Bázlivost, jak se jí zbavit?

Anonym3333 napsal(a):
Dobrý den,

mám fenku Hovawarta (1 rok). Už od malinka byla bázlivější, ale asi jako každé štěně (od chovatelky se bála mužů.
Jako 9 týdenní štěnátko si ani nevzala pamlsek od muže na procházce). To jsem postupnou socializací odbouraly a stala se z ní sebevědomá dáma.
No a potom přišlo první hárání (v 7 měsících) a fenka se začala neskutečně bát úplně všeho a všech :(. Socializovala jsem tedy a byla v pohodě s lidmi, ve městě ,...(některých mužů se i tak bála ale dostávala odvahu se k nim přiblížit a vzít pamlsek někdy i pohladit).
Dneska (asi se blíží hárání?), aniž by se něco předtím stalo či změnilo, panický srah ze všeho co jsme předtím trénovaly, opět jsme na začátku.
Fenka je jinak úžasná, strašně poslušná, krásná, doma hodná a klidná ale venku je to strašan
Otazka zní, jak ji strachu efektivně zbavovat?
Druhá otázka, může jí chybět nějaký hormon (po hárání/teď když očekávám hárání) a ten způsobovat ten strah?

Děkuji moc předem.

Štěňata pracovních plemen by neměla být bázlivá a pokud jsou, tak se jedná buď o špatnou socializaci u chovatele, nebo mizerná povaha získaná po předcích. Další problémy někdy nastávají u nového majitele,který třeba požaduje po štěněti zbytečně mnoho věcí, nebo upospíchá jejich postup. Vodí štěňata na volno, nechává je např. plašit cizími lidmi, nutí je od nich brát pamlsky, když o to nestojí ap. Ve věku 6 - 8 měsíců se někteří jedinci stávají trochu ostražitější vůči některým vlivům okolního prostředí a začínají řešit věci, kterých si do té doby ani nevšimli.Když se to podaří dobře ustát s ledovým klidem a rozumem majitele, tak se situace během několika týdnů napraví.Bohužel je mnoho psů, kteří se takto blbě chovají i v dospělosti a nikdy se své vlastní nedůvěry nezbaví a čas od času přijdou momenty, kdy by se za ně jeden styděl. O hormonech to příliš není a pokud nepomůže dlouhodobá trpělivost a podpora ze strany majitele, tak už nezbývá než se smířit s tím , že prostě takového psa vlastníte a musíte na něm objevit jiné kladné vlastnosti, které vám imponují.

Děkuji za odpověď vemu to taky v úvahu:)

JoPe napsal(a):
Štěňata pracovních plemen by neměla být bázlivá a pokud jsou, tak se jedná buď o špatnou socializaci u chovatele, nebo mizerná povaha získaná po předcích. Další problémy někdy nastávají u nového majitele,který třeba požaduje po štěněti zbytečně mnoho věcí, nebo upospíchá jejich postup. Vodí štěňata na volno, nechává je např. plašit cizími lidmi, nutí je od nich brát pamlsky, když o to nestojí ap. Ve věku 6 - 8 měsíců se někteří jedinci stávají trochu ostražitější vůči některým vlivům okolního prostředí a začínají řešit věci, kterých si do té doby ani nevšimli.Když se to podaří dobře ustát s ledovým klidem a rozumem majitele, tak se situace během několika týdnů napraví.Bohužel je mnoho psů, kteří se takto blbě chovají i v dospělosti a nikdy se své vlastní nedůvěry nezbaví a čas od času přijdou momenty, kdy by se za ně jeden styděl. O hormonech to příliš není a pokud nepomůže dlouhodobá trpělivost a podpora ze strany majitele, tak už nezbývá než se smířit s tím , že prostě takového psa vlastníte a musíte na něm objevit jiné kladné vlastnosti, které vám imponují.

Děkuji za odpověď.

Ona je více v pohodě když je se svou smečkou (mám ještě dvě čivavy. Obě z útulku). Ale ty taky nemůžu tahat všude:D

Smířit se s tím moc nechci :D. Brala jsem si ji tenkrát na chov, přední, které znám bázlivý nejsou. Do interakce s tým koho se bojí ji nenutím, nechávám ji na to čas a když ne tak prostě jdeme dál. Chodíme hodně na socializační procházky to jí hodně pomáhá.

Tak snad se to treninkem zlepší

Anonym3333 napsal(a):
Děkuji za odpověď.

Ona je více v pohodě když je se svou smečkou (mám ještě dvě čivavy. Obě z útulku). Ale ty taky nemůžu tahat všude:D

Smířit se s tím moc nechci :D. Brala jsem si ji tenkrát na chov, přední, které znám bázlivý nejsou. Do interakce s tým koho se bojí ji nenutím, nechávám ji na to čas a když ne tak prostě jdeme dál. Chodíme hodně na socializační procházky to jí hodně pomáhá.

Tak snad se to treninkem zlepší

Jen tak na okraj - nejsem chovatelka, ale někdy holt úmysl chovat nevyjde. Chovatelka, od které mám štěně, koupila fenku s úmyslem chovat a ejhle, vyšly jí kyčle 4/4. Rodiče i sourozenci jsou přitom v pořádku.

Naše cvičitelka si nechala fenku ze svého chovu jako pokračovatelku a co myslíte ? Loví jako zběsilá. Říkala, že s takovouhle ji neuchovní, takovou povahu posílat dál nechce.

Takže si zkuste zvážit, jestli je na místě posílat povahu dál, i kdybyste na bázlivosti zapracovala a úspěšně uchovnila (určitě máte nějakou bonitaci a tam zkoušku vyrovnanosti povahy).

Joohana napsal(a):
Jen tak na okraj - nejsem chovatelka, ale někdy holt úmysl chovat nevyjde. Chovatelka, od které mám štěně, koupila fenku s úmyslem chovat a ejhle, vyšly jí kyčle 4/4. Rodiče i sourozenci jsou přitom v pořádku.

Naše cvičitelka si nechala fenku ze svého chovu jako pokračovatelku a co myslíte ? Loví jako zběsilá. Říkala, že s takovouhle ji neuchovní, takovou povahu posílat dál nechce.

Takže si zkuste zvážit, jestli je na místě posílat povahu dál, i kdybyste na bázlivosti zapracovala a úspěšně uchovnila (určitě máte nějakou bonitaci a tam zkoušku vyrovnanosti povahy).

Děkuji za reakci.

Nad tím už taky delší dobou přemýšlím jestli to chci posílat dal......
Myslím si Teda (nejsem žádný odbornik), že bych včasnou a důkladnou socializací štěňátek (jestli by to zdedili) bázlivost odbourala.

Ano, bonitaci a povahové zkoušky máme.

Naše cvičitelka si nechala fenku ze svého chovu jako pokračovatelku a co myslíte ? Loví jako zběsilá. Říkala, že s takovouhle ji neuchovní, takovou povahu posílat dál nechce.

Můžu se zeptat, u jakého plemene se nechce chovat na feně, která má lovecký pud?

marcelaamax napsal(a):
Naše cvičitelka si nechala fenku ze svého chovu jako pokračovatelku a co myslíte ? Loví jako zběsilá. Říkala, že s takovouhle ji neuchovní, takovou povahu posílat dál nechce.

Můžu se zeptat, u jakého plemene se nechce chovat na feně, která má lovecký pud?

Choďanda

já jsem měla hovawarty a tak nějak určitý věci přišli člověku normální, protože jsou mezi hovawarty normální, jako "bázlivější štěně" a "tréning socializace" a tyhle věci

no a teď mám Noru a řeknu vám, kde je problém. V hovawartech.

Je to smutný, ale je to tak. Prostě ne, nemusí být normální, že je pes srab, který má všechno nacvičený takže to není vidět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já jsem měla hovawarty a tak nějak určitý věci přišli člověku normální, protože jsou mezi hovawarty normální, jako "bázlivější štěně" a "tréning socializace" a tyhle věci

no a teď mám Noru a řeknu vám, kde je problém. V hovawartech.

Je to smutný, ale je to tak. Prostě ne, nemusí být normální, že je pes srab, který má všechno nacvičený takže to není vidět.

Myslíte tedy, že to je v plemeni?
Normální to určitě není, dle mě.
Je fakt, že od chovatelky jsou všechny štěňata (alespoň ty které znam) bazlivější. To ta moje oproti ním je ještě svatá:D

No nevím, my měli tři hovawarty - nejdřív jeden společně s malým psem a pak dva spolu - a ani jeden nevykazoval známky bázlivosti. Dva psi naprosto splňovali popis povahy plemene - vyhodnocovali situaci, moc neštěkali, když se rozhodli zakročit, tak rázně, ale nechali se odvolat, min.agresivní na ostatní psy, pokud si tito nezačali.
Třetí pes o něco více agresivní v povaze, hodně jsme to řešili hlavně okolo puberty, ale nakonec se to srovnalo. Zrovna jako na potvoru byl tenhle jeden na tom nejlépe, co se týče exteriéru i původu, zvažovali jsme ho uchovnit, ale nakonec jsem do toho nešlo právě kvůli té povaze. Přišlo mi špatně tohle posílat dál, když jsem viděla jak to má být.
Bohužel, jeho bratři byli uchovněni a co jsem měla zprávy, tak přesně tu agresivitu posílali dál

Jinak zvládl i zkoušku povahy - nevím, jestli se to ještě u HW dělá, už je to cca 12 let, ale tam se mj. k psovodovi ze čtyř stran rychlou chůzí blížili neznámí lidé a pes měl zůstat v klidu a neukazovat agresi ani strach. No ten můj si na půl huby vrčel, já na něj syčela Drž hubu a posuzovatel nás neslyšel ani jednoho

HW mají svá specifika, ale poté, co mám již 8 měsíční honačku, si troufnu říci, že zase tak velká specifika to nejsou, honáci jsou na tom hůř

bassrock napsal(a):
No nevím, my měli tři hovawarty - nejdřív jeden společně s malým psem a pak dva spolu - a ani jeden nevykazoval známky bázlivosti. Dva psi naprosto splňovali popis povahy plemene - vyhodnocovali situaci, moc neštěkali, když se rozhodli zakročit, tak rázně, ale nechali se odvolat, min.agresivní na ostatní psy, pokud si tito nezačali.
Třetí pes o něco více agresivní v povaze, hodně jsme to řešili hlavně okolo puberty, ale nakonec se to srovnalo. Zrovna jako na potvoru byl tenhle jeden na tom nejlépe, co se týče exteriéru i původu, zvažovali jsme ho uchovnit, ale nakonec jsem do toho nešlo právě kvůli té povaze. Přišlo mi špatně tohle posílat dál, když jsem viděla jak to má být.
Bohužel, jeho bratři byli uchovněni a co jsem měla zprávy, tak přesně tu agresivitu posílali dál

Jinak zvládl i zkoušku povahy - nevím, jestli se to ještě u HW dělá, už je to cca 12 let, ale tam se mj. k psovodovi ze čtyř stran rychlou chůzí blížili neznámí lidé a pes měl zůstat v klidu a neukazovat agresi ani strach. No ten můj si na půl huby vrčel, já na něj syčela Drž hubu a posuzovatel nás neslyšel ani jednoho

HW mají svá specifika, ale poté, co mám již 8 měsíční honačku, si troufnu říci, že zase tak velká specifika to nejsou, honáci jsou na tom hůř

tou "zkouškou povahy" musí projít všechno, vždyť to nic není. Vidíte, že jste to usyčela. předchozí hovawartka prošla i bez syčení, ale prostě vím, jak moc byla ochozená, aby fungovala.

no a pak si představte, že je možný mít psa, se kterým se tyhle věci trénovat nemusí. NEMUSÍ

prostě nalijme si čistýho vína, hovawarti obecně v povaze nic moc.

bassrock napsal(a):
No nevím, my měli tři hovawarty - nejdřív jeden společně s malým psem a pak dva spolu - a ani jeden nevykazoval známky bázlivosti. Dva psi naprosto splňovali popis povahy plemene - vyhodnocovali situaci, moc neštěkali, když se rozhodli zakročit, tak rázně, ale nechali se odvolat, min.agresivní na ostatní psy, pokud si tito nezačali.
Třetí pes o něco více agresivní v povaze, hodně jsme to řešili hlavně okolo puberty, ale nakonec se to srovnalo. Zrovna jako na potvoru byl tenhle jeden na tom nejlépe, co se týče exteriéru i původu, zvažovali jsme ho uchovnit, ale nakonec jsem do toho nešlo právě kvůli té povaze. Přišlo mi špatně tohle posílat dál, když jsem viděla jak to má být.
Bohužel, jeho bratři byli uchovněni a co jsem měla zprávy, tak přesně tu agresivitu posílali dál

Jinak zvládl i zkoušku povahy - nevím, jestli se to ještě u HW dělá, už je to cca 12 let, ale tam se mj. k psovodovi ze čtyř stran rychlou chůzí blížili neznámí lidé a pes měl zůstat v klidu a neukazovat agresi ani strach. No ten můj si na půl huby vrčel, já na něj syčela Drž hubu a posuzovatel nás neslyšel ani jednoho

HW mají svá specifika, ale poté, co mám již 8 měsíční honačku, si troufnu říci, že zase tak velká specifika to nejsou, honáci jsou na tom hůř

Děkuji za reakci.

Bonitace by zvládla (zkoušeli jsme nanečisto na nějaké HW akci v Praze). Má problém až si jí chce někdo pohladit tak to se krčí, ale agresivní není.

Píšete, že se to srovnalo v dospělosti. V to tady doufám, že se to srovná. Už to bylo v pohodě, ale zase to přišlo. Myslím si, že bude zase harat. Tak uvidím jak se bude vyvíjet. Bazlivou povahu přenášet nechci :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tou "zkouškou povahy" musí projít všechno, vždyť to nic není. Vidíte, že jste to usyčela. předchozí hovawartka prošla i bez syčení, ale prostě vím, jak moc byla ochozená, aby fungovala.

no a pak si představte, že je možný mít psa, se kterým se tyhle věci trénovat nemusí. NEMUSÍ

prostě nalijme si čistýho vína, hovawarti obecně v povaze nic moc.

No právě, že ti druzí dva psi to zvládli bez jakékoliv přípravy.

Neobhajuji HW, posun v jejich chovu se mi nelíbí, proto jsem si konečně splnila sen a mám honačku Specifika má také, ale počítala jsem s nimi a baví mě a ona zase splňuje vše, co jsem chtěla a tak jsme obě spokojené.

Ale zase bych ty HW nezatracovala - jestli se to někdy otočí k tomu původnímu psovi a nebude "sportovní pes, tak trochu těžší flat" tak proč ne.

Anonym3333 napsal(a):
Myslíte tedy, že to je v plemeni?
Normální to určitě není, dle mě.
Je fakt, že od chovatelky jsou všechny štěňata (alespoň ty které znam) bazlivější. To ta moje oproti ním je ještě svatá:D

My když jsme pořizovala HW tak se náš veterinář křižoval, protože znal pouze bázlivý HW.
I náš se projevoval bázlivě, i v roce se ještě bál. Podařilo se nám ho socializovat, byl v pohodě, klasicky neohrožený hlídač dvora. Ale dva roky jsme psa neustále brali sebou, pak dospěl a bázlivost ztratil. Takže bych ještě neházela flintu do žita.

ALe HW bázlivý jsou, když mezi cvičiteli řeknu, že jsme měli HW, tak první je napadne bázlivost a pak samozřejmě trošku jiná výchova, není to pracák, jako je třeba NO, je to tak trošku pastevec a potřebuje jiný přístup. Většinou cvičitelé nebo třeba figuranti rovnou hlásí, že HW by nikdy nechtěli.

Anonym3333 napsal(a):
Děkuji za reakci.

Nad tím už taky delší dobou přemýšlím jestli to chci posílat dal......
Myslím si Teda (nejsem žádný odbornik), že bych včasnou a důkladnou socializací štěňátek (jestli by to zdedili) bázlivost odbourala.

Ano, bonitaci a povahové zkoušky máme.

Ne, geny nepřech... Znáte to. Na bázlivé feně bych nechovala. Stejně jako jsem zavrhla připustit nervově labilní kobylu se sklonem ke kožním problémům.

lupus4 napsal(a):
může jí chybět nějaký hormon

jj, např. progesteron


Zpracování kontextuálního strachu - pamětí v mozku v oblasti hipokampu je závislé i na progesteronu. Je zjištěno, že u fen dochází k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy je-li ho nedostatek (např. po kastraci).

čímž netvrdím , že je to váš případ, jen to nabízím brát v úvahu

Byl by odkaz?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Byl by odkaz?

v SZ

Myslím, že tohle je pozůstatek trendu v chovu hovawarta, který se uplatňoval před několika lety. Tehdy v Německu chtěli mít z plemene sportovního psa, proto se zmenšil a vznikly takové ty chrti figury, zároveň se ale změnila povaha na labilní nerváky. Tenhle trend je už pryč, třeba co jsem viděla na výstavě psy, tak to byl další extrém, černí byli jak novofudlandáci. Ale třeba ještě před 3 roky, když byla sestra mě feny posuzována německou rozhodčí na výstavě mladých, byla 4/5, vyhrály právě ty chrtí typy.
Já už měla jak předchozí, tak současnou fenu spíše mohutnější, vyrovnané a sebevědomé.
Pokud budete chtít uchovňovat, chce to dobře připravit na povahový test, nezdá se to, ale neni to pro psa až tak jednoduché.

a nebo mít psa, co se nemusí připravovat

ne, budu se opakovat, hovawarti jsou super a jednou si ho zase pořídím, pokud seženu takového, co má povahu Nory, což asi nehrozí, protože když se na ty povahový testy všichni psi šprtají tak je pak jasný, že do chovu jde leccos.

Anonym3333 napsal(a):
Myslíte tedy, že to je v plemeni?
Normální to určitě není, dle mě.
Je fakt, že od chovatelky jsou všechny štěňata (alespoň ty které znam) bazlivější. To ta moje oproti ním je ještě svatá:D

Tak pokud je tam problém napříč generacemi, tak o další důvod víc,na takovém zvířeti nechovat,to není náhoda. Ta bázlivost bude genetická a bude se i předávat chováním matky u štěňat, pokud se bojí ona, učí se bát i štěňata.

Btw proč jste si z takového chovu štěně brala?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a nebo mít psa, co se nemusí připravovat

ne, budu se opakovat, hovawarti jsou super a jednou si ho zase pořídím, pokud seženu takového, co má povahu Nory, což asi nehrozí, protože když se na ty povahový testy všichni psi šprtají tak je pak jasný, že do chovu jde leccos.

Já vàm nechám štěně, s tou mou fakt nic nehne, přitom temperamentu má dost 😉.

Úplně mě děsí, co tu čtu. Toho plemeno se mi vždycky líbilo a kdyby muž nevybral SAO, asi jsme ho teď měli doma. Každopádně, je to škoda.

Otázka napsal(a):
Úplně mě děsí, co tu čtu. Toho plemeno se mi vždycky líbilo a kdyby muž nevybral SAO, asi jsme ho teď měli doma. Každopádně, je to škoda.

Opravdu se situace zlepšuje, uz chovatelé pochopili, že z něho dalšího NO neudělají. Všichni mládí, co znám, uz jsou v pořádku.

juhaj napsal(a):
Opravdu se situace zlepšuje, uz chovatelé pochopili, že z něho dalšího NO neudělají. Všichni mládí, co znám, uz jsou v pořádku.

A se zdravím jsou na tom teď jak?

janaa napsal(a):
Tak pokud je tam problém napříč generacemi, tak o další důvod víc,na takovém zvířeti nechovat,to není náhoda. Ta bázlivost bude genetická a bude se i předávat chováním matky u štěňat, pokud se bojí ona, učí se bát i štěňata.

Od chovatelky to je vrh první:)
Matka i otec jsou vyrovnané a mírumilovné povahy. Myslím, že chyba je spíše v špatné/nedostatečné brzke socializaci u chovatele.

Štěně jsem si brala protože se mi při první návštěvě jevili fajn (jak chovatelka tak štěňata). Ta bazlivost se poprvé projevila až při příjezdu domu kdy se bála chodu domácnosti (chovatelka je měla venku tak jsem to víc neřešila a vše štěňati ukázala). Potom se zacla projevovat při první procházce (bála se muže na ulici, ale tak, že utíkala, škubala...no prostě prchala). To jsme ale vše zvládly a byla super, nebála se nikoho a ničeho, ale po prvním hárání se to vrátilo znova a teď se to znova vrací.

Nebudu lhát, měla jsem si chovatelku a štěňata více vybírat. I tak je fenka naprosto úžasná (až na tu bazlivost), hodná, tolerantní, snášenlivá a bezkonkurenčně poslušná a ucenliva. Exteriove taky krásná.

juhaj napsal(a):
Myslím, že tohle je pozůstatek trendu v chovu hovawarta, který se uplatňoval před několika lety. Tehdy v Německu chtěli mít z plemene sportovního psa, proto se zmenšil a vznikly takové ty chrti figury, zároveň se ale změnila povaha na labilní nerváky. Tenhle trend je už pryč, třeba co jsem viděla na výstavě psy, tak to byl další extrém, černí byli jak novofudlandáci. Ale třeba ještě před 3 roky, když byla sestra mě feny posuzována německou rozhodčí na výstavě mladých, byla 4/5, vyhrály právě ty chrtí typy.
Já už měla jak předchozí, tak současnou fenu spíše mohutnější, vyrovnané a sebevědomé.
Pokud budete chtít uchovňovat, chce to dobře připravit na povahový test, nezdá se to, ale neni to pro psa až tak jednoduché.

Akorat ten "nemecky trend" vypada v CR tak, ze to nejsou ani exterierovi psi, ale ani na sport - jen ta blba povaha zustala.
A to mame mezi hovikama hafo kamaradu, ale...
Ale jo, da se vybrat normalni spolecnik - jen vseobecne dobre to porad teda jeste neni, je to stejne jako pred lety. 50:50

Anonym3333 napsal(a):
Od chovatelky to je vrh první:)
Matka i otec jsou vyrovnané a mírumilovné povahy. Myslím, že chyba je spíše v špatné/nedostatečné brzke socializaci u chovatele.

Štěně jsem si brala protože se mi při první návštěvě jevili fajn (jak chovatelka tak štěňata). Ta bazlivost se poprvé projevila až při příjezdu domu kdy se bála chodu domácnosti (chovatelka je měla venku tak jsem to víc neřešila a vše štěňati ukázala). Potom se zacla projevovat při první procházce (bála se muže na ulici, ale tak, že utíkala, škubala...no prostě prchala). To jsme ale vše zvládly a byla super, nebála se nikoho a ničeho, ale po prvním hárání se to vrátilo znova a teď se to znova vrací.

Nebudu lhát, měla jsem si chovatelku a štěňata více vybírat. I tak je fenka naprosto úžasná (až na tu bazlivost), hodná, tolerantní, snášenlivá a bezkonkurenčně poslušná a ucenliva. Exteriove taky krásná.

Takže ty všichni ostatní bazlivy jsou sourozenci? Tak se prostě spojení nepovedlo, nevěřte nedostatečný socializaci, to by je musela mít někde ve sklepě. Někdy se to prostě stane, že si psi na sebe nesednou

tak si říkám
vzhledem k našemu HW cholerikovi
co "dělá" typ nervové soustavy, co na to má vliv?
Rodiče znám, matka zcela normální, otec zcela super pes, otce otce jsem měla a to byl přímo snový pes, představitel plemene, jeho matka hypersuper hvězda......

"ne, budu se opakovat, hovawarti jsou super a jednou si ho zase pořídím, pokud seženu takového, co má povahu Nory, což asi nehrozí, protože když se na ty povahový testy všichni psi šprtají tak je pak jasný, že do chovu jde leccos."
za mě - obr chyba, že se zrušil v rámci bonitace test s figurantem, tam se ta nervová soustava projevila nejlépe, a myslím, že i přes nácvik. Samozřejmě ruku v ruce s odborným a nezávislým posuzováním

Přiznám, že při úvahách o následovníkovi Ariba jsem to měla HW:PHP tak 50:50, aktuálně to vidím tak na 20:80, respektive mi v hlavě začaly vrtat am. kolie

(Jako vím, že ho mít doma, tak je to poněkud jiný pes, takové zvíře potřebuje opravdu pevné vedení 24/7/365...a on to chce)

Edit : Anonym3333, podle toho, jak ji líčíš, tak to není nějaká hrůza, může to být lehce labilní povaha v kombinaci s něčím získaným/NEzískaným u chovatelky a třeba i hormonální nerovnováhou....on právě ten věk je takový - ne štěně, ne dospělec, je třeba citlivé vedení, nevím, jestli bych chtěla, aby ji pamlskovali cizí (teď) - ale tohle je ryze na úvaze psovoda

Měla jsem psí dvojčata...stejní rodiče, ani jeden bázlivka, stejné prostředí a čuba naprostý suverén, pes bojínek.

Jako ono se to dá, člověk i toho bojínka tzv. ochodí, snaží se ho připravit naprosto na všechno, je to sice práce, ale pes nakonec působí zcela normálně a v situacích, které zná nebo které jsou podobné těm, co zná a ví, tak se chová defakto normálně...nebojí se neboť VÍ, že není čeho, ale jakmile to tak není, tak se ta bojácná povaha prostě projeví.
Samozřejmě v tom hraje hodně i důvěra psa ve svého člověka, alespoň si to myslím....ono se mnou za zadelí a s nebojácnou čubou po boku i ten bázlivej pes je tak nějak v klidu a většinou vychyloval jen, když se něčeho leknul.

Jinak já teda nikdy svoje psy "nenutila" do kontaktu s cizími lidmi. Nechceš, tak na tebe nějakej cizí kolemjdoucí sahat nebude a už vůbec, aby ti dával nějaký pamlsky. Tady se přiznám, že spíš učila "soustřeď se na mě, buď v klidu, toho dotěry si nevšímej, já tě nedám".

Taky nechápu to nucení do kontaktu s cizími lidmi - proč...?
Tímto to majitelé akorát zhoršují, protože pes už dopředu čeká, že ho majitel bude cpát do situace, která mu není příjemná a kazí si tím i psí důvěru.

Úplně stačí, když se pes naučí nevšímat si cizích, nemusí se od nich nechat krmit.

Anonym3333 napsal(a):
Od chovatelky to je vrh první:)
Matka i otec jsou vyrovnané a mírumilovné povahy. Myslím, že chyba je spíše v špatné/nedostatečné brzke socializaci u chovatele.

Štěně jsem si brala protože se mi při první návštěvě jevili fajn (jak chovatelka tak štěňata). Ta bazlivost se poprvé projevila až při příjezdu domu kdy se bála chodu domácnosti (chovatelka je měla venku tak jsem to víc neřešila a vše štěňati ukázala). Potom se zacla projevovat při první procházce (bála se muže na ulici, ale tak, že utíkala, škubala...no prostě prchala). To jsme ale vše zvládly a byla super, nebála se nikoho a ničeho, ale po prvním hárání se to vrátilo znova a teď se to znova vrací.

Nebudu lhát, měla jsem si chovatelku a štěňata více vybírat. I tak je fenka naprosto úžasná (až na tu bazlivost), hodná, tolerantní, snášenlivá a bezkonkurenčně poslušná a ucenliva. Exteriove taky krásná.

"Matka i otec jsou vyrovnané a mírumilovné povahy. Myslím, že chyba je spíše v špatné/nedostatečné brzke socializaci u chovatele."

Ne,právě že ne. to je prostě taková omluva bojácných psů. že za to může nedostatečná socializace.

houby. vyrovnanej pes je vyrovnanej i když vyroste v kozím chlívku.

je to vrozený. geneticky daný.

jinak test s figurantem pamatuju a první čuba byla našprtaná i na to. naučit se dá asi všechno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Matka i otec jsou vyrovnané a mírumilovné povahy. Myslím, že chyba je spíše v špatné/nedostatečné brzke socializaci u chovatele."

Ne,právě že ne. to je prostě taková omluva bojácných psů. že za to může nedostatečná socializace.

houby. vyrovnanej pes je vyrovnanej i když vyroste v kozím chlívku.

je to vrozený. geneticky daný.

Přesně - normální pes bude normální i když vyroste na samotě u lesa a šrot zůstane šrotem, i když to bude chovatel a majitel "maskovat" socializaci. Ano, zamaskuje to a se psem se bude dát v pohodě fungovat, ale v chovu stejně předá to, co má vrozené a ne to naučené.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Přesně - normální pes bude normální i když vyroste na samotě u lesa a šrot zůstane šrotem, i když to bude chovatel a majitel "maskovat" socializaci. Ano, zamaskuje to a se psem se bude dát v pohodě fungovat, ale v chovu stejně předá to, co má vrozené a ne to naučené.

a to jsou hovawarti no

prostě tam jedou tyhle věci o socializaci a je to "normální" a každýmu to připadá normální že se prostě štěně musí socializovat, což není nic jinýho než že člověk trénuje a trénuje a prostě ho ochodí a pak to vypadá jako normální pes.

i mně to přišlo normální, protože jsem před hovawarty jiný psy neměla

Proč chcete, aby na bázlivou fenku sahali cizí lidé?
Kvůli výstavám? Nebo veterině? Předpokládám, že canisterapii už neplánujete (pokud dřív ano).

Máme skoro 10ti letou útulkačku od jejích cca 3 měsíců. Je to posera, trošku jí pomohlo, že od těch 3 měsíců žila s vyrovnanými fenkami, tak trošku okoukala, že není nutné se připos.rat z každé divné věci nebo zvuku.
Cizí lidi nemá ráda od narození, nevyhledává s nimi kontakt. Nevím, jak je to možné, ale z celé smečky chtějí cizí "pomazlit" právě ji. Vymysleli jsme si historku, že zrovna tahle kouše a tak se ji tady v okolí naučili nehladit. Resp. říkají si: to jsou ti, co mají tu kousavou, bacha na tu nejhezčí nesahat . Pravdou je, že když na ni "musí" někdo sáhnout (např. veterinář), nechá na sebe sáhnout, protože to má naučené jako povel. Nevidím důvod ji vystavovat stresu, že si ji chce otlapkávat někdo cizí. A k blízkým lidem je milá, až vlezlá.

Velmi často se zde předhazuje socializace v různé podobě.U chovatele,to by mě zajímalo,jak si ji představují.Nejsem tedy žádný velký chovatel měla jsem jen 3 vrhy.Štěńata jsem od narození brala do ruky,chovala ,mazlila,když si začali hrát,tak jsem se s nimi hrála,prala,kousala,honila,přetahovala,sem tam přišla návštěva která je pomuchlala,ale vyrostli na dvoře.Přesto se nebáli.Prvního čuvače jsme si přivezli ve skoro 4 měsících byl na dvoře nebo v kotci a přesto byl naprosto suverénní nebojácný.Snad všichni čuvači co jsem měla vyrostli na dvoře s normální starostlivostí chovatele,rozhodně nedělali nic extra socializaci a byli vyrovnaní.Dokonce i první berńák vyrostl v odchovně ve sklepě jen s rodinou a také nebyl bojácný.
Dnes se vše svádí na socializaci,ale podle mě je nejdůležitější co pes dostane do vínku.Ano i bojácný pes se nechá naučit,ale podle mě do chovu nepatří.
Zkoušku povahy na bonitaci by měli psi dát bez přípravy jen s normální výchovou.
Koukala jsem na zkoušku povahy u hovíků a to by dal bez přípravy i Alan a to mu říkám,že to povahou je trouba a né čuvač.

Anonym3333 napsal(a):
Dobrý den,

mám fenku Hovawarta (1 rok). Už od malinka byla bázlivější, ale asi jako každé štěně (od chovatelky se bála mužů.
Jako 9 týdenní štěnátko si ani nevzala pamlsek od muže na procházce). To jsem postupnou socializací odbouraly a stala se z ní sebevědomá dáma.
No a potom přišlo první hárání (v 7 měsících) a fenka se začala neskutečně bát úplně všeho a všech :(. Socializovala jsem tedy a byla v pohodě s lidmi, ve městě ,...(některých mužů se i tak bála ale dostávala odvahu se k nim přiblížit a vzít pamlsek někdy i pohladit).
Dneska (asi se blíží hárání?), aniž by se něco předtím stalo či změnilo, panický srah ze všeho co jsme předtím trénovaly, opět jsme na začátku.
Fenka je jinak úžasná, strašně poslušná, krásná, doma hodná a klidná ale venku je to strašan
Otazka zní, jak ji strachu efektivně zbavovat?
Druhá otázka, může jí chybět nějaký hormon (po hárání/teď když očekávám hárání) a ten způsobovat ten strah?

Děkuji moc předem.

Dobrý den,

podobný problém jsem řešil, s fenou anglického špringrspaněla (po pracovních rodičích s PP), ta tedy od začátku žádnou větší bázlivost neprojevovala, socializovaná byla ve městě, bez problémů zvládala jeho ruch, cestování autobusem, vlakem. Milovala děti (ty přímo vyhledávala) a ostatní psy se kterými si chtěla hrát, bez ohledu na velikost.

Cca okolo 7 měsíce po prvním hárání (další měla ani ne za 4 měsíce), se její chování rapidně změnilo. Dětí se začala stranit a psů úplně, v případě, že jí nějaký pes chtěl očichat, byla schopná se mu zakousnout do krku, o hraní nemohla být ani řeč. Začala se bát i jiných podnětů. Vzhledem k tomu, že nikdy nebyla mimo dohled, nikdy nedošlo k situaci, která by to mohla způsobit.

Později musela podstoupit operaci mléčných žláz. Takže předpokládám, že se jednalo o hormonální nerovnováhu. Zkuste nechat změřit zmíněnou hladinu progesteonu.

Bohužel se mi problém vyřešit nepodařilo a feně již tato povaha zůstala.

Dobrý den,

nevím jestli to vůbec někoho bude zajímat ale chtěla jsem říct, že fenka po druhém hárání úplně otočila a už se ničeho nebojí. Je to úplně radost, jsem z toho upřímně moc šťastná a užívám s ní teď každou chvilku ;). Lidskou společnost stále moc nevyhledava (asi jako každý správný hovawart) ale nebojí se a kolikrát se jí někdo tak líbí že se jde dobrovolně pomazlit.

Doufám, že už ji to tak zůstane a žádné takové brutální hormonální změny nenastanou

Děkuji vám za všechny předešlé rady a diskuzi na místě:)