Takový Vás štvou lidí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak už tady někdo radil - co třeba zavolat - štěně je z útulku a má svrab? To by mohlo zabrat.

Něco podobného jsem párkrát použila, když se k nám řítil neodvolatelný pes s radostným hulákáním majitele: "On je hodnej!" Vysoce infekční psincový kašel apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Něco podobného jsem párkrát použila, když se k nám řítil neodvolatelný pes s radostným hulákáním majitele: "On je hodnej!" Vysoce infekční psincový kašel apod.

Jasně. Ale svrabu se zaleknou rodiče spíš. Si myslím. I ti nepejskoví.

Potkávám takový děti a rodiče, když jedu na koni. Děti, co potkáváme častěji, už se při zahlédnutí koně raději přesouvají dál od nás. Děti, které mě neznají, a přiblíží se, zřejmě už můj výraz odradí natolik, že se ani neodváží zeptat. A když tomu rodič nasadí korunu v podobě "běž si pohladit koníčka", tak v příští vteřině z dosahu couvá i on. Asi jsem moc konfliktní

Jsme o tom zrovna včera debatily se spolujezdkyní. Ona jezdí raději okolo bytovek po louce, aby neprovokovala, já si jezdím klidně prostředkem hřiště, protože už to mám vycvičený (na délku klacku)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně. Ale svrabu se zaleknou rodiče spíš. Si myslím. I ti nepejskoví.

neverim...
vcerejsi prihoda -vracime se z prochazky a mijime se psy na voditkach - lidi s malym pejsem a deckem.

decko rovnou namirilo beze slova primo k moji fene a zacalo si ji hladit. Dospeli ani necekli, ani bu, ani mu.

Jako super, bylo to tak rychly, ze jsem se nezmohla na slovo. Fena ma decka rada.
Ale - kdyz uz nase skupinka psu neodradi nekoho od hlazeni - tak uz nic!

Máme 3 velke cerne psy, 150kg dohromady - totalne zaprase od vody a bahna.
Ja se jich stitila.
Tohle delaji vsude a porad:

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak už tady někdo radil - co třeba zavolat - štěně je z útulku a má svrab? To by mohlo zabrat.

jde o to, že to jsou děti od rodiny z naše bytovky. Takže je potkáváme furt.. a furt by nemohlo být nemocné zejo 😂 no jak vidím, tak na ně proste budu muset být hnusna.. jiná cesta asi není.. když to rodiče nedokážou vysvětlit.

Jak někdo psal, ja se taky neusmivam.. netvarim se nějak hezky 🤣 ale jim je to fuk, i když jim to po dobrém vysvětluji 🤣 oni vidí stěně, rodiče ještě povzbuzují.. takže hned letí

Zkuste jim to vrátit :D Začněte se tulit s dětmi, hladit je, rozcuchávat vlasy, zvedat do výšky a ťuťuťu :D
Ale jinak mě to rozčiluje taky. Mám mladou ovčandu a lidi si ji prostě přijdou pohladit přes plot :(

Nelly9604 napsal(a):
jde o to, že to jsou děti od rodiny z naše bytovky. Takže je potkáváme furt.. a furt by nemohlo být nemocné zejo 😂 no jak vidím, tak na ně proste budu muset být hnusna.. jiná cesta asi není.. když to rodiče nedokážou vysvětlit.

Jak někdo psal, ja se taky neusmivam.. netvarim se nějak hezky 🤣 ale jim je to fuk, i když jim to po dobrém vysvětluji 🤣 oni vidí stěně, rodiče ještě povzbuzují.. takže hned letí

No to mají štěstí, že nemáte štěndo jako byla moje Sára, to byste pak byla ta s tím "agresivním štěnětem" a rodiče by naopak dětem zakazovali se hrnout.

Tak prostě nezbývá než si promluvit s rodiči. Vysvětlit,že určitě není problém, aby si děcka štěně pohladila, ale že štěňátko potřebuje i klid.

Já teda musím říct, že jsem teď v průběhu dvou let měla tři štěňata a naopak dětičky pomalu přemlouvám, aby si to štěňátko pohladily. Že většinou jsou hodně ostýchavé a sice koukají "jééé štěňátko", ale pohladit si ho nejdou sami od sebe.

A budu se asi zase opakovat, ale kolik vám je let, v jaké pozici jste......já bych určitě neměla problém si zjednat pořádek, ale bude mi padesát a umím si ohledně psů dupnout, měla jsem i hodně ostré psy, ale přitom hezké, vypadající jako hodní bernardýnečci a tak jsem se naučila držet lidi a obzvláště děti, psům od těla. A naopak když si představím, že jsem třeba šestnáctiletá slečna se společenskm plemenem a u dospělých nejsem žádná autorita, tak je to těžší.

Nelly9604 napsal(a):
jde o to, že to jsou děti od rodiny z naše bytovky. Takže je potkáváme furt.. a furt by nemohlo být nemocné zejo 😂 no jak vidím, tak na ně proste budu muset být hnusna.. jiná cesta asi není.. když to rodiče nedokážou vysvětlit.

Jak někdo psal, ja se taky neusmivam.. netvarim se nějak hezky 🤣 ale jim je to fuk, i když jim to po dobrém vysvětluji 🤣 oni vidí stěně, rodiče ještě povzbuzují.. takže hned letí

Aha, tak to jste prošvihla. Rada od jaruš taky není špatná.

Nelly9604 napsal(a):
Zdravím, taky Vás tak štvou bezohlední rodiče s dětmi?
Kolikrát venčím štěňátko, samozřejmě i tak má problém se soustředit a přiběhnou za mnou děti, že si ho chtějí pohladit, protože je rodiče pobízejí “No běž si pohladit pejska” aniž by se mě někdo zeptal..
Chvíli je nechám a říkat, že stačí, že musíme jít ( stěně jinak si hraje a nevykoná potřebu, protože je rozdováděný), nechají toho a potom zase kolem nás jezdí, volají na ní.. ja jím to vysvětluji, že stačí, beru ho pryč a rodiče zase, že ať si jdou hrát za pejskem. Naposledy, se mi stěně počůralo doma, chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj. Nechci být úplně hrubá na cizí děti, ale když jim to ani rodiče nechtějí vysvětlít.. praská mi z toho žilka.
Občas si přeji mít stěně pitbulla, třeba by se ty rodiče pak o děti bály…

Nikdy mi nevadilo, že si mýho psa lidi hladěj. Naopak, když vidim děti, že toužebně koukaj, ale nemaj odvahu, tak jim sama nabídnu, že si ho můžou pohladit. A nikdy se mi nestalo, že by se na něj někdo přiřítil bez zeptání. Pokud by se to stalo, tak bych děcko zarazila, že se vždy musí zeptat majitele, protože by mu ten pes taky mohl ublížit. A pak bych je nechala pohladit. A pokud by mi vadilo, že mu nedaj pokoj, tak bych ho vzala a šla jinam.

Když jsme byli s Lokim na socializaci ve městě, tak mě hrozně pobavilo mimčo, který Lokimu padlo kolem krku. Ten z toho byl trochu překvapenej, tak po mě koukl, tak jsem ho podpořila, že je to malý miminko a on ho oblízl a to mimčo se začalo tak řehtat. A zase až k Lokimu a ten ho oblízl a mimino zase hroznej řehot. To mě tak hrozně zvedlo náladu. Pes spokojenej s vrtícím ocasem a řehtající mimčo. To byla sranda

Huskyjanina napsal(a):
Nikdy mi nevadilo, že si mýho psa lidi hladěj. Naopak, když vidim děti, že toužebně koukaj, ale nemaj odvahu, tak jim sama nabídnu, že si ho můžou pohladit. A nikdy se mi nestalo, že by se na něj někdo přiřítil bez zeptání. Pokud by se to stalo, tak bych děcko zarazila, že se vždy musí zeptat majitele, protože by mu ten pes taky mohl ublížit. A pak bych je nechala pohladit. A pokud by mi vadilo, že mu nedaj pokoj, tak bych ho vzala a šla jinam.

Jo, taky tak. Mám zkušenost, že mnohem líp se chovají děti než někteří dospělí.
Pravidelně se mě ptají děcka školního věku, jestli si můžou pohladit pejsky, jestli jsou to kluci nebo holky a že jsou krásný.
A mám i dvě další, moc pěkný zkušenosti s dětma. Na moje feny se vyřítil skorojork navolno, štěkal, vrčel. Venčil ho cca dvanáctiletej kluk a opakovaně se za psa strašně omlouval, což se mi u dospělých obvykle neděje.
A jednou byly moje feny navolno na loučce v zástavbě. Pěkně odpočatý, fůra energie a najednou spatřily běžícího mrňaýho biewera a začaly ho honit jako kořist, ačkoliv malý pejsky tohoto typu v jiných situacích milujou.
Roli hrál zřejmě nastřádanej adrenalin a to, že byly dvě, čili už skoro smečka.
Biewera venčily dvě holčiny, strašně se mi omlouvaly. Ujistila jsem je, že omlouvat bych se měla hlavně já...prostě všechny jsme měly svoje máslo. Ale klobouk dolů před těma dětma.
Když byli psi zpacifikovaní a lapení, vzájemně se nadšeně očuchávali a vrtěli ocáskama....jasně je vidět, že unavenej pes = hodnej pes.

Huskyjanina napsal(a):
Nikdy mi nevadilo, že si mýho psa lidi hladěj. Naopak, když vidim děti, že toužebně koukaj, ale nemaj odvahu, tak jim sama nabídnu, že si ho můžou pohladit. A nikdy se mi nestalo, že by se na něj někdo přiřítil bez zeptání. Pokud by se to stalo, tak bych děcko zarazila, že se vždy musí zeptat majitele, protože by mu ten pes taky mohl ublížit. A pak bych je nechala pohladit. A pokud by mi vadilo, že mu nedaj pokoj, tak bych ho vzala a šla jinam.

Jenže když jsou tomu dítěti cca 2 roky, běží, mává rukama, ječí a ve finále psa v regulérně zmlátí... Tomu to nevysvětlíte. Nepříjemně mnoho matek, co frčí ve svobodné výchově (celkem často je v dohledové vzdálenosti od dítěte ani nenajdete). Nebo již zmíněné blbky, co to dítě bez zeptání za psem přímo pošlou.

Nelly9604 napsal(a):
Zdravím, taky Vás tak štvou bezohlední rodiče s dětmi?
Kolikrát venčím štěňátko, samozřejmě i tak má problém se soustředit a přiběhnou za mnou děti, že si ho chtějí pohladit, protože je rodiče pobízejí “No běž si pohladit pejska” aniž by se mě někdo zeptal..
Chvíli je nechám a říkat, že stačí, že musíme jít ( stěně jinak si hraje a nevykoná potřebu, protože je rozdováděný), nechají toho a potom zase kolem nás jezdí, volají na ní.. ja jím to vysvětluji, že stačí, beru ho pryč a rodiče zase, že ať si jdou hrát za pejskem. Naposledy, se mi stěně počůralo doma, chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj. Nechci být úplně hrubá na cizí děti, ale když jim to ani rodiče nechtějí vysvětlít.. praská mi z toho žilka.
Občas si přeji mít stěně pitbulla, třeba by se ty rodiče pak o děti bály…

Ještě jsem nenarazila na rodiče, kteří by pobízeli děti, aby hladily mého psa. Jednou se jedno dítě vrhlo na mé štěně z boku, že si ho jako pohladí, tak to se moje fenka lekla a ohnala se po něm a rodiče mu vyhubovali.
Já mám i kliku, že si můžu vybrat trasu, kde ty děti třeba ani potkávat nebudu. Vy tu možnost nemáte? Šla bych tak dlouho, až by prostě byl klid, nebo jezdím se psem za město.

Trickyvoo napsal(a):
Ještě jsem nenarazila na rodiče, kteří by pobízeli děti, aby hladily mého psa. Jednou se jedno dítě vrhlo na mé štěně z boku, že si ho jako pohladí, tak to se moje fenka lekla a ohnala se po něm a rodiče mu vyhubovali.
Já mám i kliku, že si můžu vybrat trasu, kde ty děti třeba ani potkávat nebudu. Vy tu možnost nemáte? Šla bych tak dlouho, až by prostě byl klid, nebo jezdím se psem za město.

Asi tak...já mám spíš zkušenost přesně opačnou - že se mi občas děti radostně vrhají na psy a rodiče je za to kárají - nemůžeš se takhle vrhat na pejska... nech pejska...nejdřív se musíš zeptat paní...

Terven napsal(a):
Asi tak...já mám spíš zkušenost přesně opačnou - že se mi občas děti radostně vrhají na psy a rodiče je za to kárají - nemůžeš se takhle vrhat na pejska... nech pejska...nejdřív se musíš zeptat paní...

Dokonce se ptají, když se u těch dětí zastavím. Tak tam děti stojí celé šťastné a dívají se a pokud se chystají pohladit, tak je maminky zastaví a zeptají se, zda děti můžou. Jednou jedna holčička měla povolené hlazení, ale najednou se na tu Malinu doslova vrhla a chytla jí za kuži na hřbetě, tak jsem jí napomenula, že to se pejskovi nelíbí, že musí jen opatrně a i maminka jí napomenula, že se musí opatrně, že pejsek jí nezná, tak se jí bude bát.
Takže si moc nedovedu představit, kde se bere tolik oražených rodičů a dětí, co hladí psa bez ptaní. Ledaže by se potkávali pořád ti samí a už jednou to povolení dostali, tak je jasné, že příště se už ptát nebudou. Malina docela lační potom nechat se hladit od dětí, ale fousatý černý pes asi už nevypadá jako "ňuňátko", tak většinou se všichni rozplývají z povzdálí, pohladit jí se osmělí málokdo.
Jestli zadavetlka náhodou nemá bílého psa, ty většinou chtějí hladit lidi tak nějak víc.

Trickyvoo napsal(a):
Dokonce se ptají, když se u těch dětí zastavím. Tak tam děti stojí celé šťastné a dívají se a pokud se chystají pohladit, tak je maminky zastaví a zeptají se, zda děti můžou. Jednou jedna holčička měla povolené hlazení, ale najednou se na tu Malinu doslova vrhla a chytla jí za kuži na hřbetě, tak jsem jí napomenula, že to se pejskovi nelíbí, že musí jen opatrně a i maminka jí napomenula, že se musí opatrně, že pejsek jí nezná, tak se jí bude bát.
Takže si moc nedovedu představit, kde se bere tolik oražených rodičů a dětí, co hladí psa bez ptaní. Ledaže by se potkávali pořád ti samí a už jednou to povolení dostali, tak je jasné, že příště se už ptát nebudou. Malina docela lační potom nechat se hladit od dětí, ale fousatý černý pes asi už nevypadá jako "ňuňátko", tak většinou se všichni rozplývají z povzdálí, pohladit jí se osmělí málokdo.
Jestli zadavetlka náhodou nemá bílého psa, ty většinou chtějí hladit lidi tak nějak víc.

Shi tzu. Takze stene je roztomilá nacechrana koule chlupovlasu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jenže když jsou tomu dítěti cca 2 roky, běží, mává rukama, ječí a ve finále psa v regulérně zmlátí... Tomu to nevysvětlíte. Nepříjemně mnoho matek, co frčí ve svobodné výchově (celkem často je v dohledové vzdálenosti od dítěte ani nenajdete). Nebo již zmíněné blbky, co to dítě bez zeptání za psem přímo pošlou.

Ale já prostě v tomhle problém nevidim. Ten pes přece neni bezprizorní a pokud jdu se psem mezi lidi, tak si prostě všímám, co se kolem něj děje. A koriguju si přítup ke psovi, ale mile, nevím proč bych měla být zlá na dítě. A upřímně, za těch 30 let, co mám svoje psy se mi tohle, co popisujete, ještě nestalo.

já myslím, že záleží na místě, kde venčíte. Pokud stále na sídlišti, navíc blízko dětského hřiště... tak asi se to stát může. Prostě je štěně bráno jako nová hračka pro nudící se děti.
Já, která sice má sídliště na dohled i s hřištěm, ale standardně venčím v lese, tak naopak někdy ráda jdu po cestičce vedle hřiště a nechám psa "obdivovat" a jsem ráda, když se nechá pohladit.

Prostě je fajn, když má štěně někdy klid jen na vás (a na přírodu) a jindy má socializační procházku plnou ruchů.

Mně se teda ještě nestalo, že by se někdo nezeptal. A to je Dráček smetanový pes, holky zlaté. Spíš se setkávám dost s reakcemi, že děcko se bojí, jen co nás zahlidne a se slovy mami pes se krčí u mámy. Toto spíš nechápu a nějak pochybuju, že by to bylo špatnou zkušeností. Spíš je ty matky straší, že je pes pokouše.

Hlavní myšlenka?
Takový Vás štvou lidí
ja jím to vysvětluji
Naposledy, se mi stěně počůralo doma,
chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj,
děti z naše bytovky, takže je potkáváme furt,
praská mi z toho žilka.

Tohle bude výživný seriál ...

Huskyjanina napsal(a):
Ale já prostě v tomhle problém nevidim. Ten pes přece neni bezprizorní a pokud jdu se psem mezi lidi, tak si prostě všímám, co se kolem něj děje. A koriguju si přítup ke psovi, ale mile, nevím proč bych měla být zlá na dítě. A upřímně, za těch 30 let, co mám svoje psy se mi tohle, co popisujete, ještě nestalo.

No u náš pořád, hlavně na Letné. Odněkud se vynořilo bezprizorní dítě 1 až 2 roky a řach, prcek už jí měl, ideálně přes hlavu. V místě, kde je víc lidí, mnohokrát neuhlídatelné. Takhle se to stalo párkrát a pak jsem ho dávala 4 měsíce dohromady, aby takhle malé děti nebral primárně jako agresory. Větším dětem to vysvětlíte, ale u takových mrňat to v podstatě nejde. Tyhle bláznivé matky bez špetky empatie asi nikdy psa neměly, protože žádná výchova, jak se ke psům chovat. Kolikrát mi na moje protesty, že to dítě může cizí pes i rafnout, argumentovaly, že to musí dítě zjistit samo. Ať si vychovávají, jak chtějí, ale ať tím neobtěžují okolí. Kdyby se ten můj ohnal po dítěti a něco z toho bylo, tak si to primárně odskáču já.

Trickyvoo napsal(a):
Ještě jsem nenarazila na rodiče, kteří by pobízeli děti, aby hladily mého psa. Jednou se jedno dítě vrhlo na mé štěně z boku, že si ho jako pohladí, tak to se moje fenka lekla a ohnala se po něm a rodiče mu vyhubovali.
Já mám i kliku, že si můžu vybrat trasu, kde ty děti třeba ani potkávat nebudu. Vy tu možnost nemáte? Šla bych tak dlouho, až by prostě byl klid, nebo jezdím se psem za město.

No to mě se to za éry berberů právě stávalo....jakože hele bernardýnečci a hrr na ně.

Žádnej problém, vím, co mám na vodítku za psy a tak samozřejmě stopnu podobnou snahu ve fázi pokusu. Nicméně mám tu nepříjemnou zkušenost, že ač jsem slušná a vysvětlím, že pejsky není možné si pohladit, protože "nejsou hodní", tak následně vidím tu nafučenou reakci matky dítěte "tak si je strč do zadele, kravko".
A mám se pouštět do dalšího vysvětlování, jakože fena sice nemusí kousnout, ale může se dost ostře ohradit, pes může začít dělat velké bububu a minimálně děcko vyděsí a pak budu za tu, co má agresivní psy.......navíc se psem bázlivkou mě to zase hodí někam na začátek, kdy řval na každýho, kdo se na něj podíval, promluvil.

Naštěstí se mi to stalo asi jen 2-3x.

Ono je velký rozdíl, co mám za psa.....chrt děti miloval, takže žádnej problém, Gina děti miluje, takže naopak já jsem ten "úchy.l" co přemlouval děti, aby si jí šly pohladit.
U Matese, tak ten tak nějak nemá zájem, on zavrtí ocasem, jakože jasně...já o vás vím, ale k nikomu se nehrne, cizí lidi ho moc nezajímají. Navíc u dětí musím dávat hodně pozor, protože furt podává packu a mohl by dítě škrábnout.
Ale určitě by ho bavilo s dětma lítat, honit se, ale to zase nejde, protože tam, kde my potkáváme děti, tak musí být pes na vodítku.

Prostě pohled na věc se může lišit. To je jak s tím, že k vám běží pejsek a majitel volá "nebojte, on je hodnej"....no tak u chrťáka to bylo "juchůůů, podívej Lupoušku, kámoš", u Sáry to bylo "no potěš koště, doufám, že ten pes není sebevrah a že zastaví zavčasu" a u Giny už je to zase "juchůůů, hele Ginuš, můžeš se pozdravit s pejskem"...

Takže, co třeba zadavatelku štve, tak pro mě by bylo jak s Ginou, tak s Matesem vítáno, poněvadž by se štěndo socializovalo, utahalo, no a na to venčení bych si pak poodešla jinam.

rapotacka11 napsal(a):
Hlavní myšlenka?
Takový Vás štvou lidí
ja jím to vysvětluji
Naposledy, se mi stěně počůralo doma,
chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj,
děti z naše bytovky, takže je potkáváme furt,
praská mi z toho žilka.

Tohle bude výživný seriál ...

Ráda se budu mýlit...ale podle mě to téma sem bylo nadhozeno tak nějak záměrně a možná ani ne pravdivě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
neverim...
vcerejsi prihoda -vracime se z prochazky a mijime se psy na voditkach - lidi s malym pejsem a deckem.

decko rovnou namirilo beze slova primo k moji fene a zacalo si ji hladit. Dospeli ani necekli, ani bu, ani mu.

Jako super, bylo to tak rychly, ze jsem se nezmohla na slovo. Fena ma decka rada.
Ale - kdyz uz nase skupinka psu neodradi nekoho od hlazeni - tak uz nic!

Máme 3 velke cerne psy, 150kg dohromady - totalne zaprase od vody a bahna.
Ja se jich stitila.
Tohle delaji vsude a porad:

Zajímavé, od mojí feny lidé i deti přecházely na druhou stranu chodníku, pravda, měla černý náhubek a netvarila se mile.

rapotacka11 napsal(a):
Hlavní myšlenka?
Takový Vás štvou lidí
ja jím to vysvětluji
Naposledy, se mi stěně počůralo doma,
chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj,
děti z naše bytovky, takže je potkáváme furt,
praská mi z toho žilka.

Tohle bude výživný seriál ...

Bože.. je tam překlikl v názvu.. člověk si založí vlákno, aby zjistil, zda někdo má podobnou zkušenost atd. A jako vždycky sem musí dorazit někdo, kdo k tématu nemá co říct.. ale psát nesmysly to ano.)

Nelly9604 napsal(a):
Bože.. je tam překlikl v názvu.. člověk si založí vlákno, aby zjistil, zda někdo má podobnou zkušenost atd. A jako vždycky sem musí dorazit někdo, kdo k tématu nemá co říct.. ale psát nesmysly to ano.)

Tak ono se nedivte. Zřejmě jste zde nová, nejste zaregistrovaná. Tudíž asi netušíte, kolik třeba jen za jeden týden se tu objeví témat, která mají prostě lidi vyprovokovat k rozhádání se.

fikovnice napsal(a):
Tak ono se nedivte. Zřejmě jste zde nová, nejste zaregistrovaná. Tudíž asi netušíte, kolik třeba jen za jeden týden se tu objeví témat, která mají prostě lidi vyprovokovat k rozhádání se.

Akorát tady se přece nikdo nehádá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to mě se to za éry berberů právě stávalo....jakože hele bernardýnečci a hrr na ně.

Žádnej problém, vím, co mám na vodítku za psy a tak samozřejmě stopnu podobnou snahu ve fázi pokusu. Nicméně mám tu nepříjemnou zkušenost, že ač jsem slušná a vysvětlím, že pejsky není možné si pohladit, protože "nejsou hodní", tak následně vidím tu nafučenou reakci matky dítěte "tak si je strč do zadele, kravko".
A mám se pouštět do dalšího vysvětlování, jakože fena sice nemusí kousnout, ale může se dost ostře ohradit, pes může začít dělat velké bububu a minimálně děcko vyděsí a pak budu za tu, co má agresivní psy.......navíc se psem bázlivkou mě to zase hodí někam na začátek, kdy řval na každýho, kdo se na něj podíval, promluvil.

Naštěstí se mi to stalo asi jen 2-3x.

Ono je velký rozdíl, co mám za psa.....chrt děti miloval, takže žádnej problém, Gina děti miluje, takže naopak já jsem ten "úchy.l" co přemlouval děti, aby si jí šly pohladit.
U Matese, tak ten tak nějak nemá zájem, on zavrtí ocasem, jakože jasně...já o vás vím, ale k nikomu se nehrne, cizí lidi ho moc nezajímají. Navíc u dětí musím dávat hodně pozor, protože furt podává packu a mohl by dítě škrábnout.
Ale určitě by ho bavilo s dětma lítat, honit se, ale to zase nejde, protože tam, kde my potkáváme děti, tak musí být pes na vodítku.

Prostě pohled na věc se může lišit. To je jak s tím, že k vám běží pejsek a majitel volá "nebojte, on je hodnej"....no tak u chrťáka to bylo "juchůůů, podívej Lupoušku, kámoš", u Sáry to bylo "no potěš koště, doufám, že ten pes není sebevrah a že zastaví zavčasu" a u Giny už je to zase "juchůůů, hele Ginuš, můžeš se pozdravit s pejskem"...

Takže, co třeba zadavatelku štve, tak pro mě by bylo jak s Ginou, tak s Matesem vítáno, poněvadž by se štěndo socializovalo, utahalo, no a na to venčení bych si pak poodešla jinam.

Timík se dětem taky líbil a obvykle, když se mě zeptali, zda ho můžou pohladit, tak jsem jim řekla, že ne, že se bojí dětí a že strachu by mohl kousnout, že už mu nějaké děti ublížili. Děti i matky byly zklamané, ale nikdo se netvářil nějak nepříjemně. Spíš litovali Timíka, že má ty špatné zkušenosti.

Trickyvoo napsal(a):
Timík se dětem taky líbil a obvykle, když se mě zeptali, zda ho můžou pohladit, tak jsem jim řekla, že ne, že se bojí dětí a že strachu by mohl kousnout, že už mu nějaké děti ublížili. Děti i matky byly zklamané, ale nikdo se netvářil nějak nepříjemně. Spíš litovali Timíka, že má ty špatné zkušenosti.

No ono právě, jsou matky, co vidí, že se jejich dítěti pejsek líbí a zeptají se. Následně nemají problém s tím, že odmítnu, protože pejsek není kontaktní k cizím a to tak, že opravdu mu není příjemné, když na něj cizí lidé sahají a je schopen to dát i najevo.
Asi by se to dalo výchovou vyřešit, že by to pak pes strpěl, ale já nikdy svoje psy do kontaktu s cizími lidmi nenutila. Tak jasně u veta musí, ale jinak.....

Ty naštvané jsou právě ty matky, co mají pocit, že každý pes musí nutně milovat děti a že každý pes je hodný a nadšený, když si ho jeho ratolest pohladí a běda jak ne.
Je to ta samá situace, kdy poprosím rodiče, aby si hlídali svoje děti, protože si pletou naší prodejnu s hřištěm, pomalu se houpou na zářivkách a to že jim člověk sdělí, že je to nebezpečné, že se můžou zranit, je irelevantní....to jsem si prostě dovolila moc.

Naštěstí jsem se s tím, setkala za život opravdu pouze párkrát...teď myslím to hlazení bez dovolení.

U zadavatelky vidím větší problém v tom, že to je rodina, nejsou to cizí lidi, cizí děti, takže tam nějaký ten prvotní ostych a respekt k cizímu pejskovi odpadá a štěně je prostě brané jako pes v širší rodině. A štěně je prostě atraktivní a roztomiloučký objekt zájmu.
No a záleží asi i hodně na výchově těch dětí, jak jsou vedeni od rodičů. Neumím si představit, že bych dětem v naší rodině řekla "teď nechte štěňátko na pokoji, nechte nás v klidu, běžte si hrát někam dál, štěňátko se potřebuje vyčůrat a potřebuje na to klid." tak že by mě děcka neposlechla.

Nelly9604 napsal(a):
Zdravím, taky Vás tak štvou bezohlední rodiče s dětmi?
Kolikrát venčím štěňátko, samozřejmě i tak má problém se soustředit a přiběhnou za mnou děti, že si ho chtějí pohladit, protože je rodiče pobízejí “No běž si pohladit pejska” aniž by se mě někdo zeptal..
Chvíli je nechám a říkat, že stačí, že musíme jít ( stěně jinak si hraje a nevykoná potřebu, protože je rozdováděný), nechají toho a potom zase kolem nás jezdí, volají na ní.. ja jím to vysvětluji, že stačí, beru ho pryč a rodiče zase, že ať si jdou hrát za pejskem. Naposledy, se mi stěně počůralo doma, chvilku potom, co jsme došli domu, protože nám nedali pokoj. Nechci být úplně hrubá na cizí děti, ale když jim to ani rodiče nechtějí vysvětlít.. praská mi z toho žilka.
Občas si přeji mít stěně pitbulla, třeba by se ty rodiče pak o děti bály…

Vy nastavujete hranice. A pokud nejste verbálně i neverbálně dobře čitelná, dostatečně razantní a nedáváte sebejistě najevo co si přejete a co ne, budou vám hranice vymezovat ostatní.

Ještě nenapsala, zda je dítě ...

Trickyvoo napsal(a):
Akorát tady se přece nikdo nehádá.

Ale uznejte sama - není to takové trochu kontroverzní téma? Jedna skupina bude obhajovat malé děti, ať si jdou psíky pomazlit (protože děti jsou posvátné ), druhá bude proti.

Navíc já nepsala, že v případě zadavatelky tomu tak určitě je... To je spíš už mnohaletá zkušenost ze zdejších diskuzí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy nastavujete hranice. A pokud nejste verbálně i neverbálně dobře čitelná, dostatečně razantní a nedáváte sebejistě najevo co si přejete a co ne, budou vám hranice vymezovat ostatní.

"Kotys".....Vy jste zpět!!!!!!!

Na hlazení chundelatého štěňátka se mě ptal každý. Zato když jsem venčila dospělý mix staforda tak se odnikud za námi vzalo dítě a začalo fenu hladit (kráčely jsme rovně, fena na krátkém vodítku a najednou ji někdo hladí záda, zadek). Já se lekla jak sviň, fena naštěstí ne. Rodiče nikde, že bych je seřvala. Doteďka to mám před očima. Fena a dítě vysoký tak akorát, že by mu mohla ukousnout hlavu Fena je teda na lidi zlatíčko (jiné chlupatce okázale ignoruje, její majitel-příbuzný ani neví jaký s ní měl štěstí), ale stačilo málo a mohla jsem být ve zprávách jako "kříženec bojového plemena pokousal dítě".

fikovnice napsal(a):
"Kotys".....Vy jste zpět!!!!!!!

Jen sporadicky, abych tu moc neprudila😀🌷
Hezký den přeji🍀.

Přesně vím o čem mluvíte. Stalo se mi, že dítě šlo k mé fence. Tenkrát NO. Matka stála jak tupá , když jsem ji několik upozornila ať si dítě zavolá, nic. Pořád tupě zírala. Nakonec se mi podařilo s mou fenku prokličkovat mezi stojany s kolama ( bylo to před obchodem) a odejít pryč. Fenka sice měla náhubek, ale co si budeme povídat. Tím kovovým náhubkem, kdyby to dítě praštila do obličeje, tak bych měla problém taky.

fikovnice napsal(a):
Ale uznejte sama - není to takové trochu kontroverzní téma? Jedna skupina bude obhajovat malé děti, ať si jdou psíky pomazlit (protože děti jsou posvátné ), druhá bude proti.

Navíc já nepsala, že v případě zadavatelky tomu tak určitě je... To je spíš už mnohaletá zkušenost ze zdejších diskuzí.

Souhlasím, lépe taková nadávací vlákna moc neživit.

Náš pes děti miloval. Přestože nebyl nijak hezký byl asi zajímavý a děti mu chtěly piškotek dát. Dítě menší než pes, koukali si z očí do očí.
A on si jemně ten piškot vzal. Nám ho bral ze rtů.
Průšvih byli bohužel jen psi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen sporadicky, abych tu moc neprudila😀🌷
Hezký den přeji🍀.

fikovnice napsal(a):
Ale uznejte sama - není to takové trochu kontroverzní téma? Jedna skupina bude obhajovat malé děti, ať si jdou psíky pomazlit (protože děti jsou posvátné ), druhá bude proti.

Navíc já nepsala, že v případě zadavatelky tomu tak určitě je... To je spíš už mnohaletá zkušenost ze zdejších diskuzí.

Akorát ta skupina hájící děti sem buď nechodí, nebo nepřispívá. No právě proto, že jsou ty děti posvátné, tak je přece nenecháme pokousat. Nebo i pes má vědět, že jsou posvátné? No Malina to zatím nevidí, moje dítě miluje, ale občas až moc. Asi jí bere jako svou největší pískací hračku. Tchán pořád, že jí máme plácnout, když chce moje dítě žužlat a včera mě šokoval, že napomenul mé dítě, ať se moc nerozvášňuje, ať jí Malina zase nežužlá.

U zadavatelky vidím větší problém v tom, že to je rodina, nejsou to cizí lidi, cizí děti, takže tam nějaký ten prvotní ostych a respekt k cizímu pejskovi odpadá a štěně je prostě brané jako pes v širší rodině. A štěně je prostě atraktivní a roztomiloučký objekt zájmu.
No a záleží asi i hodně na výchově těch dětí, jak jsou vedeni od rodičů. Neumím si představit, že bych dětem v naší rodině řekla "teď nechte štěňátko na pokoji, nechte nás v klidu, běžte si hrát někam dál, štěňátko se potřebuje vyčůrat a potřebuje na to klid." tak že by mě děcka neposlechla.

No jo, u nás to bylo jednodušší, že kdo Timíka znal, tak věděl, že hlazení rovná se možnost kousnutí. Tak si to už nikdo moc nedovolil. On člověk, který psa neměl, se mu asi nedotáčí, že to štěně potřebuje taky klid na vyčůrání.

Já se omlouvám, ale ještě napsat musím....

Občas si přeji mít stěně pitbulla, třeba by se ty rodiče pak o děti bály…

Malej pitbulíček je roztomiloučkej a většina těchto plemen i miluje lidi, takže jsou kontaktní. Takže pitbulík by možná byl brzda veselosti v dospělém věku, teď myslím ze strany rodičů, jakože bojovej pes, ale u štěníka o tom dost pochybuju.

Jo to takhle smečka malých maliňáků, tak to by bylo asi jiný kafe, takový hejno piraní, tam už by možná se možná situace obrátila a zadavatelka by říkala "hele štěníci, támhle jsou děti, honem si s nimi utíkejte hrát."

Tak to já schválně chodila ke škole aby si fenka zvykla a dětí se nebála...Spokojenost byla na obou stranách.🙂

Mí napsal(a):
Tak to já schválně chodila ke škole aby si fenka zvykla a dětí se nebála...Spokojenost byla na obou stranách.🙂

Jo, já taky se štěníkama chodila ke škole, v profláklých hodinách do parku, kdy tam bývalo hodně dětí a hodně rušno, protože momentálně dítě v rodině nemám.
Aby si pesani zvykli, že děti běhají, piští, řvou, jezdí na odrážedlech, že chodí maminy s kočárkama, jezdí na kolech, koloběžkách, ale.........
Umím si sebe představit jako dítě, třeba 13-ti letou slečnu (pořád ještě nevíme, kolik zadavatelce je, ale to je jedno, i kdyby byla trolík), dostanu vytoužené štěňátko a nemáme chvíli klidu, protože se mi na něj sesypávají děcka navíc ještě ponoukaná dospělými. Tak to si sebe v tomhle věku dovedu dost dobře představit, jak by mě to štvalo a tvářila bych se jako kakabus.
Já jsem na psy dost sobeček. Ale jako dospělec to člověk bere jinak, spíš hlídá, aby se děti ke štěňátku chovaly správně.

Mě se se štěňátkem čivavy cca v 6 měsících stalo, že na ni naběhly (najely na koloběžkách) dvě ukrajinské děti... U kterých je ještě ten problém že nerozumí. I když malá holčička větě "pejsek nechce" rozuměla moc dobře když řekla "já chci!" a jala se jej hladit. Pro mě úplná hrůza, štěně schoulené mezi mýma nohama a děti smykující na koloběžkách asi už po páté pár centimetrů od nás. Rodiče s úsměvy od ucha k uchu asi jak se ten pejsek roztomile schovává. Nepomohlo ani přidat do kroku, malí šikanátoři nás vždycky dojeli. Kdyby rodiče byli Češi už se s nimi pohádám. Nakonec jsem Čapla štěně a regulérně zdrhla.

to pak člověk hned ví, proč si pořizuje psa, jakého má...

protože "takoví Mě lidi neštvou", protože takové nepotkávám
stane-li se, pak je to naprostá výjimka
jednou jedinkrát se stalo u HW, že se na něj slítla kupa děcek "oni jsou hodní" (jako retrívři)
tak jsme to vzali jako dobré cvičení
na pyrenejáka se neslítli, pouze nás obklopili děti z DD ve vzorném kruhu, vedeni takovou poněkud přemoudřelou dívčinou.....když jsem ji ujistila, že to milé zviřátko začíná být fakt nas.štvané, kruh se vcukuletu rozestoupil ......

ale musím vzpomenout kdysi s HW, na hřbitově - romská rodinka s 2 špunty (hlavičky v úrovni hlavy mého psa) - děti se obrátily na rodiče, že by si ho chtěly pohladit, já to rodičům přikývnutím schválila, rodiče poučili děti, ty přišly, hezky se mě zeptaly, zda smí, já děti poučila, jak a co, ony to dodržely a šťastné jako blechy přihopkaly zpět k rodičům

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to pak člověk hned ví, proč si pořizuje psa, jakého má...

protože "takoví Mě lidi neštvou", protože takové nepotkávám
stane-li se, pak je to naprostá výjimka
jednou jedinkrát se stalo u HW, že se na něj slítla kupa děcek "oni jsou hodní" (jako retrívři)
tak jsme to vzali jako dobré cvičení
na pyrenejáka se neslítli, pouze nás obklopili děti z DD ve vzorném kruhu, vedeni takovou poněkud přemoudřelou dívčinou.....když jsem ji ujistila, že to milé zviřátko začíná být fakt nas.štvané, kruh se vcukuletu rozestoupil ......

ale musím vzpomenout kdysi s HW, na hřbitově - romská rodinka s 2 špunty (hlavičky v úrovni hlavy mého psa) - děti se obrátily na rodiče, že by si ho chtěly pohladit, já to rodičům přikývnutím schválila, rodiče poučili děti, ty přišly, hezky se mě zeptaly, zda smí, já děti poučila, jak a co, ony to dodržely a šťastné jako blechy přihopkaly zpět k rodičům

Tak Gina třeba děti milovala od malička, ale zase bylo vtipný, jak ignorovala všechny ostatní......to bylo "jééé to je roztomilé štěňátko...ťuťu ňuňu" a Gina otočená zadelí, něco si čuchala nebo koukala někam jinam, ani se na ně nekoukla. Teda až na 2 vyjímky, dvě ženský, které poctila pomazleníčkem.
Naprosto nekontaktní...nekontaktní štěně jediné z vrhu, co jsem měla info od chovatelky, tak ostatní štěňata, teda minimálně holky kontaktní k cizím byly. Tak jsem teda měla radost, že na mě zbyla zrovínka ona...nekontaktní pastevec.

Jinak na berbery se mi stalo jednou jedinkrát, že mě asi 10-ti letý chlapec překvapil, vypadalo to, že jen prochází okolo, pak si všimnul...byli jsme ráno na kafi v pizerce, kde jsem pracovala....že mi leží u židle dvě štěňata a hrrr a bohužel bojínek Jack začal velké bububu, Sára hned před něj a "tak pojď, ukousnu ti palici" (tříměsíční roztomilá štěnítka)...no chlapec hned vycouval, jako bylo vidět, že tohle fakt nečekal (ani já) a musím říct, že moji kolegové byli taky dost překvapení, neboť se štěňaty jsem tam chodila v rámci socializace pravidelně, aby se uměla chovat v restauraci a vždycky to probíhalo j... přivítání, neboť personál a moje kamarádky štěňata znala a pak zalehla k mojí židli do rohu a celou dobu o nich nikdo nevěděl.

Čerstvý zážitek ze včera: přijeli nám do apartmánu hosti mj. s asi šestiletou holčičkou. Kutila jsem něco na zahradě a měla tam všechny tři mopsle (teda vlastně ne všechny, Pan Bečka chyběl). Hosti parkovali a než jsem stihla čubky odklidit, holčička vylítla z auta a hrrr na ně. Mopsle nadšený, děti (a všechny lidi vůbec) milujou. Takže se na sebe vrhli vzájemně. Šla jsem rodiče ubytovat a když jsme vylezli zpátky ven, holčička ležela v trávě na zádech a všechny tři mopsle měla na sobě, jedna jí lezla po hlavě, druhá na břiše, třetí na nohách. Dítě naprosto nadšené výskalo radostí a odmítalo se zvednout a psy mi vrátit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se omlouvám, ale ještě napsat musím....

Občas si přeji mít stěně pitbulla, třeba by se ty rodiče pak o děti bály…

Malej pitbulíček je roztomiloučkej a většina těchto plemen i miluje lidi, takže jsou kontaktní. Takže pitbulík by možná byl brzda veselosti v dospělém věku, teď myslím ze strany rodičů, jakože bojovej pes, ale u štěníka o tom dost pochybuju.

Jo to takhle smečka malých maliňáků, tak to by bylo asi jiný kafe, takový hejno piraní, tam už by možná se možná situace obrátila a zadavatelka by říkala "hele štěníci, támhle jsou děti, honem si s nimi utíkejte hrát."

Malej pitbulíček je roztomiloučkej a většina těchto plemen i miluje lidi, takže jsou kontaktní. Takže pitbulík by možná byl brzda veselosti v dospělém věku, teď myslím ze strany rodičů, jakože bojovej pes, ale u štěníka o tom dost pochybuju.

No mně se to stávalo i u štěňat, přesně ve chvíli, kdy se lidi zeptali, co to je za plemeno , do té doby hladili, mazlili, štěně bylo roztomiloučký, a po zjištění plemen rychle ruce pryč a děti táhnout co nejdál .

marcelaamax napsal(a):
Malej pitbulíček je roztomiloučkej a většina těchto plemen i miluje lidi, takže jsou kontaktní. Takže pitbulík by možná byl brzda veselosti v dospělém věku, teď myslím ze strany rodičů, jakože bojovej pes, ale u štěníka o tom dost pochybuju.

No mně se to stávalo i u štěňat, přesně ve chvíli, kdy se lidi zeptali, co to je za plemeno , do té doby hladili, mazlili, štěně bylo roztomiloučký, a po zjištění plemen rychle ruce pryč a děti táhnout co nejdál .

No ona ta bojová plemena to nemají jednoduché...alespoň ty psy, co znám já, tak jsou opravdu k lidem přátelský a štěstím bez sebe, když je někdo hladí a drblindá a říká jim, jak jsou činaný...a štěňata, co jsem poznala, tak to byla vrtidla bez vyjímky....a lidi se jich bojí a tak třeba tolik příležitostí někoho "znásilnit" na hlazení nemají.
Myslím, že podobně to zažívala Jessinka....a to nebyla bojůvka, ale holt měla "blbou" barvu, tak se k ní nikdo moc nehrnul.

Dokonce musím říct, že není vyjímkou, kdy se bavím s páníčkem a pak kouknu na psa a řeknu "no ty jsi ale fešák/fešanda" a v tu ránu pes leží na zádech a prej "když jsem tak hezkej, tak co kdybys mi podrbala bříško"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ona ta bojová plemena to nemají jednoduché...alespoň ty psy, co znám já, tak jsou opravdu k lidem přátelský a štěstím bez sebe, když je někdo hladí a drblindá a říká jim, jak jsou činaný...a štěňata, co jsem poznala, tak to byla vrtidla bez vyjímky....a lidi se jich bojí a tak třeba tolik příležitostí někoho "znásilnit" na hlazení nemají.
Myslím, že podobně to zažívala Jessinka....a to nebyla bojůvka, ale holt měla "blbou" barvu, tak se k ní nikdo moc nehrnul.

Dokonce musím říct, že není vyjímkou, kdy se bavím s páníčkem a pak kouknu na psa a řeknu "no ty jsi ale fešák/fešanda" a v tu ránu pes leží na zádech a prej "když jsem tak hezkej, tak co kdybys mi podrbala bříško"

No tak já mám doma obojí - pes cizí lidi rád nemá, nebo teda si vybírá, mně neznámo podle čeho..., fena lidi miluje a to je přesně to vrtidlo, co popisujte. Ta se rozvrtí jen člověka spatří, když ji opětuje člověk alespoň pohled, tak přidává, natož když se usměje a nebo pak promluví, případně se vydá směrem k ní, to je v sedmém nebi. Stává se mi občas, i když už je dávno dospělá, že si ji někdo hladí, a pak se zeptá, cože to je vlastně za plemeno, no a po odpovědi se tak jako stáhne a už nemá zájem...i když vidí, že fena je přátelská.


O psa cizí lidi moc zájem neprojevují, 30 kg, tmavej, mezi lidmi s košem na tlamě, a prostě budí respekt. Stejně tak neprojevuje on zájem o ně. Ale stalo se mi, že se na psa vrhla paní, bez zeptání, prostě zdálky usměvavá a nadšená, že vidí takového psa, a že podobného mají doma a okamžitě se na něj vrhla... Nestihla jsem nic (pes měl koš), ale teda měl úplně stejnou radost jako paní , a vítal ji jak kdyby to byla stará známá - to je právě to jeho vybírání lidí . No a pak bylo pár lidí, kteří se ptali, jestli můžou, a to už bylo na psovi vidět, že nemá zájem. Někteří se nemusí ani ptát, stačí pohled a už to na psovi vidím .

Edit.: jo a pak mám příhodu s tím, kdy si pán nemohl nechat rozmluvit, že pes hladit nechce a nenechá se, protože on prý pitbuly zná a ví, že jsou to hodní psi (už jsem to tu určitě psala). Pán navíc něco popil, a i přesto, že už jsem byla nepříjemná i já na něj, tak se k nám prostě přibližoval a přibližoval, až natáhl ruku na psa... až pak mu došlo, že si nedělám srandu (pes měl koš, nic se nestalo)... Akorát že v očích všech ostatních jsem byla špatná já a pes.

ale teda měl úplně stejnou radost jako paní , a vítal ji jak kdyby to byla stará známá - to je právě to jeho vybírání lidí

Jo tak to se mi stalo 2x u naprosto nekontaktní Giny, ještě když byla štěně, dvě ženský (nezávisle na sobě) se na ní vrhly...teda po zeptání, jestli si můžou pohladit a já na to "no pokud bude mít Gina zájem" a ona nejenže měla zájem, ale to bylo pusinek a objímání, jak kdyby ...jo musím to tak říct...po dlouhé době potkala svojí milovanou paničku, protože s tou ženskou, co jí má na vodítku, ona nemá nic společného. Musím teda říct, že obě měly hodně podobný nadšený projev, jako mám já...tak možná proto, ale i jiní lidi na ní mluvily nadšeně a reakce nula. Tak vlastně nevím taky jakým klíčem si ty ženský vybrala....možná ta bezprostřední nadšená reakce s přístupem "staré známé"...

Jinak to spíš vypadá tak, že se dotyčný rozplývá a žvatlá na ní jaká je to krasavice a Gina, pokud zrovna neměla něco důležitějšího na práci, tak nezůčastněně kouká a když jí to začne nudit, protože už stojíme moc dlouho, tak se prostě otočí a kouká jinam......teda pokud sebou nemáme Matese, to hlídá, aby nedošlo na nějaké důvěrnosti.

A musím říct, že mě hodně překvapil Mates, čekala jsem, že toto plemeno bude hodně sluníčkové a kontaktní k cizím, ale jeho to teda taky moc netankuje (což jsem ráda) Když na něj někdo promluví, tak zavrtí sice ocasem a usměje se, ale k nikomu se nehrne. Asi tak jako, když vás potká na ulici cizí ženská a řekne "bože, vy máte fakt pěkný šaty", tak se usmějete, poděkujete za pochvalu a jdete dál, ale taky se jí nevrhnete kolem krku a nedáte jí pusu.
On se nechá i bez problémů pohladit, ale je mu to tak nějak jedno.

No jen ta chudák Jessinka byla přehnaně kontaktní...hlavně mladí kluci, ty jí úplně fascinovali...jenže jak přestala být malé a roztomilé štěňátko, tak už se k ní lidi nehrnuli vůbec, o nějakém hlazení nemohlo být ani řeči....a ona by se na potkání mazlila s každým, kdo by měl zájem

Akorát že v očích všech ostatních jsem byla špatná já a pes.

Znáte to, jak se říká, jaký pán takový pes .
Můj táta dost často měl pocit, že když má někdo nepřátelského psa, tak ho k tomu asi nějak cvičí, nebo sám pán je nepřátelský, proto ten pes. Náš Timík byl naprosto nekontaktní, na spoustu lidí jen tak štěkal, když jeli rychle na kole, byli to děti a vůbec dělali cokoliv divného, třeba jen to, že k nám šli na návštěvu, přitom my jsme celorodinně velmi přátelští lidé, takže určitě nebyl Timík náš odraz a na jeho nevraživosti ke všem lidem jsme pracovali. Myslím, že až Timík mu otevřel oči, že pes není odrazem pána.

Trickyvoo napsal(a):
Akorát že v očích všech ostatních jsem byla špatná já a pes.

Znáte to, jak se říká, jaký pán takový pes .
Můj táta dost často měl pocit, že když má někdo nepřátelského psa, tak ho k tomu asi nějak cvičí, nebo sám pán je nepřátelský, proto ten pes. Náš Timík byl naprosto nekontaktní, na spoustu lidí jen tak štěkal, když jeli rychle na kole, byli to děti a vůbec dělali cokoliv divného, třeba jen to, že k nám šli na návštěvu, přitom my jsme celorodinně velmi přátelští lidé, takže určitě nebyl Timík náš odraz a na jeho nevraživosti ke všem lidem jsme pracovali. Myslím, že až Timík mu otevřel oči, že pes není odrazem pána.

No, není...leda bych byla Dr. Jekyll a pan Hyde

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čerstvý zážitek ze včera: přijeli nám do apartmánu hosti mj. s asi šestiletou holčičkou. Kutila jsem něco na zahradě a měla tam všechny tři mopsle (teda vlastně ne všechny, Pan Bečka chyběl). Hosti parkovali a než jsem stihla čubky odklidit, holčička vylítla z auta a hrrr na ně. Mopsle nadšený, děti (a všechny lidi vůbec) milujou. Takže se na sebe vrhli vzájemně. Šla jsem rodiče ubytovat a když jsme vylezli zpátky ven, holčička ležela v trávě na zádech a všechny tři mopsle měla na sobě, jedna jí lezla po hlavě, druhá na břiše, třetí na nohách. Dítě naprosto nadšené výskalo radostí a odmítalo se zvednout a psy mi vrátit

"...všechny tři mopsle (teda vlastně ne všechny, Pan Bečka chyběl)..."