Gavalierka

XXX.XXX.133.59
Vzali jsme si před 2 měsíci pejska z Dočasek. Je to kříženec. Je moc hodný, ale občas mi sebere bačkoru a když ji chci zpět , začne zle výčet.
Uživatel s deaktivovaným účtem

buď si chce hrát a vrčí "zkus mi to sebrat, bude boj", nebo se nechce vzdát majetečku a vrčí "to je moje". Pokud se chce honit - nabídněte jinou hračku (já se ale klidně rvu i o tu nabízenou, však to bačkora vydrží) a hrajte si, pokud hlídá vážně majeteček, pak to v klidu vyměňte za něco lepšího. Oblíbenou hračku, dobrý pamlsek... Výměnný postup funguje skoro vždy.
Vrčení v rámci hry je normální. Moje fena taky hrozivě vrčí, když se taháme třeba o ručník, což nás hodně baví.
Občas vrčí i když "uloví" hozenou hračku nebo klacek, třepe s ní...
Je to přesně, jak píše Xerxová - vysledujte, jestli se raději chce přetahovat nebo honit anebo si hlídá majeteček a podle toho volte řešení.
Rozhodně si nenechte od nikoho namluvit, že se jedná o projevy agrese a je nutno psovi ukázat hranice a podobně.
Je to hodně bokem ale doporučuji shlédnout, nejlépe s titulky -automatický překlad v nastavení jestli nerozumíte anglicky.
Mnoho pochopíte
https://youtu.be/tgvVZPnZGb4
Pokud štěně vrčí při přetahování v rámci hry, je to v pořádku. Jen nikdy nesmí získat dojem že je "nad Vámi" a toho dosáhnete zcela přirozeně jednoduchými návyky a v přátelském duchu.
Jen je třeba být důsledný (jako psí vůdce smečky) abyste to pak nemusela složitě napravovat. Pes který si myslí že je nad páníčkem je nešťastné zvíře, protože intuitivně má potřebu hájit svoji vydobytou pozici ale má to těžké, protože páníček nereaguje na jeho výzvy jak by očekával.
Aby se na stáří neoháněl a nevrčel na Vás u psí misky, od malička mu dávejte různá kousadla z ruky ať vidí že Vy ho krmíte a na Vás je závislý. Občas mu kousadlo vezměte, dejte povel ať pustí a vraťte mu ho třeba namazaný máslem. Tímto způsobem ve Vás od malička získá 100% důvěru. Špatné je, když vás u jídla nebo hračky má spojenou pouze s tím, že mu to seberete.
Video se týká postavení ve "smečce" a psí "řeči" které moc nerozumíme (jako my máme společně vrozený smích, mračení, pláč, pohružky a tomu zase tak dokonale nerozumí psi). Váš příspěvek se týká toho, že si štěně před Vámi něco chrání. Přesto doporučuji shlédnout, protože bohužel taková základní pravidla nemá většina majitelů v podvědomí. Správné by bylo, kdyby se běžně učila etologie vlků:) pak by soužití bylo ještě pohodovější, protože by nemusela vznikat nedorozumnění.
Psí vrčení a cenění zubů je pro psy běžná součást "řeči", když ten co to "přehnal" vyjádří podřazenost, nebo v jiném případě se klidí z cesty, nic nehrozí. My toto vyjádřit neumíme a ani bychom neměli, protože my jsme ti nadřazení a na nás se (mimo hru) vrčet nesmí.
janaa
napsal(a):
protože my jsme ti nadřazení a na nás se (mimo hru) vrčet nesmí.
Tak určitěěěě vrčet nesmí,lepší,když hned hryzne
Tak to je prohra na plné čáře když "hned hryzne", takto se chovají spíš zlomení nebo těžce zakomplexovaní/ublížení psi, o těch se radši ani nebavím.
Nicméně to že na vás pes vrčí, záleží samozřejmě na situaci, je projev nedostatku respektu, (nebo pokud pes vyrostl s dojmem, že on je šéf, varování, že jste "to přehnala" a současně výzva k vyjádření podřízenosti) Nás zajímá spíš ten respekt, který bychom si měli vybudovat od štěněte, přirozeně a přátelsky.
oxio
napsal(a):
Tak to je prohra na plné čáře když "hned hryzne", takto se chovají spíš zlomení nebo těžce zakomplexovaní/ublížení psi, o těch se radši ani nebavím.
Nicméně to že na vás pes vrčí, záleží samozřejmě na situaci, je projev nedostatku respektu, (nebo pokud pes vyrostl s dojmem, že on je šéf, varování, že jste "to přehnala" a současně výzva k vyjádření podřízenosti) Nás zajímá spíš ten respekt, který bychom si měli vybudovat od štěněte, přirozeně a přátelsky.
Na mě moji psi nevrčí (mimo hru), ale nemyslím si, že by to měl být projev nedostatku respektu. Vždyť pro psa je to normální komunikace, jak jinak má dát najevo, že se mu něco nelíbí, varovat, když mluvit neumí? Mě třeba psi "mručí", není to vyloženě vrčení, ale v podstatě je to to samé, projev komunikace. Dělají to, když už jsou hodně unavení, a chtějí spát, a já je mazlím a nebo je pošlu pryč, protože mi leží na místě, tak se otráveně zvednou, a u toho si zamručí jakože "achjo".... Jasně, psi jsou různí, některej ani nemukne a strpí všechno, jinej se zvedne a radši odejde, no a některej prostě "řekne" (vrčením), že se mu to nelíbí.
Když mezi sebou komunikují dva psi, tak se taky dorozumí vrčením. To mě baví pozorovat u našich psů, když se dobu tahají o hračku, hrají si, u toho děsivě vrčí, řvou - v rámci hry. A když už to psa neba, tak na fenu úplně tiše jemně vrkne - ta to hned chápe, naprosto v klidu pustí hračku a odchází.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jako uplně vidím toho bejka, jak mu dochází, že když já otevřu branku v ohradě, tak jsem silnější, než on. Nene...
Aby se dědek, co ho chytá za rohy, jednou nedivil. Von to ten bejk totiž taky nemusí myslet zle. Prostě se ožene po mouše. A děda poletí ani neví jak. A i kdyby měl bejk předtím pocit, že člověk je silnější, co si asi bejk vezme z toho leteckého předvedení?
A je mi jasné, že aplikace na psy by zněla v duchu: on se přes dveře nedostane, ale protože já jo, jsem silnější. Ne, psa (žádného, nikdy) nenapadne, že bereme za kliku Naše labradorka na požádání otvírala domovní dveře. Proste kulturistka, no. Když jsem si do školy zapomněla klíče, stačilo říct, a byla jsem doma. A samozřejmě mi labradorka dala najevo potom svou dominanci, protože ona byla schopná ty dveře otevřít a já ne...
marcelaamax
napsal(a):
Na mě moji psi nevrčí (mimo hru), ale nemyslím si, že by to měl být projev nedostatku respektu. Vždyť pro psa je to normální komunikace, jak jinak má dát najevo, že se mu něco nelíbí, varovat, když mluvit neumí? Mě třeba psi "mručí", není to vyloženě vrčení, ale v podstatě je to to samé, projev komunikace. Dělají to, když už jsou hodně unavení, a chtějí spát, a já je mazlím a nebo je pošlu pryč, protože mi leží na místě, tak se otráveně zvednou, a u toho si zamručí jakože "achjo".... Jasně, psi jsou různí, některej ani nemukne a strpí všechno, jinej se zvedne a radši odejde, no a některej prostě "řekne" (vrčením), že se mu to nelíbí.
Když mezi sebou komunikují dva psi, tak se taky dorozumí vrčením. To mě baví pozorovat u našich psů, když se dobu tahají o hračku, hrají si, u toho děsivě vrčí, řvou - v rámci hry. A když už to psa neba, tak na fenu úplně tiše jemně vrkne - ta to hned chápe, naprosto v klidu pustí hračku a odchází.
Proto tam mám tu únikovku "záleží na situaci" . Jestli máte více psů delší dobu, vidíte, že ten co je v hiearchii níže si něco dovolí, něco ne, ale kdyby mu alfa třeba šlápl na břicho když odpočívá, vždy bez ostychu zavrčí, protože na to má právo i to nejbezvýznamější štěně, tak to chodí. A takových situací je určitě více.
Ale vše má své meze, takže pokud psa nemůžete bez vrčení v pelechu ani pohladit, nebo si něco nenechá vzít, tak je to podle mě už trochu moc, ale jestli to tak máte dané, to už je na každém jak si to nastaví. Taky jsou psi morousi se kterými už moc nehnete, to je ta výchova v mládí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jako uplně vidím toho bejka, jak mu dochází, že když já otevřu branku v ohradě, tak jsem silnější, než on. Nene...
Aby se dědek, co ho chytá za rohy, jednou nedivil. Von to ten bejk totiž taky nemusí myslet zle. Prostě se ožene po mouše. A děda poletí ani neví jak. A i kdyby měl bejk předtím pocit, že člověk je silnější, co si asi bejk vezme z toho leteckého předvedení?
A je mi jasné, že aplikace na psy by zněla v duchu: on se přes dveře nedostane, ale protože já jo, jsem silnější. Ne, psa (žádného, nikdy) nenapadne, že bereme za kliku Naše labradorka na požádání otvírala domovní dveře. Proste kulturistka, no. Když jsem si do školy zapomněla klíče, stačilo říct, a byla jsem doma. A samozřejmě mi labradorka dala najevo potom svou dominanci, protože ona byla schopná ty dveře otevřít a já ne...
Také bych na to nespoléhal, ale jako příklad dobré, je to jedna ze spousty drobností kterými si získáte respekt:)
může to být v rámci hry. naučte ji povel pusť ať se s ní netaháte (a nebere to jako hru nebo to je moje neber mi to sakra). trénujte po chviličce každý den ať si to zafixuje, hračka za hračku nebo za lákavý pamlsek. já bch tuto situaci řešila, když bych neměla natrénovano výměnou za něco dobrého a rovnou s povelem (i když ho ještě nezná)