napsaný a taky mně napadlo, co bych jako měla na rožni rožnit.

Jinak hodně je taky rozdíl v používání mrazák x mražák.

SM rozumí...rožíháme tu hovorově běžně, používáme zemský (jabka), rajský i rajčata, stromový jabka, na zem hadru a maso do mražáku....haluze vozíme v kolečkách a když jsme nemocní, doktorka nám předepíše nějaký prášky, patáky. A hanactina, to je teprve lahůdka ....
Mne ve středních Čechách přišly výrazy - do krámu ( obchodu), čtvrtka papíru, penál hrozně zastaralé...a taky půjdu tady tudy... NA mrazák

Tak výraz "do krámu" u nás naprosto běžný.

A čtvrtka papíru - na tom je divného co?

Penál - ve škole na tužky, říká se normálně, když nad tím přemýšlím, tak ani nevím, jak jinak bych to nazvala.

"Půjdu tady tudy" - taky normální.

A "na mrazák" - taky v pohodě. Docela běžný u našich - mají na chodbě velký pultový mrazák a vždycky tam pokládají věci, které nechtějí abychom tam zapomněli . Takže úplně běžně "vajíčka jsem ti dala na mrazák".

“Penál” se říká také rakvi. :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
“Penál” se říká také rakvi. :-)

Jo, to taky

marcelaamax napsal(a):
Tak výraz "do krámu" u nás naprosto běžný.

A čtvrtka papíru - na tom je divného co?

Penál - ve škole na tužky, říká se normálně, když nad tím přemýšlím, tak ani nevím, jak jinak bych to nazvala.

"Půjdu tady tudy" - taky normální.

A "na mrazák" - taky v pohodě. Docela běžný u našich - mají na chodbě velký pultový mrazák a vždycky tam pokládají věci, které nechtějí abychom tam zapomněli . Takže úplně běžně "vajíčka jsem ti dala na mrazák".

Čtvrtka papíru - my řekneme papír.

Penál - pouzdro do školy, penál se říká zřídka ve smyslu pouzdro, je vnímán jako starší výraz, a jak je psáno už jinde, používá se i ve smyslu rakev.

Půjdu tady tudy - u nás "pudu tadyma", "dem tadyma", "pudem tadyma", spisovně "půjdu tudy".

"Na mrazák", na mražák" je myšleno dát do mrazáku/do mražáku mrazit, ne položit něco na spotřebič.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čtvrtka papíru - my řekneme papír.

Penál - pouzdro do školy, penál se říká zřídka ve smyslu pouzdro, je vnímán jako starší výraz, a jak je psáno už jinde, používá se i ve smyslu rakev.

Půjdu tady tudy - u nás "pudu tadyma", "dem tadyma", "pudem tadyma", spisovně "půjdu tudy".

"Na mrazák", na mražák" je myšleno dát do mrazáku/do mražáku mrazit, ne položit něco na spotřebič.

Čtvrtka papíru - my řekneme papír.

No tak mi normálně říkáme taky papír, ale čtvrtka v tom smyslu, že je to "silnější" papír. Prostě mám klasické papíry do tiskárny, ale když na něco chci lepší, tvrdší, silnější papír, tak je to normálně čtvrtka . Mám to tak ale hlavně snad asi ještě ze školy, ze základky.

U nás se penál taky říká i ve smyslu rakve, ale i ve smyslu toho pouzdra, to ale jasně vyplyne ze spojení, čeho se to má týkat


"Na mrazák", na mražák" je myšleno dát do mrazáku/do mražáku mrazit, ne položit něco na spotřebič.

Jo jasně, teď mi to došlo . Tak to se u nás taky neříká. Dáváme "do mrazáku", "zmrazit", "zamrazit". Až na alkohol, ten dáváme "namrazit" .

marcelaamax napsal(a):
Čtvrtka papíru - my řekneme papír.

No tak mi normálně říkáme taky papír, ale čtvrtka v tom smyslu, že je to "silnější" papír. Prostě mám klasické papíry do tiskárny, ale když na něco chci lepší, tvrdší, silnější papír, tak je to normálně čtvrtka . Mám to tak ale hlavně snad asi ještě ze školy, ze základky.

U nás se penál taky říká i ve smyslu rakve, ale i ve smyslu toho pouzdra, to ale jasně vyplyne ze spojení, čeho se to má týkat


"Na mrazák", na mražák" je myšleno dát do mrazáku/do mražáku mrazit, ne položit něco na spotřebič.

Jo jasně, teď mi to došlo . Tak to se u nás taky neříká. Dáváme "do mrazáku", "zmrazit", "zamrazit". Až na alkohol, ten dáváme "namrazit" .

Silnější papír je prostě "tvrdý papír", říká se to i ve škole. "Malovat na tvrdý papír..."

Jo jasně, teď mi to došlo . Tak to se u nás taky neříká. Dáváme "do mrazáku", "zmrazit", "zamrazit". Až na alkohol, ten dáváme "namrazit"
My taky dáváme do mrazáku/mražáku, mrazíme, zamrazujeme, a alkohol namrazujeme. Prostě podle okolností...

Miriam33 napsal(a):
SM rozumí...rožíháme tu hovorově běžně, používáme zemský (jabka), rajský i rajčata, stromový jabka, na zem hadru a maso do mražáku....haluze vozíme v kolečkách a když jsme nemocní, doktorka nám předepíše nějaký prášky, patáky. A hanactina, to je teprve lahůdka ....
Mne ve středních Čechách přišly výrazy - do krámu ( obchodu), čtvrtka papíru, penál hrozně zastaralé...a taky půjdu tady tudy... NA mrazák

My ale nerožíháme, my rožínáme!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Šufánek se říká i u nás v Brně. A vařéka.

U nás vařejka...

Miriam33 napsal(a):
SM rozumí...rožíháme tu hovorově běžně, používáme zemský (jabka), rajský i rajčata, stromový jabka, na zem hadru a maso do mražáku....haluze vozíme v kolečkách a když jsme nemocní, doktorka nám předepíše nějaký prášky, patáky. A hanactina, to je teprve lahůdka ....
Mne ve středních Čechách přišly výrazy - do krámu ( obchodu), čtvrtka papíru, penál hrozně zastaralé...a taky půjdu tady tudy... NA mrazák

Tak schválně - když řekne Šlonzák že jde "na pole nebo do sklepa"?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
“Penál” se říká také rakvi. :-)

Neříká se někde futrál?
My jako děcka říkali většinou "pózdro".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříká se někde futrál?
My jako děcka říkali většinou "pózdro".

Futrál i penál...
A šlonzák je taky dobrý - v příspěvku "Komety"!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak schválně - když řekne Šlonzák že jde "na pole nebo do sklepa"?

Myslím, že když jde do sklepa, tak jde do hospody.
Pole nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že když jde do sklepa, tak jde do hospody.
Pole nevím.

Idym na pole - jdu ven. Idym do sklepa - jdu do obchodu. Sestra občas dává k dobru historku, jak její tehdy budoucí muž (bytem v Lipníku nad Bečvou) přijel k našim rodičům do Karviné. A táta povídal, že po obědě půjdeme "na pole". A můj budoucí švagr na to -" Na jaké pole? Vždytˇjsme na sídlišti a jsou tady akorát paneláky".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Idym na pole - jdu ven. Idym do sklepa - jdu do obchodu. Sestra občas dává k dobru historku, jak její tehdy budoucí muž (bytem v Lipníku nad Bečvou) přijel k našim rodičům do Karviné. A táta povídal, že po obědě půjdeme "na pole". A můj budoucí švagr na to -" Na jaké pole? Vždytˇjsme na sídlišti a jsou tady akorát paneláky".

Kdysi mně říkala kolegyně, jak vysvětlovala její babička z Kravař kolemjdoucímu cestu na nádraží. Nerozuměl ani slovo.

A uhodne někdo co to jsou točki, krednec, plac?

Karvinsko

A rožni úplně běžně.

Mě tahá uši - Fotni to!

..u mé babičky Třeboňsko- nasviť, puďink, jsi ukňubaná, čekuláda.....

barevnalentilka napsal(a):
A uhodne někdo co to jsou točki, krednec, plac?

Karvinsko

Myslím, že točki je trakař, krednec neznám, ale znám kredenc.
A plac se používá i na JM ve smyslu místo, náměstí, dvůr a podobně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..u mé babičky Třeboňsko- nasviť, puďink, jsi ukňubaná, čekuláda.....

Nasviť -. Rozsviť

Puďink - Pudynk, půda

Jsi ukňubaná - Jsi ukňourána

Čekuláda - Čokoláda

😜🤔tak a jestli jsem se vůbec do něčeho strefila. Pouze hádám.
Dája

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že točki je trakař, krednec neznám, ale znám kredenc.
A plac se používá i na JM ve smyslu místo, náměstí, dvůr a podobně.

Asi tam fakt mělo být kredenc což by byla v kuchyni taková ta ozdobná skříň 😜
Dája

Dája6 napsal(a):
Asi tam fakt mělo být kredenc což by byla v kuchyni taková ta ozdobná skříň 😜
Dája

U nás kredenc jak píšete, kuchyňská skříň, tvarem připomínající kuchyňskou linku, část prosklená. Ve starších domácnostech, ale ještě jsem jej používala i já, když jsme se do domku po prarodičích nastěhovali v devadesátých letech. U nás se říká ten kredenc, ale někde ta kredenc.

Dája6 napsal(a):
Asi tam fakt mělo být kredenc což by byla v kuchyni taková ta ozdobná skříň 😜
Dája

Někde tak říkají kuchyňské lince, ale třeba u nás na JM to je ta skříň, kam se ukládá nádobí a porcelán. Tchýně ji má dodnes.

Dája6 napsal(a):
Nasviť -. Rozsviť

Puďink - Pudynk, půda

Jsi ukňubaná - Jsi ukňourána

Čekuláda - Čokoláda

😜🤔tak a jestli jsem se vůbec do něčeho strefila. Pouze hádám.
Dája

...rozsviť, pudink, jsi špinavá- většinou to řešila plovoucím na cip zástěry a otiranim me pusy a nosu za mého vzpouzeni se....čokoláda....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...rozsviť, pudink, jsi špinavá- většinou to řešila plovoucím na cip zástěry a otiranim me pusy a nosu za mého vzpouzeni se....čokoláda....

Hihi tak kdyby tam nebyla u mě chyba, tak jsem se dost trefila🤫
Dája

škarpa, zmola, du na silnicu

Prosím, říká někdo "děcka jsou venku" nebo "přišla jsem zvenku"?
Bylo mi řečeno, že takhle se nemluví. Ale já tak mluvím! :-) Venku je prostě venku, někde mimo barák. A zvenku je normální spřežka, dokonce ne mnou vymyšlená jako obvykle.
Fakt nikdo neříká zvenku?
A "cos" jako "cos říkala?" Tys řekla?
To také říkám furt. Ale neříkám jako Landa v Kvasce "cos řekls" :-)

Dája6 napsal(a):
Hihi tak kdyby tam nebyla u mě chyba, tak jsem se dost trefila🤫
Dája

..to jo, šikulka....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosím, říká někdo "děcka jsou venku" nebo "přišla jsem zvenku"?
Bylo mi řečeno, že takhle se nemluví. Ale já tak mluvím! :-) Venku je prostě venku, někde mimo barák. A zvenku je normální spřežka, dokonce ne mnou vymyšlená jako obvykle.
Fakt nikdo neříká zvenku?
A "cos" jako "cos říkala?" Tys řekla?
To také říkám furt. Ale neříkám jako Landa v Kvasce "cos řekls" :-)

Jo, na Moravě úplně běžně.

"děcka jsou venku" nebo "přišla jsem zvenku"?

Normální. Co by na tom mělo být špatně? Copak jsem měla tušení, kde lítaj? Prostě byli venku. A na stole lakonický vzkaz : Jsem venku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosím, říká někdo "děcka jsou venku" nebo "přišla jsem zvenku"?
Bylo mi řečeno, že takhle se nemluví. Ale já tak mluvím! :-) Venku je prostě venku, někde mimo barák. A zvenku je normální spřežka, dokonce ne mnou vymyšlená jako obvykle.
Fakt nikdo neříká zvenku?
A "cos" jako "cos říkala?" Tys řekla?
To také říkám furt. Ale neříkám jako Landa v Kvasce "cos řekls" :-)

Mluvím takhle úplně běžně, a mluví tady tak všichni .

Úplně normálně "právě jsem přišla zvenku", "psi jsou venku" , "pusť psy zvenku domů", "uděláme to až přijdeme zvenku"

Teda takhle - vždycky mi to přišlo normální, protože jsem nad tím nikdy nepřemýšlela a mám to tak zažité . Ale teď když to čtu furt dokola, tak mě to "zvenku" přijde divný , asi by bylo lepší "zvenčí" , ale už jsem zvyklá, mluvit jinak nezačnu . Ale teda na větě "děcka jsou venku" - tam nevidím pořád vůbec nic divného?

A "cos" jako "cos říkala?" Tys řekla?

"cos" a "tys" úplně normální... Málokdo tady řekne "Ty jsi řekl" atd...

Stejně tak "ty ses zeptal" nebo "ty by ses zeptal"

"cos řekls" Ale tohle teda taky ne, to říká kolegyně z práce a docela nám trvalo, než jsme si zvykli

Megí, a kdo tvrdí, že venku nebo zvenku se neříká? Jak je vidět, používá se to napříč republikou....

A čurůček už tady byl?
Nebo nastevři?

Říkáte ofina, nebo afina?
A už jsem slyšela i ufina. :)

Na JM si pamatuju, že afina. A veškerým otevřeným botům se tam říká opánky.

Varaxi napsal(a):
Říkáte ofina, nebo afina?
A už jsem slyšela i ufina. :)

Afina!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A čurůček už tady byl?
Nebo nastevři?

Čurůček - známe, říkáme.

Nastevři - neznám - můžete přeložit?

Ano, máte pravdu, kredenc, uťukla jsem se.
Škarpa - strouha.
Idu ven 😂

Nechoďte ven, sněží jak sviňa a je tam fukejř, sběračka sbírá pěnu z hladiny a bavlnu, což odporuje pravidlu směru "dohromady", naběračka nabírá polévku a když se mi vyleje na podlahu, tak budu muset naběračku položit, běžet pro sběračku a z podlahy polévku sebrat,
fučí fakt dost, spadnete do příkopu - škarpy :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě "bloncat", což mi teď přijde děsně směšný, ale dřív jsem to používala běžně.

kolečka x kolečko x túčko x korbice