
Americký stafordšírský teriér - fenky na prodej

Prodám Amerického stafordšírského teriéra - CHS Promising Future nabízí k r...
25000 KčHelca007
XXX.XXX.16.23
Ahoj.. mám doma 10 letého Montyho. Je to hodny a trochu divoký pejsek. Vždycky takový byl a nějak se to za ty léta nesrovnalo. Ale... V únoru mu zjistili rakovinu na játrech o šířce 8 cm a dlouhé, no, nedokázali ani změřit, jelikož ji má propletou mezi strevama. Byly mi doporučeny 3 možnosti léčby..ozařování, ale kdo má 100 tis + další k výdaje k tomu potřebné, pro léčbu na psa, když šance je minimální na uzdravení, nebo operace za 30 tis, jen aby věděli jaká je to rakovina a dle tohoto by byla léčba a nebo jen do něj dostávat vitamíny a kortikoidy.. sama lékařka mi řekla, že je to jen na nás. Od té doby je sice hodný pes, ale když má své blbe dny, začíná být agresivní... Hlavně na čerstvě 2 letou dceru, té moc nevysvětlim, že nemůže to a tohle dělat pejskovi, když ona si s ním chce zrovna mazlit. Po 5 měsících jsme teď byli na kontrole. Samozřejmě zlepšení žádné, spíš se zhoršuje. Začali dosluhovat nohy - lékařka navrhla dávat Alavis, který dostává běžně, má velmi rozšířenou plíseň na kůži, se kterou bojoval před 3 lety a zase se vrátila, ale tu nechce vzhledem k jeho diagnóze nějak řešit,že je to u něj zbytečné, rakovina se mu dostala i do zadku, má u ní boule, nemůže pořádně vykonat stolici a jde občas vidět, že ho to bolí..navrhla další kortikoidy , léky další na bolest.. když jsem se jí zeptala, zda to má nějaký smysl do něj cpat léky, tak řekla ano , vypadá veselé, a když bude agresivní,mít blbý den, mám ho zavřít a nevsimat si ho. Ptala jsem se spousty lidí, i nezávisleho lékaře, tvrdí, říkají,že pokud má tak rozsáhlou rakovinu, začíná mít problémy, bolesti, že by dal život neprodluzovali. A já nevím , co dělat. Před 15 lety jsme měli též pejska s rakovinou a vím ,jaké to bylo když jsme ho nechali až do konce a že to byl očistec pro nás všechny,jak trpěl, a já to na jednu stránku nechci znovu zažít a vidět jak Monty trpí. Takže bych chtěla poprosit Vás, o Váš názor. Děkuji
když jsem se jí zeptala, zda to má nějaký smysl do něj cpat léky, tak řekla ano , vypadá veselé, a když bude agresivní,mít blbý den, mám ho zavřít a nevsimat si ho.
Ten stav psa dokážete nejlépe posoudit vy, vy ho znáte nejlépe a máte denně na očích. Nenechala bych psa trpět, a dle mého váš pes asi trpí hodně, když je kvůli tomu i agresivní, má problém vykonat potřebu atd... A určitě bych tedy nechtěla, aby můj pes strávil poslední svoje dny někde zavřený, odstrčený a nikdo si ho nevšímal - vždyť to je pro něho trest, on je nemocný, bolavý, a ještě k tomu by byl odstrčený - to mi nepřijde fér a ztrácí pro mě smysl kvůli tomu život prodlužovat.... Pokud není možná nějaká léčba, finančně dostupná, nebo pokud ta léčba nezabírá, tak bohužel, neprodlužovala bych to trápení. I když je to moc těžké rozhodnutí, tak někdy je to to nejlepší, co může člověk pro psa udělat. Držte se .
Uživatel s deaktivovaným účtem
Helca007
napsal(a):
Ahoj.. mám doma 10 letého Montyho. Je to hodny a trochu divoký pejsek. Vždycky takový byl a nějak se to za ty léta nesrovnalo. Ale... V únoru mu zjistili rakovinu na játrech o šířce 8 cm a dlouhé, no, nedokázali ani změřit, jelikož ji má propletou mezi strevama. Byly mi doporučeny 3 možnosti léčby..ozařování, ale kdo má 100 tis + další k výdaje k tomu potřebné, pro léčbu na psa, když šance je minimální na uzdravení, nebo operace za 30 tis, jen aby věděli jaká je to rakovina a dle tohoto by byla léčba a nebo jen do něj dostávat vitamíny a kortikoidy.. sama lékařka mi řekla, že je to jen na nás. Od té doby je sice hodný pes, ale když má své blbe dny, začíná být agresivní... Hlavně na čerstvě 2 letou dceru, té moc nevysvětlim, že nemůže to a tohle dělat pejskovi, když ona si s ním chce zrovna mazlit. Po 5 měsících jsme teď byli na kontrole. Samozřejmě zlepšení žádné, spíš se zhoršuje. Začali dosluhovat nohy - lékařka navrhla dávat Alavis, který dostává běžně, má velmi rozšířenou plíseň na kůži, se kterou bojoval před 3 lety a zase se vrátila, ale tu nechce vzhledem k jeho diagnóze nějak řešit,že je to u něj zbytečné, rakovina se mu dostala i do zadku, má u ní boule, nemůže pořádně vykonat stolici a jde občas vidět, že ho to bolí..navrhla další kortikoidy , léky další na bolest.. když jsem se jí zeptala, zda to má nějaký smysl do něj cpat léky, tak řekla ano , vypadá veselé, a když bude agresivní,mít blbý den, mám ho zavřít a nevsimat si ho. Ptala jsem se spousty lidí, i nezávisleho lékaře, tvrdí, říkají,že pokud má tak rozsáhlou rakovinu, začíná mít problémy, bolesti, že by dal život neprodluzovali. A já nevím , co dělat. Před 15 lety jsme měli též pejska s rakovinou a vím ,jaké to bylo když jsme ho nechali až do konce a že to byl očistec pro nás všechny,jak trpěl, a já to na jednu stránku nechci znovu zažít a vidět jak Monty trpí. Takže bych chtěla poprosit Vás, o Váš názor. Děkuji
..nechala bych ho odejít.. držte se..
Uživatel s deaktivovaným účtem
Helca007
napsal(a):
Ahoj.. mám doma 10 letého Montyho. Je to hodny a trochu divoký pejsek. Vždycky takový byl a nějak se to za ty léta nesrovnalo. Ale... V únoru mu zjistili rakovinu na játrech o šířce 8 cm a dlouhé, no, nedokázali ani změřit, jelikož ji má propletou mezi strevama. Byly mi doporučeny 3 možnosti léčby..ozařování, ale kdo má 100 tis + další k výdaje k tomu potřebné, pro léčbu na psa, když šance je minimální na uzdravení, nebo operace za 30 tis, jen aby věděli jaká je to rakovina a dle tohoto by byla léčba a nebo jen do něj dostávat vitamíny a kortikoidy.. sama lékařka mi řekla, že je to jen na nás. Od té doby je sice hodný pes, ale když má své blbe dny, začíná být agresivní... Hlavně na čerstvě 2 letou dceru, té moc nevysvětlim, že nemůže to a tohle dělat pejskovi, když ona si s ním chce zrovna mazlit. Po 5 měsících jsme teď byli na kontrole. Samozřejmě zlepšení žádné, spíš se zhoršuje. Začali dosluhovat nohy - lékařka navrhla dávat Alavis, který dostává běžně, má velmi rozšířenou plíseň na kůži, se kterou bojoval před 3 lety a zase se vrátila, ale tu nechce vzhledem k jeho diagnóze nějak řešit,že je to u něj zbytečné, rakovina se mu dostala i do zadku, má u ní boule, nemůže pořádně vykonat stolici a jde občas vidět, že ho to bolí..navrhla další kortikoidy , léky další na bolest.. když jsem se jí zeptala, zda to má nějaký smysl do něj cpat léky, tak řekla ano , vypadá veselé, a když bude agresivní,mít blbý den, mám ho zavřít a nevsimat si ho. Ptala jsem se spousty lidí, i nezávisleho lékaře, tvrdí, říkají,že pokud má tak rozsáhlou rakovinu, začíná mít problémy, bolesti, že by dal život neprodluzovali. A já nevím , co dělat. Před 15 lety jsme měli též pejska s rakovinou a vím ,jaké to bylo když jsme ho nechali až do konce a že to byl očistec pro nás všechny,jak trpěl, a já to na jednu stránku nechci znovu zažít a vidět jak Monty trpí. Takže bych chtěla poprosit Vás, o Váš názor. Děkuji
Nechat ho odejít.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Fotografie Montyho by nebyla?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Fotografie Montyho by nebyla?
Myslíte klasická provokace???
Pokud ne, pes je zcela jasně na tu poslední injekci. Už jen samotné bolestivé vyprazdňování je prostě zlé, a to nemluvím o dalších 50 problémech, které by pes s rozlezlým karcinomem měl.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ne nutně
Jen jsem si prohlédla nick, styl psaní, popisované trable, tak by mne zajímalo, co je to za psa (plemeno, velikost, stav, výsledky vyšetření...)
Karcinom jater prorůstající střevy s rozsevem všude možně a pes stále žije....operace za 30K jen aby věděli, jaká je to rakovina...jsem prostě skeptikus, to se snad ještě může, ne?
Je snažší si představit, že je to jen vlákno k rozproudění diskuze, než že ten pes opravdu skutečně někde existuje a díky nesoudné majitelce neskutečně trpí, protože k tomu, aby se rozhodla to ukončit, potřebuje názory anonymních diskutérů.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ne nutně
Jen jsem si prohlédla nick, styl psaní, popisované trable, tak by mne zajímalo, co je to za psa (plemeno, velikost, stav, výsledky vyšetření...)
Karcinom jater prorůstající střevy s rozsevem všude možně a pes stále žije....operace za 30K jen aby věděli, jaká je to rakovina...jsem prostě skeptikus, to se snad ještě může, ne?
Je snažší si představit, že je to jen vlákno k rozproudění diskuze, než že ten pes opravdu skutečně někde existuje a díky nesoudné majitelce neskutečně trpí, protože k tomu, aby se rozhodla to ukončit, potřebuje názory anonymních diskutérů.
Jo jo, já Vám to nerozporuji.
Je to divné a v podstatě mnohem lepší varianta by byla, kdyby pes neexistoval...
uiiii
XXX.XXX.40.33
Já se k tomu vyjádřím, jako anonym tu budu mít určitě důvěru. Dlouho to tu sleduju, a podivná mi přijdou vlákna o tom, jak pes kadí do postele a terorizuje chudáka páníčka úmyslným pomočováním do klína, další se úplně blbě zadusí ořechem a majitel chce umřít, paní, která dala veškeré jmění synovi na operaci očí musí chuděrka řešit drahou záchranu čivavy se zlomenou nohou. Možná mezi ta vlákna patří i to, jak pes bezdůvodně roztrhal kapsu kolemjdoucím správcovic.
Tyhle situace se stávají, proto, ten, kdo si chce pořídit psa, by měl být emočně vyrovnaný, nejlíp mít nastudováno něco (hodně) z etologie, aby dokázal hledět na jeho projevy nikoli z lidského úhlu pohledu (trhá a rozhazuje mi boty naschvál) ale z toho psího (vyzývá ke hře, naše pokusy mu botu sebrat považuje za přistoupení ke hře). Také by měl počítat s tím, že je psovi potřeba věnovat mnoho času a pozornosti, kterou vyžaduje a bez které trpí. Vždy mít pevnou ruku ale vlídný trpělivý a "moudrý" přístup, pes potřebuje cítit náklonost, ne být v dusném napjatém prostředí.
Problémům pokud možno předcházet a předvídat. Počítat s výdaji, i velkými pro případ že se něco přihodí. Tak jak se všichni lidé smějí, pláčou, machrují, milují, řvou a nadávají, hrají si, tak psi vrtí ocasem, vrčí a štěkají, značkují, olizují, kňučí, je to jejich přirozenost a s těmito projevy se musí počítat, s tím moc neuděláte, nebo je potřeba trpělivost. Když štěně občas něco rozkouše, nemůžete ho trestat že to dělá naschvál, nebo neposlouchá, v přírodě by si mohlo kousat co chce a smečce to nevadí, tam jsou jiná pravidla. A podobně. Svými požadavky jdete mnohdy proti jeho přirozenosti, proto je třeba trpělivost a nadhled. Pořídit si psa je zodpovědnost a nemůže si to dovolit kdejaká, z prominutím, trubka.
uiiii
napsal(a):
Já se k tomu vyjádřím, jako anonym tu budu mít určitě důvěru. Dlouho to tu sleduju, a podivná mi přijdou vlákna o tom, jak pes kadí do postele a terorizuje chudáka páníčka úmyslným pomočováním do klína, další se úplně blbě zadusí ořechem a majitel chce umřít, paní, která dala veškeré jmění synovi na operaci očí musí chuděrka řešit drahou záchranu čivavy se zlomenou nohou. Možná mezi ta vlákna patří i to, jak pes bezdůvodně roztrhal kapsu kolemjdoucím správcovic.
Tyhle situace se stávají, proto, ten, kdo si chce pořídit psa, by měl být emočně vyrovnaný, nejlíp mít nastudováno něco (hodně) z etologie, aby dokázal hledět na jeho projevy nikoli z lidského úhlu pohledu (trhá a rozhazuje mi boty naschvál) ale z toho psího (vyzývá ke hře, naše pokusy mu botu sebrat považuje za přistoupení ke hře). Také by měl počítat s tím, že je psovi potřeba věnovat mnoho času a pozornosti, kterou vyžaduje a bez které trpí. Vždy mít pevnou ruku ale vlídný trpělivý a "moudrý" přístup, pes potřebuje cítit náklonost, ne být v dusném napjatém prostředí.
Problémům pokud možno předcházet a předvídat. Počítat s výdaji, i velkými pro případ že se něco přihodí. Tak jak se všichni lidé smějí, pláčou, machrují, milují, řvou a nadávají, hrají si, tak psi vrtí ocasem, vrčí a štěkají, značkují, olizují, kňučí, je to jejich přirozenost a s těmito projevy se musí počítat, s tím moc neuděláte, nebo je potřeba trpělivost. Když štěně občas něco rozkouše, nemůžete ho trestat že to dělá naschvál, nebo neposlouchá, v přírodě by si mohlo kousat co chce a smečce to nevadí, tam jsou jiná pravidla. A podobně. Svými požadavky jdete mnohdy proti jeho přirozenosti, proto je třeba trpělivost a nadhled. Pořídit si psa je zodpovědnost a nemůže si to dovolit kdejaká, z prominutím, trubka.
S tím se dá určitě souhlasit!
uiiii
napsal(a):
Já se k tomu vyjádřím, jako anonym tu budu mít určitě důvěru. Dlouho to tu sleduju, a podivná mi přijdou vlákna o tom, jak pes kadí do postele a terorizuje chudáka páníčka úmyslným pomočováním do klína, další se úplně blbě zadusí ořechem a majitel chce umřít, paní, která dala veškeré jmění synovi na operaci očí musí chuděrka řešit drahou záchranu čivavy se zlomenou nohou. Možná mezi ta vlákna patří i to, jak pes bezdůvodně roztrhal kapsu kolemjdoucím správcovic.
Tyhle situace se stávají, proto, ten, kdo si chce pořídit psa, by měl být emočně vyrovnaný, nejlíp mít nastudováno něco (hodně) z etologie, aby dokázal hledět na jeho projevy nikoli z lidského úhlu pohledu (trhá a rozhazuje mi boty naschvál) ale z toho psího (vyzývá ke hře, naše pokusy mu botu sebrat považuje za přistoupení ke hře). Také by měl počítat s tím, že je psovi potřeba věnovat mnoho času a pozornosti, kterou vyžaduje a bez které trpí. Vždy mít pevnou ruku ale vlídný trpělivý a "moudrý" přístup, pes potřebuje cítit náklonost, ne být v dusném napjatém prostředí.
Problémům pokud možno předcházet a předvídat. Počítat s výdaji, i velkými pro případ že se něco přihodí. Tak jak se všichni lidé smějí, pláčou, machrují, milují, řvou a nadávají, hrají si, tak psi vrtí ocasem, vrčí a štěkají, značkují, olizují, kňučí, je to jejich přirozenost a s těmito projevy se musí počítat, s tím moc neuděláte, nebo je potřeba trpělivost. Když štěně občas něco rozkouše, nemůžete ho trestat že to dělá naschvál, nebo neposlouchá, v přírodě by si mohlo kousat co chce a smečce to nevadí, tam jsou jiná pravidla. A podobně. Svými požadavky jdete mnohdy proti jeho přirozenosti, proto je třeba trpělivost a nadhled. Pořídit si psa je zodpovědnost a nemůže si to dovolit kdejaká, z prominutím, trubka.
Akorát...Vás baví to tu dlouho sledovat? To moc nechápu...ale je to samozřejmě Vaše věc.
Já se podivovala nicku jménem "Anež ka" nebo tak nějak, že ausgerechnet přijde zčistajasna na zvířecí diskuzi, tam najede na vlákno "Koronavirus", objeví, že se tam diskutuje o válce na UA a přispívá jen tam. Není to nic zakázaného, jen mě to poněkud překvapilo. Tak jsem se jí zeptala, jak na to vlákno přišla...a ona ihned přestala přispívat. Divné...