Dobrý den,
nemáte někdo prosím zkušenost s podobnou situací? Venčím svého psa s dalším člověkem a jeho psem. Ten pes mu nikdy nic neprovedl, spíše si ho nevšímá. Procházky několikrát proběhly tak, že můj pes s ním byl v pohodě, vykračoval si vedle něj. A mezitím několikrát nastalo chování mého psa, kdy na něj začal bezdůvodně útočit, a to i zezadu. Pes mu nic neprovedl, žádná vyhrocená situace nenastala.
Otázka je, jak to řešit když neznám příčinu. Zkoušela jsem přes odvedení pozornosti, ale je to poté co minuta to volání/rozptylování.
Naposledy už jsem zkoušela i "po zlém", kdy jsem ho pokaždé okřikla a "odhodila" za sebe.
Jsem trochu bezradná. Za každý názor děkuji předem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

a věk psa ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

a proč deaktivace?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
a proč deaktivace?
Asi protože dotaz na plemeno. Bude to děsně tajný.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Téma je ale zajímavé.
Znala jsem psa, který se choval podobně. Ovčácké plemeno. Z útulku vzat cca ve třech letech. Celý život neměl příliš rád velké psy obecně, na počátků soužití s novými majiteli napadal nekontrolovatelně všechny psy, feny i štěňata a pokračoval v útoku, i když zvíře leželo na zemi a ukazovala břicho. Postupně se to zlepšovalo, ale velké psy-samce neměl rád nikdy.
Při společném venčení s ostatními parkovými psy mohl v zásadě chodit navolno, ale nosil košík právě pro taková občasná zatmění - z ničeho nic, z běžného čuchání se bleskurychle sebral a natvrdo napadl. Dle majitelů nepomáhaly ani tresty, ani domluva, vynadání apod., a i když nebyli žádnými psími laiky, tak tohle se vyřešit za života daného psa nepodařilo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Dle majitelů nepomáhaly ani tresty, ani domluva, vynadání apod." hotový psí bozi :-)
Proč si lidé myslí, že pes je stroj, který funguje tak a tak, on nemá třeba psychické nemoci jako člověk? Podle mě jo. Klidně mu může hrabat. A jako za ty roky vedle člověka..
Agresivita:
Agresivita je vrozená povahová vlastnost. Definuje se jako tendence k útočnému jednání. Vyznačuje se především agresí (z latinského agressio, výpad, útok), což je útočnost jedince - forma chování s úmyslem ublížit.
Jedná se o víceúčelovou adaptaci sloužící například k upevnění dominance v hierarchii, při soutěži o zdroje, při ochraně potomstva a při sebeobraně. Vlastnost je podmíněna geneticky a ovlivněna vnějším prostředím. Hovoří se přibližně o stovce podmiňujících genů, jedná se tedy o vlastnost kvantitativní. Heritabilita se odhaduje na 50%.
Agrese může být členěna na dva subtypy – prvním je afektivní, nebo impulzivní agrese a druhým je instrumentální agrese, někdy také nazývána predační agresí. Tyto podtypy jsou ovlivněny různými neurokognitivními systémy. Afektivní agrese je asociována s nekontrolovaným, neplánovaným chováním a silným rozrušením, zatímco instrumentální agrese je naopak spojována s chováním plánovaným a nízkým rozrušením jedince.
Jiné studie uvádějí podrobnější členění, (1) predační, (2) mezi samčí, (3) strachovou, (4) vydrážděnou, (5) teritoriální, (6) maternální, a (7) instrumentální agresi...
(A) Určitá plemena a vybraná individua se vyznačují zvýšenou vnitrodruhovou agresivitou. V případě že se jedná o vrozené chování, nedoporučuje se intenzivní převýchova.
(B) Vy jste nic neodstranili, jen jste potlačili určité popudy a to intuitivně, bez jakékoli kynologické znalosti. Odhazování zvířete nebude dobře fungovat. Nebude nejspíš fungovat nátlak, trest, natož afekt. Značná je pravděpodobnost, že tímto způsobem zvíře nevratně poškodíte.
Neváhejte se znovu zaregistrovat a podiskutovat s námi!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Dle majitelů nepomáhaly ani tresty, ani domluva, vynadání apod." hotový psí bozi :-)
Proč si lidé myslí, že pes je stroj, který funguje tak a tak, on nemá třeba psychické nemoci jako člověk? Podle mě jo. Klidně mu může hrabat. A jako za ty roky vedle člověka..
Jak byste na takové chování psa reagovala vy?
Informace k popisu situace jsem napsala - žádný viditelný spouštěc situaci nepředcházel.
Argumety typu, že hlavním důvodem je, že spouštěč nikdy nikdo neviděl, protože ho nedokázal rozpoznat, úplně neberu, opravdu se nejednalo o laiky v držení psů.
(A) Určitá plemena a vybraná individua se vyznačují zvýšenou vnitrodruhovou agresivitou. V případě že se jedná o vrozené chování, nedoporučuje se intenzivní převýchova.
(B) Vy jste nic neodstranili, jen jste potlačili určité popudy a to intuitivně, bez jakékoli kynologické znalosti. Odhazování zvířete nebude dobře fungovat. Nebude nejspíš fungovat nátlak, trest, natož afekt. Značná je pravděpodobnost, že tímto způsobem zvíře nevratně poškodíte.
zdravím a jsem rád, že jste zpět
s tímhle se nedá nic jiného než souhlasit
ovšem ani náznak řešení...
lupus4:
Zdravím! V první řadě bych s prominutím poopravil paní majitelku, pak bych se zabýval eventuální korekcí psa, podle plemene.
Agresivitu nepovažuji za nic špatného, nebo hnusného, naopak. S agresivním zvířetem se dá navíc normálně manipulovat, ale nesmí se přitom poškodit ty důležitější (mezidruhové) vztahy. Jinak to bude pro agresora peklo, tady na Zemi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hele možná budu plácat nesmysly.
Nevidím v zadání ani plemeno ani věk psa a žádné info o druhém psu.
Příčin může být milion šest, taky jsem zažila jednu chvíli psi v poho a v druhou chvíli v sobě a bylo to třeba kvůli blbosti...oba došli ke stejné myší díře např.
Jen mě tak napadá, že prostě můj pes nemusí nutně milovat a snášet se se všemi psy na světě. No tak dostane koš a existuje vodítko...pokud chci venčit s tímhle konkrétním psem.
Obávám se, že nějakým přinucením, ať už výcvikem nebo trestem, může dojít k tomu, že pes bude na první pohled vypadat v poho, ale vnitřně může být načuřelej a pak to zavání průšvihem.
Pes mohl dospět a z kámoše se mohl stát konkurent nebo začínající třídní nepřítel.
Asi jsem pořád ta, co jde cestou nejmenšího odporu, ale za mě je nejjednodušší těm útokům zabránit mechanicky...a nebo si prostě najít jiného psího kámoše na procházky a nebo raději psí kámošku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak byste na takové chování psa reagovala vy?
Informace k popisu situace jsem napsala - žádný viditelný spouštěc situaci nepředcházel.
Argumety typu, že hlavním důvodem je, že spouštěč nikdy nikdo neviděl, protože ho nedokázal rozpoznat, úplně neberu, opravdu se nejednalo o laiky v držení psů.
Na přirozené chování psa zadavatelky? Ta je mimo, pardon, "jeho pokusy o šikanu kolemjdoucích psů jsme dávno odstranili" ... jasně :-)
A že nikdo neviděl spouštěč u psa z Vašeho příběhu, no a co, musí nějaký být? Třeba byl na hlavu. A nemohlo se to jen přenést z předešlé situace? Někde něco zarámusilo, pes neměl to správné místo, kde přebytky vybít (nazdar Vetřelče :-) ... nebo je cizí/známý pes dnes cítit jinak, na zemi byl pach feny... já to třeba na svém psu vidím, protože používá milion výrazů obličeje, nevím teda, co přesně jí běží hlavou, ale lze si to představit, jako když pes narazí na stopu zvěře, kterou já ani nevidím, ani necítím - jak postaví uši, přimhouří nebo zakalí oči, zježí hřbet... tam už časem vím, že to byla stopa zvířete a mohu rychle reagovat - stůj, ani hnout! A tak.
Jak reagovat na mně neznámého psa, no, dám mu náhubek, pokud budu muset být ihned v civilizaci, a hned, jak bude příležitost, zjistím, co ho baví, co fyzicky a psychicky zvládne, umrtvím ho a budeme cvičit ovladatelnost, nejdřív přes hry, pak u psů.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A nechci znít jako někdo, kdo nechá kousavého psa utratit... ale někdy je pes nemocný a proto se chová tak, jak se chová. Ten impuls může jít z toho psa, ne z ničeho zvenčí.
Což by se u poctivého cvičení mohlo ukázat.
Megý, když spící spadla ze své postele (parapetu), z pádu na záda, chudák, vyskočila na všecky čtyři a rozeřvala se na mě, až jsem se lekla, že mě sní, ale za dvě vteřiny jí to došlo, že za to nemůžu já.
Řekla jsem jí, že to byli lumpíci za oknem, vem si je! A megý šla řvát do okna a já se jí přestala smát.. ale jsou psi, kteří vás spíše rozbrečí, kousnou si.
A co mají dělat? Něco je rozrušilo a pár cm od tlamy je něčí noha.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Taky se musím smát
Ani by mne nenapadlo to tady po x desítkách let vůbec řešit, ale téma zadavatelky mi to připomnělo.
Pes už je dávno po smrti, dožil se pěkného věku na velké plemeno, a oni teď mají dva menší psy - bez jakýchkoliv problémů ohledně komunikace v parkové smečce či kdekoliv jinde. Prostě normální pohodoví městští psi. Taky z útulku a bráni odtamtud jako dospělí.
Tamten pes nebyl rozhodně nemocný, v jiných oblastech fungoval bez problémů, vůči lidem agresi nijak neprojevoval, děti měl rád (jezdili jsme s nimi na dovolenou, takže jsme se znali víc než jen z parku), pes v pohodě doma, v autě, mezi domácími zvířaty. Ze začátku brutálně napadal jakéhokoliv psa, to časem přestalo, náhlá agrese bez bezprostřední příčiny vůči velkým psům samcům ale zůstala. K napadení nedošlo pokaždé při kontaktu s velkým psem, ale pokud ano, tak víceméně bez viditelné příčiny, rozhodně žádné tělesné napětí či vzájemné signály ve smyslu "tohle je moje, tak koukej jít do háje".
Vetřelec popsal hezky agresi, napsal, co nedělat, ale nenapsal, co dělat.
To, co píšete vy, megí, nemyslím, že je úplně k věci, ten prvotní vzruch tam prostě nebyl.
A umrtvení cvičením? To myslíte vážně? Dle mne nesmysl.
Uživatel s deaktivovaným účtem

velkým psům samcům - to není příčina?
To je naprosto přirozené.
Jak chcete řešit přehnané (v našich očích) reakce na cizí psy?
No, můžeme se jim vyhýbat :-) Nebo dát náhubek a věřit si, že psa udržím.
Anebo najdu psovi zábavu, kde páru upustí, a pak půjdeme cvičit. Někdy stačí ta pára. Ano, umrtvení fyz. a psych. cvičením myslím smrtelně vážně, cvičení na hlavičku je dost únavné, ono se "přemýšlení bolí" neříká jen kvůli blbým lidem a jde o učení a kombinaci, představme si to jako běh a krátká rozcvička a běh dál... Myslím, že moji trapnou metodu postupného přibližování jsem psala už tolikrát, že ...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám pocit, že jsem nedokázala dostatečně vypíchnout podstatu - ze začátku ten pes napadal jakéhokoliv psa, velmi zuřivě a nekompromisně, to se časem podařilo odbourat, byl i schopen si s některými psy, fenami, štěňaty hrát a bavilo ho to, nenapadal každého velkého psa-samce, ale některé ano, často právě ale spíše "z ničeho" třeba v situaci, kdy byli oba navolno, věnovali se svým věcem a útok ze strany tohoto psa přišel nezávisle na jakémkoliv pro člověka pozorovatelném podnětu.
Otázka spíš zní proč když se podařilo prací majitelů s tímto psem v čase odstranit prvotní brutální agresi vůči jakémukoliv psovi, feně či štěněti, tak proč se nepodařilo účinně odstranit tato "zatmění"?
Bylo by fajn pojmenovat druh takové agrese (viz vetřelec), ale nepřijde mi jako správné smést to šmahem jen jako jasně, napadá psí samce, to je přece pochopitelné.
To se mi zdá hodně zjednodušené.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mám pocit, že jsem nedokázala dostatečně vypíchnout podstatu - ze začátku ten pes napadal jakéhokoliv psa, velmi zuřivě a nekompromisně, to se časem podařilo odbourat, byl i schopen si s některými psy, fenami, štěňaty hrát a bavilo ho to, nenapadal každého velkého psa-samce, ale některé ano, často právě ale spíše "z ničeho" třeba v situaci, kdy byli oba navolno, věnovali se svým věcem a útok ze strany tohoto psa přišel nezávisle na jakémkoliv pro člověka pozorovatelném podnětu.
Otázka spíš zní proč když se podařilo prací majitelů s tímto psem v čase odstranit prvotní brutální agresi vůči jakémukoliv psovi, feně či štěněti, tak proč se nepodařilo účinně odstranit tato "zatmění"?
Bylo by fajn pojmenovat druh takové agrese (viz vetřelec), ale nepřijde mi jako správné smést to šmahem jen jako jasně, napadá psí samce, to je přece pochopitelné.
To se mi zdá hodně zjednodušené.
A víte, jak to provedli? Jak ho to učili, co teda dělali, chodilo se na společné vycházky častěji, učil se nějaký povel, začal chodit navolno (to se fakt někdy stává, vodítko je napětí páníčka), větší důslednost páníčka, dostal zákaz vycházek, pohrůžku změny hesla wifi nebo jak?
Stále si myslím, že to, co pes cítí z druhého psa (viděla jste někdy, že by se rozeběhl z dvaceti metrů a pustil se do něj?), není každý den stejné. Nevíme, co si řekli :-)
Zjednodušené... no, já nemám ráda prodavačku z Coopu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak jinak: jak takové "zatmění" jako způsob chování bez jakékoliv předchozí avizace ve smečce či společnsoti známých psů interpretovat?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji za vaši odpověď.
Znamená to tedy, že se majitelům většinu případných nedostatků v socializaci podařilo i tak v dospělosti "napravit" vyjma tohoto?
A lze podobný projev chování nějak opravovat, když předem vlastně nevíte, že k němu vůbec dojde (vyjma samozřejmě použití vodítka, stopovačky, elektrického obojku apod.)?
O minulosti psa nebylo jim nic známo, bylo to dospělé zvíře z útulku, nalezené na ulici.
Repta-a-repta:
Možná to byla něčí hračka. Výsledek je to docela dobrý, ale těžko soudit nakolik se co podařilo majitelům a nakolik k tomu došlo samovolným zráním. Já bych takové zvíře za konflikt v žádném případě nijak netrestal. Bránil bych tomu mechanicky viz. sardullah. Opožděná socializace podle mě nemůže být 100%. Ale je možné že dobrý behaviorista opraví podobné zvíře úplně.
Protože to nebyl pes který by vyloženě toužil po přátelství dalších psů, je potřeba takovým zvířatům hledat smysl života jinde. Nevím co to bylo za plemeno, tak to nebudu rozvádět.
Uživatel s deaktivovaným účtem

My jsme lidi a máme omezené smysly, to co se nám zdá "bez příčiny" u psa může znamenat: co to cítím, šklebí se na mě-upřeně kouká a ukazuje , nese ocas moc vysoko, nemá vychování a leze mi do prostoru bez vyzvání, slyším něco a ten je vedle mě a.t.d ....to všechno my lidé můžem přehlídnout a pes vyhodnotit jako ohrožení.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
My jsme lidi a máme omezené smysly, to co se nám zdá "bez příčiny" u psa může znamenat: co to cítím, šklebí se na mě-upřeně kouká a ukazuje , nese ocas moc vysoko, nemá vychování a leze mi do prostoru bez vyzvání, slyším něco a ten je vedle mě a.t.d ....to všechno my lidé můžem přehlídnout a pes vyhodnotit jako ohrožení.
Asi tak, no...to, že člověk nevidí důvod, určitě neznamená, že žádný není.
V knize Ten nej život pro vašeho psa dělí autorky na základě výzkumů psy do čtyř kategorií, co se týče společenskosti vůči psům - společenský, tolerantní, selektivní a agresivní.
Je-li pes selektivní vůči psům, je úplně normální, že si vybírá psy, se kterými se snese a to podle různých preferencí, které člověk nemusí vůbec odhalit - způsob nesení ocasu, způsob zdravení, věk apod. A i ty, co snese, nemusí snášet každý den stejně.
Takže není psí samec jako psí samec.
Uživatel s deaktivovaným účtem

se jako "šťastný" ( ) majitel 4 kocourů divím, že se někdo diví.....
normální chování, přeci.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak jinak: jak takové "zatmění" jako způsob chování bez jakékoliv předchozí avizace ve smečce či společnsoti známých psů interpretovat?
Chodili jsme venčit s poměrně velkou smečkou, která měla stejné "jádro", ale směs okolojdoucích psů. Podle chování psů jsme mohli předpovídat počasí.
Při nastávající změně počasí byli psi jak utržení a stalo se, že se do sebe pustili i psi normálně spolu fungující. Že by změna atm tlaku?
Tu těžko nějaký majitel postřehne :-)