Prosím o radu zdejší zkušené výcvikáře:
Domácnost se dvěma fenami. Cca čtyři a necelé dva roky, kříženci zhruba 25 kilo.
Ta starší má těžkou srdeční vadu a neměla by se příliš „excitovat“. Ta mladší je takové divoké torpédo, hodně energická, nadšený zběsilec plný energie.
Feny se mají moc rády, ale potíž je v tom, že mladší je při každém setkání strašně divoká a nadšená, takže starší strhne k řádění, které je ale pro tu nemocnou víc než nebezpečné. Majitelka je proto odděluje a pouští k sobě každý den jen na chvíli. Ráda by je ale nechávala spolu delší čas, protože si to obě zjevně užívají a u té starší doslova neví dne ani hodiny, takže jí chce co nejvíc vyhovět a maximálně zpříjemnit zbytek života.
Máte nějakou radu, jak tu mladší zklidnit? Jak jí vysvětlit, že když aspoň trochu zpomalí, bude moct být s kamarádkou déle?
Já jsem účinně poradit nedokázal. :-(
Uživatel s deaktivovaným účtem

A jak jsou na tom časově, je paní sama, lze akční zvíře někde vyběhat (kolo, brusle, trenažér doma, soc. kontakt mimo domov s jinými psy)? Asi bych se do her vložila já - přetahujeme se, čucháme; nebudou jen tak pobíhat samy dvě. Unavit, dopřát jiné psy a pak ošklivě nemoderně - skáčeš, nehrajeme (ignorace, místo, nebo lépe odejdu já se starší fenou), včecky tlapky na zemi - odměna a hrajeme dál.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A jak jsou na tom časově, je paní sama, lze akční zvíře někde vyběhat (kolo, brusle, trenažér doma, soc. kontakt mimo domov s jinými psy)? Asi bych se do her vložila já - přetahujeme se, čucháme; nebudou jen tak pobíhat samy dvě. Unavit, dopřát jiné psy a pak ošklivě nemoderně - skáčeš, nehrajeme (ignorace, místo, nebo lépe odejdu já se starší fenou), včecky tlapky na zemi - odměna a hrajeme dál.
Hry s jinými psy a unavení před setkáním jsou samozřejmé. Ale nestačí to. Ta mladá je z kamarádky tak strašně nadšená, že nevidí, neslyší. Doslova.
Paní zkoušela (na mé doporučení) nacvičit konkrétní povel. V podstatě ji zadaunovat. Fungovalo to venku, i s jiným psem. Doma s tou kámoškou ani ťuk.
Budou nejspíš muset prostě denně pracovat a opakovat, aby pochopila, že pokud lítá a skáče, nehrajou.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dasvo
napsal(a):
Hry s jinými psy a unavení před setkáním jsou samozřejmé. Ale nestačí to. Ta mladá je z kamarádky tak strašně nadšená, že nevidí, neslyší. Doslova.
Paní zkoušela (na mé doporučení) nacvičit konkrétní povel. V podstatě ji zadaunovat. Fungovalo to venku, i s jiným psem. Doma s tou kámoškou ani ťuk.
Budou nejspíš muset prostě denně pracovat a opakovat, aby pochopila, že pokud lítá a skáče, nehrajou.
Ještě mě napadlo, aby spolu byly teda častěji a ne si tak vzácné, chodí spolu ven na vodítkách? Nebo ta starší nesmí?
Však jako jste poradil dobře, no, ta mladší se musí naučit se ovládat, akorát to trochu trvá... chce to je mít spolu u klidnějších akcí - na vodítkové vycházce, u tv na gauči každou z jedné strany, cvičit nebláznění 50x denně, mladší dát šňůru, aby se dala ovládat, odvést, pomoct jí do lehu, nebo ji přitáhnout a se přetahovat o hračku - jakože bože si kousni do tohohle, seš jak praštěná :-) Myslím, že všichni víme, že čím víc budou oddělené, tím to bude horší. Asi.
Souhlasím s oběma příspěvkama, co psala Megí . Vlastně jako kdyby měla štěně a hodně starýho pesjka. Tedy na tu divočinu by měla mě a kdyby ji popadal ďasík, že musí bláznit, dala bych do placu supr přetahovadlo, klidně s náznakem toho, že je na druhém konci její kamarádka (však nemusí být, nevím, zda se může aspoň trošku přetahovat, ale nasimulovat se to dá - dělala jsem to tak se stařenkou Bubi, když byl náš mlaďas prcek a furt by jí chtěl mordovat a hrát si s ní, tak aby měla od něj pokoj, nabídla jsem mu přetahovadlo a na oko dělala, že druhý konec drží i Bubi a já jsem mezi nimi, takže se přetahujeme fšicí). A pěstovala bych to společný ležení na gauči, a taky mazleníčko na střídačku, tedy obě leží na pelíšcích, který jsou kousek od sebe a já mezi nimi a střídavě mudlám jednu - druhá čeká, a pak to otočím. Dělala bych společný různý cvičení - třebas hlídání piškotku na židli, kdy každý pesan má jednu židli na ni položím piškůta a vydám povel k hlídání. Psi se soustředí, ale přitom jsou spolu, dělají spolu klidnou zábavu. Pak je uvolním, každý si vezme svůj piškůt a jde se hlídat dál. Pak třebas jednoho odložím na pelíšek a s druhým cvičím to, že mu položím na packy piškůty a nesmí si je vzít, až po povelu, zase je prohodím. A zase je to o tom, že všichni tři děláme něco společně a nikdo není bokem. A pak můžu bez potíží mladou bez výčitek zklidnit, kdyby chtěla jančit s tou starší a převést ji na to, že jančíme spolu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Čím víc se budete snažit mladší fenu fyzicky "vyblbnout" jinak, tím lepší bude mít kondici a více energie na řádění.
Osobně bych k tomu přistoupila racionálně:
starší feně bych zajistila ve spolupráci s dobrým kardiologem co nejefektivnější medikaci a feny bych nechala spolu, když se mají tak rády a obě si to užívají, než to lámat přes koleno a řídit jim společné chvíle umělým přidělováním času, co tráví spolu - ono by se taky mohlo časem stát, že si začnou lézt na nervy a to by byla škoda, pak by nic jiného, než oddělení nefungovalo.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Čím víc se budete snažit mladší fenu fyzicky "vyblbnout" jinak, tím lepší bude mít kondici a více energie na řádění.
Osobně bych k tomu přistoupila racionálně:
starší feně bych zajistila ve spolupráci s dobrým kardiologem co nejefektivnější medikaci a feny bych nechala spolu, když se mají tak rády a obě si to užívají, než to lámat přes koleno a řídit jim společné chvíle umělým přidělováním času, co tráví spolu - ono by se taky mohlo časem stát, že si začnou lézt na nervy a to by byla škoda, pak by nic jiného, než oddělení nefungovalo.
Tohle bohužel nejde. Fenka má nějakou kombinovanou vadu - snad tři srdeční vady v jednom. Jeden problém lze řešit léky, jeden je nemedikovatelný.
Asi tak před rokem a kousek to zkoušeli a holky nechali spolu. Dopadlo to tak, že mladší tu starší rozřádila tak, že nemocná odpadla. Sice ji nahodili, ale paní už tohle riskovat znova nechce. Pochopitelně.
Vidím to na nějaké to cílené cvičení, o kterém psala Zrzavci. Myslím, že to je dobré v tom, že psy učí současně klidu, sebeovládání a soustředění na něco. Jen teda s tou jejich žravostí odhaduju výdrž u piškotů na milisekundy. :-) :-)
Děkuju všem za tipy a nápady!
Dasvo
napsal(a):
Tohle bohužel nejde. Fenka má nějakou kombinovanou vadu - snad tři srdeční vady v jednom. Jeden problém lze řešit léky, jeden je nemedikovatelný.
Asi tak před rokem a kousek to zkoušeli a holky nechali spolu. Dopadlo to tak, že mladší tu starší rozřádila tak, že nemocná odpadla. Sice ji nahodili, ale paní už tohle riskovat znova nechce. Pochopitelně.
Vidím to na nějaké to cílené cvičení, o kterém psala Zrzavci. Myslím, že to je dobré v tom, že psy učí současně klidu, sebeovládání a soustředění na něco. Jen teda s tou jejich žravostí odhaduju výdrž u piškotů na milisekundy. :-) :-)
Děkuju všem za tipy a nápady!
Dasvo - abychom prodloužili životnost piškotů - a navíc nabídli psicím zase trošku jinou zábavu - doporučuju - různé jednoduché psí hlavylámání - stačí dvě kartonový krabice, naplnit smuchlanými papíry a poházet dovnitř drobné pamlsky. každá má svou krabici, každá si vypracovová svou krabici, jsou spolu, ale nedělají bordel, pracují, soustředí se a taky relaxují, pes když takhle čmuchá, je to jak když my luštíme křížovku. lze papír obměnit třebas - či doplnit - o různé věci - kelímky, které chrastí, nebo třeba takový ten umělohmnotný červenobílý řetěz (mají v hobbymarketech), který se dá použít i samostatně, kdy pod něj umístíte pamlsky. zařadila bych klidně i "lékařskou prohlídku", kdy jeden pes je prohlížen, druhý čeká, až se tomuprvnímu prohlídnou ouška, pacinky, očička, zoubky.... :D a pak se to prohodí, mladou to bude učit trpělivosti a klidu, a zase obě budou pospolu, relaxovat atd.
edit ještě k tomu úplně společnému hraní, pokud by se starší mohla aspoň trošku přetahovat - nedivočit, ale přetahovat, tak bych praktivovala to, že já jsem uprostřed - mladá lomcuje v podstatě se mnou, já svým tělem, které je uprostřed brzdím pohyb od ní směrem ke starší a já na druhou stranu lehounce se přetahuju na druhém konci přetahovadla s tou starší - jestli to dobře vysvětluju. Přetahování je taková fajn společná činnost utužující vztahy ve smečce, takže pokud by to takhle šlo, zkusila bych to.