Feny se mi začali rvát

Taky bych přečetl ty předchozí diskuze, je tam rad hodně. Úplně nepíšete, jak jinak fungovaly ty feny toho půl roku spolu, spí na stejném místě, žerou spolu atd.? Mladá zřejmě už dospěla do stádia, kdy si nenechá od té staré kálet na hlavu a chce si zjednat také pořádek. To že jste do toho předtím (stará velela a přivlastňovala si věci) nezasahovali, bylo podle mne správně, ti psi se v drtivé většině srovnají sami. Ve Vašem případě do toho zřejmě zasahuje i to Vaše těhotenství, nemálo psů, zvláště fen je v takovém období protektivnějších, podrážděnějších. Možná si ji mladá srovná a bude pokoj, také (dle Vašeho slovníku, nemusí to být realita) bych přestal s rozdělováním na moje a jeho. Jsou to teď Vaši psi společní, chovejte se vy i Váš partner k oběma fenám stejně stejně, nerozlišujete se na původní pány, ať jim vytvoříte silnější pocit, že jste teď všichni jedna parta-smečka.

Přiznávám, že s molokem nesouhlasím.
Podle mé zkušenosti se feny, které se jednou začaly rvát, už nikdy neporovnaly. Situace pak skončila trvalým rozdělováním psů bez dozoru, nebo - v případě majitelů s názorem „onysitomusívyříkatsamy“ - smrtí jednoho, nebo obou zvířat.
V každém případě byste měla situaci nějak řešit! Okamžitě. Dvanáctiletá fena nemá v případě ostré rvačky proti čtyřleté mnoho šancí. A Vy sama nemáte zase naprosto žádnou šanci rozdělit peroucí se třicetikilové (nebo kolik váží labrador) feny v rauši.

Dasvo napsal(a):
Přiznávám, že s molokem nesouhlasím.
Podle mé zkušenosti se feny, které se jednou začaly rvát, už nikdy neporovnaly. Situace pak skončila trvalým rozdělováním psů bez dozoru, nebo - v případě majitelů s názorem „onysitomusívyříkatsamy“ - smrtí jednoho, nebo obou zvířat.
V každém případě byste měla situaci nějak řešit! Okamžitě. Dvanáctiletá fena nemá v případě ostré rvačky proti čtyřleté mnoho šancí. A Vy sama nemáte zase naprosto žádnou šanci rozdělit peroucí se třicetikilové (nebo kolik váží labrador) feny v rauši.

A tak z popisu zadavatelky ještě neplyne, že by se feny začaly nějak natvrdo rvát, o krvi, zraněních atd. řeč nebyla, zatím je to stále v režimu pokočkování ohledně hračky. Takových šarvátek a ukazování si pindíků, pipinek už jsem viděl a neznamenalo by to, že se dotyční-dotyčné museli začít navždy oddělovat (což je reálná a pěkně otravná konečná). I když jsme u toho nebyli, čistě podle zadání si myslím, že se s tím dá stále pracovat.

Třeba napíše Janaa, jak to řeší ona. Má taky několik fen labradorek a ještě jsem od ní neslyšela, že by se rvaly.

Mám dvě feny...mladé feny, jednu poberťačku a jedno štěně...teda už dohárává, takže mladou slečnu.

Žijete spolu přes půl roku a feny byly v poho....nezačala jedna z nich hárat a nebo není před háráním?? Já to vidím na té mojí mladší, že začala být taková víc majetnická a 2x se mi v době hárání poštěkaly, tjednou u linky, když stály a čekaly až rozporcuju kuře. Od té doby, pokud jsou v kuchyni, tak každá na mnou určeném místě a ležet. Podruhé, když jsem seděla v obýváku a starší fena si vlezla za mě, dala na mě tlapajznu a rozverně mě "kousla", to malá vystartovala. Nevím, zda šla říct starší "hele, takhle se k paničce chovat nebudeš" a nebo "to je moje panička", ale to je jedno, ona není ta, co bude něco řešit a už vůbec s mě nebude přivlastňovat. Takže mladší, pokud jdou obě feny do obýváku, má pro jistotu obojek a couračku a jsem omega důsledná na to, že se budou chovat slušně a fertig.

Věci o které vím, že by se o ně mohly hrdlit, třeba vepřové uši nebo kuřecí křídla, dostávají odděleně.

Prostě mě tak napadlo, že v době hárání bývají feny popudlivější a že to na to mohlo mít vliv. Osobně bych se snažila další konfrontaci zabránit. Doma se to dá ovlivnit tím, že ani jedna nebude mít nic svýho, plus třeba tou couračkou a větší důsledností a venku bych jim klidně nasadila koše. A hlavně si myslím nedělat rozdíly...můj pes jeho pes, já jsem panička jedné, přítel je páneček druhé......jak bylo psáno výše, jedna smečka.

No snad sem napíše i někdo, kdo má větší zkušenosti se soužitím dvou fen.

Jsou to 2 feny v bytě!

No ta mladší je asi 1 měsíc po hárání.
Ano , mysleli jsme že to je jen kvůli hráčkám tak jsme je sebrali , víceméně ta starší má z té mladší strach. Prostě se jí boji a stáhne se raději pryč, ta mladší ji prostě už nepustí k tělu.
Včera kolem ní jen prošla a už by zase byly v sobě kdyby mezi nimi nestál přítel .
Ta první rvačka vypadala tak že mladá byla na koni a starší pod ní ( bez šance ) jen tím že ji držel bratránek měla mladší nakousle ucho a krk, starší má silnou a chlupatou srst tak pohmozdeny krk. Myslela jsem že si to takto vyřídili a ono znova.
Dnes jsem volala i známému veterinářovi a ten mi řekl , že ta mladší přebírá vůdčí postavení.
Nevím jestli na to má vliv mě těhotenství, každopádně skákat se mi mezi ně tak úplně nechce. Nechci aby jedna druhé ubližovali. Aby jedna nebo druhá na tom byla bita.
Mám ještě malého kříženého pinče (kastrovaného) o rok staršího než mladší labradorku a tam to je v pohodě.

"nevím jak s nimi dál pokračovat ?"
hlavně ne tak, jako dosud
se mi jeví, že tedy nijak
naopak by nebylo špatné začít
začít učit, zavést a naučit pravidla soužití
třeba že Beruška nebude sahat na hračky Amálky a naopak
že když Beruška bude tam a tam, tak Amálka bude tam a bude dělat to a to
že teď dostane do tlaminy Beruška, teď Amálka, teď Beruška........(jako jídlo, ne držkovou)
........
obě trvale couračku a cvičit
a krizovým situacímpředcházet, ne až řešit průsery, to už je pozdě!

"v případě majitelů s názorem „onysitomusívyříkatsamy“ - smrtí jednoho, nebo obou zvířat."
tak nějak...

Kristýna1503 napsal(a):
No ta mladší je asi 1 měsíc po hárání.
Ano , mysleli jsme že to je jen kvůli hráčkám tak jsme je sebrali , víceméně ta starší má z té mladší strach. Prostě se jí boji a stáhne se raději pryč, ta mladší ji prostě už nepustí k tělu.
Včera kolem ní jen prošla a už by zase byly v sobě kdyby mezi nimi nestál přítel .
Ta první rvačka vypadala tak že mladá byla na koni a starší pod ní ( bez šance ) jen tím že ji držel bratránek měla mladší nakousle ucho a krk, starší má silnou a chlupatou srst tak pohmozdeny krk. Myslela jsem že si to takto vyřídili a ono znova.
Dnes jsem volala i známému veterinářovi a ten mi řekl , že ta mladší přebírá vůdčí postavení.
Nevím jestli na to má vliv mě těhotenství, každopádně skákat se mi mezi ně tak úplně nechce. Nechci aby jedna druhé ubližovali. Aby jedna nebo druhá na tom byla bita.
Mám ještě malého kříženého pinče (kastrovaného) o rok staršího než mladší labradorku a tam to je v pohodě.

Chudák ta starší fena. Bude už jen slábnout a úměrně tomu poroste té mladší sebevědomí. Vidím to na oddělování do konce života jedné z nich.

Taky mi je strašně líto . A mrzí mě že to takhle dopadlo. Na rozdělení jako úplně ? Ani jednu samozřejmě nechceme dát pryč , je nám z toho hrozně smutno.

Kristýna1503 napsal(a):
Taky mi je strašně líto . A mrzí mě že to takhle dopadlo. Na rozdělení jako úplně ? Ani jednu samozřejmě nechceme dát pryč , je nám z toho hrozně smutno.

Oddělení jako úplně. Aby se ta starší nemusela bát a mohla v klidu dožít se svým pánem. Technické provedení, pokud bydlíte v bytě, nebude jednoduché, jestli vůbec proveditelné. Ani venčení každé zvlášť, bude to dvojnásobek času. Do toho mimino... Přeji vám, abyste to zvládli a nemuseli se jedné zbavit.

Kristýna1503 napsal(a):
Taky mi je strašně líto . A mrzí mě že to takhle dopadlo. Na rozdělení jako úplně ? Ani jednu samozřejmě nechceme dát pryč , je nám z toho hrozně smutno.

Postačily by zábrany do dveří ve smyslu ohrádky (ty se vám mohou hodit i do budoucna kvůli miminku). Plus předvídat a střídat feny tak, aby se nepotkaly někde v chodbě. Na chalupě také feny izolujte, nenechávejte je tam pospolu.
Rozdělení je určitě technicky proveditelné a myslím, že starší feně se tím hodně uleví. Nemusíte hned dávat jednu pryč.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Oddělení jako úplně. Aby se ta starší nemusela bát a mohla v klidu dožít se svým pánem. Technické provedení, pokud bydlíte v bytě, nebude jednoduché, jestli vůbec proveditelné. Ani venčení každé zvlášť, bude to dvojnásobek času. Do toho mimino... Přeji vám, abyste to zvládli a nemuseli se jedné zbavit.

Venčení až takový problém být nemusí. Mladá dostane košík a jestli bude prudit, tak půjde na vodítko.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Oddělení jako úplně. Aby se ta starší nemusela bát a mohla v klidu dožít se svým pánem. Technické provedení, pokud bydlíte v bytě, nebude jednoduché, jestli vůbec proveditelné. Ani venčení každé zvlášť, bude to dvojnásobek času. Do toho mimino... Přeji vám, abyste to zvládli a nemuseli se jedné zbavit.

Venčení až takový problém být nemusí. Mladá dostane košík a jestli bude prudit, tak půjde na vodítko.

Tiká mi oko z nadpisu. Ypsilon, prosím, admine!

Venčení až takový problém být nemusí. Mladá dostane košík a jestli bude prudit, tak půjde na vodítko.
I košíkem lze 12leté feně ublížit, řádně ji omlátit. Ale dobrý nápad, je na zadavatelce, aby si poradila a zhodnotila, co jim zabere.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Venčení až takový problém být nemusí. Mladá dostane košík a jestli bude prudit, tak půjde na vodítko.

Hezká představa, možná reálná, možná ne. Záleží na tom, jak moc se starší fena bojí, jak moc bude mít mladší fena tendence venku útočit, jak jsou obě ovladatelné povely, a vůbec jak to bude zadavatelka zvládat v jiném stavu - třeba vést každou u jiné nohy, tím zaměstnané obě ruce (a to nemá ještě miminko). Náhubek bych dávala oběma na každou vycházku bez výjimky.

Kristýna1503 napsal(a):
No ta mladší je asi 1 měsíc po hárání.
Ano , mysleli jsme že to je jen kvůli hráčkám tak jsme je sebrali , víceméně ta starší má z té mladší strach. Prostě se jí boji a stáhne se raději pryč, ta mladší ji prostě už nepustí k tělu.
Včera kolem ní jen prošla a už by zase byly v sobě kdyby mezi nimi nestál přítel .
Ta první rvačka vypadala tak že mladá byla na koni a starší pod ní ( bez šance ) jen tím že ji držel bratránek měla mladší nakousle ucho a krk, starší má silnou a chlupatou srst tak pohmozdeny krk. Myslela jsem že si to takto vyřídili a ono znova.
Dnes jsem volala i známému veterinářovi a ten mi řekl , že ta mladší přebírá vůdčí postavení.
Nevím jestli na to má vliv mě těhotenství, každopádně skákat se mi mezi ně tak úplně nechce. Nechci aby jedna druhé ubližovali. Aby jedna nebo druhá na tom byla bita.
Mám ještě malého kříženého pinče (kastrovaného) o rok staršího než mladší labradorku a tam to je v pohodě.

Mám ještě malého kříženého pinče (kastrovaného) o rok staršího než mladší labradorku a tam to je v pohodě.

Takže chápu to správně...v domácnosti je mimo těch dvou fen ještě pes??
Takže už to není fena a fena, ale přítelova fena a k tomu vaše fena a váš pes.
Celkově by mě asi zajímalo, jaký jste měli doteď režim........všichni jste se sestěhovali (do úplně nového nebo přítel k vám a nebo vy k příteli? je nějaká z fen tzv. na domácím hřišti?) a jak jste teda začali fungovat, dostali pesani nějakej režim a nebo to bylo "hele to vypadá, že to funguje bez našeho přičinění?"

Ohledně toho, že se vám feny včera zase chytly...to je vidět, že se něco musí změnit.

Nechci tady být za chytrou, sice mám dvě feny a snažím se, aby fungovaly, ale zároveň počítám s tím, že se můžeme dostat do fáze, kdy budou muset být trvale odděleny.
Když se vyskytly v době hárání problémy, tak moji chlapi mají zakázáno brát do obýváku obě čuby najednou. Nevěřím, že by si holky ohlídali a nehodlám riskovat nějaké poštěkání a navíc nechci, aby to moji chlapi řešili špatně...nevěřím, že by do toho nedali emoce, že by se to obešlo bez křiku a v klidu...resp. bez zbytečných emocí, jen ve stylu "tak hele dámy, já jsem tady vedoucí a pokud má některá z vás pocit, že si to musí s někym vyříkat, tak může tak max se mnou"

Vždycky když jsem měla dva psy, tak to byl pes a fena a bylo to velmi pohodlné...es byl podpantoflák, fena kápo a byl klid...já mohla být benevolentní panička. Teď jsem si nakakala do bot tím, že jsem si pořídila dvě feny a já nemůžu být tak benevolentní, musím být důsledná a hlavně mám pocit, že teď teprve musím být šéf nonstop, že musím mít oči na stopkách a holky mít v merku, ale že to nesmí vytvářet napětí, že to musí být jako bych je nepozorovala, aby náhodou nezpůsobovala naopak napětí a nervozitu.
Už dělám i takový nesmysly jakože ležím na gauči, holky si postupně přijdou lehnout ke mně a já okatě zívám a tak jako se uvelebím a tak jakože spokojeně oddechnu a zase zívnu....a zároveň pokud nejsem v pohodě...teď jsem měla asi dva dny stresík kvůli něčemu jinýmu než kvůli čubám a cítila jsem úzkost, jak určitá věc dopadne, tak jsem vůbec holky neměla v místnosti spolu, protože vím, že pes mi vidí i do hlavy a že by si to mohly vyložit jinak. Že spouštěč nějaké "rvačky" by mohl být můj strach, obava a jedna z holek...spíš ta mladší...by si to mohla špatně vyložit.

Takže já osobně bych prostě doma nechala couračku a nebo obojek s kusem šňůry a pokud budou v jedný místnosti, tak prostě dostanou koše obě...tím byste měla získat větší pocit, že se nic hroznýho nemůže stát a víc to logisticky šéfovat...ty si lehneš sem, ty sem.....toť alespoň můj názor...
Já třeba už svoje holky nenechávám doma si hrát, za prvé to jsou kobyly a když si hrajou, tak už pomalu z toho dělaj kůlničku na dříví, ale spíš proto, že doma nemají volný režim, musí dělat to, co říkám. Klidně s nima v obýváku dohromady cvičím, ale hlavně je učím, že tady se nedělaj bejkárny a dělá se pouze to, co si panička přeje, protože obývák je paničky.

Kristýna1503 napsal(a):
No ta mladší je asi 1 měsíc po hárání.
Ano , mysleli jsme že to je jen kvůli hráčkám tak jsme je sebrali , víceméně ta starší má z té mladší strach. Prostě se jí boji a stáhne se raději pryč, ta mladší ji prostě už nepustí k tělu.
Včera kolem ní jen prošla a už by zase byly v sobě kdyby mezi nimi nestál přítel .
Ta první rvačka vypadala tak že mladá byla na koni a starší pod ní ( bez šance ) jen tím že ji držel bratránek měla mladší nakousle ucho a krk, starší má silnou a chlupatou srst tak pohmozdeny krk. Myslela jsem že si to takto vyřídili a ono znova.
Dnes jsem volala i známému veterinářovi a ten mi řekl , že ta mladší přebírá vůdčí postavení.
Nevím jestli na to má vliv mě těhotenství, každopádně skákat se mi mezi ně tak úplně nechce. Nechci aby jedna druhé ubližovali. Aby jedna nebo druhá na tom byla bita.
Mám ještě malého kříženého pinče (kastrovaného) o rok staršího než mladší labradorku a tam to je v pohodě.

Nepíšete jak dlouho máte psa(křížence), jestli od štěněte, nebo jestli jste si ho pořídila později(kdy?).

Pes je kastrovaný a mám ho pět let , je starší než ta moje mladší. Stěhovali jsme se do nového bytu.
A na chalupu jezdí od štěněte ta mladší.Od začátku co se holky seznámili tak tam jezdili spolu , jezdili spolu v kufru . Doma jedli i z jedné mísy ( třeba granule ) maso dostávají každá zvlášť.
Popravdě od včerejška jsme je nezkusili pustit ani k sobě, ta starší je totálně vystresovana a boji se , ta mladší mi přijde toho i využívá. Jsem z toho nešťastná.

Kristýna1503 napsal(a):
Pes je kastrovaný a mám ho pět let , je starší než ta moje mladší. Stěhovali jsme se do nového bytu.
A na chalupu jezdí od štěněte ta mladší.Od začátku co se holky seznámili tak tam jezdili spolu , jezdili spolu v kufru . Doma jedli i z jedné mísy ( třeba granule ) maso dostávají každá zvlášť.
Popravdě od včerejška jsme je nezkusili pustit ani k sobě, ta starší je totálně vystresovana a boji se , ta mladší mi přijde toho i využívá. Jsem z toho nešťastná.

Úplně na rovinu říkám, že na Vašem místě bych řešil trvalé oddělení fen. Nejlíp asi způsobem, že jedna půjde z domu (ideálně k někomu z rodiny nebo známým).
Je mi jasné, že za tohle doporučení tu dostanu vyhubováno. Oprávněně! Ale z Vašich příspěvků nějak nemám pocit, že budete schopní situaci dlouhodobě zvládat a že nedojde k průšvihu. Navíc, pokud jste těhotná, budete mít za pár týdnů naprosto jiné starosti.
Chci tím říct, že být Vámi vůbec se nepokouším feny nějak znovu dávat dohromady. Už to nepůjde bez zbytečného trápení (minimálně psychického) starší feny.

Dasvo napsal(a):
Úplně na rovinu říkám, že na Vašem místě bych řešil trvalé oddělení fen. Nejlíp asi způsobem, že jedna půjde z domu (ideálně k někomu z rodiny nebo známým).
Je mi jasné, že za tohle doporučení tu dostanu vyhubováno. Oprávněně! Ale z Vašich příspěvků nějak nemám pocit, že budete schopní situaci dlouhodobě zvládat a že nedojde k průšvihu. Navíc, pokud jste těhotná, budete mít za pár týdnů naprosto jiné starosti.
Chci tím říct, že být Vámi vůbec se nepokouším feny nějak znovu dávat dohromady. Už to nepůjde bez zbytečného trápení (minimálně psychického) starší feny.

No to by asi bylo ideální, ale kterou dáte pryč? Já si neumím představit, že bych se vzdala SVÉHO psa a ten "xizí" by zůstal doma.
I když si zase umím představit, že by třeba ta starší dožila u babičky a dědy (rodičů přítele).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to by asi bylo ideální, ale kterou dáte pryč? Já si neumím představit, že bych se vzdala SVÉHO psa a ten "xizí" by zůstal doma.
I když si zase umím představit, že by třeba ta starší dožila u babičky a dědy (rodičů přítele).

Té starší zbývá rok, maximálně dva života. Neumím si představit, že bych ji dala pryč, tím by ji taky mohli ,,zabít" Situace špatná a náročná, ale co k tomu říct? Zadavatelka měla psa, ale pořídila si k němu ještě velkého psa, jeden nestačil, v bytě. Mohla řešit už konflikt mezi svýma psama, protože nikde není dáno, že to vyjde, do toho ještě další pes, tam už to nevyšlo, protože dvě velké cizí si feny...byl by zázrak, kdyby jo. A budoucí dítě. Ne, nepřeju jí ty starosti, jen si tak říkám, jak si někdo dokáže zkomplikovat život.
Jak holky radily: feny budou mít ,,vojnu" a pojedou podle pravidel, mnou daných. Doma důsledně oddělovat, venku s košem by nemusel být problém.

lesnížínka napsal(a):
Té starší zbývá rok, maximálně dva života. Neumím si představit, že bych ji dala pryč, tím by ji taky mohli ,,zabít" Situace špatná a náročná, ale co k tomu říct? Zadavatelka měla psa, ale pořídila si k němu ještě velkého psa, jeden nestačil, v bytě. Mohla řešit už konflikt mezi svýma psama, protože nikde není dáno, že to vyjde, do toho ještě další pes, tam už to nevyšlo, protože dvě velké cizí si feny...byl by zázrak, kdyby jo. A budoucí dítě. Ne, nepřeju jí ty starosti, jen si tak říkám, jak si někdo dokáže zkomplikovat život.
Jak holky radily: feny budou mít ,,vojnu" a pojedou podle pravidel, mnou daných. Doma důsledně oddělovat, venku s košem by nemusel být problém.

V závislosti na zadavatelčině těhotenství a následném mateřství opravdu nezáviděníhodná situace.

Navíc třeba já se nepovažuju za úplného začátečníka, co se pejsů týče, ale ani tak není nikde dáno, že to s holkama zvládnu k všeobecné spokojenosti a když si představím někoho, kdo sice psy má, ale nemusel řešit opravdové konflikty doma, kdo třeba není tolik razantní a autorita...no nevím.
Jak už jsem psala...zítra jdu po dovolené poprvé do práce a chlapi zůstanou s holkama sami doma a mají přesné instrukce a zákaz je mít spolu v obýváku. Možná syn by to zvládl ukočírovat, ale manžel je i po třiceti letech soužití se psy kynologický játro a tam už je to o strach, že by to nejen celý mohl pokadit, ale ještě to celý zhoršit.
A nevíme, jak je na tom zadavatelka. Navíc pokud je z toho starší fena už vystresovaná, tak se obávám, že se situace bude ještě výrazně zhoršovat.
Fakt tady "babo raď".

Edit: tady bych tak zkusila možná najít nějaké cvičitele, aby se pokusil zhodnotit situaci na místě a eventuelně poradit, co s tím, jestli je to možné ještě nějak změnit.

Ja hlavně nechapu tu pitomost dotycnych se s trema psiskama stehivat do bytu a k tomu este pro jistotu poridit mimino a pak se strasne divit ze pruser.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja hlavně nechapu tu pitomost dotycnych se s trema psiskama stehivat do bytu a k tomu este pro jistotu poridit mimino a pak se strasne divit ze pruser.

Já bych nebyla tak přísná. Oba dva měli své psy dřív než se sestěhovali. Někdy se život tak semele. Navíc spolu psi zprvu vycházeli. Osobně bych zkusila obejít rodinu, jestli by na nějakou dobu té mladší feně neposkytli azyl. Já si neumím představit v bytě oddělovat dvě velké feny.

Nevím a nechápu proč mi tady dáváte ,, sežrat" to že mám sve dva psi , tamto je malinkej pejsek a ta mladší nikdy s ní nebyl problém , jestli tady alespoň trošku rozumí psům tak pochopitelně nemůžu rozdělit mladší s malým psem když jsou spolu od mala. Navíc jsme bydleli v baráku se zahradou. A nejsem typ člověka , který by se kvůli bydlení vzdal čtyřnohého kamaráda , proto jsem si je nepořídila.Jsou to parťáci. A já mám strašně blizko k té mladší, takže bych ji tím jen ublížila a brala by to i vzhledem k mému těhotenství jako vystrnadění. Přišla jsem si pro radu a zkušenosti a opět jako normální lidi začínáte ,, útočit' a psat mi co jsem se ,, svými psi udělala špatně' tam nic vždycky jsme byly ok parta a ,, ,,moji psi fungujou jak hodinky " jen mi prostě z ničeho nic čuba nesnese čubu.Přítel starší taky nechce dát pryč, ta je ale psychicky úplně KO. VŮBEC se nepohybuje po bytě nic.. neumím si nadále představit to že je budeme rozdělovat a ještě s malou , ale budeme to muset zvládnout. Já moc děkuju za rady

Kristýna1503 napsal(a):
Nevím a nechápu proč mi tady dáváte ,, sežrat" to že mám sve dva psi , tamto je malinkej pejsek a ta mladší nikdy s ní nebyl problém , jestli tady alespoň trošku rozumí psům tak pochopitelně nemůžu rozdělit mladší s malým psem když jsou spolu od mala. Navíc jsme bydleli v baráku se zahradou. A nejsem typ člověka , který by se kvůli bydlení vzdal čtyřnohého kamaráda , proto jsem si je nepořídila.Jsou to parťáci. A já mám strašně blizko k té mladší, takže bych ji tím jen ublížila a brala by to i vzhledem k mému těhotenství jako vystrnadění. Přišla jsem si pro radu a zkušenosti a opět jako normální lidi začínáte ,, útočit' a psat mi co jsem se ,, svými psi udělala špatně' tam nic vždycky jsme byly ok parta a ,, ,,moji psi fungujou jak hodinky " jen mi prostě z ničeho nic čuba nesnese čubu.Přítel starší taky nechce dát pryč, ta je ale psychicky úplně KO. VŮBEC se nepohybuje po bytě nic.. neumím si nadále představit to že je budeme rozdělovat a ještě s malou , ale budeme to muset zvládnout. Já moc děkuju za rady

Znovu - chudák starší fena! Není pravda, že vaše fena, ta mladší, je bezproblémová, už v úvodu píšete, že nemusí cizí a starší feny, a že vy to respektujete (to je v pořádku, většina fen to tak má). Ale k feně, která jiné nemusí, mít druhou, starší a slabší s tím, že bude čím dál slabší, není dobrý nápad. Ano, je to shoda náhod. Možná to už vidíte taky, měli jste s přítelem počkat se sestěhováním do té doby, až odejde starší fena.
Vzhledem k tomu, co jste napsala, je každá rada drahá. I když si o lidech, kteří se zbavují starých psů myslím své, tady mi přijde pro starší fenu lepší, pokud by ji váš přítel mohl umístit u rodičů, prarodičů či jiných příbuzných, kamarádů, známých, kde bude jediným psem a bude mít náležitou péči jak materiální, tak citovou. Pokud je tak vystresovaná, že se bojí pohybovat po bytě, je pro ni další život s vámi jen utrpením. Nebo se s ní dočasně odstěhovat...

Nechci aby jedna druhé ubližovala.
Aby jedna nebo druhá na tom byla bita.
- ta starší je totálně vystresovana a boji se
ta starší má z té mladší strach
je psychicky úplně KO
starší projde mladá začne vyjíždět
Ani jednu samozřejmě nechceme dát pryč.
No, když na to máte žaludek, tak ...

- jen mi prostě z ničeho nic čuba nesnese čubu.
Nechápete, že to je normální chování?!

Zkomplikovali jste sobě i psům život.
Řešte to!

rapotacka11 napsal(a):
Jsou to 2 feny v bytě!

A ???
Takovejch znám...

"Přišla jsem si pro radu a zkušenosti a opět jako normální lidi začínáte ,, útočit' a psat mi co jsem se ,, svými psi udělala špatně'..."

pochopení, co člověk udělal špatně, je pro nápravu nutné a je to jeden ze základních vstupů do dalšího

nebudu opakovat, co jsem psala a co mám ověřené praxí, řešila jsem 2 velké psy

neviděla bych to tak pesimisticky, bavíme se o plemeni labrador, plemeni v tomto smyslu smečkovém a s člověkem ochotně spolupracujícím (na rozdíl od pastevkyň sardullah), i když jde o feny

ale bohužel to vidím také tak : "Ale z Vašich příspěvků nějak nemám pocit, že budete schopní situaci dlounhodobě zvládat a že nedojde k průšvihu."
já jsem poněkud pesimistická, že zde bude ochota a schopnost to začít opravdu a pořádně řešit

Terven napsal(a):
A ???
Takovejch znám...

Já taky.
A ?!

Otázka napsal(a):
Já bych nebyla tak přísná. Oba dva měli své psy dřív než se sestěhovali. Někdy se život tak semele. Navíc spolu psi zprvu vycházeli. Osobně bych zkusila obejít rodinu, jestli by na nějakou dobu té mladší feně neposkytli azyl. Já si neumím představit v bytě oddělovat dvě velké feny.

Ale tak si meli pronajmout barak a ne pidi byt. S tolika psama a ditetem na ceste. A ne tohle.