Těžké rozhodnutí

Domluvte se na veterině.
Třeba najdete dr. který přijede k vám.
Dá se narkóza a když pes spí, dr. to další injekcí ukončí.
Samozřejmě je to velmi těžké, ale ...
prodlužovat trápení všech nemá cenu.
Seberte sílu, držím palce ...
Těžké je to vždycky a někdy i dlouho.

Tady Vás za Vaše myšlenky nikdo neodsoudí...
Situace je opravdu složitá, nicméně ochrnutý psík pro mě znamená, že má kvalitu života v háji. I když obdivuji Vaši péči o něj, sehnání pomůcek, apod.
Ale asi bych jej též nechala pokojně odejít...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem v tomhle asi divná a fenu bych nechala uspat (... popravdě řečeno, ještě než by došlo na vozík a tahání těžkýho psa do vany...). Prognóza je beznadějná, čili za půl roku / rok / dva roky tu nebude, zatímco vy se svým vyčerpáním nebo poškozeným zdravím ano.

Aktuálně nás se psem čeká uspání, a to v nejbližích dnech, maximálně týdnech. Pro mě není argument, že pes vrtí ocáskem a při potkání psího kámoše nebo oblíbených lidí se rozveselí. To ten náš bude dělat, dokud bude naživu, ale nic to neříká o tom, jestli ho něco bolí, jestli mu je blbě nebo co se děje v jeho těle.

"Keriton", to mě moc mrzí, co čtu o Vašem pesanovi! Vy - taková nerozlučná dvojka! Ach jo, zdá se mi, že tento rok je jakýsi děsivý stran odchodů psů nás zde na iFAUNĚ!

fikovnice napsal(a):
"Keriton", to mě moc mrzí, co čtu o Vašem pesanovi! Vy - taková nerozlučná dvojka! Ach jo, zdá se mi, že tento rok je jakýsi děsivý stran odchodů psů nás zde na iFAUNĚ!

Díky...
Já mám asi dost pragmatický přístup, ale taky pořád přemýšlím, jak dlouho to nechávat. Nejvíc by mě asi mrzelo, kdybysme to nestihli včas a došlo k nějaký akutní situaci. S místními veterináři je to dost na pytel. V podstatě to doma řešíme skoro každej den, psa furt sleduju, hodnotím... ale prostě prognóza je, jaká je.

Děkuji Vám i dalším za reakce a objektivní náhled. Vydáme se tedy racionálním směrem.
Víte, moji známí sice obdivují fenku na vozíku a její "vnitřní sílu žít", ale bůh ví, co si myslí doopravdy.
Přeji těm, co musí podobná dilemata řešit hodně sil a ať bolest vystřídá v budoucnu velké štěsti.

Tak já jediná mám v tomto asi jiný přístup...psa bych nechala žít, dokud bych na něm viděla, že to není trápení. Dítě by jste uspat nenechali, babičku nejspíš taky ne a já ani psa. Ale zadavatelko, neberte to jako odsuzování vás! To v žádném případě, mluvím čistě jen o sobě. Sama jsem zažila péči o 90letou nemohoucí, ke konci už dementní babču a řeknu vám, že ještě den a osobně bych přistoupila k eutanazii. Ale to byla prostě už jen ležící a křičící skoromrtvola. S prominutím. Takže vaše síly a stav psa, asi budete muset posoudit sama, i když jak to tak čtu, už je nemáte. Vyčítat vám to nikdo nebude. Kamarádka má berňuchy, v činžáku, patro bez výtahu. Jakmile pes vážně onemocní, kdy není cesty zpět, odejde ho na veterinu uspat. Oni jsou starší manželé a manipulaci s nemohoucím psem by vůbec nezvládnuli. Takto už museli nechat odejít několik svých psů

MoniR napsal(a):
Děkuji Vám i dalším za reakce a objektivní náhled. Vydáme se tedy racionálním směrem.
Víte, moji známí sice obdivují fenku na vozíku a její "vnitřní sílu žít", ale bůh ví, co si myslí doopravdy.
Přeji těm, co musí podobná dilemata řešit hodně sil a ať bolest vystřídá v budoucnu velké štěsti.

Nikdy to ale není o tom, co si myslí okolí. A pro mě dokonce už ani, co si myslí místní veterinář. Já toho psa znám, vím jak fungoval před půl rokem, jak před měsícem a jak teď. Já za něj mám zodpovědnost, a tudíž i konec jeho života se bude řídit mým postojem a pohledem na věc. A koneckonců taky kombinací faktorů, jako je fungování naší domácnosti, naše práce, možnosti, ...

MoniR napsal(a):
Děkuji Vám i dalším za reakce a objektivní náhled. Vydáme se tedy racionálním směrem.
Víte, moji známí sice obdivují fenku na vozíku a její "vnitřní sílu žít", ale bůh ví, co si myslí doopravdy.
Přeji těm, co musí podobná dilemata řešit hodně sil a ať bolest vystřídá v budoucnu velké štěsti.

Já z Vás cítím lásku ke zvířatům! Proto Vám přeji dobré rozhodnutí a s druhým psem hodně radosti a společných hezkých chvil!

lesnížínka napsal(a):
Tak já jediná mám v tomto asi jiný přístup...psa bych nechala žít, dokud bych na něm viděla, že to není trápení. Dítě by jste uspat nenechali, babičku nejspíš taky ne a já ani psa. Ale zadavatelko, neberte to jako odsuzování vás! To v žádném případě, mluvím čistě jen o sobě. Sama jsem zažila péči o 90letou nemohoucí, ke konci už dementní babču a řeknu vám, že ještě den a osobně bych přistoupila k eutanazii. Ale to byla prostě už jen ležící a křičící skoromrtvola. S prominutím. Takže vaše síly a stav psa, asi budete muset posoudit sama, i když jak to tak čtu, už je nemáte. Vyčítat vám to nikdo nebude. Kamarádka má berňuchy, v činžáku, patro bez výtahu. Jakmile pes vážně onemocní, kdy není cesty zpět, odejde ho na veterinu uspat. Oni jsou starší manželé a manipulaci s nemohoucím psem by vůbec nezvládnuli. Takto už museli nechat odejít několik svých psů

Jenomže Rady, víš, v kolika případech by se našli lidi přímo o eutanázii "na kolenou" prosící? A myslím, že i pro těžce postižené dítě - třeba v infaustním vegetativním stavu... A to musí být sakra těžké - když to dítě na rodiče "kouká", třeba i polyká potravu, apod.
Já sama mám OBECNĚ s eutanázií problém - zda jsem tedy pro její legalizaci či ne. Prostě v tom nemám jasno. Ale již mnohokrát jsem tu psala, že kdyby šel vrátit čas, předávkovala bych mého tatínka morfinem. Takové utrpení jsem nikdy předtím ani nikdy potom neviděla! A trvalo to rok a půl - metastázami zlámaných x kostí! Nepopsatelné bolesti...
U psa je "problém", že on nepřemýšlí o smrti, co bude "potom", atd.atd. To skutečně musí za něj udělat jeho páníčci. Tady je evidentně snaha udělat pro toho psa maximum...ale ochrnuté zvíře typu pes, kočka a mnoho dalších - to se neslučuje s kvalitním žitím. Alespoň tedy za mě ne.

já bych nikdy nedělala ze svého zvířete ležáka. tzn. ve chvíli, kdy by už nebyl možný samostatný pohyb, tak by hned šla.

asi tak stejně bych nechtěla, aby byl ležák ze mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já bych nikdy nedělala ze svého zvířete ležáka. tzn. ve chvíli, kdy by už nebyl možný samostatný pohyb, tak by hned šla.

asi tak stejně bych nechtěla, aby byl ležák ze mě.

Ležák ne, to ani já. Ale paní píše, že fena má vozík a je tak celkem spokojená, má radost ze života...ještě. Já sama jako chodící, si stejně jako většina neumím představit ani ten vozík. Jenže kolik invalidů je rádo alespoň za ten vozík...vždycky ještě může být hůř...

lesnížínka napsal(a):
Ležák ne, to ani já. Ale paní píše, že fena má vozík a je tak celkem spokojená, má radost ze života...ještě. Já sama jako chodící, si stejně jako většina neumím představit ani ten vozík. Jenže kolik invalidů je rádo alespoň za ten vozík...vždycky ještě může být hůř...

no, s tím vozíkem

já jsem kdysi četla takový příběh. opravdový, v podstatě deník. člověka, aktivního mladého muže (20+), který při jízdě na motorce narazil do uteklého osla. a ochrnul. skončil na vozíku a celé je to o tom, co bylo dál. rehabilitace, naděje, že to bude lepší, těžký náraz na realitu, že ne a nikdy. popisoval tam velmi dopodrobna věci, o kterých se tak nějak nemluví, jakože vozík, že to nic není. ale v jeho podání to bylo hodně silný. jakože se pořád tahá s mrtvolou. jakože mu sice říkali, že všechno bude moci dělat jako dřív, ale že k čemu je sex, když se v podstatě dívá, jak po něm ta holka skáče? jakože každý den dělal "anální hygienu", kdy si vezmeš rukavice a taháš hovna ven. opruzeniny, neustálý problémy, záněty, smrad, hnus.

končí to tím, že spáchá sebevraždu, prostě tu mrvou část svýho těla pobodá, ani to nebolí.

Video s fenkou na vozíku.
Děkuji všem, že jste mě v tom nenechaly ☺

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no, s tím vozíkem

já jsem kdysi četla takový příběh. opravdový, v podstatě deník. člověka, aktivního mladého muže (20+), který při jízdě na motorce narazil do uteklého osla. a ochrnul. skončil na vozíku a celé je to o tom, co bylo dál. rehabilitace, naděje, že to bude lepší, těžký náraz na realitu, že ne a nikdy. popisoval tam velmi dopodrobna věci, o kterých se tak nějak nemluví, jakože vozík, že to nic není. ale v jeho podání to bylo hodně silný. jakože se pořád tahá s mrtvolou. jakože mu sice říkali, že všechno bude moci dělat jako dřív, ale že k čemu je sex, když se v podstatě dívá, jak po něm ta holka skáče? jakože každý den dělal "anální hygienu", kdy si vezmeš rukavice a taháš hovna ven. opruzeniny, neustálý problémy, záněty, smrad, hnus.

končí to tím, že spáchá sebevraždu, prostě tu mrvou část svýho těla pobodá, ani to nebolí.

Z toho plyne ponaučení: nikdy si, než vlezeš na faunu, neber jídlo

Ne, díky, poučné. Je to asi neetické napsat, ale píšu, jak to cítím já...já jim to, jak jsou šťastní na tom vozíku taky moc nevěřím. Jenže...co jim zbývá? Prostě buďto se na to dívat pozitivně, usnadňovat si to a nebo? Nebo to skončit, protože léta letoucí se trápit, nikdy se tím nesmířit, co by to byl za život?!?

Myslím, že tady všichni ví, jak miluju svoje psy, ale pokud by ochrnuli, tak je to prostě konečná......není v mých silách u nás v baráku, kde jsou všude schody, když musím chodit do práce a syn by péči v té době sám nezvládl fyzicky......
Musela vych nechat uspat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že tady všichni ví, jak miluju svoje psy, ale pokud by ochrnuli, tak je to prostě konečná......není v mých silách u nás v baráku, kde jsou všude schody, když musím chodit do práce a syn by péči v té době sám nezvládl fyzicky......
Musela vych nechat uspat...

Já to beru nejen z pohledu člověčího, ale především toho psího. Dřív mohl běhat, hrát si, teď má příliš velké omezení na to, aby to byl kvalitní život. Asi jej nic nebolí - i dle videa, ale prostě...no, jak píšu výše . Mně by asi i trhalo srdce jen se na psa-vozíčkáře dívat. To ale, zadavatelko, není žádný odsudek Vás. Vy jste do toho dala všechno a teď už se asi čas Vašeho pesa naplnil... I když jak píše "Keriton", to rozhodnutí musíte udělat Vy sama, pokud možno bez ovlivnění třeba námi zde. My napíšeme, jak bychom to udělali, kdyby se to stalo nám, ale nikdo (asi) zde nejsme ve Vaší situaci.

Ja bych ho uspat nenechala. Pokud vidim, ze pejsek ma zajem o jidlo a o zivot a netrapi se, tak nevidim k uspani duvod. Ten pejsek je ve veku, kdy vas ted nejvic potrebuje, a ackoliv to pro vas muze byt narocne, tak verte, ze pokud nema bolesti, tak ma chut zit a nevadi mu, ze je na vozicku. Psi tyhle zdravotni omezeni berou jinak nez lide, a je jedno jestli je pejsek slepy nebo na vozicku. On to tak nevnima.

Verim, ze je to pro vas psychicky a fyzicky narocne, ale to bohuzel k zivotu patri. S timhle clovek musi pocitat, kdyz si pejska porizuje. Pokud by to byl lezak a nevnimal sve okoli, tak je to neco jineho, ale pisete, ze ma zajem o hry a o sve okoli.. neprijde vam to jako zrada, pokud ho nechate utratit? 😪

A verte, ze vim o cem mluvim... meli jsme 12 letou bernuli s osteosarkomem a take byla ke konci zivota na vozicku. Vim, jak narocne to je a co vsechno to stoji (at uz casove nebo financne), ale ten pocit, ze tu pro ni mohu byt, byl k nezaplaceni. Udelali jsme pro ni maximum, nejen co se tyka pece, ale i zarizeni domacnosti, aby se ji lepe chodilo.. Nikdy nezapomenu na ten jeji stastny vyraz, kdyz jsem ji pomahala vykonavat potrebu a ona by to bez me pomoci nezvladla.. (omlouvam se)... Nakonec jsme ji museli nechat uspat, kdyz si nozicku zlomila a hrozilo, ze vykrvaci.. ale dodnes mohu rict, ze ty posledni mesice s ni byly nejkrasnejsi. I za cenu toho, ze jsem byla nevyspala a chvilema fakt padala na hubu. Podle me je tohle ta prava laska ke zviratum... a ne ze pejska necham uspat, kdyz se objevi nejaky zdravotni problem a ja zjistim, ze to asi nezvladam.

Samozrejme, ze finalni rozhodnuti je jen a jen na vas, ale opravdu to promyslete nez ten krok udelate.. abyste si to pak treba casem nevycitala.

Buffy112 napsal(a):
Ja bych ho uspat nenechala. Pokud vidim, ze pejsek ma zajem o jidlo a o zivot a netrapi se, tak nevidim k uspani duvod. Ten pejsek je ve veku, kdy vas ted nejvic potrebuje, a ackoliv to pro vas muze byt narocne, tak verte, ze pokud nema bolesti, tak ma chut zit a nevadi mu, ze je na vozicku. Psi tyhle zdravotni omezeni berou jinak nez lide, a je jedno jestli je pejsek slepy nebo na vozicku. On to tak nevnima.

Verim, ze je to pro vas psychicky a fyzicky narocne, ale to bohuzel k zivotu patri. S timhle clovek musi pocitat, kdyz si pejska porizuje. Pokud by to byl lezak a nevnimal sve okoli, tak je to neco jineho, ale pisete, ze ma zajem o hry a o sve okoli.. neprijde vam to jako zrada, pokud ho nechate utratit? 😪

A verte, ze vim o cem mluvim... meli jsme 12 letou bernuli s osteosarkomem a take byla ke konci zivota na vozicku. Vim, jak narocne to je a co vsechno to stoji (at uz casove nebo financne), ale ten pocit, ze tu pro ni mohu byt, byl k nezaplaceni. Udelali jsme pro ni maximum, nejen co se tyka pece, ale i zarizeni domacnosti, aby se ji lepe chodilo.. Nikdy nezapomenu na ten jeji stastny vyraz, kdyz jsem ji pomahala vykonavat potrebu a ona by to bez me pomoci nezvladla.. (omlouvam se)... Nakonec jsme ji museli nechat uspat, kdyz si nozicku zlomila a hrozilo, ze vykrvaci.. ale dodnes mohu rict, ze ty posledni mesice s ni byly nejkrasnejsi. I za cenu toho, ze jsem byla nevyspala a chvilema fakt padala na hubu. Podle me je tohle ta prava laska ke zviratum... a ne ze pejska necham uspat, kdyz se objevi nejaky zdravotni problem a ja zjistim, ze to asi nezvladam.

Samozrejme, ze finalni rozhodnuti je jen a jen na vas, ale opravdu to promyslete nez ten krok udelate.. abyste si to pak treba casem nevycitala.

Tohle je opičí láska. Pes s osteosarkomem, který už nemůže chodit a dospěje to až ke zlomenině nohy... to jste jí opravedu prokázali velkou službu.

Šťastný výraz, že jste jí pomohla vykonávat potřebu, což sama nezvládla? Bože...

Jste typický případ sobce, který bude zvíře držet při životě, i když ten život už za nic nestojí. A to nestojí, pokud se zvíře už samo ani nevydělá, nepohne.

Buffy112 napsal(a):
Ja bych ho uspat nenechala. Pokud vidim, ze pejsek ma zajem o jidlo a o zivot a netrapi se, tak nevidim k uspani duvod. Ten pejsek je ve veku, kdy vas ted nejvic potrebuje, a ackoliv to pro vas muze byt narocne, tak verte, ze pokud nema bolesti, tak ma chut zit a nevadi mu, ze je na vozicku. Psi tyhle zdravotni omezeni berou jinak nez lide, a je jedno jestli je pejsek slepy nebo na vozicku. On to tak nevnima.

Verim, ze je to pro vas psychicky a fyzicky narocne, ale to bohuzel k zivotu patri. S timhle clovek musi pocitat, kdyz si pejska porizuje. Pokud by to byl lezak a nevnimal sve okoli, tak je to neco jineho, ale pisete, ze ma zajem o hry a o sve okoli.. neprijde vam to jako zrada, pokud ho nechate utratit? 😪

A verte, ze vim o cem mluvim... meli jsme 12 letou bernuli s osteosarkomem a take byla ke konci zivota na vozicku. Vim, jak narocne to je a co vsechno to stoji (at uz casove nebo financne), ale ten pocit, ze tu pro ni mohu byt, byl k nezaplaceni. Udelali jsme pro ni maximum, nejen co se tyka pece, ale i zarizeni domacnosti, aby se ji lepe chodilo.. Nikdy nezapomenu na ten jeji stastny vyraz, kdyz jsem ji pomahala vykonavat potrebu a ona by to bez me pomoci nezvladla.. (omlouvam se)... Nakonec jsme ji museli nechat uspat, kdyz si nozicku zlomila a hrozilo, ze vykrvaci.. ale dodnes mohu rict, ze ty posledni mesice s ni byly nejkrasnejsi. I za cenu toho, ze jsem byla nevyspala a chvilema fakt padala na hubu. Podle me je tohle ta prava laska ke zviratum... a ne ze pejska necham uspat, kdyz se objevi nejaky zdravotni problem a ja zjistim, ze to asi nezvladam.

Samozrejme, ze finalni rozhodnuti je jen a jen na vas, ale opravdu to promyslete nez ten krok udelate.. abyste si to pak treba casem nevycitala.

No a zase podle mě tohle není "ta pravá láska ke zvířatům", ale něco divnýho, pro mě nepochopitelnýho

Tak to asi neshodneme. Pravá láska ke zvířatům je nechat ho jít, ne provádět takové psí kusy a bít se v prsa... to je čistě sobectví a neschopnost se rozloučit.

Ale váš názor vám neberu.

Já jsem teď v situaci, kdy je náš pes po šesté operaci a vypadá to, že nás brzy čeká sedmá. Je to mladý, pouze dvouletý pes, ale kolikrát si říkám, zda už tohle není trápení :( Přitom je pes jinak šťastný, hraje si, má radost ze života, ale několikrát do roka má něco, co mu způsobuje bolest.. A nevysvětlíte mu, že to s ním vlastně myslíte dobře a že to děláte, aby byl v dalších letech v pořádku a bez bolesti..

Každopádně Vám velmi fandím, ať už se rozhodnete jakkoliv. Za mě je lepší to utnout dřív, než se dostat do stavu, kdy zvíře trpí. To se bohužel stalo našemu předchozímu NO, když mu praskl nediagnostikovaný tumor na srdci a v noci nám v podstatě vykrvácel během shánení se po veterinářích :( To opravdu nepřeji nikomu.. Do smrti si to budu vyčítat.

PumaCZ napsal(a):
Já jsem teď v situaci, kdy je náš pes po šesté operaci a vypadá to, že nás brzy čeká sedmá. Je to mladý, pouze dvouletý pes, ale kolikrát si říkám, zda už tohle není trápení :( Přitom je pes jinak šťastný, hraje si, má radost ze života, ale několikrát do roka má něco, co mu způsobuje bolest.. A nevysvětlíte mu, že to s ním vlastně myslíte dobře a že to děláte, aby byl v dalších letech v pořádku a bez bolesti..

Každopádně Vám velmi fandím, ať už se rozhodnete jakkoliv. Za mě je lepší to utnout dřív, než se dostat do stavu, kdy zvíře trpí. To se bohužel stalo našemu předchozímu NO, když mu praskl nediagnostikovaný tumor na srdci a v noci nám v podstatě vykrvácel během shánení se po veterinářích :( To opravdu nepřeji nikomu.. Do smrti si to budu vyčítat.

To je šílený, obojí :(
Vůbec nezávidím.

pro Buffy

- nestojí, nesedí.
Po návratu domů osprchována, vyčesána a uložena
Pohyb se omezuje tahání zadní části těla za sebou.
Snáší to pokorně ....

Avšak my jsme vyřízení. Manipulace s 30 kg psem ...
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
Já vidím jediné řešení.

Jeste jsem zkoukla to video... me prijde, ze pejsek je na tom voziku stastny... takhle opravdu nevypada pes, ktery by se trapil, ze ma vozicek. Oni to opravdu berou jinak nez my lide. Nase fenka, i kdyz uz nemohla ke konci chodit, tak byla schopna se plazit z jednoho pokoje do druheho, jen aby byla v nasi blizkosti. Ona nas milovala a byla vdecna, ze tam jsme pro ni, takze nechat ji uspat hned na zacatku zdravotniho problemu (jeste nez ze potvrdilo, ze to je 100% rakovina) by byl obrovsky podraz. Navic se podivejte na internet, jak vypadaji pejsci na voziku a ve vetsine pripadech psi na tom voziku doslova litaj jak blazni, takze mluvit o tom, ze nemaji kvalitni zivot je hovadina. Mozna ten jejich zivot neni plnohodnotny, ale kvalitni zivot mohou mit i psi s handicapem.

A jinak info pro ostatni... my naseho pejska netrapili a neudrzovali na zivote dele nez bylo nutne. Je videt, ze si delate nazor na zaklade par vet. 🤦‍♀️ Ona mela osteosarkom, ale nez se prislo na to, ze to je osteosarkom, tak jen kulhala. Jenze mela dysplazii a uz obcas kulhala predtim, tak jsme to prisuzovali tomu. Chapejte, ze 12 let na bernaka je skoro zazrak, kdyz se v prumeru dozivaji cca 8 let. Vozicek jsme poridili, aby mohla na prochazky a zbytecne ty nohy nezatezovala. Na tom voziku normalne chodila. Ale jelikoz tou dobou nasi zname zemrela bernacka na osteosarkom, tak nas napadlo, zda to zhorsene kulhani neni take osteosarkom a sli jsme na rtg. Tam se ukazal 0.5 cm nalez, ze ktereho nebylo zatim zrejme, jestli je to opravdu rakovina. Takze jsme zacli chodit na pravidelne kontroly a nalez se hlidal. V jednu chvili se zvetsil asi o centimetr a pak dokonce i zmensil, kdyz jsme nasadili sanicell. Vubec v tu chvili nebylo jasne, ze se opravdu jedna o rakovinu. Fenka jinak normalne jedla, pila, byla vesela apod. Zadne bolesti nemela, protoze to ona si zas dokazala rict, kdyz ji neco trapilo. Takze opravdu nebyl duvod utratit psa, kdyz mela radost ze zivota. Jen byla na vozicku a hure chodila. A to, ze se nemohla vykakat bylo vecer pred jeji posledni noci. Rozhodne to nebylo tak, ze by se nemohla vyprazdnit celou tu dobu, co byla na voziku, to fakt ne. V tu chvili nas napadlo, ze se asi blizi jeji konec, kdyz se nemuze sama vyprazdnit.. no, rozhodnuti udelala nakonec za nas, protoze rano si nozicku zlomila, takze nebylo na co cekat.

Takze vase reci o tom jak jsme udajne nechali trapit psa s rakovinou a zbytecne ji prodluzovali zivot, jsou mimo misu. A ze jsme sobecti a delali to jen, aby tu s nami byla co nejdele?? To uz je opravdu no comment... naopak, my pro ni delali prvni posledni, a rozhodne se ji nezbavili, jen co se objevil zdravotni problem. Coz by dost jinych lidi prave udelalo, jen aby je ta lecba nestala penize a oni se nemuseli pro nekoho obetovat.

Tak a ted do me jaky jsem tyran psu... 😄

Sorry, Buffy, ale nechat žít psa s tím, že se plazí z místnosti do místnosti, protože za váma chce a nemůže chodit... to už je podle mě fakt těžce za hranou.

Ale zase chápu, že z pohledu takových lidí jsem tyran já, když odmítám u 13letýho psa operaci, opakovaný vyšetřování na veterině, a patrně ho nechám uspat ještě ve stavu "chodí, kluše, má zájem, trochu i žere".

Argument - jedla, pila - ten mě dostává.
Je to pár týdnů, co jsem byla po dlouhé době u známých. Jejich stařičká labradorka se vyplazila z boudy, už prakticky nemohla chodit. Jen pohled na ni bolel, kulhala na každou končetinu, hluchá, slepá. Ale šla k misce pít, což jak jsem se dozvěděla, značí, že je ještě čas, protože jí chutná, normálně pije. Už to má panenka naštěstí za sebou, ale s několikatýdenním zpožděním, dle mě. Ukončili to, až už z té boudy jednou nedokázala vylézt.

Nepochopím. Tohle já nikdy nepochopím

Buffy112 napsal(a):
Jeste jsem zkoukla to video... me prijde, ze pejsek je na tom voziku stastny... takhle opravdu nevypada pes, ktery by se trapil, ze ma vozicek. Oni to opravdu berou jinak nez my lide. Nase fenka, i kdyz uz nemohla ke konci chodit, tak byla schopna se plazit z jednoho pokoje do druheho, jen aby byla v nasi blizkosti. Ona nas milovala a byla vdecna, ze tam jsme pro ni, takze nechat ji uspat hned na zacatku zdravotniho problemu (jeste nez ze potvrdilo, ze to je 100% rakovina) by byl obrovsky podraz. Navic se podivejte na internet, jak vypadaji pejsci na voziku a ve vetsine pripadech psi na tom voziku doslova litaj jak blazni, takze mluvit o tom, ze nemaji kvalitni zivot je hovadina. Mozna ten jejich zivot neni plnohodnotny, ale kvalitni zivot mohou mit i psi s handicapem.

A jinak info pro ostatni... my naseho pejska netrapili a neudrzovali na zivote dele nez bylo nutne. Je videt, ze si delate nazor na zaklade par vet. 🤦‍♀️ Ona mela osteosarkom, ale nez se prislo na to, ze to je osteosarkom, tak jen kulhala. Jenze mela dysplazii a uz obcas kulhala predtim, tak jsme to prisuzovali tomu. Chapejte, ze 12 let na bernaka je skoro zazrak, kdyz se v prumeru dozivaji cca 8 let. Vozicek jsme poridili, aby mohla na prochazky a zbytecne ty nohy nezatezovala. Na tom voziku normalne chodila. Ale jelikoz tou dobou nasi zname zemrela bernacka na osteosarkom, tak nas napadlo, zda to zhorsene kulhani neni take osteosarkom a sli jsme na rtg. Tam se ukazal 0.5 cm nalez, ze ktereho nebylo zatim zrejme, jestli je to opravdu rakovina. Takze jsme zacli chodit na pravidelne kontroly a nalez se hlidal. V jednu chvili se zvetsil asi o centimetr a pak dokonce i zmensil, kdyz jsme nasadili sanicell. Vubec v tu chvili nebylo jasne, ze se opravdu jedna o rakovinu. Fenka jinak normalne jedla, pila, byla vesela apod. Zadne bolesti nemela, protoze to ona si zas dokazala rict, kdyz ji neco trapilo. Takze opravdu nebyl duvod utratit psa, kdyz mela radost ze zivota. Jen byla na vozicku a hure chodila. A to, ze se nemohla vykakat bylo vecer pred jeji posledni noci. Rozhodne to nebylo tak, ze by se nemohla vyprazdnit celou tu dobu, co byla na voziku, to fakt ne. V tu chvili nas napadlo, ze se asi blizi jeji konec, kdyz se nemuze sama vyprazdnit.. no, rozhodnuti udelala nakonec za nas, protoze rano si nozicku zlomila, takze nebylo na co cekat.

Takze vase reci o tom jak jsme udajne nechali trapit psa s rakovinou a zbytecne ji prodluzovali zivot, jsou mimo misu. A ze jsme sobecti a delali to jen, aby tu s nami byla co nejdele?? To uz je opravdu no comment... naopak, my pro ni delali prvni posledni, a rozhodne se ji nezbavili, jen co se objevil zdravotni problem. Coz by dost jinych lidi prave udelalo, jen aby je ta lecba nestala penize a oni se nemuseli pro nekoho obetovat.

Tak a ted do me jaky jsem tyran psu... 😄

...asi bych nesnesla ze se pes musi dozadovat mě blízkosti plazenim se v bolestech....to by mne dlouho strašidlo.....

Můj milovaný pes - v sobotu trochu útlum, v neděli problém se postavit, od pondělní noci hospitalizace, v úterý převoz na jinou kliniku + rentgen, ve středu MRI, ze které jsem ho už nenechala probudit; večer už nebyl.
Jak já jsem si vyčítala, že jsem ho nechala v té klinice, že jsem ho nedala uspat už v pondělí! Na moji obranu, měl zatemněný mozek. Pamatuju, jak ho odváděli na ten rentgen, že se za mnou neohlídl. On se vždycky ohlídl, kde jsem já a co já na to, že jde pryč. Vždycky.
Co se psem, který sice s pomocí vstane, ale kdykoli může spadnout? Co se psem, který se sám nenažere, protože špatně ovládá své tělo? Co se psem, který musí mít kanylu, protože se prostě nenapije? Nevím, já tenkrát byla ochotná zkusit všechno, pokud by to mělo být dočasné. Ale jakmile byla prognóza špatná, jakmile mu nebylo jak pomoci, tak co zbývá?
Mou jedinou nadějí byla bakteriální nemoc léčitelná ATB; to se ukázalo jako marná naděje. Tak jsem ho nechala jít. A do smrti si budu vyčítat ty dva dny, které musel strávit převozem a na veterinách. Mohl odejít už v pondělí, ale já ho nechtěla nechat jít, dokud byla šance na tu léčbu ATB.
Vzala mi ho nejspíš klíšťová meningoencefalitida. Nasadila jsem mu protiklíštěcí obojek o dva týdny později než jiné roky, protože ten rok bylo chladné jaro a já si říkala, proč na něj dávat chemikálie, když je ještě nepotřebuje, vždyť je starý a zaslouží si ohledy a kdesi cosi. Nejdebilnější rozhodnutí mého života. Nikdy si to neodpustím, ten pozdě nasazený obojek a ty dva dny totální dezorientace - muselo mu být špatně, i když snad neměl žádné bolesti, ale musela se mu motat hlava, musel cítit slabost, musel vědět, že je s ním něco v nepořádku. Chudáček můj malý.
Neznám lidi, co by si vyčítali, že nechali psa odejít moc brzo. Znám naopak spoustu lidí, kteří si vyčítají, že čekali moc dlouho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sorry, Buffy, ale nechat žít psa s tím, že se plazí z místnosti do místnosti, protože za váma chce a nemůže chodit... to už je podle mě fakt těžce za hranou.

Ale zase chápu, že z pohledu takových lidí jsem tyran já, když odmítám u 13letýho psa operaci, opakovaný vyšetřování na veterině, a patrně ho nechám uspat ještě ve stavu "chodí, kluše, má zájem, trochu i žere".

Slovo "plazila" bylo mysleno obrazne... samozrejme, ze se neplazila jako had. Ale chvili ji trvalo nez se zvedla a dopajdala k nam do druhe mistnosti. Utratit psa, ktery ma chut k zivotu me proste prijde jako blbost. To by se pak mel podle vas spravne utratit kazdy pes, ktery ma DKK nebo DM? Pes je rad se svym panickem, protoze ho bezmezne miluje, a miluje ho natolik, ze je schopen se udelat vsechno proto, aby mohl byt v jeho blizkosti - napriklad se "plazit" po zemi...

A tyran vazne nejsem, psu jsme meli uz nekolik a bohuzel u par pripadu jsme to rozhodnuti museli udelat my. Nikdy nebylo lehke, ale rozhodne jsme se nerozhodovali JENOM podle toho, zda pes zere a pije, ale podle celkoveho zdravotniho stavu + sance na vyleceni.

Takze asi se budu opakovat, ale pes, ktery je aktivni, nic ho neboli, a ma chut do zivota (i kdyz je na voziku a ma DM) ma dle meho pravo na zivot. Zadejte si na FB stranku "Pribeh Cookie" a pak se zamyslete, jestli jsou panickove tyrani, kdyz dali sanci na zivot pejskovi, kteremu nejake hovado zprerazilo pater a on je ted ochrnuty na zadni nohy.

Mozna by se zakladatelka mohla zamyslet, zda by nechtela pejska nekomu darovat. Urcite by se nekdo nasel, kdo by se o nej postaral a mohl pejskovi treba o dalsi 2 roky prodlouzit zivot. 🙏

Buffy112 napsal(a):
Slovo "plazila" bylo mysleno obrazne... samozrejme, ze se neplazila jako had. Ale chvili ji trvalo nez se zvedla a dopajdala k nam do druhe mistnosti. Utratit psa, ktery ma chut k zivotu me proste prijde jako blbost. To by se pak mel podle vas spravne utratit kazdy pes, ktery ma DKK nebo DM? Pes je rad se svym panickem, protoze ho bezmezne miluje, a miluje ho natolik, ze je schopen se udelat vsechno proto, aby mohl byt v jeho blizkosti - napriklad se "plazit" po zemi...

A tyran vazne nejsem, psu jsme meli uz nekolik a bohuzel u par pripadu jsme to rozhodnuti museli udelat my. Nikdy nebylo lehke, ale rozhodne jsme se nerozhodovali JENOM podle toho, zda pes zere a pije, ale podle celkoveho zdravotniho stavu + sance na vyleceni.

Takze asi se budu opakovat, ale pes, ktery je aktivni, nic ho neboli, a ma chut do zivota (i kdyz je na voziku a ma DM) ma dle meho pravo na zivot. Zadejte si na FB stranku "Pribeh Cookie" a pak se zamyslete, jestli jsou panickove tyrani, kdyz dali sanci na zivot pejskovi, kteremu nejake hovado zprerazilo pater a on je ted ochrnuty na zadni nohy.

Mozna by se zakladatelka mohla zamyslet, zda by nechtela pejska nekomu darovat. Urcite by se nekdo nasel, kdo by se o nej postaral a mohl pejskovi treba o dalsi 2 roky prodlouzit zivot. 🙏

To nemyslíte vážně, to darování, že?
Láska a odpovědnost ke zvířeti je také to, nechat ho včas odejít.

"Nase fenka, i kdyz uz nemohla ke konci chodit, tak byla schopna se plazit z jednoho pokoje do druheho, jen aby byla v nasi blizkosti"
No vy jste kráva.

Fauna vyhlásila soutěž o největšího tyrana? Zjistím, kdo má tyhle IP, a normálně vás udám, hyeny nechutný.

Buffy112 napsal(a):
Slovo "plazila" bylo mysleno obrazne... samozrejme, ze se neplazila jako had. Ale chvili ji trvalo nez se zvedla a dopajdala k nam do druhe mistnosti. Utratit psa, ktery ma chut k zivotu me proste prijde jako blbost. To by se pak mel podle vas spravne utratit kazdy pes, ktery ma DKK nebo DM? Pes je rad se svym panickem, protoze ho bezmezne miluje, a miluje ho natolik, ze je schopen se udelat vsechno proto, aby mohl byt v jeho blizkosti - napriklad se "plazit" po zemi...

A tyran vazne nejsem, psu jsme meli uz nekolik a bohuzel u par pripadu jsme to rozhodnuti museli udelat my. Nikdy nebylo lehke, ale rozhodne jsme se nerozhodovali JENOM podle toho, zda pes zere a pije, ale podle celkoveho zdravotniho stavu + sance na vyleceni.

Takze asi se budu opakovat, ale pes, ktery je aktivni, nic ho neboli, a ma chut do zivota (i kdyz je na voziku a ma DM) ma dle meho pravo na zivot. Zadejte si na FB stranku "Pribeh Cookie" a pak se zamyslete, jestli jsou panickove tyrani, kdyz dali sanci na zivot pejskovi, kteremu nejake hovado zprerazilo pater a on je ted ochrnuty na zadni nohy.

Mozna by se zakladatelka mohla zamyslet, zda by nechtela pejska nekomu darovat. Urcite by se nekdo nasel, kdo by se o nej postaral a mohl pejskovi treba o dalsi 2 roky prodlouzit zivot. 🙏

..nezlobte se, ale Vy nejste asi moc přičetna...

Kdyby psi mohli mluvit, tak by spoustě takových "zachránců nezachránitelného" asi řekli svoje. A nebylo by to od věci.

Prý darovat. Starého nemohoucího psa, naprosto odkázaného na člověka darovat? Cizím lidem, do cizího prostředí? To vám jako naprostá a absolutní zrada zvířete nepřijde?

Myslím, že nemá smysl zkoušet se argumentačně poprat se samaritánským komplexem.

PumaCZ napsal(a):
Já jsem teď v situaci, kdy je náš pes po šesté operaci a vypadá to, že nás brzy čeká sedmá. Je to mladý, pouze dvouletý pes, ale kolikrát si říkám, zda už tohle není trápení :( Přitom je pes jinak šťastný, hraje si, má radost ze života, ale několikrát do roka má něco, co mu způsobuje bolest.. A nevysvětlíte mu, že to s ním vlastně myslíte dobře a že to děláte, aby byl v dalších letech v pořádku a bez bolesti..

Každopádně Vám velmi fandím, ať už se rozhodnete jakkoliv. Za mě je lepší to utnout dřív, než se dostat do stavu, kdy zvíře trpí. To se bohužel stalo našemu předchozímu NO, když mu praskl nediagnostikovaný tumor na srdci a v noci nám v podstatě vykrvácel během shánení se po veterinářích :( To opravdu nepřeji nikomu.. Do smrti si to budu vyčítat.

Co zaaaas? To už není možný...

Ad zadavatelka, tohle je to nějtěžší rozhodnutí. Jasný,na tom vozejku fena vypadá spokojeně, ale předpokládám,že ten má jen na procházku a co pak? Jak se tváří? Chápu,že tohle musí být enormně náročný a upřímně taky si myslím,že mít psa ležáka, tak ho prostě nechám odejít. Ještě ke všemu,když je jisté,že tam bude další proges Strašný rozhodování. Budete potřebovat moře sil, bohužel,to je jen na vás a nikdo vám neporadí,ani nepomůže. Myslím,že už tak jste jí dali moře času navíc

Nechat psa se plazit, muset mu pomahat se vyprázdnit a nechat to dojít až tam, že ta kost praskne, což muselo způsobit ohromné bolesti, to je vcelku prasarna. Jako najít ten správný čas musí být hrozně těžký, ale vocamcaď pocamcaď. Mame velké štěstí, že ty naše parťáky nemusíme nechat trápit a mohou důstojně odejít, lidé takové štěstí nemají.

"musela se za nami plazit"
"Šťastná,kdyz jsem ji pomahala se vyprazdnit"
ted jste sama zjistila ze to zní hrozně tak se snažíte to zlehcit,ze vas nemame brat doslovně.
Opičí láska.chudák pes...

janaa napsal(a):
Co zaaaas? To už není možný...

Ad zadavatelka, tohle je to nějtěžší rozhodnutí. Jasný,na tom vozejku fena vypadá spokojeně, ale předpokládám,že ten má jen na procházku a co pak? Jak se tváří? Chápu,že tohle musí být enormně náročný a upřímně taky si myslím,že mít psa ležáka, tak ho prostě nechám odejít. Ještě ke všemu,když je jisté,že tam bude další proges Strašný rozhodování. Budete potřebovat moře sil, bohužel,to je jen na vás a nikdo vám neporadí,ani nepomůže. Myslím,že už tak jste jí dali moře času navíc

Zas to vypada, ze se mu rozjizdi prostata, i kdyz jsou to jen dva mesoce po lecbe Ypozanem :( Zitra jdeme k vetovi, tak budeme moudrejsi. Ale pokud to tak je, tak se kastraci nevyhneme. Jen jsem doufala, ze ta bude az na podzim/zimu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je opičí láska. Pes s osteosarkomem, který už nemůže chodit a dospěje to až ke zlomenině nohy... to jste jí opravedu prokázali velkou službu.

Šťastný výraz, že jste jí pomohla vykonávat potřebu, což sama nezvládla? Bože...

Jste typický případ sobce, který bude zvíře držet při životě, i když ten život už za nic nestojí. A to nestojí, pokud se zvíře už samo ani nevydělá, nepohne.

Já Vám ani nevím, zda je to samaritánský komplex... Za mě je to týrání! Navíc paní vždy něco napíše a v momentě, kdy jí za to vyčiníme, tak hned změní odpověď. Viz nemohla se vyprázdnit...a najednou až poslední noc. Pak o tom plazení se...a za chvíli, že to bylo jen obrazně...
U osteosarkomu bych největší děs měla právě z fraktury, a to se té nebohé feně stalo!

Tohle není plnohodnotný život psa . nejsem pro udržování za každou cenu. je to trápení pak pro všechny, raději uspat o pár dní dřív než později. Navíc když je jistota že se bude pes jen zhoršovat. Taky nebudu naší nejstarší udržovat za každou cenu Stejně je to pak jen o tom do psa rvát léky a že se mu na chvíli uleví. člověk se utěšuje že pes netrpí ale co my víme jak se cítí

Darovat takového psa? jen blázen by si ho vzal, otázka času než ten pes umře. Co vše je ještě ok? pes nechodí, neudržení svěračů je taky ještě ok? Já na tuhle nemoc taky myslela u naší, občas spadne, hubne, nezapojuje se do her ostatních . nakonec je to srdce, prognoza nic moc. určitě jí nebudu udržovat za každou cenu . Už ted je slyšet jak hůř dýchá, co bude až bude venku fakt horko? Alespoň víme od čeho to vše je,ale i to že nemůže nabrat váhu je blbý. Vypadá jak půlroční štěně

Tak ono je hodně těžké udělat to nevratné rozhodnutí ve chvíli, kdy se pes horší postupně a pomalu. U akutního stavu je to snazší, vidíte tu hranici.
Až k ochrnutému psů a vozíčku bych to zajít nenechala, ale co třeba starý pes s artrozou? Máme aktuálně doma, šmatlá na všechny 4, ale radostně poskakuje, když beru vodítko a jde se ven. Hluchý je jak poleno a nevidí na 1 oko, občas venku zakopne. Přitom je ale šťastný, dožaduje se pozornosti, krade mladšímu psu hračky a chodí ho s nimi provokovat... Prostě starý, lehce senilní pes, ale stále se umí radovat ze života (pokud zrovna nespí, už má potřebu odpočinku větší).

Někdo by takového psa už možná nechal uspat, já mám dojem, že čas ještě nenastal. Je to individuální, záleží i na možnostech péče o psího seniora v konkrétní rodině, myslím.

@keriton
Můžu se zeptat, jaký konkrétní zdravotní problém má váš pes? Že jste zmínila i možnost operace...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ono je hodně těžké udělat to nevratné rozhodnutí ve chvíli, kdy se pes horší postupně a pomalu. U akutního stavu je to snazší, vidíte tu hranici.
Až k ochrnutému psů a vozíčku bych to zajít nenechala, ale co třeba starý pes s artrozou? Máme aktuálně doma, šmatlá na všechny 4, ale radostně poskakuje, když beru vodítko a jde se ven. Hluchý je jak poleno a nevidí na 1 oko, občas venku zakopne. Přitom je ale šťastný, dožaduje se pozornosti, krade mladšímu psu hračky a chodí ho s nimi provokovat... Prostě starý, lehce senilní pes, ale stále se umí radovat ze života (pokud zrovna nespí, už má potřebu odpočinku větší).

Někdo by takového psa už možná nechal uspat, já mám dojem, že čas ještě nenastal. Je to individuální, záleží i na možnostech péče o psího seniora v konkrétní rodině, myslím.

@keriton
Můžu se zeptat, jaký konkrétní zdravotní problém má váš pes? Že jste zmínila i možnost operace...

Máme to stejně, s hračkama už si teda nehraje léta, ale když vidím, jak začne poskakovat nadšeně, že se jde ven, jak po 17h začne vyštěkávat, že on může, že je ready, tak by mě nějaké uspávání vůbec nenapadlo. To rozhodování přijde, až se nepostaví...

Jsem na tom s Panem Psem úplně stejně. Zatím dobrý, na uspání to není.

Pro Buffy112: Darovat🙅😩??? Dlouho jsem to musela vstřebávat... Vždyť já tu čubu MILUJI a s ni odejde kus mého srdce a duše. A beztak si budu po zbytek života přát a těšit se na shledání na druhém břehu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ono je hodně těžké udělat to nevratné rozhodnutí ve chvíli, kdy se pes horší postupně a pomalu. U akutního stavu je to snazší, vidíte tu hranici.
Až k ochrnutému psů a vozíčku bych to zajít nenechala, ale co třeba starý pes s artrozou? Máme aktuálně doma, šmatlá na všechny 4, ale radostně poskakuje, když beru vodítko a jde se ven. Hluchý je jak poleno a nevidí na 1 oko, občas venku zakopne. Přitom je ale šťastný, dožaduje se pozornosti, krade mladšímu psu hračky a chodí ho s nimi provokovat... Prostě starý, lehce senilní pes, ale stále se umí radovat ze života (pokud zrovna nespí, už má potřebu odpočinku větší).

Někdo by takového psa už možná nechal uspat, já mám dojem, že čas ještě nenastal. Je to individuální, záleží i na možnostech péče o psího seniora v konkrétní rodině, myslím.

@keriton
Můžu se zeptat, jaký konkrétní zdravotní problém má váš pes? Že jste zmínila i možnost operace...

Váš pes chodí, I když špatně, a sám se vyprazdňuje. To je rozdíl oproti ochrnutému.

Někdo by takového psa už možná nechal uspat, já mám dojem, že čas ještě nenastal. Je to individuální, záleží i na možnostech péče o psího seniora v konkrétní rodině, myslím.

Souhlasím. A hlavně si myslím, že se to hrozně těžko soudí někomu, kdo toho psa vidí chvíli. A ještě hůře po internetu, kdy toho psa nevidí vůbec... Nikdy nezapomenu na to, jak mi u předešlého psa spoustu lidí vyčetlo, že jsem ho měla nechat uspat už dávno, že jsem to udělala pozdě. Přitom já, a rodina, která s tím psem byla normálně přes den v kontaktu, si to nemyslíme, ani zpětně. Problém byl v tom, že jakmile pes viděl návštěvu/známé, tak se z radosti rozrušil a začal hůř dýchat, chrčet... Ale to byl jen chvilkový stav... pro lidi chudák pes, kterého už by dali uspat... Ale oni ho neviděli těch dalších 23,5 hodin denně, kdy byl pes spokojený...Kdy chodil na zahradu na krátké procházky, kdy aportoval, nebo si hrál s dalším psem... kdy spokojeně spal, kdy si sám přišel se pomazlit...kdy spal s kočkou a v momentě, když jsme ho "načapali", tak ji běžel vyhnat jako za mlada.... To už neviděl nikdo, ale všichni byli chytří. Pak se pes ze dne na den zhoršil a já věděla, že už je čas. Jenže jsme ještě zkusili nějakou infuzi nebo injekci, už nevím přesně, pomohla na dva dny.. Za dva dny to bylo zase stejné ne-li horší. A to už bylo jasné. Už jsem to psovi viděla na očích. Ještě než přijel vet, tak se pes pozvracel a už nebyl schopný se z toho ani zvednout.... Takže kdybych si měla říct, že jsem ho měla dát uspat dřív, tak možná jo, ale maximálně o ty dva dny, víc ne. I když i ty dva dny zlepšení si ještě užil...


Jinak teda nechat se psa plazit, muset mu pomáhat se vyprázdnit, nechat prasknout kost, vozíček - to je pro mě už moc, takhle z toho, co čtu. U starého psa, kde je jasné, že už bude jen hůře, tak bych to asi ukončila. Něco jiného by to asi bylo u psa mladého, kde by byla lepší prognóza, šance na zlepšení...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Váš pes chodí, I když špatně, a sám se vyprazdňuje. To je rozdíl oproti ochrnutému.

Tak on zatím i běhá, klusem i cvalem, ani vysloveně nekulhá, spíš šmajdá, protože přední nohy má křivé a zadní ho už hůř poslouchají. Takže potřebuje rovnější terén a posekanou trávu na louce, přes úseky vysoké trávy ho přenáším. Je to prcek 7 kg, tak to není problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak on zatím i běhá, klusem i cvalem, ani vysloveně nekulhá, spíš šmajdá, protože přední nohy má křivé a zadní ho už hůř poslouchají. Takže potřebuje rovnější terén a posekanou trávu na louce, přes úseky vysoké trávy ho přenáším. Je to prcek 7 kg, tak to není problém.

No, tak to je v diametrálně odlišném stavu oproti psu zadavatelky diskuze. Moc držím palce, ať mu to tak co nejdéle vydrží.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, tak to je v diametrálně odlišném stavu oproti psu zadavatelky diskuze. Moc držím palce, ať mu to tak co nejdéle vydrží.

Taky doufám, že tu ještě chvíli bude. Ale v dlouhodobějším horizontu je ten rozdíl znát. Loni touhle dobou s námi dával i delší procházky v lesním terénu, teď už chodíme jen na pomalé čmuchací procházky kolem 1km, někdy ani to ne. Ale máme zahradu, tak se tam batolí kolem nás.
Nedělám si iluze, brzy mu bude 17, už je to psí dědek.

...ja se bohuzel take pridavam do rady tech, co maji doma aktualne stejne dilema...
Nas Sekac Magor (cca 13-14 let pes - co to tu sleduji povahove velmi podobny psovi Keriton) jde posledni dva mesice uplne do kopru. Dle veta krev v poradku, takze bud epilepsie, nebo opakovane mrtvicky...
Je strasne tezke najit tu chvili, kdy uz dal ne...
Dopujeme cim to jde.
B-komplex. Magnesium. DMSO.
Ale konec je nevyhnutelny.
Zatim se snazime drzet toho, ze pokud jednou za tri dny nebude chtit sam od sebe ani ven na zahradu, jedem k vetovi... Snad to dodrzime :(

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...ja se bohuzel take pridavam do rady tech, co maji doma aktualne stejne dilema...
Nas Sekac Magor (cca 13-14 let pes - co to tu sleduji povahove velmi podobny psovi Keriton) jde posledni dva mesice uplne do kopru. Dle veta krev v poradku, takze bud epilepsie, nebo opakovane mrtvicky...
Je strasne tezke najit tu chvili, kdy uz dal ne...
Dopujeme cim to jde.
B-komplex. Magnesium. DMSO.
Ale konec je nevyhnutelny.
Zatim se snazime drzet toho, ze pokud jednou za tri dny nebude chtit sam od sebe ani ven na zahradu, jedem k vetovi... Snad to dodrzime :(

Mamky pes dostal po mrtvičce karsivan na lepší prokrvení mozku a pomohlo mu to velmi. Zkuste se na to zeptat veterináře.
Máte pravdu v tom, že je asi dobré nastavit si pomyslnou hranici předem, pak se člověk vyhne tomu oddalování rozhodnutí ze dne na den.

Dekuji za tip. U nas se zatim jako "ziva voda" osvedcilo prave DMSO.

..."pomyslna hranice" - moc pekne napsano...

jako člověk, co má zkušenost s osteosarkomem u psa, musím říct, že to, že feně rupne kost byl naše noční můra po celou dobu, kdy zabíraly léky na bolest a s fenou jsem se defakto nonstop válela na gauči a mazlila a tulila. Když si pak občas kňourla, když byla v klidu a ležela, tak to byl jasný, že už to asi začíná hodně bolet, protože jinak byla držák, žádná fňukna.
Defakto druhý den jsme jeli na uspání.Naprosto funkční pes, který si došel, kam potřeboval a užíval si společné chvíle.
Nikdy bych nedopustila, aby moje holčička trpěla....samozřejmě vyjímkou je léčba, kde je předpoklad, že pes pak bude ok.
Pokud by jí ta kost praskla, tak bych jí nechala uspat okamžitě.

Fascinuje mě další věc....já taky zkraje myslela, že fena pajdá věkem, že jdou prostě do háje klouby. Nasadila jsem MSM, ale když se kulhání pořád zhoršovalo a fena defakto kulhala nonstop, tak jsme šupajdili na veterinu, aby jí vyšetřili a případně dali něco na bolest.........

@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

Keriton, je mi to strašně líto. Vašeho psa jsem "sledovala", byl to takový odraz toho mého starce a teď vidím, že ten konec je prostě za rohem. Hrozně mě to mrzí.

@keriton

Bože, to je mi moc líto , já vím, že to byla jen otázka času,, ale i tak je to hodně smutné a pro vás určitě hodně těžké.

Nikdy bych si nepomyslela, že přežije mého Jacka, jen o takovou chvíli....pořád jsem si říkala "kdyby Jack fungoval tak jako váš dědoušek...co bych za to dala, kdyby se takhle hýbal" a byli jste pro mě zářnej vzor, když jsem si ještě myslela, že se Jack vyléčí a že ho prostě na ty nohy postavím.

Držte se....myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že nám všem na fauně bude chybět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

Udělala jste nejlépe, jak jste mohla.

Držte se, všichni tu víme, jak hrozná situace tohle je..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

..ježíš Keriton to je mi moc a moc lito...držte se...

Keriton - byl to úžasný dědula. Trošku mi vzhledem a pohybem připomínal staré dogušky - akorát ty tak vypadají už v osmi letech. Pro mě to byl krásný starý veselý Pan pes se specifickou osobností. A je dobře, že jste ho nechali odejít včas, jako důstojného pána a ne jako nešťastnou trosku.
Také to mám nastavené tak, že raději o měsíc dřív, než o hodinu pozdě - nic si v hlavě nevyčítejte - udělal jste to, co jste považovala za správné. A tak to prostě správné bylo!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

Moc díky! A díky, že jste nám drželi palce.
Musím říct, že mě to jeho "stáří" minimálně v posledním roce nepřestávalo fascinovat. Pořád šílenej, jen na trochu kratších trasách. Taky jsem měla v merku různé staré psy v okolí a říkala jsem si, že je s přehledem přežije. No a nakonec je to takhle.
Zanechal mě ovšem "v péči" otázek ke státnicím, které se dovedu šrotit jedině venku na procházkách, takže budu muset procházkovat i nadále, což je určitě dobře.

Achjo😢. Keriotin, vůbec jsem nevedela, že je to tak zlé, naopak jsem vašeho psa měla za velmi vitálního a vzhledem k věku i zdravého. Moc mě to mrzí, držte se .

Keriton, nevím co k tomu říct, člověk má v hlavě to svoje staré zvíře a čeká a doufá, že ho nakonec ještě podobná fatální diagnoza nepotká Nedá se ani..nic smysluplného k tomu napsat, snad jen, že je mi to strašně moc líto držte se

Keriton, je mi to moc líto. Držte se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

Tak to mě moc mrzí, vůbec jsem netušila, že je to s ním tak vážné.
Držte se.😢

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je opičí láska. Pes s osteosarkomem, který už nemůže chodit a dospěje to až ke zlomenině nohy... to jste jí opravedu prokázali velkou službu.

Šťastný výraz, že jste jí pomohla vykonávat potřebu, což sama nezvládla? Bože...

Jste typický případ sobce, který bude zvíře držet při životě, i když ten život už za nic nestojí. A to nestojí, pokud se zvíře už samo ani nevydělá, nepohne.

Taky si sice nemyslím, že je to v pořádku, co paní píše o pejskovi s osteosarkomem a chápu, že na věc můžou být mezi lidmi různé názory, ale jde to napsat i jinak 🤷‍♀️

och keriton
to je mi líto......

Určitě to jde napsat jinak, líbivě zabalit a tančit kolem, ale nevidím k tomu důvod. Nejsem vulgární, vyjadřuji svoje názory většinou velmi slušně. A taky přímo. Jinak to nemám ve zvyku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Keriton - byl to úžasný dědula. Trošku mi vzhledem a pohybem připomínal staré dogušky - akorát ty tak vypadají už v osmi letech. Pro mě to byl krásný starý veselý Pan pes se specifickou osobností. A je dobře, že jste ho nechali odejít včas, jako důstojného pána a ne jako nešťastnou trosku.
Také to mám nastavené tak, že raději o měsíc dřív, než o hodinu pozdě - nic si v hlavě nevyčítejte - udělal jste to, co jste považovala za správné. A tak to prostě správné bylo!

To jste napsala moc hezky...pod to se podepisuji...a keriton, Váš pes byl opravdu krásný a měl velmi moudrý pohled...držte se!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě to jde napsat jinak, líbivě zabalit a tančit kolem, ale nevidím k tomu důvod. Nejsem vulgární, vyjadřuji svoje názory většinou velmi slušně. A taky přímo. Jinak to nemám ve zvyku.

Omlouvám se Vám, je pravdou, že jinde v této diskuzi to bylo ostřejší než břitva...no jo no...většina lidí tady to těžké rozhodnutí už někdy udělala a asi i nejednou....

Neomlouvejte se za svůj názor. Nikdy

Keriton - upřímnou soustrast, je mi to moc líto a nic nepomůže, ale udělala jste dobré rozhodnutí,radši o pár dní dřív,než jeden den,kdy by nesmyslně trpěl. Držte se

MoniR napsal(a):
Pro Buffy112: Darovat🙅😩??? Dlouho jsem to musela vstřebávat... Vždyť já tu čubu MILUJI a s ni odejde kus mého srdce a duše. A beztak si budu po zbytek života přát a těšit se na shledání na druhém břehu.

Vůbec tu podivnou osobu neřešte!
Od nás, starých iFAUŇáků tu máte plnou podporu!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jako člověk, co má zkušenost s osteosarkomem u psa, musím říct, že to, že feně rupne kost byl naše noční můra po celou dobu, kdy zabíraly léky na bolest a s fenou jsem se defakto nonstop válela na gauči a mazlila a tulila. Když si pak občas kňourla, když byla v klidu a ležela, tak to byl jasný, že už to asi začíná hodně bolet, protože jinak byla držák, žádná fňukna.
Defakto druhý den jsme jeli na uspání.Naprosto funkční pes, který si došel, kam potřeboval a užíval si společné chvíle.
Nikdy bych nedopustila, aby moje holčička trpěla....samozřejmě vyjímkou je léčba, kde je předpoklad, že pes pak bude ok.
Pokud by jí ta kost praskla, tak bych jí nechala uspat okamžitě.

Fascinuje mě další věc....já taky zkraje myslela, že fena pajdá věkem, že jdou prostě do háje klouby. Nasadila jsem MSM, ale když se kulhání pořád zhoršovalo a fena defakto kulhala nonstop, tak jsme šupajdili na veterinu, aby jí vyšetřili a případně dali něco na bolest.........

Přesně na Tebe jsem myslela - jak jsi k onemocnění Sáry přistupovala odpovědně a na závěr jejího života jsi ji nenechala trápit se!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
@ir.ma - nádor na slezině

Nerada to tu takhle znovu otvírám...
Psa jsme nechali uspat. Možná to je tím, jak byl vždycky hyperaktivní a divokej, že mi prostě nesedělo nechat to zacházet daleko, čekat, co bude dál, kdy se ještě víc zhorší a jak moc (a doufat, že to bude v ordinační době veterinářů a že budu mít zrovna auto u baráku). Asi by tu mohl být ještě pár dní- nejdéle však do nebližšího oteplení - ale zase tam pořád viselo to riziko vnitřního krvácení a dalších akutních příhod. Popravdě, čím mu bylo líp, tím víc jsem se bála, že se něco náhle stane.
Myslím, že ta hranice se fakt těžko určuje, každej ji má jinde, a rozhodně je to jiný, když se zvíře zhoršuje postupně, a když je tam takováhle diagnóza a riziko, že se kvůli nádoru najednou stane něco fatálního, a prostě nevíte, jestli se to stane za minutu nebo za měsíc.
Stejně člověk bude přemýšlet, jestli to udělal dobře, jestli měl počkat nebo to naopak měl udělat dřív. Ale na to nikdo nedokáže odpovědět líp, než ten, kdo byl tomu zvířeti nejblíž a kdo měl tu zodpovědnost a ten poslední krok udělal.

Ach "Keriton", moc je mi to líto, moc...
Jsem v myšlenkách s Vámi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky si sice nemyslím, že je to v pořádku, co paní píše o pejskovi s osteosarkomem a chápu, že na věc můžou být mezi lidmi různé názory, ale jde to napsat i jinak 🤷‍♀️

Ale ta paní JE sobec, produkovala vůči svému psovi sobecké chování.

Keriton, odešel Pan pes, je mi to líto. Pamatuju ho ještě z Equichannelu.

Keriton držte se, je mi to moc líto. Udělala jste dobře. Je to vždy těžké a smutné rozhodnutí. ať se má krásně ve psím ráji .................

Zrovna dnes se také tak nějak smiřuji s tím, že naši fenku dáme uspat, pokud nebude možnost nějakého zlepšení. V pátek nám začala padat na nohy, myslela jsem, že je má přeleželé, skoro celý den spala. V sobotu už nestoupla vůbec. Musíme jí podpírat aby si aspoň sedla. Klepou se jí nohy, zadní necítí asi vůbec :( zkoušela sem jí do nich štípnout, ani nemá snahu se uhnout. Skoro už ani nevnímá, když za ní přijdu. Jí a pije jen, když jí dáme misku až pod čumák. Včera v noci se počůrala pod sebe, nevypadá už moc dobře. Dnes jedeme na veterinu, tak uvidíme, co nám doktor řekne.. Ale pokud by se měla takto trápit a sama se nenají a nenapije ani nevyčůrá, nemá pro mě cenu pejska tu držet. Chci jí nechat odejít, pokud možno, ještě trochu důstojně.

Držím palce, abyste to s čubičkou zvládly. Vypadá to na nějaké závažné komplexní onemocnění. A jestli má fenka již své roky... Pokud to jde, tak eutanazii v domácím prostředí, v rodinném kruhu, v klidu a zhroutit se až si ji havrani odvezou. Držte se!

šárkaBendová napsal(a):
Zrovna dnes se také tak nějak smiřuji s tím, že naši fenku dáme uspat, pokud nebude možnost nějakého zlepšení. V pátek nám začala padat na nohy, myslela jsem, že je má přeleželé, skoro celý den spala. V sobotu už nestoupla vůbec. Musíme jí podpírat aby si aspoň sedla. Klepou se jí nohy, zadní necítí asi vůbec :( zkoušela sem jí do nich štípnout, ani nemá snahu se uhnout. Skoro už ani nevnímá, když za ní přijdu. Jí a pije jen, když jí dáme misku až pod čumák. Včera v noci se počůrala pod sebe, nevypadá už moc dobře. Dnes jedeme na veterinu, tak uvidíme, co nám doktor řekne.. Ale pokud by se měla takto trápit a sama se nenají a nenapije ani nevyčůrá, nemá pro mě cenu pejska tu držet. Chci jí nechat odejít, pokud možno, ještě trochu důstojně.

Je to těžký...ale myslím, že už nemá smysl to protahovat...přeji hodně sil

šárkaBendová napsal(a):
Zrovna dnes se také tak nějak smiřuji s tím, že naši fenku dáme uspat, pokud nebude možnost nějakého zlepšení. V pátek nám začala padat na nohy, myslela jsem, že je má přeleželé, skoro celý den spala. V sobotu už nestoupla vůbec. Musíme jí podpírat aby si aspoň sedla. Klepou se jí nohy, zadní necítí asi vůbec :( zkoušela sem jí do nich štípnout, ani nemá snahu se uhnout. Skoro už ani nevnímá, když za ní přijdu. Jí a pije jen, když jí dáme misku až pod čumák. Včera v noci se počůrala pod sebe, nevypadá už moc dobře. Dnes jedeme na veterinu, tak uvidíme, co nám doktor řekne.. Ale pokud by se měla takto trápit a sama se nenají a nenapije ani nevyčůrá, nemá pro mě cenu pejska tu držet. Chci jí nechat odejít, pokud možno, ještě trochu důstojně.

Souhlasím s děvčaty výše, a kdybyste si chtěla nějak společně zasmutnit, tak tu máme takové speciální vlákno "Jak se vysmutnit?"
Držte se!

fikovnice napsal(a):
Souhlasím s děvčaty výše, a kdybyste si chtěla nějak společně zasmutnit, tak tu máme takové speciální vlákno "Jak se vysmutnit?"
Držte se!

Tak zatím za sebou máme sono a vyšetření krve... zatím se zjistilo že jí nebije srdíčko jak má a proto nemá dostatečně okysličenou krev. Z krve má paní doktorka podezření na nějaký nádor nebo Cushingův syndrom... pokud to bude ono, přemýšlím, že nechám tu naší babičku odejít a nebudu jí udržovat na paliativní léčbě, která udrží pejska stejně max 2 roky s tím, že se stejně bude horšit :( je to těžké takto rozhodovat, ale po poslední zkušenosti s fenkou, která se pořád ještě udržovala a pak se nám v noci začala dusit a upadla do kómatu, mi to přijde jako lepší možnost... na naší fence už ani není vidět náznak radosti... kouká na nás tak oddaně a smutně.. sama už se nezvedne vůbec.. a mít už doživotně "život" hadrové panenky, to by si asi nepřál ani člověk ani pejsek :/

šárkaBendová napsal(a):
Tak zatím za sebou máme sono a vyšetření krve... zatím se zjistilo že jí nebije srdíčko jak má a proto nemá dostatečně okysličenou krev. Z krve má paní doktorka podezření na nějaký nádor nebo Cushingův syndrom... pokud to bude ono, přemýšlím, že nechám tu naší babičku odejít a nebudu jí udržovat na paliativní léčbě, která udrží pejska stejně max 2 roky s tím, že se stejně bude horšit :( je to těžké takto rozhodovat, ale po poslední zkušenosti s fenkou, která se pořád ještě udržovala a pak se nám v noci začala dusit a upadla do kómatu, mi to přijde jako lepší možnost... na naší fence už ani není vidět náznak radosti... kouká na nás tak oddaně a smutně.. sama už se nezvedne vůbec.. a mít už doživotně "život" hadrové panenky, to by si asi nepřál ani člověk ani pejsek :/

Nechte ji odejít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechte ji odejít.

No ještě počkáme na výsledky, jestli se to opravdu potvrdí.. zatím ještě přesně nevíme, co jí je.. ale určitě pokud by měla zůstat tak, jak je teď, nechám jí odejít. Už jsem se s tím tak nějak smiřovala od soboty, kdy vypadala hrozně...

šárkaBendová napsal(a):
No ještě počkáme na výsledky, jestli se to opravdu potvrdí.. zatím ještě přesně nevíme, co jí je.. ale určitě pokud by měla zůstat tak, jak je teď, nechám jí odejít. Už jsem se s tím tak nějak smiřovala od soboty, kdy vypadala hrozně...

To je rozumný přístup. 🌷
Kolik je babušce?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je rozumný přístup. 🌷
Kolik je babušce?

Skoro 12 let...

šárkaBendová napsal(a):
Tak zatím za sebou máme sono a vyšetření krve... zatím se zjistilo že jí nebije srdíčko jak má a proto nemá dostatečně okysličenou krev. Z krve má paní doktorka podezření na nějaký nádor nebo Cushingův syndrom... pokud to bude ono, přemýšlím, že nechám tu naší babičku odejít a nebudu jí udržovat na paliativní léčbě, která udrží pejska stejně max 2 roky s tím, že se stejně bude horšit :( je to těžké takto rozhodovat, ale po poslední zkušenosti s fenkou, která se pořád ještě udržovala a pak se nám v noci začala dusit a upadla do kómatu, mi to přijde jako lepší možnost... na naší fence už ani není vidět náznak radosti... kouká na nás tak oddaně a smutně.. sama už se nezvedne vůbec.. a mít už doživotně "život" hadrové panenky, to by si asi nepřál ani člověk ani pejsek :/

Kdyby to byla moje fenka, nechám ji odejít a na nic nečekám. Není na co čekat. Kvůli možnému prodloužení života, který už ani životem moc není? Sama píšete, že se fenka ani nezvedne, ani nepozorujete náznak radosti, jen na vás kouká oddaně a smutně - nenapadlo vás, že spíš pohledem prosí o pomoc? A pomoc je nechat ji odejít a nenechat trápit. To je nejvíc, co pro ni můžete udělat. Přeji hodně sil.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdyby to byla moje fenka, nechám ji odejít a na nic nečekám. Není na co čekat. Kvůli možnému prodloužení života, který už ani životem moc není? Sama píšete, že se fenka ani nezvedne, ani nepozorujete náznak radosti, jen na vás kouká oddaně a smutně - nenapadlo vás, že spíš pohledem prosí o pomoc? A pomoc je nechat ji odejít a nenechat trápit. To je nejvíc, co pro ni můžete udělat. Přeji hodně sil.

Paní veterinářka chce ještě počkat na výsledky moči... nechtěla jsem se už včera ptát na uspání, když ještě ani pořádně nevíme co jí je, abych nevypadala, že když jí hned něco je, tak jí hned chci uspat... ale určitě s tou možností počítám a pokud bude prognóza špatná, nechám jí odejít co možno nejvíce důstojně

šárkaBendová napsal(a):
Paní veterinářka chce ještě počkat na výsledky moči... nechtěla jsem se už včera ptát na uspání, když ještě ani pořádně nevíme co jí je, abych nevypadala, že když jí hned něco je, tak jí hned chci uspat... ale určitě s tou možností počítám a pokud bude prognóza špatná, nechám jí odejít co možno nejvíce důstojně

Věřím vám. A držím palce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Věřím vám. A držím palce.

Děkuji Vám.

šárkaBendová napsal(a):
Děkuji Vám.

Rozhodli jsme se, že ji dnes necháme uspat a nebudeme už čekat na výsledky moči... Fenka se spíš horší než lepší... Je to hrozné takhle plánovat její smrt 😥 ale člověk už na ni vidí, že se jenom trápí...

šárkaBendová napsal(a):
Rozhodli jsme se, že ji dnes necháme uspat a nebudeme už čekat na výsledky moči... Fenka se spíš horší než lepší... Je to hrozné takhle plánovat její smrt 😥 ale člověk už na ni vidí, že se jenom trápí...

Ne, ne, neplánujete její smrt. Plánujete její úlevu. Jsme tu od toho, abychom jim tímhle posledním rozhodnutím splatili to, co nám oni dali. Rozhodla jste se správně, oni si neazaslouží, aby trpěli. Držte se

Zrzavci napsal(a):
Ne, ne, neplánujete její smrt. Plánujete její úlevu. Jsme tu od toho, abychom jim tímhle posledním rozhodnutím splatili to, co nám oni dali. Rozhodla jste se správně, oni si neazaslouží, aby trpěli. Držte se

Přesně jak píšete... trápit už si nezaslouží... nám způsobí bolest, ale jí už bude dobře

šárkaBendová napsal(a):
Přesně jak píšete... trápit už si nezaslouží... nám způsobí bolest, ale jí už bude dobře

Je to veľmi ťažké, ale práve o tom je láska - myslieť viac na druhého ako na seba. A ako Vám napísali - zabezpečíte jej úľavu. Ostane vo Vašich spomienkach ... U zvieratiek je toto jedna z veľkých vymožeností, že sa dá nepredlžovať ich trápenie. Sama som dávala uspávať najlepšieho psa svojho života a dodnes naň spomínam a viem, že to bolo vtedy dobré rozhodnutie i keď ma to trápi dnes rovnako ako vtedy. No presne pred rokom som toto zažívala s vlastnou mamou - doopatrovávala som ju doma. Stav sa horšil každý deň - pred koncom som ju už prosila, aby odišla, že takto sa predsa už nemôže ďalej trápiť ... To bolo fakt hrozné - tá bezmocnosť nemôcť nijako pomôcť

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to veľmi ťažké, ale práve o tom je láska - myslieť viac na druhého ako na seba. A ako Vám napísali - zabezpečíte jej úľavu. Ostane vo Vašich spomienkach ... U zvieratiek je toto jedna z veľkých vymožeností, že sa dá nepredlžovať ich trápenie. Sama som dávala uspávať najlepšieho psa svojho života a dodnes naň spomínam a viem, že to bolo vtedy dobré rozhodnutie i keď ma to trápi dnes rovnako ako vtedy. No presne pred rokom som toto zažívala s vlastnou mamou - doopatrovávala som ju doma. Stav sa horšil každý deň - pred koncom som ju už prosila, aby odišla, že takto sa predsa už nemôže ďalej trápiť ... To bolo fakt hrozné - tá bezmocnosť nemôcť nijako pomôcť

já musela takto před rokem už uspat jednu fenku.. nic jí nebylo a najednou buch a za dva dny úplně vyhubla, v noci už nám padla do kómatu a jen zvracela... u ní to bylo honem honem nebylo o čem přemýšlet.. tady je to hrozné že už od soboty přemýšlím jestli ano nebo ne.. v pondělí ještě paní veterinářka že jí udělá ještě nějaké testy na 100% neví co jí je.. ale člověk sám vidí, že fenka už je tak špatná že nemá vůli bojovat... nejhorší je takové to "plánování" jejího odchodu...

Devět dní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to veľmi ťažké, ale práve o tom je láska - myslieť viac na druhého ako na seba. A ako Vám napísali - zabezpečíte jej úľavu. Ostane vo Vašich spomienkach ... U zvieratiek je toto jedna z veľkých vymožeností, že sa dá nepredlžovať ich trápenie. Sama som dávala uspávať najlepšieho psa svojho života a dodnes naň spomínam a viem, že to bolo vtedy dobré rozhodnutie i keď ma to trápi dnes rovnako ako vtedy. No presne pred rokom som toto zažívala s vlastnou mamou - doopatrovávala som ju doma. Stav sa horšil každý deň - pred koncom som ju už prosila, aby odišla, že takto sa predsa už nemôže ďalej trápiť ... To bolo fakt hrozné - tá bezmocnosť nemôcť nijako pomôcť

Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

šárkaBendová napsal(a):
Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

Ještě že vám zbylo štěně, nebude moc času na smutek.

šárkaBendová napsal(a):
Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

Nikdy nevím, co na napsat..všechno mi vždycky přijde povrchní a nebo jako společenská fráze. Vzpomínejte na to hezké. Vaše psí holčička u vás jistě prožila šťastný život a to je sakra hodně. Držte se...

šárkaBendová napsal(a):
Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

Udělala jste pro ni to nejlepší, co bylo možné. Zůstávají vzpomínky a ve vašem srdci žije a bude žít dál. Držte se.

šárkaBendová napsal(a):
Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

Hodně síly, držte se.

šárkaBendová napsal(a):
Tak už je naše pejsinka za duhovým mostem 😥 už by se moc trápila chudák.. prognóza byla hodně špatná..

..udělala jste z lásky k ní to nejlepší, co jste v dané situaci mohla udělat .. nenechala jste ji trápit, ale dopřála jste ji důstojný odchod..držte se....

Děkuji všem za reakce.

Holky držte se. Nikdy to není jednoduché. Měli u vás fajn život a důstojný odchod mezi těmi co je miluji. Tohle by si přál každý. A vy jste to daly. Tohle se počítá tam nahoře..

tak jsem zase v rozpacích nad chováním některých veterinářů. Mládě od sousedky má doma fenku RR. Třináctiletou. Beta ji ráda neměla, Night ji miloval a Yoda ji nezná, neb již na zahradu k "babičce" pro své zdravotní neduhy poslední rok nejezdí. Fena má velký nádor na játrech, boule po celém těle a začala to vzdávat. Leží, čůrá pod sebe... Jeli na veterinu a veterinář, který fenu zná, sono s nádorem dělal... ji odmítl uspat, že se může ještě zlepšit a tak že se nasadí to a ještě ono... Tak nějak mám pocit, že místo etiky vet vidí jen dobře situované páníky s plnou peněženkou. Majitelé nešťastní...
Dala jsem jim kontakt na dvě jiné veteriny, kde snad Afiny trápení důstojně ukončí...

Tak nějak mám pocit, že místo etiky vet vidí jen dobře situované páníky s plnou peněženkou.

Není tento veterinář "Č" ? ( Nechci jmenovat, tak jen první písmeno. )

ne

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak jsem zase v rozpacích nad chováním některých veterinářů. Mládě od sousedky má doma fenku RR. Třináctiletou. Beta ji ráda neměla, Night ji miloval a Yoda ji nezná, neb již na zahradu k "babičce" pro své zdravotní neduhy poslední rok nejezdí. Fena má velký nádor na játrech, boule po celém těle a začala to vzdávat. Leží, čůrá pod sebe... Jeli na veterinu a veterinář, který fenu zná, sono s nádorem dělal... ji odmítl uspat, že se může ještě zlepšit a tak že se nasadí to a ještě ono... Tak nějak mám pocit, že místo etiky vet vidí jen dobře situované páníky s plnou peněženkou. Majitelé nešťastní...
Dala jsem jim kontakt na dvě jiné veteriny, kde snad Afiny trápení důstojně ukončí...

Neuvěřitelné... smutné... nepochopitelné...

Snad jiný vet bude rozumnější... držím palce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak jsem zase v rozpacích nad chováním některých veterinářů. Mládě od sousedky má doma fenku RR. Třináctiletou. Beta ji ráda neměla, Night ji miloval a Yoda ji nezná, neb již na zahradu k "babičce" pro své zdravotní neduhy poslední rok nejezdí. Fena má velký nádor na játrech, boule po celém těle a začala to vzdávat. Leží, čůrá pod sebe... Jeli na veterinu a veterinář, který fenu zná, sono s nádorem dělal... ji odmítl uspat, že se může ještě zlepšit a tak že se nasadí to a ještě ono... Tak nějak mám pocit, že místo etiky vet vidí jen dobře situované páníky s plnou peněženkou. Majitelé nešťastní...
Dala jsem jim kontakt na dvě jiné veteriny, kde snad Afiny trápení důstojně ukončí...

Tohle je už snad (teda skoro určitě) v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Myslím u toho veterináře.

Škoda, že nejsou blíž.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak jsem zase v rozpacích nad chováním některých veterinářů. Mládě od sousedky má doma fenku RR. Třináctiletou. Beta ji ráda neměla, Night ji miloval a Yoda ji nezná, neb již na zahradu k "babičce" pro své zdravotní neduhy poslední rok nejezdí. Fena má velký nádor na játrech, boule po celém těle a začala to vzdávat. Leží, čůrá pod sebe... Jeli na veterinu a veterinář, který fenu zná, sono s nádorem dělal... ji odmítl uspat, že se může ještě zlepšit a tak že se nasadí to a ještě ono... Tak nějak mám pocit, že místo etiky vet vidí jen dobře situované páníky s plnou peněženkou. Majitelé nešťastní...
Dala jsem jim kontakt na dvě jiné veteriny, kde snad Afiny trápení důstojně ukončí...

To je děsný, grrr. Vet mi sice nikdy neřekl, že je čas nemocného psa/fenu uspat, to rozhodnutí bylo vždy na mně, ale když jsem se rozhodla, ani ho nenapadlo mě přemlouvat natož odmítnout vykonat tuhle poslední službu. Snad Afinku už nic netrápí.