Dobrý den chtěla bych se zeptat těch co už mají zkušenosti s výcvikem chodského psa. Pořídili jsme si štěňátko a teď mám dilema kam s ním na cvičák,je to už můj třetí pejsek,ale lidé kteří psa mají říkají,že nemá mít tvrdou výchovu,nevím co si pod tím představit.Chodila jsem s předešlými pejsky na cvičák kde samozřejmě za provedeny povel dostal pamlsek,ale když už byli větší(starší) a trénovalo se neposlechli,tak se přitvrdilo tím, že se použil škrtící obojek.Bylo to v případě, že pejsek povel znal,ale nechtěl ho provést.Nyni jsem byla na cvicaku kde jedou jen na pamlsky,ale cpou to do nich jeden po druhém aby v povelu který jste dala zůstali. Mě osobně vyhovoval ten výcvik tvrdší,ale nechci zlomit psa,aby se potom bál. Poradíte, jestli mu to může nějak ublížit?
Uživatel s deaktivovaným účtem

broumacka
napsal(a):
Dobrý den chtěla bych se zeptat těch co už mají zkušenosti s výcvikem chodského psa. Pořídili jsme si štěňátko a teď mám dilema kam s ním na cvičák,je to už můj třetí pejsek,ale lidé kteří psa mají říkají,že nemá mít tvrdou výchovu,nevím co si pod tím představit.Chodila jsem s předešlými pejsky na cvičák kde samozřejmě za provedeny povel dostal pamlsek,ale když už byli větší(starší) a trénovalo se neposlechli,tak se přitvrdilo tím, že se použil škrtící obojek.Bylo to v případě, že pejsek povel znal,ale nechtěl ho provést.Nyni jsem byla na cvicaku kde jedou jen na pamlsky,ale cpou to do nich jeden po druhém aby v povelu který jste dala zůstali. Mě osobně vyhovoval ten výcvik tvrdší,ale nechci zlomit psa,aby se potom bál. Poradíte, jestli mu to může nějak ublížit?
Pro mě čistě pocitově škrtící obojek ne, brala bych to jako selhání (moje).
Uživatel s deaktivovaným účtem

on je dobry vycvik a spatny vycvik -a na plemeni uz zas tak nezalezi.
neni tvrdsi vycvik -vhodny jen pro nektera plemena a pak ten, co se pes porad prokrmuje
na druhou stranu se musite taky citit vy pohodove a cely vycvik chapat -proc se co dela. a videt vysledky.
takze jestli se vam to ted nezda -kouknete se jake maji vysledky cvicitele, starsi kurzisti a jestli vam vyhovuji a podle toho se pak rozhodujte.
Vysledky myslim, jestli se vam libi, jak jim fungui psi, ne jestli vyhravaji zavody
Tak choďáci jsou povahově prý citlivky, staví se na důvěře (přijde mi teda, že to je obecně lepší přístup než psa nějak lámat). Důslednost musí být, ale na škrcení bych zapomněla.
Přečtěte si knížky Františka Šusty (trénink je rozhovor atd.), jsou fajn na pochopení toho, jak psí a vůbec zvířecí učení funguje.
Nepíšete, jak je štěně staré, ani jestli máte nějaké výchovné trable. Kdybyste se rozepsala, chodí sem spousta zkušených pejskaru, třeba poradí nebo doporučí výcvikáře.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Joohana
napsal(a):
Tak choďáci jsou povahově prý citlivky, staví se na důvěře (přijde mi teda, že to je obecně lepší přístup než psa nějak lámat). Důslednost musí být, ale na škrcení bych zapomněla.
Přečtěte si knížky Františka Šusty (trénink je rozhovor atd.), jsou fajn na pochopení toho, jak psí a vůbec zvířecí učení funguje.
Nepíšete, jak je štěně staré, ani jestli máte nějaké výchovné trable. Kdybyste se rozepsala, chodí sem spousta zkušených pejskaru, třeba poradí nebo doporučí výcvikáře.
Tak choďáci jsou povahově prý citlivky
to je eufemismus pro - labilni povahy? pak jo, pak se shodneme
ale vycvik, vychova kazdeho psa musi byt spravedliva, citelna.
pokud se fakt dostavam do faze, ze neco psa ucim a stejne musim pouzivat nasili - bych se aspon zamyslela, jestli to nedelam blbe
I pes ve vysokem vzruchu jde postupne ucit chovani tak, aby se moc nasili pouzivat nemuselo.
Natoz kdyz neco ucim krok po kroku a postupne -s nevstupuje mi do toho okoli - a na tom cvicaku je sterilni prostredi vlastne.
Přiznám se, že nechápu mentalitu lidí, kteří si pořídí tvora, o němž obvykle říkají že je to parťák a člen rodiny a pak mají potřebu ho tak trochu přiškrtit, pokud neplní jejich rozkazy na první dobrou.
Co takhle zkusit se zajímat, PROČ ten pes povel neplní?
Nějakej důvod má vždy a vždy je na vině majitel.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vychovávám šesté štěně....různé pobahy, různá plemenná příslušnost, psy i feny.
První fenu NO jsem si pořídila před 32 lety...jo jo...letí to a chtěla jsem z ní mít poslušného psa. Ne žádné zkoušky a soutěže, ale stopro spolehlivou provozní poslušnost.
Tehdy jako naprostý začátečník s čubou, která odrostla štěněcím střevíčkům a už se lehce dostávala do puberty, jsem se cítila bezradně. Feňule se sice rychle povely učila, ale jejich provádění bylo spolehlivé tak max v "učební hodině", když jsme cvičily. Při běžné procházce to bylo prostě rozjívené velké štěně.
Tehdy byly vlastně jenom svazarmovské cvičáky a tak jsme vyrazily, moje představa byla, že mi tam poradí, pomůžou, řeknou a ukáží jak na to, aby moje čubina byla ta paní dokonalá.
No byly jsme tam jednou a už jsem se tam neukázala....takhle jsem to se svojí psí holkou dělat nechtěla.
Takže jsem si pořídila knížku....Pes a jeho výcvik...a i z té jsem si vybrala jenom něco.......a cvičily jsme samy za občasné pomoci mojí kamarádky, která měla už vycvičeného dospělého ovčouna.....to mi suplovalo výcvik za přítomnosti dalšího psa.
Možná nám to trvalo podstatně déle, ale......nakonec jsem vycvičila, bez pamlsků, nejsem totiž pamlskovací typ, ale v klidu, bez hlasitého štěkání povelů a samozřejmě bez "škrcení", šlapání na packy a podobných metod.
Pak jsem si pořídila afgána a ten byl pro mě opravdu škola.....tam jsem pochopila, že to, že já CHCI je naprosto nepodstatné, pokud nechce i ten pes. S ním jsem pochopila, že alfou a omegou všeho je vztah se psem a že není potřeba nic lámat přes koleno, natož lámat psa, ale že jako tvor rozumný mám předpoklady k tomu, vymyslet to tak, aby pes chtěl, aby to pro něj bylo schůdné.
No a pak přišla další čuba....křířenec BSP a bernardýna s inteligencí tak pronikavou, že mi z toho zlstával rozum stát. Naprosto úžasná fena, ale....jakmile se na ní začalo tlačit, tak se zabečila a nikdo s ní nehnul a ta mě naučila nekonečné trpělivosti, snažit se být v myšlení vždy krok a nebo raději dva před psem. Další moje velká učitelka.
A dneska....mám pyrenejskou psici, 14 měsíců, umí bezvadně sedni, neochotně lehni, ale když to musí být a umí docela obstojně chodit na vodítku u nohy.
Je to poberťačka, takže ještě má "svoje dny", navíc holka ty mají ještě navíc "svoje dny" a co jako.....krásně se nám žije, bez stresů.
že se jeden den nepovede, že je jeden den umanutá.....no a co....zítra přijde nové ráno a bude to lepší.......a co potom za rok, za dva, až bude dospělá....bude dokonalá.
Mám doma asi osm stahovacích obojků různých velikostí, protože jsem na nich vždycky vodila psy, přijdou mi praktické. Ginu na nich ale nevodím, protože ještě nechodí na vodítku tak dobře a spolehlivě, abych si dovolila jí něco takového dát na krk a to dokonce ani, když není škrťák zapnutý na škrcení, na to je ten obojek moc úzký.
A u štěněte mi něco takovýho přijde jako totální prasárna.
Uživatel s deaktivovaným účtem

GAELLE
napsal(a):
Vycukávání na stahováku a různé ostnáče už se snad dnes na cvičáku nepoužívají.
Na štěně bych to určitě nedala.
Pes se dá vycvičit i bez kil pamlsků a bez řevu.
Vyberte takový cvičák který vám bude vyhovovat.
Který bude vyhovovat??
Chodila jsem s předešlými pejsky na cvičák kde samozřejmě za provedeny povel dostal pamlsek,ale když už byli větší(starší) a trénovalo se neposlechli,tak se přitvrdilo tím, že se použil škrtící obojek.Bylo to v případě, že pejsek povel znal,ale nechtěl ho provést.
Mě osobně vyhovoval ten výcvik tvrdší
Myslím, že víme, co zadavatelce vyhovuje, tak otázka nestojí.
Její dotaz je ohledně toho, zda takový typ výcviku ustojí chodský pes.
Jinak taky nejsem zastáncem nějakého neustálého pamlskování, ale ten "tvrdší výcvik" je pro mě zase na druhé straně spektra. A to jsem člověk, co nemá problém psa fyzicky zkorigovat....tím myslím třeba zatlačit rukou na záď, abych podpořila povel SEDNI.
A ken mě napadá....je vůbec plemeno, pro kter= je takový vácvik vhodný?? Není to spíš o tom, jestli dané plemeno tzv. odpouští podobné zacházení?
Někdo už to psal výše....pokud bych použila podobný postup, tak bych to teda považovala za moje velké selhání a u štěněte neomluvitelné selhání.
Sardullah děkuji za úžasnou odpověď. Já svého psa samozřejmě miluji je to prostě ten který vás i s blbou náladou rozesměje. Proto jsem se tu ptala na vaše názory,nechci mu ublížit, chci mít poma stále toho veselého praštěného psa. I nad tím jsem přemýšlela, na cvičák vůbec nechodit a zkusit to sama,po svém doma. Socializaci máme skoro každý den, když jdeme na procházku. Pokaždé někoho potkáme a blbnou spolu. Mějte se všichni báječně a vlastně děkuji všem kteří se do diskuze zapojili
Uživatel s deaktivovaným účtem

broumacka
napsal(a):
Štěně má 5 měsíců,žádné trable zatím nemáme, je velmi hodný. Ale samozřejmě by základ měl mít.Zatim nemá problém ani se psy,ani s fenkami, chce si jen hrát. Všem moc děkuji, zůstaneme tedy raději u těch pamlsků a trénovat.
Zůstaňte.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Bylo to v případě, že pejsek povel znal,ale nechtěl ho provést.
Tohle je velmi ošidná hláška. Pejsek, který povel nechce provést, ho neumí. Zná ho třeba doma v kuchyni, nebo na dvorku, ale jinde mu to tak nejde.