Vrčení psa na syna

Syn má 13 let.

To je těžké. Ono je obecně mezi lidmi zažito, že vrčení psa, na dítě zejména, je těžký prohřešek.
Přitom je to ze strany psa velmi slušné upozornění, že se v dané situaci necítí komfortně.
Lze docílit toho, že pes vrčet nebude, lze mu to zakázat, ale pak je třeba připravit se na situaci, že pes zaútočí bez varování.
Asi bych synovi vysvětlila, že pokud pes odpočívá na pelechu nebo žere, není čas na mazlení.

Dobrý den.
Kdo psa krmī ,dává mu pamlsky a venčí.
Syn v kapsách piškoty ,jen co se mihe pes okolo budou padat na zem po čase podávat z otevřené dlaně.
Při odpočinku nerušit

- ležel v obýváku pod konferenčním stolem (je to jeho oblíbené místo,
kam si chodí odpočinout)
a syn přišel k němu a chtěl si ho pohladit, jenže
Dasty najednou začal po něm vrčet.
nedávno zase, když ležel ve svým pelíšku a kousal kost
a syn kolem něj prošel, tak opět začal na něj vrčet.

Co? Nic nedochází?

Tak to je fakt zvláštní.
Nejlíp poradí p. Desenský .

rapotacka11 napsal(a):
- ležel v obýváku pod konferenčním stolem (je to jeho oblíbené místo,
kam si chodí odpočinout)
a syn přišel k němu a chtěl si ho pohladit, jenže
Dasty najednou začal po něm vrčet.
nedávno zase, když ležel ve svým pelíšku a kousal kost
a syn kolem něj prošel, tak opět začal na něj vrčet.

Co? Nic nedochází?

Tak to je fakt zvláštní.
Nejlíp poradí p. Desenský .

Já teda to vidím na první pohled taky...

Pes defakto v boudičce...ve svém...tady se všichni shodnem, že pes potřebuje někde místo, kde za ním nebude furt někdo lozit, kde bude mít klid.
Navíc potom s kostičkou....

Lenčo buďte v klidu, nemáte agresivního psa, jen musíte svého syna naučit, jak se chovat...je mu 13 let, tak to nebude problém.

Za pejskem pod stůl se neleze, pejsek pod stolem se nemusí nutně hladit....pokud si s ním chce syn hrát, tak ať psa zavolá k sobě. Pokud mu bude chtít tu kost odebrat, tak zavolat k sobě a provést výměnu za nějakou jinou mňamku a to je lepší nejprve natrénovat, ale zároveň s tím psa posléze nebuzerovat.
Prostě synovi vysvětlit, že pes není hračka, že je to živá bytost a že prostě musí respektovat, třeba právě to psí místečko.

A pokud třeba prochází kolem pelíšku, kde si pes kouše kost a pes zavrčí, tak prostě jen jak jdu okolo tak řeknu..."no jo, máš kostičku, já to vidim"

A co poradím já...pokud by to syna bavilo, tak ať s pejskem pod dozorem cvičí a na vás je vysvětlit synovi, jak psi fungují, přemýšlí, stanovit nějaká pravidla....

Ještě bych dodala, že třeba u nás to funguje následovně....pokud slyšim psa zavrčet, tak volám na děti (a to už mám dospělce, kteří žijou se psy celý život) "co děláš tomu Jackulínkovi, že vrčí"

Všem vám moc děkuji za rady 😉 Syn je poučen, že pes musí mít svůj prostor pro odpočinek, ale prostě mě to zarazilo. Je to totiž náš třetí pejsek a zatím to žádný neudělal, tak mě to jen zarazilo.

Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně.

5008 napsal(a):
Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně.

to právě hodně neplatí.

respektive tu eskalaci si vyslouží člověk vlastní agresí a trestáním za vrčení. nemůže vrčet, tak příště až ho bude něco štvát, tak rovnou hryzne. a opakovaně, aby toho stihl co nejvíc než bude bit.

5008 napsal(a):
Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně.

Zalez ty chytrolíne!
“A první do dveří jdu já”!

Naučte se číst! O bití a trestání jsem nic nepsal, chytrolínky

Nreg napsal(a):
Dobrý den.
Kdo psa krmī ,dává mu pamlsky a venčí.
Syn v kapsách piškoty ,jen co se mihe pes okolo budou padat na zem po čase podávat z otevřené dlaně.
Při odpočinku nerušit

O piškotech to není. Moje mamka, kterou mám doma a psa mi hlídá, je narozdíl ode mě "provianťák". Ale není pro něj autorita, navíc je nečitelná a ani ona jemu moc nerozumí, s empatií je trochu na štíru. Takže když po něm chce něco, co on nechce, tak je schopen na ní zamručet. U mě by si to nedovolil. Samozřejmě jí má rád a nerafnul by jí, ale ta komunikace holt trochu vázne. A o tom to je.

snad u všech našich dog platilo, že pokud byly unavené (hlavně večer po náročném - třeba výletovém dni), tak uměly zavrčet ve smyslu "nechte mě na pokoji, mám toho dost". Vrčely ve chvíli, kdy se bály, že se budou muset přemístit a nechtělo se jim zvedat. Zajímavé je, že i když jsme maličká dítka vždy hlídali, někdy se prostě stalo, že prťavec dolezl či došel k ležícímu mamutovi a začal ho budit. A u prťavců - a bylo jedno, zdali doga byla fena či pes - se nikdy nestalo, že by zavrčela či jinak projevila nesouhlas. U těch větších dětí (řekla bych tak pět let a výš) už klidně zamručí... a poučené dítko praví "nojono, tak se napoto" a místo na gauč si sednou na zem...

NIght je uvrčený v poslední době nejvíc na mě, když ho večer nutím jít ještě naposled na zahradu čůrat. Že prý nemusí. (mimochodem dotaz - nutili byste ho jít, když za a - vydrží do rána a za b - kdyby nutně potřeboval, tak mám lehké spaní a pustím ho kdykoli i v noci?? Jde mi o ledviny, jestli není průšvih, když jde pak ven třeba po 12 hodinách... Ale on kolem té 22 prostě už má půlnoc a ven nechce) Přes den pochopitelně chodí ven relativně často.

Přesně, jak píše Xerxová - vrčení je prostě vyjádření negativní emoce, na to by měl mít každý pes právo.
Bohužel, stále je dost lidí, kteří považují zavrčení na člověka za "smrtelný prohřešek", projev dominance, nerespektování...prostě něco, co si pes v žádném případě nesmí dovolit...
Jak jinak má pes slušně vyjádřit, že je mu něco nepříjemné, že taky má nějaké své hranice? Máváním packou, třeba?
Primárně většina psů z takových situací odchází, ale někdy prostě není kam nebo je to příliš obtížné.
Když jsme si přinesli domů první fenu- nalezence, dceři bylo 8. Pamatuju se, že pokud odpočívala na pelechu a malá se s ní přišla mazlit, vrčela. Tenkrát jsem si taky ještě myslela, že je to óbr prohřešek, ale naštěstí mě nenapadlo nějak to řešit, prostě jsem malou poučila, že na odpočívajícího psa nemá sahat.
Celých těch 11 či kolik let, co u nás fena byla, to bylo zlatíčko, nikdy nikoho nekousla. A jak vidno, nikdo z těch, kdo se tu shodují, že psí vrčení respektujou jako komunikační signál, nemá doma psy, kteří terorizují domácnost a koušou.
Jestli ono to nebude nějak jinak

NIght je uvrčený v poslední době nejvíc na mě, když ho večer nutím jít ještě naposled na zahradu čůrat. Že prý nemusí. (mimochodem dotaz - nutili byste ho jít, když za a - vydrží do rána a za b - kdyby nutně potřeboval, tak mám lehké spaní a pustím ho kdykoli i v noci?? Jde mi o ledviny, jestli není průšvih, když jde pak ven třeba po 12 hodinách... Ale on kolem té 22 prostě už má půlnoc a ven nechce) Přes den pochopitelně chodí ven relativně často.

Diskuze o tomhle by mě taky zajímala, s dovolením z toho udělám nové vlákno - ve vrčení na syna by to bylo špatně dohledatelné

Přesně, jak píše Xerxová - vrčení je prostě vyjádření negativní emoce, na to by měl mít každý pes právo.

Já s tímhle naprosto souhlasím. Vrčením pes prostě komunikuje, nemyslím si, že by to byl nějaký prohřešek nebo tak. Ono je to i krásně vidět mezi více psema, jak to vrčení funguje.

Ale hrozně záleží na konkrétním psovi. Moji psi na lidi z rodiny nikdy nezavrčeli, fena nikdy ani na cizí lidi. Až do nedávna - to bylo krátce po porodu, kdy jsme přikládali štěňata na kojení, vrčela na štěňata. Přijela mi pomáhat kamarádka a začala ji prohmatávat cecíky aby zjistila, co se děje, a fena začala vrčet i na ní, fakt hodně. To bylo poprvé za tři roky, co na někoho z lidí zavrčela. Utvrdilo mě to jen v tom, že jí to musí opravdu neskutečně moc bolet, nezlobila jsem se na ní, neměla jsem ji to za zlé. Ale musím teda říct, že mě to překvapilo, protože jsem to u ní neznala a nečekala. Takže na druhou stranu já se zas tak nedivím, že někoho zavrčení psa na členy rodiny překvapí, když je to po letech poprvé.

Jo někteří psi jsou "uvrčení" a v rámci komunikace to používají často, ale někteří zase naopak a to pak člověka může zaskočit.

Můžu potvrdit, že ze známých všichni takoví, co razí názor, že pes si nesmí dovolit zavrčet, natož ještě na dítě, jinak se se zlou potáže (a fakt nutně nemusí jít o bití) mají doma psa, co jim vyrostl do formy "no, on je máklej, on po nás bezdůvodně vyjíždí"
A zase za to může ten pes, protože to on je tam ten vadnej. Jak jinak.

Jo a ještě, mě pes nevrčí, ale místo toho někdy mručí. Třeba když jdu do postele a poprosím ho, aby si lehnul kousek vedle, tak to zamručí, naštvaně povzdechne a zvedá se

5008 napsal(a):
Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně.

Přesně takhle začne 99% agresivních dementů, kteří u mě skončí na převýchovu, případně trvale odložení.

My jsme mu dali jasně najevo, že si to nesmí dovolit a nepomohlo, tak nás ho zbavte. To je přece vaše povinnost.

🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️

5008 napsal(a):
Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně.

Když ho nenecháte, tak příště rovnou bez varování kousne a to se pak lidí diví....

Můj pes milionovej, já sama bych na něm mohla dříví štípat, neublížil by kuřeti, z hmyzu má respekt. Ale pokud k němu přijde pes a zavrčí, tak můj začne taky a čeká, co se bude dít. Mám pocit, že brání mě a feny taky. Ale nikdy se neporval, stačilo zařvat, že ne, že si to vyřeším sama. Většina lidí mi tvrdí, že je to tím, že ho mám od cca 1,5 roku a prostě mě miluje a hlídá si mě.

Já musím říct, že jsem měla psy vrčivky i nevrčivý.....a bylo to zde již popsáno výše.

Hodně lidí bere vrčení psa jako projev agrese. Pes si to NESMÍ dovolit, protože když ho necháme, tak nás příště pokouše.

Já beru vrčení jako komunikaci ze strany psa...je to pro mě upozornění, že...už je unavenej a chce mít klid nebo že ho něco bolí a nechce, abych na něj sahala nebo dokonce rozverné vrčení, kdy se pes ve své podstatě usmívá a vrtí ocasem....viz můj Jack, když měl kost, prostě takový náš rituál, abych mu řekla "no jo, já to vidim, že máš kostičku a jsi strašně zlej pes" a on se rozvrtěl ještě víc.
Vrčení může být taky projev při hře....s některými psy, když se mordujeme, blbneme, tak vrčíme oba.

Myslím, že každý majitel psa, pozná nebo by měl poznat intonaci, jakou pes vrčí. Co říká "hele mám uzlík, pojď mě honit a nebo se přetahovat.....už jsem unavenej, nech mě....tohle je mi hódně nepříjemný a nebo mě to bolí....tohle je moje kořist a já ti jí nedám.....a v neposlední řadě bacha..kousnu"

To, že někteří řeknou "to náš Alík nevrčí", není žádné dogma, že tím pádem nesmí zavrčet žádnej pes a nebo pokud zavrčí, tak je to hned projev agrese.

Za mě musím říct, že pokud má majitel se psem vztah a pokud má cit pro komunikaci s ním, pokud ctí pravidlo "já nikdy neublížím psu a pes nikdy neublíží mě", pokud má vůči svému psu svědomí čisté, tak nemá čeho se ze strany psa bát.

V soužití s dětmi, že vždycky důležité socializovat dítě se psem!!!....moje děti od mala ctí pravidlo NIKDY NESAHAT NA PSA, KDYŽ SPÍ, NELOZIT ZA PSEM, KDYŽ SE SEBRAL A ŠEL SI LEHNOUT NA MÍSTEČKO, NELOZIT ZA PSEM KDYŽ PAPÁ A NESAHAT MU DO MISKY (pokud já neřeknu, třeba "běž a přihoď Alíkovi do mističky tady ten kousek masíčka) A NIKDY PSU NIC NEBRAT.
To poslední je více méně pro jistotu, můžu mít psa, co mi odevzdá cokoliv, ale dítěti to nedá, můžu mít psa, který odevzdá téměř cokoliv, ale třeba to, co se mu doma podaří ukrást si bude bránit a klidně to může být blbost...umaštěnej papír, co vytáhl z koše, kolíček na prádlo, co jsem vytrousila a pes ho našel a nebo třeba prázdná rulička od toaleťáku, co v nestřežené chvíli sebral ze záchodu.
Prostě nejsem schopná odhadnout, jestli se nestane, že i pes, který si nechá vzít bez odporu cokoliv jednoho krásného dne nenajde věc, kterou nebude chtít dát, obzvlášť dítěti. Dítě nemusí zaznamenat varovné signály a pes nemusí dítě přímo agresivně pokousat, stačí když ho zubama upozorní a i když neteče krtev, i když je to opravdu "vystartuju, ale nekousnu", tak to může narušit jejich vztah.
Dítě se může začít psa bát a pes si na děcko může začít dávat velkýho bacha a může se začít hrdlit i o věci, o které se dřív nehrdlil.

Vrčení může být taky projev při hře....s některými psy, když se mordujeme, blbneme, tak vrčíme oba.

Můj knírač měl kámoše boxera. Když se sešli, byl to takový cirkus, že nás lidi obcházeli velkým obloukem, aby je krev nepostříkala. Ani jeden neměl nikdy ani škrábaneček.

Současné feny, když si hrají, tak malá vrčí,jako tisíc čertů. Útočí, zakusuje, chroptí. Když toho má velká dost, vrkne, malá se připlácne k zemi a je klid. Zase, ani škránaneček.

5008 napsal(a):
Naučte se číst! O bití a trestání jsem nic nepsal, chytrolínky

Tak jak byste to řešil(a)?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak jak byste to řešil(a)?

Tak základ je, že pes se má učit a ne odnaučovat. A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě. Ani jeden pes co jsem kdy měl a mám na nás nikdy nevrčel, neměl totiž důvod. Kontakt s námi je pro něj potěšením a je jedno jestli odpočívá, spí……Komu pes při kontaktu vrčí, se musí sám zamyslet čím ho s.re

5008 napsal(a):
Tak základ je, že pes se má učit a ne odnaučovat. A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě. Ani jeden pes co jsem kdy měl a mám na nás nikdy nevrčel, neměl totiž důvod. Kontakt s námi je pro něj potěšením a je jedno jestli odpočívá, spí……Komu pes při kontaktu vrčí, se musí sám zamyslet čím ho s.re

Dobrý den,
tak jo já se přiznám, že malý pišišvor na mě vrčí a to stylem nesermě.
Mám ho od malička, od mala já sním dělám vše od a do z, 24hod. jsme spolu a když spolu blbneme tak prostě na mě vrčí a já na něho jen promluvím " kousni mě do 👃 a uvidíš". Takhle fungujeme už 7let, ale vím, že je to jen hra se mnou. Nikdy na nikoho jiného si nedovolil ani jen vrknout, ale vlastně jo a to když se k němu přiblíží jiný 🐕 s kterého má respekt.
Já mám psa celkově už od mých 9let což je 59let, tak že nějaká brblání pro mě nic neznamená a umím si poradit. Jo a beru, že jeto jejích komunikace.
Dája

5008 napsal(a):
Tak základ je, že pes se má učit a ne odnaučovat. A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě. Ani jeden pes co jsem kdy měl a mám na nás nikdy nevrčel, neměl totiž důvod. Kontakt s námi je pro něj potěšením a je jedno jestli odpočívá, spí……Komu pes při kontaktu vrčí, se musí sám zamyslet čím ho s.re

Takže zkušenosti s takovými psy máte nulové, ale naprosto přesně víte, jak s takovým psem zacházet. No paráda.

Takoví radílci jsou fakt sen každého psa.

Tak ono je vrčení a vrčení. Kdyby pes vrčel s ušima dozadu a odhalenými pysky, to už by bylo něco hodně špatně. Když si pes jen tak brumlá ( protestuje ), tak se mu buď v klidu domluví, když je zásah nutný, nebo se nechá být.
( Když jsme poprvé obrátili 4 měsíční fenku na záda, že jí vyndáme klíště, vrčela, seč jí síly stačily, později sama ukazovala, kde klíště je - pojď mi to vyndat )

impact napsal(a):
Takže zkušenosti s takovými psy máte nulové, ale naprosto přesně víte, jak s takovým psem zacházet. No paráda.

Takoví radílci jsou fakt sen každého psa.

Tak ještě jednou pro pitomce co neumí číst. Nikde nepíšu že jsem se s takovým psem nikdy nesetkal a že vím co přesně dělat. Nikdo tady nevíte jak to u nich doma je, možná ani majitelka, co dělá syn se psem

- jak to u nich doma je, možná ani majitelka, co dělá syn se psem

Souhlas.
Kdysi jsem zažila naštvanou (až rozzuřenou) holku ve stejném věku
- div psa neuškrtila na vodítku, že s ním musela ven.
Měla jsem pocit, že ho roztočí nad hlavou jako vrtuli.
Maminka nám vyprávěla, jak je k němu skvělá a bla bla.

5008 napsal(a):
Tak ještě jednou pro pitomce co neumí číst. Nikde nepíšu že jsem se s takovým psem nikdy nesetkal a že vím co přesně dělat. Nikdo tady nevíte jak to u nich doma je, možná ani majitelka, co dělá syn se psem

Nejsme pitomí. Váš příspěvek ze 17.9. (21 46) se dá vyložit dvojím způsobem.

"A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě"
ten pes tím říká, jsem v diskomfortu
příčiny mohou být různé
mimo vrčení hravého

"Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně."
5008, tohle jsi napsal
A tohle se v prvé řadě čte, jako "tohle si pes nesmí dovolit, tak mu ukážu co proto..."
Jestli tohle někdo čte jako "psa něco učte, zamyslete se nad vztahy, jak se syn chová ke psu apod."......prosím přihlaste se, já to tam nevidím

Dája6 napsal(a):
Dobrý den,
tak jo já se přiznám, že malý pišišvor na mě vrčí a to stylem nesermě.
Mám ho od malička, od mala já sním dělám vše od a do z, 24hod. jsme spolu a když spolu blbneme tak prostě na mě vrčí a já na něho jen promluvím " kousni mě do 👃 a uvidíš". Takhle fungujeme už 7let, ale vím, že je to jen hra se mnou. Nikdy na nikoho jiného si nedovolil ani jen vrknout, ale vlastně jo a to když se k němu přiblíží jiný 🐕 s kterého má respekt.
Já mám psa celkově už od mých 9let což je 59let, tak že nějaká brblání pro mě nic neznamená a umím si poradit. Jo a beru, že jeto jejích komunikace.
Dája

Jeee chyba, ne že mám kulíšky už 59let, ale 52let + 9let=61let což mám teď.
Dája

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě"
ten pes tím říká, jsem v diskomfortu
příčiny mohou být různé
mimo vrčení hravého

"Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně."
5008, tohle jsi napsal
A tohle se v prvé řadě čte, jako "tohle si pes nesmí dovolit, tak mu ukážu co proto..."
Jestli tohle někdo čte jako "psa něco učte, zamyslete se nad vztahy, jak se syn chová ke psu apod."......prosím přihlaste se, já to tam nevidím

To je přesně to, co jsem měla na mysli! Že nás všechny napadlo "tohle si pes nesmí dovolit". A zadavatel třeba myslel - k tomu by pes neměl mít důvod, zamyslete se nad sebou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě"
ten pes tím říká, jsem v diskomfortu
příčiny mohou být různé
mimo vrčení hravého

"Pes nemá po členovi rodiny co vrčet. Teď jen vrčí, vy ho necháte, příště trochu cvakne a potom třeba kousne pořádně."
5008, tohle jsi napsal
A tohle se v prvé řadě čte, jako "tohle si pes nesmí dovolit, tak mu ukážu co proto..."
Jestli tohle někdo čte jako "psa něco učte, zamyslete se nad vztahy, jak se syn chová ke psu apod."......prosím přihlaste se, já to tam nevidím

Každej si to vyloží, jak chce. Jen vy zrovna tímhle způsobem. Já si taky myslim, že pes nemá na svýho člověka co vrčet, tím výhružným způsobem, že jestli jednou na mne sáhneš, tak tě zabiju. Beru hravý vrčení, takový to bručení, když je unavenej, nebo bolavej, ale výhružný teda ne. A zrovna, jak vy tady napadáte to, že pes nesmí na člověka zavrčet, tak se mi zrovna tak nelíbí, jak radíte, že se má vrčení přecházet, že pes má nárok vrčet. Co když je ten pes někdy opravdu kousne? Já něco takovýho mám v rodině a když jsem byla mladá, tak jsme měli jezevčici, kolem který se nedalo skoro ani projít. Další vořech mamině málem ukousl palec, protože se moc hýbala na posteli a ovčounovi, když potřebovala vyndat klíště, tak mi volala at přijedu. Jinak to byly zlatíčka, totální závisláci na mamině, ale když jim potřebovala udělat něco, co nebylo příjemný a ohradili by se, tak sem musela přijet já. To samé na veterině, když manžel byl požádanej vetkou, aby mu pomohla podržet rotvíka Huga, protože vrčí a majitelka se ho bojí. Takže přesně ten názor zastávám i já, že pes na mě nemá co vrčet, když se mu něco nelíbí, tak může jít pryč. Ale je sto různejch důvodů proč pes vrčí a sto různejch způsobů, jak to napravit.

5008 napsal(a):
Tak základ je, že pes se má učit a ne odnaučovat. A ano pokud na Vás pes vrčí, tak tím většinou říká-s.reš mě. Ani jeden pes co jsem kdy měl a mám na nás nikdy nevrčel, neměl totiž důvod. Kontakt s námi je pro něj potěšením a je jedno jestli odpočívá, spí……Komu pes při kontaktu vrčí, se musí sám zamyslet čím ho s.re

Každej halt víme to svý.....

Komu pes při kontaktu vrčí, se musí sám zamyslet čím ho s.re

No je vidět, že jste nikdy vrčivku neměl, protože vrčení rozhodně není o tom, že psa člověk něčím s.re. Ta škála vrčení je opravdu přes "hravé vrčení"...když mi přijde feňule s plyšákem v tlamě, přede mnou zatřese hlavou a zavrčí, tak to opravdu není o tom "se.reš mě", ale "hele mám hračku, pojď si hrát", až po varování před útokem....a to se tady shodneme, že pokud se pes k majiteli chová takto, tak povětšinou chyba majitele.
Někteří pejsci třeba můžou být větší labilové a bázlivky a v určitých situacích, které nemají nacvičené, naučené, kterým nerozumí, viz to co popisuje orionka, se prostě o sebe tak bojí.......

Názory typu PES NESMÍ A PES MUSÍ jsou hezké v teoretické rovině, ale vzhledem k tomu, že pes je živá bytost a každý pes je jiný, stejně jako lidi. Prostě některý pes je bručoun a brblal od přírody a může vás milovat na max a být závisláček, ale prostě brblat bude, některý pes je bázlivka a bude vrčet ve stylu "co to děláš, já se bojim" a některý pes je vyrovnaný salámista a nezavrčí a nezavrčí.

A ještě bych řekla...měl jste štěstí na bezproblémové psy, ale věřte mi, když řeknu, že nejvíc se člověk naučí se složitějšími povahami....často se stává, že lidi si pořídí třeba třetího psa, dva předtím byli naprostá hodňoučká zlatíčka už jako štěňata a najednou mají štěně, co na ně vrčí, kouše, jakákoliv manipulace typu...vyndat klíšťe, vyčistit uši...je problém....předtím měli sluníčkového pejsa, co miloval všechny lidi a psy na světě a tenhle psy nesnáší a od lidí se rozhodně nenechá pohladit....předchozím psům se mohli hrabat v misce a tady na ně ošklivě vystartovalo štěně......atd atd
Takový pes potom "vyrobí" ty zkušenosti, kdy můžete říct "jo to náš Punťa byl taky takovej poděs...a zafungovalo na něj to a tamto, tak to zkuste". Protože u těch prvních dvou hodných psech vlastně žádnou zkušenost nenabyli.

Ani jeden pes co jsem kdy měl a mám na nás nikdy nevrčel, neměl totiž důvod.

Letos jsem musela uspat svého psa....jak bych ho popsala "maminčin chlapeček" (jakože můj), většího mamánečka a závisláčka jste možná ani neviděl. NIKDY mu nikdo neublížil, ale prostě už byl od přírody taková bázlivá povaha. A když zavrčel...pokud to nebylo to hravé vrčení....tak moje reakce na to byla "copak se děje ty moje zlatíčko, proč vrčánkuješ??"......věřte, že k tomu neměl objektivní důvod, protože normálnímu psu např. nevadí, když si hraje s děckem (dvanáctiletým) všechno v poho do chvíle, kdy to dítě přejde ze sedu do kleku a "jde po kolenou", no a náš Jack se mohl zbláznit, takováhle prkotina ho vykolejila tak, že na holku vrčel ještě tejden a obcházel jí obloukem, protože co kdyby se z ní stal zase trpaslík, který by šel k němu.
Nebo třeba jeho specialita byla, že když si něco udělal...třeba se praštil o šuplík u linky...prostě cokoliv, tak se rozhlédl a kdo byl nejblíž, tak za to automaticky mohl a na toho vrčel a protože se předtím zamyslel, tak jsem se naučila uskočit a když se na mě podívat, tak říkám "to jsem nebyla já, to byla Sárina (pokud čuba stála vedle)"
Prostě to byl pes, který NEMĚL důvod k vrčení, NIKDY mu nikdo neublížil, nikdy nebyl potrestanej, nikdy jsme na něho ani nezvýšili hlas, pes který nás miloval celou svojí psí dušičkou a my jeho a přesto vrčel ......prostě se narodil jako óbr bojínek.
A moje poslání bylo udělat z co nejvíc situací naprostou rutinu, protože co je milionkrát opakované, kdy si je bázlivý pes jistý v kramflecích, že ví přesně, co bude následovat a že to není nic, co by v pohodě nezvládl.

od lidí se rozhodně nenechá pohladit....

Hodně odbočím, ale nechce se mi zakládat nové vlákno :

Kdo vymyslel, že než psa pohladíte, máte mu dát očuchat dlaň ? Myšleno cizího psa.
Jak na to váš pes reaguje?

Moje psice: Cizí člověk k ní natáhne dlaň, ona si čuchne v domění, že jí něco nabízí....nic tam není, tak chňapne. Asi tak "nic nemáš, tak co sem tu pazouru strkáš?"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
od lidí se rozhodně nenechá pohladit....

Hodně odbočím, ale nechce se mi zakládat nové vlákno :

Kdo vymyslel, že než psa pohladíte, máte mu dát očuchat dlaň ? Myšleno cizího psa.
Jak na to váš pes reaguje?

Moje psice: Cizí člověk k ní natáhne dlaň, ona si čuchne v domění, že jí něco nabízí....nic tam není, tak chňapne. Asi tak "nic nemáš, tak co sem tu pazouru strkáš?"

Já to vnímám (praktikuji) jako mazlení se souhlasem. Natáhnu dlaň (ale vertikálně), a nechám na psovi rozhodnutí, zda se mnou chce interagovat. Pokud ano, po chvíli dlaň zase odtáhnu a nechám se vést psem - buď chce pokračovat nebo ne.
Nikdy po mně žádný cizí pes nechňapl. Začínáme očním kontaktem, dotýkám se jen po svolení majitele a minimálně zpočátku jen na neutrálních místech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
od lidí se rozhodně nenechá pohladit....

Hodně odbočím, ale nechce se mi zakládat nové vlákno :

Kdo vymyslel, že než psa pohladíte, máte mu dát očuchat dlaň ? Myšleno cizího psa.
Jak na to váš pes reaguje?

Moje psice: Cizí člověk k ní natáhne dlaň, ona si čuchne v domění, že jí něco nabízí....nic tam není, tak chňapne. Asi tak "nic nemáš, tak co sem tu pazouru strkáš?"

Nevím, ale tohle dělají snad všichni a spousta lidí to i šíří, že se to takhle má dělat ..."psu musíš dát nejdřív očuchat ruku a pak ho můžeš pohladit"

A co musím říct já, že lidi často dělají, že pak automaticky pohladí psa po hlavě a to teda není všem psům od cizího příjemné.

No, já si myslím, že tento typ interakcí s cizími by měl hlavně moderovat majitel. Říct protějšku, jak se k psovi postavit, kde se ho (ne)smí dotýkat atd.

Huskyjanina napsal(a):
Každej si to vyloží, jak chce. Jen vy zrovna tímhle způsobem. Já si taky myslim, že pes nemá na svýho člověka co vrčet, tím výhružným způsobem, že jestli jednou na mne sáhneš, tak tě zabiju. Beru hravý vrčení, takový to bručení, když je unavenej, nebo bolavej, ale výhružný teda ne. A zrovna, jak vy tady napadáte to, že pes nesmí na člověka zavrčet, tak se mi zrovna tak nelíbí, jak radíte, že se má vrčení přecházet, že pes má nárok vrčet. Co když je ten pes někdy opravdu kousne? Já něco takovýho mám v rodině a když jsem byla mladá, tak jsme měli jezevčici, kolem který se nedalo skoro ani projít. Další vořech mamině málem ukousl palec, protože se moc hýbala na posteli a ovčounovi, když potřebovala vyndat klíště, tak mi volala at přijedu. Jinak to byly zlatíčka, totální závisláci na mamině, ale když jim potřebovala udělat něco, co nebylo příjemný a ohradili by se, tak sem musela přijet já. To samé na veterině, když manžel byl požádanej vetkou, aby mu pomohla podržet rotvíka Huga, protože vrčí a majitelka se ho bojí. Takže přesně ten názor zastávám i já, že pes na mě nemá co vrčet, když se mu něco nelíbí, tak může jít pryč. Ale je sto různejch důvodů proč pes vrčí a sto různejch způsobů, jak to napravit.

Jo, ale takový to zlý výhrůžný vrčení už je důsledek nějaký zásadní chyby ze strany majitele.
Pokud se ze psa stává tygr při vyndavání klíštěte, není to chyba toho psa, nýbrž majitel totálně zanedbal nácvik ošetření.
Možná jsem divná, ale pokud nejde bez úrazu projít kolem jezevčíka, jsem přesvědčená, že soudruzi (majitelé) někde udělali chybu. Vy jste zřejmě přesvědčená, že je na místě takového psa řádně zpacifikovat, protože si to nesmí dovolit, ale trestala byste ho jen za své předchozí chyby, díky kterým to chování takto vygradovalo.
Jezevčík je poměrně specifické plemeno, výchova sice musí být důsledná, ale laskavá. Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech.

Co když je ten pes někdy opravdu kousne?

To kousne i pes, kterej nevrčí. Typicky ten, kterej byl za v rčení trestán. A pak je to haj.zl, kterej útočí bez varování.
Jak vidíte, nikdo z těch, co tu psům přiznávají právo vrčet, překvapivě doma nemá bestii, která by na ně vrčela stylem "ještě kousek a kousnu tě".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, já si myslím, že tento typ interakcí s cizími by měl hlavně moderovat majitel. Říct protějšku, jak se k psovi postavit, kde se ho (ne)smí dotýkat atd.

Tak já hlásím, nehlaďte, nechce. Jenže, znáte lidi : "ale vždyť je hodná". No, není. Tedy nikdy nikoho nekousla, ale někdy to dá fušku.

Terven napsal(a):
Jo, ale takový to zlý výhrůžný vrčení už je důsledek nějaký zásadní chyby ze strany majitele.
Pokud se ze psa stává tygr při vyndavání klíštěte, není to chyba toho psa, nýbrž majitel totálně zanedbal nácvik ošetření.
Možná jsem divná, ale pokud nejde bez úrazu projít kolem jezevčíka, jsem přesvědčená, že soudruzi (majitelé) někde udělali chybu. Vy jste zřejmě přesvědčená, že je na místě takového psa řádně zpacifikovat, protože si to nesmí dovolit, ale trestala byste ho jen za své předchozí chyby, díky kterým to chování takto vygradovalo.
Jezevčík je poměrně specifické plemeno, výchova sice musí být důsledná, ale laskavá. Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech.

Co když je ten pes někdy opravdu kousne?

To kousne i pes, kterej nevrčí. Typicky ten, kterej byl za v rčení trestán. A pak je to haj.zl, kterej útočí bez varování.
Jak vidíte, nikdo z těch, co tu psům přiznávají právo vrčet, překvapivě doma nemá bestii, která by na ně vrčela stylem "ještě kousek a kousnu tě".

To si myslí jen zdejší osazenstvo, že pokud pes vrčí zle, tak je to založeno jen na trestech. Ba ne, je to založeno i na rozmazlování a pokud pes roste jak dříví v lese. Na toho jezevce u maminy se nikdo za celej jeho život ani křivě nepodíval.


"Vy jste zřejmě přesvědčená, že je na místě takového psa řádně zpacifikovat, protože si to nesmí dovolit, ale trestala byste ho jen za své předchozí chyby, díky kterým to chování takto vygradovalo."

A jsme opět u toho, opět se zde podsouvá nějaká myšlenka, kterou jste si vydedukovala a která opět není pravdivá. Stačilo by jen lépe číst, co kdo napíše a nevytvářet si domněnky

"To si myslí jen zdejší osazenstvo, že pokud pes vrčí zle, tak je to založeno jen na trestech. Ba ne, je to založeno i na rozmazlování a pokud pes roste jak dříví v lese. Na toho jezevce u maminy se nikdo za celej jeho život ani křivě nepodíval"

???

"A jsme opět u toho, opět se zde podsouvá nějaká myšlenka, kterou jste si vydedukovala a která opět není pravdivá. Stačilo by jen lépe číst, co kdo napíše a nevytvářet si domněnky"

ano, to je ta správná reakce na předcházející citaci

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsme pitomí. Váš příspěvek ze 17.9. (21 46) se dá vyložit dvojím způsobem.

Tak do třetice, naučte se číst. O pitomcích reaguji na impact co mele nesmysly, co jsem vůbec nepslal

Huskyjanina napsal(a):
To si myslí jen zdejší osazenstvo, že pokud pes vrčí zle, tak je to založeno jen na trestech. Ba ne, je to založeno i na rozmazlování a pokud pes roste jak dříví v lese. Na toho jezevce u maminy se nikdo za celej jeho život ani křivě nepodíval.


"Vy jste zřejmě přesvědčená, že je na místě takového psa řádně zpacifikovat, protože si to nesmí dovolit, ale trestala byste ho jen za své předchozí chyby, díky kterým to chování takto vygradovalo."

A jsme opět u toho, opět se zde podsouvá nějaká myšlenka, kterou jste si vydedukovala a která opět není pravdivá. Stačilo by jen lépe číst, co kdo napíše a nevytvářet si domněnky

A jsme opět u toho, opět se zde podsouvá nějaká myšlenka, kterou jste si vydedukovala a která opět není pravdivá.

Ale děláte to samý
Rozmazlovat a netrestat ještě neznamená nevychovávat. Jasný, že samotný rozmazlování nestačí.

"Na toho jezevce u maminy se nikdo za celej jeho život ani křivě nepodíval."
no jako deklarace dobrý
ale těžko uvěřitelný
život bez trestů je nemožný
mmch, sám život psa bez vedení člověkem je pro nejednoho psa trestem a stresem

Terven napsal(a):
A jsme opět u toho, opět se zde podsouvá nějaká myšlenka, kterou jste si vydedukovala a která opět není pravdivá.

Ale děláte to samý
Rozmazlovat a netrestat ještě neznamená nevychovávat. Jasný, že samotný rozmazlování nestačí.

Tak to prrr. Kde jsou nějaký domněnky? Vy sama jste napsala, že pokud ten jezevec byl kousavej, tak proto, že to bylo založený na trestech.

"Jezevčík je poměrně specifické plemeno, výchova sice musí být důsledná, ale laskavá. Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech."

Takže vy jste se domnívala. Já jen reagovala na to, co jste doslovně napsala.

5008 napsal(a):
Tak ještě jednou pro pitomce co neumí číst. Nikde nepíšu že jsem se s takovým psem nikdy nesetkal a že vím co přesně dělat. Nikdo tady nevíte jak to u nich doma je, možná ani majitelka, co dělá syn se psem

Člověk, který má praxi s takovými psy, by nepsal hovadiny, jako píšete Vy. To je ten nejprůhlednější ukazatel.

Huskyjanina napsal(a):
Tak to prrr. Kde jsou nějaký domněnky? Vy sama jste napsala, že pokud ten jezevec byl kousavej, tak proto, že to bylo založený na trestech.

"Jezevčík je poměrně specifické plemeno, výchova sice musí být důsledná, ale laskavá. Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech."

Takže vy jste se domnívala. Já jen reagovala na to, co jste doslovně napsala.

aneb umění čtení s pochopením

Tak to je teda hustý téma o slovíčkaření.
Ten číselný nick není zvyklý na ifauna "vypíchnu jednu slabiku", tudíž se měl vyjádřit jasněji. Ale co je na tom nepochopitelné? Nebudu řešit mručení, když psa odsouvám z mého polštáře (nebudu na něj řvát apod.). Ale nedůsledná (dosaďte si sem cokoli, ať je trochu legrace) výchova vyrobí psa, který.. jo, vyrostl jak dříví v lese.. který si prosadí, co zrovna chce.. vrčením apod., protože jsem ho tak nechala, aby si takhle cokoli řešil, je na to zvyklý, že to klapne. Tj. výhružka. A mně fakt žádný pes (ani člověk, ani nic) vyhrožovat nebude. Což neznamená, že ho zřežu při první takové události, ale že tomu předcházím .. můj pes nemá důvod takové vrčení použít.
A že nelze vychovávat "všechno psovi dovolím, ani chlup nezkřivím, ani ošklivý pohled.." .. no tak to jde velice jednoduše a až příliš často. Typicky malý psík, co je malý, takže ho necháme si dělat, co chce, pak jim říkáme "malý ukvičený cajzl, takové plemeno bych si nikdy nepořídila".

Huskyjanina napsal(a):
Tak to prrr. Kde jsou nějaký domněnky? Vy sama jste napsala, že pokud ten jezevec byl kousavej, tak proto, že to bylo založený na trestech.

"Jezevčík je poměrně specifické plemeno, výchova sice musí být důsledná, ale laskavá. Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech."

Takže vy jste se domnívala. Já jen reagovala na to, co jste doslovně napsala.

Ono by to chtělo číst s porozuměním. Pokud napíšu, že
Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech.

neříkám tím, že konkrétně vašeho kousavého jezevčíka někdo trestal, nicméně nějaká chyba ve výchově tam bude - to se nedomnívám, o tom jsem přesvědčená. Vy sama jste napsala, že na vině může být pes rostlý jako dříví v lese.
Pokud tady někdo radí akceptovat vrčení jako komunikační signál, netrestat, rozmazlovat apod. není to samozřejmě automaticky myšleno nechat růst jako dříví v lese. Bez výchovy to nejde.
Tudíž vaše příklady se psy, kteří ohrožujou majitele při banálním ošetření nebo při pouhém průchodu kolem, nejsou úplně k věci. Rozhodně k tomu nedošlo tak, že je nikdo nepotrestal za vrčení.

Terven napsal(a):
Ono by to chtělo číst s porozuměním. Pokud napíšu, že
Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech.

neříkám tím, že konkrétně vašeho kousavého jezevčíka někdo trestal, nicméně nějaká chyba ve výchově tam bude - to se nedomnívám, o tom jsem přesvědčená. Vy sama jste napsala, že na vině může být pes rostlý jako dříví v lese.
Pokud tady někdo radí akceptovat vrčení jako komunikační signál, netrestat, rozmazlovat apod. není to samozřejmě automaticky myšleno nechat růst jako dříví v lese. Bez výchovy to nejde.
Tudíž vaše příklady se psy, kteří ohrožujou majitele při banálním ošetření nebo při pouhém průchodu kolem, nejsou úplně k věci. Rozhodně k tomu nedošlo tak, že je nikdo nepotrestal za vrčení.

Pes zavrčel a panička se lekla a tak už to zůstalo - ona mu chce vyčistit ucho, on nasadí vrčení a ona ho nechá být - tohle si myslím, že tvrdí ten druhý tábor a já se do něj docela řadím (psi u vet od huskyjanina).
Tady to asi nikdo nemyslel tak, že za vrčení se ne/má trestat. Má se tomu předejít.
Ale také musím souhlasit s tím, že přecházet to nebudu - když už přijdu k takovému fakt blbě vychovanému - nebudu teda po něm řvát a neodkopnu ho na druhou stranu pokoje.. ale rozhodně mu neustoupím. (nacvičovat pak správné chování v určité situaci můžu následně)

Terven napsal(a):
Ono by to chtělo číst s porozuměním. Pokud napíšu, že
Zlí a kousaví jezevčíci jsou obvykle důsledkem výchovy založené na trestech.

neříkám tím, že konkrétně vašeho kousavého jezevčíka někdo trestal, nicméně nějaká chyba ve výchově tam bude - to se nedomnívám, o tom jsem přesvědčená. Vy sama jste napsala, že na vině může být pes rostlý jako dříví v lese.
Pokud tady někdo radí akceptovat vrčení jako komunikační signál, netrestat, rozmazlovat apod. není to samozřejmě automaticky myšleno nechat růst jako dříví v lese. Bez výchovy to nejde.
Tudíž vaše příklady se psy, kteří ohrožujou majitele při banálním ošetření nebo při pouhém průchodu kolem, nejsou úplně k věci. Rozhodně k tomu nedošlo tak, že je nikdo nepotrestal za vrčení.

Proč furt mluvíte o trestání?

impact napsal(a):
Takže zkušenosti s takovými psy máte nulové, ale naprosto přesně víte, jak s takovým psem zacházet. No paráda.

Takoví radílci jsou fakt sen každého psa.

Tak ještě jednou, tyto výmysly berete kde? Nic takového jsem nepsal. Polepšete se s tím čtením a nehulte to už

5008 napsal(a):
Tak do třetice, naučte se číst. O pitomcích reaguji na impact co mele nesmysly, co jsem vůbec nepslal

Já umím číst. Znovu opakuji, že váš příspěvek se dá vyložit dvojím způsobem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pes zavrčel a panička se lekla a tak už to zůstalo - ona mu chce vyčistit ucho, on nasadí vrčení a ona ho nechá být - tohle si myslím, že tvrdí ten druhý tábor a já se do něj docela řadím (psi u vet od huskyjanina).
Tady to asi nikdo nemyslel tak, že za vrčení se ne/má trestat. Má se tomu předejít.
Ale také musím souhlasit s tím, že přecházet to nebudu - když už přijdu k takovému fakt blbě vychovanému - nebudu teda po něm řvát a neodkopnu ho na druhou stranu pokoje.. ale rozhodně mu neustoupím. (nacvičovat pak správné chování v určité situaci můžu následně)

Jasný, ale to je typická chyba ve výchově.
Teď docela frčí metoda, které se říká ošetření se souhlasem. To znamená, že ten úkon -piluju drápy, vyndavám klíště, fénuju, apod. - dělám pouze v případě, že pes mi tu část těla nastaví dobrovolně. To znamená - dá mi packu, vezmu pilník, jakmile si pes stáhne packu zpět, okamžitě ustávám v činnosti a akceptuju to. Překvapivě tímhle postupem nedocílím toho, že pes na sebe nenechá sáhnout. Když zjistí, že může tu činnost kdykoliv bez následků zastavit, uklidní se. Má pocit kontroly nad situací .
Ztráta kontroly je totiž přesně to, co většině psů vadí víc než nepříjemný úkon samotný. Prostě se na něj lidi vrhnou, přidrží, znehybní, fixujou tlamu.
Chce to si zautomatizovat reakci okamžitě přestat, pokud pes cukne. Bohužel většina lidí reaguje přesně opačně - přidrží tím víc nebo ještě rychle zkusí zvládnout, co se dá- přece už jenom kousíček a bude to. A tohle kupodivu dělají i jinak laskaví a rozmazlující páníčci.
A pes se učí při ošetření bojovat, stává se hysterickým...čase stačí sáhnout do šuplíku pro pinzetu a už se klidí nebo vrčí.

ona mu chce vyčistit ucho, on nasadí vrčení a ona ho nechá být


Vsadím svoje boty, že ten pes nevrčel hned při prvním pokusu. Nejspíš jenom uhýbal, ale panička ho zkusila přidržet se slovy "ty toho naděláš, to přece nic není" a příště to zkusila zase. A pes byl na rozdíl od paničky toho názoru, že je to nebezpečná věc, tak zkusil rovnou utéct.
Teprve, když útěk nevyšel, nastoupilo vrčení.

5008 napsal(a):
Tak ještě jednou, tyto výmysly berete kde? Nic takového jsem nepsal. Polepšete se s tím čtením a nehulte to už

Tak pro ty méně chápavé to zopakuji.

Budu psát pomalu, ať můžete pomalu číst.

Lidi, kteří mají zkušenosti, by takovou hovadinu nenapsali.

Už? Nebo ještě furt ne a dál mi tu budete dokazovat, jaký jste laik? Klidně ještě pětkrát.

impact napsal(a):
Tak pro ty méně chápavé to zopakuji.

Budu psát pomalu, ať můžete pomalu číst.

Lidi, kteří mají zkušenosti, by takovou hovadinu nenapsali.

Už? Nebo ještě furt ne a dál mi tu budete dokazovat, jaký jste laik? Klidně ještě pětkrát.

Lež můžete opakovat i10krát a pomalu ale pořad to bude ta samá lež

impact napsal(a):
Takže zkušenosti s takovými psy máte nulové, ale naprosto přesně víte, jak s takovým psem zacházet. No paráda.

Takoví radílci jsou fakt sen každého psa.

Chtěl bych vidět sny těch 500 psů co jste nechala vykastrovat, co Vám prošli rukama. Chudáci psi

Terven napsal(a):
Jasný, ale to je typická chyba ve výchově.
Teď docela frčí metoda, které se říká ošetření se souhlasem. To znamená, že ten úkon -piluju drápy, vyndavám klíště, fénuju, apod. - dělám pouze v případě, že pes mi tu část těla nastaví dobrovolně. To znamená - dá mi packu, vezmu pilník, jakmile si pes stáhne packu zpět, okamžitě ustávám v činnosti a akceptuju to. Překvapivě tímhle postupem nedocílím toho, že pes na sebe nenechá sáhnout. Když zjistí, že může tu činnost kdykoliv bez následků zastavit, uklidní se. Má pocit kontroly nad situací .
Ztráta kontroly je totiž přesně to, co většině psů vadí víc než nepříjemný úkon samotný. Prostě se na něj lidi vrhnou, přidrží, znehybní, fixujou tlamu.
Chce to si zautomatizovat reakci okamžitě přestat, pokud pes cukne. Bohužel většina lidí reaguje přesně opačně - přidrží tím víc nebo ještě rychle zkusí zvládnout, co se dá- přece už jenom kousíček a bude to. A tohle kupodivu dělají i jinak laskaví a rozmazlující páníčci.
A pes se učí při ošetření bojovat, stává se hysterickým...čase stačí sáhnout do šuplíku pro pinzetu a už se klidí nebo vrčí.

ona mu chce vyčistit ucho, on nasadí vrčení a ona ho nechá být


Vsadím svoje boty, že ten pes nevrčel hned při prvním pokusu. Nejspíš jenom uhýbal, ale panička ho zkusila přidržet se slovy "ty toho naděláš, to přece nic není" a příště to zkusila zase. A pes byl na rozdíl od paničky toho názoru, že je to nebezpečná věc, tak zkusil rovnou utéct.
Teprve, když útěk nevyšel, nastoupilo vrčení.

Panička takhle ustupovala už od malého štěňátka, jak začalo kousat. Pes není blbý, zjistil, jak zařídit, aby ho nechala být, aby mu dala jídlo od stolu, aby..... Tady nejde o ošetřování a další jednotlivé situace, ale celkově o vztah, respekt - pes následuje mě, ne já jeho. Respektuji ho jako psa, čivavu, mého kamaráda Alíka, přesto mé přání splní, protože je to tak normální.
Když to zkrátím.. pes, co mě má na háku (samozřejmě že vinou výchovy, čeho jiného kromě vyšinutosti ze zdr. důvodů), vrčí způsobem, který rozhodně nepřejdu.
No co u jídla třeba, jdu kolem misky a už vrčí. Jestli mě chápete.. na jednu stranu je jasný tlak u ošetřování, na druhou stranu se ale nebudu zavírat do jiného pokoje, aby pan pes měl na jídlo klid.. Nechci, aby to vypadalo, že jsem zlouš :-) se jen snažím vysvětlit, že není potřeba být na psa zlý, aby z něj vyrostlo tohle. Stačí ho jen nechat.. jak dříví v lese..

Mě napadlo srovnání.. strašně dobře se domluvím s pejsky.. ale s dětmi mám trpělivost NULA :-) ale.. jak to řešíte s dětmi? Megý je takové půldítě, ona sice udělá, co jí řeknu, ale ještě u toho stihne odmlouvat :-) malinkému dítěti také nevysvětlíte, že u dr. musí vydržet, ono vám nerozumí.. a že dnes je hit nácvik ošetření, no, u dětí to nikdo netrénoval a u psa já provozuji to, že je zvyklý na doteky, různá zařízení a stroje a materiály, ví, že mi může věřit a já ho taky vždy zachráním.. minule udělala hop, ať ji schovám :-) ........ a také znám hodně dětí (tady si na ně také lidé často stěžují), které žijí v rodině styl "volná výchova, respektujme osobnost dítěte" a vypadá to přesně tak jako s těmito psy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě napadlo srovnání.. strašně dobře se domluvím s pejsky.. ale s dětmi mám trpělivost NULA :-) ale.. jak to řešíte s dětmi? Megý je takové půldítě, ona sice udělá, co jí řeknu, ale ještě u toho stihne odmlouvat :-) malinkému dítěti také nevysvětlíte, že u dr. musí vydržet, ono vám nerozumí.. a že dnes je hit nácvik ošetření, no, u dětí to nikdo netrénoval a u psa já provozuji to, že je zvyklý na doteky, různá zařízení a stroje a materiály, ví, že mi může věřit a já ho taky vždy zachráním.. minule udělala hop, ať ji schovám :-) ........ a také znám hodně dětí (tady si na ně také lidé často stěžují), které žijí v rodině styl "volná výchova, respektujme osobnost dítěte" a vypadá to přesně tak jako s těmito psy.

Vychovávám obé stejně. Cukr a bič.

No hlavně jak se to dělá s kočkou?

Potřebovala bych, aby nelezly na stůl, do dřezu a do kytky a zatím veškeré pokusy selhávají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No hlavně jak se to dělá s kočkou?

Potřebovala bych, aby nelezly na stůl, do dřezu a do kytky a zatím veškeré pokusy selhávají.

Ve vaší nepřítomnosti těžko a pokud u toho jste, tak stačí povel "mazej" :D

5008 napsal(a):
Chtěl bych vidět sny těch 500 psů co jste nechala vykastrovat, co Vám prošli rukama. Chudáci psi

Jak zuřivě kliká.

Vidím, že jsem se trefila do černého.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No hlavně jak se to dělá s kočkou?

Potřebovala bych, aby nelezly na stůl, do dřezu a do kytky a zatím veškeré pokusy selhávají.

Někde jsem viděla video, že kočky nerady alobal. Málem je mrdlo, když na něj skočily.

Huskyjanina napsal(a):
Ve vaší nepřítomnosti těžko a pokud u toho jste, tak stačí povel "mazej" :D

tak právě nestačí.

v mojí přítomnosti můžu mít klidně hysterický záchvat a kočkám je to úplně ale úplně jedno. můžu je sundavat za různé části těla opakovaně dolů a stejně tak vzápětí skočí zas.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak právě nestačí.

v mojí přítomnosti můžu mít klidně hysterický záchvat a kočkám je to úplně ale úplně jedno. můžu je sundavat za různé části těla opakovaně dolů a stejně tak vzápětí skočí zas.

Proč hysterický záchvat, mě naprosto stačilo s povelem "mazej" po ní v klidu hodit pantofli :D

Huskyjanina napsal(a):
Proč hysterický záchvat, mě naprosto stačilo s povelem "mazej" po ní v klidu hodit pantofli :D

házela jsem leccos. pantoflí bych si to tady celý rozflákala, ale různý jiný malý věci co byly po ruce. pokud se úplně netrefím a jen to letí kolem, tak nezájem. když se trefím, tak se lekne, ale neseskočí.

a povel mazej, fuj, dolů nebo vypadni prostě neovládají a nevím, kde se to instaluje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
házela jsem leccos. pantoflí bych si to tady celý rozflákala, ale různý jiný malý věci co byly po ruce. pokud se úplně netrefím a jen to letí kolem, tak nezájem. když se trefím, tak se lekne, ale neseskočí.

a povel mazej, fuj, dolů nebo vypadni prostě neovládají a nevím, kde se to instaluje

Měla jsem teda jen tři kočky, ale pochopily to všechny. Asi jim to neumíte vysvětlit :)

Huskyjanina napsal(a):
Měla jsem teda jen tři kočky, ale pochopily to všechny. Asi jim to neumíte vysvětlit :)

asi ne, ale fakt už nevím, prostě všechny moje akce, které je mají přinutit to nedělat, se naprosto míjejí účinkem. v podstatě funguje jen fyzicky sundat a to jen na tu chvíli, než to udělají znovu, což může být naprosto vzápětí

přitom by stačilo, kdybych se s nima třeba mohla normálně najíst, aniž by mi chtěly lézt do talíře.

Teda Mášena má teďka novou strategii, skočí mi z linky na záda, to má normálně dovoleno, sedět mi na ramenou. Tak sedí na ramenou a přitom hledí do toho talíře. Jakože je strašně hodná a na stole vůbec není.

Macík ne, ten prostě skáče na stůl a do kytky a do dřezu a moje snažení zatím způsobilo jen to, že když tam je, tak po mě loupe očima.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
asi ne, ale fakt už nevím, prostě všechny moje akce, které je mají přinutit to nedělat, se naprosto míjejí účinkem. v podstatě funguje jen fyzicky sundat a to jen na tu chvíli, než to udělají znovu, což může být naprosto vzápětí

přitom by stačilo, kdybych se s nima třeba mohla normálně najíst, aniž by mi chtěly lézt do talíře.

Teda Mášena má teďka novou strategii, skočí mi z linky na záda, to má normálně dovoleno, sedět mi na ramenou. Tak sedí na ramenou a přitom hledí do toho talíře. Jakože je strašně hodná a na stole vůbec není.

Macík ne, ten prostě skáče na stůl a do kytky a do dřezu a moje snažení zatím způsobilo jen to, že když tam je, tak po mě loupe očima.

No já si myslim, že jste málo důrazná, ale co s tim, to vám nikdo neřekne, když neuvidíme, jak to u vás funguje. Jak reagujete vy a jak kočky :)

impact napsal(a):
Jak zuřivě kliká.

Vidím, že jsem se trefila do černého.

A to zas čtete kde, že zuřivě klikám? Pravda se Vám moc dobře neposlouchá co? A já jsem s tím nezačal!

Huskyjanina napsal(a):
No já si myslim, že jste málo důrazná, ale co s tim, to vám nikdo neřekne, když neuvidíme, jak to u vás funguje. Jak reagujete vy a jak kočky :)

kočky na mé dosavadní snažení zcela zvysoka kálí.

já reaguju různě, ale kálí na to úplně stejně a už mě nic dalšího nenapadá.

se jen snažím vysvětlit, že není potřeba být na psa zlý, aby z něj vyrostlo tohle. Stačí ho jen nechat.. jak dříví v lese..

no...a přesně to už jsem tu minimálně 3x napsala ...že nechat jak dříví v lese je samozřejmě špatně.

Když to zkrátím.. pes, co mě má na háku (samozřejmě že vinou výchovy, čeho jiného kromě vyšinutosti ze zdr. důvodů), vrčí způsobem, který rozhodně nepřejdu.

Pokud ten pes vrčí takovým způsobem - předpokládám, že myslíte zle a výhružně - rozhodně vás nemá na háku, ale představujete pro něj hrozbu. Nevidí jinou možnost, jak se s vámi domluvit.

ví, že mi může věřit a já ho taky vždy zachráním..

a ta důvěra se mimo jiné buduje tak, že ho nezradíte - pokud vám dobrovolně dá tlapu, může si jí taky dle potřeby vzít zpátky a ne že mu jí sevřete a nepustíte. Ošetření se souhlasem - ač vám to zřejmě přijde jako módní výstřelek pošahaných cvičitelek - je právě o tom budování důvěry.
A jo - chápu, že existuje jisté malé procento lidí, kteří mají v sobě dar rozumět řeči zvířat, cosi jako zaříkávači, přirození vůdci a přirozené autority...zvířata je milujou a s radostí následujou....ale pro těch zbývajících 90% normálních smrtelníků, kteří ten dar nemají, jsou prostě tyhle moderní postupy fajn. Protože jsou ke zvířatům ohleduplné a těm majitelům by pak už zbývaly jen ne moc fér postupy. Ke kterým se zhusta uchylujou, protože jim teče do bot.

Terven napsal(a):
se jen snažím vysvětlit, že není potřeba být na psa zlý, aby z něj vyrostlo tohle. Stačí ho jen nechat.. jak dříví v lese..

no...a přesně to už jsem tu minimálně 3x napsala ...že nechat jak dříví v lese je samozřejmě špatně.

Když to zkrátím.. pes, co mě má na háku (samozřejmě že vinou výchovy, čeho jiného kromě vyšinutosti ze zdr. důvodů), vrčí způsobem, který rozhodně nepřejdu.

Pokud ten pes vrčí takovým způsobem - předpokládám, že myslíte zle a výhružně - rozhodně vás nemá na háku, ale představujete pro něj hrozbu. Nevidí jinou možnost, jak se s vámi domluvit.

ví, že mi může věřit a já ho taky vždy zachráním..

a ta důvěra se mimo jiné buduje tak, že ho nezradíte - pokud vám dobrovolně dá tlapu, může si jí taky dle potřeby vzít zpátky a ne že mu jí sevřete a nepustíte. Ošetření se souhlasem - ač vám to zřejmě přijde jako módní výstřelek pošahaných cvičitelek - je právě o tom budování důvěry.
A jo - chápu, že existuje jisté malé procento lidí, kteří mají v sobě dar rozumět řeči zvířat, cosi jako zaříkávači, přirození vůdci a přirozené autority...zvířata je milujou a s radostí následujou....ale pro těch zbývajících 90% normálních smrtelníků, kteří ten dar nemají, jsou prostě tyhle moderní postupy fajn. Protože jsou ke zvířatům ohleduplné a těm majitelům by pak už zbývaly jen ne moc fér postupy. Ke kterým se zhusta uchylujou, protože jim teče do bot.

Tak já neshazovala nějaké moderní postupy, protože to nejsou moderní .. je to o té důvěře. Ale tak to je jedno.. Na mě nikdo nevrčí a i kočka mě poslouchá, ne, není to tím, že jsem zaříkávač, je to tím, že s lidmi si nerozumím vůbec, tak mi někdo dal ta zvířata.. pes vrčí, protože ho nikdo nenaučil, že může dělat něco jiného, jenže mně šlo o to, že když ho nechám na mou přítomnost takhle reagovat a nic s tím neudělám, těžko s tím přestane.. lidé za tím ale hned vidí to, že ho seřvu a zřežu, a to tak prostě není.

Kočku naučíte stejně jako psa. Stejně jako dítě. Akorát s tou matkou to furt nějak nejede.. Stejně jako jsem psa odsunula 120x od nohy stolu (ne) a dala mu na hraní něco jiného, tak Kocourka jsem 120x sundala z linky (jdi dolů) a dala mu lepší jídlo z ruky. Mně je to jedno, já budu klidně jíst s Kocourkem na zemi. Na stůl chodit může, chodí tudy na parapet a ven.. a když jím já, pes i koček dostanou taky, ale jen když zůstanou vteřinu v klidu mimo můj osobní prostor.. s kočkem je to na déle než se psem, třeba třikrát talíř uklidím a dělám, že nic, za chvíli to zkusím znovu, trpělivě zvířátka posunovat a na cílovém místě dám kousek toho jídla.. všecko jim dám, všecko dovolím, ale až já budu chtít, ještě furt bydlí pod mou střechou :-)

"Pokud ten pes vrčí takovým způsobem - předpokládám, že myslíte zle a výhružně - rozhodně vás nemá na háku, ale představujete pro něj hrozbu. Nevidí jinou možnost, jak se s vámi domluvit"

?? jak neni jina moznost? proc hrozba? proc ne rozcapenost?

ten pes ma moznost odejit. a pak je vlastne jedno, proc vrci.

pribeh zacal krizencem BOxNO, co zije spolecne s lidmi v byte.
lezi pod stolem a kdyz tam chce lezet dal, at se chova slusne. ke vsem lidem.
nebo at odejde na pelech, kde bude mit klid.

takovehle zvire je schopne opravdu ublizit. neni to zadna legrace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pokud ten pes vrčí takovým způsobem - předpokládám, že myslíte zle a výhružně - rozhodně vás nemá na háku, ale představujete pro něj hrozbu. Nevidí jinou možnost, jak se s vámi domluvit"

?? jak neni jina moznost? proc hrozba? proc ne rozcapenost?

ten pes ma moznost odejit. a pak je vlastne jedno, proc vrci.

pribeh zacal krizencem BOxNO, co zije spolecne s lidmi v byte.
lezi pod stolem a kdyz tam chce lezet dal, at se chova slusne. ke vsem lidem.
nebo at odejde na pelech, kde bude mit klid.

takovehle zvire je schopne opravdu ublizit. neni to zadna legrace.

Díky za tenhle komentář. Přesně vystihuje, co já si myslím, akorát to neumim tak pěkně stručně a srozumitelně popsat :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
kočky na mé dosavadní snažení zcela zvysoka kálí.

já reaguju různě, ale kálí na to úplně stejně a už mě nic dalšího nenapadá.

Zkuste na ně zasyčet skrz zuby.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Pokud ten pes vrčí takovým způsobem - předpokládám, že myslíte zle a výhružně - rozhodně vás nemá na háku, ale představujete pro něj hrozbu. Nevidí jinou možnost, jak se s vámi domluvit"

?? jak neni jina moznost? proc hrozba? proc ne rozcapenost?

ten pes ma moznost odejit. a pak je vlastne jedno, proc vrci.

pribeh zacal krizencem BOxNO, co zije spolecne s lidmi v byte.
lezi pod stolem a kdyz tam chce lezet dal, at se chova slusne. ke vsem lidem.
nebo at odejde na pelech, kde bude mit klid.

takovehle zvire je schopne opravdu ublizit. neni to zadna legrace.

Nebo ať odejde na pelech, kde bude mít klid.

A já se ptám - má tam klid? Má pelech na místě, kde bude mít klid? A opravdu jeho pelech všichni zcela respektují, jako jeho vlastní zónu klidu?

"""A tohle neni poprvé, nedávno zase, když ležel ve svým pelíšku a kousal kost a syn kolem něj prošel, tak opět začal na něj vrčet."""

A já se ptám - má tam klid?

jestli ne - pak se brzy stane vetsi prusvih, nez ze jen zavrci pod stolem.

tady - podle me - vubec nejde o to, jestli ma pes pravo zle vrcet a komunikovat. Ani o to, kdy a kde se to deje ( ani vlastne proc, sorry ) - ale ze se to deje.

Je treba uplne zmenit pristup k psovi a to davno pred tim, nez zavrci u kosti nebo po stolem.

Pokud vyhrozuje takovyhle typ psa - je to cesta do pekla.
Oni opravdu umi ublizit, to neni rozdivoceny jezevcik.

Aspon teda ja bych nechtela mit doma takovehohle krizence, co na me nebo nekoho z rodiny vrci. U niceho. Takovy pes na na rodinu koukat jako na svaty obrazek.

Tak ono je vrčení a vrčení. Ten pes může komunikovat obojí, agresi i obyčejné nepohodlí. Dle stylu vrčení to lze poznat, ale nevím, jestli to pozná zadavatel.
Může říkat - uteč, nebo kousnu!, ale i hele, nelíbí se mi, co děláš.

V rodině máme sedmého psa. Psy máme vždy velké nebo větší a až na jednu výjimku spíše ostřejší. Ani jeden z nich na nás nebo na děti nevrčel zle. Nepočítám vrčení v rámci řízené hry, např. při přetahování o uzel, atd. A to jsme kolem nich nechodili a nechodíme po špičkách. Jak je možné, že někde to jde a ne u jednoho psa?

K úvodnímu dotazu - ve třinácti letech by měl mít kluk se psem vybudovaný pevný vztah, měli by to být parťáci, ale pro psa určitá autorita, založená na vzájemných prožitcích, upevněná společným blbnutím a hraním, nenásilným učením,... Spousta z nás dříve narozených právě v tom věku začínala s kynologií, lámala rodiče, aby pořídili psa, a když ne, tak lítali po venku i po cvičáku se psem půjčeným někde ze sousedství. A psi na nás nevrčeli.

"tady - podle me - vubec nejde o to, jestli ma pes pravo zle vrcet a komunikovat. Ani o to, kdy a kde se to deje ( ani vlastne proc, sorry ) - ale ze se to deje."

JDE o to, že pes zaplať PB vrčením komunikuje a ne že rovnou startuje.
Že se to děje....no jo, by tady nebylo co řešit, žejo

"Je treba uplne zmenit pristup k psovi a to davno pred tim, nez zavrci u kosti nebo po stolem."
tohle je boží idea
1. že je problém většinou zjistí lidé až když zvíře zavrčí, člověka napadne
ne "dávno před tím"
2. zcela obecně - ne vždy je třeba měnit přístup, někdy je třeba jen dát čas psu zažít/pochopit, že není třeba se bát a bránit

"Pokud vyhrozuje takovyhle typ psa - je to cesta do pekla.
Oni opravdu umi ublizit, to neni rozdivoceny jezevcik.

Aspon teda ja bych nechtela mit doma takovehohle krizence, co na me nebo nekoho z rodiny vrci. U niceho. Takovy pes na na rodinu koukat jako na svaty obrazek."
no a dál?
že "se má na rodinu koukat jako na svatý obrázek".......
opět -jako deklarace dobrý, ale nic víc

Dítě v tomhle věku by bylo pro psa dar. (a naopak)
S kým se může
venku!!
vyřádit víc? Ale teď je všechno jinak.
Děti jsou závislé,
ne třeba na psovi, ale hlavně na telefonech
a to fakt nejde dohromady, kór s takovým
křížencem. Ten potřebuje akci, honit se,
schovávat, procvičovat odložení, stopu ...
Oni to asi nevědí nebo kluk na to není.
Škoda

Holky já myslím, že se tady do toho vrčení čím dál tím víc zamotáváme.

ležel v obýváku pod konferenčním stolem (je to jeho oblíbené místo, kam si chodí odpočinout) a syn přišel k němu a chtěl si ho pohladit, jenže Dasty najednou začal po něm vrčet. A tohle neni poprvé, nedávno zase, když ležel ve svým pelíšku a kousal kost a syn kolem něj prošel, tak opět začal na něj vrčet

Já možná budu teď trochu lehkomyslná, ale já bych se z toho nedělala zas až takovou vědu. Možná je to tím, že moje děcka se psi vyrostly.
pejsovi je rok, myslím, že zadavatelka nepsala, jak ho vychovávali, jak s ním doteď pracovali, jaký má ten pes režim, aktivity a hlavně, jak se do toho všeho zapojuje synátor.
Teď se chystají na cvičák...doufám, že budou mít štěstí a narazí na dobrej. Myslím, že pokud by to syna bavilo a začli by s pejsem makat a když na něj doma hodí víc povinností okolo psa, třeba krmení, vyčesávání, nějaké to pocvičeníčko i doma, třeba hledání schované hračky nebo nějakých pamlsků, to se dá dělat i když je venku hnusně. A nějaké to sedni, lehni, ke mně obzvlášť pokud je motivovatelný na pamlsky apod., tak za čas z nich budou prima parťáci....a pak i to vrčení třeba přestane samo a nebo už si bude kluk se psem tak jistý v kramflecích, že na to bude reagovat stylem "no aby ses nezbláznil"

Zatím bych se držela pravidla pokud chci psa hladit, tak nelozim za ním, ale volám k sobě a občas za dozoru rodičů vyzkoušet výměnu kosti za něco lepčatějšího i kdyby to měl být ohřátý párek a pak mu kost vrátit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K úvodnímu dotazu - ve třinácti letech by měl mít kluk se psem vybudovaný pevný vztah, měli by to být parťáci, ale pro psa určitá autorita, založená na vzájemných prožitcích, upevněná společným blbnutím a hraním, nenásilným učením,... Spousta z nás dříve narozených právě v tom věku začínala s kynologií, lámala rodiče, aby pořídili psa, a když ne, tak lítali po venku i po cvičáku se psem půjčeným někde ze sousedství. A psi na nás nevrčeli.

Tak přesně něco takovýho jsem chtěla po přečtení dotazu a letmým proběhnutí diskuze napsat. Že řešením je to, aby se syn do psího života zapojil. Na ten cvičák chodil taky, aby se se psem naučil fungovat a skutečně mu rozumět a ne jen dodržovat pravidla, jak se ke psu chovat/nechovat. Moje známá kdysi při pořízení výmara, čapla svýho tehdy opravdu malinkýho syna a začínali na cvičáku spolu. Právě proto, že jí předchozí pes po dítěti vystartoval -tam to ale bylo o zdravotním problému,pes dobrman - měl nádor. Nicméně ten malej špuntik regulérně se psem cvičil a pracoval, pod dozorem cvičitelky a bylo to fantastický. Tak o tomhle jsou děti a psi.

"jako deklarace dobrý, ale nic víc"

na presne postupy jsou tady jini experti

muzu jen za sebe napsat, ze ten pes by pod stolem nelezel, vrcet mi zle na dite.

Můj pes taky ne. Hned bych řešila psovo místo jinde, tak, aby syn se nemusel obávat procházet mistnostmi. Pes by nedostával doma pamlsky, které by si mohl hlídat. Při zavrčení na moje dítě by hned bylo moje zavrčení, aby pes věděl o mém nesouhlasu a odeslání na jiné místo, samozřejmě bych synovi vysvětlila, že mu má dopřát klid, když leží a radeji si ho případně zavolat. Jak psali výše, kdyby to byl menší pes, hodně mi vždycky pomohlo u psů v rodině (syn je pro ně dost nečitelný) to, když jsem nechala jít se psem na procházku. S velkým psem bych šla radeji společně. Rozhodně bych syna zapojila do trénování poslušnosti a lepší pamlsky bych nechala právě synovi, aby se s ním pes měl dobře.
Moji psi byli naučení sahání do misky, odevzdání čehokoliv z tlamy, po přezkoumání to buď dostali zpět, nebo dostali něco lepšího, pokud to první byl hnus. Přímo jsme to trénovali... pusť. I to ...ne, nechej....na, vem si...aby pes byl zvyklý, že se mu může kecat i do žrádla a neschlamstl člověku s pochoutkou i ruku a na procházkách si nechal vzít hnusy.

U jednoho psa v rodině to došlo tak daleko, že nemůže mít vůbec žrádlo k dispozici, když jsou lidi poblíž, protože si hlídá misku a vrčí na všechno kolem ... Zkazili ho , že ho dráždili, dělali, že mu to seberou a líbilo se jim, když vrčel... takže teď, když je u nás, má žrádlo jen když je kolem klid, pamlsky dostává jen jednohubkové a to od dětí a hladí ho jen ty opovrhované děti, na které vrčel (měl tendence hlídat si i páníčka a na ostatní v jeho pritomnosti vrčet nebo i vyjíždět), já si ho nevšímám, protože by se vrátil do vyjetých kolejí.

Zrzavci napsal(a):
Tak přesně něco takovýho jsem chtěla po přečtení dotazu a letmým proběhnutí diskuze napsat. Že řešením je to, aby se syn do psího života zapojil. Na ten cvičák chodil taky, aby se se psem naučil fungovat a skutečně mu rozumět a ne jen dodržovat pravidla, jak se ke psu chovat/nechovat. Moje známá kdysi při pořízení výmara, čapla svýho tehdy opravdu malinkýho syna a začínali na cvičáku spolu. Právě proto, že jí předchozí pes po dítěti vystartoval -tam to ale bylo o zdravotním problému,pes dobrman - měl nádor. Nicméně ten malej špuntik regulérně se psem cvičil a pracoval, pod dozorem cvičitelky a bylo to fantastický. Tak o tomhle jsou děti a psi.

On je to takový blud, že všechny děti chtějí psa a být s ním parťák a bla bla bla. Ve skutečnosti znám dost dětí, asi většinou z rodin, kde pes je, že je jim ten pes totál ukradenej a fakt nijak netouží zapojovat se do péče o něj a brát ho jako parťáka, natož si s ním hrát nebo nedejbože cvičit.

"na presne postupy jsou tady jini experti "
taky "odpověď"..

."muzu jen za sebe napsat, ze ten pes by pod stolem nelezel, vrcet mi zle na dite"

taky "řešení"
on vrčel i na svém druhém "místě"
tak mu je sebereme
a bude

assil napsal(a):
On je to takový blud, že všechny děti chtějí psa a být s ním parťák a bla bla bla. Ve skutečnosti znám dost dětí, asi většinou z rodin, kde pes je, že je jim ten pes totál ukradenej a fakt nijak netouží zapojovat se do péče o něj a brát ho jako parťáka, natož si s ním hrát nebo nedejbože cvičit.

No jo, ale pokud bych tohle měla doma - myslím problém, tak bych se ho asi neptala a šli bychom prostě na ten cvičák spolu, i proto, aby cvičitelka viděla jak spolu fungujou. Jasně, že pokud potomek třeba psa odrbává někde mimo oči /neříkám, že to dělá syn zadavatelky/ , tak to tam nepředvede, ale zkušené oko uvidí, případně je to taky o tom, že to co řekne někdo cizí kolikrát vezmou potomci líp, než od rodičů.

Já si myslím, že mezi námi peskaři jsou dvě základní názorové skupiny....
Jedna, co nekompromisně tvrdí, že vrčení by psu striktně zatrhla a obzvlášť pokud by vrčel na dítě a druhá, která vrčení bere jako komunikaci a spíš se zamyslí nad tím proč pes vrčí.

Já jsem ta, co je ve druhé skupině, u nás doma si každý může říct svůj názor...takže i pes, proč by nemohl říct, že se mu něco nelíbí, třeba i vrčením...no a většinou, pokud to jde, tak to vymyslíme tak, aby v takových situacích bylo pro mě přijatelné a aby to psu nebylo proti srsti.
Ale co si budeme povídat, jsou situace, kdy kompromis vymyslet nejde...když si pes lehne ke mně do postele a nebo bude na gauči a bude na mě vrčet, že mě tam nepustí (pro mě teorie, ale už jsem o takových slyšela)...no tak určitě neřeknu "jen si tu postel nech Punťo, panička si lehne na zem", prostě by letěl z postele (z gauče) na první vrknutí takovým fofrem, že by ho příště podobná bejkárna nenapadla.
Nebo pes něco ukradne a pak si to s vrčením hlídá a nechce to dobrovolně odevzdat, no tak to na něj klidně houknu "tak ty jsi kradl a ještě na mě budeš mít hubu?? KE MNĚ A ODEVZDAT" , ale takový přístup si mohu dovolit já jako "šéfíček" děti NEE.

Můj manžel je ve skupině "pes na mě nesmí zavrčet a na dítě už vůbec ne" to by pak nastalo mučení, třeba žhavení lebky zvané budík a jak to vypadá v praxi??
..na dceři říká "neobjímej toho psa a nedávej mu pusu na hlavu, víš, že to nemá rád, že to může jenom máma"..."děti, co zase děláte tomu psovi, že vrčí" a na psa "Mimíšku, oni tě zloběj viď" a když pes zavrčí na ně?? "no ty jsi ale velký zlý hlídací pes, já vim"

Takže ono může být někdy rozdíl mezi "světovým" názorem a tím, jak to pak funguje v praxi.

Já si myslím, že mezi námi peskaři jsou dvě základní názorové skupiny....
Jedna, co nekompromisně tvrdí, že vrčení by psu striktně zatrhla a obzvlášť pokud by vrčel na dítě a druhá, která vrčení bere jako komunikaci a spíš se zamyslí nad tím proč pes vrčí.

Já si myslím, že nedorozumění mezi těma skupinama pramení z toho, že ti, kteří tvrdí, že tímhle způsobem pes vrčet nesmí, nijak neupřesnili, jak by to řešili.
Jestli prevencí, aby k takovýmu zlýmu vrčení - ještě milimetr a kousnu- vůbec nedošlo, neb by pes neměl důvod anebo anebo nějakou razantní korekcí v případě, že k tomu dojde. Pokud mají na mysli tu první možnost, tak v podstatě nejsou s tou druhou skupinou ve při, ale ve shodě.
Pokud by chtěli zle vrčícího psa pacifikovat z pozice síly, tak to si myslím, že pozdě bycha honit a je to tak trochu hra s ohněm. Respektive, problém nastal mnohem dřív, než si ho všimli, takové vrčení už je vygradování dlouhodobých problémů.
Napadá mě paralela s koňmi - ti často vysílají jemné signály, že něco není v pořádku - švihají ocasem, zatínají čelisti, odvracejí hlavu, klopí uši. Lidi si toho buď vůbec nevšimnou anebo všimnou a neřeší, neb je to nijak neohrožuje. Jelikož jemné signály nebyly vyslyšeny, kůň je stupňuje až se jednoho krásného dne postaví na zadní - a to už si všimnou a řeší všichni.

vrčení je vnější projev
je to důsledek, který má svou příčinu
můj přístup je řešit příčinu

Zrzavci napsal(a):
No jo, ale pokud bych tohle měla doma - myslím problém, tak bych se ho asi neptala a šli bychom prostě na ten cvičák spolu, i proto, aby cvičitelka viděla jak spolu fungujou. Jasně, že pokud potomek třeba psa odrbává někde mimo oči /neříkám, že to dělá syn zadavatelky/ , tak to tam nepředvede, ale zkušené oko uvidí, případně je to taky o tom, že to co řekne někdo cizí kolikrát vezmou potomci líp, než od rodičů.

No co vidím třeba u synovců, ale i jinde, oni nefungujou spolu, ale vedle sebe, no pes třeba občas něco vyžebrá, dítě občas třeba psa pohladí, ale to je tak všechno, to dítě toho psa nekrmí, necvičí s ním, nehraje si s ním, nechodí s ním nikam, neumí s ním zacházet atd. Na cvičáku by viděli kulový, akorát tak dítě co ani neví jak se drží vodítko. A na cvičák proti jeho vůli dotáhneš tak pětiletý dítě, ale ne třináctiletýho kluka. Myslím, že taková oboustranná ignorace funguje celkem dobře v hodně rodinách a holt někdy stane se, že někdo šlápne vedle.

No a když šlápne vedle, tak je potřeba prostě na ten cvičák společně jít. Musí to někdo vidět víckrát na živo. Když ten problém je, musí se potomek i pes naučit, co dělat, co nedělat.

Edit - kruci to mi došlo dodatečně - já jsem snad rodič ne, a třináctiletej potomek to doma řídit nebude, takže to bude o tom, o čem rozhodnu já. Jinak se s ním mazat rozhodně nebudu.

Zrzavci napsal(a):
No a když šlápne vedle, tak je potřeba prostě na ten cvičák společně jít. Musí to někdo vidět víckrát na živo. Když ten problém je, musí se potomek i pes naučit, co dělat, co nedělat.

Edit - kruci to mi došlo dodatečně - já jsem snad rodič ne, a třináctiletej potomek to doma řídit nebude, takže to bude o tom, o čem rozhodnu já. Jinak se s ním mazat rozhodně nebudu.

No jasně, ale k čemu ti na cvičáku bude naštvanej puberťák, kterej to tak akorát bude bojkovat? Mám to teď v přímým přenosu, neuděláš nic.

Pokud pes vrčí jen když jde děcko kolem, je to blbé. Zvlášť když ho zná odmalička. Je jasné, že když se mu děcko věší na krk a sahá mu až do krku, má na vrčení i záchranu víc než nárok. Ale ten pes není starý, aby měl narok na stařeckou nevrlost. Je to mladý pes, co začíná možná zkoušet hranice, co mu projde a co ne. A jak se hranice nastaví, tak bude dál fungovat...nebo nefungovat.
Zajimalo by mne, co poradí na cvičáku.

No já si myslím, že obecně se lidi bojí, aby jim vrčící pes...obzvlášť pokud začne vrčet v pubertě...tzv. "nepřerostl přes hlavu" (myslím, že spousta z nás bude znát ve svém okolí nějakou rodinku, která skáče, jak pes píská a když ne, tak se se zlou potáží), myslím, že my tady takovým pejskům říkáme "rozmazlený fracek".
A takové rodiny, kde cesta do pekel byla dlážděna dobrými úmysly, existují. Kde byl pejsek myslivna a zjistil, že to jeho vrčení je více než účinné a tak se to naučil používat.
Navíc spousta lidí psovi nerozumí, takže vrčení pro ně znamená agresi a nebo dominanci popř. obojí.

Já tomu moc nerozumím, jak je možné, že celou rodinu terorizuje nějakej "malej zmetek" a jak je možný, že mě neterorizuje můj velký a totálně rozmazlený pes s vééélmi benevolentní výchovou.

assil napsal(a):
No jasně, ale k čemu ti na cvičáku bude naštvanej puberťák, kterej to tak akorát bude bojkovat? Mám to teď v přímým přenosu, neuděláš nic.

Hele, já bych prostě nediskutovala, a šli bychom všichni tři. Já živim, já šatim, já stanovuju pravidla. Neměla jsem tenhle problém ani když jsem v devatenácti měla v naší péči mého v té době dvanáctiletého švagra. A že ten byl teda výživnej. Je to stejný jako se psem, já stanovuju pravidla, já rozhoduju. Něco je pevný, o něčem se dá diskutovat. Ale stanovuju to já. Já nesu zodpovědnost, ne oni. Tenhle princip akceptovali i všichni tři synovci. Nejsem zastánce takových vymožeností, že rodiče od osmnácti nemají nárok na to vědět, jestli jejich dítě chodí, nechodí do školy, jaké má známky apod. Živim - rozhoduju, pokud to nechceš akceptovat Tvůj problém, ne můj. Příklad- nechceš milej puboši chodit nakupovat?Fajn,nechoď - nejíš, a bašta fildy. Nepomáháš doma?Fajn, nemáš vypraný prádlo, tvoje volba. Máma se s námi taky nemazala a nepociťuju nějakou újmu. Ba, když na to koukám dneska, tak naopak. Je to v rukou rodičů, jak to doma nastaví. U psů i dětí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"na presne postupy jsou tady jini experti "
taky "odpověď"..

."muzu jen za sebe napsat, ze ten pes by pod stolem nelezel, vrcet mi zle na dite"

taky "řešení"
on vrčel i na svém druhém "místě"
tak mu je sebereme
a bude

jak nam to tady vzdycky pises - ze se ma cist s porozumenim?

tohle byla moje prvni odpoved

"Tady - podle me - vubec nejde o to, jestli ma pes pravo zle vrcet a komunikovat. Ani o to, kdy a kde se to deje ( ani vlastne proc, sorry ) - ale ze se to deje.

Je treba uplne zmenit pristup k psovi a to davno pred tim, nez zavrci u kosti nebo po stolem."

neupiram psovi pravo vrcet, neradim, ze ho po zavrceni maji vyhodit na jine misto

V cem se lisime je jedine - podle me ten pes neni ve fazi, ze by mohl volne lezet pod stolem, ze by mel mit misto, kolem ktereho se chodi, kdyz zere kosti atd. Na to mu ted, aktualne - chybi vychova.

Zrzavci napsal(a):
Hele, já bych prostě nediskutovala, a šli bychom všichni tři. Já živim, já šatim, já stanovuju pravidla. Neměla jsem tenhle problém ani když jsem v devatenácti měla v naší péči mého v té době dvanáctiletého švagra. A že ten byl teda výživnej. Je to stejný jako se psem, já stanovuju pravidla, já rozhoduju. Něco je pevný, o něčem se dá diskutovat. Ale stanovuju to já. Já nesu zodpovědnost, ne oni. Tenhle princip akceptovali i všichni tři synovci. Nejsem zastánce takových vymožeností, že rodiče od osmnácti nemají nárok na to vědět, jestli jejich dítě chodí, nechodí do školy, jaké má známky apod. Živim - rozhoduju, pokud to nechceš akceptovat Tvůj problém, ne můj. Příklad- nechceš milej puboši chodit nakupovat?Fajn,nechoď - nejíš, a bašta fildy. Nepomáháš doma?Fajn, nemáš vypraný prádlo, tvoje volba. Máma se s námi taky nemazala a nepociťuju nějakou újmu. Ba, když na to koukám dneska, tak naopak. Je to v rukou rodičů, jak to doma nastaví. U psů i dětí.

já bych prostě nediskutovala, a šli bychom všichni tři. Já živim, já šatim, já stanovuju pravidla.

jiny pohled nabidnu - muj pes, muj zajem, moje hobby - zbytek rodiny at souhlasi a mile toleruje -ale nutit je do vetsiho kontaku, kdyz tam ten zajem neni??
nevim, to je spis cesta do pekla...co kdyz nebude toho psa mit radeji, bude ho nesnaset o to vic?

Já bych si hlavně tak neidealizovala ty cvičáky.

No jo, ano, ale vy ten problém umíte vyřešit. majitelka asi ne, když se ptá tady, proto bych prostě psa vzala s sebou. nenutila bych ho do kynologických výkonů, to je stejný, jako šachistu nutit hrát volejbal, ale pro vyřešení problému by se mnou prostě šel. Ať jsme tam všichni tři a a´t se naučí se psem komunikovat. Než k něčemu opravdu dojde.

Terven napsal(a):
Já bych si hlavně tak neidealizovala ty cvičáky.

Jo to je asi pravda, já nějak brala v potaz zkušenýho cvičitele.

Zrzavci napsal(a):
Jo to je asi pravda, já nějak brala v potaz zkušenýho cvičitele.

Jsem přesvědčená, že cvičáků, kde jsou schopni pořešit problém, který pes má mimo cvičák a vztah pes x majitel řeší jaksi celostně, bude v republice jako šafránu.

Terven napsal(a):
Jsem přesvědčená, že cvičáků, kde jsou schopni pořešit problém, který pes má mimo cvičák a vztah pes x majitel řeší jaksi celostně, bude v republice jako šafránu.

souhlas. tezko se bude hledat cvicak.

tady zacal problem uz pri samotnem vyberu krizence

Zrzavci napsal(a):
No jo, ano, ale vy ten problém umíte vyřešit. majitelka asi ne, když se ptá tady, proto bych prostě psa vzala s sebou. nenutila bych ho do kynologických výkonů, to je stejný, jako šachistu nutit hrát volejbal, ale pro vyřešení problému by se mnou prostě šel. Ať jsme tam všichni tři a a´t se naučí se psem komunikovat. Než k něčemu opravdu dojde.

Co se ti tam naučí puberťák, kterýho tam donutíš jít, ale nechce tam bejt, takže nebude nic poslouchat, natož nad tím přemejšlet a udělá jen to nejnutnější co musí? Myslím, že i na tom dobrým cvičáku se něco naučí jen ten, kdo o to má zájem. Naučit se něco donucením nikdy moc nefunguje.

Je to tak... jednoho takového exemplářa míváme na hlídání. Vyloženě postelová manipulátorka vyjíždějící na všechno, co se jí nelíbí. Trvalo než se smířila s tím, že u nás mezi dětmi a dalším psem takhle fungovat nemůže. Akorát že já musím být ta zlá, co si ji ani nepohladí, aby vsechny ostatní snášela. Vlastní psi s domácími lidmi i známými návštěvami problémy nemeli. I když, šeltina nesnášela lítání dětí a řev a pro svoje dobro dobrovolně dožila u rodičů (ale s častými návštěvami a prochazkovali a starali jsme se my). Jenže, to byl labilek s dysplazií a v době dětí ve třičtvrtinach života. A když k ní kdokoliv přišel normálně, tak nebylo hodnejsiho a milejšího psa. A ty malé zlotřilce vodila za sebou opatrně na vodítku. Psi, co s dětma vyrostli, byli v pohodě a nadmíru požívali výhod odpadených kousků jidla z dětských ručiček, zmnozeneho hlazení a další ochotné nohy a ruce v házení pisklavých potvor a míčků. Memu synovi ale trvá dost dlouho, než se s novým psem skamarádí a prestane být podezřelý. Po pokousání je ke psům ostrazitejší, asi sem tam udělá trhavý pohyb, s pubertou se mu divně mění hlas, výška, najednou chodí podezřele klátivě, takže není divu, že psi koukaj, co to jde kolem. U nás teda zabraly u několika psů ty venčící procházky... vrátili se jako kamarádi...no a úplatky, úplatky...

Treba ne zrovna nutit, ale syna to docela drasalo, že je v nemilosti a byl rád, když se vztahy urovnaly a nemusel dávat pozor na paty, případně když pred ním jiný pes přestal zděšeně uskakovat :). Takže si i přes pubertu dal říct a na vztahu zapracoval. (Naše psy ho nenapadne samotného vzít na procházku, ani je nijak nepamlskuje...jen je tak mimochodem pohladí, když kde kolem, to mu stačí)

assil napsal(a):
Co se ti tam naučí puberťák, kterýho tam donutíš jít, ale nechce tam bejt, takže nebude nic poslouchat, natož nad tím přemejšlet a udělá jen to nejnutnější co musí? Myslím, že i na tom dobrým cvičáku se něco naučí jen ten, kdo o to má zájem. Naučit se něco donucením nikdy moc nefunguje.

Jo , s tím souhlasím, ale na druhou stranu prostě je to o tom, jak to doma nastavíš, od úplně počátečních a banálních věcí. Ať pes a nebo dítě. Dneska se na dítě nemůžeš ani káravě podívat. Já jsem byla slušnej potížista průšvihář, ale věděla jsem, že prostě mámu respektovat musím a respektovala jsem. Protože jsem věděla, že jaksi nehovoří naplano. A opravdu to jde nastavit tak, že jaký si to uděláš, takový to máš - myšleno - máš pubertální ofuky, no dobře, fajn, tak ve výsledku ti pak ale halt nefunguje tohle a nebo tohle, což by jinak fungovalo. Nejsem nějaký výchovňácký guru, neb vlastních dětí nemám, zato zkušenost s dvanáctiletým extrabuřt potížistou, kterej nakonec najel na to, na to co bylo potřeba, fungoval doma, zlepšil si známky, začal se učit a neskončil díky nám bez nadsázky v pas´táku, to mi celkem postačí, že mi určitý věci zafungovaly. U synovců taky, nakonec zjistili, že to takhle fungá po všech stránkách a to prosím ten prostřední s námi fungoval plnohodnotně ty čtyři roky, co s námi bydlel. Takže puberta odtud-potud. Teď to myslím obecně, nicméně prostě bychom tam ve třech šli, protože by to prostě bylo zapotřebí pořešit a věřím si natolik, že bych s tím dítětěm fungovala natolik, že by zrovna v tomhle nebylo nějakých puboš ofrků. Protože když se dětem taky krom režimu věci vysvětlují - myslím od mala, tak spolu fugnujete jinak. Ostatně je to jako s těma čoklama. Puberta ano, ale všechno má svoje hranice.

Miriam33 napsal(a):
Treba ne zrovna nutit, ale syna to docela drasalo, že je v nemilosti a byl rád, když se vztahy urovnaly a nemusel dávat pozor na paty, případně když pred ním jiný pes přestal zděšeně uskakovat :). Takže si i přes pubertu dal říct a na vztahu zapracoval. (Naše psy ho nenapadne samotného vzít na procházku, ani je nijak nepamlskuje...jen je tak mimochodem pohladí, když kde kolem, to mu stačí)

přesně i přes pubertu si dal říct. :-)

Podle mne roční pes pomalu dospívá a hledá si své místo ve smečce. Nemusí jít o žádný hluboký neřešený a nepreventovaný problém, někteří psi prostě chtějí mít při dospívání jasno, jak na tom jsou jsou. Já si opravdu nemyslím, že když chce někdo mladého psa pohladit, nebo si dítě dovolí projít místností, kde si pes něco žere, že by šlo o jasné nevhodné chování k psovi. Všechna zvířecí i lidská společenství jsou hierarchická, někteří lidé i psi to mají na salámu, jiní mají rádi jasně dané místo a kompetence. Pes je dobrý pozorovatel, velmi rychle se zorientuje, kdo v rodině velí a kdo poslouchá. Usadit psa v hierarchii na spodním místě až za dětmi nemá nic společného s jeho ponižováním, tresty, křikem a už vůbec ne bitím ani to neznamená, že je ten nejposlednější. Ten nápad s tím cvičákem či jiným druhem trénování je podle mne dobrý. Nejde o to, že by na cvičáku odhalili důvod nějaké situace u nich doma, ale když bude kluk se psem parťák, bude ho cvičit a dávat mu povely, zažijí u toho srandu a zábavu, pomůže to psovi pochopit svou pozici. Ostatně mně přijdou nejvíce labilní a deprivovaní psi, kteří si vynutí vrčením své pohodlí pod stolem a u kosti, ale u večeře nemůžou sedět na židli u stolu a venku jsou na rozdíl od dítěte na provaze. Nemají v tom jasno. I v práci máme jasně vymezené postavení a kompetence a tam kde nejsou, to většinou nefunguje. A opět i v té práci funguje věcné, přátelské prostředí a nefunguje si prosazování pozice silou.

Já moc netuším, proč se tady řeší vrčení ve smyslu potenciálního nebezpečí kousnutí. Že pes vrčí přece naprosto neznamená, že je schopen někoho skutečně kousnout a myslím, že kdyby většina lidí věděla, jak je těžké vycvičit psa, aby schopen kousnout byl, tak se budou mnohem méně bát nějakých hlasových projevů nelibosti a zároveň si případně přestanou namlouvat, že je pes bez výcviku skutečně fyzicky ochrání.

Osobně myslím, že vrčení je prostě přirozený způsob, jak dát najevo nelibost. Samozřejmě je pak otázka, co u psa tu nelibost vyvolává a jak v tom figuruje ono procházející dítě, ale pokud má někdo pocit, že si to pes vůči členům rodiny nesmí dovolit, tak jsou to většinou majitelé služebních a loveckých plemen, kteří potřebují mít ten pocit absolutní kontroly nad psem. A absolutní kontrola nad psem založená pouze na jeho podřízenosti všem členům rodiny mi připadá jako utopie. Na to je minimálně potřeba, aby se ke psu uměli všichni správně chovat a rozpoznávat z jeho projevů, jak se cítí a dokázali domyslet, proč se tak cítí.

Osobně myslím, že vrčení je prostě přirozený způsob, jak dát najevo nelibost.,